Krajina, Biotopy, Česko, Príroda, Severné Čechy, Skaly, Zahraničie

Tiské steny – pieskovcové skalné mesto

skala
Hits: 114

Tis­ké stěny (Tis­ké ste­ny) sú pies­kov­co­vé skal­né mes­to a prí­rod­ná pamiat­ka nachá­dza­jú­ca sa v blíz­kos­ti obce Tisá v okre­se Ústí nad Labem v Čes­kej repub­li­ke. Sú jedi­neč­né svo­jou roz­lo­hou a roz­ma­ni­tos­ťou skal­ných útva­rov, kto­ré vytvá­ra­jú skal­ný laby­rint (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké ste­ny sa rozp­res­tie­ra­jú na plo­che tak­mer 100 hek­tá­rov, tvo­ria až 70 met­rov vyso­kú hrad­bu. Celá oblasť je roz­lá­ma­ná navzá­jom kol­mých puk­lín, vytvá­ra­jú hus­tú sieť úzkych kaňo­nov a rok­lín, šir­šie prie­s­trans­tvá pri­po­mí­na­jú malé mes­tá s uli­ca­mi a námes­tia­mi. Až do 19. sto­ro­čia sa málo­kto do Tis­kých stien odvá­žil vojsť (Infor­mač­ná tabuľa). 

Pôvod Tis­kých stien sia­ha do dru­ho­hôr, keď sa v oblas­ti usa­dzo­va­li pies­či­té sedi­men­ty na dne pra­ve­ké­ho mora (tisa​.cz). Počas pri­bliž­ne 20 mili­ó­nov rokov bola veľ­ká časť sever­ných a stred­ných Čiech zato­pe­ná plyt­kým tro­pic­kým morom. Keď sa more stiah­lo, ulo­že­ný pie­sok sa postup­ne pre­me­nil na ska­lu (Pavel Antro­bus). Postup­ným pôso­be­ním geolo­gic­kých pro­ce­sov, ako sú zvet­rá­va­nie, eró­zia a odnos mate­riá­lu, vznik­lo súčas­né skal­né mes­to s hlbo­ký­mi kaňon­mi, zvis­lý­mi ste­na­mi, rok­li­na­mi, ties­ňa­va­mi, pre­vis­mi a jas­ky­ňa­mi (tisa​.cz).

Skal­né útva­ry nesú zau­jí­ma­vé náz­vy: Skal­né námes­tie, Janu­so­va hla­va, Západ­ná vyhliad­ka, Veľ­ké ste­ny, Spo­ved­ni­ca, Les­ná brá­na, Kaza­tel­ňa, Kamen­ný stôl (ska​ly​ti​sa​.cz), Slo­ny, Skal­ná brá­na, Múmia, Pous­tev­na, Kaza­teľ, Tuleň (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Posky­tu­jú výhľa­dy na Tisú, Dečín­sky Snež­ník a iné úžas­né skal­né for­má­cie a výhľa­dy (ska​ly​ti​sa​.cz; regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké stěny sú obľú­be­ným cie­ľom horo­lez­cov vďa­ka roz­ma­ni­tos­ti a nároč­nos­ti skal­ných stien. Oblasť ponú­ka množ­stvo lezec­kých trás rôz­nych obtiaž­nos­tí. Natá­ča­li sa tu scé­ny z fil­mu ​“Leto­pi­sy Nar­nie” (tisa​.cz).

Tis­ké stěny (Tis­ké Rocks) are a sand­sto­ne rock town and natu­ral monu­ment loca­ted near the vil­la­ge of Tisá in the Ústí nad Labem Dis­trict of the Czech Repub­lic. They are uni­que for the­ir size and diver­si­ty of rock for­ma­ti­ons, cre­a­ting a rock laby­rinth (ces​kes​vy​car​sko​.cz). The Tis­ké Rocks cover an area of near­ly 100 hec­ta­res and form a 70-​meter-​high wall. The enti­re area is frac­tu­red by per­pen­di­cu­lar fis­su­res, cre­a­ting a den­se network of nar­row cany­ons and gor­ges. Wider open spa­ces resem­ble small towns with stre­ets and squ­ares. Until the 19th cen­tu­ry, few peop­le dared to enter Tis­ké Stěny (Infor­ma­ti­on board).

The ori­gin of Tis­ké Stěny dates back to the Meso­zo­ic Era, when san­dy sedi­ments were depo­si­ted at the bot­tom of an ancient sea (tisa​.cz). For around 20 mil­li­on years, a lar­ge part of nort­hern and cen­tral Bohe­mia was sub­mer­ged under a shal­low tro­pi­cal sea. As the sea retre­a­ted, the depo­si­ted sand gra­du­al­ly tur­ned into rock (Pavel Antro­bus). Over time, geolo­gi­cal pro­ces­ses such as weat­he­ring, ero­si­on, and mate­rial tran­s­port sha­ped the present-​day rock town, with deep cany­ons, ver­ti­cal walls, ravi­nes, gor­ges, over­hangs, and caves (tisa​.cz).

The rock for­ma­ti­ons have inte­res­ting names: Rock Squ­are, Janus’ Head, Wes­tern Lookout, Gre­at Walls, Con­fes­si­onal, Forest Gate, Pul­pit, Sto­ne Tab­le (ska​ly​ti​sa​.cz), Elep­hants, Rock Gate, Mum­my, Her­mi­ta­ge, Pre­a­cher, Seal (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). They offer bre­ath­ta­king vie­ws of Tisá, Děčín­ský Sněž­ník, and other ama­zing rock for­ma­ti­ons and lands­ca­pes (ska​ly​ti​sa​.cz; regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké Stěny is a popu­lar des­ti­na­ti­on for clim­bers, thanks to its varie­ty and chal­len­ging rock walls. The area offers nume­rous clim­bing rou­tes of vary­ing dif­fi­cul­ty levels. Sce­nes from the movie ​“The Chro­nic­les of Nar­nia” were fil­med here (tisa​.cz).

Die Tis­ké stěny (Tis­ké Fel­sen) sind eine Sandstein-​Felsenstadt und ein Natur­denk­mal in der Nähe des Dor­fes Tisá im Bez­irk Ústí nad Labem in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Sie sind ein­zi­gar­tig in ihrer Aus­deh­nung und Viel­falt an Fels­for­ma­ti­onen, die ein Fel­sen­la­by­rinth bil­den (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Die Tis­ké stěny ers­trec­ken sich über fast 100 Hek­tar und bil­den eine bis zu 70 Meter hohe Fels­mau­er. Das gesam­te Gebiet ist von sen­krecht zue­i­nan­der ver­lau­fen­den Ris­sen dur­ch­zo­gen, die ein dich­tes Netz aus engen Schluch­ten und Cany­ons bil­den. Größe­re Flä­chen erin­nern an kle­i­ne Städ­te mit Stra­ßen und Plät­zen. Bis zum 19. Jahr­hun­dert wag­te sich kaum jemand in die Tis­ké stěny (Infor­ma­ti­ons­ta­fel).

Der Urs­prung der Tis­ké stěny reicht bis in die Jura-​Zeit zurück, als sich in die­ser Regi­on san­di­ge Sedi­men­te auf dem Grund eines prä­his­to­ris­chen Mee­res abla­ger­ten (tisa​.cz). Vor etwa 20 Mil­li­onen Jah­ren war ein gro­ßer Teil Nord- und Mit­tel­böh­mens von einem fla­chen tro­pis­chen Meer bedec­kt. Als sich das Meer zurück­zog, ver­wan­del­te sich der abge­la­ger­te Sand all­mäh­lich in Fels (Pavel Antro­bus). Durch geolo­gis­che Pro­zes­se wie Ver­wit­te­rung, Ero­si­on und Mate­ria­labt­ra­gung ents­tand die heuti­ge Fel­sens­tadt mit tie­fen Schluch­ten, sen­krech­ten Wän­den, Klüf­ten, Eng­päs­sen, Über­hän­gen und Höh­len (tisa​.cz).

Die Fels­for­ma­ti­onen tra­gen inte­res­san­te Namen: Fel­sen­platz, Janu­skopf, West­li­cher Aus­sichts­punkt, Gro­ße Wän­de, Beichts­tuhl, Wald­tor, Kan­zel, Ste­in­tisch (ska​ly​ti​sa​.cz), Ele­fan­ten, Fel­sen­tor, Mumie, Ein­sie­de­lei, Pre­d­i­ger, See­hund (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Sie bie­ten Ausb­lic­ke auf Tisá, den Děčín­ský Sněž­ník und ande­re bee­in­druc­ken­de Fels­for­ma­ti­onen und Pano­ra­men (ska​ly​ti​sa​.cz; regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Die Tis­ké stěny sind ein belieb­tes Ziel für Klet­te­rer, da sie eine gro­ße Viel­falt und unters­chied­li­che Sch­wie­rig­ke­itsg­ra­de bie­ten. Die Regi­on ver­fügt über zahl­re­i­che Klet­ter­rou­ten mit vers­chie­de­nen Sch­wie­rig­ke­itss­tu­fen. Hier wur­den Sze­nen aus dem Film ​“Die Chro­ni­ken von Nar­nia” ged­reht (tisa​.cz).

Tis­ké stěny (Tis­ké ska­ły) to mias­to skal­ne z pias­ko­wca i pomnik przy­ro­dy poło­żo­ny w pobli­żu miejs­co­wo­ści Tisá w powie­cie Ústí nad Labem w Cze­chach. Są one wyjąt­ko­we ze wzg­lędu na swo­ją powierzch­nię oraz różno­rod­no­ść for­mac­ji skal­nych, któ­re twor­zą skal­ny labi­rynt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké stěny zaj­mu­ją obszar nie­mal 100 hek­ta­rów i twor­zą ścia­nę skal­ną o wyso­ko­ści do 70 met­rów. Cały teren prze­ci­na­ją piono­we szc­ze­li­ny, któ­re twor­zą gęs­tą sieć wąs­kich kani­onów i wąwo­zów. Szers­ze przes­tr­ze­nie przy­po­mi­na­ją małe mias­ta z uli­ca­mi i pla­ca­mi. Aż do XIX wie­ku nie­wie­lu ludzi odwa­ży­ło się wejść do Tis­kých stěn (Tab­li­ca informacyjna).

Pocho­dze­nie Tis­kých stěn sięga okre­su mezo­zo­iku, kie­dy na dnie pre­his­to­rycz­ne­go mor­za w tym rejo­nie osa­dza­ły się piaszc­zys­te osa­dy (tisa​.cz). Oko­ło 20 mili­onów lat temu znacz­na część północ­nych i środ­ko­wych Czech była zala­na przez płyt­kie, tro­pi­kal­ne mor­ze. Kie­dy mor­ze się cof­nęło, osa­dzo­ny pia­sek stop­ni­owo przeksz­ta­łcił się w ska­łę (Pavel Antro­bus). W wyni­ku pro­ce­sów geolo­gicz­nych, takich jak wietr­ze­nie, eroz­ja i tran­s­port mate­ria­łu, pows­ta­ło obec­ne mias­to skal­ne z głębo­ki­mi kani­ona­mi, piono­wy­mi ścia­na­mi, wąwo­za­mi, szc­ze­li­na­mi, nawi­sa­mi i jas­ki­nia­mi (tisa​.cz).

For­mac­je skal­ne mają inte­re­su­jące nazwy: Skal­ny Rynek, Gło­wa Janu­sa, Zachod­ni Punkt Wido­ko­wy, Wiel­kie Ścia­ny, Kon­fes­jo­nał, Leśna Bra­ma, Kazal­ni­ca, Kamien­ny Stół (ska​ly​ti​sa​.cz), Sło­nie, Skal­na Bra­ma, Mumia, Pus­tel­nia, Kaz­no­dzie­ja, Foka (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Roz­tac­za­ją się z nich wido­ki na Tisę, Děčín­ský Sněž­ník oraz inne spek­ta­ku­lar­ne for­mac­je skal­ne i pano­ra­my (ska​ly​ti​sa​.cz; regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké stěny to popu­lar­ne miejs­ce wśród wspi­nac­zy dzi­ęki różno­rod­no­ści i trud­no­ści ścian skal­nych. Regi­on ofe­ru­je licz­ne dro­gi wspi­nacz­ko­we o różnych stop­niach trud­no­ści. Kręco­no tu sce­ny do fil­mu ​“Opo­wie­ści z Nar­nii” (tisa​.cz).

Tis­ké stěny (Tis­ké ská­ly) jsou pís­kov­co­vé skal­ní měs­to a pří­rod­ní památ­ka nachá­ze­jí­cí se v blíz­kos­ti obce Tisá v okre­se Ústí nad Labem v Čes­ké repub­li­ce. Jsou jedi­neč­né svou roz­lo­hou a roz­ma­ni­tos­tí skal­ních útva­rů, kte­ré vytvá­ře­jí skal­ní laby­rint (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké stěny se rozp­ros­tí­ra­jí na plo­še téměř 100 hek­ta­rů a tvo­ří až 70 met­rů vyso­kou skal­ní hrad­bu. Celá oblast je roz­čle­něna sou­sta­vou kol­mo se kři­žu­jí­cích puk­lin, kte­ré vytvá­ře­jí hus­tou síť úzkých kaňo­nů a rok­lí. Šir­ší pros­to­ry při­po­mí­na­jí malá měs­ta s uli­ce­mi a náměs­tí­mi. Až do 19. sto­le­tí se do Tis­kých stěn odvá­žil vstou­pit jen málo­kdo (Infor­mač­ní tabule).

Původ Tis­kých stěn sahá do obdo­bí dru­ho­hor, kdy se v této oblas­ti usa­zo­va­ly pís­či­té sedi­men­ty na dně pra­věké­ho moře (tisa​.cz). Přib­liž­ně před 20 mili­ony let byla vel­ká část sever­ních a střed­ních Čech zapla­ve­na měl­kým tro­pic­kým mořem. Když se moře stáh­lo, ulo­že­ný písek se postup­ně pře­měnil na ská­lu (Pavel Antro­bus). Půso­be­ním geolo­gic­kých pro­ce­sů, jako je zvět­rá­vá­ní, ero­ze a odnos mate­riá­lu, vznik­lo sou­čas­né skal­ní měs­to s hlu­bo­ký­mi kaňo­ny, svis­lý­mi stěna­mi, rok­li­na­mi, sou­těs­ka­mi, pře­vi­sy a jes­ky­němi (tisa​.cz).

Skal­ní útva­ry nesou zají­ma­vé náz­vy: Skal­ní náměs­tí, Janu­so­va hla­va, Západ­ní vyhlíd­ka, Vel­ké stěny, Zpo­věd­ni­ce, Les­ní brá­na, Kaza­tel­na, Kamen­ný stůl (ska​ly​ti​sa​.cz), Slo­ni, Skal­ní brá­na, Mumie, Pous­tev­na, Kaza­tel, Tuleň (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Nabí­ze­jí výhle­dy na Tisou, Děčín­ský Sněž­ník a dal­ší úchvat­né skal­ní útva­ry a pano­ra­ma­ta (ska​ly​ti​sa​.cz; regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Tis­ké stěny jsou oblí­be­ným cílem horo­lez­ců díky roz­ma­ni­tos­ti a nároč­nos­ti skal­ních stěn. Oblast nabí­zí mno­ho lezec­kých cest růz­ných obtíž­nos­tí. Natá­če­ly se zde scé­ny z fil­mu ​“Leto­pi­sy Nar­nie” (tisa​.cz).

Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Cicavce, Organizmy, Plazy, Príroda, Vtáky, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Bojnice

skala
Hits: 3022

Zoolo­gic­ká záh­ra­da sa nachá­dza v zámoc­kom par­ku Boj­níc (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). V Zoolo­gic­kej záh­ra­de v Boj­ni­ciach sa nachá­dza na roz­lo­he 41 hek­tá­rov (Michal Slo­viak) viac ako 4500 zvie­rat, 430 dru­hov (zooboj​ni​ce​.sk). Expo­zí­cia sov a drav­cov, kopyt­ní­kov, vod­né­ho vtác­tva, opíc, slo­nov, šeliem, vtá­kov, vivá­rium, náuč­ný chod­ník kar­pat­skej fau­ny, det­ská ZOO (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). ZOO má pome­no­va­nie Národ­ná zoolo­gic­ká záh­ra­da Boj­ni­ce (Michal Slo­viak). Prí­vlas­tok národ­ná nesie od 1. 7. 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). Je naj­star­šou zoolo­gic­kou záh­ra­dou na Slo­ven­sku. Pre verej­nosť svo­je brá­ny otvo­ri­la 1. 4. 1955 (Michal Slo­viak). Už v prvom roku ju nav­ští­vi­lo 45 000 náv­štev­ní­kov. Naj­vyš­šiu náv­štev­nosť dosiah­la v roku 1986 – 520 729 (zooboj​ni​ce​.sk). Okrem iné­ho ZOO spra­vu­je národ­né záchyt­né cen­trum pre zha­ba­né a zais­te­né živo­čí­chy (Michal Slo­viak). Spo­lu­pra­cu­je s uni­ver­zit­ný­mi pra­co­vis­ka­mi, prí­ro­do­ve­dec­ký­mi fakul­ta­mi, ústav­mi a múze­a­mi (Peter Lup­ták).

The Zoolo­gi­cal Gar­den is loca­ted in the Cast­le Park in Boj­ni­ce (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The Boj­ni­ce Zoo covers an area of 41 hec­ta­res (Michal Slo­viak) and is home to over 4,500 ani­mals repre­sen­ting 430 spe­cies (zooboj​ni​ce​.sk). The exhi­bits inc­lu­de owls and birds of prey, hoofed ani­mals, water­fo­wl, pri­ma­tes, elep­hants, big cats, birds, viva­rium, an edu­ca­ti­onal trail of Car­pat­hian fau­na, and a chil­dre­n’s zoo (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The zoo is offi­cial­ly named the Nati­onal Zoolo­gi­cal Gar­den Boj­ni­ce (Michal Slo­viak) and has held the ​“nati­onal” desig­na­ti­on sin­ce July 1, 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). It is the oldest zoo in Slo­va­kia, ope­ning its doors to the pub­lic on April 1, 1955 (Michal Slo­viak). In its first year, it wel­co­med 45,000 visi­tors, and its hig­hest atten­dan­ce was in 1986, with 520,729 visi­tors (zooboj​ni​ce​.sk). Addi­ti­onal­ly, the zoo mana­ges a nati­onal res­cue cen­ter for con­fis­ca­ted and sei­zed ani­mals (Michal Slo­viak) and col­la­bo­ra­tes with uni­ver­si­ty depart­ments, natu­ral scien­ce facul­ties, ins­ti­tu­tes, and muse­ums (Peter Lupták).

Odka­zy

Med­ve­de

Slo­ny

Vtá­ky

Ostat­né

Use Facebook to Comment on this Post

Cicavce, Organizmy, Príroda, Vtáky, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Budapešť

skala
Hits: 26028

ZOO Buda­pešť je urči­te tá najk­raj­šia zoolo­gic­ká záh­ra­da, kto­rú som nav­ští­vil. Bohu­žiaľ v čase, kedy som ešte veľ­mi dob­re nefo­til – iste sa tam vybe­riem zno­vu (Peter Kac­lík). Zoolo­gic­ká záh­ra­da v Buda­peš­ti je jed­nou z naj­star­ších na sve­te. Otvo­re­ná bola v roku 1866 (zoobu​da​pest​.com). Nájsť tu mož­no viac ako 8 000 zvie­rat. Nachá­dza sa čas­ti: Aus­trá­lia, Veľ­ké hru­bož­ce, Dom pri­má­tov, Sava­na, Vod­ný svet, India, Ame­ric­ké tró­py, Mada­gas­kar, Pla­zy, Mar­gi­tin ostrov, Dom motý­ľov, Magic­ké hory, Juho­vý­chod­ná Ázia (Janos Xan­tus dom) a Bota­nic­ké špe­cia­li­ty (zoobu​da​pest​.com). Zoolo­gic­ká záh­ra­da sa nachá­dza vo Város­li­ge­ti, vo veľ­kom mest­skom par­ku v cen­tre Buda­peš­ti. S roz­lo­hou viac ako 100 hek­tá­rov posky­tu­je dosta­tok pries­to­ru pre rôz­no­ro­dé expo­zí­cie a atrak­cie. Park je nie­len domo­vom pre množ­stvo exo­tic­kých dru­hov, ale aj mies­tom oddy­chu a vzde­lá­va­nia pre náv­štev­ní­kov. Jed­ným z hlav­ných cie­ľov Zoolo­gic­kej záh­ra­dy v Buda­peš­ti je aktív­na par­ti­ci­pá­cia v ochra­ne bio­di­ver­zi­ty. Záh­ra­da sa anga­žu­je v mno­hých medzi­ná­rod­ných ochra­nár­skych prog­ra­moch, vrá­ta­ne cho­vu ohro­ze­ných dru­hov v zaja­tí a rein­tro­duk­cie do ich pri­ro­dze­né­ho pro­stre­dia. Tým­to spô­so­bom pris­pie­va k udr­ža­teľ­nos­ti a obno­ve popu­lá­cií, kto­ré sú ohro­ze­né vyhy­nu­tím. Dis­po­nu­je via­ce­rý­mi uni­kát­ny­mi atrak­ci­ami, vrá­ta­ne expo­zí­cie sov a drav­cov, kto­rá posky­tu­je náv­štev­ní­kom pohľad na tie­to fas­ci­nu­jú­ce vtá­ky. Nachá­dza­jú sa tu samoz­rej­me aj kopyt­ní­ky, vod­né vtác­tvo, opi­ce, slo­ny, šel­my a mno­ho ďal­ších dru­hov. Okrem svo­jej úlo­hy v ochra­ne dru­hov je Zoolo­gic­ká záh­ra­da v Buda­peš­ti aj dôle­ži­tým cen­trom vzde­lá­va­nia. Orga­ni­zu­je rôz­ne vzde­lá­va­cie prog­ra­my, pred­náš­ky a works­ho­py, kto­ré majú za cieľ oslo­viť verej­nosť o nut­nos­ti ochra­ny prí­ro­dy. Pre odbor­ní­kov z oblas­ti bio­ló­gie a ochra­ny život­né­ho pro­stre­dia zabez­pe­ču­je aj prí­le­ži­tos­ti na výskum a vzdelávanie.

Buda­pest Zoo, dee­med by many, inc­lu­ding myself, as the most beau­ti­ful zoolo­gi­cal gar­den, cap­ti­va­tes visi­tors with its rich his­to­ry, diver­se exhi­bits, and unwa­ve­ring com­mit­ment to wild­li­fe con­ser­va­ti­on. Alt­hough my ini­tial visit lac­ked the pho­tog­rap­hic pro­wess I now possess, I am eager to return, as expres­sed by Peter Kac­lík. Foun­ded in 1866, Buda­pest Zoo stands as one of the worl­d’s oldest zoolo­gi­cal parks, boas­ting a lega­cy of over a cen­tu­ry and a half (zoobu​da​pest​.com). Bey­ond its his­to­ri­cal sig­ni­fi­can­ce, it has evol­ved into a glo­bal lea­der in wild­li­fe con­ser­va­ti­on. Span­ning over 100 hec­ta­res in the heart of Buda­pes­t’s Város­li­ge­ti City Park, the zoo is divi­ded into the­ma­tic sec­ti­ons that tran­s­port visi­tors across con­ti­nents. From the Aus­tra­lian Out­back to the Grand Savan­nah, Pri­ma­te Hou­se, Water World, and the enchan­ting Magic Moun­tains, each sec­ti­on offers a uni­que per­spec­ti­ve on the worl­d’s eco­sys­tems (zoobu​da​pest​.com). Buda­pest Zoo acti­ve­ly par­ti­ci­pa­tes in inter­na­ti­onal con­ser­va­ti­on prog­rams, inc­lu­ding cap­ti­ve bre­e­ding of endan­ge­red spe­cies and the­ir rein­tro­duc­ti­on into the­ir natu­ral habi­tats. This com­mit­ment con­tri­bu­tes sig­ni­fi­can­tly to the sus­tai­na­bi­li­ty and revi­ta­li­za­ti­on of endan­ge­red popu­la­ti­ons, alig­ning with the zoo’s pri­ma­ry goal of bio­di­ver­si­ty pro­tec­ti­on. Bey­ond its role in spe­cies con­ser­va­ti­on, Buda­pest Zoo ser­ves as a vital edu­ca­ti­on cen­ter. Through vari­ous edu­ca­ti­onal prog­rams, lec­tu­res, and works­hops, it aims to rai­se awa­re­ness among the pub­lic about the impor­tan­ce of natu­re con­ser­va­ti­on. Addi­ti­onal­ly, it pro­vi­des oppor­tu­ni­ties for pro­fes­si­onals in bio­lo­gy and envi­ron­men­tal con­ser­va­ti­on to enga­ge in rese­arch and con­ti­nu­ous lear­ning. Buda­pest Zoo seam­less­ly com­bi­nes beau­ty, his­to­ry, and a com­mit­ment to pre­ser­ving bio­di­ver­si­ty, making it a must-​visit des­ti­na­ti­on for natu­re ent­hu­siasts and tho­se see­king to con­tri­bu­te to the pro­tec­ti­on of our pla­ne­t’s wildlife.

A Buda­pes­ti Állat­ker­tet, amit sokan, köz­tük én is, a legs­zebb állat­kert­ként tar­ta­nak szá­mon, gaz­dag tör­té­nel­mé­vel, vál­to­za­tos kiál­lí­tá­sai­val és az álla­tok védel­mé­be vetett elköte­le­zett­sé­gé­vel hódít­ja meg a láto­ga­tó­kat. Bár az első láto­ga­tá­som során még nem ren­del­kez­tem a mos­ta­ni foto­g­rá­fiai képes­sé­ge­im­mel, alig várom, hogy újra oda­lá­to­gas­sak, aho­gy­an azt Peter Kac­lík is kife­jez­te. A 1866-​ban ala­pí­tott Buda­pes­ti Állat­kert több mint más­fél évs­zá­za­dos múl­tra tekint viss­za, büsz­kél­ked­ve a több mint szá­zöt­ven éves örök­sé­gé­vel (zoobu​da​pest​.com). Tör­té­nel­mi jelen­tősé­ge mel­lett glo­bá­lis veze­tővé vált a vadon élő álla­tok védel­mé­ben. Több mint 100 hek­tá­ron terül el a Buda­pes­ti Állat­kert a város szí­vé­ben, a Város­li­ge­ti Város­li­get­ben, tema­ti­kus rés­zek­re osz­lik, ame­ly­ek az egész vilá­got bejár­va mutat­ják be a külön­böző ökos­zisz­té­má­kat. Az auszt­rál Outback-​től a Nagy Sza­van­nán át a Prí­mák­tól a Vízi Vilá­gig és a varázs­la­tos Hegy­ekig, min­de­gy­ik rész egy­edi nézőpon­tot kínál a világ ökos­zisz­té­má­i­ra (zoobu​da​pest​.com). A Buda­pes­ti Állat­kert aktí­van részt vesz nemzet­közi védel­mi prog­ra­mok­ban, ide­ér­tve a ves­zé­ly­ez­te­tett fajok állat­kert­ben tör­té­nő sza­po­rí­tá­sát és viss­za­te­le­pí­té­süket a ter­més­ze­tes élőhe­ly­eik­re. Ez az elköte­le­zett­ség jelen­tősen hoz­zá­já­rul a ves­zé­ly­ez­te­tett popu­lá­ci­ók fenn­tart­ha­tó­sá­gá­hoz és újjá­é­lesz­té­sé­hez, össz­hang­ban az állat­kert fő cél­ki­tűzé­sé­vel, a bio­di­ver­zi­tás védel­mé­vel. Az Állat­kert sze­re­pe a fajok védel­mén túl­mu­tat­va fon­tos okta­tá­si köz­pont­ként is meg­ny­il­vá­nul. Külön­fé­le okta­tá­si prog­ra­mok­kal, előa­dá­sok­kal és műhe­ly­mun­kák­kal igy­eks­zik fel­hív­ni a nyil­vá­nos­ság figy­el­mét a ter­més­zet­vé­de­lem fon­tos­sá­gá­ra. Emel­lett lehe­tősé­get biz­to­sít a bio­ló­gia és kör­ny­ezet­vé­de­lem terüle­tén dol­go­zó sza­kem­be­rek­nek a kuta­tás­ra és foly­ama­tos tanu­lás­ra. A Buda­pes­ti Állat­kert kön­ny­edén ötvözi a szép­sé­get, a tör­té­nel­met és a köte­le­zett­ség­vál­la­lást a bio­di­ver­zi­tás megőr­zé­se érde­ké­ben, ezért köte­le­ző cél­pont min­den ter­més­zet­ked­ve­lő és min­da­zok szá­má­ra, akik hoz­zá kíván­nak járul­ni boly­gónk vadon élő álla­tai­nak védelméhez.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Cicavce, Organizmy, Príroda, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Kolín

skala
Hits: 9532

Kolín­ska ZOO je jed­nou z naj­star­ších a najob­ľú­be­nej­ších v Nemec­ku. Je domo­vom pri­bliž­ne 750 dru­hov živo­čí­chov. Jed­nou z hlav­ných atrak­cií je 20 000 m² veľ­ký park pre slo­ny, Pri prí­le­ži­tos­ti 150. výro­čia, v roku 2010, bol rea­li­zo­va­ný nový dob­ro­druž­ný pro­jekt – Hip­po­dóm - afric­ká rieč­na kra­ji­na, kto­rá hos­tí hro­chy, níl­ské kro­ko­dí­ly, anti­lo­py sita­tun­ga a ďal­ších oby­va­te­ľov juho­af­ric­kej rieč­nej rovi­ny (selec​ted​.de).

ZOO bola zalo­že­ná v roku 1860. Už vte­dy boli vybu­do­va­né zvie­ra­cie výbe­hy, pri­čom naj­zná­mej­ší­mi sú slo­ni­nec, vtá­čí dom, bazén pre mor­ských levov a prí­byt­ky pre doby­tok. V roku 1914 pri­bud­li výbe­hy pre paviá­ny a ľado­vé med­ve­de. Krát­ko po dru­hej sve­to­vej voj­ne bola ZOO dva roky zavre­tá po ťaž­kom zni­če­ní. V roku 1960 sa roz­ší­ri­la, vznik­lo prvé vzde­lá­va­cie cen­trum v európ­skej ZOO. Po roku 1981 boli posta­ve­né výbe­hy pre veľ­ké opi­ce, daž­ďo­vý pra­les juho­vý­chod­nej Ázie, otvo­re­ný výbeh pre ázij­ské slo­ny, prí­by­tok pre hro­chy, kro­ko­dí­ly. Časť ​“Akvá­ri­um” bolo otvo­re­né v roku 1971. Pat­rí sem insek­tá­rium, kora­lo­vý útes, nádrž s cich­li­da­mi z jaze­ra Tan­ga­ni­ka, expo­zí­cia fili­pín­skych kro­ko­dí­lov a pano­ra­ma­tic­ká nádrž Rýnu s domá­cou ich­ty­o­fau­nou (Wiki­pe­dia).

Zoolo­gic­ká záh­ra­da pod­po­ru­je mno­ho pro­jek­tov zame­ra­ných na ochra­nu divo­kej prí­ro­dy. Daro­va­la množ­stvo finan­cií pro­stred­níc­tvom gran­tov. Ako vedec­ká zoolo­gic­ká záh­ra­da plní množ­stvo úloh. ZOO je atrak­tív­na des­ti­ná­cia kom­bi­nu­jú­ca zába­vu, oddych a vzde­lá­va­nie. Zame­ria­va sa na chov ohro­ze­ných dru­hov, cie­ľom je poskyt­núť gene­tic­ky varia­bil­né a živo­ta­schop­né záso­by divo­kej fau­ny a prí­pad­ne pri­pra­viť zvie­ra­tá na ich návrat do prí­ro­dy. Ide napr. o tura, kali­forn­ské kon­do­ry, kone Prze­wal­ské­ho. ZOO rea­li­zu­je od roku 1999 vo Viet­na­me ochran­né pro­jek­ty. Spo­čiat­ku šlo o regi­ón Phong Nha-​Ke Bang. V posled­nej dobe sa akti­vi­ta roz­ší­ri­la aj do iných oblas­tí Viet­na­mu a Laosu. Vďa­ka spo­lu­prá­ci sa poda­ri­lo v posled­ných rokoch obja­viť viac ako 100 nových dru­hov sta­vov­cov v tej­to oblas­ti. Viet­nam oplý­va mimo­riad­nou bio­di­ver­zi­tou vzác­nych a ohro­ze­ných živo­čí­chov. Nachá­dza sa tu mno­ho dru­hov pla­zov a oboj­ži­vel­ní­kov. Avšak ten­to stav je ohro­zo­va­ný pyt­liac­tvom a stra­tou bio­to­pov (koel​ner​zoo​.de).

Akti­vi­ty sú aj na Srí Lan­ke, kde na rela­tív­ne malej plo­che pri­bliž­ne 65 000 km2 žije asi 6000 slo­nov. Čo pred­sta­vu­je 10 % všet­kých ázij­ských slo­nov. Kolín­sky zve­ri­nec finan­co­val šty­ri tele­met­ric­ké oboj­ky na sle­do­va­nie mig­rá­cie slo­nov a pri­pra­vu­je rein­teg­rá­ciu slo­nov do divo­či­ny. Slo­ny sa na Srí Lan­ke uctie­va­jú, ale sú čas­to aj účast­ník­mi kon­flik­tov. Poško­dzu­jú plo­di­ny, nie­ke­dy aj budo­vy, pre­to­že člo­vek im sta­via bari­é­ry. Aj pre­to od roku 1995 exis­tu­je reha­bi­li­tač­ná a rein­teg­rač­ná sta­ni­ca Uda­wa­la­we, kto­rá sa sta­rá o mla­dé slo­ny pos­ti­hnu­té kon­flik­ta­mi (koel​ner​zoo​.de). 

Ďal­šou z akti­vít je ochra­na noso­rož­cov, hro­chov, kro­ko­dí­lov a ďal­ších zvie­rat v Afri­ke. Zame­ria­va sa pro­ti pyt­liac­tvu, na zmier­ne­nie a rie­še­nie kon­flik­tov medzi ľuď­mi a zvie­ra­ta­mi. ZOO pod­po­ru­je aj par­tner­ské orga­ni­zá­cie v Afri­ke, Ázii, Juž­nej Ame­ri­ke, Euró­pe. Nemecko-​brazílske par­tner­stvo vete­ri­ná­rov a bio­ló­gov vyko­ná­va viac­roč­ný výskum­ný pro­jekt o eko­ló­gii a sprá­va­ní mrav­čia­ra, kto­rý je na Čer­ve­nom zozna­me IUCN. Tím naz­hro­maž­dil roz­siah­le množ­stvo infor­má­cii, mrav­čia­re dosta­nú GPS oboj­ky (koel​ner​zoo​.de).

The Colog­ne Zoo is one of the oldest and most popu­lar zoos in Ger­ma­ny. It is home to around 750 spe­cies of ani­mals. One of the main att­rac­ti­ons is the 20,000 m² elep­hant park. For the zoo’s 150th anni­ver­sa­ry in 2010, a new adven­tu­re pro­ject was rea­li­zed – the Hip­po­do­me – an Afri­can river lands­ca­pe that hosts hip­pos, Nile cro­co­di­les, sita­tun­ga ante­lo­pes, and other inha­bi­tants of the South Afri­can river plain.

The zoo was foun­ded in 1860. Ani­mal enc­lo­su­res were built at that time, with the most notab­le being the elep­hant hou­se, bird hou­se, sea lion pool, and catt­le barns. In 1914, babo­on and polar bear enc­lo­su­res were added. Short­ly after World War II, the zoo was clo­sed for two years due to hea­vy des­truc­ti­on. In 1960, it expan­ded, cre­a­ting the first edu­ca­ti­onal cen­ter in a Euro­pe­an zoo. After 1981, enc­lo­su­res for gre­at apes, a Sout­he­ast Asian rain­fo­rest, an open-​air Asian elep­hant enc­lo­su­re, and a hip­po and cro­co­di­le habi­tat were built. The ​“Aqu­arium” sec­ti­on ope­ned in 1971 and inc­lu­des an insec­ta­rium, coral reef, Lake Tan­ga­ny­i­ka cich­lid tank, Phi­lip­pi­ne cro­co­di­le exhi­bit, and a Rhi­ne pano­ra­ma tank with nati­ve fish species.

The zoo sup­ports many wild­li­fe con­ser­va­ti­on pro­jects, dona­ting sub­stan­tial funds through grants. As a scien­ti­fic zoolo­gi­cal gar­den, it ful­fills nume­rous roles. The zoo is an att­rac­ti­ve des­ti­na­ti­on com­bi­ning enter­tain­ment, rela­xa­ti­on, and edu­ca­ti­on. It focu­ses on bre­e­ding endan­ge­red spe­cies to pro­vi­de gene­ti­cal­ly diver­se and viab­le popu­la­ti­ons and poten­tial­ly pre­pa­re ani­mals for rein­tro­duc­ti­on into the wild. Exam­ples inc­lu­de the aurochs, Cali­for­nia con­dors, and Prze­wal­ski­’s hor­ses. Sin­ce 1999, the zoo has been con­duc­ting con­ser­va­ti­on pro­jects in Viet­nam, ini­tial­ly in the Phong Nha-​Ke Bang regi­on. Recen­tly, acti­vi­ty has expan­ded to other are­as of Viet­nam and Laos. Col­la­bo­ra­ti­on has led to the dis­co­ve­ry of over 100 new ver­teb­ra­te spe­cies in the area in recent years. Viet­nam boasts extra­or­di­na­ry bio­di­ver­si­ty with rare and endan­ge­red spe­cies, inc­lu­ding many repti­les and amp­hi­bians, but this sta­tus is thre­a­te­ned by poaching and habi­tat loss.

Acti­vi­ties also take pla­ce in Sri Lan­ka, whe­re about 6,000 elep­hants live on a rela­ti­ve­ly small area of app­ro­xi­ma­te­ly 65,000 km², repre­sen­ting 10% of all Asian elep­hants. The Colog­ne Zoo finan­ced four tele­met­ry col­lars to track elep­hant mig­ra­ti­on and is pre­pa­ring for the rein­teg­ra­ti­on of elep­hants into the wild. Elep­hants are reve­red in Sri Lan­ka but often invol­ved in con­flicts, dama­ging crops and some­ti­mes buil­dings as humans build bar­riers. Sin­ce 1995, the Uda­wa­la­we Reha­bi­li­ta­ti­on and Rein­tro­duc­ti­on Sta­ti­on has cared for young elep­hants affec­ted by the­se conflicts.

Anot­her focus is the pro­tec­ti­on of rhi­nos, hip­pos, cro­co­di­les, and other ani­mals in Afri­ca. Efforts are aimed at com­ba­ting poaching and miti­ga­ting human-​wildlife con­flicts. The zoo sup­ports par­tner orga­ni­za­ti­ons in Afri­ca, Asia, South Ame­ri­ca, and Euro­pe. A German-​Brazilian par­tners­hip of vete­ri­na­rians and bio­lo­gists is con­duc­ting a multi-​year rese­arch pro­ject on the eco­lo­gy and beha­vi­or of the giant ante­a­ter, which is lis­ted on the IUCN Red List. The team has gat­he­red exten­si­ve infor­ma­ti­on and will equ­ip ante­a­ters with GPS collars.

Der Köl­ner Zoo ist einer der ältes­ten und belieb­tes­ten in Deutsch­land. Er ist die Hei­mat von etwa 750 Tie­rar­ten. Eine der Haup­tatt­rak­ti­onen ist der 20.000 m² gro­ße Ele­fan­ten­park. Anläss­lich des 150-​jährigen Jubi­lä­ums wur­de im Jahr 2010 ein neues Aben­te­uer­pro­jekt ver­wirk­licht – der Hip­pod­rom – eine afri­ka­nis­che Fluss­lands­chaft, die Flussp­fer­de, Nilk­ro­ko­di­le, Sitatunga-​Antilopen und ande­re Bewoh­ner der südaf­ri­ka­nis­chen Flus­se­be­ne beher­bergt (selec​ted​.de).

Der Zoo wur­de im Jahr 1860 geg­rün­det. Schon damals wur­den Tier­ge­he­ge gebaut, wobei die bekann­tes­ten der Ele­fan­ten­park, das Vogel­haus, das See­löwen­bec­ken und die Stäl­le für Nutz­tie­re sind. Im Jahr 1914 kamen Gehe­ge für Pavia­ne und Eis­bä­ren hin­zu. Kurz nach dem Zwe­i­ten Weltk­rieg war der Zoo nach sch­we­ren Zers­törun­gen zwei Jah­re lang gesch­los­sen. Im Jahr 1960 wur­de er erwe­i­tert, und es ents­tand das ers­te Bil­dungs­zen­trum in einem euro­pä­is­chen Zoo. Nach 1981 wur­den Gehe­ge für gro­ße Affen, ein Regen­wald Südos­ta­siens, ein Fre­i­ge­he­ge für asia­tis­che Ele­fan­ten, ein Gehe­ge für Flussp­fer­de und Kro­ko­di­le gebaut. Der Teil ​„Aqu­arium“ wur­de 1971 eröff­net. Dazu gehören ein Insek­ta­rium, ein Koral­len­riff, ein Bec­ken mit Bunt­bars­chen aus dem Tan­gan­ji­ka­see, eine Auss­tel­lung phi­lip­pi­nis­cher Kro­ko­di­le und ein Pano­ra­ma­bec­ken des Rhe­ins mit hei­mis­cher Fisch­fau­na (Wiki­pe­dia).

Der Zoolo­gis­che Gar­ten unters­tützt vie­le Pro­jek­te zum Schutz der Wild­tie­re. Er hat eine Viel­zahl von finan­ziel­len Mit­teln in Form von Zus­chüs­sen bere­it­ges­tellt. Als wis­sen­schaft­li­cher Zoo erfüllt er vie­le Auf­ga­ben. Der Zoo ist eine att­rak­ti­ve Des­ti­na­ti­on, die Unter­hal­tung, Erho­lung und Bil­dung kom­bi­niert. Er kon­zen­triert sich auf die Zucht bed­roh­ter Arten, mit dem Ziel, gene­tisch variab­le und lebens­fä­hi­ge Bes­tän­de der Wild­tie­re zu sichern und gege­be­nen­falls Tie­re auf ihre Rück­kehr in die Natur vor­zu­be­re­i­ten. Dazu gehören zum Beis­piel der Aue­roch­se, kali­for­nis­che Kon­do­re und Przewalski-​Pferde. Seit 1999 führt der Zoo in Viet­nam Schutzp­ro­jek­te durch. Anfangs bet­raf dies die Regi­on Phong Nha-​Ke Bang. In letz­ter Zeit hat sich die Akti­vi­tät auch auf ande­re Gebie­te in Viet­nam und Laos aus­ge­we­i­tet. Dank der Zusam­me­nar­be­it wur­den in den letz­ten Jah­ren über 100 neue Wir­bel­tie­rar­ten in die­ser Regi­on ent­dec­kt. Viet­nam weist eine außer­ge­wöhn­li­che Bio­di­ver­si­tät sel­te­ner und gefä­hr­de­ter Tie­re auf. Es gibt dort vie­le Reptilien- und Amp­hi­bie­nar­ten. Die­ser Zus­tand wird jedoch durch Wil­de­rei und den Ver­lust von Lebens­rä­u­men bed­roht (koel​ner​zoo​.de).

Akti­vi­tä­ten gibt es auch in Sri Lan­ka, wo auf einer rela­tiv kle­i­nen Flä­che von etwa 65.000 km² etwa 6.000 Ele­fan­ten leben. Das ents­pricht 10 % aller asia­tis­chen Ele­fan­ten. Der Köl­ner Zoo finan­zier­te vier Tele­met­rie­hals­bän­der zur Ver­fol­gung der Ele­fan­ten­mig­ra­ti­on und bere­i­tet die Wie­de­re­in­glie­de­rung der Ele­fan­ten in die Wild­nis vor. Ele­fan­ten wer­den in Sri Lan­ka vere­hrt, sind aber oft auch Teil­neh­mer an Kon­flik­ten. Sie bes­chä­di­gen Feldf­rüch­te und manch­mal auch Gebä­u­de, weil Men­schen ihnen Bar­rie­ren errich­ten. Aus die­sem Grund exis­tiert seit 1995 die Rehabilitations- und Wie­de­re­in­glie­de­rungs­sta­ti­on Uda­wa­la­we, die sich um jun­ge Ele­fan­ten küm­mert, die von Kon­flik­ten bet­rof­fen sind (koel​ner​zoo​.de).

Eine wei­te­re Akti­vi­tät ist der Schutz von Nashör­nern, Flussp­fer­den, Kro­ko­di­len und ande­ren Tie­ren in Afri­ka. Der Fokus liegt auf der Bekämp­fung der Wil­de­rei, der Min­de­rung und Lösung von Kon­flik­ten zwis­chen Men­sch und Tier. Der Zoo unters­tützt auch Par­tne­ror­ga­ni­sa­ti­onen in Afri­ka, Asien, Süda­me­ri­ka und Euro­pa. Eine deutsch-​brasilianische Par­tners­chaft von Tie­rärz­ten und Bio­lo­gen führt ein mehr­jäh­ri­ges Fors­chungs­pro­jekt zur Öko­lo­gie und zum Ver­hal­ten des Ame­i­sen­bä­ren durch, der auf der Roten Lis­te der IUCN steht. Das Team hat eine gro­ße Men­ge an Infor­ma­ti­onen gesam­melt, und die Ame­i­sen­bä­ren erhal­ten GPS-​Halsbänder (koel​ner​zoo​.de).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Zahraničie

Cyprus – krajina v Stredozemnom mori

skala
Hits: 4604

Cyp­rus leží na 75 km juž­ne od Turec­ka, 105 km západ­ne od Sýrie a 380 km sever­ne od Egyp­tu v Stre­do­zem­nom mori. Asi 85 % popu­lá­cie je gréc­kej národ­nos­ti, 12 % turec­kej (gre​e​kem​bas​sy​.org). Jeho roz­lo­ha je 9250 km2, žije tu viac ako mili­ón oby­va­te­ľov (zeme​pis​.com). Ostrov Cyp­rus vzni­kol vďa­ka tek­to­nic­kým pohy­bom afric­ké­ho a euro­á­zij­ské­ho blo­ku asi pred 20 mili­ón­mi rokov. Pod­ľa gréc­kej myto­ló­gie sa na Cyp­re zro­di­la bohy­ňa krá­sy, nád­her­ná Afro­di­ta. Cyp­rus je od roku 2004 čle­nom Európ­skej únie. Hlav­ným mes­tom je Nikó­zia (Wiki­pe­dia). Je štvr­tým naj­väč­ším ostro­vom v Stre­do­zem­nom mori (infop​le​a​se​.com). Hlav­ným mes­tom Cyp­ru­su je Nikó­zia. Pred 90 milón­mi rokov bol Cyp­rus súčas­ťou hlbo­ko­mor­ské­ho dna pra­oce­ánu Tet­hys. V poho­rí Tro­odos sa nachá­dza jeden z naj­väč­ších zacho­va­ných ofi­oli­to­vých kom­ple­xov na sve­te. Cyp­rus sa po celé stá­ro­čia odles­ňo­val, pre­to má prob­lém s vodou. Všet­ky rie­ky sú v let­nom obdo­bí suché. Zim­né tep­lo­ty na Cyp­re zried­ka kles­nú pod 5 °C. Let­né vystu­pu­jú na 40 °C. Vďa­ka ska­me­ne­li­nám vie­me, že na Cyp­re boli kedy­si slo­ny a hro­chy. Trpas­li­čie mamu­ty tu žili až do kon­ca posled­nej ľado­vej doby pred 8000 rok­mi (wiki​pe​dia​.sk).

Mykén­ska kul­tú­ra sa na Cyp­re obja­vi­la oko­lo roku 1600 pred n.l. Oko­lo 1500 pred n.l. zažil egypt­skú invá­ziu Thot­me­sa III. O 300 rokov neskôr sem masív­ne priš­li gréc­ki acháj­ci. Dlhý čas bol aj pod nad­vlá­dou Per­zie. Až Ale­xan­der Veľ­ký oslo­bo­dil ostrov spod perz­skej nad­vlá­dy v 4. sto­ro­čí pred n.l. V rokoch 58 – 57 pred n.l. bol Cyp­rus pri­po­je­ný k Rím­skej ríši. V roku 45 Cyp­rus nav­ští­vi­li apoš­to­li Pavol a Bar­na­báš a svä­tý Marek. V Pafo­se sa im poda­ri­lo obrá­tiť rím­ke­ho guver­né­ra Ser­giu­sa Pau­lu­sa na kres­ťan­stvo, čím sa stal Cyp­rus prvou kra­ji­nou spra­vo­va­nou kres­ťan­ským panov­ní­kom. Cyp­rus je legen­dár­nym mies­tom zro­de­nia bohy­ne krá­sy, lás­ky, sexu a váš­ne, nád­her­nej Afro­di­ty. Dejis­ko Afro­di­tin­ho zro­de­nia – Afro­di­ti­ne ska­ly sa nachá­dza neďa­le­ko Pafo­su. Po roku 395 bol Cyp­rus na tak­mer 800 rokov súčas­ťou Byzant­skej ríše. Po roku 1489 zís­ka­la Cyp­rus Benát­ska repub­li­ka. Po roku 1570 Osman­ská ríša. Cyp­rus zís­kal nezá­vis­losť v roku 1960. Od roku 1974 je roz­de­le­ný na sever­nú časť – Seve­ro­cy­per­skú turec­kú repub­li­ku, kto­rú uzná­va iba Turec­ko a Cyper­skú repub­li­ku). A tomu zod­po­ve­dá aj národ­nost­né zlo­že­nie, 78 % sú cyper­skí Gré­ci, 18 % Tur­ci (wiki​pe​dia​.sk).

Cyp­rus is loca­ted 75 km south of Tur­key, 105 km west of Syria, and 380 km north of Egypt in the Medi­ter­ra­ne­an Sea. About 85% of the popu­la­ti­on is of Gre­ek nati­ona­li­ty, and 12% is of Tur­kish ori­gin (gre​e​kem​bas​sy​.org). Its area covers 9250 km², with a popu­la­ti­on of over one mil­li­on inha­bi­tants (zeme​pis​.com). The island of Cyp­rus was for­med due to tec­to­nic move­ments bet­we­en the Afri­can and Eura­sian pla­tes around 20 mil­li­on years ago. Accor­ding to Gre­ek myt­ho­lo­gy, the god­dess of beau­ty, the mag­ni­fi­cent Aph­ro­di­te, was born on Cyp­rus. Sin­ce 2004, Cyp­rus has been a mem­ber of the Euro­pe­an Uni­on, with Nico­sia as its capi­tal (Wiki­pe­dia). It is the fourth-​largest island in the Medi­ter­ra­ne­an Sea (infop​le​a​se​.com). Nine­ty mil­li­on years ago, Cyp­rus was part of the deep-​sea flo­or of the ancient Tet­hys oce­an. In the Tro­odos moun­tain ran­ge, one of the worl­d’s lar­gest pre­ser­ved ophi­oli­te com­ple­xes is found. Cyp­rus has faced defo­re­sta­ti­on over the cen­tu­ries, lea­ding to water scar­ci­ty issu­es, with all rivers dry­ing up in the sum­mer. Win­ter tem­pe­ra­tu­res rare­ly drop below 5 °C, whi­le sum­mer tem­pe­ra­tu­res can rise to 40 °C. Fos­sil evi­den­ce indi­ca­tes that elep­hants and hip­pos once inha­bi­ted Cyp­rus, and dwarf mam­moths lived here until the end of the last Ice Age around 8000 years ago (wiki​pe​dia​.sk).

Myce­na­e­an cul­tu­re appe­a­red on Cyp­rus around 1600 BCE. Around 1500 BCE, Cyp­rus expe­rien­ced an Egyp­tian inva­si­on by Thut­mo­se III. Three hun­dred years later, Gre­ek Acha­e­ans arri­ved mas­si­ve­ly. It remai­ned under Per­sian rule for a long time until Ale­xan­der the Gre­at libe­ra­ted the island from Per­sian domi­na­ti­on in the 4th cen­tu­ry BCE. In 58 – 57 BCE, Cyp­rus was anne­xed to the Roman Empi­re. In 45 CE, apost­les Paul and Bar­na­bas, along with Saint Mark, visi­ted Cyp­rus. In Pap­hos, they suc­cess­ful­ly con­ver­ted the Roman gover­nor Ser­gius Pau­lus to Chris­tia­ni­ty, making Cyp­rus the first coun­try gover­ned by a Chris­tian ruler. Cyp­rus is the legen­da­ry birthp­la­ce of the god­dess of beau­ty, love, sex, and pas­si­on, the beau­ti­ful Aph­ro­di­te. The birthp­la­ce of Aph­ro­di­te, kno­wn as Aph­ro­di­te­’s Rock, is loca­ted near Pap­hos. After 395 CE, Cyp­rus was part of the Byzan­ti­ne Empi­re for almost 800 years. In 1489, the Repub­lic of Veni­ce gai­ned con­trol of Cyp­rus, fol­lo­wed by the Otto­man Empi­re in 1570. Cyp­rus gai­ned inde­pen­den­ce in 1960. Sin­ce 1974, it has been divi­ded into the nort­hern part – the Tur­kish Repub­lic of Nort­hern Cyp­rus, recog­ni­zed only by Tur­key, and the Repub­lic of Cyp­rus. This divi­si­on is ref­lec­ted in the eth­nic com­po­si­ti­on, with 78% being Cyp­ri­ot Gre­eks and 18% Turks (wiki​pe​dia​.sk).

Το Κύπρος βρίσκεται 75 χιλιόμετρα νότια της Τουρκίας, 105 χιλιόμετρα δυτικά της Συρίας και 380 χιλιόμετρα βόρεια της Αιγύπτου στη Μεσόγειο Θάλασσα. Περίπου 85% του πληθυσμού είναι ελληνικής καταγωγής, 12% τουρκικής (gre​e​kem​bas​sy​.org). Έχει έκταση 9250 τ.χλμ., ζουν εδώ περισσότερο από ένα εκατομμύριο κάτοικοι (zeme​pis​.com). Ο νησί Κύπρος δημιουργήθηκε λόγω τεκτονικών κινήσεων μεταξύ των αφρικανικών και ευρασιατικών πλακών περίπου πριν από 20 εκατομμύρια χρόνια. Σύμφωνα με την ελληνική μυθολογία, στην Κύπρο γεννήθηκε η θεά της ομορφιάς, η όμορφη Αφροδίτη. Η Κύπρος είναι μέλος της Ευρωπαϊκής Ένωσης από το 2004. Η πρωτεύουσά της είναι η Λευκωσία (Wiki­pe­dia). Είναι ο τέταρτος μεγαλύτερος νησί στη Μεσόγειο (infop​le​a​se​.com). Η πρωτεύουσα της Κύπρου είναι η Λευκωσία. Πριν από 90 εκατομμύρια χρόνια, η Κύπρος ήταν μέρος του πυθαγόρειου ωκεανού Tet­hys. Στο όρος Τρόοντος βρίσκεται ένα από τα μεγαλύτερα σωζόμενα οφιολιτικά συμπλέγματα στον κόσμο. Η Κύπρος έχει υποφέρει από αποψίλωση επί αιώνες, και έχει πρόβλημα με το νερό. Όλοι οι ποταμοί είναι ξηροί το καλοκαίρι. Οι χειμερινές θερμοκρασίες στην Κύπρο σπανίως πέφτουν κάτω από τους 5 °C. Το καλοκαίρι ανεβαίνουν στους 40 °C. Λόγω των απολιθωμάτων, γνωρίζουμε ότι στην Κύπρο κάποτε υπήρχαν ελέφαντες και ιπποπόταμοι. Οι νάνοι μαμούθηδες ζούσαν εδώ μέχρι το τέλος της τελευταίας παγετώνας πριν από 8000 χρόνια (wiki​pe​dia​.sk). Η Μυκηναϊκή κουλτούρα εμφανίστηκε στην Κύπρο περίπου το 1600 π.Χ. Περίπου το 1500 π.Χ., υπέστη μια αιγυπτιακή εισβολή από το Θώθμη ΙΙΙ. Περίπου 300 χρόνια αργότερα, οι ελληνικοί Αχαιοί κατέκτησαν μαζικά το νησί. Για μεγάλο χρονικό διάστημα βρισκόταν υπό την επικράτηση της Περσίας. Μόνο ο Μέγας Αλέξανδρος απελευθέρω

σε το νησί από την περσική κυριαρχία τον 4ο αιώνα π.Χ. Το 58 – 57 π.Χ., η Κύπρος προστέθηκε στο Ρωμαϊκό Κράτος. Το 45 π.Χ., οι απόστολοι Παύλος και Βαρνάβας και ο άγιος Μάρκος επισκέφθηκαν την Κύπρο. Στην Πάφο κατάφεραν να μετατρέψουν τον ρωμαϊκό ηγεμόνα Σέργιο Παύλο στο χριστιανισμό, καθιστώντας την Κύπρο το πρώτο κράτος που διοικείται από χριστιανικό κυβερνήτη. Η Κύπρος είναι το μυθικό μέρος γέννησης της θεάς της ομορφιάς, της αγάπης, του έρωτα και του πάθους, της όμορφης Αφροδίτης. Το θέατρο της γέννησης της Αφροδίτης – οι πέτρες της Αφροδίτης – βρίσκονται κοντά στην Πάφο. Μετά το 395, η Κύπρος ήταν για σχεδόν 800 χρόνια μέρος της Βυζαντινής Αυτοκρατορίας. Μετά το 1489 κατέλαβε την Κύπρο η Δημοκρατία της Βενετίας. Μετά το 1570, η Οθωμανική Αυτοκρατορία. Η Κύπρος απέκτησε την ανεξαρτησία της το 1960. Από το 1974 είναι χωρισμένη σε βόρειο τμήμα – Βόρεια Κυπριακή Δημοκρατία, την οποία αναγνωρίζει μόνο η Τουρκία, και τη Δημοκρατία της Κύπρου. Και η εθνοτική σύνθεση ανταποκρίνεται σε αυτό, με 78% κυπριακών Ελλήνων και 18% Τούρκων (wiki​pe​dia​.sk).

Kıb­rıs, Tür­ki­y­e’nin 75 km güne­y­in­de, Suri­y­e’nin 105 km batısın­da ve Mısır’ın 380 km kuze­y­in­de, Akde­ni­z’de bulun­mak­ta­dır. Nüfu­sun yak­la­şık %85’i Yunan köken­li­dir, %12’si Türk (gre​e​kem​bas​sy​.org). Yüzölçümü 9250 km2’dir ve bura­da bir mily­on­dan faz­la kişi yaşa­mak­ta­dır (zeme​pis​.com). Kıb­rıs Ada­sı, yak­la­şık 20 mily­on yıl önce Afri­ka ve Avra­sya kara blok­la­rının tek­to­nik hare­ket­le­ri sonu­cun­da olu­ştu. Yunan mito­lo­ji­si­ne göre, Kıb­rıs’ta güzel­lik tan­rıça­sı, muh­te­şem Afro­dit doğmu­ştur. Kıb­rıs, 2004 yılın­dan bu yana Avru­pa Bir­li­ği üyesi­dir. Başken­ti Niko­sia­’dır (Viki­pe­di). Akde­ni­z’de­ki dör­dün­cü büy­ük ada­dır (infop​le​a​se​.com). Kıb­rıs’ın başken­ti Niko­sia­’dır. 90 mily­on yıl önce, Kıb­rıs derin deniz taba­nının bir parça­sıy­dı, Tet­hys Oky­anu­su­’nun. Tro­dos Dağla­rı’n­da düny­anın en büy­ük ofi­y­o­lit kom­pleks­le­rin­den biri bulun­mak­ta­dır. Kıb­rıs, yıl­lar boy­un­ca ağa­çlan­dır­ma yapıl­mış, bu neden­le su soru­nu yaşa­mak­ta­dır. Tüm nehir­ler yaz ayla­rın­da kurur. Kıb­rıs’ta kış sıcak­lık­la­rı nadi­ren 5 °C’nin altına düşer. Yaz ayla­rın­da ise 40 °C’yi bula­bi­lir. Fosil­ler say­esin­de, Kıb­rıs’ta bir zaman­lar fil­ler ve su aygır­la­rı yaşa­dığını bili­y­o­ruz. Cüce mamut­lar, son buzul çağının sonu­na kadar bura­da yaşa­mışlar­dır, yani 8000 yıl önce­ye kadar (wiki​pe​dia​.sk).

Miken kül­türü M.Ö. 1600 civa­rın­da Kıb­rıs’ta orta­ya çık­tı. M.Ö. 1500 civa­rın­da, III. Thut­mo­se­’un Mısır işga­li­y­le karşıla­ştı. Yak­la­şık 300 yıl son­ra, Yunan Aka köken­li insan­lar ada­ya büy­ük ölçüde yer­le­şti. Uzun bir süre Pers hâki­mi­y­eti altın­da kal­dı. Ancak Büy­ük İsk­end­er, M.Ö. 4. yüzy­ıl­da ada­yı Pers haki­mi­y­etin­den kur­tar­dı. M.Ö. 58 – 57 yıl­la­rın­da, Kıb­rıs Roma İmp­ar­at­orl­uğ­u’­na katıl­dı. M.S. 45 yılın­da, Hava­ri Pav­lus, Bar­na­bas ve Aziz Mar­kos Kıb­rıs’ı ziy­aret etti. Pafo­s’ta, Roma vali­si Ser­gius Pau­lu­s’u Hris­ti­y­an­lığa çevir­me­yi başar­dılar, bu da Kıb­rıs’ı Hris­ti­y­an yöne­ti­len ilk ülke yap­tı. Kıb­rıs, güzel­lik, aşk, cin­sel­lik ve tut­ku­nun tan­rıça­sı olan Afro­di­t’in efsa­ne­vi doğum yeri ola­rak bili­nir. Afro­di­t’in doğum yeri – Afro­di­t’in Kay­ala­rı, Pafo­s’a yakın­dır. M.S. 395’ten son­ra, Kıb­rıs nere­de­y­se 800 yıl boy­un­ca Bizans İmp­ar­at­orl­uğ­u’­nun bir parça­sıy­dı. 1489’dan son­ra, Kıb­rıs’ı Vene­dik Cum­hu­ri­y­eti ele geçir­di. 1570’ten son­ra Osman­lı İmp­ar­at­orl­uğu. Kıb­rıs, 1960 yılın­da bağım­sız­lığını kazan­dı. 1974’ten beri Kıb­rıs, sade­ce Tür­ki­ye tara­fın­dan tanınan Kuzey Kıb­rıs Türk Cum­hu­ri­y­eti ve Kıb­rıs Cum­hu­ri­y­eti olmak üze­re iki kıs­ma ayrıl­mıştır. Ve bunun­la uyum­lu ola­rak etnik bile­şi­mi, %78 Kıb­rıs­lı Yunan, %18 Tür­k’tür (wiki​pe​dia​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post