2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Moravské, Obce, Severná Morava, Zahraničie

Veľké Karlovice – klenot Beskýd

skala
Hits: 188

Veľ­ké Kar­lo­vi­ce ležia v pod­ho­rí Javor­ní­kov a Bes­kýd, v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Bes­ky­dy. Boli zalo­že­né v roku 1714. V obci žije 2296 oby­va­te­ľov (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Veľ­ké Kar­lo­vi­ce sú typic­kou valaš­skou obcou, nachá­dza­jú sa tu stá­le pas­tvi­ny so stá­da­mi oviec (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). V 19. sto­ro­čí tu boli zalo­že­né sklár­ne. Vrch Soláň je význam­ným mies­tom stre­tá­va­nia sa výtvar­ných umel­cov. Oblasť dneš­nej obce sa pred jej zalo­že­ním mala údaj­ne nazý­vať ​“Doli­na Uro­ga­ti­na”, resp. ​“Doli­na Urga­ti­na”. Názov Kar­lo­vi­ce pochá­dza od mena zakla­da­te­ľa Kar­la Jin­dři­cha. Dĺž­ka obce pre­sa­hu­je 10 km (Wiki­pe­dia).

Maleb­né Veľ­ké Kar­lo­vi­ce ležia v srd­ci Bes­kýd na seve­ro­vý­cho­de Mora­vy, láka­jú nád­her­nou prí­ro­dou, tra­dí­cia­mi a pohos­tin­nos­ťou. V minu­los­ti boli sved­kom mno­hých zmien, čo sa pod­pí­sa­lo na jeho ulič­kách a stav­bách, kto­rým bol vdýc­hnu­tý his­to­ric­ký nádych. Vo Veľ­kých Kar­lo­viach sa pýši svoj­ráz­nou archi­tek­tú­rou. Kos­tol svä­té­ho Cyri­la a Meto­da je posta­ve­ný v baro­ko­vom štý­le. Nachá­dza­jú sa tu tra­dič­né dre­ve­né domy, múzeá, galé­rie, reme­sel­níc­ke diel­ne. Kona­jú sa tu rôz­ne podu­ja­tia, folk­lór­ne fes­ti­va­ly, ume­lec­ké výsta­vy, dodr­žia­va­jú sa tu tradície.

Oko­li­té hory, lesy, krás­ne údo­lia posky­tu­jú mož­nosť vyži­tia sa turis­tom, cyk­lo­tu­ris­tom a v zime aj lyžia­rom. Geomor­fo­lo­gic­ky je to veľ­mi pes­trá a zvl­ne­ná kra­ji­na, kto­rá posky­tu­je úchvat­né výhľa­dy. Fun­gu­jú tu aj ter­mál­ne kúpe­le. Ochut­nať mož­no tra­dič­né jed­lá, regi­onál­ne špe­cia­li­ty, napr. syry, klo­bá­sy, kys­nu­té knedle.

Veľ­ké Kar­lo­vi­ce lie in the foot­hills of the Javor­ní­ky and Bes­kids, wit­hin the pro­tec­ted lands­ca­pe area of Bes­ky­dy. They were foun­ded in 1714, and the vil­la­ge is home to 2,296 inha­bi­tants (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Veľ­ké Kar­lo­vi­ce epi­to­mi­ze a typi­cal Valaš­sko vil­la­ge, with pas­to­ral sce­nes of she­ep gra­zing still pre­va­lent (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Glas­sworks were estab­lis­hed here in the 19th cen­tu­ry. The peak of Soláň is a sig­ni­fi­cant gat­he­ring pla­ce for artists. The area of toda­y­’s vil­la­ge alle­ged­ly bore the name ​“Doli­na Uro­ga­ti­na” or ​“Doli­na Urga­ti­na” befo­re its foun­ding. The name Kar­lo­vi­ce deri­ves from the foun­de­r’s name, Karel Jin­dřich. The length of the vil­la­ge exce­eds 10 km (Wiki­pe­dia).

Pic­tu­re­sque Veľ­ké Kar­lo­vi­ce lie in the heart of the Bes­kids in nort­he­as­tern Mora­via, enti­cing visi­tors with the­ir stun­ning natu­re, tra­di­ti­ons, and hos­pi­ta­li­ty. They have wit­nes­sed many chan­ges in the past, ref­lec­ted in the­ir stre­ets and his­to­ric buil­dings imbu­ed with a sen­se of his­to­ry. Veľ­ké Kar­lo­vi­ce boasts diver­se archi­tec­tu­re, with the Baroque-​style Church of St. Cyril and Met­ho­dius stan­ding out. Tra­di­ti­onal wooden hou­ses, muse­ums, gal­le­ries, and arti­san works­hops are scat­te­red throug­hout the vil­la­ge. Vari­ous events, folk­lo­re fes­ti­vals, art exhi­bi­ti­ons, and the pre­ser­va­ti­on of tra­di­ti­ons take pla­ce here.

The sur­roun­ding moun­tains, forests, and beau­ti­ful val­le­ys offer oppor­tu­ni­ties for hiking, cyc­ling, and ski­ing in win­ter. Geomorp­ho­lo­gi­cal­ly, it is a varied and undu­la­ting lands­ca­pe, pro­vi­ding bre­ath­ta­king vie­ws. Ther­mal spas are also avai­lab­le for rela­xa­ti­on. Visi­tors can tas­te tra­di­ti­onal dis­hes and regi­onal spe­cial­ties such as che­e­ses, sau­sa­ges, and dumplings.

Ve Vel­kých Kar­lo­vi­cích se nachá­zí v pod­hůří Javor­ní­ků a Bes­kyd, v chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Bes­ky­dy. Byly zalo­že­ny v roce 1714. V obci žije 2296 oby­va­tel. Vel­ké Kar­lo­vi­ce jsou typic­kou valaš­skou obcí, stá­le zde naj­de­me pas­tvi­ny se stá­dy ovcí. V 19. sto­le­tí zde byly zalo­že­ny sklár­ny. Vrch Soláň je význam­ným mís­tem set­ká­vá­ní výtvar­ných uměl­ců. Oblast dneš­ní obce se před jejím zalo­že­ním údaj­ně nazý­va­la ​“Doli­na Uro­ga­ti­na” nebo ​“Doli­na Urga­ti­na”. Název Kar­lo­vi­ce pochá­zí od jmé­na zakla­da­te­le Kar­la Jin­dři­cha. Dél­ka obce pře­sa­hu­je 10 km.

Maleb­né Vel­ké Kar­lo­vi­ce leží v srd­ci Bes­kyd na seve­ro­vý­cho­dě Mora­vy, láka­jí nád­her­nou pří­ro­dou, tra­di­ce­mi a pohos­tin­nos­tí. V minu­los­ti byly svěd­kem mno­ha změn, což se podep­sa­lo na jeho ulič­kách a stav­bách, kte­rým byl vdýc­hnut his­to­ric­ký nádech. Ve Vel­kých Kar­lo­vi­cích se pyš­ní své­ráz­nou archi­tek­tu­rou. Kos­tel sva­té­ho Cyri­la a Meto­děje je posta­ven v barok­ním sty­lu. Naj­de­me zde tra­dič­ní dře­věné domy, muzea, gale­rie, řeme­sl­nic­ké díl­ny. Kona­jí se zde růz­né akce, folk­lór­ní fes­ti­va­ly, umělec­ké výsta­vy, dodr­žu­jí se zde tradice.

Okol­ní hory, lesy, krás­ná údo­lí posky­tu­jí mož­nost vyži­tí turis­tům, cyk­lo­tu­ris­tům a v zimě i lyža­řům. Geomor­fo­lo­gic­ky je to vel­mi pes­trá a zvl­něná kra­ji­na, kte­rá posky­tu­je úchvat­né výhle­dy. Zde fun­gu­jí i ter­mál­ní láz­ně. Ochut­nat lze tra­dič­ní jíd­la, regi­onál­ní spe­cia­li­ty, např. sýry, klo­bá­sy, kysa­né knedlíky.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Kostoly, Krajina, Neživé, Obce, Podunajské, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské, Stavby

Štvrtok na Ostrove

skala
Hits: 153

Štvr­tok na Ostro­ve je obec v okre­se Dunaj­ská Stre­da. Maďar­ský názov je Csal­ló­közc­sütör­tök (Wiki­pe­dia). Prvá písom­ná zmien­ka o obci je z roku 1217. His­to­ric­ké náz­vy obce: Che­tur­tuc, Che­tur­tuck­he­il, Che­ter­tek­hel. Názov obce zrej­me pochá­dza z ude­le­nia jar­moč­né­ho prá­va prá­ve na štvr­tok. Nemec­ký názov obce je Vil­la Liu­pol­di, Leopolds­dorf (stvr​tok​na​os​tro​ve​.sk), Loipers­dorf, Leopolds­dorf, Don­ners­mar­kt (Wiki­pe­dia).

Štvr­tok na Ostro­ve is a vil­la­ge in the Dunaj­ská Stre­da Dis­trict. Its Hun­ga­rian name is Csal­ló­közc­sütör­tök (Wiki­pe­dia). The first writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1217. His­to­ri­cal names of the vil­la­ge inc­lu­de: Che­tur­tuc, Che­tur­tuck­he­il, Che­ter­tek­hel. The name of the vil­la­ge like­ly comes from the gran­ting of the mar­ket right spe­ci­fi­cal­ly on Thurs­day. The Ger­man name of the vil­la­ge is Vil­la Liu­pol­di, Leopolds­dorf (stvr​tok​na​os​tro​ve​.sk), Loipers­dorf, Leopolds­dorf, Don­ners­mar­kt (Wiki­pe­dia).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Strážovice, miesto kde som si neraz zadovážil víno, mušt

skala
Hits: 219

Strá­žo­vi­ce ležia v nad­mor­skej výš­ke 417 met­rov nad morom iba 7 km od Kyjo­va. Jej čas­ti sú: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, Pod ulič­kou. V Strá­žo­vi­ciach žije 609 oby­va­te­ľov (stra​zo​vi​ce​.sk). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strá­žo­vi­ciach malý zámok (stra​zo​vi​ce​.sk). V pia­tom sto­ro­čí pred naším leto­poč­tom tu žili Kel­ti. V pia­tom sto­ro­čí tu mali Slo­va­nia pod strá­žov­ským kop­com veľ­kú osa­du, nazý­va­la sa Chrás­to­vi­ce a exis­to­va­la až do roku 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).

Strá­žo­vi­ce are situ­ated at an alti­tu­de of 417 meters abo­ve sea level, just 7 km from Kyjov. Its parts inc­lu­de: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, and Pod ulič­kou. Strá­žo­vi­ce is home to 609 inha­bi­tants (stra​zo​vi​ce​.sk). The first writ­ten men­ti­on dates back to the year 1131. Sin­ce 1753, the­re has been a small cast­le in Strá­žo­vi­ce (stra​zo​vi​ce​.sk). In the 5th cen­tu­ry BC, Celts inha­bi­ted the area. In the 5th cen­tu­ry AD, Slavs had a lar­ge sett­le­ment under the Strá­žov­ský hill, cal­led Chrás­to­vi­ce, which exis­ted until 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).

Strá­žo­vi­ce leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 417 met­rů nad mořem jen 7 km od Kyjo­va. Jej čás­ti jsou: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, Pod ulič­kou. V Strá­žo­vi­cích žije 609 oby­va­tel (stra​zo​vi​ce​.sk). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strá­žo­vi­cich malý zámek (stra​zo​vi​ce​.sk). V pátém sto­le­tí před naším leto­poč­tem zde žili Kel­to­vé. Ve 5. sto­le­tí zde měli Slo­va­né pod strá­žov­ským kop­cem vel­kou osa­du, nazý­va­la se Chrás­to­vi­ce a exis­to­va­la až do roku 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 755

Liten­či­ce ležia na Liten­čic­kej pahor­ka­ti­ne, 21 km juho­zá­pad­ne od Kro­me­ří­žu. Majú cha­rak­ter mes­ty­su, kto­ré­ho súčas­ťou je aj obec Stra­be­ni­ce. Na výme­re 10,51 km2 tu žije 484 oby­va­te­ľov (liten​ci​ce​.com).Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bolo z obdo­bia Veľ­ko­mo­rav­skej ríše náj­de­ných 153 hro­bov (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­ciach exis­to­va­la v dru­hej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia. Z nej sa stav­ba pre­bu­do­va­la na zámok, kto­rý v roku 1948 pre­šiel do rúk štá­tu a bol znač­ne devas­to­va­ný. Po roku 1993 bol rešti­tu­ova­ný a momen­tál­ne je rekon­štru­ova­ný (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámok je z roku 1437, v mes­ty­se sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Názov mes­ty­su je odvo­de­ný od rod­né­ho ména Lute­nek. Koreň slo­va lut zná­me­ná líty, zúri­vý (Hosák, Šrá­mek). Poria­da­jú sa tu poľov­níc­ke ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce are situ­ated on the Liten­či­ce Uplands, 21 kilo­me­ters sout­hwest of Kro­měříž. They have the cha­rac­ter of a town, which also inc­lu­des the vil­la­ge of Stra­be­ni­ce. With an area of 10.51 squ­are kilo­me­ters, the popu­la­ti­on here is 484 inha­bi­tants (liten​ci​ce​.com). The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. On the hill of Obec­ni­ce, 153 gra­ves from the Gre­at Mora­vian Empi­re peri­od were found (liten​ci​ce​.com). A for­tress in Liten­či­ce exis­ted in the second half of the 14th cen­tu­ry. From it, the struc­tu­re was rebu­ilt into a cast­le, which in 1948 pas­sed into the hands of the sta­te and was sig­ni­fi­can­tly devas­ta­ted. After 1993, it was res­ti­tu­ted and is cur­ren­tly under recons­truc­ti­on (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). The cast­le dates back to 1437, and in the town, the­re is the Church of St. Peter and Paul (liten​ci​ce​.com). The name of the town is deri­ved from the nati­ve name Lute­nek. The root of the word ​“lut” means fier­ce, raging (Hosák, Šrá­mek). Hun­ting balls, Sokol car­ni­vals, and fes­ti­vals are held here (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce leží na Liten­čic­ké pahor­ka­ti­ně, 21 km jiho­zá­pad­ně od Kro­měří­že. Mají cha­rak­ter měs­ty­se, jehož sou­čás­tí je i obec Stra­be­ni­ce. Na výměře 10,51 km² zde žije 484 oby­va­tel (liten​ci​ce​.com). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bylo z obdo­bí Vel­ko­mo­rav­ské říše nale­ze­no 153 hro­bů (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­cích exis­to­va­la v dru­hé polo­vi­ně 14. sto­le­tí. Z ní se stav­ba pře­bu­do­va­la na zámek, kte­rý v roce 1948 pře­šel do rukou stá­tu a byl znač­ně devas­to­ván. Po roce 1993 byl res­ti­tu­ován a momen­tál­ně je rekons­tru­ován (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámek je z roku 1437, v měs­ty­se se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Název měs­ty­se je odvo­zen od rod­né­ho jmé­na Lute­nek. Kořen slo­va lut zna­me­ná zuři­vý (Hosák, Šrá­mek). Pořá­da­jí se zde lovec­ké ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Odka­zy

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha 1970, str. 540.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Južné Čechy, Kostoly, Krajina, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Komařice – juhočeská obec so sýpkou pre zabezpečenie pred neúrodnými rokmi

skala
Hits: 720

Obec Koma­ři­ce sa nachá­dza 6 km od Čes­kých Budějo­víc. Nemec­ký názov preň je Komars­chitz. Čes­ké syno­ny­mum je Komá­ŕi­ce. Prvá zmien­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ny his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dza, že osíd­le­nie tu exis­to­va­lo už oko­lo roku 600. Pome­no­va­nie obce pochá­dza od sta­ro­slo­van­ské­ho komar, komar­no, komar­ník, čo zna­me­ná pas­tvi­ny ďale­ko od osíd­le­nia. Pre Koma­ři­ce bolo veľ­mi dôle­ži­té ryb­nič­né, les­né hos­po­dár­stvo a chov ovcí. Vzni­ka­li mly­ny, hám­re, flu­sár­ňa, v kto­rej sa varil potaš. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­te­ľov v 187 domoch na roz­lo­he 10.3 km2. Ležia v nad­mor­skej výš­ke 460 met­rov nad morom (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­li dve veľ­ké záh­ra­dy, v jed­nej bola oran­žé­ria pre pes­to­va­nie cit­ru­sov a fiku­sov. Tu sa v Čechách po prvý krát začal pes­to­vať šalát. Veľ­ký význam mal pivo­var, kto­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kom pive sa tra­do­va­lo, že sa ho člo­vek môže najesť aj napiť, tak bolo vraj hus­té. Aj pre­to sa tu pes­to­val chmeľ, ale aj vín­na réva, kono­pe, ľan, ovo­cie (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ný zámok. Do dneš­nej podo­by ho posta­vi­li v rokoch 1561 – 1566. V roku 1598 zámok vyho­rel. Obdob­ne v rokoch 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámok požia­rom. Pred zám­kom sto­jí baro­ko­vá socha Pan­ny Márie Nepo­škvr­ne­nej, prav­de­po­dob­ne posta­ve­ná oko­lo roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mies­te zám­ku stá­la pred­tým tvrz. Zámok bol v rešti­tú­cii vrá­te­ný maji­te­ľom, kto­rých pred­ko­via ho zakú­pi­li v roku 1926 (Infor­mač­ná tabuľa).

Kon­tri­buč­ná sýp­ka je vidi­teľ­ná zo všet­kých prí­jaz­do­vých ciest v oko­lí. Zača­la vzni­kať už v 13.6.1689. Je dlhá tak­mer 58 met­rov, viac ako 14 met­rov širo­ká a nie­čo cez 16 met­rov vyso­ká. Vznik­la aj s kapa­cit­ných dôvo­dov a z dôvo­du, aby obi­lie pri čas­tých požia­roch pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – b1714 a 1773 – 1776 vďa­ka nej pre­šli kra­jom bez výraz­nej­ších stôp na tunaj­šom oby­va­teľ­stve (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ke­ho údo­lia Žel­no sa cho­di­lo ku stud­nič­ke svä­tej Bar­ba­ry pre lie­či­vú vodu, s údaj­ne bla­ho­dár­ny­mi účin­ka­mi na zrak. Stud­nič­ka je zacho­va­ná dodnes (Infor­mač­ná tabuľa).

The vil­la­ge of Koma­ři­ce is loca­ted 6 km from Čes­ké Budějo­vi­ce. Its Ger­man name is Komars­chitz, and its Czech syno­nym is Komá­ŕi­ce. The first men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onal his­to­rian Jaro­mír Šimon sug­gests that sett­le­ments exis­ted here around the year 600. The name of the vil­la­ge comes from the Old Sla­vic word ​“komar,” mea­ning pas­tu­res far from sett­le­ments. Fis­he­ries, fores­try, and she­ep far­ming were cru­cial for Koma­ři­ce. Mills, ham­mer mills, and a potash boiling faci­li­ty were estab­lis­hed. The vil­la­ge has a popu­la­ti­on of 372 resi­dents in 187 hou­ses, cove­ring an area of 10.3 km². It sits at an alti­tu­de of 460 meters abo­ve sea level (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Two lar­ge gar­dens were cre­a­ted oppo­si­te the cast­le, one of which hou­sed an oran­ge­ry for gro­wing cit­rus fru­its and figs. This is whe­re let­tu­ce cul­ti­va­ti­on began for the first time in Bohe­mia. The bre­we­ry was of gre­at impor­tan­ce and ope­ra­ted until 1904. It was said that Koma­ři­ce beer was so thick that one could eat and drink it. The­re­fo­re, hops were gro­wn here, as well as gra­pe­vi­nes, hemp, flax, and fru­it (koma​ri​ce​.cz).

The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is the Renais­san­ce cast­le. It was rebu­ilt bet­we­en 1561 and 1566 and suf­fe­red a fire in 1598. Simi­lar­ly, it resis­ted fires in 1621, 1673, 1709, and 1742. In front of the cast­le stands a Baro­que sta­tue of the Imma­cu­la­te Vir­gin Mary, pro­bab­ly erec­ted around 1730 (koma​ri​ce​.cz). A for­tress sto­od on the site of the cast­le befo­re its cons­truc­ti­on. The cast­le was retur­ned to its right­ful owners through res­ti­tu­ti­on, pur­cha­sed by the­ir ances­tors in 1926 (Infor­ma­ti­on plaque).

The Con­tri­bu­ti­on Gra­na­ry is visib­le from all the sur­roun­ding roads. Its cons­truc­ti­on began on 13.6.1689. It is almost 58 meters long, over 14 meters wide, and a litt­le over 16 meters high. It was built for capa­ci­ty rea­sons and to ensu­re that grain would not burn in fre­qu­ent fires. The fami­ne years of 1713 – 1714 and 1773 – 1776 left litt­le impact on the local popu­la­ti­on thanks to it (koma​ri​ce​.cz). Peop­le used to go to the near­by Žel­no val­ley to a well dedi­ca­ted to St. Bar­ba­ra for its hea­ling water, belie­ved to have bene­fi­cial effects on eyesight. The well is still pre­ser­ved today (Infor­ma­ti­on plaque).

Obec Koma­ři­ce se nachá­zí 6 km od Čes­kých Budějo­vic. Němec­ký název pro ni je Komars­chitz. Čes­kým syno­ny­mem je Komá­ři­ce. Prv­ní zmín­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ní his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dí, že osíd­le­ní tu exis­to­va­lo již kolem roku 600. Poj­me­no­vá­ní obce pochá­zí od sta­ro­slo­van­ské­ho slo­va ​“komar”, což zna­me­ná pas­tvi­ny dale­ko od osíd­le­ní. Pro Koma­ři­ce bylo vel­mi důle­ži­té ryb­níč­ní a les­ní hos­po­dá­řs­tví a chov ovcí. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­tel v 187 domech na plo­še 10,3 km². Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 460 met­rů nad mořem (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­ly dvě vel­ké zahra­dy, v jed­né byla oran­žé­rie pro pěs­to­vá­ní cit­ru­sů a fíků. Zde se v Čechách popr­vé začal pěs­to­vat salát. Vel­ký význam měl pivo­var, kte­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kém pivu se tra­do­va­lo, že ho člo­věk může jíst i pít, tak hus­té prý bylo. Pro­to se zde pěs­to­val chmel, ale také vin­ná réva, kono­pí, len, ovo­ce (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ní zámek. Do dneš­ní podo­by ho posta­vi­li v letech 1561 – 1566. V roce 1598 zámek vyho­řel. Podob­ně v letech 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámek požá­rům. Před zám­kem sto­jí barok­ní socha Pan­ny Marie Nepos­kvr­něné, prav­děpo­dob­ně posta­ve­ná kolem roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mís­tě zám­ku stá­la před­tím tvrz. Zámek byl v res­ti­tu­ci vrá­cen maji­te­lům, jejichž před­ko­vé ho zakou­pi­li v roce 1926 (Infor­mač­ní tabule).

Kon­tri­buč­ní sýp­ka je vidi­tel­ná ze všech pří­jez­do­vých cest v oko­lí. Zača­la vzni­kat již v 13.6.1689. Je dlou­há téměř 58 met­rů, více než 14 met­rů širo­ká a něco přes 16 met­rů vyso­ká. Vznik­la i z kapa­cit­ních důvo­dů a z důvo­du, aby obi­lí při čas­tých požá­rech pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – 1714 a 1773 – 1776 díky ní proš­ly kra­jem bez výraz­něj­ších stop na tam­ním oby­va­tels­tvu (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ké­ho údo­lí Žel­no se cho­di­lo ke stu­dán­ce sva­té Bar­bo­ry pro léči­vou vodu, s údaj­ně bla­ho­dár­ný­mi účin­ky na zrak. Stu­dán­ka je zacho­vá­na dodnes (Infor­mač­ní tabule).

Odka­zy

Komařice

Use Facebook to Comment on this Post