2011-2015, 2012, 2016, 2016-2020, Časová línia, Krajina, Ľudská príroda, Neživé, Parky, Príroda, Rakúsko, Stavby, Záhrady, Zahraničie, Zámky

Barokový Schlosshof

skala
Hits: 2097

Sch­loss­hof slú­ži­lo ako práz­dni­no­vé síd­lo Habs­bur­gov­cov. Nachá­dza sa neďa­le­ko od Devín­skej Novej Vsi. Odpo­rú­čam pre­chádz­ku cez Cyk­lo­most Slo­bo­dy, bude to prí­jem­ná polhodinka.

Sch­loss­hof je osa­da mes­teč­ka Engel­harts­tet­ten. V 12. a 13. sto­ro­čí sa zámok Hof uvá­dza ako pev­nosť Hof, pat­ria­ca ku zám­ku Eckars­tau (Wiki­pe­dia). Kom­plex je naj­väč­ším v Stred­nej Euró­pe – viac ako 50 hek­tá­rov. Nachá­dza­jú sa tu boha­té záh­ra­dy, vša­de je plno zele­ne. Okrem toho mini ZOO, pries­tor pre sta­tok, kone, hos­po­dár­ske zvie­ra­tá. Zámok Hof je naj­väč­šou baro­ko­vou stav­bou v Rakús­ku. Jeho novo­do­bá his­tó­ria sa datu­je od roku 1726, kedy napl­ni­li žela­nie Euge­na Savoj­ské­ho. Archi­tek­tom bol Johann Lucas von Hil­deb­randt. Mária Teré­zia dosta­la ten­to zámok v roku 1755 ako dar. Kon­com 19. sto­ro­čia cisár Fran­ti­šek Jozef objekt pre­ne­chal ríš­skej armá­de. Počas 2. sve­to­vej voj­ny objekt slú­žil nemec­kej armá­de a od roku 1945 rokov, soviet­skej. Až po roku 2002 sa zača­la rekon­štruk­cia. Od roku 2005 je zámok sprí­stup­ne­ný verej­nos­ti (sch​loss​hof​.ces​to​va​nie​.biz).

Sch­loss­hof ser­ved as a holi­day resi­den­ce for the Habs­bur­gs. It is loca­ted near Devín­ska Nová Ves. I recom­mend taking a walk through the Cyk­lo­most Slo­bo­dy (Cyc­list Brid­ge of Fre­e­dom), it will be a ple­a­sant half-​hour stroll.

Sch­loss­hof is a sett­le­ment of the town of Engel­harts­tet­ten. In the 12th and 13th cen­tu­ries, the Hof Cast­le is men­ti­oned as the for­tress Hof, belo­n­ging to the Eckars­tau Cast­le (Wiki­pe­dia). The com­plex is the lar­gest in Cen­tral Euro­pe – span­ning over 50 hec­ta­res. The­re are rich gar­dens, eve­ry­whe­re is full of gre­e­ne­ry. In addi­ti­on, the­re is a mini zoo, spa­ce for a farm, hor­ses, and farm ani­mals. Hof Cast­le is the lar­gest Baro­que buil­ding in Aus­tria. Its modern his­to­ry dates back to 1726 when it ful­fil­led the wish of Euge­ne of Savoy. The archi­tect was Johann Lucas von Hil­deb­randt. Maria The­re­sa rece­i­ved this cast­le as a gift in 1755. At the end of the 19th cen­tu­ry, Empe­ror Franz Joseph han­ded the pro­per­ty over to the impe­rial army. During World War II, the buil­ding ser­ved the Ger­man army and sin­ce 1945, the Soviet army. Recons­truc­ti­on began only after 2002. Sin­ce 2005, the cast­le has been open to the pub­lic (sch​loss​hof​.ces​to​va​nie​.biz).

Sch­loss­hof dien­te als Ferien­re­si­denz für die Habs­bur­ger. Es befin­det sich in der Nähe von Devín­ska Nová Ves. Ich emp­feh­le einen Spa­zier­gang über die Cyk­lo­most Slo­bo­dy (Fahr­radb­rüc­ke der Fre­i­he­it), es wird ein ange­neh­mer halb­stün­di­ger Spa­zier­gang sein.

Sch­loss­hof ist eine Sied­lung der Stadt Engel­harts­tet­ten. Im 12. und 13. Jahr­hun­dert wird die Hof­burg als Fes­tung Hof erwähnt, die zur Burg Eckars­tau gehör­te (Wiki­pe­dia). Die Anla­ge ist die größte in Mit­te­le­uro­pa – über 50 Hek­tar groß. Es gibt rei­che Gär­ten, übe­rall ist es vol­ler Grün. Außer­dem gibt es einen Mini-​Zoo, Platz für einen Bau­ern­hof, Pfer­de und Nutz­tie­re. Die Hof­burg ist das größte baroc­ke Gebä­u­de in Öster­re­ich. Ihre moder­ne Ges­chich­te reicht zurück bis ins Jahr 1726, als sie den Wun­sch von Eugen von Savo­y­en erfüll­te. Der Archi­tekt war Johann Lucas von Hil­deb­randt. Maria The­re­sia erhielt die­ses Sch­loss 1755 als Ges­chenk. Ende des 19. Jahr­hun­derts über­gab Kai­ser Franz Joseph das Anwe­sen der kai­ser­li­chen Armee. Wäh­rend des Zwe­i­ten Weltk­riegs dien­te das Gebä­u­de der deuts­chen Armee und seit 1945 der sowje­tis­chen Armee. Die Rekons­truk­ti­on begann erst nach 2002. Seit 2005 ist das Sch­loss für die Öffen­tlich­ke­it zugän­glich (sch​loss​hof​.ces​to​va​nie​.biz).

Odka­zy:

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Neživé, Stavby, Zahraničie

Ruprechtov mlyn s unikátnou Halladayovou turbínou

skala
Hits: 311

Rup­rech­tov mlyn sa nachá­dza na Dra­han­skej vrcho­vi­ne, medzi Vyško­vom a Blan­skom, neďa­le­ko prie­pas­ti Maco­cha, v obci Rup­rech­tov. Posta­ve­ný bol v roku 1873 ako kla­sic­ký mlyn holand­ské­ho typu. V rokoch 1882 až 1884 sta­vi­teľ a maji­teľ mly­nu, Cyril Wág­ner, inšta­lo­val po veter­nej smr­š­ti, kto­rý mlyn poško­dil, namies­to kla­sic­ké­ho kole­sa Hal­la­da­y­o­vu tur­bí­nu. Vďa­ka tomu zomlel mlyn až dvoj­ná­so­bok obi­lia. Rup­rech­tov mlyn je navr­hnu­tý medzi národ­né kul­túr­ne pamiat­ky a do zozna­mu UNESCO (Blan­ka Slád­ko­vá). Mlyn je kul­túr­nou pamiat­kou. V októb­ri je cez víken­dy prí­stup­ný verej­nos­ti. Od októb­ra do aprí­la a kona­jú pre­hliad­ky, kona­jú sa tu rôz­ne výsta­vy, spo­lo­čen­ské akcie, men­šie sva­dob­né obra­dy. Od mája do sep­tem­bra slú­ži ako uby­to­va­cí pries­tor (mlyn​rup​rech​tov​.cz).

V roku 2009 zástup­ca medzi­ná­rod­nej mly­nár­skej orga­ni­zá­cie TMS potvr­dil, že pohon Hal­la­da­y­o­vou tur­bí­nou v Rup­rech­to­ve je jedi­ný na sve­te. Čes­ká poš­ta vyda­la poš­to­vú znám­ku mly­nu, Čes­ká národ­ná ban­ka vyda­la zla­tú min­cu s motí­vom Rup­rech­tov­ské­ho mly­nu. v Marián­skych kúpe­ľoch je od roku 2011 model mly­nu v par­ku minia­túr (Blan­ka Sád­ko­vá).

Rup­rech­tov Mill is loca­ted in the Dra­han­ská High­lands, bet­we­en Vyškov and Blan­sko, near the Maco­cha Abyss, in the vil­la­ge of Rup­rech­tov. It was built in 1873 as a clas­sic Dutch-​style mill. From 1882 to 1884, the buil­der and owner of the mill, Cyril Wág­ner, ins­tal­led a Hal­la­day tur­bi­ne after a wind­storm dama­ged the mill, ins­te­ad of the tra­di­ti­onal whe­el. Thanks to this, the mill ground up to twi­ce as much grain. Rup­rech­tov Mill is desig­na­ted as a nati­onal cul­tu­ral monu­ment and is lis­ted on the UNESCO list (Blan­ka Slád­ko­vá). The mill is a cul­tu­ral monu­ment. In Octo­ber, it is open to the pub­lic on wee­kends. From Octo­ber to April, guided tours take pla­ce, vari­ous exhi­bi­ti­ons, social events, and smal­ler wed­ding cere­mo­nies are held here. From May to Sep­tem­ber, it ser­ves as accom­mo­da­ti­on (mlyn​rup​rech​tov​.cz).

In 2009, a repre­sen­ta­ti­ve of the inter­na­ti­onal mil­ling orga­ni­za­ti­on TMS con­fir­med that the Hal­la­day tur­bi­ne dri­ve in Rup­recht­voe is the only one in the world. The Czech Post issu­ed a posta­ge stamp of the mill, and the Czech Nati­onal Bank issu­ed a gold coin with the motif of Rup­rech­tov Mill. In Marián­ské Láz­ně, the­re has been a model of the mill in the minia­tu­re park sin­ce 2011 (Blan­ka Sádková).

Rup­rech­tov­ský mlýn se nachá­zí na Dra­han­ské vrcho­vi­ně, mezi Vyško­vem a Blan­skem, neda­le­ko pro­pas­ti Maco­cha, v obci Rup­rech­tov. Byl posta­ven v roce 1873 jako kla­sic­ký mlýn holand­ské­ho typu. V letech 1882 až 1884 sta­vi­tel a maji­tel mlý­na, Cyril Wág­ner, nains­ta­lo­val po větr­né smr­š­ti, kte­rá mlýn poško­di­la, namís­to kla­sic­ké­ho kola Hal­la­da­y­o­vu tur­bí­nu. Díky tomu zvládl mlýn až dvoj­ná­so­bek obi­lí. Rup­rech­tov­ský mlýn je navržen mezi národ­ní kul­tur­ní památ­ky a do sez­na­mu UNESCO (Blan­ka Slád­ko­vá). Mlýn je kul­tur­ní památ­kou. V říj­nu je o víken­dech pří­stup­ný veřej­nos­ti. Od říj­na do dub­na se kona­jí proh­líd­ky, růz­né výsta­vy, spo­le­čen­ské akce, men­ší sva­teb­ní obřa­dy. Od květ­na do září slou­ží jako uby­to­va­cí pros­tor (mlyn​rup​rech​tov​.cz).

V roce 2009 zástup­ce mezi­ná­rod­ní mly­ná­řs­ké orga­ni­za­ce TMS potvr­dil, že pohon Hal­la­da­y­o­vou tur­bí­nou v Rup­rech­to­ve je jedi­ný na světě. Čes­ká poš­ta vyda­la poš­tov­ní znám­ku mlý­nu, Čes­ká národ­ní ban­ka vyda­la zla­tou min­ci s moti­vem Rup­rech­tov­ské­ho mlý­na. V Marián­ských Láz­ních je od roku 2011 model mlý­na v par­ku minia­tur (Blan­ka Sádková).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Južné Čechy, Kostoly, Krajina, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Komařice – juhočeská obec so sýpkou pre zabezpečenie pred neúrodnými rokmi

skala
Hits: 719

Obec Koma­ři­ce sa nachá­dza 6 km od Čes­kých Budějo­víc. Nemec­ký názov preň je Komars­chitz. Čes­ké syno­ny­mum je Komá­ŕi­ce. Prvá zmien­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ny his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dza, že osíd­le­nie tu exis­to­va­lo už oko­lo roku 600. Pome­no­va­nie obce pochá­dza od sta­ro­slo­van­ské­ho komar, komar­no, komar­ník, čo zna­me­ná pas­tvi­ny ďale­ko od osíd­le­nia. Pre Koma­ři­ce bolo veľ­mi dôle­ži­té ryb­nič­né, les­né hos­po­dár­stvo a chov ovcí. Vzni­ka­li mly­ny, hám­re, flu­sár­ňa, v kto­rej sa varil potaš. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­te­ľov v 187 domoch na roz­lo­he 10.3 km2. Ležia v nad­mor­skej výš­ke 460 met­rov nad morom (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­li dve veľ­ké záh­ra­dy, v jed­nej bola oran­žé­ria pre pes­to­va­nie cit­ru­sov a fiku­sov. Tu sa v Čechách po prvý krát začal pes­to­vať šalát. Veľ­ký význam mal pivo­var, kto­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kom pive sa tra­do­va­lo, že sa ho člo­vek môže najesť aj napiť, tak bolo vraj hus­té. Aj pre­to sa tu pes­to­val chmeľ, ale aj vín­na réva, kono­pe, ľan, ovo­cie (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ný zámok. Do dneš­nej podo­by ho posta­vi­li v rokoch 1561 – 1566. V roku 1598 zámok vyho­rel. Obdob­ne v rokoch 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámok požia­rom. Pred zám­kom sto­jí baro­ko­vá socha Pan­ny Márie Nepo­škvr­ne­nej, prav­de­po­dob­ne posta­ve­ná oko­lo roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mies­te zám­ku stá­la pred­tým tvrz. Zámok bol v rešti­tú­cii vrá­te­ný maji­te­ľom, kto­rých pred­ko­via ho zakú­pi­li v roku 1926 (Infor­mač­ná tabuľa).

Kon­tri­buč­ná sýp­ka je vidi­teľ­ná zo všet­kých prí­jaz­do­vých ciest v oko­lí. Zača­la vzni­kať už v 13.6.1689. Je dlhá tak­mer 58 met­rov, viac ako 14 met­rov širo­ká a nie­čo cez 16 met­rov vyso­ká. Vznik­la aj s kapa­cit­ných dôvo­dov a z dôvo­du, aby obi­lie pri čas­tých požia­roch pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – b1714 a 1773 – 1776 vďa­ka nej pre­šli kra­jom bez výraz­nej­ších stôp na tunaj­šom oby­va­teľ­stve (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ke­ho údo­lia Žel­no sa cho­di­lo ku stud­nič­ke svä­tej Bar­ba­ry pre lie­či­vú vodu, s údaj­ne bla­ho­dár­ny­mi účin­ka­mi na zrak. Stud­nič­ka je zacho­va­ná dodnes (Infor­mač­ná tabuľa).

The vil­la­ge of Koma­ři­ce is loca­ted 6 km from Čes­ké Budějo­vi­ce. Its Ger­man name is Komars­chitz, and its Czech syno­nym is Komá­ŕi­ce. The first men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onal his­to­rian Jaro­mír Šimon sug­gests that sett­le­ments exis­ted here around the year 600. The name of the vil­la­ge comes from the Old Sla­vic word ​“komar,” mea­ning pas­tu­res far from sett­le­ments. Fis­he­ries, fores­try, and she­ep far­ming were cru­cial for Koma­ři­ce. Mills, ham­mer mills, and a potash boiling faci­li­ty were estab­lis­hed. The vil­la­ge has a popu­la­ti­on of 372 resi­dents in 187 hou­ses, cove­ring an area of 10.3 km². It sits at an alti­tu­de of 460 meters abo­ve sea level (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Two lar­ge gar­dens were cre­a­ted oppo­si­te the cast­le, one of which hou­sed an oran­ge­ry for gro­wing cit­rus fru­its and figs. This is whe­re let­tu­ce cul­ti­va­ti­on began for the first time in Bohe­mia. The bre­we­ry was of gre­at impor­tan­ce and ope­ra­ted until 1904. It was said that Koma­ři­ce beer was so thick that one could eat and drink it. The­re­fo­re, hops were gro­wn here, as well as gra­pe­vi­nes, hemp, flax, and fru­it (koma​ri​ce​.cz).

The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is the Renais­san­ce cast­le. It was rebu­ilt bet­we­en 1561 and 1566 and suf­fe­red a fire in 1598. Simi­lar­ly, it resis­ted fires in 1621, 1673, 1709, and 1742. In front of the cast­le stands a Baro­que sta­tue of the Imma­cu­la­te Vir­gin Mary, pro­bab­ly erec­ted around 1730 (koma​ri​ce​.cz). A for­tress sto­od on the site of the cast­le befo­re its cons­truc­ti­on. The cast­le was retur­ned to its right­ful owners through res­ti­tu­ti­on, pur­cha­sed by the­ir ances­tors in 1926 (Infor­ma­ti­on plaque).

The Con­tri­bu­ti­on Gra­na­ry is visib­le from all the sur­roun­ding roads. Its cons­truc­ti­on began on 13.6.1689. It is almost 58 meters long, over 14 meters wide, and a litt­le over 16 meters high. It was built for capa­ci­ty rea­sons and to ensu­re that grain would not burn in fre­qu­ent fires. The fami­ne years of 1713 – 1714 and 1773 – 1776 left litt­le impact on the local popu­la­ti­on thanks to it (koma​ri​ce​.cz). Peop­le used to go to the near­by Žel­no val­ley to a well dedi­ca­ted to St. Bar­ba­ra for its hea­ling water, belie­ved to have bene­fi­cial effects on eyesight. The well is still pre­ser­ved today (Infor­ma­ti­on plaque).

Obec Koma­ři­ce se nachá­zí 6 km od Čes­kých Budějo­vic. Němec­ký název pro ni je Komars­chitz. Čes­kým syno­ny­mem je Komá­ři­ce. Prv­ní zmín­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ní his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dí, že osíd­le­ní tu exis­to­va­lo již kolem roku 600. Poj­me­no­vá­ní obce pochá­zí od sta­ro­slo­van­ské­ho slo­va ​“komar”, což zna­me­ná pas­tvi­ny dale­ko od osíd­le­ní. Pro Koma­ři­ce bylo vel­mi důle­ži­té ryb­níč­ní a les­ní hos­po­dá­řs­tví a chov ovcí. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­tel v 187 domech na plo­še 10,3 km². Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 460 met­rů nad mořem (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­ly dvě vel­ké zahra­dy, v jed­né byla oran­žé­rie pro pěs­to­vá­ní cit­ru­sů a fíků. Zde se v Čechách popr­vé začal pěs­to­vat salát. Vel­ký význam měl pivo­var, kte­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kém pivu se tra­do­va­lo, že ho člo­věk může jíst i pít, tak hus­té prý bylo. Pro­to se zde pěs­to­val chmel, ale také vin­ná réva, kono­pí, len, ovo­ce (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ní zámek. Do dneš­ní podo­by ho posta­vi­li v letech 1561 – 1566. V roce 1598 zámek vyho­řel. Podob­ně v letech 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámek požá­rům. Před zám­kem sto­jí barok­ní socha Pan­ny Marie Nepos­kvr­něné, prav­děpo­dob­ně posta­ve­ná kolem roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mís­tě zám­ku stá­la před­tím tvrz. Zámek byl v res­ti­tu­ci vrá­cen maji­te­lům, jejichž před­ko­vé ho zakou­pi­li v roce 1926 (Infor­mač­ní tabule).

Kon­tri­buč­ní sýp­ka je vidi­tel­ná ze všech pří­jez­do­vých cest v oko­lí. Zača­la vzni­kat již v 13.6.1689. Je dlou­há téměř 58 met­rů, více než 14 met­rů širo­ká a něco přes 16 met­rů vyso­ká. Vznik­la i z kapa­cit­ních důvo­dů a z důvo­du, aby obi­lí při čas­tých požá­rech pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – 1714 a 1773 – 1776 díky ní proš­ly kra­jem bez výraz­něj­ších stop na tam­ním oby­va­tels­tvu (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ké­ho údo­lí Žel­no se cho­di­lo ke stu­dán­ce sva­té Bar­bo­ry pro léči­vou vodu, s údaj­ně bla­ho­dár­ný­mi účin­ky na zrak. Stu­dán­ka je zacho­vá­na dodnes (Infor­mač­ní tabule).

Odka­zy

Komařice

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Smolkův větrák v Jalubí

skala
Hits: 300

Repli­ka veter­né­ho mly­nu v Jalu­bí bol vybu­do­va­ný v rokoch 2007 – 2009 na zákla­doch pôvod­né­ho mly­na, kto­rý bol zbú­ra­ný v roku 1938 (slo​vac​ko​.cz). Mlyn tu stál už v roku 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). Mly­nu sa hovo­ri­lo Smol­kův větřák (bike​.cz).

The repli­ca of the wind­mill in Jalu­bí was built bet­we­en 2007 and 2009 on the foun­da­ti­ons of the ori­gi­nal mill, which was demo­lis­hed in 1938 (slo​vac​ko​.cz). The mill had alre­a­dy sto­od here in 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). The mill was kno­wn as Smol­ka­’s Wind­mill (bike​.cz).

Repli­ka větr­né­ho mlý­na v Jalu­bí byla vybu­do­vá­na v letech 2007 až 2009 na zákla­dech původ­ní­ho mlý­na, kte­rý byl zbo­řen v roce 1938 (slo​vac​ko​.cz). Mlýn zde stál již v roce 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). Mlý­nu se říka­lo Smol­kův vět­rák (bike​.cz).

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Chválkovický mlyn – Vítkův mlýn

skala
Hits: 290

Chvál­ko­vi­ce sa nachá­dza­jú v okre­se Vyškov (Wiki­pe­dia CS). Vo Chval­ko­vi­ci­cah sa na nachá­dza veter­ný mlyn holand­ské­ho typu (kudyz​nu​dy​.cz). Mlyn je zapí­sa­ný do Ústred­né­ho zozna­mu kul­túr­nych pamia­tok ČR (Wiki­pe­dia CS). Je posta­ve­ný z teh­lí, stre­cha je šind­ľo­vá. Mle­lo sa tu od roku 1873. Jeho pre­zýv­ka Vít­kův mlýn pochá­dza od prvé­ho mly­ná­ra, kto­rým bol Josef Vítek. Mle­la sa v ňom do roku 1941. Mlyn bol postup­ne tech­nic­ky vylep­še­ný na ben­zí­no­vý motor, neskôr bol pre­ro­be­ný na koks. Dnes je mlyn verej­nos­ti neprí­stup­ný. Mlyn je vyso­ký tak­mer 11 met­rov (kudyz​nu​dy​.cz). Pri plnom výko­ne dosa­ho­val 119 otá­čok za minú­tu – 5.67 m/​s (Wiki­pe­dia CS). V roku 1972 bol mlyn ešte raz napráz­dno roz­to­če­ný. Neskôr chát­ral a pod­lie­hal van­da­lom. Súčas­ný maji­teľ je pra­vnuk posled­né­ho mly­ná­ra. Začal s roz­siah­lou opra­vou (pove​tr​nik​.cz).

Chval­ko­vi­ce is loca­ted in the Vyškov Dis­trict (Wiki­pe­dia CS). In Chval­ko­vi­ce, the­re is a Dutch-​style wind­mill (kudyz​nu​dy​.cz). The mill is lis­ted in the Cen­tral List of Cul­tu­ral Monu­ments of the Czech Repub­lic (Wiki­pe­dia CS). It is built of bricks, with a shin­gle roof. Grin­ding began here in 1873. Its nick­na­me, Víte­k’s Mill, comes from the first mil­ler, Josef Vítek. It ope­ra­ted until 1941. The mill was gra­du­al­ly moder­ni­zed with a gaso­li­ne engi­ne, later con­ver­ted to coke. Today, the mill is inac­ces­sib­le to the pub­lic. The mill stands almost 11 meters high (kudyz​nu​dy​.cz). At full capa­ci­ty, it rea­ched 119 revo­lu­ti­ons per minu­te – 5.67 m/​s (Wiki­pe­dia CS). In 1972, the mill was once again tur­ned emp­ty. Later, it fell into dis­re­pair and was van­da­li­zed. The cur­rent owner is the great-​grandson of the last mil­ler. He began exten­si­ve repairs (pove​tr​nik​.cz).

Chvál­ko­vi­ce se nachá­ze­jí v okre­se Vyškov. Ve Chvál­ko­vi­cích se nachá­zí větr­ný mlýn holand­ské­ho typu. Mlýn je zapsán do Ústřed­ní­ho sez­na­mu kul­tur­ních pamá­tek Čes­ké repub­li­ky. Je posta­ven z cihel a má šin­de­lo­vou stře­chu. Mle­lo se v něm od roku 1873. Jeho přez­dív­ka ​“Vít­kův mlýn” pochá­zí od prv­ní­ho mly­ná­ře, Josef Vítek. Mlýn byl tech­nic­ky vylep­šen na ben­zí­no­vý motor a později na koks. Dnes je mlýn veřej­nos­ti nepří­stup­ný. Mlýn je vyso­ký téměř 11 met­rů. Při plném výko­nu dosa­ho­val 119 otá­ček za minu­tu, což je 5.67 m/​s. V roce 1972 byl mlýn ješ­tě jed­nou roz­to­čen napráz­dno. Později chát­ral a pod­lé­hal van­da­lům. Sou­čas­ným maji­te­lem je pra­vnuk posled­ní­ho mly­ná­ře, kte­rý začal s roz­sáh­lou opravou.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post