Južná Morava, Krajina, Česko, Fotografie

Južná Morava, kraj slnka a pohostinnosti

skala
Hits: 49

je považovaná za jeden z najkrajších a najbohatších regiónov , ktorý spája prírodné , bohatú históriu, a kultúru. Je to najteplejšia a najúrodnejšia oblasť Českej republiky, s dobre vyvinutou poľnohospodárskou krajinou a ideálnymi podmienkami viniča. Nachádzajú sa tu najstaršie archeologické na území dnešného Česka, s dôkazmi ľudských aktivít už od praveku (visitczechia.com). Víno patrí k neodmysliteľnej identite Južnej Moravy, približne 96 % všetkých viníc v Česku je na južnej Morave. Víno sa tu pestuje už od čias Keltov (traveliv.sk). Najznámejša je (Wikipedia).Víno sa tu slávi aj prostredníctvom festivalov a vinárskych podujatí (nationalgeographic.com). Nachádza sa tu viac než 90 hradov, zámkov a kaštieľov (ccrjm.cz). Jeden z najvýznamnejších kultúrnych pokladov regiónu je Lednicko‑valtický areál, zapísaný ako do zoznamu (south-moravia.com). je biosférickou rezerváciou s jedinečnými stepnými a lesnými ekosystémami a výhľadmi na a Novomlýnske (Wikipedia). V Moravskom krase je tisíce jaskýň, (zapakuj.sk). pri hraniciach s Rakúskom ponúka panenskú prírodu údolia (amazingczechia.com).

Žije tu približne 1,18 milióna obyvateľov, susedí so Slovenskom a Rakúskom. Viac než 60 % územia tvorí poľnohospodárska . Pri Slavkove sa odohrala jedna z najkrvavejších napoleonských bitiek (businessinfo.cz). Južná Morava je známa ako a pohostinnosti – miestni , a tvoria silnú súčasť miestnej (travelking.sk). Gastronomia je spätá s nielen s vínom, ale aj lokálnymi dobrotami a tradičnými pivnicami (traveliv.sk). sú známe najväčšími mandľovými sadmi v strednej Európe. Južná Morava je rajom pre cyklistov a kolobežkárov, je zvyčajne rovinatý a dobre označený (Eva Prcinová). Ja chodím na južnú Moravu často a prešiel som ju krížom krážom, v rôznych obdobiach. Najviac sa mi páči , ktorý je pre svoj osobitý reliéf označovaný aj ako Moravské Toskánsko.

South is considered one of the most beautiful and richest regions of the , combining natural beauty, rich history, wine, and culture. is the warmest and most fertile area of the Republic, with a well-developed agricultural landscape and ideal conditions for growing grapevines. The oldest archaeological traces of settlement in what is now Czechia have been found here, with evidence of human activity dating back to prehistoric times (visitczechia.com). Wine is an inseparable part of South Moravia’s identity, with approximately 90% of all Czech vineyards located in this region. Viticulture has been practiced here since the time of the Celts (traveliv.sk). The most famous wine-growing area is the Wine Subregion (). Wine is also celebrated through numerous festivals and wine-related events (nationalgeographic.com). More than 90 castles, châteaux, and manor houses can be found here (ccrjm.cz). One of the region’s greatest cultural treasures is the – Cultural Landscape, listed as a UNESCO World Heritage Site (south-moravia.com). Pálava is a biosphere reserve with unique steppe and forest ecosystems and panoramic views of vineyards and the reservoirs (Wikipedia). The Moravian Karst is home to thousands of caves, including the Abyss (zapakuj.sk). The Podyjí National Park on the Austrian border offers pristine nature in the valley of the Dyje River (amazingczechia.com).

About 1.18 million people live here, and the region borders and . More than 60% of the territory is agricultural land. One of the  bloodiest Napoleonic battles took place near () (businessinfo.cz). South Moravia is known as a land of sunshine and hospitality – local people, traditional dishes, and folklore form a strong part of the region’s identity (travelking.sk). Gastronomy is linked not only to wine, but also to local delicacies and traditional wine cellars (traveliv.sk). Hustopeče is famous for having the largest almond orchards in Central . South Moravia is a paradise for cyclists and scooter riders – the terrain is usually flat and well marked ( Prcinová). I visit South Moravia often and have traveled across it in many directions and seasons. What I like most is the region, which, due to its distinctive landscape, is also referred to as “Moravian Tuscany.”

Südmähren gilt als eine der schönsten und wohlhabendsten Regionen des Landes, in der sich Naturschönheiten, reiche Geschichte, Wein und Kultur vereinen. Es ist die wärmste und fruchtbarste Region der Tschechischen Republik mit einer gut entwickelten Agrarlandschaft und idealen Bedingungen für den Weinbau. Hier befinden sich die ältesten archäologischen Siedlungsspuren auf dem Gebiet des heutigen Tschechiens, mit Nachweisen menschlicher Aktivitäten bereits aus der Urgeschichte (visitczechia.com). Wein ist ein untrennbarer Bestandteil der Identität Südmährens – rund 96 % aller Weinberge in Tschechien liegen in dieser Region. Der Weinbau wird hier seit der Zeit der Kelten betrieben (traveliv.sk). Am bekanntesten ist das Weinbaugebiet Mikulov (Wikipedia). Der Wein wird hier auch durch zahlreiche Festivals und Weinveranstaltungen gefeiert (nationalgeographic.com). In der Region befinden sich mehr als 90 Burgen, Schlösser und Herrensitze (ccrjm.cz). Einer der bedeutendsten kulturellen Schätze ist die Kulturlandschaft Lednice–Valtice, die zum UNESCO-Weltkulturerbe gehört (south-moravia.com). Pálava ist ein Biosphärenreservat mit einzigartigen Steppen- und Waldökosystemen sowie Ausblicken auf die Weinberge und die Stauseen von Nové Mlýny (Wikipedia). Im Mährischen Karst gibt es Tausende von Höhlen, darunter auch die Macocha-Schlucht (zapakuj.sk). Der Nationalpark Podyjí an der Grenze zu bietet unberührte Natur im Tal der Thaya (Dyje) (amazingczechia.com).

Hier leben etwa 1,18 Millionen Menschen, und die Region grenzt an die Slowakei und Österreich. Mehr als 60 % der Fläche bestehen aus landwirtschaftlichen Nutzflächen. Bei Slavkov (Austerlitz) fand eine der blutigsten napoleonischen Schlachten statt (businessinfo.cz). Südmähren ist als Land der Sonne und Gastfreundschaft bekannt – die Einheimischen, die traditionelle Küche und die Folklore bilden einen wichtigen Teil der regionalen Identität (travelking.sk). Die Gastronomie ist nicht nur mit Wein, sondern auch mit regionalen Spezialitäten und traditionellen Weinkellern verbunden (traveliv.sk). Hustopeče ist bekannt für die größten Mandelplantagen in Mitteleuropa. Südmähren ist ein Paradies für Radfahrer und Rollerfahrer – das Gelände ist meist flach und gut ausgeschildert (Eva Prcinová). Ich reise häufig nach Südmähren und habe die Region kreuz und quer zu verschiedenen Jahreszeiten durchquert. Am meisten gefällt mir die Region Kyjov, die wegen ihres besonderen Reliefs auch als „Mährische Toskana“ bezeichnet wird.

Jižní Morava je považována za jeden z nejkrásnějších a nejbohatších regionů země, který spojuje přírodní krásy, bohatou historii, víno a kulturu. Je to nejteplejší a nejúrodnější oblast České republiky s dobře rozvinutou zemědělskou krajinou a ideálními podmínkami pro pěstování vinné révy. Nacházejí se zde nejstarší archeologické stopy osídlení na území dnešního Česka, s důkazy lidské činnosti již od pravěku (visitczechia.com). Víno je neoddělitelnou součástí identity Jižní Moravy – přibližně 96 % všech vinic v Česku se nachází právě zde. Vinařství se tu provozuje již od dob Keltů (traveliv.sk). Nejznámější je Mikulovská vinařská podoblast (Wikipedia). Víno se zde slaví také prostřednictvím festivalů a vinařských akcí (nationalgeographic.com). Nachází se zde více než 90 hradů, zámků a zámečků (ccrjm.cz). Jedním z nejvýznamnějších kulturních pokladů regionu je Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO (south-moravia.com). Pálava je biosférickou rezervací s jedinečnými stepními a lesními a výhledy na vinice a Novomlýnské (Wikipedia). V Moravském krasu se nacházejí tisíce jeskyní včetně propasti Macocha (zapakuj.sk). Národní park Podyjí u hranic s Rakouskem nabízí nedotčenou přírodu údolí řeky Dyje (amazingczechia.com).

Žije zde přibližně 1,18 milionu obyvatel a region sousedí se Slovenskem a Rakouskem. Více než 60 % území tvoří zemědělská půda. U Slavkova (Austerlitz) se odehrála jedna z nejkrvavějších napoleonských bitev (businessinfo.cz). Jižní Morava je známá jako kraj slunce a pohostinnosti – místní lidé, tradiční jídla a folklor tvoří silnou součást místní identity (travelking.sk). Gastronomie je spjata nejen s vínem, ale i s místními specialitami a tradičními vinnými sklepy (traveliv.sk). Hustopeče jsou známé největšími mandloňovými ve střední Evropě. Jižní Morava je rájem pro cyklisty a koloběžkáře – terén je obvykle rovinatý a dobře značený (Eva Prcinová). Na Jižní Moravu jezdím často a procestoval jsem ji křížem krážem v různých obdobích. Nejvíce se mi líbí Kyjovsko, které je pro svůj osobitý reliéf označováno také jako „“.

Niektoré nosné z južnej Moravy

TOP

 
 
 
 

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Mikulov – vinárske mesto

skala
Hits: 117

je južnej Morave, blízko hraníc s Rakúskom. Nachádza sa v nadmorskej výške 242 metrov nad morom (mikulov.cz). Leží v Mikulovských vrchov a čiastočne patrí do chránenej . Je centrom vinárskej oblasti, vďaka priaznivému podnebiu sa tu vinohradníctvu darí a predstavuje dôležitú súčasť miestnej (Wikipedia). Pálavy významne ovplyvňujú charakter miestnych vín (mikulov.cz). V Mikulove žije cca 7500 obyvateľov (Wikipedia). Nemecký názov pre Mikulov je . Názov mesta pochádza od krstného mena , ktoré bolo domácou podobou mena . Historické jadro je mestkou pamiatkovou rezerváciou (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka pochádza z roku 1249 (rmm.cz). Pred 2. svetovou vojnou sa v Mikulove hovorilo prevažne nemecky. Po vojne došlo k vysídleniu nemeckej (Wikipedia). Pred vojnou tu žila aj jedna z najvýznamnejších židovských moravských komunít, avšak holokaust ju výrazne zdecimoval (jguideeurope.org). Mikulov sa od roku 1249 do 1560 vyvíjal ako centrum panstva pod vedením rodu Liechtensteinovcov. Neskôr, od 1575 do 1945, prevzal vládu rod Dietrichsteinovcov. Sľubný však narušili v roku 1645, následné turecké a uhorské , ako aj ničivé v rokoch 1663 a 1719. 22. apríla 1945 zámok takmer celý vyhorel (mikulov.cz).

Dominantou mesta je hrad – dnes zámok. Pôvodne bol postavený v románskom štýle, neskôr prestavaný do renesančného a barokového tvaru (amazingczechia.com). Na východe je prírodná rezervácia „Svatý “ s krížovou cestou a kaplnkou svätého Sebastiána (Wikipedia). Nachádza sa tu aj synagóga a židovský cintorín s približne 4000 náhrobkami (Wikipedia). 2. decembra 1805 po bikte u Slavkova bol v Mikulovskom zámku dojednaný predbežný mier medzi Francúzskom a Rakúskom. 26. júla 1866 zase prímerie medzi Rakúskom a Pruskom (Wikipedia).

Mikulov má jedinečný „taliansky“ charakter, ktorý vznikol vďaka bielym vápencovým svahom Pavlovských vrchov, špecifickej flóre a faune a mimoriadne teplému, slnečnému klímatu pripomínajúcemu či južnú Európu. Vďaka talianskym architektonickým prvkom a prepojeniu s miestnou krajinou získal Mikulov svoje typické a nezameniteľnú atmosféru. Od tej doby patrí medzi najvýznamnejšie historické rezidenčné Česka.

Mikulov is a town in southern , close to the Austrian border. lies at an elevation of 242 meters above sea level (mikulov.cz). The town is situated in the Mikulov Highlands and partially belongs to the protected landscape area Pálava. It is a center of the wine-growing region; thanks to the favorable climate, viticulture thrives here and represents an important part of local identity (). The limestone slopes of Pálava significantly influence the character of the local wines (mikulov.cz). Mikulov has approximately 7,500 inhabitants (Wikipedia). The German name for Mikulov is Nikolsburg. The town’s name comes from the given name Mikul, a local variant of the name Mikuláš (Nicholas). The historical center is declared an urban heritage reserve (Wikipedia).

The written mention dates back to 1249 (rmm.cz). Before World War II, German was the predominant language spoken in Mikulov. After the war, the German population was expelled (Wikipedia). The town was also home to one of the most important Jewish communities in Moravia, which was heavily decimated during the Holocaust (jguideeurope.org). From 1249 to 1560, Mikulov developed as the center of an estate under the Liechtenstein family. Later, from 1575 to 1945, it was ruled by the Dietrichstein family. Its promising development was disrupted by the Swedish invasion in 1645, subsequent Turkish and Hungarian wars, and devastating fires in 1663 and 1719. On April 22, 1945, the castle was almost completely destroyed by fire (mikulov.cz).

The dominant landmark of the town is the castle (formerly a castle, now a chateau). Originally built in the Romanesque style, it was later rebuilt in Renaissance and Baroque forms (amazingczechia.com). To the east lies the nature reserve „“ with a Calvary trail and the Chapel of St. Sebastian (Wikipedia). There is also a synagogue and a Jewish cemetery with approximately 4,000 tombstones (Wikipedia). On December 2, 1805, after the Battle of , preliminary peace negotiations between and took place in the Mikulov Chateau. On July 26, 1866, an armistice between Austria and Prussia was concluded here (Wikipedia).

Mikulov has a unique “Italian” character created by the white limestone slopes of the Hills, its distinctive flora and , and a warm, sunny climate reminiscent of Tuscany or southern . Thanks to Italian architectural elements and the connection with the surrounding landscape, Mikulov has acquired its characteristic panoramas and unmistakable atmosphere. Since then, it has been considered one of the most important historical residential towns in the Republic.

Mikulov ist eine Stadt in Südmähren, nahe der österreichischen Grenze. Sie liegt auf einer Höhe von 242 Metern über dem Meeresspiegel (mikulov.cz). Die Stadt befindet sich im Mikulov-Gebirge und gehört teilweise zum Landschaftsschutzgebiet Pálava. Sie ist ein Zentrum des Weinbaus; dank des günstigen Klimas gedeiht der Weinbau hier sehr gut und bildet einen wichtigen Teil der örtlichen Identität (Wikipedia). Die Kalksteinhänge der Pálava beeinflussen den Charakter der lokalen Weine maßgeblich (mikulov.cz). Mikulov hat etwa 7.500 Einwohner (Wikipedia). Der deutsche Name von Mikulov lautet Nikolsburg. Der Stadtname leitet sich vom Vornamen Mikul ab, einer lokalen Form des Namens Mikuláš. Das historische Stadtzentrum ist als städtisches Denkmalreservat geschützt (Wikipedia).

Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1249 (rmm.cz). Vor dem Zweiten Weltkrieg wurde in Mikulov überwiegend Deutsch gesprochen. Nach dem Krieg wurde die deutsche Bevölkerung vertrieben (Wikipedia). Vor dem Krieg lebte hier auch eine der bedeutendsten jüdischen Gemeinden Mährens, die jedoch durch den Holocaust stark dezimiert wurde (jguideeurope.org). Von 1249 bis 1560 entwickelte sich Mikulov als Zentrum einer Herrschaft unter dem Geschlecht der Liechtenstein. Später, von 1575 bis 1945, regierte hier das Geschlecht der Dietrichstein. Die vielversprechende Entwicklung wurde jedoch durch den schwedischen Einfall 1645, durch die folgenden Türken- und Ungarnkriege sowie durch verheerende Brände in den Jahren 1663 und 1719 unterbrochen. Am 22. April 1945 brannte das Schloss nahezu vollständig nieder (mikulov.cz).

Das Wahrzeichen der Stadt ist die , heute ein Schloss. Ursprünglich im romanischen Stil erbaut, wurde es später im Renaissance- und Barockstil umgestaltet (amazingczechia.com). Im Osten liegt das Naturschutzgebiet „Svatý kopeček“ mit einem Kreuzweg und der Kapelle des heiligen Sebastian (Wikipedia). In der Stadt befinden sich auch eine Synagoge und ein jüdischer Friedhof mit etwa 4.000 Grabsteinen (Wikipedia). Am 2. Dezember 1805 wurden nach der Schlacht bei Austerlitz im Schloss von Mikulov die vorläufigen Friedensverhandlungen zwischen Frankreich und geführt. Am 26. Juli 1866 wurde hier ein Waffenstillstand zwischen Österreich und Preußen geschlossen (Wikipedia).

Mikulov besitzt einen einzigartigen „italienischen“ Charakter, der durch die weißen Kalksteinhänge der Pollauer Berge, die besondere Flora und Fauna sowie das warme, sonnige Klima entsteht, das an die Toskana oder Südeuropa erinnert. Dank italienischer Architekturelemente und der Verbindung mit der Landschaft hat Mikulov seine typischen Panoramen und seine unverwechselbare Atmosphäre erhalten. Seitdem gehört es zu den bedeutendsten historischen Residenzstädten Tschechiens.

Mikulov je město na jižní Moravě, blízko hranic s Rakouskem. Nachází se v nadmořské výšce 242 metrů (mikulov.cz). Leží v Mikulovských vrších a částečně spadá do chráněné krajinné oblasti Pálava. Je centrem vinařské oblasti; díky příznivému klimatu se zde vinařství daří a tvoří důležitou součást místní identity (Wikipedia). Vápencové svahy Pálavy výrazně ovlivňují charakter zdejších vín (mikulov.cz). V Mikulově žije přibližně 7 500 obyvatel (Wikipedia). Německý název pro Mikulov je Nikolsburg. Název města pochází od křestního jména Mikul, domácí podoby jména Mikuláš. Historické jádro je městskou památkovou rezervací (Wikipedia).

První písemná zmínka pochází z roku 1249 (rmm.cz). Před 2. světovou válkou se v Mikulově převážně mluvilo německy. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva (Wikipedia). Před válkou zde žila také jedna z nejvýznamnějších židovských komunit na Moravě, kterou však holokaust výrazně zdecimoval (jguideeurope.org). Od roku 1249 do 1560 se Mikulov rozvíjel jako centrum panství rodu Lichtenštejnů. Později, od roku 1575 do 1945, vládl rod Dietrichsteinů. Slibný přerušily švédské vpády roku 1645, následné turecké a uherské války a ničivé požáry v letech 1663 a 1719. Dne 22. dubna 1945 zámek téměř celý vyhořel (mikulov.cz).

Dominantou města je hrad – dnes zámek. Původně byl vystavěn v románském stylu, později přestavěn do renesanční a barokní podoby (amazingczechia.com). Na východě se nachází přírodní rezervace „Svatý kopeček“ s křížovou cestou a kaplí svatého Šebestiána (Wikipedia). Je zde také synagoga a židovský hřbitov s přibližně 4 000 náhrobky (Wikipedia). Dne 2. prosince 1805 byl po bitvě u Slavkova na mikulovském zámku sjednán předběžný mír mezi Francií a Rakouskem. Dne 26. července 1866 zde bylo uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem (Wikipedia).

Mikulov má jedinečný „italský“ charakter, který vznikl díky bílým vápencovým svahům Pavlovských vrchů, specifické flóře a fauně a mimořádně teplému, slunnému klimatu připomínajícímu Toskánsko či jižní Evropu. Díky italským architektonickým prvkům a propojení s okolní krajinou získal Mikulov své typické panorámy a nezaměnitelnou atmosféru. Od té doby patří mezi nejvýznamnější historická rezidenční města Česka.

TOP

Všetky

Rodina, Iné rodinné

Zdroje genealogických a historických poznatkov

skala
Hits: 9818

Zdroje, z ktorých môžete čerpať sú rôzne. Nie je práve najľahšie sa o nich dozvedieť, preto niektoré z nich uvediem. Ja by som každému, koho aspoň trochu zaujíma jeho pôvod, prípadne , odporúčal v prvom rade sa opýtať svojich vlastných rodičov, starých rodičov, strýkov atď svoju rodinu. Tam by mali všetci začať, aj tí, ktorí si myslia, že od nich vedia dosť. Ak toto absolvujete, budete mať kostru, na ktorej sa dá stavať. Nie vždy sú tieto informácie na 100 % pravdivé, ale je to výborná pomôcka. Okrem toho, sa dozvie popri tom kopec vecí, ktoré v papieroch nemôže nájsť. Nasleduje tá ťažšia stránka. Matriky a a iné inštitúcie. Netreba však zabúdať na , , , fary atď. Samozrejme, že aj Internet môže pomôcť pri hľadaní, týka sa to najmä zahraničia. Ktovie, dnešný informačný sa rozvíja chvalabohu aj týmto smerom, možno sa dočkáme aj kvalitných informácií tohto druhu na Internete.

Štátne archívy sú často hlavným úložiskom historických dokumentov a matričných údajov. Vo väčších mestách alebo regionálnych centrách môžete nájsť štátne archívy so záznamami o narodení, sobášoch, úmrtiach, sčítania  iných dokumentoch. Farské úrady disponujú matričnými záznamami o narodení, sobášoch a úmrtiach. Návšteva cintorínov, najmä rodinných hrobov, môže poskytnúť informácie o dátumoch narodenia a úmrtia, ako aj o rodinných vzťahoch. vedia pomôcť, napr. Ancestry.com, MyHeritage a FamilySearch môžu poskytnúť prístup k širokej škále historických záznamov a dokumentov.  často uchovávajú históriu regiónu v podobe kníh, časopisov a máp. Môžu obsahovať informácie o osídlení, udalostiach a významných osobnostiach. Archívy miestnych novín môžu poskytnúť pohľad do každodenného života, udalostí a oznámení o narodení, sobášoch a úmrtiach. Testy DNA môžu poskytnúť genetické informácie o vašom rodokmeni a spojeniach s inými ľuďmi, ktorí sa rozhodli zdieľať svoje genetické údaje. Špecializované knihy a publikácie o histórii konkrétnych oblastí môžu ponúknuť kontext a detaily o živote a udalostiach v danej lokalite. Niektoré a uchovávajú vlastné archívy, ktoré môžu obsahovať o miestnych udalostiach, rozhodnutiach a obyvateľoch. Pri skúmaní genealógie je dôležité byť trpezlivý a systematický. Kombinácia týchto zdrojov môže viesť k objaveniu informácií o vašich predkoch, ktoré hľadáte.

Sources from which you can gather information are diverse. It’s not always easy to learn about them, so I will mention some of them. I would recommend everyone who is even a bit interested in their origin or family to start by asking their own parents, grandparents, uncles, etc., about their family. Everyone should begin there, even those who think they already know enough. If you go through this, you will have a framework to build on. These pieces of information are not always 100% accurate, but they are an excellent starting point. In addition, you will learn a lot of things that you cannot find on paper. The harder part follows: registers, archives, and other institutions. However, one should not forget about magazines, books, museums, parishes, etc. Of course, the Internet can also help in searching, especially for information abroad. Who knows, today’s information world is fortunately developing in this direction as well, and we might even get quality information of this kind on the Internet.

State archives are often the main repositories of historical documents and vital records. In larger cities or regional centers, you can find state archives with records of births, marriages, deaths, censuses, and other documents. Parish offices hold vital records of births, marriages, and deaths. Visiting cemeteries, especially family graves, can provide information about birth and death dates as well as family relationships. Genealogical databases can be helpful; for example, Ancestry.com, MyHeritage, and FamilySearch can provide access to a wide range of historical records and documents. Local libraries often preserve the history of the region in the form of books, magazines, and maps, containing information about settlement, events, and notable personalities. Archives of local newspapers can offer insights into everyday life, events, and announcements of births, marriages, and deaths. DNA tests can provide genetic information about your family tree and connections with others who have chosen to share their genetic data. Specialized books and publications on the history of specific areas can offer context and details about life and events in a given locality. Some towns and cities maintain their own archives, which may contain records of local events, decisions, and residents. When researching genealogy, it is important to be patient and systematic. The combination of these sources can lead to the discovery of information about your ancestors that you are seeking.

A guide for genealogical researchers from the Czech Republic, occasionally Slovakia, Poland, Hungary, .

Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) / Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • Banská Bystrica, Námestie SNP 1, 974 01
  • Banská Bystrica, Sládkovičova 1, 974 05
  • , Dlhý rad 16, 085 77
  • Bojnice, Tehelná.1, 972 01
  • Bratislava, Križkova 7, 811 04
  • Brzotín, Kaštieľ‘ 049 51
  • , Kaštieľ 014 35
  • Čadca, Palárikova 1158, 022 01
  • Dobrá Niva, Ostrá Lúka – Kaštieľ, 962 61
  • Dolný Kubín, Matuškova 1654/8, 026 01
  • Humenné, Štúrova ulice 1, 066 80
  • Komárno, Červenej armády 15, 945 36
  • , Bačíkova 1, 041 56
  • Košice, Kováčska 20/1, 040 01, Archív Mesta Košíc
  • Košice, Kováčska 20/II, 042 11
  • Kremnica, Námestie 1 mája 4/7, 976 01
  • Levice, Vojenská 1
  • Levoča, Mierové námestie 7, 054 01
  • Liptovský Mikuláš, Školská 4, 031 01
  • Lučenec, Kubínyiho námestie 984 01
  • Michalovce, S. Tučeka 4, 071 01
  • Martin, Vajanského nábrežie 1, 036 58
  • Modra, 140, 900 01
  • Nitra – Ivánka, Novozámocká 388, 949 08
  • Nitra, Pod Katrušou ,1 949 05
  • Nové Zámky, Tyršova 1, 940 65
  • Poprad, Popradské nábrežie 16, 058 44
  • Považská Bystrica, Slovenských partizánov 1135/55, 017 01
  • , Hlavná 137, 080 01
  • Prešov, Slovenská 40, 080 01
  • Rimavská , Hlavné námestie 2, 979 80
  • Skalica, Kráľovská 16, 909 01
  • Spišská , Letná 67, 052 80
  • Stará Ľubovňa, Gottwaldovo námestie 5, 064 80
  • Svidník, Partizánska 625/12, 089 01
  • Šaľa, Sovietskej armády 1, 927 00
  • Topoľčany, Pod Kalváriou 2140, 955 01
  • Trebišov, Štefánikova 201, 075 01
  • Trenčín, Kožušnícka 1, 911 00
  • Trnava, Štefánikova 46, 917 38
  • Veľký Krtíš, Za parkom 851, 990 01
  • , Sovietskej armády 114, 093 00
  • , Budatín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) / Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Benešov, Masarykovo náměstí 1, 256 01
  • Beroun, Třída politických vězňů 21, 266 49
  • Blansko, Seifertova 7, 678 01
  • , Náměstí 137, 336 01
  • Boskovice, Pod Klášterem 6, 680 01
  • Brno, Dominikánske náměstí 1, 601 67, Archiv mesta Brna
  • Brno, Zerotinovo náměstí 3/5, 662 02, mzabrno@mvcr.cz, Moravský zemský archiv v Brne
  • Bruntál, Zahradní ulice, 792 11
  • Česká Lípa, Náměstí Osvobození 297, 470 01
  • , Přemysla Otakara II. 1, 370 92
  • , Zámek 381 11
  • Děčín, Žižkova ulice 4, 405 02
  • Frýdek-Místek, Bezručova ulice, 738 20
  • Hodonin, Koupelní ulice 10, 695 01
  • Holešov, Náměstí Edvarda Beneše 24, 769 01
  • Horšovský Týn, Náměstí Republiky 10, 346 11
  • Cheb, Františkánské náměstí 14, 350 11
  • Jablonec nad Nisou, Jehlárska 2, 466 01
  • Jihlava , Hluboká ulice 1, 586 01
  • Jindřichovice 1, Zámek 357 05
  • Jindřichův Hradec, Václavská 37/III, 377 11
  • , Boženy Němcové 68, 432 01
  • Karlovy Vary, Náměstí 17 listopadu 2, 360 05
  • Karviná, Fryštatská ulice 40, 733 21
  • Kladno, plk. Stříbrného 1443, 272 01
  • Klatovy, Plzeňská 178/III, 339 13
  • Kolín, Zahradní 278, 280 00
  • , Zámek 767 01
  • Kunštát, Zámek 679 72
  • Kutná Hora, Poděbradova 288, 284 80
  • Liberec, Moskevská ulice 23, 460 01
  • , Náměstí Svobody 11, 784 01
  • Louny, Mírové náměstí 57, 440 01
  • , Terezinska 909/59, 410 02, sokalitomerice@soalitomerice.cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Mělník, Krombholcova 246, 276 41
  • , Náměstí 7, 692 24
  • Mirovice 37, 398 06
  • Mladá Boleslav, Staromestské náměstí 70/I, 293 59
  • Most, Leoše Janáčka 1310/2, 434 01
  • Nehvizdy, Pražská ulice 12, 250 81
  • , Slovanská ulice 3, 741 01
  • Olomouc, Križkovského ulice 2, 771 11
  • Olomouc, Wurmova 11, 771 11
  • Opava, Lidická ulice 2a, 746 84
  • Opava, Sněmovní 1, 746 22, Zemský archiv
  • Opava, Třída Vítezného Února 39, 746 22
  • Ostrava 2 – Přívoz, Spálova ulice 23, 702 19, Archiv mesta Ostravy
  • , Pražská 127, 393 01
  • Petrovice 1, Zámek 270 35
  • , Konvent, 331 11 Státní okresní archiv Rokycany
  • , Sedláčkova 44, 306 12
  • Praha 1, Badatelna 4, 110 00, Archiv Akademie věd ČR
  • Praha 1, Klementínum 190, 118 01, Archiv Narodní knihovny
  • Praha 1, Letenská 15, 118 00, Ústřední archiv geodesie a kartografie
  • Praha 1, Ovocny trhové 5, 116 36, Archiv Univerzity Karlovy
  • Praha 1 – , Pohorelec 8 118 00, Archiv Narodního muzea v Praze
  • Praha 2, Horská 7, 128 00
  • Praha 5 – , Zámek 255 01, Archiv Narodní galerie
  • Praha 8 – Karlín, Sokolovska 136, 186 00, Vojenský historický archiv
  • Praha, Podskalská ulice 19, 128 20
  • , Velká náměstí 43, 383 11
  • Prostějov, Pernštýnske náměstí 8, 796 40
  • , Horní náměstí 7, 750 00
  • Příbram, Dlouhá ulice 81, 261 01
  • Rajhrad, Klaster 664 61
  • Rýmařov, Zámek 793 42
  • , Zámek 684 01
  • Strakonice, Zámek Střela, 386 11
  • , Třída Československej armády 14, 785 01
  • , Bratři Čapků 35, 787 89
  • Tachov, Planska 2030, 347 01
  • Tábor, Pražská ulice 155, 390 01
  • , Školní ulice 8, 415 01
  • Třebíč, Zámek 1, 674 01
  • Třeboň, Zámek, 379 11
  • Uherské Hradište, Františkánska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrnčířska ulice 2/65, 400 23
  • Vsetín, 4 května, 755 01
  • Zlin 11, Zámek Klečůvka, 763 11
  • Znojmo 2, Divišovo náměstí 5, 669 02
  • 1, Zámek 591 01

Odporúčaná literatúra (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): / Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

Slovensko

  • Sarmáyová Kalesná Jana, 1991, na Slovensku zo 16 – 19. storočia, Odbor archívnictva Ministerstva vnútra SR, Bratislava, 541 pp.
  • Archívy lesníckych komôr z rokov 1750 – 1870 – Pôdohospodársky archív v Banskej Bystrici
  • Evidenčné knihy pozemkov erárnych robotníkov – osadníkov z rokov 1883 – 1919 – Štátny archív v Banskej Bystrici
  • Vartíková Marta (ed.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 4, Spomienky a kroniky, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 797 pp.
  • Vartíková Marta, Viliam Plevza, Jozef Vladár, Katarína Žišková – Moroňová (eds.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 5, Encyklopédia odboja a SNP, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 653 pp.
  • Alberty Július, 1981 robotníckej triedy v obvode Brezna, (vynikajúci zdroj informácií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Binder R., 1962, Osadníci na Horehroní
  • Stránsky A., 1969, Drevorubači na Čiernom Hrone na rozhraní 18. a 19. storočia
  • Hreblay A., 1928, Brezno a jeho okolie
  • Hreblay A., 1954, Brezno a okolie
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Kvietok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechenter Laskomerský G. K., 1956, Päťdesiat rokov slovenského života
  • , Dejiny cirkvi evanjelickej v Brezne
  • Varsík Branislav, 1984, Z osídlenia západného a stredného Slovenska v stredoveku, Veda, Bratislava, 256 pp.
  • Varsík Branislav, 1972, Zo slovenského stredoveku. Výber historických štúdií a článkov z rokov 1946 – 1968, 548 pp.
  • Sopko Július, 1995, Kroniky stredovekého Slovenska, RAK, Budmerice
  • Marsina Richard a kol.,, 1986, Dejiny Slovenska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihályfalusi Forgon Mihály: Gomor Kishont vármegye nemes családai (Šlachtické Gemersko-Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamorín. Monografia zachytáva šlachtické rody bývalej gemersko-malohontskej župy. Jednotlivé rody sú radené podľa abecedného poradia, takmer pri každom hesle je uvedený erb, genealogická tabuľka a stručné dejiny rodu.

Česko

  • Mašek Petr.,, 1999, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, Mladá Fronta, Praha
  • Pilnáček J, 1972, Staromoravštví rodové, Státní archiv, Brno
  • Pouzar Vladimír, 1999, Almanach českých šlechtických rodů, Martin, Praha
  • Mates Vladimír, 2000, Jména tajemství zbavená. Malá domáci encyklopedie 250 nejčastejších příjmení, Epocha, Praha