Slovensko, Krajina, TOP, Fotografie

Horehronie

skala
Hits: 2635

Región predstavuje v súčasnosti najmä okresy a Brezno. Nachádza sa v strede Slovenska, od prameňa Hrona až po Hronsek. Obyvatelia Horehronia si zachovali mnohé prvky ľudových tradícií vo svojom spôsobe života a v jeho každodennom prejave. Centrom je Banská Bystrica. V minulosti sa na Horehroní ťažilo striebro a meď. Región poskytuje možnosti športového vyžitia, turistiky, agroturizmu (horehronie.com). Osrblie je centrum biatlonu. Na zjazdové sú možnosti na svahoch Chopku, na Čertovici, v Mýte pod Ďumbierom, Selciach a inde (Wikipedia). V okrese Brezno sa nachádza celkovo 14 lyžiarskych svahov s vlekmi. Hron je najvyhľadávanejšou riekou na splav u nás, pretože nemá veľa technických prekážok (horehronie.com). Hron je rieka ideálna pre vodácke aktivity, splavy pre rekreačných aj náročnejších vodákov (oma.sk). Súčasťou Horehronia sú dva národné : a Muránska planina (Wikipedia). je charakteristické horskou a dolinovou krajinou s rozsiahlymi lesmi, lúkami a horskými potokmi (Wikipedia). V obci Brusno sú , sú orientované najmä na liečbu ochorení tráviaceho ústrojenstva (Wikipedia). V minulosti bol tento región Slovenska najneskôr osídľovaný.

Horehronie je zároveň miestom s bohatou ľudovou kultúrou a folklórom. Obyvatelia si uchovali tradičné prvky v oblasti hudby, tanca, remesiel a každodenných zvykov, ktoré sú súčasťou regionálnej identity. Folklórne prvky sa odrážajú aj v populárnej kultúre (Wikipedia). V Heľpe sa od roku 1966 každoročne konajú Horehronské dni spevu a tanca, folklórny festival so zameraním na Horehronie a jeden z najstarších festivalov na Slovensku. Horehronský viachlasný spev je zapísaný do Reprezentatívneho zoznamu nehmotného kultúrneho dedičstva ľudstva UNESCO. Medzi vyhľadávané turistické atrakcie regiónu patrí Čiernohronská železnica v Čiernom Balogu a Lesnícky skanzen vo Vydrovskej doline. Železničné zaujímavosti dopĺňa Telgártska slučka na trati Červená Skala – Margecany (Wikipedia). Ľupčiansky hrad je stredoveký hrad s bohatou historiou. Chmarošský viadukt je impozantný železničný most a stavba inžinierskeho umenia pri Telgárte (spoznajslovensko.eu). Habakuky – Dobšinského rozprávkový svet na Donovaloch sú tematický areál pre s deťmi inšpirovaný slovenskými rozprávkami (travelguide.sk).

Niektoré príspevky

The region today primarily comprises the districts of Banská Bystrica and Brezno. It is located in central Slovakia, stretching from the source of the Hron River to Hronsek. The inhabitants of Horehronie have preserved many elements of folk traditions in their way of life and everyday practices. The regional center is Banská Bystrica. In the past, silver and copper were mined in Horehronie. The region offers opportunities for sports activities, tourism, and agrotourism (horehronie.com). Osrblie is a center of biathlon. Downhill skiing is available on the slopes of Chopok, at Čertovica, in Mýto pod Ďumbierom, Selce, and elsewhere (Wikipedia). There are a total of 14 ski slopes with lifts in the Brezno district. The Hron River is the most sought-after river for rafting in Slovakia, as it has relatively few technical obstacles (horehronie.com). The Hron is an ideal river for water sports, offering rafting trips for both recreational and more experienced paddlers (oma.sk). Horehronie includes two national parks: the Low Tatras and Muránska Planina (Wikipedia). The region is characterized by a mountainous and valley landscape with extensive forests, meadows, and mountain streams (Wikipedia). The village of Brusno is home to a spa focused primarily on the treatment of digestive system diseases (Wikipedia). Historically, this part of Slovakia was among the last to be settled.

Horehronie is also a region rich in folk culture and folklore. The local population has preserved traditional elements of music, dance, crafts, and everyday customs that form an integral part of regional identity. Folklore elements are also reflected in popular culture (Wikipedia). Since 1966, the Horehronie Days of Song and Dance have been held annually in Heľpa— a folklore festival focused on the Horehronie region and one of the oldest festivals in Slovakia. Horehronie multipart singing is inscribed on UNESCO’s Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity. Popular tourist attractions in the region include the Čiernohronská Railway in Čierny Balog and the Forestry Open-Air Museum in the Vydrovo Valley. Railway attractions are further complemented by the Telgárt Loop on the Červená Skala–Margecany line (Wikipedia). Ľupča Castle is a medieval castle with a rich history. The Chmaroš Viaduct is an impressive railway bridge and a notable feat of engineering near Telgárt (spoznajslovensko.eu). Habakuky – Dobšinský’s Fairy-Tale World in Donovaly is a themed area for families with children, inspired by Slovak fairy tales (travelguide.sk).

Some posts

  • Low Tatras
  • Polomka
  • Telgárt

,

Krajina, Slovensko, TOP, Horné Považie, Fotografie

Horné Považie

skala
Hits: 4097

Horné je región na západe Slovenska, ktorý sa rozprestiera v okolí . Medzi významné v regióne patrí napríklad Trenčín, Považská Bystrica a Ilava. Na severe sa nachádza pohorie Malá Fatra, vhodná na turistiku a iné outdoorové aktivity. V minulosti sa na Hornom Považí ťažila železná ruda.

tvoria okresy Žilina, Bytča, Považská Bystrica a severná časť okresu Púchov (slovakregion.sk). Geograficky je Horné Považie charakteristické hornatým reliéfom – územie pokrývajú pohoria ako Malá Fatra, Javorníky, Strážovské vrchy či Súľovské vrchy, ako aj časti Kysuckej vrchoviny a Žilinskej pahorkatiny. Najvyšším vrcholom v širšom okolí je Veľký fatranský Kriváň (1 709 metrov nad morom). Centrom regiónu je mesto Žilina, dôležitý dopravný a kultúrny uzol (slovakregion.sk). Región je známy aj svojou bohatou históriou. Počas stredoveku tu vznikali dôležité a , ktoré strážili údolie Váhu a obchodné trasy – medzi najznámejšie Strečniansky hrad, Považský hrad, Budatínsky zámok či renesančný zámok v Bytči (Wikipedia). Horné Považie ponúka aj turistiku, cyklistiku, horolezectvo, návštevy prírodných rezervácií ako Manínska tiesňava (spoznajslovensko.eu). Zámok v Kuneráde, unikátne maľované drevenice v Čičmanoch, pohyblivý betlehem v Rajeckej Lesnej. Unikátne sú Súľovské skaly a veľký Lietavský hrad.

Upper Váh Region is a region in the western part of Slovakia, located around the Váh River. Among the most important towns in the region are Trenčín, Považská Bystrica, and Ilava. To the north lies the Malá Fatra mountain range, which is ideal for hiking and other outdoor activities. In the past, iron ore was mined in this region.

Upper Váh Region consists of the districts of Žilina, Bytča, Považská Bystrica, and the northern part of the Púchov district (source: slovakregion.sk). Geographically, the region is characterized by a mountainous terrain – it includes ranges such as Malá Fatra, Javorníky, Strážov Mountains, and Súľov Rocks, as well as parts of the Kysuce Highlands and Žilina Uplands. The highest peak in the wider area is Veľký Kriváň in the Malá Fatra range (1,709 meters above sea level). The city of Žilina serves as the region’s center and is an important transport and cultural hub (source: slovakregion.sk).

The region is also known for its rich history. During the Middle Ages, several important castles and fortresses were built to protect the Váh Valley and trade routes – among the most notable are Strečno Castle, Považský Castle, Budatín Castle, and the Renaissance manor house in Bytča (source: Wikipedia).

Upper Váh Region also offers hiking, cycling, climbing, and visits to natural reserves, such as the Manínska Gorge (source: spoznajslovensko.eu). Other attractions include Kunerad Castle, the unique painted wooden houses in Čičmany, and the mechanical nativity scene in Rajecká Lesná. The Súľov Rocks and the large Lietava Castle are also among the region’s unique landmarks.

 

,

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Zlatý vrch

skala
Hits: 854

Zlatý vrch leží v Lužických horách, neďaleko od Českej Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). Vznikol v treťohorách, kedy roztavený čadič prenikol na povrch a stuhol do podoby kamenných „varhanových píšťal“ (Informačná tabuľa). Od roku 1964 je národnou prírodnou pamiatkou. Približne okolo roku 1870 tu bol lom, v ktorom sa získaval stavebný kameň (region-ceskesvycarsko.cz). Súčasný vzhľad lokality je dôsledkom lomovej ťažby, ktorá bola ukončená v 60-tych rokoch 20. storočia (Informačná tabuľa). Čadič sa údajne okolo roku 1870 vyvážal do Holandska, kde bol používaný ako ideálny stavebný materiál na prímorské hrádze (kudyznudy.cz). Od roku 1964 je Zlatý vrch chránený zákonom (Informačná tabuľa). Leží v nadmorskej výške 657 metrov nad morom. Nachádzajú sa tu 30 metrov dlhé kamenné píšťaly. V treťohorách prenikol roztavený čadič zvnútra Zeme na povrch, kde stuhol do kamenných stĺpikov – varhanových píšťal. Kvalitný čadič bol vyhľadávaným materiálom (Informačná tabuľa). Konkrétne je národnou prírodnou pamiatkou. Zlatý vrch (nemecky Goldberg) vznikol v troch fázach vulkanickej činnosti. Najprv vzniklo lávové jazero, ktorého tuhnutím a pomalým ochladzovaním sa vytvorili pravidelné päť a šesťboké štíhle takmer zvislé stĺpiky (hrady.cz). Vrcholová časť Zlatého vrchu tvorí vulkanický peň vypreparovaný z kriedových pieskovcov. Riadená ťažba na obvode vrcholu odkryla vnútornú časť pňa s dokonale vyvinutou stĺpovou odlučnosťou. Vznikli vďaka pomalému ochladzovaniu magmy s tepelnými gradientmi nerušenými okolitými vplyvmi. Nepravidelné stĺpiky svedčia o rýchlejšom tuhnutí (Jaroslav Valečka). Prístup k Zlatému vrchu je možný po značených turistických trasách, pričom jedna z najznámejších je náučný chodník „Okolím Studence“ s dĺžkou 22,5 km (České Švýcarsko). Okrem geologických zaujímavostí je oblasť Zlatého vrchu domovom rôznorodej flóry a fauny. Návštevníci tu môžu obdivovať typické lesné s bohatým zastúpením rastlinných a živočíšnych druhov (Luzické Hory).

Zlatý vrch is located in the Lusatian Mountains, near Česká Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). It was formed during the Tertiary period when molten basalt reached the surface and solidified into stone „organ pipes“ (Information Board). Since 1964, it has been a national natural monument. Around 1870, there was a quarry here where building stone was extracted (region-ceskesvycarsko.cz). The current appearance of the site is a result of quarrying activity, which ended in the 1960s (Information Board). Reportedly, basalt was exported to the Netherlands around 1870, where it was used as an ideal construction material for coastal dikes (kudyznudy.cz). Since 1964, Zlatý vrch has been protected by law (Information Board). It is situated at an altitude of 657 meters above sea level. The site features 30-meter-long stone organ pipes. During the Tertiary period, molten basalt from the Earth’s interior reached the surface, where it solidified into stone columns—organ pipes. High-quality basalt was a sought-after material (Information Board). Specifically, it is a national natural monument. Zlatý vrch (German: Goldberg) was formed in three phases of volcanic activity. First, a lava lake was created, and as it cooled and solidified slowly, regular five- and six-sided slender, almost vertical columns formed (.cz). The summit of Zlatý vrch consists of a volcanic core that was eroded from Cretaceous sandstones. Controlled quarrying on the summit’s perimeter exposed the core’s interior, revealing a perfectly developed columnar separation. These formations resulted from the slow cooling of magma with thermal gradients undisturbed by external influences. Irregular columns indicate faster solidification (Jaroslav Valečka). Access to Zlatý vrch is possible via marked hiking trails, one of the most famous being the educational trail „Around Studenec,“ which is 22.5 km long (České Švýcarsko). In addition to geological attractions, the Zlatý vrch area is home to diverse flora and . Visitors can admire typical forest ecosystems with a rich representation of plant and animal species (Lusatian Mountains).

Zlatý vrch liegt im Lausitzer Gebirge, in der Nähe von Česká Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). Er entstand in der Tertiärzeit, als geschmolzener Basalt an die Oberfläche drang und sich zu steinernen „Orgelpfeifen“ verfestigte (Informationstafel). Seit 1964 ist er ein nationales Naturdenkmal. Um 1870 gab es hier einen Steinbruch, in dem Bausteine abgebaut wurden (region-ceskesvycarsko.cz). Das heutige Erscheinungsbild der Landschaft ist eine Folge des Steinbruchs, dessen Betrieb in den 1960er Jahren eingestellt wurde (Informationstafel). Berichten zufolge wurde Basalt um 1870 in die Niederlande exportiert, wo er als ideales Baumaterial für Küstendeiche verwendet wurde (kudyznudy.cz). Seit 1964 steht Zlatý vrch unter gesetzlichem Schutz (Informationstafel). Er liegt auf einer Höhe von 657 Metern über dem Meeresspiegel. Es gibt hier 30 Meter lange steinerne Orgelpfeifen. Während der Tertiärzeit drang geschmolzener Basalt aus dem Inneren der Erde an die Oberfläche, wo er sich zu steinernen Säulen – Orgelpfeifen – verfestigte. Hochwertiger Basalt war ein begehrtes Material (Informationstafel). Genauer gesagt ist er ein nationales Naturdenkmal. Zlatý vrch (Deutsch: Goldberg) entstand in drei Phasen vulkanischer Aktivität. Zunächst bildete sich ein Lavasee, dessen langsame Abkühlung und Verfestigung regelmäßige fünf- und sechseckige, fast vertikale Säulen hervorbrachte (hrady.cz). Der Gipfelbereich von Zlatý vrch besteht aus einem Vulkankern, der aus Kreidesandstein herauspräpariert wurde. Die kontrollierte Steinbrucharbeit am Rand des Gipfels legte das Innere des Kerns frei und enthüllte eine perfekt entwickelte Säulentrennung. Diese Strukturen entstanden durch die langsame Abkühlung von Magma mit ungestörten thermischen Gradienten. Unregelmäßige Säulen deuten auf eine schnellere Erstarrung hin (Jaroslav Valečka). Der Zugang zum Zlatý vrch ist über markierte Wanderwege möglich, von denen einer der bekanntesten der Lehrpfad „Rund um Studenec“ mit einer Länge von 22,5 km ist (České Švýcarsko). Neben geologischen Sehenswürdigkeiten beheimatet die Region Zlatý vrch eine vielfältige Flora und Fauna. Besucher können typische Waldökosysteme mit einer reichen Vertretung von Pflanzen- und Tierarten bewundern (Lausitzer Gebirge).

Zlatý vrch se nachází v Lužických horách, nedaleko České Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). Vznikl ve třetihorách, kdy roztavený čedič pronikl na povrch a ztuhl do podoby kamenných „varhanních píšťal“ (Informační tabule). Od roku 1964 je národní přírodní památkou. Přibližně kolem roku 1870 zde byl lom, ve kterém se těžil stavební kámen (region-ceskesvycarsko.cz). Současný vzhled lokality je důsledkem těžby , která byla ukončena v 60. letech 20. století (Informační tabule). Čedič byl údajně kolem roku 1870 vyvážen do Nizozemska, kde se používal jako ideální stavební materiál na přímořské hráze (kudyznudy.cz). Od roku 1964 je Zlatý vrch chráněn zákonem (Informační tabule). Leží v nadmořské výšce 657 metrů nad mořem. Nacházejí se zde 30 metrů dlouhé kamenné píšťaly. Ve třetihorách pronikl roztavený čedič z Země na povrch, kde ztuhl do kamenných sloupců – varhanních píšťal. Kvalitní čedič byl vyhledávaným materiálem (Informační tabule). Konkrétně se jedná o národní přírodní památku. Zlatý vrch (německy Goldberg) vznikl ve třech fázích sopečné činnosti. Nejprve vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím a pomalým ochlazováním se vytvořily pravidelné pětiboké a šestihranné, téměř svislé sloupky (hrady.cz). Vrcholová část Zlatého vrchu tvoří vulkanický peň vypreparovaný z křídových pískovců. Řízená těžba na obvodu vrcholu odkryla vnitřní část pně s dokonale vyvinutou sloupcovou odlučností. Vznikly díky pomalému ochlazování magmatu s tepelnými gradienty nerušenými okolními vlivy. Nepravidelné sloupky svědčí o rychlejším tuhnutí (Jaroslav Valečka). Přístup na Zlatý vrch je možný po značených turistických trasách, z nichž jedna z nejznámějších je naučná stezka „Okolím Studence“ s délkou 22,5 km (České Švýcarsko). Kromě geologických zajímavostí je oblast Zlatého vrchu domovem rozmanité flóry a fauny. Návštěvníci zde mohou obdivovat typické lesní ekosystémy s bohatým zastoupením rostlinných a živočišných druhů (Lužické ).

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Panská skála v Kamenickom Šenove

skala
Hits: 345

Kamenický Šenov je mesto nachádzajúce sa na rozhraní dvoch chránených krajinných oblastí – Českého stredohoria a Lužických hôr. V nadmorskej výške 350 až 550 metrov nad morom. Mesto sa skladá z dvoch častí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtom približne 4 000 obyvateľov. Prvá písomná zmienka o Kamenickom Šenove pochádza z roku 1352, kde je v kronike Českej Kamenice uvedená obec nazývaná Sonov, založená prisťahovalcami z Lužice. Kamenický Šenov je svetoznámy svojou takmer tristo ročnou nepretržitou tradíciou výroby nádherných krištáľových lustrov a umeleckého skla. Prvé zmienky o miestnych sklárskych majstroch pochádzajú zo 17. storočia, keď obyvatelia začali spracovávať sklo dovážané z neďalekých sklární v Chřibskej, založenej už v roku 1414. V roku 1856 tu bola založená prvá odborná sklárska škola na svete, ktorá dodnes funguje a je najstaršou svojho druhu (kamenicky-senov.cz). Medzi najvýznamnejšie mesta patrí kostol Narodenia svätého Jána Krstiteľa, baroková stavba z rokov 1715–1718. Históriu sklárstva v meste predstavuje Sklárske múzeum Kamenický Šenov, ktoré sídli v historickom dome z roku 1770. Mesto tiež udržiava partnerské vzťahy s nemeckým mestom Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlom najväčšieho českého výrobcu lustrov a svitidiel Preciosa Lustry (Informačná tabuľa).

Národnou prírodnou pamiatkou a symbolom mesta je Panská skála, známa aj ako „kamenné varhany“. Ide o čadičovú skalu, ktorá je najnavštevovanejšou geologickou formáciou v Českej republike (en.wikipedia.org). Nachádza sa pri obci Prácheň (cs.wikipedia.org). Panská skala sa nachádza približne 80 kilometrov severne od Prahy, medzi mestami Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svojou výraznou stĺpovitou odlučnosťou. Je tvorená päť až šesťbokými čadičovými stĺpmi, ktoré dosahujú dĺžku až 12 metrov a priemer okolo 20–25 centimetrov. Tieto stĺpy sú usporiadané prevažne vertikálne, niektoré sú šikmo orientované. Celý útvar vznikol pred približne 30 miliónmi rokov počas treťohôr v dôsledku vulkanickej činnosti, keď láva chladla a kryštalizovala, čo viedlo k tvorbe týchto charakteristických stĺpov (cs.wikipedia.org). Čadičová magma vystúpila z podložia, z hĺbky väčšej než 30 km, približne pred 25 miliónmi rokmi, ale nikdy nevytiekla na povrch. Chránená pod povrchom, chladla veľmi pomaly, čím začala vznikať typická čadičová odlučnosť, ktorú je možné dnes pozorovať (kudyznudy.cz).

Ťažba čadiča na Panskej skale prebiehala od 19. storočia, čo viedlo k odhaleniu a zvýrazneniu stĺpovitej štruktúry . V roku 1895 bola vyhlásená za chránený geologický útvar, čím sa stala najstaršou geologickou rezerváciou na území Českej republiky. Napriek tomuto statusu ťažba pokračovala až do roku 1914, keď územie odkúpili miestne úrady a ťažbu definitívne zastavili. Po druhej svetovej vojne bola tohto územia ešte viac posilnená (amazingczechia.com). Dnes je Panská skala obľúbeným turistickým cieľom, pri úpätí skaly sa nachádza malé jazierko, ktoré vzniklo zaplnením bývalého lomu dažďovou vodou (ceskehory.cz). Panská skala sa stala známou aj vďaka českému filmu „Pyšná princezna“ z roku 1952, kde poslúžila ako kulisa pre niektoré scény (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov is a town located at the intersection of two protected landscape areas – the České Středohoří and the Lusatian Mountains, at an altitude of 350 to 550 meters above sea level. The town consists of two parts: Kamenický Šenov and Prácheň, with a total population of approximately 4,000 inhabitants. The first written mention of Kamenický Šenov dates back to 1352, where a settlement called Sonov, founded by settlers from Lusatia, is recorded in the chronicle of Česká Kamenice. Kamenický Šenov is world-famous for its nearly 300-year-old continuous tradition of producing magnificent crystal chandeliers and artistic glass. The first records of local glassmakers date back to the 17th century when residents began processing glass imported from nearby glassworks in Chřibská, established in 1414. In 1856, the first specialized glass school in the world was founded here, which still operates today and is the oldest of its kind (kamenicky-senov.cz).

Among the town’s most significant landmarks is the Church of the Nativity of St. John the Baptist, a Baroque building from 1715–1718. The history of glassmaking in the town is represented by the Kamenický Šenov Glass Museum, housed in a historic building from 1770. The town also maintains a partnership with the German city of Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov is home to Preciosa Lustry, the largest Czech manufacturer of chandeliers and lighting fixtures (Information board).

The national natural monument and symbol of the town is Panská skála, also known as the „Stone Organ.“ This basalt rock formation is the most visited geological site in the Czech Republic (en.wikipedia.org). It is located near the village of Prácheň (cs.wikipedia.org), about 80 kilometers north of Prague, between the towns of Kamenický Šenov and Nový Bor (amazingczechia.com). This geological phenomenon is remarkable for its distinctive columnar jointing. It consists of five- to six-sided basalt columns that reach up to 12 meters in length and have a diameter of around 20–25 cm. These columns are predominantly arranged vertically, while some are tilted. The entire formation originated about 30 million years ago during the Tertiary period due to volcanic activity when lava cooled and crystallized, forming these characteristic columns (cs.wikipedia.org). The basalt magma rose from a depth of more than 30 km approximately 25 million years ago but never reached the surface. Protected beneath the surface, it cooled very slowly, leading to the formation of the typical basaltic structure observed today (kudyznudy.cz).

Basalt extraction at Panská skála took place from the 19th century, revealing and emphasizing the rock’s columnar structure. In 1895, it was declared a protected geological site, making it the oldest geological reserve in the Czech Republic. Despite this status, mining continued until 1914, when the local authorities purchased the area and permanently halted extraction. After World War II, protection of this site was further strengthened (amazingczechia.com). Today, Panská skála is a popular tourist destination, with a small lake at its base that was formed by rainwater filling the former quarry (ceskehory.cz). Panská skála also gained fame thanks to the Czech film The Proud Princess (1952), where it served as a backdrop for some scenes (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov ist eine Stadt an der Schnittstelle zweier geschützter Landschaftsgebiete – des Böhmischen Mittelgebirges (České středohoří) und des Lausitzer Gebirges (Lužické ) – in einer Höhe von 350 bis 550 Metern über dem Meeresspiegel. Die Stadt besteht aus zwei Teilen: Kamenický Šenov und Prácheň, mit einer Gesamtbevölkerung von etwa 4.000 Einwohnern. Die erste schriftliche Erwähnung von Kamenický Šenov stammt aus dem Jahr 1352, als in der Chronik von Česká Kamenice eine Siedlung namens Sonov erwähnt wurde, die von Siedlern aus der Lausitz gegründet wurde. Kamenický Šenov ist weltweit bekannt für seine fast 300-jährige ununterbrochene Tradition in der Herstellung prächtiger Kristalllüster und künstlerischer Glaswaren. Erste Aufzeichnungen über lokale Glasmeister stammen aus dem 17. Jahrhundert, als die Bewohner begannen, Glas aus nahegelegenen Glashütten in Chřibská zu verarbeiten, die bereits 1414 gegründet wurde. Im Jahr 1856 wurde hier die erste Fachschule für Glas weltweit gegründet, die noch heute existiert und die älteste ihrer Art ist (kamenicky-senov.cz).

Zu den bedeutendsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört die Kirche der Geburt Johannes des Täufers, ein barockes Bauwerk aus den Jahren 1715–1718. Die Geschichte der Glasherstellung in der Stadt wird im Glasmuseum Kamenický Šenov dokumentiert, das sich in einem historischen Gebäude aus dem Jahr 1770 befindet. Die Stadt pflegt außerdem eine Städtepartnerschaft mit der deutschen Stadt Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov ist Sitz des größten tschechischen Herstellers von Kronleuchtern und Leuchten, Preciosa Lustry (Informationstafel).

Das nationale Naturdenkmal und Wahrzeichen der Stadt ist die Panská skála, auch bekannt als die „Steinerne Orgel“. Diese Basaltformation ist die meistbesuchte geologische Sehenswürdigkeit in der Tschechischen Republik (en.wikipedia.org). Sie befindet sich in der Nähe des Dorfes Prácheň (cs.wikipedia.org), etwa 80 Kilometer nördlich von Prag, zwischen den Städten Kamenický Šenov und Nový Bor (amazingczechia.com). Dieses geologische Phänomen ist bemerkenswert für seine ausgeprägte säulenförmige Absonderung. Es besteht aus fünf- bis sechseckigen Basaltsäulen, die bis zu 12 Meter lang sind und einen Durchmesser von etwa 20–25 cm haben. Diese Säulen sind überwiegend vertikal angeordnet, einige sind jedoch schräg ausgerichtet. Die gesamte Formation entstand vor etwa 30 Millionen Jahren während des Tertiärs durch vulkanische Aktivität, als Lava abkühlte und kristallisierte, wodurch diese charakteristischen Säulen entstanden (cs.wikipedia.org). Die basaltische Magma stieg vor etwa 25 Millionen Jahren aus einer Tiefe von mehr als 30 km auf, erreichte jedoch nie die Erdoberfläche. Geschützt unter der Erdkruste kühlte sie sehr langsam ab, was zur typischen basaltenen Absonderung führte, die heute beobachtet werden kann (kudyznudy.cz).

Der Basaltabbau an der Panská skála begann im 19. Jahrhundert und führte zur Freilegung und Hervorhebung der säulenförmigen Struktur des Gesteins. Im Jahr 1895 wurde sie als geschütztes geologisches Naturdenkmal ausgewiesen und ist somit das älteste geologische Reservat in der Tschechischen Republik. Trotz dieses Schutzstatus‘ wurde der Bergbau bis 1914 fortgesetzt, als die örtlichen Behörden das Gebiet erwarben und den Abbau endgültig einstellten. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde der Schutz dieses Gebiets weiter verstärkt (amazingczechia.com). Heute ist die Panská skála ein beliebtes Touristenziel. Am Fuße des Felsens befindet sich ein kleiner See, der durch Regenwasser entstanden ist, das den ehemaligen Steinbruch füllte (ceskehory.cz). Die Panská skála wurde auch durch den tschechischen Film Die stolze Prinzessin (1952) bekannt, in dem sie als Kulisse für einige Szenen diente (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov to miasto położone na styku dwóch chronionych obszarów krajobrazowych – Czeskiego Średniogórza (České středohoří) i Gór Łużyckich (Lužické hory), na wysokości od 350 do 550 m n.p.m. Miasto składa się z dwóch części: Kamenický Šenov i Prácheň, z łączną liczbą mieszkańców około 4 000. Pierwsza pisemna wzmianka o Kamenickým Šenovie pochodzi z 1352 roku, gdzie w kronice Českiej Kamenice wspomniano o osadzie Sonov, założonej przez osadników z Łużyc. Kamenický Šenov jest znany na całym świecie ze swojej prawie 300-letniej nieprzerwanej tradycji produkcji wspaniałych kryształowych żyrandoli i szkła artystycznego. Pierwsze wzmianki o miejscowych hutnikach szkła pochodzą z XVII wieku, kiedy mieszkańcy zaczęli przetwarzać szkło sprowadzane z pobliskich hut w Chřibskiej, założonych już w 1414 roku. W 1856 roku powstała tutaj pierwsza na świecie specjalistyczna szkoła szklarska, która działa do dziś i jest najstarszą tego typu placówką (kamenicky-senov.cz). Do najważniejszych zabytków miasta należy kościół Narodzenia św. Jana Chrzciciela, barokowa budowla z lat 1715–1718. Historię hutnictwa szkła w mieście przedstawia Muzeum Szkła w Kamenickým Šenovie, mieszczące się w zabytkowym budynku z 1770 roku. Miasto utrzymuje także partnerstwo z niemieckim Rheinbachem (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov jest siedzibą największego czeskiego producenta żyrandoli i oświetlenia, Preciosa Lustry (Tablica informacyjna).

Narodowym pomnikiem przyrody i symbolem miasta jest Panská skála, znana również jako „Kamienne Organy”. Ta bazaltowa formacja skalna jest najczęściej odwiedzaną atrakcją geologiczną w Czechach (en.wikipedia.org). Znajduje się w pobliżu wsi Prácheň (cs.wikipedia.org), około 80 kilometrów na północ od Pragi, między miastami Kamenický Šenov i Nový Bor (amazingczechia.com). To zjawisko geologiczne wyróżnia się charakterystyczną kolumnową strukturą. Składa się z pięcio- i sześciokątnych kolumn bazaltowych, które osiągają długość do 12 metrów i średnicę około 20–25 cm. Kolumny te są ułożone głównie pionowo, choć niektóre są nachylone. Cała formacja powstała około 30 milionów lat temu w okresie trzeciorzędu w wyniku działalności wulkanicznej, gdy lawa stygnęła i krystalizowała, tworząc te charakterystyczne kolumny (cs.wikipedia.org). Magma bazaltowa wynurzyła się z głębokości ponad 30 km około 25 milionów lat temu, ale nigdy nie wypłynęła na powierzchnię. Chroniona pod ziemią, ochładzała się bardzo powoli, co doprowadziło do powstania typowej struktury bazaltowej, którą można dziś podziwiać (kudyznudy.cz). Wydobycie bazaltu na Panskiej skale rozpoczęło się w XIX wieku, co pozwoliło na odsłonięcie i uwydatnienie kolumnowej struktury skały. W 1895 roku została ona uznana za chroniony pomnik geologiczny, co czyni ją najstarszym rezerwatem geologicznym w Czechach. Pomimo tego statusu wydobycie trwało do 1914 roku, kiedy władze lokalne wykupiły teren i definitywnie zakończyły eksploatację. Po II wojnie światowej ochrona tego obszaru została dodatkowo wzmocniona (amazingczechia.com).

Dziś Panská skála jest popularnym celem turystycznym, u podnóża której znajduje się niewielkie jezioro powstałe w wyniku wypełnienia dawnego kamieniołomu wodą deszczową (ceskehory.cz). Panská skála zyskała także sławę dzięki czeskiemu filmowi Dumna księżniczka (1952), w którym posłużyła jako tło dla niektórych scen (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov je město nacházející se na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí – Českého středohoří a Lužických hor, v nadmořské výšce 350 až 550 metrů. Město se skládá ze dvou částí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtem přibližně 4 000 obyvatel. První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, kdy je v kronice České Kamenice uvedena obec nazývaná Sonov, založená přistěhovalci z Lužice. Kamenický Šenov je světově proslulý svou téměř třistaletou nepřetržitou tradicí výroby nádherných křišťálových lustrů a uměleckého skla. První zmínky o místních sklářských mistrech pocházejí ze 17. století, kdy obyvatelé začali zpracovávat sklo dovážené z nedalekých skláren v Chřibské, které byly založeny již v roce 1414. V roce 1856 zde byla založena první odborná sklářská škola na světě, která funguje dodnes a je nejstarší svého druhu (kamenicky-senov.cz). Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel Narození svatého Jana Křtitele, barokní stavba z let 1715–1718. Historii sklářství v městě představuje Sklářské muzeum Kamenický Šenov, které sídlí v historickém domě z roku 1770. Město také udržuje partnerské vztahy s německým městem Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlem největšího českého výrobce lustrů a svítidel Preciosa Lustry (Informační tabule).

Národní přírodní památkou a symbolem města je Panská skála, známá také jako „kamenné varhany“. Tato čedičová skalní formace je nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v České republice (en.wikipedia.org). Nachází se poblíž Prácheň (cs.wikipedia.org), přibližně 80 kilometrů severně od Prahy, mezi městy Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svou výraznou sloupcovitou odlučností. Tvoří ho pětiboké až šestiboké čedičové sloupce, které dosahují délky až 12 metrů a průměru okolo 20–25 cm. Tyto sloupce jsou převážně uspořádány vertikálně, některé jsou však nakloněné. Celý útvar vznikl přibližně před 30 miliony let během třetihor v důsledku vulkanické činnosti, kdy láva chladla a krystalizovala, což vedlo k tvorbě těchto charakteristických sloupců (cs.wikipedia.org). Čedičová magma vystoupila z hloubky větší než 30 km přibližně před 25 miliony let, ale nikdy nevytekla na povrch. Chránína pod povrchem chladla velmi pomalu, což vedlo ke vzniku typické čedičové odlučnosti, kterou je možné dnes pozorovat (kudyznudy.cz).

Těžba čediče na Panské skále probíhala od 19. století, což vedlo k odhalení a zvýraznění sloupcovité struktury skály. V roce 1895 byla vyhlášena chráněným geologickým útvarem, čímž se stala nejstarší geologickou rezervací na území České republiky. Navzdory tomuto statusu těžba pokračovala až do roku 1914, kdy místní úřady území odkoupily a těžbu definitivně zastavily. Po druhé světové válce byla ochrana tohoto území ještě více posílena (amazingczechia.com). Dnes je Panská skála oblíbeným turistickým cílem, u jejího úpatí se nachází malé jezírko, které vzniklo zaplněním bývalého lomu dešťovou vodou (ceskehory.cz). Panská skála se stala známou i díky českému filmu Pyšná princezna (1952), kde posloužila jako kulisa pro některé scény (kudyznudy.cz).

Odkazy

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Fotografie

Kunčice pod Ondřejníkem

skala
Hits: 493

Kunčice pod Ondřejníkem je malebná obec v podhorí Beskydských hôr. Koncom 19. storočia sa stali vyhľadávaným miestom pre turistiku a rekreáciu. Kúzlo miestnej prírody opradených mnohými povesťami láka dodnes (kuncicepo.cz). Obec vznikla na začiatku 14. storočia. Je spojený s hradným úradníkom Kunzom, ktorý pôsobil na hukvaldskom panstve. Nemecký názov bol Kunzerdorf, česky Kunčice. Neskôr dostali pomenovanie Hrubé Kunčice, Veľké Kunčice. Až od roku 1924 Kunčice pod Ondřejníkem (kuncicepo.cz). V obci sa nachádza drevený kostol svätého Prokopa a Barbory (kuncicepo.cz). Domáci ho nazývajú ruský kostolík. Je iba jednou zo šiestich drevených sakrálnych stavieb, ktoré boli behom 30-tych rokov 20. storočia prevezené na územie Československa z Podkarpatskej Rusi a východného Slovenska. Pôvodne to bol kostol svätého Archanjela Michala. Bol postavený na prelome 17. a 18. storočia v obci Hliňanec pri Mukačeve na Podkarpatskej Rusi (kuncicepo.cz).

V budove miestnej školy je unikátna galéria Karla Svolinského s dielami českých umelcov. V Kunčiciach žije 2200 obyvateľov na rozlohe 23 km2, v letných mesiacoch a cez víkendy sa tu však vyskytuje množstvo rekreujúcich a turistov. Priemerná nadmorská výška obce je 450 metrov nad morom. Funguje tu veľa fariem, ktoré sa venujú predovšetkým chovu hovädzieho dobytku (kuncicepo.cz).

Kunčičké priadky dokázali upriasť tenké vlákna, z ktorého sa vyrábalo tenké kvalitné plátno. Ľan bol tiež typickým pre Kunčice. Ťažila sa tu železná ruda do hutí v Čeladnej a Frýdlantu už od 16. storočia. Nachádzala sa tesne pod povrchom, maximálna hĺbka bola 20 – 25 metrov. Pre dovoz lacnejšej rudy ťažba v roku 1896 skončila. Významné boli sklárne, ktoré boli známe už v husitskej dobe. Veľmi významná bola výstavba novej železničnej dráhy, ktorá sa datuje do roku 1888. Začiatkom 20. storočia sa vybudovali , ktoré pozmenené fungujú dodnes. Nazývajú sa Beskydské rehabilitačné centrum v Čeladnej (Jan Folprecht). Z Kunčíc pochádza speváčka Iveta Bartošová (Wikipedia).

Kunčice pod Ondřejníkem is a picturesque village nestled in the foothills of the Beskydy Mountains. By the late 19th century, it had become a sought-after destination for hiking and recreation. The charm of the local nature, wrapped in many legends, continues to attract visitors to this day (kuncicepo.cz). The village was founded in the early 14th century and is associated with the castle official Kunz, who served in the Hukvaldy estate. The German name of the village was Kunzerdorf, while in Czech it was Kunčice. Later, they were named Hrubé Kunčice and Veľké Kunčice. It wasn’t until 1924 that the name Kunčice pod Ondřejníkem was adopted (kuncicepo.cz). The village is home to the wooden church of St. Procopius and St. Barbara (kuncicepo.cz). Locals refer to it as the Russian church. It is one of six wooden religious buildings transported to Czechoslovakia from Subcarpathian Rus and eastern Slovakia during the 1930s. Originally, it was the church of St. Archangel Michael, built at the turn of the 17th and 18th centuries in the village of Hliňanec near Mukachevo in Subcarpathian Rus (kuncicepo.cz).

The building of the local school houses a unique gallery of Karel Svolinský’s works, showcasing pieces by Czech artists. Kunčice is home to 2200 inhabitants within an area of 23 km2, but during the summer months and weekends, it sees an influx of recreationalists and tourists. The average elevation of the village is 450 meters above sea level. Many farms operate here, primarily focusing on cattle farming (kuncicepo.cz).

The spinners of Kunčice were able to spin thin threads, from which thin, high-quality canvas was produced. Flax was also typical for Kunčice. Iron ore was mined here for the Čeladná and Frýdlant foundries as early as the 16th century. It was located just below the surface, with a maximum depth of 20-25 meters. Mining ceased in 1896 due to the import of cheaper ore. Glassworks were significant and known as early as the time of the Hussites. The construction of a new railway in 1888 was highly significant. At the beginning of the 20th century, spas were built, which still operate today, albeit modified. They are called the Beskydy Rehabilitation Center in Čeladná (Jan Folprecht). The singer Iveta Bartošová hails from Kunčice (Wikipedia).

Kunčice pod Ondřejníkem je malebná obec v podhůří Beskydských hor. Koncem 19. století se stala vyhledávaným místem pro turistiku a rekreaci. Kouzlo místní přírody opředené mnoha pověstmi láká dodnes. Obec vznikla na začátku 14. století a je spojena s hradním úředníkem Kunzem, který působil na hukvaldském panství. Německý název obce byl Kunzerdorf, česky Kunčice. Později dostaly označení Hrubé Kunčice, Velké Kunčice. Teprve od roku 1924 jsou nazývány Kunčice pod Ondřejníkem. V obci se nachází dřevěný kostel svatého Prokopa a Barbory, který domácí nazývají ruským kostelíkem. Je jedním ze šesti dřevěných sakrálních staveb převezených na území Československa z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska během 30. let 20. století. Původně to byl kostel svatého Archanděla Michaela, postavený na přelomu 17. a 18. století v obci Hlinanech u Mukacheva na Podkarpatské Rusi.

V budově místní školy se nachází unikátní galerie Karla Svolinského s díly českých umělců. V Kunčicích žije 2200 obyvatel na ploše 23 km2, ale v letních měsících a o víkendech sem přichází mnoho rekreantů a turistů. Průměrná nadmořská výška obce je 450 metrů nad mořem. Funguje zde mnoho farem, které se věnují především chovu hovězího dobytka.

Kunčické přadleny dokázaly upřád světlé vlákno, ze kterého se vyrábělo jemné kvalitní plátno. Lněná výroba byla také typická pro Kunčice. Těžila se zde železná ruda pro hutě v Čeladné a Frýdlantu již od 16. století. Nacházela se těsně pod povrchem, maximální hloubka dosahovala 20 – 25 metrů. Kvůli dovozu levnější rudy těžba skončila v roce 1896. Významné byly také sklárny, které byly známy již v husitské době. Velmi významná byla výstavba nové železniční dráhy, která se datuje do roku 1888. Na počátku 20. století byly vybudovány lázně, které změněné fungují dodnes. Jsou nazývány Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné. Z Kunčic pochází zpěvačka Iveta Bartošová.

Jan Folprecht: Zpod Ondřejníka, 2004, ISMN M-706524-47-4 Dopis pantátovi Pustkovi Petr Andrle a kolektiv: Cestami lesními od Lysé až po Radhošť, 2013, ISBN 978-80-905217-5-9

  • Markéta Mitrofanovová – Ze Zakarpatí do Beskyd: Zachráněný kostelík slouží katolíkům i pravoslavným