2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Hory, Krajina, Poľsko, Príroda, Zahraničie

Gliczarów Górny

skala
Hits: 1188

Komor­né mes­to Glic­za­rów Gór­ny sa nachá­dza v tatrans­kej oblas­ti na kop­ci medzi Bie­lym Dunaj­com až po Buko­wi­nu Tatr­zu. Je jed­ným z naj­vyš­šie polo­že­ných miest v Poľ­sku (Jola Wal­kosz). Pozos­tá­va z tých­to čas­tí: Jur­zys­te, Maty­gó­wka, Bart­ków Wierch, Fiśko­wa Doli­na a Dziad­kó­wka (Wiki­pe­dia PL). Prvé zmien­ky sú z polo­vi­ce 17. sto­ro­čia. Obec bola zalo­že­ná po valas­kom prá­ve. Prví oby­va­te­lia pas­tie­ri oviec a poľ­no­hos­po­dá­ri. Po roku 1945 bola obec roz­de­le­ná na Glic­za­rów Dol­ny a Glic­za­rów Gór­ny. Domá­ci si cenia svo­ju kul­tú­ru a tra­dí­cie, čas­to sa oblie­ka­jú do nád­her­ných goral­ských kro­jov. V oblas­ti sa zacho­va­lo pod­hal­ské náre­čie (Jola Wal­kosz). Tra­dič­né oble­če­nie je cha­rak­te­ris­tic­kým prv­kom rodin­ných, cir­kev­ných a štát­nych osláv. Zacho­va­li sa tu archaic­ké dia­lek­ty, zvy­ky, ritu­ály, hud­ba, spev, tanec, archi­tek­tú­ra, ľudo­vé ume­nie (i‑tatry.pl). Obec­ný kato­lic­ký kos­tol je posta­ve­ný v tatrans­kom štý­le. Z Glyc­za­ro­wa sú nád­her­né výhľa­dy na Tat­ry. S obcou je spo­je­ná jed­na z naj­ťaž­ších cyk­lis­tic­kých etáp Oko­lo Poľ­ska, tzv. Glyc­za­ro­ws­ka ste­na (Jola Wal­kosz).

Glic­za­rów Gór­ny is loca­ted in the Tat­ra regi­on on a hill bet­we­en the Whi­te Duna­jec and Buko­wi­na Tatr­za­ńs­ka. It is one of the hig­hest situ­ated towns in Poland (Jola Wal­kosz). It con­sists of the fol­lo­wing parts: Jur­zys­te, Maty­gó­wka, Bart­ków Wierch, Fiśko­wa Doli­na, and Dziad­kó­wka (Wiki­pe­dia PL). The first men­ti­ons date back to the mid-​17th cen­tu­ry. The vil­la­ge was foun­ded after the Wal­la­chian law. The first inha­bi­tants were shep­herds and far­mers. After 1945, the vil­la­ge was divi­ded into Glic­za­rów Dol­ny and Glic­za­rów Gór­ny. The locals value the­ir cul­tu­re and tra­di­ti­ons, often dres­sing in beau­ti­ful high­lan­der cos­tu­mes. The Pod­ha­le dia­lect has been pre­ser­ved in the area (Jola Wal­kosz). Tra­di­ti­onal clot­hing is a cha­rac­te­ris­tic fea­tu­re of fami­ly, reli­gi­ous, and sta­te celeb­ra­ti­ons. Archaic dia­lects, cus­toms, ritu­als, music, sin­ging, dan­cing, archi­tec­tu­re, and folk art have been pre­ser­ved here (i‑tatry.pl). The vil­la­ge­’s Cat­ho­lic church is built in the Tat­ra sty­le. Glic­za­rów offers beau­ti­ful vie­ws of the Tat­ra Moun­tains. The vil­la­ge is con­nec­ted to one of the toug­hest cyc­ling sta­ges in the Tour de Polog­ne, kno­wn as the Glyc­za­rów Wall (Jola Walkosz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Južné Čechy, Krajina, Obce, Zahraničie

Blato pri Jindřichovom Hradci

skala
Hits: 268

Bla­to, do roku 1956 Žiš­pa­chy je obec, časť mes­ta Nová Bys­tři­ce v okre­se Jin­dři­chov Hra­dec. 5.5 km od Novej Bys­tři­ce. Źije tu 33 oby­va­te­ľov. Nachá­dza sa tu kos­tol svä­tej Márie Mag­da­lé­ny. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1487 (Wiki­pe­dia CZ).

Bla­to, for­mer­ly kno­wn as Žiš­pa­chy until 1956, is a vil­la­ge and part of the town of Nová Bys­tři­ce in the Jin­dři­chův Hra­dec Dis­trict. It is loca­ted 5.5 kilo­me­ters from Nová Bys­tři­ce and has a popu­la­ti­on of 33 inha­bi­tants. The vil­la­ge is home to the Church of St. Mary Mag­da­le­ne. The first writ­ten men­ti­on of Bla­to dates back to 1487 (Wiki­pe­dia CZ).

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Moravské, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 240

Vizo­vi­ce sa nachá­dza­jú 14 km východ­ne od Zlí­na v pod­ho­rí Vizo­vic­kých vrchov, na súto­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije tu 4800 oby­va­te­ľov. Nemec­ký názov je Wiso­witz. Má dve čas­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jad­ro je pamiat­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je baro­ko­vý zámok, nachá­dza­jú sa tu dve tro­j­u­hol­ní­ko­vé námes­tia, kos­tol svä­té­ho Vavřin­ca z roku 1792. Názov mes­ta je odvo­de­ný od krst­né­ho mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osa­da Vizo­vi­ce bola zalo­že­ná pred rokom 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vte­dy si Slo­va­nia sta­va­li opev­ne­né hra­dis­ká. Sta­re­ši­na (vla­dy­ka) Viza (Vizov) tu mal pod­ľa tere­zí­án­ske­ho kata­stra z roku 1754 na poli v Hodi­šo­ve (Josef Čiž­mář). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1261. Mest­ské výsa­dy zís­ka­li v roku 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce sú mes­tom s tra­dí­ci­ou pále­nia sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). V 13. sto­ro­čí tu bol vybu­do­va­ný kláš­tor Smil­he­im. Ku nemu pat­ri­li osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, dedi­ny: Lič (dnes buď Lideč­ko, ale­bo Louč­ka) a Šanov, čas­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­tor osi­rel v roku 1484. Uja­li sa ho v roku 1493 páni z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­tor opra­viť (Josef Čiž­mář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vo Vizo­vi­ciach sa koná už desiat­ky rokov fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je naj­výz­nam­nej­šou kul­túr­nou uda­los­ťou v Zlín­skom kra­ji. Tra­dič­nou súčas­ťou je súťaž v jede­ní sliv­ko­vých gulí (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná sa tu aj folk­o­vý fes­ti­val Valaš­ský frgál, kto­rý poria­da hudob­ná sku­pi­na Fle­ret. Ďal­ší­mi kul­túr­ny­mi akci­ami sú: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­túr­ne leto (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce is loca­ted 14 kilo­me­ters east of Zlín in the foot­hills of the Vizo­vic­ké vrchy (Vizo­vi­ce Hills), at the con­flu­en­ce of the Luto­nín­ka and Bra­tře­jov­ka rivers. It has a popu­la­ti­on of 4,800 inha­bi­tants. The Ger­man name is Wiso­witz. It con­sists of two parts: Vizo­vi­ce and Chras­těšov. The his­to­ric cen­ter is a monu­ment zone. The domi­nant fea­tu­re is the Baro­que cast­le, and the­re are two trian­gu­lar squ­ares and the Church of St. Lawren­ce from 1792. The name of the town is deri­ved from the bap­tis­mal name Viz, which was a variant of the name Vid. The sett­le­ment of Vizo­vi­ce was foun­ded befo­re 864 AD (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). At that time, the Slavs built for­ti­fied sett­le­ments. The elder (chief­tain) Viza (Vizov) had fields in Hodi­šov accor­ding to the The­re­sian Cadas­tre of 1754 (Josef Čiž­mář). The first writ­ten men­ti­on is from 1261. The town rece­i­ved its town pri­vi­le­ges in 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce is a town with a tra­di­ti­on of plum bran­dy dis­til­la­ti­on (Wiki­pe­dia CZ). In the 13th cen­tu­ry, the Smil­he­im monas­te­ry was built here. Its esta­tes inc­lu­ded the sett­le­ments of Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (now Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, the vil­la­ges of Lič (now eit­her Lideč­ko or Louč­ka) and Šanov, and parts of the muni­ci­pa­li­ties Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, and Niv­ni­ce. The monas­te­ry beca­me orp­ha­ned in 1484. It was taken over by the lords of Kun­štát in 1493. Boček of Kun­štát had the monas­te­ry repai­red (Josef Čižmář).

Notab­le nati­ves inc­lu­de actor and come­dian Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). The Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní fes­ti­val has been held in Vizo­vi­ce for deca­des. It is the most sig­ni­fi­cant cul­tu­ral event in the Zlín Regi­on. A tra­di­ti­onal part of the fes­ti­val is a plum dum­pling eating con­test (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). The Valaš­ský frgál folk fes­ti­val, orga­ni­zed by the music group Fle­ret, also takes pla­ce here. Other cul­tu­ral events inc­lu­de the Mas­ters of Rock rock fes­ti­val and Vizo­vi­ce Cul­tu­ral Sum­mer (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce se nachá­ze­jí 14 km východ­ně od Zlí­na v pod­hůří Vizo­vic­kých vrchů, na sou­to­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije zde 4800 oby­va­tel. Němec­ký název je Wiso­witz. Má dvě čás­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jád­ro je památ­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je barok­ní zámek, nachá­ze­jí se zde dvě tro­j­ú­hel­ní­ko­vá náměs­tí, kos­tel sva­té­ho Vavřin­ce z roku 1792. Název měs­ta je odvo­zen od křest­ní­ho jmé­na Viz, což byla varian­ta jmé­na Vid. Osa­da Vizo­vi­ce byla zalo­že­na před rokem 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Teh­dy si Slo­va­né sta­věli opev­něná hra­diš­tě. Sta­ros­ta (vla­di­ka) Viza (Vizov) zde měl pod­le tere­zián­ské­ho kata­stru z roku 1754 pole v Hodi­šo­vě (Josef Čiž­mář). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1261. Měst­ská prá­va zís­ka­li v roce 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce jsou měs­tem s tra­di­cí pále­ní sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). Ve 13. sto­le­tí zde byl posta­ven kláš­ter Smil­he­im. K němu patři­ly osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, ves­ni­ce: Lič (dnes buď Lideč­ko, nebo Louč­ka) a Šanov, čás­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­ter osi­řel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­ter opra­vit (Josef Čižmář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Ve Vizo­vi­cích se koná již desít­ky let fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je nej­výz­nam­něj­ší kul­tur­ní udá­los­tí ve Zlín­ském kra­ji. Tra­dič­ní sou­čás­tí je sou­těž v jíd­le šves­tko­vých kned­lí­ků (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná se zde také folk­lór­ní fes­ti­val Valaš­ský frgál, kte­rý pořá­dá hudeb­ní sku­pi­na Fle­ret. Dal­ší­mi kul­tur­ní­mi akce­mi jsou: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­tur­ní léto (Wiki­pe­dia CZ).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Neživé, Obce, Technika, Zahraničie

Veľké Těšany

skala
Hits: 309

Obec Baři­ce – Veľ­ké Těša­ny leží v Chřib­ských lesoch medzi mes­ta­mi Kro­me­říž a Otro­ko­vi­ce. Baři­ce a Veľ­ké Téša­ny sú dve miest­ne čas­ti, kto­ré sú od seba dva kilo­met­re. K ich zlú­če­niu doš­lo v roku 1960. Prvá písom­ná zmien­ka o Veľ­kých Těša­noch je z roku 1110 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz).

Meno Téša­ny je odvo­de­né od mena Těch. Těšan bolo ozna­če­nie pre čle­na rodu Técho­va. Meno bolo zmie­ňo­va­né už v roku 1375, Názov Veľ­ké Těša­ny sa obja­vu­je až v roku 1921. Nachá­dza sa tu veter­ný mlyn z roku 1827 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz), nad obcou, neďa­le­ko od lesa Chva­le­ti­ny. Po roku 1945 mlyn chát­ral. Mlyn pat­rí medzi stĺpo­vé. Je význam­nou tech­nic­kou pamiat­kou (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). Od roku 2014 je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Za pro­tek­to­rá­tu bolo zaká­za­né mlieť, ale tunaj­ší mly­nár Fran­ti­šek Páter po nociach mlel až do roku 1942 (muze​um​-km​.cz). 

V roku 2003 bola oko­lo obce vybu­do­va­ná cyk­lo­tra­sa z Kro­měří­že cez Vrb­ku, Kos­te­la­ny a Bunč (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). V obci kedy­si bola zvo­ni­ca. Kapl­n­ka svä­té­ho Flo­riá­na bola dokon­če­ná v roku 1926 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). Pri ces­te do Těš­no­víc sa nachá­dza 370 roč­ná chrá­ne­ná lipa s obvo­dom 4,7 met­ra, o výš­ke 28 met­ra. Je ju vid­no zo Zlí­na, Svet­lej, Macho­va, Hos­tý­na. Je kra­jin­nou domi­nan­tou. Pod lipou sto­jí kríž, na kto­rom je rok 1851 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz).

The muni­ci­pa­li­ty of Baři­ce – Veľ­ké Těša­ny is loca­ted in the Chřib­ské Lesy (Chři­by Forests) bet­we­en the towns of Kro­měříž and Otro­ko­vi­ce. Baři­ce and Veľ­ké Těša­ny are two local parts situ­ated two kilo­me­ters apart, and they were mer­ged in 1960. The first writ­ten men­ti­on of Veľ­ké Těša­ny dates back to 1110 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz).

The name Těša­ny is deri­ved from the name Těch. Těšan was a desig­na­ti­on for a mem­ber of the Těch fami­ly. The name was men­ti­oned as ear­ly as 1375, and the name Veľ­ké Těša­ny appe­a­red in 1921. The­re is a wind­mill here dating back to 1827 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz), loca­ted abo­ve the vil­la­ge near the Chva­le­ti­ny Forest. After 1945, the mill fell into dis­re­pair. The mill belo­ngs to the column type and is a sig­ni­fi­cant tech­ni­cal monu­ment (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). Sin­ce 2014, it has been a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. During the Pro­tec­to­ra­te era, mil­ling was pro­hi­bi­ted, but the local mil­ler Fran­ti­šek Páter con­ti­nu­ed to grind at night until 1942 (muze​um​-km​.cz).

In 2003, a cyc­ling rou­te was built around the vil­la­ge from Kro­měříž through Vrb­ka, Kos­te­la­ny, and Bunč (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). The­re used to be a bell tower in the vil­la­ge. The Cha­pel of St. Flo­rian was com­ple­ted in 1926 (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz). Along the road to Těš­no­vi­ce stands a 370-​year-​old pro­tec­ted lime tree with a cir­cum­fe­ren­ce of 4.7 meters and a height of 28 meters. It is visib­le from Zlín, Svet­la, Machov, and Hos­týn. It is a lands­ca­pe land­mark. A cross stands bene­ath the lime tree, with the year 1851 insc­ri­bed on it (bari​ce​-vel​ke​te​sa​ny​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Uhřice – obec pod Ždánickym lesom

skala
Hits: 258

Obec Uhři­ce pat­rí do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ke­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Nemec­ký názov obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mor­skej výš­ke 227 met­rov nad morom. Na plo­che 7,08 km2 tu žije 750 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce ležia v maleb­nom údo­lí pod svah­mi prí­rod­né­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po oboch bre­hoch poto­ka Vápen­ka. K obci pat­rí aj osa­da Janův hrad, kto­rá sa nachá­dza asi tri km juho­vý­chod­ne od obce. Táto osa­da vznik­la až v 19. sto­ro­čí. Dnes sa tu slá­vi náro­do­pis­ná a folk­lór­na tra­dí­cia zva­ná košt vín, vždy v nede­ľu pred Veľ­kou nocou. V prvej deká­de novem­bra sa poria­da­jú Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní sa koná Kata­rín­ska zába­va. V dru­hej polo­vi­ci júla sa koná Benát­ska noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce pat­ri­li za Veľ­ko­mo­rav­skej ríše k význam­ným osa­dám. Dre­ve­nú bazi­li­ku na mies­te kos­to­la nad obcou údaj­ne svä­til Metod. V Uhři­ciach sa zacho­va­li habán­ske prá­ce z kon­ca 16. a 17. sto­ro­čia, vznik­li v miest­nej tou­far­skej diel­ni (obec​-uhri​ce​.cz). Tunaj­šiu kra­ji­nu popí­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kto­rá sa rozp­res­tie­ra, je nerov­ná, pre­stú­pe­ná pahor­ka­mi, väč­ši­nou pre­chá­dza v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Rie­ky tu nie sú, len malé stružnice.

V obci sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Jana Krs­ti­te­ľa zo začiat­ku 13. sto­ro­čia. Okrem iné­ho aj pamät­ník na bit­ku troch cisá­rov, kde sa u Spá­le­né­ho mly­nu stre­tol Napo­le­on s Fran­tiš­kom I., aby tu uzav­re­li prí­me­rie (obec​-uhri​ce​.cz). V obci sa v minu­los­ti prav­de­po­dob­ne nachá­dza­la aj pev­nosť. Zrej­me do roku 1645, do vpá­du švé­dov. Oko­lo nej je zatiaľ množ­stvo doha­dov a pro­ti­chod­ných infor­má­cií. Jej súčas­ťou bol pivo­var a lisov­ňa s vín­nou piv­ni­cou (Jan Chme­lař).

V oko­lí Uhříc v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia pre­bie­hal geolo­gic­ký pries­kum, kto­ré­ho cie­ľom bolo nájsť ropu a zem­ný plyn. V hĺb­ke 2.5 km bolo náj­de­né význam­né ložis­ko. Pokus­nou ťaž­bou sa za deň vyťa­ži­lo 20 ton ropy a 200 tisíc kubí­kov zem­né­ho ply­nu. Pre­to bol na začiat­ku roku 2001 vybu­do­va­ný pod­zem­ný zásob­ník zem­né­ho ply­nu, vraj naj­výz­nam­nej­ší v Čes­kej repub­li­ke (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ní má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­me­ter od neho vznik­lo v roku 2003 naf­to­vé stre­dis­ko. Z ťaž­by z Dam­bo­říc, Uhříc a Žaro­šíc do nich prú­di ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­ciach aku­mu­lo­va­ná v jur­ských sedi­men­toch auto­ch­tón­ne­ho pale­ogé­nu. Pre udr­ža­nie ložis­ko­vé­ho tla­ku sa vtlá­ča do vrcho­lo­vých par­tií ložísk plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Uhři­ce is a muni­ci­pa­li­ty in the Hodo­nín Dis­trict, in the regi­on of Hanác­ké Slo­vác­ko (obec​-uhri​ce​.cz). The Ger­man name of the muni­ci­pa­li­ty is Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). It is loca­ted at an alti­tu­de of 227 meters abo­ve sea level. With an area of 7.08 km², it is home to 750 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce is situ­ated in a pic­tu­re­sque val­ley bene­ath the slo­pes of the Ždá­nic­ký les natu­ral park, on both banks of the Vápen­ka stre­am. The muni­ci­pa­li­ty also inc­lu­des the sett­le­ment of Janův hrad, loca­ted about three km sout­he­ast of the vil­la­ge. This sett­le­ment ori­gi­na­ted in the 19th cen­tu­ry. Today, it celeb­ra­tes the eth­nog­rap­hic and folk tra­di­ti­on cal­led ​“košt vín” (wine tas­ting) on the Sun­day befo­re Eas­ter. In the first deca­de of Novem­ber, the­re are Mar­tin­mas celeb­ra­ti­ons. Fol­lo­wing that, the­re is a 14-​day-​long St. Cat­he­ri­ne­’s celeb­ra­ti­on. In the second half of July, the Vene­tian Night takes pla­ce (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce belo­n­ged to sig­ni­fi­cant sett­le­ments during the Gre­at Mora­vian Empi­re. It is said that Saint Met­ho­dius con­sec­ra­ted a wooden basi­li­ca on the site of the church abo­ve the vil­la­ge. Haban crafts from the late 16th and 17th cen­tu­ries have been pre­ser­ved in Uhři­ce, ori­gi­na­ting from the local potte­r’s works­hop (obec​-uhri​ce​.cz). The local lands­ca­pe was desc­ri­bed by Jan Her­ben: ​“The lands­ca­pe, which stret­ches une­ven­ly, is inter­sper­sed with hills, most­ly trans­i­ti­oning into lush, fer­ti­le, and bles­sed lowlands. The­re are no rivers here, only small streams.”

The vil­la­ge is home to the Church of St. John the Bap­tist from the ear­ly 13th cen­tu­ry. Among other things, the­re is also a monu­ment to the Batt­le of the Three Empe­rors, whe­re Napo­le­on met Fran­cis I by the Bur­ned Mill to conc­lu­de a tru­ce (obec​-uhri​ce​.cz). In the past, the­re was pro­bab­ly also a for­tress in the vil­la­ge, possib­ly until 1645, befo­re the Swe­dish inva­si­on. The­re are still many spe­cu­la­ti­ons and con­tra­dic­to­ry pie­ces of infor­ma­ti­on about it. It inc­lu­ded a bre­we­ry and a pre­ss hou­se with a wine cel­lar (Jan Chmelař).

In the vici­ni­ty of Uhři­ce, geolo­gi­cal explo­ra­ti­on took pla­ce in the 1960s with the aim of fin­ding oil and natu­ral gas. A sig­ni­fi­cant depo­sit was found at a depth of 2.5 km. Expe­ri­men­tal mining yiel­ded 20 tons of oil and 200,000 cubic meters of natu­ral gas per day. The­re­fo­re, in ear­ly 2001, an under­ground natu­ral gas sto­ra­ge faci­li­ty was built, repor­ted­ly the most sig­ni­fi­cant in the Czech Repub­lic (obec​.uhri​ce​.cz). This reser­vo­ir has a capa­ci­ty of 180 mil­li­on cubic meters (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Less than a kilo­me­ter away, in 2003, an oil cen­ter was estab­lis­hed. Oil from Dam­bo­ři­ce, Uhři­ce, and Žaro­ši­ce flo­ws into it (obec​.uhri​ce​.cz). The oil in Uhři­ce is accu­mu­la­ted in Juras­sic sedi­ments of the auto­cht­ho­nous Pale­oge­ne. To main­tain reser­vo­ir pre­ssu­re, gas is injec­ted into the upper parts of the reser­vo­irs (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Obec Uhři­ce patří do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ké­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Němec­ký název obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 227 met­rů nad mořem. Na plo­še 7,08 km² zde žije 750 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce leží v maleb­ném údo­lí pod sva­hy pří­rod­ní­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po obou bře­zích poto­ka Vápen­ka. K obci patří i osa­da Janův hrad, kte­rá se nachá­zí asi tři kilo­met­ry jiho­zá­pad­ně od obce. Tato osa­da vznik­la až v 19. sto­le­tí. Dnes se zde sla­ví náro­do­pis­ná a folk­lór­ní tra­di­ce zva­ná košt vín, vždy v neděli před Veli­ko­no­ce­mi. V prv­ní deká­dě lis­to­pa­du se kona­jí Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní násle­du­je Kate­řin­ská zába­va. V dru­hé polo­vi­ně čer­ven­ce se koná Benát­ská noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce patři­ly za Vel­ko­mo­rav­ské říše k význam­ným osa­dám. Dře­věnou bazi­li­ku na mís­tě kos­te­la nad obcí údaj­ně světil Meto­děj. V Uhři­cích se zacho­va­ly habán­ské prá­ce z kon­ce 16. a 17. sto­le­tí, vznik­ly v míst­ní tou­far­ské díl­ně (obec​-uhri​ce​.cz). Míst­ní kra­ji­nu pop­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kte­rá se rozp­ros­tí­rá, je nerov­ná, pros­tou­pe­ná pahor­ky, vět­ši­nou pře­chá­zí v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Řeky tu nej­sou, pou­ze malé potůčky.

V obci se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Jana Křti­te­le z počát­ku 13. sto­le­tí. Kro­mě jiné­ho i památ­ník na bit­vu tří císa­řů, kde se u Spá­le­né­ho mlý­na set­kal Napo­le­on s Fran­tiš­kem I., aby zde uza­vře­li pří­měří (obec​-uhri​ce​.cz). V obci se v minu­los­ti prav­děpo­dob­ně nachá­ze­la i pev­nost. Zřej­mě do roku 1645, do vpá­du Švé­dů. Oko­lo ní je zatím množ­ství dom­něnek a pro­ti­chůd­ných infor­ma­cí. Její sou­čás­tí byl pivo­var a lisov­na s vin­nou skle­pem (Jan Chmelař).

V oko­lí Uhřic v 60. letech 20. sto­le­tí pro­bí­hal geolo­gic­ký průz­kum, jehož cílem bylo najít ropu a zem­ní plyn. V hloub­ce 2,5 km bylo nale­ze­no význam­né ložis­ko. Pokus­nou těž­bou se za den vytěži­lo 20 tun ropy a 200 tisíc kubí­ků zem­ní­ho ply­nu. Pro­to byl na začát­ku roku 2001 vybu­do­ván pod­zem­ní zásob­ník zem­ní­ho ply­nu, prý nej­výz­nam­něj­ší v Čes­ké repub­li­ce (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ník má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­metr od něj vznik­lo v roce 2003 naf­to­vé stře­dis­ko. Z těž­by z Dam­bo­řic, Uhřic a Žaro­šic do nich prou­dí ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­cích aku­mu­lo­vá­na v jur­ských sedi­men­tech auto­ch­ton­ní­ho pale­ogé­nu. Pro udr­že­ní ložis­ko­vé­ho tla­ku se vtlá­čí do vrcho­lo­vých par­tií loži­sek plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post