2008, 2010, 2012, 2013, 2014, 2015, Časová línia, Hrady, Krajina, Neživé, Stavby, TOP

Hrady a zámky

Hits: 3024

Hra­dy a zám­ky pred­sta­vu­jú pôso­bi­vé stav­by, kto­ré nás vtiah­nu do his­tó­rie a roman­ti­ky minu­lých obdo­bí. Tie­to impo­zant­né stav­by sa vyzna­ču­jú nie­len svo­jou archi­tek­to­nic­kou krá­sou, ale aj svo­jou stra­te­gic­kou a kul­túr­nou hod­no­tou. Hra­dy a zám­ky majú kore­ne v stre­do­ve­kom Euró­pe, kde boli pôvod­ne posta­ve­né ako obran­né pev­nos­ti na ochra­nu pred nepria­teľ­mi. Časom sa však ich účel roz­ší­ril a zača­li slú­žiť aj ako síd­la šľach­ty a krá­ľov­ských rodín. Ich archi­tek­to­nic­ký dizajn a polo­ha na vyvý­še­ných kop­coch boli čas­to stra­te­gic­ké, umož­ňu­jú­ce lep­šiu kon­tro­lu nad okolím.

Hra­dy boli čas­to posta­ve­né z hru­bých kamen­ných múrov a mali výraz­né vstu­py s mos­ta­mi nad prie­ko­pou. Naopak, zám­ky, kto­ré sa obja­vi­li neskôr v his­tó­rii, mali ten­den­ciu byť ele­gan­tnej­šie a mali ozdob­nej­šie fasá­dy s veža­mi a vyso­ký­mi okna­mi. Hra­dy a zám­ky sym­bo­li­zu­jú nie­len bohat­stvo a moc šľach­ty, ale aj obdo­bie rytier­stva a odva­hy. Mno­hé z nich boli sved­kom bojov suse­dia­cich feudál­nych pánov a rôz­nych iných vojen. S roz­vo­jom spo­loč­nos­ti sa fun­kcia hra­dov a zám­kov zme­ni­la. Časom hrad­by nepred­sta­vo­va­li takú účin­nú obra­nu ako kedy­si. Zárod­ky rene­sanč­nej a baro­ko­vej archi­tek­tú­ry pri­nies­li nový dôraz na ume­nie a kul­tú­ru. Neskôr boli mno­hé z nich pre­sta­va­né na pohodl­né rezi­den­cie pre šľach­tu a krá­ľov­ské rodi­ny, pri­čom sa sta­li cen­tra­mi kul­túr­ne­ho života.

Dnes sú hra­dy a zám­ky nie­len his­to­ric­ký­mi pamiat­ka­mi, ale aj obľú­be­ný­mi turis­tic­ký­mi atrak­ci­ami. Ich náv­šte­va ponú­ka pohľad do minu­los­ti, s nád­her­ný­mi záh­ra­da­mi, zbier­ka­mi ume­nia a čas­to aj rytier­sky­mi tur­naj­mi či his­to­ric­ký­mi pre­hliad­ka­mi. Ochra­na a zacho­va­nie hrád a zám­kov sú dôle­ži­tým odka­zom pre budú­ce gene­rá­cie. Mno­hé orga­ni­zá­cie a nadá­cie sa sna­žia obno­vo­vať a udr­žia­vať tie­to stav­by, aby sa zabez­pe­či­lo, že ich kul­túr­na hod­no­ta a krá­sa budú pre­tr­vá­vať aj do budúcnosti.


Cast­les and pala­ces are impres­si­ve struc­tu­res that draw us into the his­to­ry and roman­ce of bygo­ne eras. The­se impo­sing buil­dings are cha­rac­te­ri­zed not only by the­ir archi­tec­tu­ral beau­ty but also by the­ir stra­te­gic and cul­tu­ral sig­ni­fi­can­ce. Cast­les and pala­ces have the­ir roots in medie­val Euro­pe, whe­re they were ori­gi­nal­ly cons­truc­ted as defen­si­ve for­tres­ses to pro­tect against ene­mies. Over time, howe­ver, the­ir pur­po­se expan­ded, and they began to ser­ve as resi­den­ces for the nobi­li­ty and roy­al fami­lies. The­ir archi­tec­tu­ral design and ele­va­ted hill­top loca­ti­ons were often stra­te­gic, allo­wing bet­ter con­trol over the surroundings.

Cast­les were often built with thick sto­ne walls and fea­tu­red pro­mi­nent entran­ces with brid­ges over moats. In con­trast, cast­les, which emer­ged later in his­to­ry, ten­ded to be more ele­gant, with orna­te faca­des, towers, and tall win­do­ws. Cast­les and pala­ces sym­bo­li­ze not only the wealth and power of the nobi­li­ty but also the era of chi­val­ry and cou­ra­ge. Many of them wit­nes­sed batt­les bet­we­en neigh­bo­ring feudal lords and vari­ous other wars. As socie­ty evol­ved, the func­ti­on of cast­les and pala­ces chan­ged. Over time, walls cea­sed to pro­vi­de as effec­ti­ve defen­se as they once did. The begin­nings of Renais­san­ce and Baro­que archi­tec­tu­re brought a new emp­ha­sis on art and cul­tu­re. Later, many of them were trans­for­med into com­for­tab­le resi­den­ces for the nobi­li­ty and roy­al fami­lies, beco­ming cen­ters of cul­tu­ral life.

Today, cast­les and pala­ces are not only his­to­ri­cal land­marks but also popu­lar tou­rist att­rac­ti­ons. Visi­ting them pro­vi­des a glim­pse into the past, with beau­ti­ful gar­dens, art col­lec­ti­ons, and often knight­ly tour­na­ments or his­to­ri­cal tours. The pre­ser­va­ti­on of cast­les and pala­ces is an impor­tant lega­cy for futu­re gene­ra­ti­ons. Many orga­ni­za­ti­ons and foun­da­ti­ons stri­ve to res­to­re and main­tain the­se struc­tu­res to ensu­re that the­ir cul­tu­ral value and beau­ty endu­re into the future.


Use Facebook to Comment on this Post

2008, 2009, 2010, 2012, 2013, Časová línia, Krajina, Mestá, Mestá, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské mestá, Typ krajiny

Bratislavské Staré Mesto

Hits: 2672

Sta­ré Mes­to je najk­raj­šia mest­ská časť mes­ta Bra­ti­sla­va. Dýcha v ňom ešte his­tó­ria a kul­tú­ra. Mest­ská časť Sta­ré Mes­to je his­to­ric­kou mest­skou čas­ťou Bra­ti­sla­vy. Dá sa pove­dať, že viac-​menej pred­sta­vu­je his­to­ric­ké cen­trum mes­ta. Nachá­dza sa tu množ­stvo význam­ných pamia­tok a turis­tic­kých atrak­cií, napr. Bra­ti­slav­ský hrad, kto­rý domi­nu­je pano­rá­me mes­ta. Význam­nou pamiat­kou je Michal­ská brá­na, kto­rá je jedi­nou zacho­va­nou mest­skou brá­nou zo stre­do­ve­kých hra­dieb. Na Hlav­nom námes­tí sa nachá­dza Dóm svä­té­ho Mar­ti­na, význam­ná gotic­ká kated­rá­la. Sta­ré Mes­to je zná­me aj svo­ji­mi ulič­ka­mi, reštau­rá­cia­mi, kaviar­ňa­mi a obchod­mi, čo pris­pie­va k jeho živé­mu a turis­tic­ky atrak­tív­ne­mu pro­stre­diu. Táto mest­ská časť je popu­lár­nym mies­tom pre náku­py, kul­túr­ne podu­ja­tia a pre­chádz­ky, čo robí z nej jed­no z naj­živ­ších miest v Bra­ti­sla­ve. Na plo­che 9.6 km2 tu žije 41 086 oby­va­te­ľov (sta​re​mes​to​.sk).


Sta­ré Mes­to is the most beau­ti­ful dis­trict of the city of Bra­ti­sla­va. It bre­at­hes with his­to­ry and cul­tu­re. Sta­ré Mes­to is the his­to­ric part of Bra­ti­sla­va, more or less repre­sen­ting the his­to­ri­cal cen­ter of the city. It is home to nume­rous sig­ni­fi­cant land­marks and tou­rist att­rac­ti­ons, such as Bra­ti­sla­va Cast­le, which domi­na­tes the city­’s sky­li­ne. One notab­le land­mark is Micha­e­l’s Gate, the only pre­ser­ved city gate from the medie­val for­ti­fi­ca­ti­ons. On the Main Squ­are, you can find St. Mar­ti­n’s Cat­hed­ral, a sig­ni­fi­cant Got­hic cat­hed­ral. Sta­ré Mes­to is also kno­wn for its nar­row stre­ets, res­tau­rants, cafes, and shops, con­tri­bu­ting to its live­ly and tourist-​attractive envi­ron­ment. This dis­trict is a popu­lar des­ti­na­ti­on for shop­ping, cul­tu­ral events, and walks, making it one of the live­liest pla­ces in Bra­ti­sla­va. With an area of 9.6 km², Sta­ré Mes­to is home to 41,086 resi­dents (sta​re​mes​to​.sk).


Die Alts­tadt ist der schöns­te Stadt­te­il von Bra­ti­sla­va. Hier atmet man noch Ges­chich­te und Kul­tur. Die Alts­tadt ist der his­to­ris­che Teil von Bra­ti­sla­va und stellt mehr oder weni­ger das his­to­ris­che Zen­trum der Stadt dar. Hier befin­den sich zahl­re­i­che bede­uten­de Sehen­swür­dig­ke­i­ten und Tou­ris­te­natt­rak­ti­onen, wie zum Beis­piel die Burg von Bra­ti­sla­va, die die Sky­li­ne der Stadt domi­niert. Ein wei­te­res bede­uten­des Wahr­ze­i­chen ist das Michalská-​Tor, das ein­zi­ge erhal­te­ne Stadt­tor aus den mit­te­lal­ter­li­chen Befes­ti­gung­san­la­gen. Auf dem Haupt­platz befin­det sich der St. Mar­tins­dom, eine bede­uten­de gotis­che Kat­hed­ra­le. Die Alts­tadt ist auch für ihre engen Gas­sen, Res­tau­rants, Cafés und Ges­chäf­te bekannt, was zu ihrer leben­di­gen und für Tou­ris­ten att­rak­ti­ven Umge­bung beit­rägt. Die­ser Stadt­te­il ist ein belieb­tes Ziel für Ein­kä­u­fe, kul­tu­rel­le Verans­tal­tun­gen und Spa­zier­gän­ge, was ihn zu einem der leb­haf­tes­ten Orte in Bra­ti­sla­va macht. Auf einer Flä­che von 9,6 km² leben hier 41.086 Ein­woh­ner (sta​re​mes​to​.sk).


Az Óvá­ros Bra­ti­sla­va legs­zebb város­rés­ze. Itt még érez­he­tő a tör­té­ne­lem és a kul­tú­ra. Az Óvá­ros Bra­ti­sla­va tör­té­nel­mi város­rés­ze, ame­ly többé-​kevésbé a város tör­té­nel­mi köz­pont­ját kép­vi­se­li. Szá­mos jelen­tős lát­ni­va­ló és turisz­ti­kai att­rak­ció talál­ha­tó itt, pél­dá­ul a Bra­ti­sla­vai vár, ame­ly ural­ko­dik a város lát­ké­pén. Az egy­ik kie­mel­ke­dő lát­ni­va­ló a Mihá­ly kapu, az egy­et­len meg­ma­radt város­ka­pu a közép­ko­ri erődít­mé­ny­ek­ből. A Főté­ren talál­ha­tó Szent Márton-​dóm is egy jelen­tős góti­kus kated­rá­lis. Az Óvá­ros a kes­ke­ny utcá­i­ról, étter­me­i­ről, kávé­zó­i­ról és üzle­te­i­ről ismert, ame­ly­ek hoz­zá­já­rul­nak az élénk és turis­ták által von­zó kör­ny­eze­té­hez. Ez a város­rész néps­ze­rű cél­pont a vásár­lás­ra, kul­tu­rá­lis ese­mé­ny­ek­re és séták­ra, ami az egy­ik legé­lén­kebb hel­lyé tes­zi Bra­ti­sla­vá­ban. A 9,6 km² terüle­ten itt él 41 086 lakos (sta​re​mes​to​.sk).


Odka­zy

Dóm Svä­té­ho Martina

Troj­lo­ďo­vý gotic­ký kos­tol pat­rí k naj­väč­ším gotic­kým sak­rál­nym stav­bám na Slo­ven­sku. Bol posta­ve­ný na mies­te pôvod­né­ho román­ske­ho kos­to­la. Zača­li ho sta­vať na začiat­ku 14. sto­ro­čia, vysvä­te­ný bol v r. 1452. Veža kos­to­la bola posta­ve­ná súčas­ne s tro­ma loďa­mi kos­to­la, bola súčas­ťou mest­ské­ho opev­ne­nia a slú­ži­la k obra­ne mes­ta. Jej cel­ko­vá výš­ka dosa­hu­je 85 m a na vrcho­le ju uzat­vá­ra pozlá­te­ná poduš­ka s roz­mer­mi 2 x 2 m a na nej 1 m vyso­ká kópia uhor­skej krá­ľov­skej koru­ny vážia­ca 300 kg. V rokoch 15631830 bol dóm sved­kom koru­no­vá­cií uhor­ských krá­ľov. Koru­no­va­li tu 11 uhor­ských krá­ľov a 8 krá­ľov­ských man­že­liek (bra​ti​sla​va​.sk). Po nedáv­nej rekon­štruk­cii koru­nu už nas­päť nevrátili.


Dóm Svä­té­ho Mar­ti­na (St. Mar­ti­n’s Cathedral)

The three-​nave Got­hic church is one of the lar­gest Got­hic sac­ral buil­dings in Slo­va­kia. It was built on the site of the ori­gi­nal Roma­ne­sque church. Cons­truc­ti­on began at the begin­ning of the 14th cen­tu­ry, and it was con­sec­ra­ted in 1452. The church tower was built simul­ta­ne­ous­ly with the three ais­les of the church, ser­ving as part of the city for­ti­fi­ca­ti­on and defen­se. Its total height rea­ches 85 meters, and at the top, it is cro­wned with a gil­ded cus­hi­on mea­su­ring 2 x 2 meters, top­ped by a 1‑meter high repli­ca of the Hun­ga­rian roy­al cro­wn weig­hing 300 kg. From 1563 to 1830, the cat­hed­ral wit­nes­sed the coro­na­ti­ons of Hun­ga­rian kings. It saw the coro­na­ti­on of 11 Hun­ga­rian kings and 8 roy­al con­sorts (bra​ti​sla​va​.sk). After a recent recons­truc­ti­on, the cro­wn has not been returned.


Dóm St. Mar­tin (St. Martinsdom)

Die dre­is­chif­fi­ge gotis­che Kir­che gehört zu den größten gotis­chen Sak­ral­bau­ten in der Slo­wa­kei. Sie wur­de an der Stel­le einer urs­prün­gli­chen roma­nis­chen Kir­che errich­tet. Der Bau begann zu Beginn des 14. Jahr­hun­derts, und die Kir­che wur­de 1452 gewe­iht. Der Kirch­turm wur­de gle­i­ch­ze­i­tig mit den drei Schif­fen der Kir­che erbaut und dien­te als Teil der städ­tis­chen Befes­ti­gung und Ver­te­i­di­gung. Sei­ne Gesamt­höhe bet­rägt 85 Meter, und an der Spit­ze ist er mit einem ver­gol­de­ten Kis­sen von 2 x 2 Metern gek­rönt, auf dem sich eine 1 Meter hohe Nach­bil­dung der unga­ris­chen Königs­kro­ne befin­det, die 300 kg wiegt. Von 1563 bis 1830 war der Dom Zeuge der Krönun­gen unga­ris­cher Köni­ge. Es wur­den 11 unga­ris­che Köni­ge und 8 könig­li­che Gemah­lin­nen hier gek­rönt (bra​ti​sla​va​.sk). Nach einer kürz­li­chen Rekons­truk­ti­on wur­de die Kro­ne jedoch nicht zurückgegeben.


Szent Márton-​dóm

A három­ha­jós góti­kus tem­plom a leg­na­gy­obb góti­kus szak­rá­lis épüle­tek közé tar­to­zik Szlo­vá­kiá­ban. Egy ere­de­ti román tem­plom hely­én épült. Az épít­ke­zés a 14. szá­zad ele­jén kez­dődött, és a tem­plo­mot 1452-​ben szen­tel­ték fel. A tem­plom tor­ny­át egy időben épí­tet­ték a három hajó­val, rés­ze volt a váro­si erőd­nek és a város védel­mé­re szol­gált. Tel­jes magas­sá­ga 85 méter, tete­jén egy 2 x 2 méte­res ara­ny­o­zott pár­na talál­ha­tó, ame­ly­en egy 1 méter magas máso­lat hely­ez­ke­dik el a magy­ar kirá­lyi koro­ná­ról, ame­ly 300 kg súlyú. 1563 és 1830 között a dóm tanú­ja volt a magy­ar kirá­ly­ok koro­ná­zá­sá­nak. Itt koro­náz­ták meg a 11 magy­ar kirá­lyt és 8 kirá­ly­nőt (bra​ti​sla​va​.sk). A közel­múlt­be­li hely­re­ál­lí­tás után a koro­nát azon­ban nem hely­ez­ték vissza.


Dóm Svä­té­ho Martina


Michal­ská brána 

Je jedi­ná zacho­va­ná brá­na stre­do­ve­ké­ho mest­ské­ho opev­ne­nia. Pôvod­ne gotic­ká brá­na, kto­rou do mes­ta vstu­po­va­la diaľ­ko­vá ces­ta z Mora­vy, sa spo­mí­na až v roku 1411, posta­vi­li ju však už v prvej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia. V rokoch 1511- 13 bola zvý­še­ná o osem­bo­kú nad­stav­bu a v rokoch 175358 pre­sta­va­ná do súčas­nej podo­by, kedy bola na vrchol 51 met­rov vyso­kej baro­ko­vej veže umiest­ne­ná socha svä­té­ho Micha­la. Pri zosil­ňo­va­ní mest­ské­ho opev­ne­nia bol k veži pri­sta­va­ný ochran­ný bar­ba­kán. V súčas­nos­ti sa vo veži nachá­dza expo­zí­cia zbra­ní a mest­ské­ho opev­ne­nia (bra​ti​sla​va​.sk).


Michal­ská brána

It is the only pre­ser­ved gate of the medie­val city for­ti­fi­ca­ti­on. Ori­gi­nal­ly a Got­hic gate through which the long-​distance road from Mora­via ente­red the city, it is men­ti­oned in 1411, but it was built in the first half of the 14th cen­tu­ry. In the years 1511 – 13, it was rai­sed by an octa­go­nal supers­truc­tu­re, and in the years 1753 – 58, it was recons­truc­ted into its cur­rent form, when a sta­tue of St. Micha­el was pla­ced on top of the 51-​meter-​high baro­que tower. A pro­tec­ti­ve bar­bi­can was added to the tower during the strengt­he­ning of the city for­ti­fi­ca­ti­on. Today, the tower hou­ses an exhi­bi­ti­on of wea­pons and city for­ti­fi­ca­ti­ons (bra​ti​sla​va​.sk).


Michal­ská brána

Es ist das ein­zi­ge erhal­te­ne Tor der mit­te­lal­ter­li­chen Stadt­be­fes­ti­gung. Urs­prün­glich ein gotis­ches Tor, durch das die Ferns­tra­ße aus Mäh­ren in die Stadt führ­te, wird es ers­tmals im Jahr 1411 erwähnt, aber bere­its in der ers­ten Hälf­te des 14. Jahr­hun­derts gebaut. In den Jah­ren 1511 – 13 wur­de es um einen ach­tec­ki­gen Auf­bau erhöht, und in den Jah­ren 1753 – 58 wur­de es in sei­ne heuti­ge Form umge­baut, als auf den 51 Meter hohen baroc­ken Turm die Sta­tue des hei­li­gen Micha­el gesetzt wur­de. Bei der Vers­tär­kung der Stadt­be­fes­ti­gung wur­de ein Schutz­bar­ba­kan an den Turm ange­baut. Heute beher­bergt der Turm eine Auss­tel­lung von Waf­fen und Stadt­be­fes­ti­gun­gen (bra​ti​sla​va​.sk).


Michal­ská kapu

Ez az egy­et­len meg­ma­radt kapu a közép­ko­ri város erődít­mé­ny­é­ből. Ere­de­ti­leg egy góti­kus kapu volt, ame­ly­en keresz­tül a Mor­va­ors­zág­ból érke­ző távol­sá­gi út veze­tett a város­ba. Elős­zör 1411-​ben emlí­tik, de már a 14. szá­zad első felé­ben megé­pült. 1511 – 13-​ban nyolcs­zög­le­tű felé­pít­mén­ny­el emel­ték fel, 1753 – 58-​ban pedig jelen­le­gi for­má­já­ban áta­la­kí­tot­ták, ami­kor Szent Mihá­ly szob­rát hely­ez­ték el a 51 méter magas barokk toro­ny tete­jé­re. A város erődít­mé­ny­é­nek mege­rősí­té­se­kor a toro­ny­hoz egy védő bár­ká­nyt is hoz­zá­é­pí­tet­tek. Ma a toro­ny fegyver- és városfal-​kialakítási kiál­lí­tás­nak ad ott­hont (bra​ti​sla​va​.sk).


Pri­ma­ciál­ny palác

Ten­to kla­si­cis­tic­ký palác je jed­nou naj­rep­re­zen­ta­tív­nej­ších palá­co­vých sta­vieb v Bra­ti­sla­ve. V rokoch 1778 – 81 bol posta­ve­ný pre ostri­hom­ské­ho arci­bis­ku­pa Joze­fa Bat­hy­á­ny­ho. V ati­ke stre­chy sa nachá­dza­jú ale­go­ric­ké sochy a vázy. Na vrcho­le tym­pa­nó­na je umiest­ne­ný erb Joze­fa Bat­hy­á­ny­ho a kar­di­nál­sky klo­búk vážia­ci 150 kg. V tym­pa­nó­ne sa dnes mies­to pôvod­nej fres­ky nachá­dza mozai­ka. Soš­ky anje­lov nad bal­kó­nom v cen­trál­nej čas­ti fasá­dy držia dve pís­me­ná I – Ius­ti­cia = spra­vod­li­vosť a C – Cle­men­tia = Lás­ka­vosť – osob­né hes­lo kar­di­ná­la. Vo vstup­nej hale palá­ca po pra­vej stra­ne sa nachá­dza pamät­ná tabu­ľa pri­po­mí­na­jú­ca tzv. Bra­ti­slav­ský (Pre­špor­ský) mier, doku­ment, kto­rý tu bol pod­pí­sa­ný 26. decem­bra 1805 po bit­ke Troch cisá­rov pri Slav­ko­ve. Na nádvo­rí je palá­ca rene­sanč­ná fon­tá­na svä­té­ho Jura­ja a v rohu nádvo­ria je vchod do kapl­n­ky svä­té­ho Ladi­sla­va. Na poscho­dí sa nachá­dza Zrkad­lo­vá sieň, kto­rá bola sved­kom pod­pí­sa­nia Bra­ti­slav­ské­ho mie­ru v roku 1805 medzi napo­le­onov­ským Fran­cúz­skom a Habs­bur­gov­ským Rakús­kom po bit­ke pri Slav­ko­ve. V roku 1848 tu kráľ Fer­di­nand I. pod­pí­sal doku­ment o zru­še­ní pod­dan­stva v Uhor­sku. V repre­zen­tač­ných pries­to­roch sú umiest­ne­né zbier­ky Galé­rie mes­ta Bra­ti­sla­va s uni­kát­nou zbier­kou šesť tapi­sé­rií zo 17. sto­ro­čia zobra­zu­jú­cich tra­gic­kú lás­ku Héra k Lean­dro­vi, z anglic­kej krá­ľov­skej tká­čov­ne v Mor­tla­ke. Palác je od roku 1903 majet­kom mes­ta a v súčas­nos­ti síd­lom pri­má­to­ra mes­ta (bra​ti​sla​va​.sk). V Zrkad­lo­vej sie­ni Priam­ciál­ne­ho palá­ca sa kona­jú zasad­nu­tia mest­ské­ho zastu­pi­teľ­stva.


Pri­ma­tial Palace

This neoc­las­si­cal pala­ce is one of the most repre­sen­ta­ti­ve pala­ce buil­dings in Bra­ti­sla­va. It was built bet­we­en 1778 and 1781 for the Arch­bis­hop Jozef Bat­hy­á­ny of Esz­ter­gom. The attic of the roof fea­tu­res alle­go­ri­cal sta­tu­es and vases. At the top of the tym­pa­num, the coat of arms of Jozef Bat­hy­á­ny and a car­di­na­l’s hat weig­hing 150 kg are pla­ced. In the tym­pa­num, ins­te­ad of the ori­gi­nal fres­co, the­re is now a mosaic. The angel sta­tu­es abo­ve the bal­co­ny in the cen­tral part of the faca­de hold two let­ters, I – Ius­ti­tia (Jus­ti­ce), and C – Cle­men­tia (Cle­men­cy) – the per­so­nal mot­to of the car­di­nal. In the entran­ce hall of the pala­ce, on the right side, the­re is a memo­rial pla­que com­me­mo­ra­ting the so-​called Bra­ti­sla­va (Pre­ss­burg) Pea­ce, a docu­ment sig­ned here on Decem­ber 26, 1805, after the Batt­le of the Three Empe­rors near Slav­kov. In the cour­ty­ard of the pala­ce, the­re is a Renais­san­ce foun­tain of Saint Geor­ge, and in the cor­ner of the cour­ty­ard is the entran­ce to the cha­pel of Saint Ladis­laus. On the upper flo­or, the­re is the Mir­ror Hall, which wit­nes­sed the sig­ning of the Bra­ti­sla­va Pea­ce in 1805 bet­we­en Napo­le­onic Fran­ce and Habs­burg Aus­tria after the Batt­le of Slav­kov. In 1848, King Fer­di­nand I sig­ned a docu­ment abo­lis­hing serf­dom in Hun­ga­ry here. The repre­sen­ta­ti­ve spa­ces hou­se the col­lec­ti­ons of the Bra­ti­sla­va City Gal­le­ry, inc­lu­ding a uni­que col­lec­ti­on of six tapes­tries from the 17th cen­tu­ry depic­ting the tra­gic love of Hero and Lean­der, from the English roy­al wea­ving works­hop in Mor­tla­ke. Sin­ce 1903, the pala­ce has been owned by the city and cur­ren­tly ser­ves as the resi­den­ce of the may­or of the city (bra​ti​sla​va​.sk). City coun­cil mee­tings take pla­ce in the Mir­ror Hall of the Pri­ma­tial Palace.


Pri­ma­tial­pa­lais

Die­ses neok­las­si­zis­tis­che Palais gehört zu den reprä­sen­ta­tivs­ten Palais­ge­bä­u­den in Bra­ti­sla­va. Es wur­de zwis­chen 1778 und 1781 für den Erz­bis­chof Jozef Bat­hy­á­ny von Esz­ter­gom erbaut. Das Dach­ges­choss des Daches ist mit alle­go­ris­chen Sta­tu­en und Vasen gesch­müc­kt. Auf dem Gie­bel befin­den sich das Wap­pen von Jozef Bat­hy­á­ny und ein Kar­di­nals­hut, der 150 kg wiegt. Im Tym­pa­non befin­det sich heute ans­tel­le des Ori­gi­nalf­res­kos eine Mosaik. Die Engels­ta­tu­en über dem Bal­kon im zen­tra­len Teil der Fas­sa­de hal­ten zwei Buchs­ta­ben, I – Ius­ti­tia (Gerech­tig­ke­it) und C – Cle­men­tia (Mil­de) – das per­sön­li­che Mot­to des Kar­di­nals. Im Ein­gangs­be­re­ich des Palais, auf der rech­ten Sei­te, befin­det sich eine Gedenk­ta­fel an den soge­nann­ten Bra­ti­sla­va­er (Pre­ss­bur­ger) Frie­den, ein Doku­ment, das hier am 26. Dezem­ber 1805 nach der Sch­lacht der drei Kai­ser bei Slav­kov unter­ze­ich­net wur­de. Im Innen­hof des Palais befin­det sich ein Renaissance-​Brunnen des hei­li­gen Geor­gs, und in der Ecke des Hofes befin­det sich der Ein­gang zur Kapel­le des hei­li­gen Ladis­laus. Im Ober­ges­choss befin­det sich der Spie­gel­sa­al, der die Unter­ze­ich­nung des Bra­ti­sla­va­er Frie­dens im Jahr 1805 zwis­chen dem napo­le­onis­chen Fran­kre­ich und dem habs­bur­gis­chen Öster­re­ich nach der Sch­lacht von Slav­kov miter­leb­te. Im Jahr 1848 unter­ze­ich­ne­te König Fer­di­nand I. hier ein Doku­ment zur Abschaf­fung der Lei­be­i­gen­schaft in Ungarn. Die reprä­sen­ta­ti­ven Räum­lich­ke­i­ten beher­ber­gen die Samm­lun­gen der Stadt­ga­le­rie Bra­ti­sla­va, darun­ter eine ein­zi­gar­ti­ge Samm­lung von sechs Wand­tep­pi­chen aus dem 17. Jahr­hun­dert, die die tra­gis­che Lie­be von Hero und Lean­der dars­tel­len, aus der englis­chen König­li­chen Weber­werks­tatt in Mor­tla­ke. Seit 1903 gehört das Palais der Stadt und dient der­ze­it als Resi­denz des Bür­ger­me­is­ters der Stadt (bra​ti​sla​va​.sk). Die Sit­zun­gen des Stadt­rats fin­den im Spie­gel­sa­al des Pri­ma­tial­pa­lais statt.


Prí­má­si palota

Ez a neok­lass­zi­cis­ta palo­ta Bra­ti­sla­va egy­ik leg­ki­vá­lóbb palo­tá­ja. 1778 és 1781 között épült Jozef Bat­hy­á­ny esz­ter­go­mi érsek szá­má­ra. A tetőtér alle­go­ri­kus szob­rok­kal és vázák dís­zí­tik. A tim­pa­non tete­jén Jozef Bat­hy­á­ny címe­re és egy 150 kg súlyú bíbo­ros süveg talál­ha­tó. A tim­pa­non­ban ma egy mozaik talál­ha­tó az ere­de­ti fres­kó hely­ett. A hom­lok­zat köz­pon­ti rés­zén lévő erké­ly felett lévő angy­als­zob­rok két betűt tar­ta­nak, I – Ius­ti­tia (igaz­sá­gos­ság) és C – Cle­men­tia (Jóság) – a bíbo­ros sze­mé­ly­es mot­tó­ját. A palo­ta bejá­ra­tá­nál, a jobb olda­lon, egy emlék­táb­la talál­ha­tó a Bra­ti­sla­vai (Pozso­nyi) Béke nevű doku­men­tum­ról, ame­ly­et 1805. decem­ber 26-​án írtak alá a Slav­kov­nál vívott három csás­zár csa­tá­ja után. A palo­ta bel­ső udva­rán áll a Szent Györ­gy renes­zánsz kút­ja, a udvar sar­ká­ban pedig a Szent Lász­ló kápol­na bejá­ra­ta. Az eme­le­ten talál­ha­tó a Tük­rös terem, ame­ly a Bra­ti­sla­vai Béke alá­í­rá­sá­nak helys­zí­ne volt 1805-​ben Napó­le­on Fran­cia­ors­zá­ga és a Habs­burg Biro­da­lom között a Slav­ko­vi csa­ta után. 1848-​ban I. Fer­di­nánd kirá­ly itt írta alá a job­bá­gy­ság eltör­lé­sé­ről szó­ló doku­men­tu­mot Magy­arors­zá­gon. A repre­zen­ta­tív terek­ben lát­ha­tó a Bra­ti­sla­va Galé­ria gyűj­te­mé­nye, ame­ly­nek rés­ze a 17. szá­zad­ból szár­ma­zó hat falis­zőny­eg egy­edülál­ló gyűj­te­mé­nye, ame­ly Hero és Lean­der tra­gi­kus sze­rel­mét ábrá­zol­ja, a Mor­tla­ke angol kirá­lyi szövőműhe­ly­ből. A palo­ta 1903 óta a város tulaj­do­na, jelen­leg a város pol­gár­mes­te­ré­nek rezi­den­ciá­ja (bra​ti​sla​va​.sk). A város­há­zi tanács ülé­sei a Prí­má­si palo­ta Tük­rös ter­mé­ben zajlanak.


Pri­ma­ciál­ny palác a Pri­ma­ciál­ne námestie


Fon­tá­na Svä­té­ho Jura­ja s drakom

Pod­ľa legen­dy bol Juraj dôs­toj­ník rím­skej armá­dy. Jed­né­ho dňa pri­šiel do mes­ta, kto­ré tyra­ni­zo­val drak. Drak sa spr­vu uspo­ko­jil s kaž­do­den­ným prí­su­nom dobyt­ka, neskôr však začal vyža­do­vať mla­dé diev­či­ny. Zúfa­lí ľudia vybe­ra­li obe­te žre­bo­va­ním. Juraj pri­šiel do mes­ta, keď padol žreb na krá­ľov­skú dcé­ru. Zabil dra­ka kopi­jou a stal sa sym­bo­lom rytie­ra, kto­rý víťa­zí nad zlom (bra​ti​sla​va​.sk).


Foun­tain of St. Geor­ge and the Dragon

Accor­ding to legend, Geor­ge was an offi­cer in the Roman army. One day, he came to a town ter­ro­ri­zed by a dra­gon. Ini­tial­ly, the dra­gon was satis­fied with a dai­ly supp­ly of lives­tock, but later, it began deman­ding young girls. Des­pe­ra­te, the peop­le selec­ted vic­tims by dra­wing lots. Geor­ge arri­ved in the town when the lot fell on the kin­g’s daugh­ter. He kil­led the dra­gon with his spe­ar and beca­me a sym­bol of a knight triump­hing over evil (bra​ti​sla​va​.sk).


Brun­nen des hei­li­gen Geor­gs und des Drachen

Gemäß der Legen­de war Georg ein Offi­zier in der römis­chen Armee. Eines Tages kam er in eine Stadt, die von einem Dra­chen tyran­ni­siert wur­de. Zuerst war der Dra­che mit der täg­li­chen Ver­sor­gung von Vieh zuf­rie­den, ver­lang­te jedoch spä­ter nach jun­gen Mäd­chen. Ver­zwe­i­fel­te Men­schen wähl­ten Opfer durch das Los. Georg kam in die Stadt, als das Los auf die Toch­ter des Königs fiel. Er töte­te den Dra­chen mit sei­nem Spe­er und wur­de zum Sym­bol eines Rit­ters, der das Böse besiegt (bra​ti​sla​va​.sk).


Szent Györ­gy és a sár­ká­ny kútja

A legen­da sze­rint Györ­gy egy római had­se­reg tiszt­je volt. Egy nap egy város­ba érke­zett, ame­ly­et egy sár­ká­ny zsar­no­kolt. Elős­zör a sár­ká­ny a min­den­na­pi marhahús-​szállítmánnyal mege­lé­ge­dett, később azon­ban fia­tal lány­o­kat kez­dett köve­tel­ni. A két­ség­be­e­sett embe­rek a sor­so­lás útján válasz­tot­ták az áldo­za­to­kat. Györ­gy akkor érke­zett a város­ba, ami­kor a kirá­ly leánya esett ki a sor­so­lás­ból. Megöl­te a sár­ká­nyt lándz­sá­já­val, és a lova­got szim­bó­lum­má vált, aki legy­őzi a gonoszt (bra​ti​sla​va​.sk).


Sta­rá radnica

v 14. sto­ro­čí stál na mies­te dneš­nej sta­rej rad­ni­ce dom s vežou, kto­rý dal posta­viť rich­tár Jakub. Sta­rá rad­ni­ca vznik­la v 15. sto­ro­čí spo­je­ním via­ce­rých suse­dia­cich meš­tian­skych domov na Hlav­nom námes­tí a v prie­be­hu sto­ro­čí pre­šla via­ce­rý­mi rekon­štruk­cia­mi. Po zeme­tra­se­ní v roku 1599 bola pre­sta­va­ná v rene­sanč­nom slo­hu, veža rad­ni­ce bola po požia­ri v 18. sto­ro­čí pre­sta­va­ná v baro­ko­vom slo­hu. V roku 1912 bolo pri­sta­ve­né zadné kríd­lo v neore­ne­sanč­nom slo­hu zo stra­ny nádvo­ria a v neogo­tic­kom zo stra­ny Pri­ma­ciál­ne­ho námes­tia. Veža rad­ni­ce plni­la obran­ný cha­rak­ter. Pri pohľa­de na vežu z Hlav­né­ho námes­tia náj­de­te na nej via­ce­ré pozo­ru­hod­nos­ti – na sok­li sa nachá­dza tabuľ­ka s dátu­mom Feb­ru­ár 1850, kto­rá pri­po­mí­na výš­ku vody pri povod­ni, kedy sa Dunaj vylial z kory­ta. Vľa­vo od gotic­ké­ho okna sa na úrov­ni 1. poscho­dia nachá­dza zamu­ro­va­ná delo­vá guľa pri­po­mí­na­jú­ca úto­ky napo­le­on­ských voj­sk v roku 1809. Na náro­ží veže sto­jí socha Mado­ny z roku 1676. Z ocho­zu veže boli v minu­los­ti vyhla­so­va­né roz­hod­nu­tia sne­mu, krá­ľov­ské naria­de­nia i naria­de­nia mest­skej rady. Na fasá­de napra­vo od rene­sanč­né­ho arki­é­ra si môže­te všim­núť fres­ku sta­ré­ho muža – úžer­ní­ka z roku 1533. Mest­ské múze­um je jed­ným z naj­star­ších múzeí v stred­nej Euró­pe, bolo zalo­že­né v roku 1868. V rohu nádvo­ria je vchod do expo­zí­cii feudál­nej jus­tí­cie a his­tó­rie mes­ta. Na arká­do­vom rene­sanč­nom nádvo­rí sa v lete kona­jú kon­cer­ty a diva­del­né pred­sta­ve­nia (bra​ti​sla​va​.sk).

Rolan­do­va fon­tá­na pred Sta­rou rad­ni­cou – kamen­ná rene­sanč­ná fon­tá­na s kru­ho­vou nádr­žou ozdo­be­nou mas­ka­rón­mi a so stre­do­vým pilie­rom na kto­rom sto­jí posta­va stre­do­ve­ké­ho rytie­ra v brne­ní. Socha zná­zor­ňu­je legen­dár­ne­ho ochran­cu mest­ských práv Rolan­da. V dol­nej čas­ti pilie­ra sa nachá­dza men­šia muš­ľo­vi­to­vá nádrž do kto­rej strie­ka voda z papúľ rýb drža­ných posta­vič­ka­mi – tzv. puti. Voda sa do fon­tá­ny pôvo­de pri­vá­dza­la dre­ve­ným potru­bím. Fon­tá­na vznik­la z prak­tic­kých dôvo­dov v čase, kedy bol v mes­te citeľ­ný nedos­ta­tok vody ako pria­ma reak­cia na veľ­ký požiar, kto­rý vypu­kol prá­ve počas koru­no­vač­nej sláv­nos­ti Maxi­mi­liá­na a spus­to­šil veľ­kú časť domov v mes­te. Pred­po­kla­dá sa, že autor na soche Rolan­da zobra­zil prá­ve tvár vte­daj­šie­ho panov­ní­ka (bra​ti​sla​va​.sk).


Old Town Hall

In the 14th cen­tu­ry, the­re was a hou­se with a tower on the site of toda­y­’s Old Town Hall, built by the may­or Jakub. The Old Town Hall was for­med in the 15th cen­tu­ry by mer­ging seve­ral neigh­bo­ring bour­ge­ois hou­ses on the Main Squ­are, and over the cen­tu­ries, it under­went seve­ral recons­truc­ti­ons. After the eart­hqu­ake in 1599, it was rebu­ilt in the Renais­san­ce sty­le, and the town hall tower was recons­truc­ted in the Baro­que sty­le after a fire in the 18th cen­tu­ry. In 1912, a rear wing was added in the Neo-​Renaissance sty­le from the cour­ty­ard side and in the Neo-​Gothic sty­le from Pri­ma­ciál­ne Squ­are. The town hall tower ser­ved a defen­si­ve pur­po­se. When looking at the tower from the Main Squ­are, you will find seve­ral inte­res­ting fea­tu­res – on the plinth, the­re is a pla­que with the date Feb­ru­ary 1850, remin­ding of the water level during a flo­od when the Danu­be overf­lo­wed its banks. To the left of the Got­hic win­dow, at the level of the 1st flo­or, the­re is a wal­led can­non­ball remin­ding of the attacks by Napo­le­on’s armies in 1809. On the cor­ner of the tower stands a sta­tue of the Madon­na from 1676. From the tower bal­co­ny, deci­si­ons of the par­lia­ment, roy­al dec­re­es, and city coun­cil regu­la­ti­ons were announ­ced in the past. On the faca­de to the right of the Renais­san­ce arca­de, you can noti­ce a fres­co of an old man – a usu­rer from 1533. The City Muse­um is one of the oldest muse­ums in Cen­tral Euro­pe, foun­ded in 1868. In the cour­ty­ard cor­ner, the­re is an entran­ce to the exhi­bi­ti­on of feudal jus­ti­ce and the his­to­ry of the city. Con­certs and the­a­ter per­for­man­ces take pla­ce on the Renais­san­ce arca­de cour­ty­ard in the sum­mer (bra​ti​sla​va​.sk).

Roland Foun­tain in front of the Old Town Hall – a sto­ne Renais­san­ce foun­tain with a cir­cu­lar basin ador­ned with mas­ca­rons and a cen­tral pil­lar on which stands the figu­re of a medie­val knight in armor. The sta­tue depicts the legen­da­ry guar­dian of muni­ci­pal rights, Roland. In the lower part of the pil­lar, the­re is a smal­ler shell-​shaped basin into which water spra­ys from the mouths of fish held by figu­ri­nes – the so-​called put­ti. Water was ori­gi­nal­ly brought to the foun­tain through wooden pipes. The foun­tain was cre­a­ted for prac­ti­cal rea­sons at a time when the­re was a noti­ce­ab­le shor­ta­ge of water in the city, as a direct res­pon­se to a major fire that bro­ke out during the coro­na­ti­on celeb­ra­ti­on of Maxi­mi­lian and devas­ta­ted a lar­ge part of the homes in the city. It is assu­med that the aut­hor depic­ted the face of the then ruler on the sta­tue of Roland (bra​ti​sla​va​.sk).


Altes Rat­haus

Im 14. Jahr­hun­dert stand an der Stel­le des heuti­gen Alten Rat­hau­ses ein Haus mit einem Turm, das vom Bür­ger­me­is­ter Jakub erbaut wur­de. Das Alte Rat­haus ents­tand im 15. Jahr­hun­dert durch die Vere­i­ni­gung meh­re­rer benach­bar­ter Bür­ger­hä­u­ser am Haupt­platz und wur­de im Lau­fe der Jahr­hun­der­te mehr­fach umge­baut. Nach dem Erd­be­ben von 1599 wur­de es im Renais­san­ces­til wie­de­rauf­ge­baut, und der Rat­haus­turm wur­de nach einem Brand im 18. Jahr­hun­dert im baroc­ken Stil umges­tal­tet. Im Jahr 1912 wur­de auf der Hof­se­i­te ein hin­te­rer Flügel im neure­nais­san­ces­til und auf der Sei­te des Pri­ma­ciál­ne námes­tie im neugo­tis­chen Stil hin­zu­ge­fügt. Der Rat­haus­turm dien­te einem defen­si­ven Zweck. Wenn Sie den Turm vom Haupt­platz aus bet­rach­ten, fin­den Sie meh­re­re inte­res­san­te Merk­ma­le – auf dem Soc­kel befin­det sich eine Tafel mit dem Datum Feb­ru­ar 1850, die an den Was­sers­tand wäh­rend eines Hoch­was­sers erin­nert, als die Donau über ihre Ufer trat. Links vom gotis­chen Fens­ter, auf Höhe des 1. Stocks, befin­det sich eine ein­ge­mau­er­te Kano­nen­ku­gel, die an die Angrif­fe der napo­le­onis­chen Arme­en im Jahr 1809 erin­nert. Auf der Ecke des Turms steht eine Sta­tue der Madon­na aus dem Jahr 1676. Vom Bal­kon des Turms aus wur­den in der Ver­gan­gen­he­it Ents­che­i­dun­gen des Par­la­ments, könig­li­che Erlas­se und städ­tis­che Rats­vorsch­rif­ten ver­kün­det. Auf der Fas­sa­de rechts von der Renaissance-​Arkade kön­nen Sie ein Fres­ko eines alten Man­nes – eines Wuchers aus dem Jahr 1533 – bemer­ken. Das Stadt­mu­se­um ist eines der ältes­ten Muse­en in Mit­te­le­uro­pa, geg­rün­det im Jahr 1868. In der Ecke des Innen­hofs befin­det sich ein Ein­gang zur Auss­tel­lung über die feuda­le Jus­tiz und die Ges­chich­te der Stadt. Im Som­mer fin­den auf dem Arka­de­nin­nen­hof Kon­zer­te und The­a­te­rauf­füh­run­gen statt (bra​ti​sla​va​.sk).

Rolandb­run­nen vor dem Alten Rat­haus – ein ste­i­ner­ner Renais­san­ceb­run­nen mit einem kre­is­för­mi­gen Bec­ken, das mit Mas­ka­rons ver­ziert ist, und einem zen­tra­len Pfe­i­ler, auf dem die Figur eines mit­te­lal­ter­li­chen Rit­ters in Rüs­tung steht. Die Sta­tue stellt den legen­dä­ren Hüter der städ­tis­chen Rech­te, Roland, dar. Im unte­ren Teil des Pfe­i­lers befin­det sich ein kle­i­ne­res mus­chel­för­mi­ges Bec­ken, in das Was­ser aus den Mün­dern von Fisch­fi­gu­ren, den soge­nann­ten Put­ti, spritzt. Was­ser wur­de urs­prün­glich durch höl­zer­ne Roh­re zum Brun­nen gele­i­tet. Der Brun­nen wur­de aus prak­tis­chen Grün­den in einer Zeit ges­chaf­fen, als in der Stadt ein spür­ba­rer Was­ser­man­gel herrsch­te, als direk­te Reak­ti­on auf einen gro­ßen Brand, der wäh­rend der Krönungs­fe­ier­lich­ke­i­ten von Maxi­mi­lian ausb­rach und einen Gro­ßte­il der Häu­ser in der Stadt ver­wüs­te­te. Es wird ver­mu­tet, dass der Autor das Gesicht des dama­li­gen Herrs­chers auf der Sta­tue von Roland dar­ges­tellt hat (bra​ti​sla​va​.sk).


Óvá­ro­si városháza

A 14. szá­zad­ban a mai Óvá­ro­si város­há­za hely­én egy ház állt toron­ny­al, ame­ly­et Jakub alpol­gár­mes­ter épít­te­tett. Az Óvá­ro­si város­há­za a 15. szá­zad­ban jött lét­re a Fő téren szoms­zé­dos pol­gá­ri házak egy­esí­té­sé­vel, és évs­zá­za­dok során többs­zör áté­pí­tet­ték. A 1599-​es föl­dren­gés után a renes­zánsz stí­lus­ban újjá­é­pí­tet­ték, és a város­ház toro­ny­ja a 18. szá­za­di tűz után barokk stí­lus­ban újra­é­pült. 1912-​ben a bel­ső udva­ron egy hát­só szár­ny­at renes­zánsz stí­lus­ban, a Pri­ma­ciál­ne námes­tie olda­lán pedig neogót stí­lus­ban épí­tet­tek hoz­zá. A város­há­za tor­nya védel­mi célt szol­gált. Ha a tor­ny­ot a Fő tér­ről nézi, szá­mos érde­kes­sé­get talál raj­ta – a talap­za­ton talál­ha­tó egy táb­la, ahol a 1850. feb­ru­ári dátum emlé­kez­tet az árvíz alat­ti vízs­zin­tre, ami­kor a Duna kilé­pett med­ré­ből. A góti­kus ablak bal olda­lán, az 1. eme­let magas­sá­gá­ban egy befa­la­zott ágy­ú­go­lyó talál­ha­tó, ame­ly az 1809-​es napó­le­oni had­se­reg táma­dá­sai­ra emlé­kez­tet. A toro­ny sar­kán egy 1676-​os Madonna-​szobor áll. A toro­ny erké­ly­é­ről koráb­ban a par­la­ment dön­té­se­it, a kirá­lyi ren­de­le­te­ket és a váro­si tanács ren­de­le­te­it hir­det­ték ki. Az erké­ly alatt, a renes­zánsz arkád jobb olda­lán lát­hat egy fres­kót egy öreg fér­fi­ról – egy 1533-​as agy­agem­be­ré­ről. A Váro­si Múze­um Közép-​Európa leg­ré­geb­bi múze­umai közé tar­to­zik, 1868-​ban ala­pí­tot­ták. Az udvar sar­ká­ban talál­ha­tó egy bejá­rat a feudá­lis igaz­ság és a város tör­té­ne­té­nek kiál­lí­tá­sá­hoz. Nyá­ron kon­cer­tek és szín­há­zi előa­dá­sok zaj­la­nak az udva­ron (bra​ti​sla​va​.sk).

Roland kút­ja az Óvá­ro­si város­há­za előtt – egy kőből kés­zült renes­zánsz kút, kör ala­kú meden­cé­vel, ame­ly masz­ka­ro­nok­kal van dís­zít­ve, és közé­pen egy osz­lop áll, ame­ly­en a közép­ko­ri lovag alak­ja áll pán­cél­ban. A szo­bor Rolan­dot, a váro­si jogok őrzőjét ábrá­zol­ja. Az osz­lop alsó rés­zén egy kisebb kagy­lós meden­ce talál­ha­tó, ame­ly­be víz spric­cel a put­ti nevű hala­la­kok szá­já­ból. A vizet ere­de­ti­leg fa csöve­ken keresz­tül vezet­ték a kút­hoz. A kútot gyakor­la­ti okok­ból hoz­ták lét­re, ami­kor a város­ban érez­he­tő volt a víz­hiá­ny, egy­enes reak­ci­ó­ként Maxi­mi­lian koro­ná­zá­si ünnep­sé­gei köz­ben kitört nagy tűz­vész­re, ame­ly egy rés­zét elpusz­tí­tot­ta a város házai­nak. Azt fel­té­te­le­zik, hogy a szo­bor Roland arcát a kora­be­li ural­ko­dó arca­ké­pé­vel ábrá­zol­ta (bra​ti​sla​va​.sk).


Mod­rý kos­to­lík – Kos­tol Svä­tej Alžbety

Jed­no­lo­ďo­vý seces­ný kos­to­lík svä­tej Alž­be­ty s val­co­vi­tou vežou bol posta­ve­ný v rokoch 1910 – 1913 pod­ľa pro­jek­tu buda­peš­tian­ske­ho archi­tek­ta Edmun­da Lech­ne­ra. Kos­tol posta­vi­la fir­ma Pit­tel a Brau­se­wet­ter, kto­rá pilot­ne do archi­tek­tú­ry kos­to­la zabu­do­va­la žele­zo­be­tó­no­vé kon­štruk­cie, kto­ré nesú klen­bu kos­to­la ako aj orga­no­vý chór. Pôdo­rys kos­to­la nad­vä­zu­je na tra­dič­né slo­hy, z kto­rých boli pre­vza­té aj mno­hé prv­ky. Úpl­ne nová je však úpra­va omiet­ky s boha­tý­mi výrez­mi napo­dob­ňu­jú­ce orien­tál­nu orna­men­ti­ku. Ústred­ným prv­kom čel­nej fasá­dy kos­to­la je mozai­ka s posta­vou svä­tej Alž­be­ty držia­cej v pláš­ti ruže. Ruže sú i základ­ným prv­kom orna­men­ti­ky inte­ri­é­ru kos­to­la. Lech­ner tou­to stav­bou vytvo­ril nový maďar­ský národ­ný archi­tek­to­nic­ký štýl. Zasvä­te­nie kos­to­lí­ka svä­tej Alž­be­te ref­lek­to­va­lo aj na maďar­ské národ­nost­né cíte­nie. Svä­tá Alž­be­ta bola domá­ca uhor­ská svä­ti­ca z krá­ľov­ské­ho rodu Arpá­dov­cov (naro­di­la sa prav­de­po­dob­ne na Bra­ti­slav­skom hra­de) a kos­to­lík mal byť aj akým­si sym­bo­lic­kým mau­zó­le­om cisá­rov­nej Alž­be­ty (Sis­si), man­žel­ky Fran­tiš­ka Joze­fa I. (bra​ti​sla​va​.sk).


Blue Church – Church of St. Elizabeth

The single-​nave Seces­si­onist Blue Church of St. Eli­za­beth with a cylin­dri­cal tower was built bet­we­en 1910 and 1913 accor­ding to the design of Buda­pest archi­tect Edmund Lech­ner. The church was cons­truc­ted by the Pit­tel and Brau­se­wet­ter com­pa­ny, which pione­e­red the use of rein­for­ced conc­re­te struc­tu­res in the chur­ch’s archi­tec­tu­re, sup­por­ting both the church vault and the organ loft. The chur­ch’s flo­or plan fol­lo­ws tra­di­ti­onal sty­les, incor­po­ra­ting many ele­ments bor­ro­wed from them. Howe­ver, a com­ple­te­ly new fea­tu­re is the orna­te plas­ter­work that imi­ta­tes orien­tal orna­men­ta­ti­on. The cen­tral ele­ment of the chur­ch’s front faca­de is a mosaic fea­tu­ring the figu­re of St. Eli­za­beth hol­ding roses in her clo­ak. Roses are also a fun­da­men­tal ele­ment of the inte­ri­or orna­men­ta­ti­on. With this cons­truc­ti­on, Lech­ner cre­a­ted a new Hun­ga­rian nati­onal archi­tec­tu­ral sty­le. The dedi­ca­ti­on of the Church of St. Eli­za­beth also ref­lec­ted Hun­ga­rian nati­onal sen­ti­ment. St. Eli­za­beth was a nati­ve Hun­ga­rian saint from the roy­al Arpad dynas­ty (like­ly born in Bra­ti­sla­va Cast­le), and the church was inten­ded to ser­ve as a sym­bo­lic mau­so­le­um for Empress Eli­za­beth (Sis­si), the wife of Franz Joseph I (bra​ti​sla​va​.sk).


Blaue Kir­che – Kir­che der Hei­li­gen Elisabeth

Die ein­schif­fi­ge seces­si­onis­tis­che Blaue Kir­che der Hei­li­gen Eli­sa­beth mit einem zylin­dris­chen Turm wur­de zwis­chen 1910 und 1913 nach dem Ent­wurf des Buda­pes­ter Archi­tek­ten Edmund Lech­ner erbaut. Die Kir­che wur­de von der Fir­ma Pit­tel und Brau­se­wet­ter errich­tet, die Pionie­rar­be­it bei der Ver­wen­dung von Sta­hl­be­tons­truk­tu­ren in der Archi­tek­tur der Kir­che leis­te­te und sowohl das Kir­chen­ge­wöl­be als auch die Orgel­tri­büne unters­tütz­te. Der Grun­driss der Kir­che folgt tra­di­ti­onel­len Sti­len und über­nimmt vie­le Ele­men­te von ihnen. Eine völ­lig neue Funk­ti­on ist jedoch die kun­stvol­le Ver­putz­ges­tal­tung, die orien­ta­lis­che Orna­men­tik imi­tiert. Das zen­tra­le Ele­ment der Vor­der­fas­sa­de der Kir­che ist ein Mosaik mit der Figur der Hei­li­gen Eli­sa­beth, die Rosen in ihrem Man­tel hält. Rosen sind auch ein grund­le­gen­des Ele­ment der Innen­ver­zie­rung. Mit die­sem Bau schuf Lech­ner einen neuen unga­ris­chen nati­ona­len archi­tek­to­nis­chen Stil. Die Wid­mung der Kir­che der Hei­li­gen Eli­sa­beth spie­gel­te auch das unga­ris­che Nati­onal­ge­fühl wider. Die Hei­li­ge Eli­sa­beth war eine gebür­ti­ge unga­ris­che Hei­li­ge aus der könig­li­chen Arpad-​Dynastie (wahrs­che­in­lich auf der Burg Pre­ss­burg gebo­ren), und die Kir­che soll­te auch als sym­bo­lis­ches Mau­so­le­um für Kai­se­rin Eli­sa­beth (Sis­si), die Frau von Franz Joseph I., die­nen (bra​ti​sla​va​.sk).


Kék Tem­plom – Szent Erzsébet-templom

Az egy­ha­jós sze­cess­zi­ós Kék Tem­plom Szent Erzsébet-​templom a Szent Erzsébet-​templom a 1910 és 1913 között épült a buda­pes­ti épí­tész, Edmund Lech­ner ter­vei sze­rint. A tem­plo­mot a Pit­tel és Brau­se­wet­ter cég épí­tet­te, ame­ly for­ra­dal­mian újí­tot­ta meg a tem­plom épí­tés­ze­té­ben a vas­be­ton szer­ke­ze­tek hasz­ná­la­tát, ame­ly­ek mind a tem­plom bol­to­za­tát, mind az orgo­na kar­zol­tát támo­gat­ják. A tem­plom alap­raj­za a hagy­o­má­ny­os stí­lu­so­kat köve­ti, sok ele­met kölc­sönöz tőlük. Azon­ban egy tel­je­sen új jel­leg­ze­tes­ség az orien­tá­lis dís­zí­tés után­za­tát imi­tá­ló dís­zes vako­lat. A tem­plom elül­ső hom­lok­za­tá­nak köz­pon­ti ele­me egy mozaik, a Szent Erz­sé­bet alak­já­val, aki róz­sá­kat tart a köpe­ny­é­ben. A róz­sák a bel­ső dís­zí­tés alap­ve­tő ele­mei is. Ezzel az épí­tés­zet­tel Lech­ner lét­re­ho­zott egy új magy­ar nemze­ti épí­tés­ze­ti stí­lust. A Szent Erzsébet-​templom fels­zen­te­lé­se is tük­röz­te a magy­ar nemze­ti érzel­me­ket. Szent Erz­sé­bet egy szüle­tett magy­ar szent volt az Arpád-​dinasztia kirá­lyi csa­lád­já­ból (valós­zí­nűleg Pozso­ny várán szüle­tett), és a tem­plom szim­bo­li­kus mau­zó­le­um­ként is szol­gált Erz­sé­bet csás­zár­né (Sis­si), I. Ferenc Józ­sef fele­sé­ge szá­má­ra (bra​ti​sla​va​.sk).


Sla­vín

Pamät­ník a cin­to­rín 6845 voja­kov Soviet­skej armá­dy, kto­rí pad­li pri oslo­bo­dzo­va­ní mes­ta počas 2. sve­to­vej voj­ny. Are­álu domi­nu­je pamät­ník s obrad­nou miest­nos­ťou a 39,5 m vyso­kým stĺpom, na vrcho­le kto­ré­ho sa nachá­dza 12,5 met­ra vyso­ká socha soviet­ske­ho voja­ka od Ale­xan­dra Tri­zul­ja­ka. Cin­to­rín, kto­rý vytvá­ra 6 maso­vých hro­bov a 283 indi­vi­du­ál­nych hro­bov pad­lých voja­kov. V are­áli sa nachá­dza­jú die­la aj mno­hých ďal­ších význam­ných sochá­rov, ako napr. Ladi­slav Sno­pek, Tibor Bárt­fay, Ján Kulich, Jozef Kos­t­ka, Ján Svet­lík. Sla­vín je národ­ná kul­túr­na pamiat­ka (bra​ti​sla​va​.sk).


Sla­vín

Memo­rial and ceme­te­ry for 6845 sol­diers of the Soviet Army who fell during the libe­ra­ti­on of the city in the Second World War. The area is domi­na­ted by a monu­ment with a cere­mo­nial room and a 39.5 m high column, top­ped by a 12.5 m high sta­tue of a Soviet sol­dier by Ale­xan­der Tri­zul­jak. The ceme­te­ry con­sists of 6 mass gra­ves and 283 indi­vi­du­al gra­ves of fal­len sol­diers. The area also fea­tu­res works by many other sig­ni­fi­cant sculp­tors, such as Ladi­slav Sno­pek, Tibor Bárt­fay, Ján Kulich, Jozef Kos­t­ka, Ján Svet­lík. Sla­vín is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (bra​ti​sla​va​.sk).


Sla­vín

Denk­mal und Fried­hof für 6845 Sol­da­ten der Sowje­tar­mee, die wäh­rend der Bef­re­iung der Stadt im Zwe­i­ten Weltk­rieg gefal­len sind. Das Are­al wird von einem Denk­mal mit einem Zere­mo­nien­raum und einer 39,5 m hohen Säu­le domi­niert, auf deren Spit­ze sich eine 12,5 m hohe Sta­tue eines sowje­tis­chen Sol­da­ten von Ale­xan­der Tri­zul­jak befin­det. Der Fried­hof bes­teht aus 6 Mas­sen­grä­bern und 283 Ein­zelg­rä­bern gefal­le­ner Sol­da­ten. Auf dem Gelän­de befin­den sich auch Wer­ke vie­ler wei­te­rer bede­uten­der Bild­hau­er wie Ladi­slav Sno­pek, Tibor Bárt­fay, Ján Kulich, Jozef Kos­t­ka, Ján Svet­lík. Sla­vín ist ein nati­ona­les Kul­tur­denk­mal (bra​ti​sla​va​.sk).


Sla­vín

Emlék­park és teme­tő 6845 Szov­jet Had­se­reg kato­ná­já­nak, akik a város fels­za­ba­dí­tá­sa­kor estek el a máso­dik világ­há­bo­rú­ban. A terüle­tet egy emlék­mű ural­ja, mely­ben szer­tar­tá­si terem és 39,5 méter magas osz­lop talál­ha­tó, tete­jén Ale­xan­der Tri­zul­jak 12,5 méter magas szov­jet kato­na szob­ra lát­ha­tó. A teme­tő 6 tömeg­sírt és 283 egy­é­ni sírt fog­lal magá­ban a ele­sett kato­nák szá­má­ra. A terüle­ten szá­mos más jelen­tős szob­rász műve is meg­ta­lál­ha­tó, mint pél­dá­ul Ladi­slav Sno­pek, Tibor Bárt­fay, Ján Kulich, Jozef Kos­t­ka, Ján Svet­lík. A Sla­vín a nemze­ti kul­tu­rá­lis emlék­he­ly­ek közé tar­to­zik (bra​ti​sla​va​.sk).


Sla­vín


Redu­ta

Redu­te je svo­jou boha­tou čle­ni­tos­ťou a deko­ra­tív­nos­ťou nesko­rým pre­ja­vom eklek­tiz­mu. Bola tra­dič­ným mies­tom zábav, estrád, ume­lec­kých vystú­pe­ní a rôz­nych zhro­maž­de­ní bra­ti­slav­ské­ho oby­va­teľ­stva. Dnes je síd­lom Slo­ven­skej fil­har­mó­nie (bra​ti​sla​va​.sk).


Redu­ta

Redu­ta, with its rich arti­cu­la­ti­on and deco­ra­ti­ve ele­ments, is a late expres­si­on of eclec­ti­cism. It has tra­di­ti­onal­ly been a venue for enter­tain­ment, sta­ge per­for­man­ces, artis­tic pre­sen­ta­ti­ons, and vari­ous gat­he­rings of the inha­bi­tants of Bra­ti­sla­va. Today, it ser­ves as the hea­dqu­ar­ters of the Slo­vak Phil­har­mo­nic (bra​ti​sla​va​.sk).


Redu­ta

Die Redu­ta ist mit ihrer rei­chen Glie­de­rung und deko­ra­ti­ven Ges­tal­tung ein spä­ter Ausd­ruck des Eklek­ti­zis­mus. Sie war tra­di­ti­onell ein Ort für Unter­hal­tung, Büh­ne­nauf­füh­run­gen, künst­le­ris­che Dar­bie­tun­gen und vers­chie­de­ne Ver­samm­lun­gen der Bevöl­ke­rung von Bra­ti­sla­va. Heute dient sie als Sitz der Slo­wa­kis­chen Phil­har­mo­nie (bra​ti​sla​va​.sk).


Redu­ta

A Redu­ta gaz­dag tagolt­sá­gá­val és dís­zí­tőe­le­me­i­vel az eklek­ti­ka késői meg­ny­il­vá­nu­lá­sa. Hagy­o­má­ny­o­san szó­ra­ko­zó­he­ly­ként, szín­pa­di előa­dá­sok, művés­ze­ti bemu­ta­tók és külön­böző bra­ti­sla­vai lako­sok talál­ko­zó­he­ly­eként szol­gált. Ma a Szlo­vák Fil­har­mo­ni­ku­sok szék­he­lye (bra​ti​sla​va​.sk).


Gras­sal­ko­vi­chov palác

Roko­ko­vý palác, je jed­ným z naj­vy­da­re­nej­ších záh­rad­ných palá­cov v mes­te. Posta­vi­li ho po roku 1760 pre gró­fa Anto­na Gras­sal­ko­vi­cha, vte­daj­šie­ho pred­se­du uhor­skej komo­ry. Súčas­ťou palá­ca je i pre verej­nosť prí­stup­ná záh­ra­da. Dnes v palá­ci síd­li pre­zi­dent Slo­ven­skej repub­li­ky (bra​ti​sla​va​.sk).


Gras­sal­ko­vich Palace

A roco­co pala­ce, it is one of the most suc­cess­ful gar­den pala­ces in the city. It was built after 1760 for Count Anton Gras­sal­ko­vich, the then-​president of the Hun­ga­rian Cham­ber. The pala­ce inc­lu­des a gar­den that is open to the pub­lic. Today, the pala­ce ser­ves as the resi­den­ce of the Pre­si­dent of the Slo­vak Repub­lic (bra​ti​sla​va​.sk).


Grassalkovich-​Palast

Ein Rokoko-​Palast, er ist einer der gelun­gens­ten Gar­ten­pa­läs­te der Stadt. Er wur­de nach 1760 für Graf Anton Gras­sal­ko­vich, den dama­li­gen Prä­si­den­ten der Unga­ris­chen Kam­mer, erbaut. Zum Palast gehört auch ein für die Öffen­tlich­ke­it zugän­gli­cher Gar­ten. Heute dient der Palast als Resi­denz des Prä­si­den­ten der Slo­wa­kis­chen Repub­lik (bra​ti​sla​va​.sk).


Grassalkovich-​palota

Egy roko­ko stí­lu­sú palo­ta, a város egy­ik leg­si­ke­re­sebb ker­ti­pa­lo­tá­ja. 1760 után épült Anton Gras­sal­ko­vich gróf szá­má­ra, a magy­ar kama­rai elnök szá­má­ra. A palo­tá­hoz tar­to­zik egy a nyil­vá­nos­ság szá­má­ra nyi­tott kert. Ma a palo­ta a Szlo­vák Köz­tár­sa­ság elnöké­nek rezi­den­ciá­ja (bra​ti​sla​va​.sk).


Slo­ven­ské národ­né divad­lo – his­to­ric­ká budova

Pôvod­ne na mies­te SND stá­lo tzv. Sta­vov­ské divad­lo posta­ve­né v rokoch 17741776. Budo­va slú­ži­la obe­cen­stvu s via­ce­rý­mi neskor­ší­mi úpra­va­mi až do roku 1884, teda viac než sto rokov. Po nešťast­ných požia­roch diva­del­ných budov v iných mes­tách, naj­mä však po požia­ri divad­la vo Vied­ni (1881), sa aj mes­to Pre­špo­rok roz­hod­lo pre novú diva­del­nú budo­vu. Tú posta­vi­li v rokoch 18851886. Pre­vádz­ku v novej budo­ve otvo­ri­li 22. sep­tem­bra 1886 pred­sta­ve­ním ope­ry Bánk Bán od skla­da­te­ľa Feren­ca Erke­la, kto­rý sám prvé pred­sta­ve­nie diri­go­val. V novej budo­ve sa ešte aj po prvej sve­to­vej voj­ne hra­lo aj po maďar­sky, aj po nemec­ky. Postup­ne sa na jej javis­ko dosta­li aj her­ci spo­loč­nos­ti Slo­ven­ské­ho národ­né­ho divad­la. V dlhej his­tó­rii divad­la vystu­po­va­li na jeho doskách naj­výz­nam­nej­šie osob­nos­ti sve­to­vej oper­nej scé­ny ako F. Šaľ­ja­pin, P. Mas­cag­ni, R. Strauss, G. Filip, M. Fre­ni, P. Capuc­ci­li, R. Rez­ni­kov, J. Obraz­co­vo­vá, taneč­ní­ci M. Fon­te­yn, A. Alon­so, V. Vasi­liev a mno­hí iní. V súčas­nos­ti v ňom síd­lo ope­ra a balet. Odcho­va­la mno­ho význam­ných osob­nos­tí oper­nej scé­ny, ako napr. Peter Dvor­ský, J. Kund­lák, J. Gal­la, E. Jeni­so­vá, E. Grú­be­ro­vá, L. Pop­po­vá, kto­rí vystu­po­va­li na naj­zná­mej­ších sve­to­vých scé­nach (bra​ti​sla​va​.sk).

Gany­me­do­va fon­tá­na pred Slo­ven­ským národ­ným divad­lom pochá­dza z roku 1888. Orol s chlap­com – to je Zeus pre­me­ne­ný na drav­ca a odná­ša­jú­ci krás­ne­ho chlap­ca Gany­me­da na Olymp do síd­la bohov. Obvod kamen­nej nádr­že fon­tá­ny lemu­jú koryt­nač­ky, žaby a raky a podo­pie­ra­jú ju posta­vič­ky šty­roch detí, kto­ré držia šty­ri dru­hy dunaj­ských rýb – kap­ra, sum­ca, zubá­ča a šťu­ku. Z papu­lí rýb strie­ka voda a padá do nádr­že (bra​ti​sla​va​.sk).


Slo­vak Nati­onal The­at­re – His­to­ri­cal Building

Ori­gi­nal­ly, at the loca­ti­on of the Slo­vak Nati­onal The­at­re (SND), the­re sto­od the so-​called Sta­vov­ské The­at­re, built from 1774 to 1776. The buil­ding ser­ved the audien­ce with seve­ral later modi­fi­ca­ti­ons until 1884, more than a hun­dred years. After unfor­tu­na­te fires in the­a­ter buil­dings in other cities, espe­cial­ly after the Vien­na the­a­ter fire in 1881, the city of Pre­špo­rok (now Bra­ti­sla­va) deci­ded to build a new the­a­ter buil­ding. It was cons­truc­ted from 1885 to 1886. The ope­ra­ti­on in the new buil­ding ope­ned on Sep­tem­ber 22, 1886, with a per­for­man­ce of the ope­ra Bánk Bán by com­po­ser Ferenc Erkel, who him­self con­duc­ted the first per­for­man­ce. Even after World War I, per­for­man­ces were held in the new buil­ding in both Hun­ga­rian and Ger­man. Gra­du­al­ly, actors from the Slo­vak Nati­onal The­at­re also took to its sta­ge. Throug­hout the the­a­te­r’s long his­to­ry, it hos­ted the most sig­ni­fi­cant per­so­na­li­ties of the glo­bal ope­ra sce­ne, inc­lu­ding F. Sha­ly­apin, P. Mas­cag­ni, R. Strauss, G. Filip, M. Fre­ni, P. Cap­puc­cil­li, R. Rez­ni­kov, J. Obraz­co­vo­vá, and dan­cers like M. Fon­te­yn, A. Alon­so, V. Vasi­liev, and many others. Cur­ren­tly, it hou­ses the ope­ra and bal­let. It nur­tu­red many pro­mi­nent figu­res in the ope­ra sce­ne, such as Peter Dvor­ský, J. Kund­lák, J. Gal­la, E. Jeni­so­vá, E. Grú­be­ro­vá, L. Pop­po­vá, who per­for­med on the most famous world sta­ges (bra​ti​sla​va​.sk).

The Gany­me­de Foun­tain in front of the Slo­vak Nati­onal The­at­re dates back to 1888. The eag­le with the boy repre­sents Zeus trans­for­med into a bird of prey, car­ry­ing the beau­ti­ful boy Gany­me­de to Olym­pus, the abo­de of the gods. The peri­me­ter of the sto­ne basin of the foun­tain is ador­ned with turt­les, frogs, and cra­y­fish, sup­por­ted by small figu­res of four chil­dren hol­ding four types of Danu­be fish – carp, cat­fish, pike­perch, and pike. Water sprouts from the fish papu­les and falls into the basin (bra​ti​sla​va​.sk).


Slo­wa­kis­ches Nati­onalt­he­a­ter – His­to­ris­ches Gebäude

Urs­prün­glich stand an der Stel­le des Slo­wa­kis­chen Nati­onalt­he­a­ters (SND) das soge­nann­te Stavovské-​Theater, erbaut von 1774 bis 1776. Das Gebä­u­de dien­te dem Pub­li­kum mit meh­re­ren spä­te­ren Modi­fi­ka­ti­onen bis 1884, also über hun­dert Jah­re. Nach unglück­li­chen Brän­den in The­a­ter­ge­bä­u­den in ande­ren Städ­ten, ins­be­son­de­re nach dem The­a­terb­rand in Wien im Jahr 1881, ents­chied sich die Stadt Pre­špo­rok (heute Bra­ti­sla­va) für den Bau eines neuen The­a­ter­ge­bä­u­des. Die­ses wur­de von 1885 bis 1886 errich­tet. Der Bet­rieb im neuen Gebä­u­de begann am 22. Sep­tem­ber 1886 mit einer Auf­füh­rung der Oper Bánk Bán des Kom­po­nis­ten Ferenc Erkel, der selbst die ers­te Auf­füh­rung diri­gier­te. Auch nach dem Ers­ten Weltk­rieg wur­den im neuen Gebä­u­de Vors­tel­lun­gen sowohl auf Unga­risch als auch auf Deutsch ges­pielt. All­mäh­lich bet­ra­ten auch Schaus­pie­ler des Slo­wa­kis­chen Nati­onalt­he­a­ters die Büh­ne. Im Lau­fe der lan­gen Ges­chich­te des The­a­ters tra­ten die bede­utend­sten Per­sön­lich­ke­i­ten der glo­ba­len Operns­ze­ne auf, darun­ter F. Schal­ja­pin, P. Mas­cag­ni, R. Strauss, G. Filip, M. Fre­ni, P. Cap­puc­cil­li, R. Rez­ni­kov, J. Obraz­co­vo­vá, und Tän­zer wie M. Fon­te­yn, A. Alon­so, V. Vasi­liev und vie­le ande­re. Heute beher­bergt es die Oper und das Bal­lett. Es hat vie­le bede­uten­de Per­sön­lich­ke­i­ten der Operns­ze­ne her­vor­geb­racht, wie Peter Dvor­ský, J. Kund­lák, J. Gal­la, E. Jeni­so­vá, E. Grú­be­ro­vá, L. Pop­po­vá, die auf den berühm­tes­ten Büh­nen der Welt auft­ra­ten (bra​ti​sla​va​.sk).

Der Ganymede-​Brunnen vor dem Slo­wa­kis­chen Nati­onalt­he­a­ter stammt aus dem Jahr 1888. Der Adler mit dem Jun­gen reprä­sen­tiert Zeus, der in einen Raub­vo­gel ver­wan­delt ist und den schönen Jun­gen Gany­med auf den Olymp, den Sitz der Göt­ter, trägt. Der Rand des Ste­in­bec­kens des Brun­nens ist mit Schildk­röten, Frös­chen und Fluss­kreb­sen ver­ziert und wird von kle­i­nen Figu­ren von vier Kin­dern ges­tützt, die vier Arten von Donau­fis­chen – Karp­fen, Wels, Zan­der und Hecht – hal­ten. Was­ser spritzt aus den Fisch­pa­pu­len und fällt ins Bec­ken (bra​ti​sla​va​.sk).


Szlo­vák Nemze­ti Szín­ház – Tör­té­nel­mi Épület

Ere­de­ti­leg a Szlo­vák Nemze­ti Szín­ház (SND) hely­én állt a Sta­vov­ské Szín­ház, ame­ly­et 1774 és 1776 között épí­tet­tek. Az épület szá­mos későb­bi módo­sí­tás­sal egés­zen 1884-​ig szol­gál­ta a közön­sé­get, tehát több mint száz évig. A más váro­sok­ban tör­tént, külön­fé­le tra­gi­kus tűze­se­tek után, különösen a béc­si szín­ház tűz­vés­zét köve­tően (1881), a Pre­špo­rok (ma Bra­ti­sla­va) váro­sa úgy dön­tött, hogy új szín­há­zé­püle­tet épít. Az új épüle­tet 1885 és 1886 között épí­tet­ték. Az új épület­ben való működést 1886. szep­tem­ber 22-​én kezd­ték meg Ferenc Erkel Bánk Bán című ope­rá­já­nak bemu­ta­tó­já­val, aki maga vezé­ny­el­te az első előa­dást. Még az első világ­há­bo­rú után is magy­arul és néme­tül is játs­zot­tak az új épület­ben. Foko­za­to­san a Szlo­vák Nemze­ti Szín­ház tár­su­la­tá­nak szí­nés­zei is meg­je­len­tek a szín­pa­don. A szín­ház hoss­zú tör­té­ne­te során a glo­bá­lis ope­ras­zín­ház leg­je­len­tősebb sze­mé­ly­i­sé­gei lép­tek fel itt, köz­tük F. Saly­apin, P. Mas­cag­ni, R. Strauss, G. Filip, M. Fre­ni, P. Cap­puc­cil­li, R. Rez­ni­kov, J. Obraz­co­vo­vá, és oly­an tán­co­sok, mint M. Fon­te­yn, A. Alon­so, V. Vasi­liev, és sokan mások. Jelen­leg ope­ra és balett működik itt. Sok jelen­tős ope­ras­zín­há­zi sze­mé­ly­i­sé­get nevelt ki, pél­dá­ul Peter Dvor­ský, J. Kund­lák, J. Gal­la, E. Jeni­so­vá, E. Grú­be­ro­vá, L. Pop­po­vá, akik a világ legi­smer­tebb szín­pa­dain lép­tek fel (bra​ti​sla​va​.sk).

A Ganymede-​kút a Szlo­vák Nemze­ti Szín­ház előtt 1888-​ból szár­ma­zik. Az sas a fiú­val Zeust jel­ké­pe­zi, aki raga­do­zó­vá vál­to­zott és a gyöny­örű Gany­med fiút vit­te az Olim­pusz­ra, az iste­nek lak­he­ly­é­re. A kút kő meden­cé­jé­nek pere­mét tek­nősök, békák és rákok dís­zí­tik, négy gyer­mek­fi­gu­ra pedig a meden­cét tart­ja, akik négy­fé­le duna halat – pon­ty­ot, harc­sát, csu­kát és sül­lőt – tar­ta­nak a kezük­ben. A hal­pa­pu­lák­ból víz spric­cel és a meden­cé­be esik (bra​ti​sla​va​.sk).


Sta­rá tržnica 

Na mies­te Sta­rej trž­ni­ce pôvod­ne stá­la baš­ta, kto­rá od 15. stor. pat­ri­la k mest­ské­mu opev­ne­niu. V r. 1910 tam posta­vi­li budo­vu v eklek­tic­kom štý­le – prvú bra­ti­slav­skú kry­tú trž­ni­cu, kto­rá slú­ži­la až do r. 1960. Potom táto tech­nic­ká pamiat­ka roky chát­ra­la, no po rekon­štruk­cii dokon­če­nej r. 1999 opäť fun­gu­je ako trž­ni­ca. Pred trž­ni­cou sa nachá­dza fon­tá­na Lev s erbom, kto­rú zlo­ži­li zo súčas­tí star­ších fon­tán a reno­vo­va­li ju v roku 1937 (bra​ti​sla​va​.sk).


Old Mar­ket Hall

Ori­gi­nal­ly, at the loca­ti­on of the Old Mar­ket Hall, the­re was a bas­ti­on that belo­n­ged to the city for­ti­fi­ca­ti­ons sin­ce the 15th cen­tu­ry. In 1910, a buil­ding in the eclec­tic sty­le was cons­truc­ted on this site – the first cove­red mar­ket in Bra­ti­sla­va, which ser­ved until 1960. After years of neg­lect, this tech­ni­cal monu­ment was reno­va­ted, and by 1999, it was once again func­ti­oning as a mar­ket. In front of the mar­ket, the­re is a foun­tain with a lion and the city­’s coat of arms, assem­bled from parts of older foun­tains and reno­va­ted in 1937 (bra​ti​sla​va​.sk).


Alte Mar­kt­hal­le

Urs­prün­glich befand sich an der Stel­le der Alten Mar­kt­hal­le ein Bas­ti­on, die seit dem 15. Jahr­hun­dert zu den Stadt­be­fes­ti­gun­gen gehör­te. Im Jahr 1910 wur­de dort ein Gebä­u­de im eklek­tis­chen Stil errich­tet – die ers­te über­dach­te Mar­kt­hal­le in Bra­ti­sla­va, die bis 1960 in Bet­rieb war. Nach Jah­ren des Ver­falls wur­de die­ses tech­nis­che Denk­mal reno­viert und ist seit 1999 wie­der als Mar­kt in Bet­rieb. Vor dem Mar­kt befin­det sich ein Brun­nen mit einem Löwen und dem Stadt­wap­pen, der aus Tei­len älte­rer Brun­nen zusam­men­ge­setzt und 1937 reno­viert wur­de (bra​ti​sla​va​.sk).


Óvá­ro­si Piac

Az Óvá­ro­si pia­con ere­de­ti­leg egy bás­tya állt, ame­ly a 15. szá­zad­tól a város erőd­rends­ze­ré­hez tar­to­zott. 1910-​ben ezen a hely­en épí­tet­tek egy eklek­ti­kus stí­lu­sú épüle­tet – Bra­ti­sla­va első fedett pia­cát, ame­ly­et 1960-​ig hasz­nál­tak. Éve­kig elha­ny­agol­ták ezt a műs­za­ki emlé­ket, de a 1999-​ben befe­je­zett felú­jí­tás után újra piac­ként működik. A piac előtt talál­ha­tó egy kút, ame­ly­en egy orosz­lán és a város címe­re lát­ha­tó, ame­ly­et régeb­bi kutak rés­ze­i­ből sze­rel­tek öss­ze, és 1937-​ben újí­tot­tak fel (bra​ti​sla​va​.sk).


Juž­né mesto

Pri Duna­ji vyrást­lo nedáv­no – v rokoch 20092010 tzv. Juž­né mes­to. Euro­vea, promenáda …


Sout­hern City

Recen­tly, along the Danu­be, the so-​called Sout­hern City, or Juž­né mes­to,” emer­ged in the years 2009 – 2010. Euro­vea and the pro­me­na­de are pro­mi­nent fea­tu­res of this development.


Süd­stadt

Kürz­lich, entlang der Donau, ents­tand in den Jah­ren 2009 – 2010 die soge­nann­te Süd­stadt oder Juž­né mes­to”. Euro­vea und die Pro­me­na­de sind heraus­ra­gen­de Merk­ma­le die­ser Entwicklung.


Déli Város

A Duná­val szem­ben, az úgy­ne­ve­zett Déli Város, vagy Juž­né mes­to” a 2009 – 2010-​es évek­ben emel­ke­dett ki. Az Euro­vea és a sétá­ny jelen­tős jel­lem­zői ennek a fejlesztésnek.


Juž­né mesto


Sta­ré mesto

Use Facebook to Comment on this Post

2016, Časová línia, Dokumenty, Krajina, Mlyny, Neživé, Podunajské dokumenty, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské dokumenty, Stavby, Stavebné dokumenty, Technické dokumenty, Technika

Vodný mlyn v Dunajskom Klátove

Hits: 79

Vod­ný mlyn v Dunaj­skom Klá­to­ve sia­ha do minu­los­ti, kedy vod­né mly­ny slú­ži­li ako zdro­je ener­gie. Do doby, kedy boli neod­mys­li­teľ­nou súčas­ťou vidiec­ke­ho živo­ta. Je prí­kla­dom tra­dič­nej slo­ven­skej archi­tek­tú­ry. Dnes je mlyn his­to­ric­kým arte­fak­tom a turis­tic­kou atrakciou.

Mlyn sa nachá­dza na bre­hu Klá­tov­ské­ho rame­na Malé­ho Duna­ja. Je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Po viac ako 40 rokoch od ukon­če­nie pre­vádz­ky v dru­hej polo­vi­ci osem­de­sia­tych rokov 20. sto­ro­čia bol mlyn odkú­pe­ný štá­tom a slú­ži Žit­no­os­trov­né­mu múzeu v Dunaj­skej Stre­de. V mly­ni­ce boli umiest­ne­né dre­ve­né aty­pic­ké vit­rí­ny pre expo­zí­ciu drob­ných expo­ná­tov a dobo­vých lis­tín (dunaj​skyk​la​tov​.sk). Mlyn je typic­kým prí­kla­dom spod­ko­vé­ho mly­na (muze​um​.sk). Do roku 1920 bol plne funkč­ný. Počas voj­ny bol sil­ne poško­de­ný. Zre­kon­štru­ova­ný mlyn zauj­me obrov­ským mlyn­ským kole­som. V inte­ri­é­roch mly­nu sa nachá­dza expo­zí­cia vod­né­ho mly­nár­stva (kam​na​vy​le​ty​.sk). Rekon­štruk­cia zahŕňa­la nové piló­ty podo­pie­ra­jú­ce vod­né kole­sá, obno­vu stro­jov­ne, posta­vi­lo sa mólo na dru­hej stra­ne rie­ky (para​me​ter​.sk). Obno­vi­lo sa mlyn­ské kole­so a k nemu pat­ria­ce ozu­be­né kole­so. Spev­ne­né boli bre­hy, vybu­do­va­la sa nová ohra­da, kom­plex­ne sa upra­vil oko­li­tý terén (muze​um​.sk). Počas prác zis­ti­li, že zákla­dy mly­ni­ce sú o meter vyš­šie ako je pod­la­ha, čim bolo zabez­pe­če­né, že počas povod­ní netiek­la voda dovnút­ra (Žane­ta Miku­lí­ko­vá).

Mlyn je dnes vzác­nou tech­nic­kou pamiat­kou. Pred­sta­vu­je stav mly­nár­skej výro­by a tech­nic­ké­ho mys­le­nia v tej­to oblas­ti na začiat­ku 20. sto­ro­čia. Pred Micha­lom Csé­fal­va­y­om bol maji­te­ľom rodi­ny Duka­sov­cov (dunaj​skyk​la​tov​.sk).


The water mill in Dunaj­ský Klá­tov dates back to a time when water mills ser­ved as sour­ces of ener­gy, integ­ral to rural life. It is an exam­ple of tra­di­ti­onal Slo­vak archi­tec­tu­re and today stands as a his­to­ric arti­fact and tou­rist attraction.

Situ­ated on the bank of the Klá­tov­ské rame­no of the Litt­le Danu­be, the mill is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. After more than 40 years of disu­se, which began in the second half of the 1980s, the mill was pur­cha­sed by the sta­te and now ser­ves the Žit­no­os­trov­ské Muse­um in Dunaj­ská Stre­da. Insi­de the mill, wooden uncon­ven­ti­onal sho­wca­ses have been ins­tal­led to disp­lay small exhi­bits and peri­od docu­ments (dunaj​skyk​la​tov​.sk). The mill is a typi­cal exam­ple of an unders­hot mill (muze​um​.sk). Until 1920, it was ful­ly func­ti­onal but suf­fe­red sig­ni­fi­cant dama­ge during the war. The recons­truc­ted mill fea­tu­res a lar­ge mill whe­el and hosts an exhi­bi­ti­on on water mil­ling in its inte­ri­ors (kam​na​vy​le​ty​.sk). The recons­truc­ti­on inc­lu­ded new pilings sup­por­ting the water whe­els, res­to­ra­ti­on of the engi­ne room, and the cons­truc­ti­on of a pier on the oppo­si­te side of the river (para​me​ter​.sk). The mill whe­el and asso­cia­ted gears were res­to­red, the river banks rein­for­ced, a new enc­lo­su­re built, and the sur­roun­ding ter­rain com­pre­hen­si­ve­ly lands­ca­ped (muze​um​.sk). During the works, it was dis­co­ve­red that the mil­l’s foun­da­ti­ons were a meter hig­her than the flo­or, ensu­ring that water would not enter during flo­ods (Žane­ta Mikulíková).

Today, the mill stands as a rare tech­ni­cal monu­ment, repre­sen­ting the sta­te of mil­ling pro­duc­ti­on and tech­ni­cal thin­king in the regi­on at the begin­ning of the 20th cen­tu­ry. Pri­or to Michal Csé­fal­vay, the mill was owned by the Duka­sov fami­ly (dunaj​skyk​la​tov​.sk).


A Dunas­zer­da­he­lyi Klá­tói vízi­ma­lom múlt­já­nak gyöke­rei a vízi­mal­mok ener­gia­for­rás­ként való szol­gál­ta­tá­sá­hoz nyúl­nak viss­za, mely­ek elen­ged­he­tet­le­nek vol­tak a vidé­ki élet­ben. Ez a hagy­o­má­ny­os szlo­vák épí­tés­zet pél­dá­ja, és ma már tör­té­nel­mi műem­lék és turisz­ti­kai látványosság.

A Kis-​Duna klá­tói med­ré­nek part­ján talál­ha­tó vízi­ma­lom nemze­ti kul­tu­rá­lis emlék. Több mint 40 évnyi hasz­ná­la­ton kívüli­ség után, ami a 80-​as évek máso­dik felé­ben kez­dődött, az állam meg­vet­te, és most a Duna­új­vá­ro­si Žit­no­os­trov­ské Múze­um szá­má­ra szol­gál. A malom bel­se­jé­ben fa ala­kú vit­ri­nek talál­ha­tók, ame­ly­ek­ben kis kiál­lí­tá­si tár­gy­ak és kora­be­li doku­men­tu­mok talál­ha­tók (dunaj​skyk​la​tov​.sk). A malom egy tipi­kus vízi­ma­lom pél­dá­ja (muze​um​.sk). 1920-​ig tel­je­sen működött, de a hábo­rú során jelen­tős káro­kat szen­ve­dett. A rekons­tru­ált malom egy nagy vízi­ma­lom kerék­kel ren­del­ke­zik, és az épület bel­ső tere­i­ben a vízi­ma­lom tech­no­ló­giá­já­nak kiál­lí­tá­sa talál­ha­tó (kam​na​vy​le​ty​.sk). A rekons­truk­ció magá­ban fog­lal­ta az új tus­kók kié­pí­té­sét a vízi­ma­lom keré­kek alá, a motor­ház hely­re­ál­lí­tá­sát és egy móló épí­té­sét a folyó túlol­da­lán (para​me​ter​.sk). A malom­ke­rék és a hoz­zá tar­to­zó fogas­ke­rék hely­re­ál­lí­tás­ra került, mege­rősí­tet­ték a foly­ópar­to­kat, új kerí­tést épí­tet­tek, és a kör­ny­ező terüle­tet átfo­gó­an par­ko­sí­tot­ták (muze​um​.sk). A mun­kák során fel­fe­dez­ték, hogy a malom alap­jai egy méter­rel maga­sab­ban van­nak, mint a pad­ló, biz­to­sít­va ezzel, hogy árvi­zek ese­tén ne jut­has­son be a víz az épület­be (Žane­ta Mikulíková).

Ma ez a malom rit­ka műs­za­ki emlék­nek szá­mít, ame­ly az 1900-​as évek ele­jén tük­rözi a malo­mi­pa­ri ter­me­lés és a tech­ni­kai gon­dol­ko­dás álla­po­tát a régi­ó­ban. Michal Csé­fal­vay előtt a malom a Duka­sov csa­lá­dé volt (dunaj​skyk​la​tov​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, Časová línia, Dokumenty, Krajina, Mlyny, Neživé, Podunajské dokumenty, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské dokumenty, Stavby, Stavebné dokumenty, Technické dokumenty, Technika

Vodný mlyn v Jelke

Hits: 100

Vod­ný mlyn sa dnes nachá­dza na bre­hu Malé­ho Duna­ja, v jeho blíz­kos­ti sa nachá­dza skan­zen zame­ra­ný na poľ­no­hos­po­dár­sku minu­losť obce Jel­ka. Pôvod­ný cha­rak­ter mly­nu bol lod­ný, na kolo­vý bol pre­sta­va­ný v roku 1905 (muze​um​.sk). Je pozo­ru­hod­nou tech­nic­kou pamiat­kou juho­zá­pad­né­ho Slo­ven­ska. Zre­kon­štru­ova­ný je od 18. mája 2019. V minu­los­ti boli v Jel­ke mly­ny šty­ri. Je sprí­stup­ne­ný verej­nos­ti, pôvod­ne pat­ril Joze­fo­vi Német­ho­vi, neskôr jeho syno­vi Vin­cen­to­vi a do roku 1973 vnu­ko­vi Ernes­to­vi. V mly­ne mle­li pre­važ­ne raž. Mlyn fun­go­val do aprí­la 1951 (jel​ka​.sk). Jeho mlyn­ské kole­so je funkč­né, pohá­ňa­né je však elek­tro­mo­to­rom (ces​tuj​za​me​nej​.sk). 

V are­áli mly­nu sa nachá­dza­jú ukáž­ky rôz­nych poľ­no­hos­po­dár­skych stro­jov a zaria­de­ní. Napr. sekač­ku na repu, plu­hy, lis na ľan, sane, váhy, sed­liac­ky voz, raj­tár (ces​tuj​za​me​nej​.sk). 

Vod­ný mlyn slú­žil na výro­bu múky. Jeho archi­tek­to­nic­ké rie­še­nie spá­ja funkč­nosť s este­ti­kou. Tra­dič­né prv­ky mlyn­ské­ho kole­sa, dre­ve­ná kon­štruk­cia a kamen­né ste­ny vytvá­ra­jú har­mó­niu, kto­rá kon­tras­tu­je s oko­li­tou kra­ji­nou. Kaž­dý detail, kaž­dá časť, roz­prá­va prí­beh o dáv­nych časoch, cez kto­ré pre­šiel. Miest­ni oby­va­te­lia chrá­nia a udr­žia­va­jú ten­to uni­kát­ny mlyn ako pamäť pre budú­ce gene­rá­cie. Dnes je vod­ný mlyn turis­tic­kou atrak­ci­ou aj pre mno­hých bra­ti­slav­ča­nov. Občas­ne sa tu kona­jú kul­túr­ne uda­los­ti, fes­ti­va­ly a koncerty.


The water mill is loca­ted on the bank of the Small Danu­be, near which the­re is a muse­um focu­sing on the agri­cul­tu­ral his­to­ry of the vil­la­ge of Jel­ka. The ori­gi­nal cha­rac­ter of the mill was mari­ti­me, con­ver­ted to a whe­el mill in 1905 (muze​um​.sk). It is a remar­kab­le tech­ni­cal monu­ment of sout­hwes­tern Slo­va­kia. It has been recons­truc­ted sin­ce May 18, 2019. In the past, the­re were four mills in Jel­ka. It is open to the pub­lic, ori­gi­nal­ly owned by Jozef Németh, later his son Vin­cent, and until 1973 his grand­son Ernest. The mill main­ly ground rye. The mill ope­ra­ted until April 1951 (jel​ka​.sk). Its mill whe­el is func­ti­onal, but it is powe­red by an elect­ric motor (ces​tuj​za​me​nej​.sk).

In the mill com­plex, the­re are demon­stra­ti­ons of vari­ous agri­cul­tu­ral machi­nes and equ­ip­ment. For exam­ple, a sugar beet mower, plo­ws, flax pre­ss, sled­ges, sca­les, a far­me­r’s cart, a car­ter (ces​tuj​za​me​nej​.sk).

The water mill ser­ved for flour pro­duc­ti­on. Its archi­tec­tu­ral solu­ti­on com­bi­nes func­ti­ona­li­ty with aest­he­tics. Tra­di­ti­onal ele­ments of the mill whe­el, wooden cons­truc­ti­on, and sto­ne walls cre­a­te har­mo­ny that con­trasts with the sur­roun­ding lands­ca­pe. Eve­ry detail, eve­ry part, tells a sto­ry of ancient times through which it has pas­sed. Local resi­dents pro­tect and main­tain this uni­que mill as a memo­ry for futu­re gene­ra­ti­ons. Today, the water mill is a tou­rist att­rac­ti­on even for many resi­dents of Bra­ti­sla­va. Occa­si­onal­ly, cul­tu­ral events, fes­ti­vals, and con­certs are held here.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České dokumenty, Dokumenty, Organizmy, Príroda, Prírodné dokumenty, Zahraničné dokumenty, Živočíchy, Živočíšne dokumenty, Zoologické záhrady

ZOO Dvůr Králové

Hits: 7315

ZOO – Safa­ri Dvůr Krá­lo­vé pat­rí medzi čas­té zastáv­ky milov­ní­kov zvie­rat. Ja som sa tu napo­sle­dy zasta­vil v lete 2004. Táto uni­kát­na zoolo­gic­ká záh­ra­da sa nachá­dza v Dvo­re Krá­lo­vé nad Labem v Čes­kej repub­li­ka. Je jed­nou z naj­výz­nam­nej­ších a naj­star­ších v Čes­ku. Zalo­že­ná bola v roku 1946, už od svoj­ho vzni­ku zohrá­va­la dôle­ži­tú úlo­hu pri ochra­ne ohro­ze­ných dru­hov a pri vzde­lá­va­ní verej­nos­ti a samoz­rej­me aj v oblas­ti ochra­ny prí­ro­dy. ZOO zohrá­va význam­nú úlo­hu v prog­ra­moch cho­vu a obno­vy pre nie­kto­ré kri­tic­ky ohro­ze­né dru­hy, napr. pre noso­rož­ca bie­le­ho. Jej roz­lo­ha je roz­siah­la, v rôz­nych expo­zí­ciach mož­no vidieť veľ­ké množ­stvo dru­hov zvie­rat. Kla­die veľ­ký dôraz na vzde­lá­va­nie, osve­tu o bio­di­ver­zi­te. Je to aj popu­lár­na turis­tic­ká atrak­cia, kto­rá pri­ťa­hu­je tisí­ce náv­štev­ní­kov z celé­ho sveta.


ZOO – Safa­ri Dvůr Krá­lo­vé is a fre­qu­ent stop for ani­mal lovers. I last visi­ted here in the sum­mer of 2004. This uni­que zoo is loca­ted in Dvůr Krá­lo­vé nad Labem, Czech Repub­lic. It is one of the most sig­ni­fi­cant and oldest zoos in the Czech Repub­lic. Estab­lis­hed in 1946, it has pla­y­ed a cru­cial role in the con­ser­va­ti­on of endan­ge­red spe­cies, pub­lic edu­ca­ti­on, and of cour­se, natu­re con­ser­va­ti­on sin­ce its incep­ti­on. The zoo pla­ys a sig­ni­fi­cant role in bre­e­ding and reco­ve­ry prog­rams for cri­ti­cal­ly endan­ge­red spe­cies, such as the whi­te rhi­no­ce­ros. Its exten­si­ve area fea­tu­res vari­ous exhi­bits sho­wca­sing a wide varie­ty of ani­mal spe­cies. The zoo pla­ces a strong emp­ha­sis on edu­ca­ti­on and bio­di­ver­si­ty awa­re­ness. It is also a popu­lar tou­rist att­rac­ti­on, dra­wing thou­sands of visi­tors from around the world.


ZOO – Safa­ri Dvůr Krá­lo­vé jest częs­tym przys­tan­kiem dla miło­śni­ków zwier­ząt. Ostat­nio odwie­dzi­łem to miejs­ce w lecie 2004 roku. To uni­kal­ne zoo znaj­du­je się w Dvůr Krá­lo­vé nad Labem w Cze­chach. Jest jed­nym z naj­wa­żniejs­zych i naj­stars­zych ogro­dów zoolo­gicz­nych w Cze­chach. Zało­żo­ne w 1946 roku, od same­go poc­ząt­ku odg­ry­wa­ło kluc­zo­wą rolę w ochro­nie zag­ro­żo­nych gatun­ków, edu­kac­ji pub­licz­nej i oczy­wi­ście ochro­ny przy­ro­dy. Zoo pełni istot­ną fun­kc­ję w prog­ra­mach hodo­wla­nych i przy­wra­ca­nia dla nie­któ­rych kry­tycz­nie zag­ro­żo­nych gatun­ków, takich jak bia­ły noso­ro­żec. Jego obszer­na przes­tr­zeń obej­mu­je różne wys­ta­wy, pre­zen­tu­jące sze­ro­ką gamę gatun­ków zwier­ząt. Zoo kła­dzie duży nacisk na edu­kac­ję i świa­do­mo­ść bio­ró­żno­rod­no­ści. Jest także popu­lar­ną atrakc­ją turys­tycz­ną, przy­ci­ąga­jącą tysi­ące odwie­dza­jących z całe­go świata.


ZOO – Safa­ri Dvůr Krá­lo­vé ist eine häu­fi­ge Anlaufs­tel­le für Tier­lieb­ha­ber. Ich habe es zuletzt im Som­mer 2004 besucht. Die­ser ein­zi­gar­ti­ge Zoo befin­det sich in Dvůr Krá­lo­vé nad Labem, Tsche­chien. Es ist einer der bede­utend­sten und ältes­ten Zoos in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Geg­rün­det im Jahr 1946, spielt er seit sei­ner Grün­dung eine ents­che­i­den­de Rol­le im Arten­schutz, in der öffen­tli­chen Aufk­lä­rung und natür­lich im Naturs­chutz. Der Zoo spielt eine bede­uten­de Rol­le in Zucht- und Erho­lungs­prog­ram­men für stark gefä­hr­de­te Arten, wie zum Beis­piel für das Bre­it­maul­nas­horn. Sei­ne umfan­gre­i­che Flä­che bie­tet vers­chie­de­ne Auss­tel­lun­gen mit einer Viel­zahl von Tie­rar­ten. Der Zoo legt gro­ßen Wert auf Bil­dung und Bewusst­se­ins­bil­dung für die Arten­viel­falt. Er ist auch eine belieb­te Tou­ris­te­natt­rak­ti­on, die Tau­sen­de von Besu­chern aus der gan­zen Welt anzieht.


ZOO – Safa­ri Dvůr Krá­lo­vé patří mezi čas­té zastáv­ky milov­ní­ků zví­řat. Napo­sle­dy jsem se tu zasta­vil v létě 2004. Tato uni­kát­ní zoolo­gic­ká zahra­da se nachá­zí v Dvo­ře Krá­lo­vé nad Labem v Čes­ké repub­li­ce. Je jed­nou z nej­výz­nam­něj­ších a nej­star­ších v Čes­ku. Zalo­že­na byla v roce 1946 a již od své­ho vzni­ku seh­rá­la důle­ži­tou roli při ochra­ně ohro­že­ných dru­hů a při vzdělá­vá­ní veřej­nos­ti a samo­zřej­mě i v oblas­ti ochra­ny pří­ro­dy. ZOO hra­je význam­nou roli v prog­ra­mech cho­vu a obno­vy pro něk­te­ré kri­tic­ky ohro­že­né dru­hy, např. pro noso­rož­ce bílé­ho. Její roz­lo­ha je roz­sáh­lá, v růz­ných expo­zi­cích lze vidět vel­ké množ­ství dru­hů zví­řat. Kla­de vel­ký důraz na vzdělá­vá­ní, osvětu o bio­di­ver­zi­tě. Je to také popu­lár­ní turis­tic­ká atrak­ce, kte­rá při­ta­hu­je tisí­ce návš­těv­ní­ků z celé­ho světa.

Use Facebook to Comment on this Post