2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Ľudská príroda, Mestá, Moravské, Parky, Príroda, Zahraničie

Lužánky – park v Brne

skala
Hits: 215

Pôvod­ným názov pre Lužán­ky je Augar­ten, v han­te­cu Augec. Leží v nad­mor­skej výš­ke 214 met­rov nad morom (Wiki­pe­dia). Lužán­ky sú prvým verej­ný par­kom v Čes­ku (goto​br​no​.cz). S roz­lo­hou 22 hek­tá­rov je naj­väč­ším brnen­ským par­kom (brna​.cz). Zalo­že­ný bol v roku 1786 ako jeden z prvých verej­ných par­kov v stred­nej Euró­pe (goto​br​no​.cz). Avšak prvé zmien­ky o Lužán­kach sú z 13. sto­ro­čia, kedy Niger veno­val luž­nú lúku s hos­po­dár­skym dvor­com neďa­le­ko hra­dieb her­bur­ské­mu kláš­to­ru. V 16. sto­ro­čí ten­to maje­tok pre­vza­li jezu­iti a v 18. sto­ro­čí tu posta­vi­li kapl­n­ku a okras­nú záh­ra­du (Wiki­pe­dia). Záh­ra­da vznik­la na úze­mí pôvod­nej luž­nej lúky pri Ponáv­ke. Jej auto­rom bol cisár­sky záh­rad­ník Franz Bis­sin­ger, kto­rý ju osa­dil do fran­cúz­ske­ho štý­lu (brna​.cz). 

Upro­stred par­ku sa nachá­dza novo­re­ne­sanč­ný Pavi­lon, kde sa aj dnes kona­jú ple­sy, kon­cer­ty, sláv­nos­ti a výsta­vy. Dnes je zná­my aj pod náz­vom Kasi­no a plní aj fun­kciu det­ské­ho cen­tra voľ­né­ho času. Súčas­ná podo­ba par­ku pochá­dza z roku 1840 a jej auto­rom je Anto­nín Šebá­nek (goto​br​no​.cz). Šebá­nek zme­nil ráz záh­ra­dy na park anlic­ké­ho prí­rod­né­ho štý­lu. Park roz­ší­ril na 22.3 ha, stal sa mest­ským kor­zom, výlet­ným mies­tom a mies­tom kul­túr­nym a spo­lo­čen­ským (brna​.cz). Lužán­ky sú aj dnes špor­to­vým a spo­lo­čen­ským cen­trom (goto​br​no​.cz). Park je kul­túr­nou pamiat­kou (Wiki­pe­dia). Súčas­ná podo­ba par­ku je výsled­kom rekon­štruk­cie z rokov 1991 – 2012 pod­ľa Iva­na Otru­bu (Otru­ba). V rokoch 1978, 2015 – 2016 orni­to­ló­go­via zazna­me­na­li v par­ku 72 dru­hov vtá­kov, z toho 29 hniez­dnia­cich (Čer­ný, Šebe­la). V roku 2004 bolo v par­ku vybu­do­va­né ume­lé kory­to rie­ky Ponáv­ky, kto­rá kedy­si cez park tiek­la. Dnes je jej tok zve­de­ný do potru­bia, kto­ré skrý­va val tiah­nu­ci sa ved­ľa Drob­né­ho uli­ce (jeco​ol​.net).

The ori­gi­nal name for Lužán­ky is Augar­ten, in the local dia­lect kno­wn as Augec. It lies at an alti­tu­de of 214 meters abo­ve sea level. Lužán­ky is the first pub­lic park in the Czech Repub­lic. With an area of​22 hec­ta­res, it is the lar­gest park in Brno. It was foun­ded in 1786 as one of the first pub­lic parks in Cen­tral Euro­pe. Howe­ver, the first men­ti­ons of Lužán­ky date back to the 13th cen­tu­ry when Niger dona­ted a mea­dow with an eco­no­mic manor near the walls of the Her­bur­ský monas­te­ry. In the 16th cen­tu­ry, this pro­per­ty was taken over by the Jesu­its, and in the 18th cen­tu­ry, they built a cha­pel and orna­men­tal gar­den here. The gar­den was cre­a­ted on the ter­ri­to­ry of the ori­gi­nal flo­odp­lain mea­dow near the Ponáv­ka River. Its aut­hor was the impe­rial gar­de­ner Franz Bis­sin­ger, who plan­ted it in the French style.

In the midd­le of the park stands the Neo-​Renaissance Pavi­li­on, whe­re balls, con­certs, celeb­ra­ti­ons, and exhi­bi­ti­ons are held to this day. It is also kno­wn as the Casi­no and ser­ves as a chil­dre­n’s lei­su­re cen­ter. The cur­rent form of the park dates back to 1840 and was desig­ned by Anto­nín Šebá­nek. Šebá­nek trans­for­med the cha­rac­ter of the gar­den into a park in the English natu­ral sty­le. The park was expan­ded to 22.3 hec­ta­res, beco­ming a city pro­me­na­de, a pla­ce for excur­si­ons, and a cul­tu­ral and social cen­ter. Lužán­ky is still a sports and social cen­ter today. The park is a cul­tu­ral monu­ment. The cur­rent form of the park is the result of recons­truc­ti­on from 1991 to 2012 accor­ding to Ivan Otruba.

In the years 1978, 2015 – 2016, ornit­ho­lo­gists recor­ded 72 spe­cies of birds in the park, of which 29 are nesting. In 2004, an arti­fi­cial bed of the Ponáv­ka River, which once flo­wed through the park, was built. Today, its cour­se is diver­ted into a pipe­li­ne, which hides the embank­ment run­ning next to Drob­né Street.

Lite­ra­tú­ra

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Biotopy, Časová línia, Česko, Krajina, Les, Organizmy, Príroda, Rastliny, Severná Morava, Stromy, Zahraničie

Lázy

skala
Hits: 177

Lázy sa nachá­dza­jú v okre­se Vse­tín, sú čas­ťou obce Louč­ka. Žije tu 80 oby­va­te­ľov. Kedy­si sa tu kona­li pre­te­ky mini­kár. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1763 (Wiki­pe­dia). V dru­hej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia tu bola pev­nosť, kto­rá bola neskôr pre­bu­do­va­ná na zámok. V roku 1948 pre­šiel do vlast­níc­tva štá­tu a bol znač­ne poško­de­ný. Od roku 1993 pre­bie­ha jeho rekon­štruk­cia s cie­ľom zacho­vať ten­to his­to­ric­ký sym­bol obce. Okrem zám­ku je tu aj kos­tol svä­té­ho Petra.

Lázy, loca­ted in the dis­trict of Vse­tín, are a part of the muni­ci­pa­li­ty of Louč­ka. The­re are 80 inha­bi­tants living here. Once, mini kart races were held here. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1763 (Wiki­pe­dia). In the second half of the 14th cen­tu­ry, the­re was a for­tress here, which was later rebu­ilt into a cast­le. In 1948, it pas­sed into sta­te owners­hip and was sig­ni­fi­can­tly dama­ged. Sin­ce 1993, its recons­truc­ti­on has been under­way with the aim of pre­ser­ving this his­to­ri­cal sym­bol of the muni­ci­pa­li­ty. In addi­ti­on to the cast­le, the­re is also the Church of St. Peter.

Lázy se nachá­ze­jí v okre­se Vse­tín a jsou sou­čás­tí obce Louč­ka. Zde žije 80 oby­va­tel. V minu­los­ti se zde kona­ly závo­dy minia­tu­ri­zo­va­ných vozů. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Lázích pochá­zí z roku 1763 (Wiki­pe­dia). V dru­hé polo­vi­ně 14. sto­le­tí zde stá­va­la pev­nost, kte­rá byla později pře­sta­věna na zámek. V roce 1948 pře­šel zámek do vlast­nic­tví stá­tu a byl znač­ně poško­zen. Od roku 1993 pro­bí­há jeho rekons­truk­ce s cílem zacho­vat ten­to his­to­ric­ký sym­bol obce. Kro­mě zám­ku se zde nachá­zí také kos­tel sva­té­ho Petra.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 753

Liten­či­ce ležia na Liten­čic­kej pahor­ka­ti­ne, 21 km juho­zá­pad­ne od Kro­me­ří­žu. Majú cha­rak­ter mes­ty­su, kto­ré­ho súčas­ťou je aj obec Stra­be­ni­ce. Na výme­re 10,51 km2 tu žije 484 oby­va­te­ľov (liten​ci​ce​.com).Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bolo z obdo­bia Veľ­ko­mo­rav­skej ríše náj­de­ných 153 hro­bov (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­ciach exis­to­va­la v dru­hej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia. Z nej sa stav­ba pre­bu­do­va­la na zámok, kto­rý v roku 1948 pre­šiel do rúk štá­tu a bol znač­ne devas­to­va­ný. Po roku 1993 bol rešti­tu­ova­ný a momen­tál­ne je rekon­štru­ova­ný (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámok je z roku 1437, v mes­ty­se sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Názov mes­ty­su je odvo­de­ný od rod­né­ho ména Lute­nek. Koreň slo­va lut zná­me­ná líty, zúri­vý (Hosák, Šrá­mek). Poria­da­jú sa tu poľov­níc­ke ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce are situ­ated on the Liten­či­ce Uplands, 21 kilo­me­ters sout­hwest of Kro­měříž. They have the cha­rac­ter of a town, which also inc­lu­des the vil­la­ge of Stra­be­ni­ce. With an area of 10.51 squ­are kilo­me­ters, the popu­la­ti­on here is 484 inha­bi­tants (liten​ci​ce​.com). The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. On the hill of Obec­ni­ce, 153 gra­ves from the Gre­at Mora­vian Empi­re peri­od were found (liten​ci​ce​.com). A for­tress in Liten­či­ce exis­ted in the second half of the 14th cen­tu­ry. From it, the struc­tu­re was rebu­ilt into a cast­le, which in 1948 pas­sed into the hands of the sta­te and was sig­ni­fi­can­tly devas­ta­ted. After 1993, it was res­ti­tu­ted and is cur­ren­tly under recons­truc­ti­on (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). The cast­le dates back to 1437, and in the town, the­re is the Church of St. Peter and Paul (liten​ci​ce​.com). The name of the town is deri­ved from the nati­ve name Lute­nek. The root of the word ​“lut” means fier­ce, raging (Hosák, Šrá­mek). Hun­ting balls, Sokol car­ni­vals, and fes­ti­vals are held here (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce leží na Liten­čic­ké pahor­ka­ti­ně, 21 km jiho­zá­pad­ně od Kro­měří­že. Mají cha­rak­ter měs­ty­se, jehož sou­čás­tí je i obec Stra­be­ni­ce. Na výměře 10,51 km² zde žije 484 oby­va­tel (liten​ci​ce​.com). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bylo z obdo­bí Vel­ko­mo­rav­ské říše nale­ze­no 153 hro­bů (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­cích exis­to­va­la v dru­hé polo­vi­ně 14. sto­le­tí. Z ní se stav­ba pře­bu­do­va­la na zámek, kte­rý v roce 1948 pře­šel do rukou stá­tu a byl znač­ně devas­to­ván. Po roce 1993 byl res­ti­tu­ován a momen­tál­ně je rekons­tru­ován (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámek je z roku 1437, v měs­ty­se se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Název měs­ty­se je odvo­zen od rod­né­ho jmé­na Lute­nek. Kořen slo­va lut zna­me­ná zuři­vý (Hosák, Šrá­mek). Pořá­da­jí se zde lovec­ké ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Odka­zy

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha 1970, str. 540.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Južné Čechy, Kostoly, Krajina, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Komařice – juhočeská obec so sýpkou pre zabezpečenie pred neúrodnými rokmi

skala
Hits: 719

Obec Koma­ři­ce sa nachá­dza 6 km od Čes­kých Budějo­víc. Nemec­ký názov preň je Komars­chitz. Čes­ké syno­ny­mum je Komá­ŕi­ce. Prvá zmien­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ny his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dza, že osíd­le­nie tu exis­to­va­lo už oko­lo roku 600. Pome­no­va­nie obce pochá­dza od sta­ro­slo­van­ské­ho komar, komar­no, komar­ník, čo zna­me­ná pas­tvi­ny ďale­ko od osíd­le­nia. Pre Koma­ři­ce bolo veľ­mi dôle­ži­té ryb­nič­né, les­né hos­po­dár­stvo a chov ovcí. Vzni­ka­li mly­ny, hám­re, flu­sár­ňa, v kto­rej sa varil potaš. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­te­ľov v 187 domoch na roz­lo­he 10.3 km2. Ležia v nad­mor­skej výš­ke 460 met­rov nad morom (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­li dve veľ­ké záh­ra­dy, v jed­nej bola oran­žé­ria pre pes­to­va­nie cit­ru­sov a fiku­sov. Tu sa v Čechách po prvý krát začal pes­to­vať šalát. Veľ­ký význam mal pivo­var, kto­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kom pive sa tra­do­va­lo, že sa ho člo­vek môže najesť aj napiť, tak bolo vraj hus­té. Aj pre­to sa tu pes­to­val chmeľ, ale aj vín­na réva, kono­pe, ľan, ovo­cie (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ný zámok. Do dneš­nej podo­by ho posta­vi­li v rokoch 1561 – 1566. V roku 1598 zámok vyho­rel. Obdob­ne v rokoch 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámok požia­rom. Pred zám­kom sto­jí baro­ko­vá socha Pan­ny Márie Nepo­škvr­ne­nej, prav­de­po­dob­ne posta­ve­ná oko­lo roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mies­te zám­ku stá­la pred­tým tvrz. Zámok bol v rešti­tú­cii vrá­te­ný maji­te­ľom, kto­rých pred­ko­via ho zakú­pi­li v roku 1926 (Infor­mač­ná tabuľa).

Kon­tri­buč­ná sýp­ka je vidi­teľ­ná zo všet­kých prí­jaz­do­vých ciest v oko­lí. Zača­la vzni­kať už v 13.6.1689. Je dlhá tak­mer 58 met­rov, viac ako 14 met­rov širo­ká a nie­čo cez 16 met­rov vyso­ká. Vznik­la aj s kapa­cit­ných dôvo­dov a z dôvo­du, aby obi­lie pri čas­tých požia­roch pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – b1714 a 1773 – 1776 vďa­ka nej pre­šli kra­jom bez výraz­nej­ších stôp na tunaj­šom oby­va­teľ­stve (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ke­ho údo­lia Žel­no sa cho­di­lo ku stud­nič­ke svä­tej Bar­ba­ry pre lie­či­vú vodu, s údaj­ne bla­ho­dár­ny­mi účin­ka­mi na zrak. Stud­nič­ka je zacho­va­ná dodnes (Infor­mač­ná tabuľa).

The vil­la­ge of Koma­ři­ce is loca­ted 6 km from Čes­ké Budějo­vi­ce. Its Ger­man name is Komars­chitz, and its Czech syno­nym is Komá­ŕi­ce. The first men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onal his­to­rian Jaro­mír Šimon sug­gests that sett­le­ments exis­ted here around the year 600. The name of the vil­la­ge comes from the Old Sla­vic word ​“komar,” mea­ning pas­tu­res far from sett­le­ments. Fis­he­ries, fores­try, and she­ep far­ming were cru­cial for Koma­ři­ce. Mills, ham­mer mills, and a potash boiling faci­li­ty were estab­lis­hed. The vil­la­ge has a popu­la­ti­on of 372 resi­dents in 187 hou­ses, cove­ring an area of 10.3 km². It sits at an alti­tu­de of 460 meters abo­ve sea level (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Two lar­ge gar­dens were cre­a­ted oppo­si­te the cast­le, one of which hou­sed an oran­ge­ry for gro­wing cit­rus fru­its and figs. This is whe­re let­tu­ce cul­ti­va­ti­on began for the first time in Bohe­mia. The bre­we­ry was of gre­at impor­tan­ce and ope­ra­ted until 1904. It was said that Koma­ři­ce beer was so thick that one could eat and drink it. The­re­fo­re, hops were gro­wn here, as well as gra­pe­vi­nes, hemp, flax, and fru­it (koma​ri​ce​.cz).

The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is the Renais­san­ce cast­le. It was rebu­ilt bet­we­en 1561 and 1566 and suf­fe­red a fire in 1598. Simi­lar­ly, it resis­ted fires in 1621, 1673, 1709, and 1742. In front of the cast­le stands a Baro­que sta­tue of the Imma­cu­la­te Vir­gin Mary, pro­bab­ly erec­ted around 1730 (koma​ri​ce​.cz). A for­tress sto­od on the site of the cast­le befo­re its cons­truc­ti­on. The cast­le was retur­ned to its right­ful owners through res­ti­tu­ti­on, pur­cha­sed by the­ir ances­tors in 1926 (Infor­ma­ti­on plaque).

The Con­tri­bu­ti­on Gra­na­ry is visib­le from all the sur­roun­ding roads. Its cons­truc­ti­on began on 13.6.1689. It is almost 58 meters long, over 14 meters wide, and a litt­le over 16 meters high. It was built for capa­ci­ty rea­sons and to ensu­re that grain would not burn in fre­qu­ent fires. The fami­ne years of 1713 – 1714 and 1773 – 1776 left litt­le impact on the local popu­la­ti­on thanks to it (koma​ri​ce​.cz). Peop­le used to go to the near­by Žel­no val­ley to a well dedi­ca­ted to St. Bar­ba­ra for its hea­ling water, belie­ved to have bene­fi­cial effects on eyesight. The well is still pre­ser­ved today (Infor­ma­ti­on plaque).

Obec Koma­ři­ce se nachá­zí 6 km od Čes­kých Budějo­vic. Němec­ký název pro ni je Komars­chitz. Čes­kým syno­ny­mem je Komá­ři­ce. Prv­ní zmín­ka o obci je z roku 1278 (koma​ri​ce​.cz). Regi­onál­ní his­to­rik Jaro­mír Šimon uvá­dí, že osíd­le­ní tu exis­to­va­lo již kolem roku 600. Poj­me­no­vá­ní obce pochá­zí od sta­ro­slo­van­ské­ho slo­va ​“komar”, což zna­me­ná pas­tvi­ny dale­ko od osíd­le­ní. Pro Koma­ři­ce bylo vel­mi důle­ži­té ryb­níč­ní a les­ní hos­po­dá­řs­tví a chov ovcí. V obci Koma­ři­ce žije 372 oby­va­tel v 187 domech na plo­še 10,3 km². Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 460 met­rů nad mořem (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Napro­ti zám­ku vznik­ly dvě vel­ké zahra­dy, v jed­né byla oran­žé­rie pro pěs­to­vá­ní cit­ru­sů a fíků. Zde se v Čechách popr­vé začal pěs­to­vat salát. Vel­ký význam měl pivo­var, kte­rý fun­go­val do roku 1904. O koma­řic­kém pivu se tra­do­va­lo, že ho člo­věk může jíst i pít, tak hus­té prý bylo. Pro­to se zde pěs­to­val chmel, ale také vin­ná réva, kono­pí, len, ovo­ce (koma​ri​ce​.cz).

Domi­nan­tou obce je rene­sanč­ní zámek. Do dneš­ní podo­by ho posta­vi­li v letech 1561 – 1566. V roce 1598 zámek vyho­řel. Podob­ně v letech 1621, 1673, 1709 a 1742 odo­lá­val zámek požá­rům. Před zám­kem sto­jí barok­ní socha Pan­ny Marie Nepos­kvr­něné, prav­děpo­dob­ně posta­ve­ná kolem roku 1730 (koma​ri​ce​.cz). Na mís­tě zám­ku stá­la před­tím tvrz. Zámek byl v res­ti­tu­ci vrá­cen maji­te­lům, jejichž před­ko­vé ho zakou­pi­li v roce 1926 (Infor­mač­ní tabule).

Kon­tri­buč­ní sýp­ka je vidi­tel­ná ze všech pří­jez­do­vých cest v oko­lí. Zača­la vzni­kat již v 13.6.1689. Je dlou­há téměř 58 met­rů, více než 14 met­rů širo­ká a něco přes 16 met­rů vyso­ká. Vznik­la i z kapa­cit­ních důvo­dů a z důvo­du, aby obi­lí při čas­tých požá­rech pod­da­ných nez­ho­re­lo. Hla­do­vé roky 1713 – 1714 a 1773 – 1776 díky ní proš­ly kra­jem bez výraz­něj­ších stop na tam­ním oby­va­tels­tvu (koma​ri​ce​.cz). Do blíz­ké­ho údo­lí Žel­no se cho­di­lo ke stu­dán­ce sva­té Bar­bo­ry pro léči­vou vodu, s údaj­ně bla­ho­dár­ný­mi účin­ky na zrak. Stu­dán­ka je zacho­vá­na dodnes (Infor­mač­ní tabule).

Odka­zy

Komařice

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Technika, Zahraničie

Vysielač Kojál stojí na mieste kde narieka vietor

skala
Hits: 361

Vysie­lač Kojál je 340 met­rov vyso­ký vysie­lač, kto­rý je posta­ve­ný na rov­no­men­nom vrcho­le medzi obca­mi Lipo­vec a Krá­sen­ska, asi 25 km seve­ro­vý­chod­ne od Brna. Je naj­vyš­šou stav­bou na Mora­ve, a tre­ťou naj­vyš­šou v Čes­ku. Sig­ná­lom pokrý­va juž­nú a stred­nú Mora­vu a časť východ­ných Čiech. Posta­ve­ný bol v rokoch 1957 – 1958. V pre­vádz­ke je od 1.1.1959 (Wiki­pe­dia CS).

V roku 1968 sa stal mies­tom odpo­ru. Po invá­zii voj­sk Var­šav­skej zmlu­vy vo vysie­la­ní pokra­čo­va­lo brnen­ské štú­dio, z kto­ré­ho uni­kol pre­no­so­vý auto­bus s 20-​timi pra­cov­ník­mi a na Kojá­li mu radi­oko­mu­ni­kač­ní kole­go­via poskyt­li záze­mie. Vďa­ka sil­né­mu sig­ná­lu z vysie­la­ča dosa­ho­va­lo neskôr vysie­la­nie z Brna a Dědíc až na úze­mie Rakús­ka, kde ho pre­be­ra­la tele­ví­zia ORF a šíri­la ďalej. V 80-​tych rokoch pre­beh­la na vysie­la­či rekon­štruk­cia. Pri pre­cho­de ana­ló­go­vé­ho vysie­la­nia na digi­tál­ne pre­beh­la moder­ni­zá­cia, v roku 2009 tu bol vypnu­tý ana­ló­go­vý sig­nál ČT2 a v roku 2011 Novy, ČT1, a Pri­my. Maxi­mál­ne pra­co­va­lo na vysie­la­či zhru­ba 60 zamest­nan­cov, v roku 2019 ho obslu­ho­va­li dva­ja sta­li zamest­nan­ci (Wiki­pe­dia CS).

Vysie­lač Kojál pat­rí k dôle­ži­tej­ším súčas­tiam infra­štruk­tú­ry Čes­kých Radi­oko­mu­ni­ká­cií. Mal vyni­ka­jú­ci dosah, nala­de­ný ho malo asi 2.5 mili­ó­na oby­va­te­ľov býva­lé­ho Čes­ko­slo­ven­ska (para​bo​la​.cz). Vzni­kol ako štvr­tý tele­víz­ny vysie­lač Čes­ko­slo­ven­ska. Jeho oce­ľo­vá kon­štruk­cia je die­lom vyni­ka­jú­ce­ho tvor­cu inži­nier­ských diel Jose­fa Wan­ke­ho, kto­rý vte­dy pra­co­val v Hut­ním pro­jek­tu v Pra­he. Vo vnút­ri sto­žia­ru bol výťah, kto­rý šiel do výš­ky 290.62 met­ra a trva­lo mu to asi 10 minút. Raz vypa­dol sig­nál počas Ver­di­ho ope­ry a obslu­ha zara­di­la mono­skop a k nemu meló­diu ​“Ole, olé, kup­te si zas, ole, olé náš ana­nas …”. Priš­li mno­hé sťaž­nos­ti, že Kojál obslu­hu­jú bar­ba­ri. V roku 1963 tu nasta­la myšia kala­mi­ta a bol nasa­de­ný zdat­ný hubi­teľ kocúr Mar­kup, kto­rý poznal všet­ky káb­lo­vé roz­vo­dy. Pri potre­be nie­kam prie­tiah­nuť nový kábel bol Mar­kup nepo­strá­da­teľ­ný pomoc­ník (Jakub Kará­sek). Vysie­la­ču pat­rí 800 kW zálož­ný gene­rá­tor, kto­rý doká­že do 20 sekúnd dodať celú spot­re­bu pri výpad­ku elek­tri­ny (pira​.cz).

Vysie­lač je posta­ve­ný na nevľúd­nom kop­ci o kto­rom sa vra­ví, že na ňom narie­ka vie­tor. Kedy­si dáv­no v 14. sto­ro­čí na kop­ci odpo­čí­va­li mat­ky a koji­li svo­je deti (idnes​.cz). Vrch sa pôvod­ne nazý­val Kujál, od slo­va kuja­ti – fou­ka­ti, huče­tí (Jan Celý).

The Kojál trans­mit­ter is a 340-​meter-​tall bro­ad­cas­ting tower situ­ated on the hill of the same name bet­we­en the vil­la­ges of Lipo­vec and Krá­sen­sko, app­ro­xi­ma­te­ly 25 km nort­he­ast of Brno. It is the tal­lest struc­tu­re in Mora­via and the third tal­lest in the Czech Repub­lic. Its sig­nal covers sout­hern and cen­tral Mora­via and parts of eas­tern Bohe­mia. Cons­truc­ted bet­we­en 1957 and 1958, it has been in ope­ra­ti­on sin­ce Janu­ary 1, 1959 (Wiki­pe­dia CS).

In 1968, it beca­me a site of resis­tan­ce. After the inva­si­on of the War­saw Pact for­ces, bro­ad­cas­ting con­ti­nu­ed from the Brno stu­dio, and a trans­mis­si­on bus with 20 emplo­y­ees fled to Kojál, whe­re the­ir col­le­a­gu­es pro­vi­ded sup­port. Thanks to the strong sig­nal from the trans­mit­ter, bro­ad­cas­ting from Brno and Dědi­ce rea­ched as far as Aus­tria, whe­re it was pic­ked up by ORF tele­vi­si­on and rela­y­ed furt­her. In the 1980s, the trans­mit­ter under­went recons­truc­ti­on. During the trans­i­ti­on from ana­log to digi­tal bro­ad­cas­ting, moder­ni­za­ti­on took pla­ce. In 2009, the ana­log sig­nal of ČT2 was swit­ched off here, fol­lo­wed by Nova, ČT1, and Pri­ma in 2011. Ini­tial­ly, around 60 emplo­y­ees wor­ked at the trans­mit­ter, but by 2019, only two per­ma­nent emplo­y­ees ope­ra­ted it (Wiki­pe­dia CS).

The Kojál trans­mit­ter is among the essen­tial com­po­nents of the Czech Radi­ocom­mu­ni­ca­ti­ons infras­truc­tu­re. It had an excel­lent reach, rea­ching app­ro­xi­ma­te­ly 2.5 mil­li­on inha­bi­tants of the for­mer Cze­cho­slo­va­kia. It was estab­lis­hed as the fourth tele­vi­si­on trans­mit­ter in Cze­cho­slo­va­kia. Its ste­el struc­tu­re was desig­ned by the outs­tan­ding engi­ne­er Josef Wan­ke, who wor­ked at Hut­ní pro­jekt in Pra­gue at the time. Insi­de the tower, the­re was an ele­va­tor rea­ching a height of 290.62 meters, taking about 10 minu­tes to ascend. Once, during a bro­ad­cast of a Ver­di ope­ra, the sig­nal fai­led, and the staff pla­y­ed a tape with the melo­dy ​“Ole, olé, buy our pine­app­le again, ole, olé…”. Many com­plaints were rece­i­ved, accu­sing the staff of being bar­ba­ric. In 1963, the­re was a mou­se pla­gue, and a pro­fi­cient mou­se exter­mi­na­tor named Mar­kup, who knew all the cab­le rou­tes, was dep­lo­y­ed. Mar­kup was an indis­pen­sab­le hel­per whe­ne­ver a new cab­le needed to be pul­led some­whe­re (Jakub Kará­sek). The trans­mit­ter is equ­ip­ped with an 800 kW bac­kup gene­ra­tor capab­le of supp­ly­ing the enti­re elect­ri­ci­ty demand wit­hin 20 seconds of a power outa­ge (pira​.cz).

The trans­mit­ter is loca­ted on a ble­ak hill, said to be whe­re the wind mourns. In the 14th cen­tu­ry, mot­hers res­ted on the hill and bre­ast­fed the­ir chil­dren. The hill was ori­gi­nal­ly cal­led Kujál, from the word ​“kuja­ti,” mea­ning to blow or roar (Jan Celý).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post