Krajina, Slovensko, Príroda, Liptov, Hory, Biotopy, Fotografie

Štrba

skala
Hits: 2770

Štrba je podtatranská obec, v ktorej žije 3890 obyvateľov (vysoke-tatry.info). Leží na južnom úpätí Vysokých Tatier v nadmorskej výške približne 829 metrov. Jej poloha v Podtatranskej kotline ju umiestňuje medzi Vysoké a Nízke (strba.sk). Bola založená v roku 1280 na panstve liptovského grófa Bogomíra a v prvej písomnej zmienke je jej názov „Chorba“ (vysoke-tatry.info). Iné historické názvy: Csorba, Tschirban (en.wikipedia.org). Zakladateľom bol šoltýs Hotta. Postupne obec patrila rodinám z vetvy Bogomíra. Obyvatelia sa zaoberali pastierstvom, drevorubačstvom, pálením uhlia a vápna, neskôr aj povozníctvom. V roku 1896 postavili z formujúcej sa okolo železničnej stanice Tatranská Štrba ozubnicovú železnicu na Štrbské Pleso. Neďaleko od je aj zaniknutá osada Šoldov, v ktorej stálo kedysi opátstvo, zaniklo však v 14. storočí. Obcou prechádza aj hlavné európske rozvodie medzi Baltským a Čiernym morom (vysoke-tatry.info).

Štrba má rozlohu približne 63,07 km² a žije v nej okolo 3 382 obyvateľov. Obec sa skladá z troch častí: samotná Štrba, Tatranská Štrba a Štrbské Pleso. Tatranská Štrba je známa svojou železničnou stanicou, ktorá je východiskovým bodom ozubnicovej železnice vedúcej na , významné turistické stredisko vo Vysokých Tatrách. Geografická poloha obce poskytuje obyvateľom a návštevníkom jedinečný výhľad na panorámu Vysokých Tatier na severe a hrebene Nízkych Tatier na juhu. Oblasť je bohatá na prírodné krásy, turistické trasy a možnosti na rekreáciu počas celého roka. Štrba je tiež známa svojimi kultúrnymi podujatiami. Jedným z nich je Deň obce Štrba, súčasťou sú hudobné vystúpenia, , predajné stánky a rôzne atrakcie pre (strba.sk).

Štrba is a sub-Tatra village with a population of 3,890 inhabitants (vysoke-tatry.info). It is located on the southern foothills of the High Tatras at an altitude of approximately 829 meters. Its position in the Podtatranská Basin places it between the High and Low Tatras (strba.sk). The village was founded in 1280 on the estate of Count Bogomír, and in the first written record, its name appears as „Chorba“ (vysoke-tatry.info). Other historical names include Csorba and Tschirban (en.wikipedia.org). The founder of the village was the reeve Hotta. Over time, the village belonged to families from the branch of Bogomír. The inhabitants engaged in shepherding, logging, charcoal burning, and lime burning, and later also in carting. In 1896, a cog railway was built from the developing settlement around the Tatranská Štrba railway station to Štrbské Pleso. Near the village is the now-extinct settlement of Šoldov, where a monastery once stood, but it disappeared in the 14th century. Štrba is also crossed by the main European watershed between the Baltic and Black Seas (vysoke-tatry.info).

Štrba has an area of approximately 63.07 km² and a population of around 3,382 inhabitants. The village consists of three parts: Štrba itself, Tatranská Štrba, and Štrbské Pleso. Tatranská Štrba is known for its railway station, which serves as the starting point of the cog railway leading to Štrbské Pleso, a major tourist resort in the High Tatras. The geographical position of the village provides residents and visitors with a unique view of the panorama of the High Tatras to the north and the Low Tatra ridges to the south. The area is rich in natural beauty, hiking trails, and year-round recreational opportunities. Štrba is also known for its cultural events, one of which is the Day of Štrba, featuring musical performances, exhibitions, stalls, and various attractions for children (strba.sk).

Štrba to podtatrzańska wieś, w której mieszka 3 890 mieszkańców (vysoke-tatry.info). Leży u południowych podnóży Wysokich Tatr na wysokości około 829 metrów. Jej położenie w Kotlinie Podtatrzańskiej umieszcza ją między Wysokimi a Niskimi Tatrami (strba.sk). Wieś została założona w 1280 roku na ziemiach hrabiego Liptowskiego Bogomíra, a w pierwszej wzmiance pisemnej jej nazwa pojawia się jako „Chorba“ (vysoke-tatry.info). Inne historyczne nazwy to Csorba i Tschirban (en.wikipedia.org). Założycielem wsi był sołtys Hotta. Z biegiem czasu wieś należała do rodzin z rodu Bogomíra. Mieszkańcy zajmowali się pasterstwem, wyrębem drzew, wytwarzaniem węgla drzewnego i wapna, a później także przewozem towarów. W 1896 roku z rozwijającej się osady wokół stacji kolejowej Tatranská Štrba zbudowano kolej zębata prowadzącą na Štrbské Pleso. Niedaleko wsi znajduje się również zanikła osada Šoldov, w której niegdyś stało opactwo, ale zanikło ono w XIV wieku. Przez Štrbę przebiega także główne europejskie dział wodny między Morzem Bałtyckim a Morzem Czarnym (vysoke-tatry.info).

Štrba ma powierzchnię około 63,07 km² i liczy około 3 382 mieszkańców. Składa się z trzech części: samej Štrby, Tatranskej Štrby i Štrbského Plesa. Tatranská Štrba jest znana ze swojej stacji kolejowej, która stanowi punkt wyjściowy dla kolei zębatej prowadzącej na Štrbské Pleso, ważny ośrodek turystyczny w Tatrach Wysokich. Położenie geograficzne wsi zapewnia mieszkańcom i turystom niepowtarzalny widok na panoramę Tatr Wysokich na północy i grzbiety Tatr Niskich na południu. Region ten obfituje w piękno przyrody, szlaki turystyczne oraz możliwości rekreacji przez cały rok. Štrba jest również znana ze swoich wydarzeń kulturalnych, z których jednym jest Dzień Štrby, obejmujący występy muzyczne, wystawy, stoiska handlowe i różne atrakcje dla dzieci (strba.sk).

TOP

Všetky

 

 

, ,

Krajina, Zahraničie, Obce, Česko, Severná Morava, Fotografie, České obce

Staré Hamry

skala
Hits: 322

Staré Hamry je horská obec nachádzajúca sa v Moravskosliezskych Beskydách. Obec sa rozprestiera na ploche 8 345 ha a pozostáva z 55 osád, pričom k 1. januáru 2024 tu žilo približne 554 obyvateľov (stare-hamry.cz). Územie sa tiahne od vrcholov Lysá hora a Smrk až po Bílý kříž na hranici so Slovenskom (Wikipedia). Biely kríž je rekreačná oblasť známa už od konca 19. storočia. Názov dostala od kríža, ktorý bol vraj postavený v polovici 19. storočia pašerákmi tabaku. Čerstvo ošetrené smrekové žrde dreveného kríža na bielo svietili do ďaleka (Informačná tabuľa). Väčšinu katastrálneho územia pokrývajú , ktoré tvoria až 87 % plochy (Wikipedia). Staré Hamry ležia v širokom údolí Ostravice, v chránenej krajinnej oblasti Beskydy (Informačná tabuľa). Názov „Staré Hamry“ odkazuje na železné hámre založené v 17. storočí na spracovanie železa. Pôvodne sa obec nazývala len „Hamry“; prívlastok „Staré“ bol pridaný neskôr po založení nových hámrov v Baške (Wikipedia ENG). V roku 1969 bola vybudovaná vodná nádrž Šance, ktorá zatopila pôvodné centrum obce a spôsobila presídlenie časti obyvateľstva. Nové centrum obce bolo vybudované v časti Samčanka (stare-hamry.cz).

Prvá písomná zmienka o obci pochádza z roku 1639 (Wikipedia ENG). Vtedy tu nechal gróf Oppersdorf postaviť vodou poháňaný železný mlyn, čo dalo vznik prvých železiarní, ktoré spracovávali rudu, ktorá sa ťažila v Malenoviciach (Informačná tabuľa). Medzi významné patrí kostol svätého Jindřicha, postavený v rokoch 1863–1865, a drevený kostol Panny Márie na Gruni z rokov 1887–1890 (Wikipedia ENG). Neďaleko od kostola sa nachádza cintorín s mnohými cennými liatinovými krížmi, ukážkou umenia miestnych železiarní. Drevený kostol bol postavený na mieste pôvodnej z roku 1847. Vychádza s miestnej ľudovej architektúry. Z Gruně na Bíly kříž vedie náučný chodník, ktorý zoznamuje s históriou obce, oboznamuje o vodnom diele Šance – Řečice. Nachádza sa tu aj liečivý prameň, miesto kde stála partizánska zemľanka (Informačná tabuľa).

Obec je tiež spojená s básnikom Petrom Bezručom, ktorý často navštevoval Staré Hamry a pracoval tu. Jeho báseň „Maryčka Magdónova“ je pripomenutá pamätníkom pri kostole svätého Jindřicha (Wikipedia ENG). Staré Hamry sú obľúbeným cieľom turistov vďaka svojej polohe v srdci Beskýd, ponúkajúc možnosti pre pešiu turistiku, cykloturistiku a . Medzi najnavštevovanejšie miesta patrí Gruň a Bílý kříž. (Hana Venglová).

Staré Hamry is a mountain village located in the Moravian-Silesian Beskids. The municipality spans an area of 8,345 hectares and consists of 55 settlements, with approximately 554 inhabitants as of January 1, 2024 (stare-hamry.cz). The village’s territory extends from the peaks of Lysá hora and Smrk to Bílý Kříž on the Slovak border (Wikipedia). Bílý Kříž is a recreational area known since the late 19th century. It was named after a white cross, reportedly erected by tobacco smugglers in the mid-19th century, whose freshly treated spruce beams glowed white from afar (Information board). Most of the cadastral area is covered by forests, which make up 87% of the total area (Wikipedia).
Staré Hamry is situated in the broad valley of the Ostravice River, within the Beskydy Protected Landscape Area (Information board). The name „Staré Hamry“ refers to iron forges established in the 17th century for iron processing. Originally, the village was simply called „Hamry,“ and the prefix „Staré“ (Old) was added later after new forges were established in Baška (Wikipedia ENG).
In 1969, the Šance Reservoir was constructed, flooding the original village center and displacing some residents. A new village center was built in the Samčanka area (stare-hamry.cz).

The first written mention of the village dates back to 1639 (Wikipedia ENG). At that time, Count Oppersdorf established a water-powered iron mill, which marked the beginning of the first ironworks processing ore mined in Malenovice (Information board). Notable landmarks include the Church of St. Henry, built between 1863–1865, and the wooden Church of the Virgin Mary on Gruň, built between 1887–1890 (Wikipedia ENG). Near the church is a cemetery featuring many valuable cast-iron crosses, showcasing the artistry of local ironworks. The wooden church was built on the site of an earlier chapel from 1847, reflecting the traditions of local folk architecture. From Gruň to Bílý Kříž, there is an educational trail that provides information on the village’s history, the Šance-Řečice waterworks, a healing spring, and a site where a partisan shelter once stood (Information board).

The village is also associated with the poet Petr Bezruč, who frequently visited and worked in Staré Hamry. His poem „Maryčka Magdónova“ is commemorated by a monument near the Church of St. Henry (Wikipedia ENG).
Staré Hamry is a popular tourist destination thanks to its location in the heart of the Beskids, offering opportunities for hiking, cycling, and skiing. The most visited places include Gruň and Bílý Kříž (Hana Venglová).

Staré Hamry to górska wieś położona w Beskidach Morawsko-Śląskich. Gmina zajmuje powierzchnię 8 345 hektarów i składa się z 55 osad, a na dzień 1 stycznia 2024 roku mieszkało tu około 554 mieszkańców (stare-hamry.cz). Teren wsi rozciąga się od szczytów Lysá hora i Smrk po Bílý Kříž na granicy ze Słowacją (Wikipedia). Bílý Kříž to obszar rekreacyjny znany od końca XIX wieku. Nazwa pochodzi od białego krzyża, który rzekomo został postawiony przez przemytników tytoniu w połowie XIX wieku, a świeżo obrobione belki świerkowe lśniły bielą z daleka (Tablica informacyjna). Większość obszaru gminy pokrywają lasy, które stanowią 87% powierzchni (Wikipedia).
Staré Hamry leżą w szerokiej dolinie rzeki Ostravice, w obrębie chronionego krajobrazu Beskidów (Tablica informacyjna). Nazwa „Staré Hamry“ nawiązuje do kuźni żelaznych założonych w XVII wieku do obróbki żelaza. Początkowo wieś nazywała się po prostu „Hamry“, a przymiotnik „Staré“ (Stare) został dodany później po założeniu nowych kuźni w Bašce (Wikipedia ENG).
W 1969 roku wybudowano zbiornik wodny Šance, który zalał pierwotne centrum wsi i zmusił część mieszkańców do przesiedlenia. Nowe centrum wsi powstało w rejonie Samčanka (stare-hamry.cz).

Pierwsza pisemna wzmianka o wsi pochodzi z 1639 roku (Wikipedia ENG). Wtedy hrabia Oppersdorf założył wodny młyn żelazny, co zapoczątkowało pierwsze huty przetwarzające rudę wydobywaną w Malenovicach (Tablica informacyjna). Do ważniejszych zabytków należą Kościół św. Henryka zbudowany w latach 1863–1865 oraz drewniany Kościół Matki Bożej na Gruňu z lat 1887–1890 (Wikipedia ENG). Niedaleko kościoła znajduje się cmentarz z wieloma cennymi żeliwnymi krzyżami, będącymi przykładem sztuki lokalnych hut żelaza. Drewniany kościół został zbudowany na miejscu kaplicy z 1847 roku, odzwierciedlając tradycje lokalnej architektury ludowej. Z Gruňu na Bílý Kříž prowadzi szlak edukacyjny, który informuje o historii wsi, wodociągu Šance-Řečice, źródle leczniczym i miejscu, gdzie znajdowała się ziemianka partyzancka (Tablica informacyjna).

Wieś związana jest również z poetą Petrem Bezručem, który często odwiedzał Staré Hamry i pracował tam. Jego wiersz „Maryčka Magdónova“ upamiętnia pomnik obok Kościoła św. Henryka (Wikipedia ENG).
Staré Hamry to popularny cel turystyczny dzięki swojemu położeniu w sercu Beskidów, oferujący możliwości wędrówek pieszych, jazdy na rowerze i narciarstwa. Najczęściej odwiedzane miejsca to Gruň i Bílý Kříž (Hana Venglová).

Staré Hamry je horská obec nacházející se v Moravskoslezských Beskydech. Obec se rozkládá na ploše 8 345 hektarů a zahrnuje 55 osad, přičemž k 1. lednu 2024 zde žilo přibližně 554 obyvatel (stare-hamry.cz). Území obce se táhne od vrcholů Lysá hora a Smrk až po Bílý Kříž na hranici se Slovenskem (Wikipedia). Bílý Kříž je rekreační oblast známá již od konce 19. století. Název pochází od bílého kříže, který byl údajně postaven pašeráky tabáku v polovině 19. století a jeho čerstvě ošetřené smrkové trámy svítily do dálky (Informační tabule). Většinu katastrálního území pokrývají lesy, které tvoří až 87 % plochy (Wikipedia).
Staré Hamry leží v širokém údolí řeky Ostravice, v chráněné krajinné oblasti Beskydy (Informační tabule). Název „Staré Hamry“ odkazuje na železné hamry založené v 17. století na zpracování železa. Původně se obec nazývala jen „Hamry“, přídomek „Staré“ byl přidán později po založení nových hamrů v Bašce (Wikipedia ENG).
V roce 1969 byla vybudována vodní nádrž Šance, která zatopila původní centrum obce a způsobila přesídlení části obyvatel. Nové centrum obce bylo vybudováno v části Samčanka (stare-hamry.cz).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1639 (Wikipedia ENG). Tehdy zde hrabě Oppersdorf nechal postavit vodní železný mlýn, čímž vznikly první železárny zpracovávající rudu těženou v Malenovicích (Informační tabule). Mezi významné památky patří kostel svatého Jindřicha, postavený v letech 1863–1865, a dřevěný kostel Panny Marie na Gruni z let 1887–1890 (Wikipedia ENG). Nedaleko kostela se nachází hřbitov s mnoha cennými litinovými kříži, ukázkou umění místních železáren. Dřevěný kostel byl postaven na místě původní kaple z roku 1847 a vychází z tradice místní lidové architektury. Z Gruně na Bílý Kříž vede naučná stezka, která seznamuje s historií obce, vodním dílem Šance – Řečice. Nachází se zde také léčivý pramen a místo, kde stála partyzánská zemljanka (Informační tabule).

Obec je také spojena s básníkem Petrem Bezručem, který často navštěvoval Staré Hamry a zde pracoval. Jeho báseň „Maryčka Magdónova“ připomíná památník u kostela svatého Jindřicha (Wikipedia ENG).
Staré Hamry jsou oblíbeným cílem turistů díky své poloze v srdci Beskyd, nabízejíc možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a lyžování. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Gruň a Bílý Kříž (Hana Venglová).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Moravské mestá, Fotografie, Stredná Morava

Olomouc

skala
Hits: 429

Olomouc je historické mesto ležiace na strednej Morave v Českej republike. Je šiestym najväčším mestom v Česku. Patrí medzi najstaršie v Českej republike. Jeho počiatky siahajú do obdobia Veľkej Moravy, keď bolo dôležitým centrom kresťanstva. V stredoveku sa mesto stalo významným obchodným a politickým centrom Moravy. Počas tridsaťročnej v 17. storočí bolo obsadené švédskymi vojskami, čo malo výrazný vplyv na jeho ďalší vývoj. Olomouc je sídlom jednej z najstarších univerzít v strednej Európe – Univerzity Palackého, založenej v roku 1573. Univerzita zohráva kľúčovú úlohu v akademickom a kultúrnom živote mesta. Mesto je tiež známe svojimi festivalmi, divadlami a hudobnými podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z celého sveta. Historické centrum Olomouca je jedným z najväčších mestských pamiatkových rezervácií v Českej republike. Medzi najvýznamnejšie patrí stĺp Najsvätejšej Trojice, ktorý je zapísaný na zozname svetového dedičstva UNESCO. Tento monumentálny barokový stĺp je považovaný za najväčšie súsošie v strednej Európe. Ďalšou dominantou mesta je Olomoucký hrad s katedrálou svätého Václava. Katedrála je významným príkladom gotickej architektúry a jej veža je jednou z najvyšších v krajine. Mesto je tiež známe svojimi barokovými fontánami, ako sú Herkulova, Caesarova a Jupiterova fontána, ktoré zdobia hlavné (Marián Puček).

Názov mesta je odvodený od krstného mena Olomút, meno pôvodnej pôvodne znamenalo Olomotov dvorec resp. statok apod. Najstaršia zmienka je z roku 1055 a historické názvy sú: Olomuz, Olomuc, Olomucz. V roku 1573 bola založená jezuitská univerzita, dnes UPOL, prvá vysoká škola na Morave. V roku 1576 Filozofická fakulta. V Olomouci sa nachádza viacero palácov: Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Ditrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác, Arcibiskupský palác. Nachádza sa tu katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostol svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Červený kostel (Wikipedia).

V roku 1237 tu žilo 16300 obyvateľov. Okolo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachádza sa tu množstvo kultúrnych inštitúcií: Moravské Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce, Loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia). spojené s Olomoucom: prírodovedec Gregor Mendel, básnik Petr Bezruč, futbalový tréner Karel Brückner, speváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista, filmový historik Pavel Taussig, hokejisti Jiří Hudler, Jiří Dopita, automobilový závodník Aleš Loprais. (Wikipedia).

Olomouc je najväčšie mesto ležiace na rieke . Rozprestiera sa v Hornomoravskej nížine v nivnej oblasti tejto pri sútoku s Bystřicou a s Mlýnským potokom. Obklopuje ho úrodná Hané. Olomouc je vyhľadávaným miestom medzinárodných konferencií a festivalov. Napr. sa tu konáva Academia Film Olomouc – medzinárodný festival dokumentárnych filmov a videoprogramov. Divadelný festival Divadelní Flora, medzinárodná výstava záhradnictva a pestovania rastlín Flora Olomouc. Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest, Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc ponúka množstvo parkov a záhrad, ktoré poskytujú priestor na oddych a rekreáciu. Medzi najobľúbenejšie patrí Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická záhrada Univerzity Palackého. Pre milovníkov zvierat je tu zoologická záhrada na Svatom Kopečku, ktorá je domovom pre viac ako 300 druhov zvierat. Je významným ekonomickým centrom regiónu s rozvinutým priemyslom, obchodom a službami. Mesto má dobré dopravné spojenie s ostatnými časťami Českej republiky, vrátane diaľnic a železničných tratí. Je mesto s bohatou históriou, kultúrnym dedičstvom a živou súčasnosťou. Jeho architektonické pamiatky, univerzitná tradícia a prírodné krásy ho robia atraktívnym miestom pre návštevníkov aj obyvateľov (Marián Puček).

Svatý Kopeček pri Olomouci je pútnickým miestom. Je aj mestskou časťou Olomouca, vzdialenou približne 5 km severovýchodne od centra mesta. Atraktívnym ho robí  predovšetkým monumentálna bazilika Navštívenia Panny Márie, ktorá je významným dielom barokovej architektúry. Pôvodne na jej mieste v roku 1633 stála malá kaplnka, ktorú inicioval olomoucký obchodník s vínom Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roku 1669 sa začala výstavba súčasného kostola podľa návrhu cisárskeho architekta Giovanniho Pietra Tencallu (ricolomouc.cz). Kostol bol vysvätený v roku 1679 (regiontourist.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. povýšil kostol na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobia fresky od významných umelcov, ako je J. K. Handke. Hlavný oltár je dielom Baltassare Fontanu (svaty-kopecek.cz). Okrem duchovného významu ponúka Svatý Kopeček aj Zoologickú záhradu Olomouc, v ktorej sa chová viac ako 350 druhoch živočíchov (europepilgrime.eu).

Olomouc is a historic city located in central Moravia in the Czech Republic. It is the sixth-largest city in the country and one of its oldest. Its origins date back to the time of Great Moravia when it was an important center of Christianity. In the Middle Ages, Olomouc became a significant commercial and political hub of Moravia. During the Thirty Years‘ War in the 17th century, the city was occupied by Swedish troops, which significantly influenced its further development.

Olomouc is home to one of the oldest universities in Central Europe – Palacký University, founded in 1573. The university plays a key role in the city’s academic and cultural life. The city is also known for its festivals, theaters, and music events, attracting visitors from around the world. The historical center of Olomouc is one of the largest urban conservation areas in the Czech Republic. Among its most notable landmarks is the Holy Trinity Column, a UNESCO World Heritage Site. This monumental Baroque column is considered the largest sculptural group in Central Europe. Another prominent feature is the Olomouc Castle with the Cathedral of St. Wenceslas, an excellent example of Gothic architecture, with one of the tallest towers in the country.

Olomouc is also renowned for its Baroque fountains, such as the Hercules Fountain, Caesar’s Fountain, and Jupiter’s Fountain, which adorn the main squares (Marián Puček).

The city’s name originates from the first name Olomút, referring to the original settlement, which meant Olomút’s court or estate. The earliest written mention of the city is from 1055. Historical names include Olomuz, Olomuc, and Olomucz. In 1573, the Jesuit University, now Palacký University (UPOL), was founded, followed by the establishment of the Faculty of Philosophy in 1576. Olomouc features many palaces, including Zdík’s Palace, Edelmann Palace, Hauenschild Palace, Petráš Palace, Žerotín Palace, Podstatský Palace, Dietrichstein Palace, May Palace, Salm Palace, and the Archbishop’s Palace. Other significant landmarks include the Cathedral of St. Wenceslas, the Cathedral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basilica of the Visitation of the Virgin Mary on Svatý Kopeček, and the Red Church (Wikipedia).

Svatý Kopeček (Holy Hill) near Olomouc is a pilgrimage site and a district of the city, located about 5 km northeast of the city center. Its main attraction is the monumental Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, a significant Baroque architectural work. Originally, a small chapel stood on this site in 1633, initiated by Olomouc wine merchant Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). In 1669, construction of the current church began based on a design by imperial architect Giovanni Pietro Tencalla (ricolomouc.cz). The church was consecrated in 1679 (regiontourist.cz) and elevated to the status of a minor basilica by Pope John Paul II in 1995 (kudyznudy.cz). The interior is adorned with frescoes by renowned artists such as J. K. Handke, and the main altar was crafted by Baltassare Fontana (svaty-kopecek.cz). In addition to its spiritual significance, Svatý Kopeček is home to the Olomouc , which houses over 350 animal species (europepilgrime.eu).

In 1237, Olomouc had a population of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inhabitants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts numerous cultural institutions, including the Moravian Theater Olomouc, Moravian Philharmonic Orchestra, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský Tyátr, Divadlo na Šantovce, and the puppet theater Kašpárkova říše (Wikipedia).

Notable figures connected to Olomouc include the naturalist Gregor Mendel, poet Petr Bezruč, football coach Karel Brückner, singers Karel Kryl, Jaroslav Hutka, and Karel Plíhal, entertainer Petr Novotný, actor Jan Kanyza, musician Emil Viklický, screenwriter and film historian Pavel Taussig, hockey players Jiří Hudler and Jiří Dopita, and race car driver Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc, the largest city on the Morava River, is situated in the Upper Morava Valley, where the river merges with the Bystřice and Mlýnský Potok streams. It is surrounded by the fertile landscape of Haná. Olomouc is a sought-after destination for international conferences and festivals. Events include the Academia Film Olomouc, an international festival of documentary films and video programs; the theater festival Divadelní Flora; the international horticultural exhibition Flora Olomouc; the Autumn Festival of Sacred Music, Beerfest, and the Flamenco Festival (Wikipedia).

Olomouc offers numerous parks and gardens for relaxation and recreation. Popular spots include Smetana Gardens, Bezruč Gardens, and the botanical garden of Palacký University. For animal lovers, the Olomouc Zoo on Svatý Kopeček is home to over 300 animal species. The city is a significant economic center in the region, with a developed industry, commerce, and services. It has excellent transport connections to other parts of the Czech Republic, including highways and railways. With its rich history, cultural heritage, and vibrant present, Olomouc is an attractive destination for visitors and residents alike (Marián Puček).

Olomouc je historické město ležící na střední Moravě v České republice. Je šestým největším městem v zemi a zároveň patří mezi nejstarší. Jeho počátky sahají do období Velké Moravy, kdy bylo důležitým centrem křesťanství. Ve středověku se Olomouc stala významným obchodním a politickým centrem Moravy. Během třicetileté války v 17. století bylo město obsazeno švédskými vojsky, což mělo výrazný dopad na jeho další vývoj.

Olomouc je sídlem jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě – Univerzity Palackého, založené v roce 1573. Univerzita hraje klíčovou roli v akademickém a kulturním životě města. Město je známé svými , divadly a hudebními událostmi, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historické centrum Olomouce patří k největším městským památkovým rezervacím v České republice. Mezi nejvýznamnější památky patří sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tento monumentální barokní sloup je považován za největší sousoší ve střední Evropě. Další dominantou města je Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava, která je významným příkladem gotické architektury. Její věž patří mezi nejvyšší v zemi.

Olomouc je také proslulá svými barokními kašnami, jako jsou Herkulova, Caesarova a Jupiterova kašna, které zdobí hlavní náměstí (Marián Puček).

Název města pochází z křestního jména Olomút, které označovalo původní osadu, a znamenalo Olomútův dvorec či statek. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1055. Historické názvy zahrnují Olomuz, Olomuc a Olomucz. V roce 1573 byla založena jezuitská univerzita, dnes Univerzita Palackého (UPOL), a v roce 1576 filozofická fakulta. Olomouc má mnoho paláců, například Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Dietrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác a Arcibiskupský palác. Mezi další významné památky patří katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostel svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a Červený kostel (Wikipedia).

Svatý Kopeček u Olomouce je poutním místem a zároveň městskou částí, vzdálenou přibližně 5 km severovýchodně od centra města. Jeho hlavním lákadlem je monumentální bazilika Navštívení Panny Marie, významné dílo barokní architektury. Původně zde v roce 1633 stála malá kaplička, kterou inicioval olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roce 1669 byla zahájena výstavba současného kostela podle návrhu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (ricolomouc.cz). Kostel byl vysvěcen v roce 1679 (regiontourist.cz) a v roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobí fresky od významných umělců, jako je J. K. Handke, a hlavní oltář je dílem Baltassara Fontany (svaty-kopecek.cz). Kromě duchovního významu se na Svatém Kopečku nachází také Zoologická zahrada Olomouc, která chová přes 350 druhů zvířat (europepilgrime.eu).

V roce 1237 měla Olomouc 16 300 obyvatel. Kolem roku 1475 zhruba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Město je domovem mnoha kulturních institucí, jako jsou Moravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce a loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia).

K významným osobnostem spojeným s Olomoucí patří přírodovědec Gregor Mendel, básník Petr Bezruč, fotbalový trenér Karel Brückner, zpěváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka a Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista a filmový historik Pavel Taussig, hokejisté Jiří Hudler a Jiří Dopita a automobilový závodník Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu, v nivní oblasti této řeky u soutoku s Bystřicí a Mlýnským potokem. Obklopuje ji úrodná krajina Hané. Olomouc je vyhledávaným místem pro mezinárodní konference a festivaly, například Academia Film Olomouc – mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů, divadelní festival Divadelní Flora, mezinárodní výstava zahradnictví Flora Olomouc, Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest a Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc nabízí mnoho parků a zahrad, které poskytují prostor k odpočinku a rekreaci. Mezi nejoblíbenější patří Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická zahrada Univerzity Palackého. Pro milovníky zvířat je zde zoologická zahrada na Svatém Kopečku, která je domovem pro více než 300 druhů zvířat. Město je významným ekonomickým centrem regionu s rozvinutým průmyslem, obchodem a službami. Má výborné dopravní spojení s ostatními částmi České republiky, včetně dálnic a železnic. Olomouc je město s bohatou historií, kulturním dědictvím a živou současností. Jeho architektonické památky, univerzitní tradice a přírodní krásy z něj činí atraktivní místo jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele (Marián Puček).

Krajina, Zahraničie, Obce, Príroda, Moravské obce, Skaly, Česko, Severná Morava, Biotopy, Fotografie

Lidečko

skala
Hits: 311

Lidečko je obec nachádzajúca sa v údolí Senice, približne 16 km južne od Vsetína, v regióne Valašsko na východe Českej republiky. Obec je obklopená krásnou prírodou, ktorá ponúka množstvo príležitostí pre turistiku a rekreáciu. Prvá písomná zmienka o Lidečku pochádza z roku 1424, keď kráľ Žigmund Luxemburský odovzdal brumovské panstvo, vrátane Lidečka, do záložného držania Miroslavovi z Cimburku. Počas svojej histórie obec čelila viacerým nájazdom a pohromám. V roku 1663 utrpela pri vpáde Tatárov, ktorí údajne zajali a zabili 234 obyvateľov. Následne bola postihnutá tureckými vpádmi v roku 1683 a útokmi Kurucov v roku 1707, pri ktorých zahynulo 12 ľudí (mistopisy.cz). Medzi najvýznamnejšie v obci patrí kostol svätej Kataríny Sinajskej, postavený v roku 1700 na mieste pôvodného kostola z roku 1511, ktorý bol zničený počas tatárskych nájazdov (Wikipedia). Prírodnou pamiatkou sú Čertovy skály, sú obľúbené pre turistov aj horolezcov. Tieto pieskovcové útvary sú spojené s miestnymi legendami a ponúkajú na okolitú krajinu (kudyznudy.cz). Z  geomorfologického hľadiska ide o eróziou narušeného štruktúrneho svahu, zvyčajne označovaného ako skalný múr, resp. hradba. Ide o priečnymi puklinami rozčlenenú pieskovcovú lavicu, ktorá je súčasťou paleogénnych luhačovických vrstiev (Informačná tabuľa). 

Obcou prechádza Hornolidečská magistrála a v okolí vedie niekoľko náučných chodníkov, ako napríklad náučný chodník Vařákovy paseky, ktorá zoznamuje návštevníkov s prírodným bohatstvom a históriou vypálenej valašskej Vařákovy paseky. Časť katastra , ležiaca východne od železnice, sa nachádza v Chránenej krajinnej oblasti Beskydy (lidecko.cz). V súčasnosti má Lidečko približne 1 800 obyvateľov a je súčasťou okresu Vsetín v Zlínskom kraji. Obec si zachováva svoj tradičný ráz a aktívne udržiava miestne zvyky a kultúru. V obci pôsobí viacero záujmových spolkov a združení, ktoré prispievajú k spoločenskému životu (valach.cz). Vďaka drsným prírodným podmienkam Vizovických vrchov a Javorníkov v Lidečku nájdeme udržiavané a zachované pozostatky pôvodnej drevenej zástavby. Najvýznamnejšia pamiatka – Františákovo fojství z 18. storočia bola pre svoju vysokú hodnotu prevezená do Valašského múzea v prírode (Informačná tabuľa). 

Lidečko is a village located in the valley of the Senice River, approximately 16 km south of Vsetín, in the Wallachia region in the eastern Czech Republic. The village is surrounded by beautiful nature, offering numerous opportunities for hiking and recreation. The first written mention of Lidečko dates back to 1424, when King Sigismund of Luxembourg handed over the Brumov estate, including Lidečko, to Miroslav of Cimburk as collateral possession. Throughout its history, the village faced several raids and disasters. In 1663, it suffered during the Tatar invasion, which allegedly resulted in the capture and killing of 234 inhabitants. Subsequently, it was affected by Turkish invasions in 1683 and Kuruc attacks in 1707, during which 12 people were killed (mistopisy.cz). Among the most notable landmarks in the village is the Church of St. Catherine of Sinai, built in 1700 on the site of the original church from 1511, which was destroyed during the Tatar raids (Wikipedia). A natural landmark in the area is Devil’s Rocks (Čertovy skály), which are popular among tourists and climbers. These sandstone formations are associated with local legends and offer views of the surrounding landscape (kudyznudy.cz). From a geomorphological perspective, it is an erosion-damaged structural slope, usually referred to as a rock wall or barrier. It is a sandstone bench divided by transverse cracks, forming part of the Paleogene Luhačovice layers (Information board).

The village is traversed by the Hornolideč Magistrala, and several educational trails lead through the surrounding area, such as the Vařákovy Paseky Educational Trail, which introduces visitors to the natural wealth and history of the burned-out Wallachian settlement of Vařákovy Paseky. Part of the village’s cadastral area, located east of the railway, is situated in the Beskydy Protected Landscape Area (lidecko.cz). Currently, Lidečko has approximately 1,800 inhabitants and is part of the Vsetín District in the Zlín Region. The village retains its traditional character and actively preserves local customs and culture. Several interest groups and associations operate in the village, contributing to its social life (valach.cz). Thanks to the harsh natural conditions of the Vizovice Highlands and the Javorníky Mountains, Lidečko preserves maintained traditions and remnants of the original wooden architecture. The most significant monument, Františák’s farmstead from the 18th century, was relocated to the Wallachian Open Air Museum due to its high historical value (Information board).

Lidečko je obec nacházející se v údolí řeky Senice, přibližně 16 km jižně od Vsetína, v regionu Valašsko na východě České republiky. Obec je obklopena krásnou přírodou, která nabízí mnoho příležitostí pro turistiku a rekreaci. První písemná zmínka o Lidečku pochází z roku 1424, kdy král Zikmund Lucemburský předal brumovské panství, včetně Lidečka, do zástavního držení Miroslavovi z Cimburka. Během své historie obec čelila několika nájezdům a pohromám. V roce 1663 utrpěla při vpádu Tatarů, kteří údajně zajali a zabili 234 obyvatel. Následně byla zasažena tureckými vpády v roce 1683 a útoky Kuruců v roce 1707, při nichž zahynulo 12 lidí (mistopisy.cz). Mezi nejvýznamnější památky v obci patří kostel svaté Kateřiny Sienské, postavený v roce 1700 na místě původního kostela z roku 1511, který byl zničen při tatarských nájezdech (Wikipedia). Přírodní památkou jsou Čertovy skály, které jsou oblíbené mezi turisty i horolezci. Tyto pískovcové útvary jsou spojeny s místními legendami a nabízejí výhledy do okolní krajiny (kudyznudy.cz). Z geomorfologického hlediska jde o erozí narušený strukturální svah, obvykle označovaný jako skalní zeď nebo hradba. Jedná se o pískovcovou lavici rozčleněnou příčnými puklinami, která je součástí paleogenních luhačovických vrstev (Informační tabule).

Obcí prochází Hornolidečská magistrála a v okolí vede několik naučných stezek, například naučná stezka Vařákovy paseky, která seznamuje návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií vypálené valašské osady Vařákovy paseky. Část katastru obce, ležící východně od železnice, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy (lidecko.cz). V současné době má Lidečko přibližně 1 800 obyvatel a je součástí okresu Vsetín ve Zlínském kraji. Obec si zachovává svůj tradiční ráz a aktivně udržuje místní zvyky a kulturu. V obci působí několik zájmových spolků a sdružení, které přispívají ke společenskému životu (valach.cz). Díky drsným přírodním podmínkám Vizovických vrchů a Javorníků v Lidečku najdeme udržované tradice a zachované pozůstatky původní dřevěné zástavby. Nejvýznamnější památka – Františákovo fojtství z 18. století byla pro svou vysokou hodnotu přemístěna do Valašského muzea v přírodě (Informační tabule).

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Luhačovice

skala
Hits: 336

Luhačovice sú malebné kúpeľné mesto na juhovýchode Moravy, približne 16 km juhovýchodne od Zlína. S počtom obyvateľov okolo 5 100 a bohatou históriou siahajúcou do 15. storočia (sk.wikipedia.org) sú najväčšími kúpeľmi na Morave a významným centrom liečebného turizmu (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o Luhačoviciach pochádza z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konca 16. storočia sa mesto stalo centrom panstva zahŕňajúceho 12 dedín. V roku 1629 prešlo do vlastníctva rodu Serényiovcov, ktorí začali využívať miestne minerálne a postupne budovali kúpeľné zariadenia (Wikipedia). V 20. storočí prešli Luhačovice významným rozvojom, najmä vďaka architektovi Dušanovi Jurkovičovi, ktorý tu vytvoril unikátny súbor stavieb v štýle ľudovej secesie. Luhačovice sú známe svojimi liečivými minerálnymi prameňmi, ktorých je v súčasnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Medzi najznámejšie patrí Vincentka, Aloiska, Ottovka a prameň Dr. Šťastného. Tieto pramene sú bohaté na minerály a využívajú sa pri liečbe ochorení dýchacích ciest, tráviaceho ústrojenstva, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Mesto je preslávené architektonickými skvostmi, najmä stavbami Dušana Jurkoviča, ako sú Jurkovičov dom, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovici 20. storočia architektom Oskarom Pořískom, je centrom kúpeľného života a miestom pre prechádzky a spoločenské stretnutia (Maroš Puček). Luhačovice tiež ponúkajú bohatý kultúrny program vrátane festivalov, koncertov a výstav (luhacovice.eu). Okolie Luhačovíc je ideálne pre milovníkov prírody a aktívneho odpočinku. Mesto je obklopené Bielymi Karpatmi a Vizovickými vrchmi, ktoré ponúkajú množstvo turistických a cyklistických trás (Maroš Puček). Luhačovická priehrada je obľúbeným miestom pre rekreáciu, rybolov a vodné športy (vincentluhacovice.cz). Okrem kúpeľných procedúr a prechádzok po kolonáde môžu návštevníci objavovať aj ďalšie zaujímavosti, ako je Múzeum luhačovického Zálesí, ktoré ponúka pohľad do histórie a kultúry regiónu (travelking.sk). Pre s deťmi sú k dispozícii detské ihriská, športové areály a nenáročné výlety, napríklad jedinečná trasa Ptačích budek. Mesto poskytuje širokú škálu ubytovacích možností, od luxusných wellness hotelov po útulné penzióny a ubytovanie v súkromí, ktoré uspokoja požiadavky aj tých najnáročnejších hostí (luhacovice.eu).

Luhačovice is a picturesque spa town in southeastern Moravia, approximately 16 km southeast of Zlín. With a population of around 5,100 and a rich history dating back to the 15th century (sk.wikipedia.org), it is the largest spa town in Moravia and a significant center of therapeutic tourism (Wikipedia). The first written mention of Luhačovice dates back to 1412 (sk.wikipedia.org). Since the late 16th century, the town became the center of an estate encompassing 12 villages. In 1629, it came into the ownership of the Serényi family, who began utilizing the local mineral springs and gradually developing spa facilities (Wikipedia). In the 20th century, Luhačovice experienced significant growth, particularly thanks to architect Dušan Jurkovič, who created a unique ensemble of buildings in the folk Art Nouveau style. Luhačovice is renowned for its healing mineral springs, of which there are currently 16 (vincentluhacovice.cz). Among the most famous are Vincentka, Aloiska, Ottovka, and the Dr. Šťastný spring. These springs are rich in minerals and are used to treat respiratory diseases, digestive disorders, obesity, and diabetes (Maroš Puček).

The town is famous for its architectural gems, especially buildings designed by Dušan Jurkovič, such as the Jurkovič House, Chaloupka, Valaška, and Jestřabí Hotel (vincentluhacovice.cz). The Colonnade, built in the mid-20th century by architect Oskar Pořísek, serves as the center of spa life and a place for walks and social gatherings (Maroš Puček). Luhačovice also offers a rich cultural program, including festivals, concerts, and exhibitions (luhacovice.eu). The surroundings of Luhačovice are ideal for nature lovers and active recreation. The town is surrounded by the White Carpathians and Vizovice Highlands, which offer numerous hiking and cycling trails (Maroš Puček). The Luhačovice Reservoir is a popular spot for recreation, fishing, and water sports (vincentluhacovice.cz). Besides spa treatments and strolls along the colonnade, visitors can explore other attractions, such as the Museum of Luhačovice Zálesí, which provides insight into the history and culture of the region (travelking.sk). For families with children, there are playgrounds, sports facilities, and easy trips, such as the unique Birdhouse Trail. The town offers a wide range of accommodation options, from luxurious wellness hotels to cozy guesthouses and private lodgings, catering to even the most demanding guests (luhacovice.eu).

Luhačovice jsou malebné lázeňské město na jihovýchodě Moravy, přibližně 16 km jihovýchodně od Zlína. S počtem obyvatel kolem 5 100 a bohatou historií sahající do 15. století (sk.wikipedia.org) jsou největšími lázněmi na Moravě a významným centrem léčebného turismu (Wikipedia). První písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konce 16. století se město stalo centrem panství zahrnujícího 12 vesnic. V roce 1629 přešlo do vlastnictví rodu Serényiů, kteří začali využívat místní minerální prameny a postupně budovat lázeňská zařízení (Wikipedia). Ve 20. století prošly Luhačovice významným rozvojem, především díky architektu Dušanu Jurkovičovi, který zde vytvořil unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Luhačovice jsou známé svými léčivými minerálními prameny, kterých je v současnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Mezi nejznámější patří Vincentka, Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného. Tyto prameny jsou bohaté na minerály a využívají se při léčbě onemocnění dýchacích cest, trávicího ústrojí, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Město je proslulé architektonickými skvosty, zejména stavbami Dušana Jurkoviče, jako jsou Jurkovičův dům, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovině 20. století architektem Oskarem Poříškem, je centrem lázeňského života a místem pro procházky a společenská setkání (Maroš Puček). Luhačovice také nabízejí bohatý kulturní program včetně festivalů, koncertů a výstav (luhacovice.eu). Okolí Luhačovic je ideální pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Město je obklopeno Bílými Karpaty a Vizovickými vrchy, které nabízejí množství turistických a cyklistických tras (Maroš Puček). Luhačovická přehrada je oblíbeným místem pro rekreaci, rybolov a vodní sporty (vincentluhacovice.cz). Kromě lázeňských procedur a procházek po kolonádě mohou návštěvníci objevovat další zajímavosti, jako je Muzeum luhačovického Zálesí, které nabízí pohled do historie a kultury regionu (travelking.sk). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici dětská hřiště, sportovní areály a nenáročné výlety, například jedinečná trasa Ptačích budek. Město poskytuje širokou škálu ubytovacích možností, od luxusních wellness hotelů po útulné penziony a soukromé ubytování, které uspokojí i ty nejnáročnější hosty (luhacovice.eu).