2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Kelč – mesto s bohatou históriou

skala
Hits: 373

Kelč leží neďa­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí, a Hra­ni­ce. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije tu 2685 oby­va­te­ľov na plo­che nece­lých 28 km2. Osob­nos­ti Kel­če: hudob­ný skla­da­teľ Jaro­slav Křič­ka, kato­líc­ky kňaz, peda­góg, teológ, arci­bis­kup praž­ský, prí­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fut­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Pôvod­ný názov obce bol Keleč, odvo­de­ný od mena Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zvie­ra­cí) zub. Význa­mo­vo šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tok (Hosák, Šrá­mek). Čas­ti mes­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Naj­star­šie sto­py člo­ve­ka na tom­to úze­mí sú z mlad­šej doby kamen­nej. Prvé dočas­né síd­la vzni­ka­li cca 5000 rokov pred naším leto­poč­tom. Súvis­lé osíd­le­nie je dato­va­né oko­lo roku 1000. Na Stráž­nom bol ulo­že­ný poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho strieb­ra. Veľ­ké­ho roz­kve­tu dosiah­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Vte­dy bolo zalo­že­né Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kto­rá bola samos­tat­ná do roku 1850. Kon­com 14. sto­ro­čia pre­bie­ha­li voj­ny medzi morav­ský­mi mark­ra­bat­mi Još­tom a Pro­ko­pom a na začiat­ku 15. sto­ro­čia husit­ské voj­ny, kedy bola Kelč spus­to­še­ná. V 16. sto­ro­čí tu exis­to­val pivo­var a zača­li vzni­kať reme­sel­né cechy. V roku 1621 bola Kelč nie­koľ­ko krát vyplie­ne­ná a vypá­le­ná sused­mi s ​“valaš­ských pans­tiev natoľ­ko, že tu zosta­la sot­va päti­na oby­va­te­ľov. Kelč pre­sta­lo byť mes­tom. Mes­tom sa opäť sta­lo až na kon­ci 18. sto­ro­čia. Začiat­kom 19. sto­ro­čia sa tu roz­ší­ri­la výro­ba fajok (Ladi­slav Balet­ka).

V Kel­či sa nachá­dza pôvod­ne nesko­ro­go­tic­ký zámok zo 16. sto­ro­čia, rene­sanč­ne a baro­ko­vo upra­ve­ný v 17. sto­ro­čí. V súčas­nos­ti slú­ži ako uči­liš­te a prak­tic­ká ško­la. Far­ský kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tol svä­tej Kata­rí­ny, kto­rý bol pôvod­ne zámoc­kou kapl­n­kou zo 16. sto­ro­čia. Rad­ni­ca je zo začiat­ku u 17. sto­ro­čia (Ladi­slav Balet­ka).

Kelč is loca­ted near Valaš­ské Mezi­ří­čí and Hra­ni­ce. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1131 (kelc​.cz). The­re are 2685 inha­bi­tants living on an area of​almost 28 km². Per­so­na­li­ties of Kelč inc­lu­de music com­po­ser Jaro­slav Křič­ka, Cat­ho­lic priest, edu­ca­tor, the­olo­gian, Arch­bis­hop of Pra­gue, Czech pri­ma­te, car­di­nal Fran­ti­šek Tomá­šek, Czech-​American scre­en­wri­ter, direc­tor Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoc­key pla­y­er and foot­bal­ler Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). The ori­gi­nal name of the vil­la­ge was Keleč, deri­ved from the name Kelec, Kelek. Kel means stur­dy (ani­mal) tooth. In terms of mea­ning, it was the pro­per­ty of Kelc or Kel­kov (Hosák, Šrá­mek). Parts of the city: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

The oldest tra­ces of human pre­sen­ce in this area are from the youn­ger Sto­ne Age. The first tem­po­ra­ry sett­le­ments were estab­lis­hed around 5000 years befo­re our era. Con­ti­nu­ous sett­le­ment is dated around the year 1000. A tre­a­su­re tro­ve of coins and frag­ments of sil­ver was depo­si­ted on Stráž­ný. Kelč flou­ris­hed under Bis­hop Bru­no of Schaum­burg. At that time, Nové měs­to Kelč was foun­ded, and the vil­la­ge of Posvát­no, which remai­ned inde­pen­dent until 1850, was foun­ded. Wars bet­we­en the Mora­vian mar­gra­ves Jošt and Pro­kop took pla­ce at the end of the 14th cen­tu­ry, and at the begin­ning of the 15th cen­tu­ry, the Hus­si­te wars, during which Kelč was devas­ta­ted. In the 16th cen­tu­ry, the­re was a bre­we­ry and craft guilds began to emer­ge. In 1621, Kelč was plun­de­red seve­ral times and bur­ned by neigh­bors from ​“Valaš­ských pans­tiev” to such an extent that bare­ly a fifth of the inha­bi­tants remai­ned. Kelč cea­sed to be a city. It beca­me a city again only at the end of the 18th cen­tu­ry. At the begin­ning of the 19th cen­tu­ry, pipe pro­duc­ti­on expan­ded here (Ladi­slav Baletka).

In Kelč, the­re is an ori­gi­nal­ly late Got­hic cast­le from the 16th cen­tu­ry, reno­va­ted in the Renais­san­ce and Baro­que sty­les in the 17th cen­tu­ry. It cur­ren­tly ser­ves as a voca­ti­onal scho­ol. The parish church of St. Peter and Paul and the church of St. Cat­he­ri­ne, which was ori­gi­nal­ly a cast­le cha­pel from the 16th cen­tu­ry. The town hall dates back to the ear­ly 17th cen­tu­ry (Ladi­slav Baletka).

Kelč leží neda­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí a Hra­nic. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije zde 2685 oby­va­tel na plo­še nece­lých 28 km². Osob­nos­ti Kel­če: hudeb­ní skla­da­tel Jaro­slav Křič­ka, kato­lic­ký kněz, peda­gog, teolog, arci­bis­kup praž­ský, pri­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fot­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Původ­ní název obce byl Keleč, odvo­ze­ný od jmé­na Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zví­ře­cí) zub. Význa­mo­vě šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tek (Hosák, Šrá­mek). Čás­ti měs­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Nej­star­ší sto­py člo­věka na tom­to úze­mí jsou z mlad­ší doby kamen­né. Prv­ní dočas­né síd­la vzni­ka­la asi před 5000 lety. Sou­vis­lé osíd­le­ní je dato­vá­no kolem roku 1000. Na Stráž­ném byl ulo­žen poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho stříb­ra. Vel­ké­ho rozk­větu dosáh­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Teh­dy bylo zalo­že­no Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kte­rá byla samos­tat­ná do roku 1850. Kon­cem 14. sto­le­tí pro­bí­ha­ly vál­ky mezi morav­ský­mi mark­ra­ba­ty Još­tem a Pro­ko­pem a na začát­ku 15. sto­le­tí husit­ské vál­ky, kdy byla Kelč spus­to­še­na. V 16. sto­le­tí zde exis­to­val pivo­var a zača­ly vzni­kat řeme­sl­né cechy. V roce 1621 byla Kelč něko­li­krát vyple­něna a vypá­le­na sou­se­dy ​“valaš­ských pans­tiev nato­lik, že tu zůs­ta­la sot­va pěti­na oby­va­tel. Kelč přes­ta­lo být měs­tem. Měs­tem se opět sta­lo až na kon­ci 18. sto­le­tí. Začát­kem 19. sto­le­tí se tu roz­ší­ři­la výro­ba dýmek (Ladi­slav Baletka).

V Kel­či se nachá­zí původ­ně pozdně gotic­ký zámek z 16. sto­le­tí, rene­sanč­ně a barok­ně upra­ve­ný v 17. sto­le­tí. V sou­čas­nos­ti slou­ží jako uči­liš­tě a prak­tic­ká ško­la. Far­ní kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tel sva­té Kate­ři­ny, kte­rý byl původ­ně zámec­kou kap­lí ze 16. sto­le­tí. Rad­ni­ce je z počát­ku 17. sto­le­tí (Ladi­slav Baletka).

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek, 1970: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha, p. 388, 389

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Krajina, Obce, Podunajské, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské

Ľaliová obec Bernolákovo

skala
Hits: 278

Ber­no­lá­ko­vo leží v nad­mor­skej výš­ke 141 met­rov nad morom. Na plo­che 28,43 km2 tu žije 9154 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Obec sa nachá­dza medzi Ivan­kou pri Duna­ji a Sen­com (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo bolo osíd­le­né už v neoli­te, neskor­šie osíd­le­nie je zo star­šej doby bron­zo­vej. Z 8. sto­ro­čia pochá­dza osíd­le­nie náj­de­né na dune Šakoň, kde sa našlo slovansko-​avarské poh­re­bis­ko. Z toh­to osíd­le­nia vyplý­va, že domi­nant­ným dru­hom mäsi­tej potra­vy bola ovca (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Naj­star­šia písom­ná zmien­ka o obci je z roku 1209. Pred­tým tu boli dve osa­dy: Čeki a Luž­ni­ca. His­to­ric­ké náz­vy obce: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. Názov mož­no pochá­dza od sta­ro­ma­ďar­ské­ho csek – bro­diť sa. Na kop­ci Vár­domb sú pozos­tat­ky ček­lís­ke­ho hra­du, posta­ve­ný bol zrej­me po tatar­skom vpá­de v roku 1214. Začiat­kom 16. sto­ro­čia mala obec aj pečať, v kto­rej boli tri ľalie. Vzťah medzi nemec­kým Drei Lilien Stadt nie je vysvet­le­ný. Ček­lís­ky hrad sa nazý­val aj Ľali­ový hrad. Spuš­to­še­ný bol už v 15. sto­ro­čí. V 18. sto­ro­čí Ester­há­zy­ov­ci neďa­le­ko mies­ta sta­ré­ho hra­du posta­vi­li kaš­tieľ – (1714 – 1722). V Ber­no­lá­ko­ve pôso­bil cech čiž­má­rov a hrn­čia­rov. O roku 1766 tu fun­go­va­la manu­fak­tú­ra na výro­bu súk­na, bavl­ne­né lát­ky – kar­tún­ky. Anton Ber­no­lák tu pôso­bil v rokoch 1787 – 1791 ako kňaz. V roku 1828 bolo v Ček­lí­sy 268 domov a 1803 oby­va­te­ľov (ber​no​la​ko​vo​.sk). 

V súčas­nos­ti je Ber­no­lá­ko­vo roz­ví­ja­jú­ca sa obec. Pat­rí medzi naj­ľud­na­tej­šie obce bez šta­tú­tu mes­ta na Slo­ven­sku. Medzi zná­me osob­nos­ti Ber­no­lá­ko­va pat­rí, pat­ri­li dže­zo­vý hudob­ník Laco Déc­zi, fut­ba­lis­ta Tibor Jan­ču­la, fut­ba­lis­ta sto­ro­čia Slo­ven­sa Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Ber­no­lá­ko­vo is loca­ted at an alti­tu­de of 141 meters abo­ve sea level. With an area of​28.43 km², it is home to 9154 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). The vil­la­ge is loca­ted bet­we­en Ivan­ka pri Duna­ji and Senec (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo was sett­led alre­a­dy in the Neolit­hic peri­od, later sett­le­ment dates back to the older Bron­ze Age. Sett­le­ment from the 8th cen­tu­ry was found on the dune of Šakoň, whe­re a Slavic-​Avar ceme­te­ry was dis­co­ve­red. This sett­le­ment sug­gests that the domi­nant type of meat food was she­ep (ber​no​la​ko​vo​.sk).

The oldest writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge is from 1209. Befo­re that, the­re were two sett­le­ments: Čeki and Luž­ni­ca. His­to­ri­cal names of the vil­la­ge: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. The name may come from the Old Hun­ga­rian ​“csek” – to ford. On the hill of Vár­domb are the remains of the Ček­lís­ky cast­le, which was pro­bab­ly built after the Tatar inva­si­on in 1214. At the begin­ning of the 16th cen­tu­ry, the vil­la­ge also had a seal with three lilies. The rela­ti­ons­hip with the Ger­man ​“Drei Lilien Stadt” is not explai­ned. Ček­lís­ky cast­le was also cal­led Lily cast­le. It was aban­do­ned alre­a­dy in the 15th cen­tu­ry. In the 18th cen­tu­ry, the Ester­há­zy fami­ly built a man­si­on near the site of the old cast­le – (1714 – 1722). In Ber­no­lá­ko­vo, the­re was a guild of sho­ema­kers and potters. In 1766, the­re was a manu­fac­to­ry for the pro­duc­ti­on of woolen cloth and cot­ton fab­rics – ​“kar­tún­ky.” Anton Ber­no­lák ser­ved here as a priest from 1787 to 1791. In 1828, the­re were 268 hou­ses and 1803 inha­bi­tants in Ček­lí­sy (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Today, Ber­no­lá­ko­vo is a deve­lo­ping vil­la­ge. It is one of the most popu­lous vil­la­ges wit­hout town sta­tus in Slo­va­kia. Among the famous per­so­na­li­ties of Ber­no­lá­ko­vo are the jazz musi­cian Laco Déc­zi, foot­bal­ler Tibor Jan­ču­la, and the Slo­vak Foot­bal­ler of the Cen­tu­ry Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Ber­no­lá­ko­vo egy 141 méte­res ten­gers­zint felet­ti magas­ság­ban talál­ha­tó. Terüle­te 28,43 km², és 9154 lako­sa van (Wiki­pe­dia). A tele­pülés Ivan­ka pri Duna­ji és Senec között feks­zik (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo már a neoli­ti­kum ide­jén lakott terület volt, későb­bi tele­pülé­sek az idősebb bronz­kor­tól szár­ma­znak. A 8. szá­za­di tele­pülé­si marad­vá­ny­o­kat meg­ta­lál­ták a Šakoň homok­dűné­ken, ahol egy szláv-​árvákkal közös temet­ke­zé­si hely­et talál­tak. Ennek a tele­pülés­nek az alap­ján, a domi­náns húsé­tel típu­sa a bárá­ny volt (ber​no​la​ko​vo​.sk).

A falu leg­ré­geb­bi írá­sos emlí­té­se 1209-​ből szár­ma­zik. Eze­lőtt két tele­pülés volt: Čeki és Luž­ni­ca. A falu tör­té­nel­mi nevei: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. A név lehet, hogy az óma­gy­ar ​“csek” – átkel­ni szó­ból szár­ma­zik. A Vár­dom­bon talál­ha­tó­ak a Ček­lís­ky vár marad­vá­ny­ai, ame­ly­et valós­zí­nűleg a tatár betörés után épí­tet­tek 1214-​ben. A 16. szá­zad ele­jén a falu­nak három lili­om­mal ellá­tott pec­sét­je is volt. A kapc­so­lat a német ​“Drei Lilien Stadt” ‑kal nem magy­aráz­ha­tó meg. A Ček­lís­ky várat Lily-​várnak is nevez­ték. Már a 15. szá­zad­ban elha­gy­atott volt. A 18. szá­zad­ban az Ester­há­zy csa­lád egy kas­té­lyt épí­tett a régi vár hely­é­re – (1714 – 1722). Ber­no­lá­ko­vó­nak volt egy cipész és faze­kas céhe. 1766-​ban egy manu­fak­tú­ra működött itt, gyap­jús­zövet és pamut any­agok előál­lí­tá­sá­ra – ​“kar­tún­ky”. Anton Ber­no­lák 1787 és 1791 között plé­bá­nos­ként szol­gált itt. 1828-​ban 268 ház és 1803 lako­sa volt a Ček­lí­sy falu­nak (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Ma Ber­no­lá­ko­vo egy fej­lődő falu. Ez Szlo­vá­kia leg­né­pe­sebb váro­si stá­tus­zú fal­vai közé tar­to­zik. Ber­no­lá­ko­vo híres sze­mé­ly­i­sé­gei közé tar­to­zik a dzsessz­ze­nész Laco Déc­zi, a lab­da­rú­gó Tibor Jan­ču­la és a szá­zad szlo­vák lab­da­rú­gó­ja Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2007, 2009, 2010, 2011, 2011-2015, 2012, 2013, 2016, 2016-2020, Akvaristika, Časová línia, Prax

Sladkovodné akvária

skala
Hits: 19522

Tu sa nachá­dza­jú cel­ko­vé zábe­ry na nie­kto­ré moje aj cudzie akvá­ria. Mož­no pod­ľa nich pozo­ro­vať vývoj nie­kto­rých nádr­ží. Nachá­dza sa tu aj zopár zábe­rov, kto­ré doku­men­tu­jú stav u nie­kto­rých cho­va­te­ľov, čo môže zna­me­nať aj to, že tie­to nádr­že spĺňa­jú svo­ju fun­kciu a záro­veň aj este­tic­ké kri­té­ria. Nádr­že sú to rôz­ne, rast­lin­né aj vytie­rač­ky, sna­žím sa pre­zen­to­vať to, čo je pek­né, dob­ré, zau­jí­ma­vé, vzácne.

Here are some ove­rall shots of some of my own and fore­ign aqu­ariums. You can obser­ve the deve­lop­ment of some tanks based on them. The­re are also a few shots docu­men­ting the con­di­ti­on at some bre­e­ders’, which may also mean that the­se tanks ful­fill the­ir func­ti­on and aest­he­tic cri­te­ria at the same time. The tanks are vari­ous, plan­ted as well as fish-​only, I’m try­ing to pre­sent wha­t’s beau­ti­ful, good, inte­res­ting, and rare.

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2013, 2014, 2015, 2016, 2016-2020, Akvaristika, Burzy, Časová línia, Reportáže, Teraristické burzy, Výstavy, Výstavy rýb, Výstavy zvierat

Exotika Bratislava

skala
Hits: 20695

Exo­ti­ka Bra­ti­sla­va boli akva­ris­tic­ké akcie, bur­zy, mies­ta­mi aj cho­va­teľ­ské, tera­ris­tic­ké, mies­ta­mi aj výsta­vy. Neja­ký ten rok som pri­tom bol.

Exo­ti­ca Bra­ti­sla­va were aqu­aris­tic events, fairs, some­ti­mes bre­e­ding events, ter­ra­ris­tic events, some­ti­mes exhi­bi­ti­ons. I’ve been to some of them over the years.

Exo­ti­ca Bra­ti­sla­va waren aqu­aris­tis­che Verans­tal­tun­gen, Mes­sen, manch­mal Zucht­ve­rans­tal­tun­gen, Ter­ra­ris­tik­ve­rans­tal­tun­gen, manch­mal Auss­tel­lun­gen. Ich war im Lau­fe der Jah­re auf eini­gen von ihnen.

Akva­ris­tic­ké výstavy

Tera­ris­tic­ké výstavy

Akva­ris­tic­ké burzy

Tera­ris­tic­ké burzy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2014, 2015, 2016, 2016-2020, Biotopy, Časová línia, Jazerá, Jazerá, Krajina, Organizmy, Príroda, Slovenská krajina, Typ krajiny, Záhorie, Živočíchy

Významné vtáčie územie Adamovské jazerá

skala
Hits: 3968

Ada­mov­ské jaze­rá sa nachá­dza­jú na 85-​om rieč­nom kilo­met­ri rie­ky Mora­va. Posky­tu­jú mož­nos­ti pre rybo­lov, let­nú rekre­áciu, kúpa­nie. Sú tu tri prí­sta­vy, pre­má­va­jú tu dve lode. Z prí­sta­vu Gbe­ly Ada­mov sa dá pre­pla­viť do Čes­kých Tvrdo­níc. Ada­mov­ské jaze­rá tvo­ria dve štr­ko­vis­ká, sú teda ume­lo vytvo­re­ný­mi vod­ný­mi plo­cha­mi (Infor­mač­ná tabu­ľa). Od roku 1969. Na sever­nom, ploš­ne väč­šom štr­ko­vis­ku, pre­bie­ha ťaž­ba štr­ku na západ­nej stra­ne aj v súčas­nos­ti. Na juž­nom sa nachá­dza 13 ostro­vov, hniez­di tu viac ako 80 dru­hov vtá­kov (eza​ho​rie​.sk). Kedy­si tu boli mok­ra­de, vďa­ka úpra­ve rie­ky Mora­va zanik­li (Infor­mač­ná tabu­ľa). Mes­to Gbe­ly upra­vi­lo pred časom plá­že, par­ko­va­cie plo­chy, vysa­di­lo stro­my a krí­ky, vybu­do­va­lo spr­chy, umy­vá­reň, sociál­ne zaria­de­nia. Ada­mov je mest­skou čas­ťou mes­ta Gbe­ly (gbe​ly​.sk). Ada­mov­ské jaze­rá sú oje­di­ne­lým prí­kla­dom spo­lu­ži­tia prí­ro­da a člo­ve­ka. Je len málo mies­te, kde môže­te nahliad­nuť do sve­ta vtác­tva z takej bez­pro­stred­nej blíz­kos­ti. Desať­ro­čia tu člo­vek a vtá­ky žijú ved­ľa seba (Infor­mač­ná tabuľa). 

Ada­mov­ské jaze­rá pat­ria medzi naj­výz­nam­nej­šie orni­to­lo­gic­ké loka­li­ty na Záho­rí. Sú význam­nou mig­rač­nou zastáv­kou a noco­vis­kom pre husi. Ada­mov­ské jaze­rá sú súčas­ťou Chrá­ne­né­ho vtá­čie­ho úze­mia Mora­va. Hniez­di tu tak­mer polo­vi­ca hniezd­nej popu­lá­cie na Slo­ven­sku husi divej – Anser anser. Zdr­žu­jú sa tu od feb­ru­ára do júla. Čaj­ka sme­ji­vá Larus ridi­bun­dus tu má naj­väč­šiu koló­niu na Záho­rí. Aj rybár rieč­ny Ster­na hirun­do tu osíd­ľu­je ostro­vy bez vyso­kej vege­tá­cie. V mar­ci a aprí­li tu vrcho­lí jar­ná mig­rá­cia kačíc. Tak­mer celé čier­ne sú lys­ky čier­ne – Fuli­ca atra. Pre hrdzav­ku potá­pa­vú – Net­ta rufi­na sú jaze­rá jed­ným z naj­se­ver­nej­ších hniezd­nych loka­lít. Ďal­šie dru­hy: potáp­ka choch­la­tá Podi­ceps cris­ta­tus, bre­hu­ľa rieč­na Ripa­ria ripa­ria, tra­so­chvost bie­ly Mota­cil­la alba. Zazna­me­na­né tu boli: orliak mor­ský Helia­e­e­tus albi­cil­la, kači­ca ostro­chvos­tá Anas acu­ta, kači­ca divá Anas pla­tyr­hyn­chos, potá­pač bie­ly Mer­gus albel­lus, hla­hol­ka sever­ská Bucep­ha­la clan­gul­la, trs­te­nia­rik, dudok choch­la­tý Upu­pa epops, volav­ka popo­la­vá Ardea cine­rea, chav­koš noč­ný Nyc­ti­co­rax nyc­ti­co­rax, fúzat­ka trs­ti­no­vá Panu­rus biar­mi­cus, slá­vik mod­rák Lus­ci­nia sve­ci­ca, bah­nia­ky, bro­div­ce. V polo­vi­ci novem­bra sem pri­lie­ta­jú veľ­ké kŕd­le husí. Zo seve­ru hus bie­lo­če­lá Anser albif­rons a hus sia­tin­ná Anser faba­lis. V oko­lí jazier hniez­di cíbik choch­la­tý Vanel­lus vanel­lus (Infor­mač­ná tabuľa).

V roku 2009 tu posta­vi­lo mes­to Gbe­ly osem met­rov vyso­kú dre­ve­nú roz­hľad­ňu. Domá­ci je vra­via ávé­háč­ka, čiže Ada­mov­ská vtá­čí hle­dzír­ňa (infog​lo​be​.sk). Z roz­hľad­ne je veľ­mi dob­rý výhľad nie­len na vtá­čie koló­nie a blíz­ke oko­lie, ale hlav­ne v zim­ných mesia­coch aj na vzdia­le­né Malé Kar­pa­ty, Bie­le Kar­pa­ty a Pav­lov­ské vrchy (Pála­va) (uby​tu​jem​sa​.sk). Ja cho­dím na Ada­mov­ské jaze­rá pomer­ne čas­to, okrem iné­ho aj sa kúpať. Občas sa tu zasta­vím aj ces­tou z Mora­vy. Zau­jí­ma­vý je aj bufet – občerstvo­va­cie zaria­de­nie, kto­ré som si rých­lo obľú­bil. V lete tu býva pomer­ne dosť ľudí, ale je to ešte zne­si­teľ­né a s par­ko­va­ním som tu ešte nemal prob­lém (Peter Kaclík).

The Ada­mov Lakes are loca­ted at the 85th river kilo­me­ter of the Mora­va River. They pro­vi­de oppor­tu­ni­ties for fis­hing, sum­mer rec­re­a­ti­on, and swim­ming. The­re are three ports here, and two boats ope­ra­te. From the Gbe­ly Ada­mov port, you can sail to Čes­ké Tvrdo­ni­ce. The Ada­mov Lakes con­sist of two gra­vel pits, thus they are arti­fi­cial­ly cre­a­ted water are­as. Sin­ce 1969, gra­vel mining has been taking pla­ce on the wes­tern side of the lar­ger nort­hern gra­vel pit. The­re are 13 islands in the sout­hern part, whe­re more than 80 spe­cies of birds nest. Once the­re were wet­lands here, but they disap­pe­a­red due to the regu­la­ti­on of the Mora­va River. The town of Gbe­ly recen­tly reno­va­ted bea­ches, par­king are­as, plan­ted tre­es and shrubs, built sho­wers, wash­ro­oms, and social faci­li­ties. Ada­mov is a dis­trict of the town of Gbe­ly. The Ada­mov Lakes are a uni­que exam­ple of coexis­ten­ce bet­we­en natu­re and humans. The­re are few pla­ces whe­re you can obser­ve bird­li­fe from such clo­se pro­xi­mi­ty. For deca­des, humans and birds have been living side by side here.

The Ada­mov Lakes are among the most sig­ni­fi­cant ornit­ho­lo­gi­cal sites in Záho­rie. They are an impor­tant mig­ra­ti­on sto­po­ver and res­ting pla­ce for gee­se. The lakes are part of the Mora­va Pro­tec­ted Bird Area. Almost half of the bre­e­ding popu­la­ti­on of wild gee­se (Anser anser) in Slo­va­kia nests here. They stay here from Feb­ru­ary to July. The black-​headed gull (Larus ridi­bun­dus) has the lar­gest colo­ny in Záho­rie. The com­mon tern (Ster­na hirun­do) also sett­les on islands wit­hout high vege­ta­ti­on. In March and April, the spring mig­ra­ti­on of ducks peaks here. The Eura­sian coot (Fuli­ca atra) is almost enti­re­ly black. The red-​crested pochard (Net­ta rufi­na) con­si­ders the lakes one of the nort­hern­most bre­e­ding sites. Other spe­cies inc­lu­de the gre­at cres­ted gre­be (Podi­ceps cris­ta­tus), the sand mar­tin (Ripa­ria ripa­ria), the whi­te wag­tail (Mota­cil­la alba), the white-​tailed eag­le (Halia­e­e­tus albi­cil­la), the nort­hern pin­tail (Anas acu­ta), the mal­lard (Anas pla­tyr­hyn­chos), the smew (Mer­gus albel­lus), the com­mon gol­de­ne­ye (Bucep­ha­la clan­gu­la), the Eura­sian hoopoe (Upu­pa epops), the grey heron (Ardea cine­rea), the black-​crowned night heron (Nyc­ti­co­rax nyc­ti­co­rax), the bear­ded reed­ling (Panu­rus biar­mi­cus), the blu­eth­ro­at (Lus­ci­nia sve­ci­ca), the sand­pi­pers, and the wag­tails. In mid-​November, lar­ge flocks of gee­se fly here. From the north, the gre­a­ter white-​fronted goose (Anser albif­rons) and the bean goose (Anser faba­lis) arri­ve. The nort­hern lap­wing (Vanel­lus vanel­lus) nests around the lakes.

In 2009, the town of Gbe­ly built an eight-​meter-​high wooden lookout tower here. Locals call it ​“ávé­háč­ka,” mea­ning the Ada­mov bird lookout (infog​lo​be​.sk). The lookout offers a very good view not only of bird colo­nies and the sur­roun­ding area but also, espe­cial­ly in the win­ter months, of the dis­tant Litt­le Car­pat­hians, Whi­te Car­pat­hians, and Pav­lov Hills (Pála­va) (uby​tu​jem​sa​.sk). I go to the Ada­mov Lakes quite often, inc­lu­ding for swim­ming. Some­ti­mes I stop here on my way from Mora­via. The buf­fet – ref­resh­ment faci­li­ty, which I quick­ly grew fond of, is inte­res­ting. In sum­mer, the­re are quite a few peop­le here, but it’s still tole­rab­le, and I have­n’t had any par­king prob­lems yet (Peter Kaclík).

Die Adamov-​Seen befin­den sich am 85. Fluss­ki­lo­me­ter der March. Sie bie­ten Mög­lich­ke­i­ten zum Angeln, Som­me­rer­ho­lung und Sch­wim­men. Es gibt drei Häfen hier, und zwei Boote ver­keh­ren. Vom Hafen Gbe­ly Ada­mov aus kön­nen Sie nach Čes­ké Tvrdo­ni­ce fah­ren. Die Adamov-​Seen bes­te­hen aus zwei Kiesg­ru­ben, sie sind also künst­lich ges­chaf­fe­ne Was­serf­lä­chen. Seit 1969 wird auf der West­se­i­te der größe­ren nörd­li­chen Kiesg­ru­be Kies abge­baut. Im Süden gibt es 13 Inseln, auf denen mehr als 80 Voge­lar­ten brüten. Früher gab es hier Feucht­ge­bie­te, die jedoch aufg­rund der Regu­lie­rung der March versch­wan­den. Die Stadt Gbe­ly hat vor kur­zem Strän­de, Parkp­lät­ze reno­viert, Bäu­me und Strä­u­cher gepf­lanzt, Dus­chen, Wasch­rä­u­me und sozia­le Ein­rich­tun­gen gebaut. Ada­mov ist ein Stadt­te­il der Stadt Gbe­ly. Die Adamov-​Seen sind ein ein­zi­gar­ti­ges Beis­piel für das Zusam­men­le­ben von Natur und Men­schen. Es gibt nur weni­ge Orte, an denen Sie die Voge­lwelt aus solch unmit­tel­ba­rer Nähe beobach­ten kön­nen. Seit Jahr­zehn­ten leben Men­schen und Vögel hier Sei­te an Seite.

Die Adamov-​Seen gehören zu den bede­utend­sten ornit­ho­lo­gis­chen Stät­ten in Záho­rie. Sie sind ein wich­ti­ger Rast- und Über­nach­tung­sort für Gän­se. Die Seen sind Teil des ges­chütz­ten Vogel­ge­biets Mora­va. Fast die Hälf­te der Brut­po­pu­la­ti­on von Wild­gän­sen (Anser anser) in der Slo­wa­kei brütet hier. Sie ble­i­ben hier von Feb­ru­ar bis Juli. Die Lach­möwe (Larus ridi­bun­dus) hat die größte Kolo­nie in Záho­rie. Auch die Fluss­se­esch­wal­be (Ster­na hirun­do) sie­delt auf Inseln ohne hohe Vege­ta­ti­on. Im März und April erre­icht die Früh­jahr­swan­de­rung von Enten hier ihren Höhe­punkt. Die Blass­hüh­ner (Fuli­ca atra) sind fast volls­tän­dig sch­warz. Die Kric­ken­te (Net­ta rufi­na) bet­rach­tet die Seen als einen der nörd­lichs­ten Brutp­lät­ze. Zu den wei­te­ren Arten gehören der Hau­ben­tau­cher (Podi­ceps cris­ta­tus), der Ufersch­wal­ben (Ripa­ria ripa­ria), die Bachs­tel­ze (Mota­cil­la alba), der See­ad­ler (Halia­e­e­tus albi­cil­la), die Spies­sen­te (Anas acu­ta), die Stoc­ken­te (Anas pla­tyr­hyn­chos), die Zwer­gsä­ger (Mer­gus albel­lus), die Schel­len­te (Bucep­ha­la clan­gu­la), der Wie­de­hopf (Upu­pa epops), der Fisch­re­i­her (Ardea cine­rea), die Nacht­re­i­her (Nyc­ti­co­rax nyc­ti­co­rax), der Bart­me­i­se (Panu­rus biar­mi­cus), die Blau­kehl­chen (Lus­ci­nia sve­ci­ca), die Wat­vögel und die Stel­zen­lä­u­fer. Mit­te Novem­ber flie­gen hier gro­ße Gän­se­her­den ein. Aus dem Nor­den kom­men die Bläss­gän­se (Anser albif­rons) und die Saat­gän­se (Anser faba­lis). In der Umge­bung der Seen brüten Kie­bit­ze (Vanel­lus vanellus).

Im Jahr 2009 bau­te die Stadt Gbe­ly hier einen acht Meter hohen höl­zer­nen Aus­sichts­turm. Die Ein­he­i­mis­chen nen­nen ihn ​“ávé­háč­ka”, was bede­utet Ada­mov Vogel-​Aussichtsturm (infog​lo​be​.sk). Der Aus­sichts­turm bie­tet nicht nur einen sehr guten Blick auf Vogel­ko­lo­nien und die Umge­bung, son­dern auch, beson­ders in den Win­ter­mo­na­ten, auf die ent­fern­ten Kle­i­nen Kar­pa­ten, Wei­ßen Kar­pa­ten und Pav­lov Hills (Pála­va) (uby​tu​jem​sa​.sk). Ich gehe ziem­lich oft zu den Adamov-​Seen, auch zum Sch­wim­men. Manch­mal hal­te ich hier auf mei­nem Weg von Mäh­ren an. Das Buf­fet – Erf­ris­chung­se­in­rich­tung, die ich schnell lieb­ge­won­nen habe, ist inte­res­sant. Im Som­mer gibt es hier ziem­lich vie­le Leute, aber es ist noch erträg­lich, und ich hat­te hier noch kei­ne Parkp­rob­le­me (Peter Kaclík).

Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post