Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Obce, Zahraničie

Netolice – jedno z najstarších miest v Čechách

Hits: 51

Neto­li­ce je mes­teč­ko nachá­dza­jú­ce sa v juž­ných Čechách, pri­bliž­ne 20 kilo­met­rov západ­ne od Čes­kých Budějo­víc, žije tu pri­bliž­ne 2 500 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka o Neto­li­ciach pochá­dza z roku 981, keď sú spo­mí­na­né v Kos­mo­vej kro­ni­ke ako hra­dis­ko. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jú osíd­le­nie tej­to oblas­ti už v dobe bron­zo­vej. V 8. sto­ro­čí sa tu usa­di­li Slo­va­nia, čo robí z Neto­líc jed­no z naj­star­ších miest v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­de­ní rodu Slav­ní­kov­cov v roku 995 sa hra­dis­ko Neto­li­ce sta­lo majet­kom vlád­nu­ce­ho rodu Pře­mys­lov­cov. Pod hra­dis­kom vznik­la osa­da oko­lo kos­to­la svä­té­ho Vác­la­va, kto­rá sa postup­ne roz­ras­ta­la a sta­la sa cen­trom obcho­du a sprá­vy v regi­ó­ne (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jad­ro Neto­líc je mest­skou pamiat­ko­vou zónou s množ­stvom zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámok Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ný zámok z roku 1583, posta­ve­ný ako lovec­ký zámok pre Vilé­ma z Rožm­ber­ka v štý­le talian­skych víl. Nachá­dza sa v čas­ti Pet­rův Dvůr a je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tol svä­té­ho Vác­la­va je pôvod­ne gotic­ká stav­ba s román­sky­mi prv­ka­mi z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, s rene­sanč­nou vežou. Kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie pochá­dza z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, v 17. sto­ro­čí pre­šiel rano­ba­ro­ko­vou pre­stav­bou. Rad­ni­ca je neore­ne­sanč­ná budo­va z roku 1869 na Mie­ro­vom námes­tí. Baro­ko­vá fon­tá­na sa nachá­dza sa na námes­tí a pochá­dza z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Ján sa nachá­dza Arche­opark Neto­li­ce, kto­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výsku­mu rano­stre­do­ve­ké­ho hra­dis­ka for­mou pria­mej rekon­štruk­cie. Náv­štev­ní­ci tu môžu vidieť rekon­štru­ova­né opev­ne­nie, pali­sá­du a stráž­nu vežu, kto­rá slú­ži aj ako roz­hľad­ňa s výhľa­dom na mes­to a oko­li­tú kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu). Neto­li­ce sú zná­me svo­ji­mi tra­dič­ný­mi podu­ja­tia­mi, ako je Sta­ro­čes­ký jar­mark Na Linec­ké ces­tě”, kto­rý sa koná v máji a ponú­ka ukáž­ky reme­siel, tra­dič­nej hud­by a tan­ca. Medzi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ca­mi pat­rí Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ni­kár a archi­tekt, kto­rý sa podie­ľal na budo­va­ní ryb­ní­kov v juž­ných Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lie Neto­líc je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, čo posky­tu­je ide­ál­ne pod­mien­ky pre milov­ní­kov prí­ro­dy a rekre­ácie. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. ale­bo 16. sto­ro­čí, je obľú­be­ným mies­tom na pre­chádz­ky a rela­xá­ciu. Na jeho hrá­dzi sa nachá­dza­jú dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblú­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti mes­ta sa nachá­dza aj pút­nic­ké mies­to Lomec s kos­to­lom mena Pan­ny Márie, kto­rý je jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších baro­ko­vých pút­nic­kých miest v juž­ných Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­li­ce is a small town loca­ted in South Bohe­mia, app­ro­xi­ma­te­ly 20 kilo­me­ters west of Čes­ké Budějo­vi­ce, with a popu­la­ti­on of around 2,500. The first writ­ten men­ti­on of Neto­li­ce dates back to 981 when it was recor­ded as a for­ti­fied sett­le­ment in the Chro­nic­le of Cos­mas. Howe­ver, archa­e­olo­gi­cal fin­dings sug­gest that the area was inha­bi­ted as ear­ly as the Bron­ze Age. In the 8th cen­tu­ry, Slavs sett­led here, making Neto­li­ce one of the oldest towns in Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu). After the mas­sac­re of the Slav­ník dynas­ty in 995, the Neto­li­ce stron­ghold beca­me the pro­per­ty of the ruling Pře­mys­lid dynas­ty. A sett­le­ment deve­lo­ped below the for­tress around the Church of St. Wen­ces­las, gra­du­al­ly expan­ding into a regi­onal cen­ter of tra­de and admi­ni­stra­ti­on (en​.wiki​pe​dia​.org).

The his­to­ri­cal core of Neto­li­ce is a muni­ci­pal heri­ta­ge zone with many well-​preserved his­to­ri­cal buil­dings. Kra­toch­ví­le Cha­te­au, a Renais­san­ce hun­ting lod­ge built in 1583 for Vilém of Rožm­berk in the sty­le of Ita­lian vil­las, is loca­ted in the Pet­rův Dvůr dis­trict and is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (en​.wiki​pe​dia​.org). The Church of St. Wen­ces­las is ori­gi­nal­ly a Got­hic struc­tu­re with Roma­ne­sque ele­ments from the second half of the 13th cen­tu­ry, fea­tu­ring a Renais­san­ce tower. The Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary also dates back to the second half of the 13th cen­tu­ry and under­went an ear­ly Baro­que recons­truc­ti­on in the 17th cen­tu­ry. The town hall is a Neo-​Renaissance buil­ding from 1869, loca­ted on Pea­ce Squ­are. A Baro­que foun­tain from 1677 is also situ­ated in the squ­are. On St. John’s Hill (Sva­tý Ján), the Neto­li­ce Archa­e­opark pre­sents the results of archa­e­olo­gi­cal rese­arch on the ear­ly medie­val stron­ghold through direct recons­truc­ti­on. Visi­tors can see recons­truc­ted for­ti­fi­ca­ti­ons, a pali­sa­de, and a watch­to­wer, which also ser­ves as a lookout point offe­ring vie­ws of the town and sur­roun­ding coun­try­si­de (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce is kno­wn for its tra­di­ti­onal events, such as the Old Czech Fair Na Linec­ké ces­tě, held in May, fea­tu­ring demon­stra­ti­ons of crafts, tra­di­ti­onal music, and dan­ce. Among the notab­le figu­res asso­cia­ted with Neto­li­ce is Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (c. 1460 – 1538), a Czech pond buil­der and archi­tect who con­tri­bu­ted to the cons­truc­ti­on of fish­ponds in South Bohe­mia (en​.wiki​pe​dia​.org).

The sur­roun­dings of Neto­li­ce are rich in fish­ponds and forests, pro­vi­ding ide­al con­di­ti­ons for natu­re lovers and rec­re­a­ti­on. Mnich Pond, estab­lis­hed in the 15th or 16th cen­tu­ry, is a popu­lar spot for walks and rela­xa­ti­on. Two his­to­ri­cal­ly sig­ni­fi­cant sto­ne arch brid­ges are loca­ted on its dam (en​.wiki​pe​dia​.org). Near the town, the­re is also the pilg­ri­ma­ge site of Lomec with the Church of the Name of the Vir­gin Mary, one of the most impor­tant Baro­que pilg­ri­ma­ge sites in South Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­litz ist eine kle­i­ne Stadt in Süd­böh­men, etwa 20 Kilo­me­ter west­lich von Čes­ké Budějo­vi­ce, mit einer Bevöl­ke­rung von etwa 2.500 Ein­woh­nern. Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Neto­litz stammt aus dem Jahr 981, als sie in der Chro­nik des Cos­mas als befes­tig­te Sied­lung erwähnt wur­de. Archä­o­lo­gis­che Fun­de deuten jedoch darauf hin, dass die Gegend bere­its in der Bron­ze­ze­it besie­delt war. Im 8. Jahr­hun­dert lie­ßen sich hier Sla­wen nie­der, was Neto­litz zu einer der ältes­ten Städ­te Böh­mens macht (hola​so​vi​ce​.eu). Nach dem Mas­sa­ker an der Dynas­tie der Sla­wni­ki­den im Jahr 995 wur­de die Fes­tung Neto­litz Eigen­tum der herrs­chen­den Dynas­tie der Pře­mys­li­den. Unter­halb der Fes­tung ents­tand eine Sied­lung um die Kir­che des Hl. Wen­zel, die sich all­mäh­lich aus­dehn­te und zu einem regi­ona­len Handels- und Ver­wal­tungs­zen­trum wur­de (en​.wiki​pe​dia​.org).

Der his­to­ris­che Stadt­kern von Neto­litz ist eine städ­tis­che Denk­mal­zo­ne mit zahl­re­i­chen gut erhal­te­nen his­to­ris­chen Gebä­u­den. Das Sch­loss Kra­toch­ví­le, ein Renaissance-​Jagdschloss aus dem Jahr 1583, wur­de für Vilém von Rosen­berg im Stil ita­lie­nis­cher Vil­len erbaut. Es befin­det sich im Stadt­te­il Pet­rův Dvůr und ist ein nati­ona­les Kul­tur­denk­mal (en​.wiki​pe​dia​.org). Die Kir­che des Hl. Wen­zel ist urs­prün­glich ein gotis­ches Bau­werk mit roma­nis­chen Ele­men­ten aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und ver­fügt über einen Renais­san­ce­turm. Die Kir­che Mariä Him­mel­fa­hrt stammt eben­falls aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und wur­de im 17. Jahr­hun­dert früh­ba­rock umge­baut. Das Rat­haus ist ein neore­nais­san­ce Gebä­u­de aus dem Jahr 1869 am Frie­dens­platz. Ein baroc­ker Brun­nen aus dem Jahr 1677 befin­det sich eben­falls auf dem Platz. Auf dem Hügel Sva­tý Ján befin­det sich der Archä­o­park Neto­litz, der die Ergeb­nis­se archä­o­lo­gis­cher Fors­chun­gen über die früh­mit­te­lal­ter­li­che Fes­tung durch direk­te Rekons­truk­ti­on prä­sen­tiert. Besu­cher kön­nen rekons­tru­ier­te Befes­ti­gung­san­la­gen, eine Pali­sa­de und einen Wach­turm besich­ti­gen, der auch als Aus­sichts­punkt mit Blick auf die Stadt und die umlie­gen­de Lands­chaft dient (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­litz ist bekannt für sei­ne tra­di­ti­onel­len Verans­tal­tun­gen, wie den alt­böh­mis­chen Jahr­mar­kt Na Linec­ké ces­tě, der im Mai statt­fin­det und Han­dwerks­vor­füh­run­gen, tra­di­ti­onel­le Musik und Tanz bie­tet. Zu den bede­uten­den Per­sön­lich­ke­i­ten, die mit Neto­litz ver­bun­den sind, gehört Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (ca. 1460 – 1538), ein tsche­chis­cher Teich­bau­er und Archi­tekt, der an der Errich­tung von Fisch­te­i­chen in Süd­böh­men bete­i­ligt war (en​.wiki​pe​dia​.org).

Die Umge­bung von Neto­litz ist reich an Tei­chen und Wäl­dern, die ide­a­le Bedin­gun­gen für Natur­lieb­ha­ber und Erho­lung bie­ten. Der Mnich-​Teich, der im 15. oder 16. Jahr­hun­dert ange­legt wur­de, ist ein belieb­ter Ort für Spa­zier­gän­ge und Ents­pan­nung. Auf sei­nem Damm befin­den sich zwei his­to­risch bede­uten­de Ste­in­bo­genb­rüc­ken (en​.wiki​pe​dia​.org). In der Nähe der Stadt liegt auch der Wall­fa­hr­t­sort Lomec mit der Kir­che des Namens Mariens, einer der wich­tigs­ten baroc­ken Wall­fa­hr­t­sor­te in Süd­böh­men (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­li­ce je měs­teč­ko nachá­ze­jí­cí se v již­ních Čechách, přib­liž­ně 20 kilo­met­rů západ­ně od Čes­kých Budějo­vic, s popu­la­cí oko­lo 2 500 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Neto­li­cích pochá­zí z roku 981, kdy jsou zmí­něny v Kos­mo­vě kro­ni­ce jako hra­diš­tě. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jí osíd­le­ní této oblas­ti již v době bron­zo­vé. V 8. sto­le­tí se zde usa­di­li Slo­va­né, což činí z Neto­lic jed­no z nej­star­ších měst v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­dění rodu Slav­ní­kov­ců v roce 995 se hra­diš­tě Neto­li­ce sta­lo majet­kem vlád­nou­cí­ho rodu Pře­mys­lov­ců. Pod hra­diš­těm vznik­la osa­da oko­lo kos­te­la sva­té­ho Vác­la­va, kte­rá se postup­ně roz­růs­ta­la a sta­la se cen­trem obcho­du a sprá­vy v regi­onu (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jád­ro Neto­lic je měst­skou památ­ko­vou zónou s množ­stvím zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámek Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ní zámek z roku 1583, posta­ve­ný jako lovec­ký zámek pro Vilé­ma z Rožm­ber­ka ve sty­lu ital­ských vil. Nachá­zí se v čás­ti Pet­rův Dvůr a je národ­ní kul­tur­ní památ­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tel sva­té­ho Vác­la­va je původ­ně gotic­ká stav­ba s román­ský­mi prv­ky z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, s rene­sanč­ní věží. Kos­tel Nane­bev­ze­tí Pan­ny Marie pochá­zí z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, v 17. sto­le­tí pro­šel raně barok­ní pře­stav­bou. Rad­ni­ce je neore­ne­sanč­ní budo­va z roku 1869 na Míro­vém náměs­tí. Barok­ní kaš­na se nachá­zí na náměs­tí a pochá­zí z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Jan se nachá­zí Arche­opark Neto­li­ce, kte­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výzku­mu raně stře­do­věké­ho hra­diš­tě for­mou pří­mé rekons­truk­ce. Návš­těv­ní­ci zde mohou vidět rekons­tru­ova­né opev­nění, pali­sá­du a stráž­ní věž, kte­rá slou­ží i jako rozh­led­na s výhle­dem na měs­to a okol­ní kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce jsou zná­mé svý­mi tra­dič­ní­mi udá­los­tmi, jako je Sta­ro­čes­ký jar­mark Na Linec­ké ces­tě”, kte­rý se koná v květ­nu a nabí­zí ukáz­ky řeme­sel, tra­dič­ní hud­by a tan­ce. Mezi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ce­mi patří Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ní­kář a archi­tekt, kte­rý se podí­lel na budo­vá­ní ryb­ní­ků v již­ních Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lí Neto­lic je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, což posky­tu­je ide­ál­ní pod­mín­ky pro milov­ní­ky pří­ro­dy a rekre­a­ce. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. nebo 16. sto­le­tí, je oblí­be­ným mís­tem na pro­cház­ky a rela­xa­ci. Na jeho hrá­zi se nachá­ze­jí dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblou­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti měs­ta se nachá­zí také pout­ní mís­to Lomec s kos­te­lem Jmé­na Pan­ny Marie, kte­rý je jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších barok­ních pout­ních míst v již­ních Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).


Odka­zy


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Liptov, Slovenská krajina

Liptovský Hrádok

Hits: 2303

Mes­to leží vo východ­nej čas­ti Lip­tov­skej kot­li­ny pri súto­ku Váhu s Belou v nad­mor­skej výš­ke 640 met­rov nad morom. Na plo­cha 18,32 km2 tu žije 7 441 oby­va­te­ľov. Mest­skou čas­ťou je Dova­lo­vo (Wiki­pe­dia). V mes­te Lip­tov­ská Hrá­dok sa nachá­dza hrad a kaš­tieľ, arbo­ré­tum (lhsi​ty​.sk). Pred­tým tu bolo kelt­ské hra­dis­ko (Wiki­pe­dia). Pre­stav­be a obno­ve hra­du sa veno­va­la Mag­da­lé­na Zai­ová, kto­rá k nemu začiat­kom 17. sto­ro­čia nechal pri­sta­vať rene­sanč­ný kaš­tieľ (Infor­mač­ná tabuľa).cs

Nachá­dza sa tu Náro­do­pis­né múze­um. Bola tu prvá les­níc­ka ško­la v Uhor­sku. Od roku 2014 na Skal­ke sa pri hra­de nachá­dza orien­tač­ná pano­ra­ma­tic­ká tabu­ľa (lhsi​ty​.sk). Popod želez­ni­cou sa nachá­dza maľo­va­ný pod­chod. Prvým zná­mym osíd­le­ním na úze­mí dneš­né­ho Lip­tov­ské­ho Hrád­ku bola osa­da Bel­sko medzi Váhom a Belou. V rokoch 13161340 bol posta­ve­ný kamen­ný hrad. Rene­sanč­ný kaš­tieľ k nemu pri­bu­dol začiat­kom 17. sto­ro­čia (lip​tov​skyh​ra​dok​.sk). Ved­ľa hra­du a kaš­tie­ľa sa nachá­dza jazier­ko. Na kamen­nom bra­le, kto­ré vyčnie­va z jazier­ka sa nachá­dza kapl­n­ka so sochou svä­té­ho Jána Nepo­muc­ké­ho. V minu­los­ti bola súčas­ťou hra­du a kaš­tie­ľa. Jazier­ko je ume­lo vytvo­re­né po roku 1949 pri výstav­be mos­ta cez rie­ku Belá (Infor­mač­ná tabuľa).

Lipo­vú alej, kto­rá je typic­ká pre Lip­tov­ský Hrá­dok, vysa­di­li v roku 1777 (Wiki­pe­dia) les­maj­strom a pre­fek­tom likavsko-​hrádockého komor­ské­ho pan­stva Jánom Xave­rom Gir­sí­kom. Od roku 1975 je chrá­ne­ným prí­rod­ným výtvo­rom (Infor­mač­ná tabu­ľa). Skal­ka je vápen­co­vý útes v Hrad­skej hore, na kto­rej vyhliad­ka na mes­to, Západ­né a Vyso­ké Tat­ry. V minu­los­ti tu bola stráž­na veža, dnes je tu slo­ven­ské troj­vr­šie a dvoj­ra­men­ný kríž (Infor­mač­ná tabuľa).

V obci sa nachádza:

  • Evan­je­lic­ký kos­tol a budo­va mot­li­teb­ne, die­lo Emi­la Bel­lu­ša, kto­rá bolo dokon­če­ná v roku 1943.
  • Soľ­ný a meď­ný úrad bol neskôr síd­lom komor­ské­ho úra­du. Dnes v ňom síd­li Lip­tov­ské múze­um, náro­do­pis­né a ovčiar­ske múzeum.
  • Depu­tát­ne domy les­ní­kov a vyš­ších les­ných úrad­ní­kov z čias komor­ské­ho úra­du Likavsko-​hrádockého pan­stva, kto­ré boli posta­ve­né v dru­hej polo­vi­ci 18. storočia.
  • Kla­si­cis­tic­ký rímsko-​katolícky kos­tol Nav­ští­ve­nia Pan­ny Márie bol posta­ve­ný v roku 1790.
  • Prvá les­níc­ka ško­la v Uhor­sku posta­ve­ná v roku 1800.
  • Kamen­ná skulp­tú­ra Pie­ta ja národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou, pri­pi­so­va­né kame­no­so­chá­ro­vi z rodi­ny Belo­po­toc­kých z orav­ské­ho Bie­le­ho poto­ka. V minu­los­ti bola súčas­ťou hra­du a kaštieľa.
  • Hrob­ka Kolo­ma­na Vitá­li­ša s man­žel­kou, dlho­roč­né­ho tabu­lár­ne­ho sud­ca Lip­tov­skej sto­li­ce a zanie­te­ným vče­lá­rom. S man­žel­kou žili 42 rokov v Lip­tov­skom Hrád­ku, v kaš­tie­li pri hrade.
  • Židov­ský cin­to­rín – lapi­dá­rium je zbier­ka náhrob­ných kame­ňov a krí­žov z býva­lé­ho židov­ské­ho cin­to­rí­na z 19. storočia.
  • Prvá slo­ven­ská poľ­no­hos­po­dár­ska ško­la bola pre­sta­va­ná z býva­lej komor­skej sýp­ky. Bola otvo­re­ná v roku 1871, bola jedi­nou niž­šou poľ­no­hos­po­dár­skou ško­lou v Uhorsku.
  • Dre­ve­né sochy z jase­ňo­vé­ho dre­va, die­la Dali­bo­ra Novot­né­ho z Lip­tov­ské­ho Hrád­ku, Šte­fa­na Sivá­ňa z Babí­na a Sta­na Ondrí­ka z Tvrdo­ší­na.
  • Pamät­ník Stret­nu­tie armád” bol dokon­če­ný v roku 1964, sym­bo­li­zu­je stret­nu­tie Par­ti­zán­ske­ho oddie­lu Vyso­ké Tat­ry, voj­sk 18. armá­dy 4. ukra­jin­ské­ho fron­tu a 1. čes­ko­slo­ven­ské­ho armád­ne­ho zbo­ru. Jeho auto­rom je Miroslv Ksan­dr z Lip­tov­ské­ho Mikuláša.
  • Hrá­doc­ké arbo­ré­tum je prvým les­níc­kym bota­nic­kým par­kom, zalo­žil ho ria­di­te­ľom Horár­skej ško­ly Rudolf Ben­kö v rokoch 18861888. Dnes je chrá­ne­nou štu­dij­nou plo­chou v sprá­ve Stred­nej odbor­nej ško­ly les­níc­kej v Lip­tov­skom Hrádku.
  • Vitá­li­šo­va vila bola posta­ve­ná v roku 1915 z kame­ňa a ruín hra­du Kolo­ma­nom Vitá­li­šom na mies­te pome­no­va­nom Sta­rý trh.

The town is loca­ted in the eas­tern part of the Lip­tov Basin at the con­flu­en­ce of the Váh and Belá rivers at an alti­tu­de of 640 meters abo­ve sea level. With an area of​18.32 km², it is home to 7,441 inha­bi­tants. The town dis­trict inc­lu­des Dova­lo­vo (Wiki­pe­dia). Lip­tov­ská Hrá­dok boasts a cast­le and a man­si­on, as well as an arbo­re­tum (lhsi​ty​.sk). Pre­vi­ous­ly, the­re was a Cel­tic hill­fort here (Wiki­pe­dia). The recons­truc­ti­on and reno­va­ti­on of the cast­le were under­ta­ken by Mag­da­lé­na Zai­ová, who had a Renais­san­ce man­si­on built next to it at the begin­ning of the 17th cen­tu­ry (Infor­ma­ti­on Board).

The town is home to the Eth­nog­rap­hic Muse­um. It was the site of the first fores­try scho­ol in Hun­ga­ry. Sin­ce 2014, the­re has been an orien­te­e­ring pano­ra­mic board at Skal­ka near the cast­le (lhsi​ty​.sk). Under the rai­lway brid­ge, the­re is a pain­ted under­pass. The first kno­wn sett­le­ment in the area of Lip­tov­ský Hrá­dok was the vil­la­ge of Bel­sko bet­we­en the Váh and Belá rivers. A sto­ne cast­le was built here bet­we­en 1316 and 1340. The Renais­san­ce man­si­on was added to it at the begin­ning of the 17th cen­tu­ry (lip​tov​skyh​ra​dok​.sk). Next to the cast­le and the man­si­on, the­re is a small lake. On a sto­ne spur prot­ru­ding from the lake stands a cha­pel with a sta­tue of St. John of Nepo­muk. It used to be part of the cast­le and man­si­on. The lake was arti­fi­cial­ly cre­a­ted after 1949 during the cons­truc­ti­on of a brid­ge over the Belá River (Infor­ma­ti­on Board).

The Lime Tree Ave­nue, cha­rac­te­ris­tic of Lip­tov­ský Hrá­dok, was plan­ted in 1777 (Wiki­pe­dia) by the fores­ter and pre­fect of the Likava-​Hrádok Cham­ber Esta­te, Ján Xaver Gir­sík. Sin­ce 1975, it has been a pro­tec­ted natu­ral for­ma­ti­on (Infor­ma­ti­on Board). Skal­ka is a limes­to­ne cliff on Hrad­ska Hora, offe­ring a view of the town, the Wes­tern and High Tatras. In the past, the­re was a watch­to­wer here, but now it hosts the Slo­vak trip­le sum­mit and a two-​armed cross (Infor­ma­ti­on Board).

In the vil­la­ge, you can find:

  • Evan­ge­li­cal church and pra­y­er hou­se buil­ding, the work of Emil Bel­luš, com­ple­ted in 1943.
  • The Salt and Cop­per Offi­ce later ser­ved as the seat of the cham­ber offi­ce. Today, it hou­ses the Lip­tov Muse­um, the Eth­nog­rap­hic and Shep­her­d’s Museums.
  • Depu­ties’ hou­ses for fores­ters and seni­or fores­try offi­cials from the Likava-​Hrádok Cham­ber Esta­te, built in the second half of the 18th century.
  • The clas­si­cist Roman Cat­ho­lic Church of the Visi­ta­ti­on of the Vir­gin Mary was built in 1790.
  • The first fores­try scho­ol in Hun­ga­ry was built in 1800.
  • The Pie­tà sto­ne sculp­tu­re is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment, att­ri­bu­ted to the Belo­po­toc­ký fami­ly of sto­ne­cut­ters from the Ora­va vil­la­ge of Bie­ly Potok. It used to be part of the cast­le and mansion.
  • The tomb of Kolo­man Vitá­liš and his wife, long­ti­me tabu­lar jud­ge of the Lip­tov Bench and ent­hu­sias­tic bee­ke­e­per. They lived for 42 years in Lip­tov­ský Hrá­dok, in the man­si­on near the castle.
  • The Jewish ceme­te­ry – lapi­da­rium is a col­lec­ti­on of tomb­sto­nes and cros­ses from the for­mer Jewish ceme­te­ry from the 19th century.
  • The first Slo­vak agri­cul­tu­ral scho­ol was rebu­ilt from the for­mer cham­ber gra­na­ry. It ope­ned in 1871 and was the only lower agri­cul­tu­ral scho­ol in Hungary.
  • Wooden sculp­tu­res made of ash wood, the works of Dali­bor Novot­ný from Lip­tov­ský Hrá­dok, Šte­fan Siváň from Babín, and Stan Ondrík from Tvrdošín.
  • The Mee­ting of Armies” monu­ment was com­ple­ted in 1964, sym­bo­li­zing the mee­ting of the Par­ti­san Unit High Tatras, the tro­ops of the 18th Army of the 4th Ukrai­nian Front, and the 1st Cze­cho­slo­vak Army Corps. It was desig­ned by Miro­slav Ksan­dr from Lip­tov­ský Mikuláš.
  • The Hrá­dok Arbo­re­tum is the first fores­try bota­ni­cal park, foun­ded by the direc­tor of the Horár Scho­ol, Rudolf Ben­kö, in 18861888. Today, it is a pro­tec­ted stu­dy area mana­ged by the Secon­da­ry Fores­try Scho­ol in Lip­tov­ský Hrádok.
  • The Vitá­liš Vil­la was built in 1915 from sto­ne and ruins of Kolo­man Vitá­li­š’s cast­le on the site cal­led Sta­rý trh.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Mestá, Typ krajiny, Zahraničie

Strážnice

Hits: 2553

Stráž­ni­ce sú malým mes­tom pri hra­ni­ciach zo Slo­ven­skom na juhu Mora­vy. Tak­po­ve­diac na skok od Ska­li­ce.

Nemec­ky názov je Strass­nitz. Žije tu viac tak­mer 6 tisíc oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia CZ). V 5. sto­ro­čí na mies­te dneš­ných Stráž­nic posta­vi­li Slo­va­nia osa­du. Pred nimi tu žili 4 sto­ro­čie pred n. l. Kel­ti a od kon­ca 1. sto­ro­čia Ger­má­ni (Ská­cel). Počiat­ky Stráž­nic sú spo­jo­va­né s upev­ňo­va­ním hra­níc čes­ké­ho štá­tu v dobe vlá­dy Pře­mys­la Ota­ka­ra II., v dru­hej polo­vi­ci 13. sto­ro­čia. Aj meno mes­ta je odvo­dzo­va­né od stráž­nej fun­kcie. Stráž­nic­ký hrad bol posta­ve­ný v roku 1260. O veľ­ký roz­mach mes­ta sa zaslú­žil hej­tman Petr Stráž­nic­ký. Začiat­kom 15. sto­ro­čia kúpi­li mes­to Žero­tí­nov­ci, kto­rí pod­po­ro­va­li brat­ríc­ke škols­tvo. Takú­to ško­lu v rokoch 16045 nav­šte­vo­val Ján Ámos Komen­ský, kto­rý tu mal tetu. V máji 1605 bolo mes­to vypá­le­né (Vra­ti­slav­ský).

Domi­nan­tou mes­ta je Stráž­ní bílá věž z roku 1615 (straz​ni​ce​-mes​to​.cz). O vybu­do­va­ní náro­do­pis­né­ho múzea v prí­ro­de sa zača­lo uva­žo­vať počiat­kom 20. sto­ro­čia. Avšak až v roku 1973 sa zača­lo z jeho výstav­bou (skan​zens​traz​ni​ce​.cz). Na pre­lo­me júna a júla sa tu koná­va­jú folk­lór­ne fes­ti­va­ly (Vra­ti­slav­ský).


Stráž­ni­ce is a small town loca­ted near the bor­ders with Slo­va­kia in sout­hern Mora­via, prac­ti­cal­ly a sto­ne­’s throw from Skalica.

In Ger­man, it is cal­led Strass­nitz. App­ro­xi­ma­te­ly 6,000 inha­bi­tants live here (Wiki­pe­dia CZ). In the 5th cen­tu­ry, Slavs built a sett­le­ment in the area that is now Stráž­ni­ce. Pri­or to them, Celts inha­bi­ted the regi­on four cen­tu­ries befo­re Christ, fol­lo­wed by Ger­mans from the end of the 1st cen­tu­ry (Ská­cel). The begin­nings of Stráž­ni­ce are asso­cia­ted with the for­ti­fi­ca­ti­on of the Czech sta­te bor­ders during the rule of Pře­mysl Ota­kar II in the second half of the 13th cen­tu­ry. The city­’s name itself is deri­ved from its guar­ding func­ti­on. Stráž­ni­ce Cast­le was built in 1260. Cap­tain Petr Stráž­nic­ký pla­y­ed a sig­ni­fi­cant role in the city­’s deve­lop­ment. In the ear­ly 15th cen­tu­ry, the Žero­tín fami­ly pur­cha­sed the city, sup­por­ting fra­ter­nal edu­ca­ti­on. In 1604 – 1605, Ján Ámos Komen­ský, who had an aunt in the city, atten­ded such a scho­ol. In May 1605, the city was bur­ned down (Vra­ti­slav­ský).

The town’s domi­nant fea­tu­re is the Whi­te Tower of Stráž­ni­ce, built in 1615 (straz​ni​ce​-mes​to​.cz). Con­si­de­ra­ti­on for the estab­lish­ment of an eth­nog­rap­hic open-​air muse­um began in the ear­ly 20th cen­tu­ry. Howe­ver, it was only in 1973 that cons­truc­ti­on com­men­ced (skan​zens​traz​ni​ce​.cz). Folk­lo­re fes­ti­vals take pla­ce here at the turn of June and July (Vra­ti­slav­ský).


Stráž­ni­ce ist eine kle­i­ne Stadt in der Nähe der Gren­ze zur Slo­wa­kei im Süden von Mäh­ren, prak­tisch einen Kat­zens­prung von Ska­li­ca entfernt.

Auf Deutsch wird es Strass­nitz genannt. Etwa 6.000 Ein­woh­ner leben hier (Wiki­pe­dia CZ). Im 5. Jahr­hun­dert errich­te­ten Sla­wen eine Sied­lung an der Stel­le des heuti­gen Stráž­ni­ce. Vor ihnen leb­ten Kel­ten in der Regi­on vier Jahr­hun­der­te vor Chris­tus, gefolgt von Ger­ma­nen ab Ende des 1. Jahr­hun­derts (Ská­cel). Die Anfän­ge von Stráž­ni­ce sind mit der Befes­ti­gung der tsche­chis­chen Sta­atsg­ren­zen wäh­rend der Herrs­chaft von Pře­mysl Ota­kar II. in der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts ver­bun­den. Der Name der Stadt selbst lei­tet sich von ihrer Schutz­funk­ti­on ab. Die Stráž­ni­ce Burg wur­de 1260 erbaut. Haupt­mann Petr Stráž­nic­ký spiel­te eine bede­uten­de Rol­le in der Ent­wick­lung der Stadt. Anfang des 15. Jahr­hun­derts erwarb die Fami­lie Žero­tín die Stadt, die die Bru­ders­chafts­bil­dung unters­tütz­te. In den Jah­ren 1604 – 1605 besuch­te Ján Ámos Komen­ský, der hier eine Tan­te hat­te, eine sol­che Schu­le. Im Mai 1605 wur­de die Stadt nie­der­geb­rannt (Vra­ti­slav­ský).

Das domi­nie­ren­de Merk­mal der Stadt ist der Wei­ße Turm von Stráž­ni­ce, der 1615 erbaut wur­de (straz​ni​ce​-mes​to​.cz). Über­le­gun­gen zur Grün­dung eines eth­no­gra­fis­chen Fre­i­licht­mu­se­ums began­nen zu Beginn des 20. Jahr­hun­derts. Die Bau­ar­be­i­ten began­nen jedoch erst im Jahr 1973 (skan​zens​traz​ni​ce​.cz). Folk­lo­re­fes­ti­vals fin­den hier zur Wen­de von Juni und Juli statt (Vra­ti­slav­ský).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Hont, Krajina, Mestá, Mestá, Slovenská krajina, Slovenské, Typ krajiny

Krupina – jedno z najstarších slovenských miest

Hits: 6193

Kru­pi­na je na pol­ces­te medzi Ban­skou Bys­tri­cou a Šaha­mi a medzi Zla­tý­mi Morav­ca­mi a Lučen­com. Je to his­to­ric­ké mes­to ležia­ce na pome­dzí Štiav­nic­kých vrchov a Kru­pin­skej pla­ni­ny. Na okra­ji his­to­ric­ké­ho regi­ó­nu sied­mich stre­do­slo­ven­ských ban­ských miest. V lis­ti­nách sa spo­mí­na už od 12. sto­ro­čia. V roku 1244 zís­ka­lo mest­ské výsa­dy a sta­lo sa slo­bod­ným krá­ľov­ským mes­tom (Ras­ti­slav Sabu­cha). V Kru­pi­ne, nemec­ky Karp­fen, maďar­sky Kor­po­na žilo v roku 2005 7 812 oby­va­te­ľov. Leží v nad­mor­skej výš­ke 262 met­rov nad morom (Wiki­pe­dia ENG). Oko­lie Kru­pi­ny bolo osíd­le­né už v mlad­šej dobe kamen­nej. V stre­do­ve­ku sem priš­li Slo­vá­ci. Kru­pi­na pat­rí medzi naj­star­šie mes­tá na Slo­ven­sku (Wiki​pe​dia​.sk). Plno­hod­not­né stre­do­ve­ké mes­to z Kru­pi­ny vytvo­ri­li nemec­kí kolo­nis­ti, kto­rí priš­li do tej­to oblas­ti kon­com 12. a začiat­kom 13. sto­ro­čia. V roku 1241 mes­to spus­to­ši­li Tatá­ri. Neskôr mes­to ohro­zo­va­li Tur­ci, aj pre­to boli vybu­do­va­né stráž­ne veže – var­tov­ky, z kto­rých sa tá na vrchu Stra­ža­vár zacho­va­la (Vla­di­mír Júda, Miro­slav Lukáč). Pod­zem­né chod­by sú tak­mer pod celým his­to­ric­kým cen­trom. Zrej­me sa v nich pri­már­ne skla­do­va­li potra­vi­ny. Veľ­ké piv­ni­ce vyvo­lá­va­jú množ­stvo otá­zok, v jed­nej z nich, pod sta­rou rad­ni­cou, muči­li bosor­ky. Prá­ve tu upá­li­li naj­viac stríg na našom úze­mí. Tra­du­je sa, že posled­nú bosor­ku v Euró­pe upá­li­li v roku 1741 prá­ve v Kru­pi­ne. V mes­te sa nachá­dza­jú tzv. Turec­ké stud­ne – vyte­sa­né otvo­ry do ska­ly, mož­no stud­ne z kto­rých Tur­ci napá­ja­li kone (Dag­mar Teliš­čá­ko­vá). Po roku 1989 malo mes­to ako jed­no z prvých miest na Slo­ven­sku káb­lo­vú tele­ví­ziu a miest­ne tele­víz­ne vysie­la­nie. Zača­li vychá­dzať Hon­tian­ske novi­ny (Vla­di­mír Júda, Miro­slav Lukáč).

Z Kru­pi­ny pochá­dza spi­so­va­teľ a kňaz Karol Bra­xa­to­ris, bás­nik Andrej Slád­ko­vič, pro­zaič­ka, redak­tor­ka a pub­li­cis­t­ka Ele­na Maróthy-​Šoltésová, herec Viliam Poló­nyi. Pôso­bil tu hudob­ný skla­da­teľ Eugen Suchoň, spi­so­va­teľ Jozef Cíger Hron­ský (Wiki​pe​dia​.sk), štu­do­val tu Marián Labu­da (Miro­slav Lukáč).


Kru­pi­na is situ­ated hal­fway bet­we­en Ban­ská Bys­tri­ca and Šahy and bet­we­en Zla­té Morav­ce and Luče­nec. It is a his­to­ri­cal town loca­ted on the bor­der of the Štiav­nic­ké Vrchy and Kru­pin­ská Pla­ni­na regi­ons, on the edge of the his­to­ric regi­on of the seven Cen­tral Slo­vak mining towns. It is men­ti­oned in docu­ments from the 12th cen­tu­ry. In 1244, it gai­ned town pri­vi­le­ges and beca­me a free roy­al town (Ras­ti­slav Sabu­cha). In Kru­pi­na, kno­wn as Karp­fen in Ger­man and Kor­po­na in Hun­ga­rian, the­re were 7,812 inha­bi­tants in 2005. It is situ­ated at an ele­va­ti­on of 262 meters abo­ve sea level (Wiki­pe­dia ENG). The sur­roun­dings of Kru­pi­na were inha­bi­ted in the youn­ger Sto­ne Age, and Slo­vaks sett­led here in the medie­val peri­od. Kru­pi­na is among the oldest towns in Slo­va­kia (Wiki​pe​dia​.sk). Ger­man colo­nists who arri­ved in the late 12th and ear­ly 13th cen­tu­ries sha­ped Kru­pi­na into a fully-​fledged medie­val town. In 1241, the town was devas­ta­ted by the Tatars. Later, it faced thre­ats from the Turks, lea­ding to the cons­truc­ti­on of guard towers, one of which, on Stra­ža­vár Hill, still stands today (Vla­di­mír Júda, Miro­slav Lukáč). Under­ground tun­nels extend bene­ath almost the enti­re his­to­ri­cal cen­ter, like­ly used pri­ma­ri­ly for sto­ring food. Lar­ge cel­lars rai­se many ques­ti­ons; in one of them, bene­ath the old town hall, alle­ged wit­ches were tor­tu­red. It is said that the last witch in Euro­pe was bur­ned at the sta­ke in Kru­pi­na in 1741. The city is home to the so-​called Tur­kish Wells — car­ved ope­nings into the rock, possib­ly wells from which the Turks wate­red the­ir hor­ses (Dag­mar Teliš­čá­ko­vá). After 1989, the city was among the first in Slo­va­kia to have cab­le tele­vi­si­on and local tele­vi­si­on bro­ad­cas­ting. The Hon­tian News­pa­pers began to be pub­lis­hed (Vla­di­mír Júda, Miro­slav Lukáč).

Notab­le indi­vi­du­als from Kru­pi­na inc­lu­de wri­ter and priest Karol Bra­xa­to­ris, poet Andrej Slád­ko­vič, pro­se wri­ter, edi­tor, and pub­li­cist Ele­na Maróthy-​Šoltésová, actor Viliam Poló­nyi. The music com­po­ser Eugen Suchoň, wri­ter Jozef Cíger Hron­ský (Wiki​pe​dia​.sk), and actor Marián Labu­da stu­died in Kru­pi­na (Miro­slav Lukáč).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Hont, Krajina, Neživé, Slovenská krajina, Stavby, Veže

Vartovka – strážna veža nad Krupinou

Hits: 7175

Var­tov­ka sa nachá­dza nad mes­tom Kru­pi­na. Na roz­hra­ní Štiav­nic­kých vrchov a Kru­pin­skej pla­ni­ny vo výš­ke 393 m n.m (slo​ven​skeh​ra​dy​.sk), na kop­ci Tanis­tra­vár /​Sta­ži­var (Ras­ti­slav Sabu­cha). Táto stráž­na veža bola posta­ve­ná v rokoch 15641571. Kedy­si okrem stráž­nej veže stá­la na kop­ci aj pev­nosť, nazý­va­ná Diev­čen­ský hrad, resp. Panen­ský hrad. Slú­ži­la naj­mä pro­ti Tur­kom (turis​tik​.sk). Neskôr Var­tov­ka infor­mo­va­la o pohy­be povs­ta­lec­kých a cisár­skych voj­sk. podob­ne ako napr. var­tov­ky pri hra­de Čab­raď, na Sit­ne, pri Ban­skej Štiav­ni­ci, Zvo­le­ne, Ban­skej Bys­tri­ci, Ľubie­to­vej. Je vyso­ká 13 met­rov (vir​tu​al​tra​vel​.sk).


Var­tov­ka is situ­ated abo­ve the town of Kru­pi­na, at the junc­tu­re of the Štiav­nic­ké Vrchy (Štiav­ni­ca Hills) and the Kru­pin­ská Pla­ni­na, at an ele­va­ti­on of 393 meters abo­ve sea level (slo​ven​skeh​ra​dy​.sk), on the hill Tanistravár/​Staživar (Ras­ti­slav Sabu­cha). This watch­to­wer was erec­ted bet­we­en 1564 and 1571. In the past, along­si­de the watch­to­wer, the­re also sto­od a for­tress on the hill kno­wn as Diev­čen­ský hrad or Panen­ský hrad. It pri­ma­ri­ly ser­ved as a defen­se against the Turks (turis​tik​.sk). Later on, Var­tov­ka ser­ved as a means of com­mu­ni­ca­ti­on regar­ding the move­ments of rebel and impe­rial armies, simi­lar to other watch­to­wers at Čab­raď Cast­le, Sit­no, Ban­ská Štiav­ni­ca, Zvo­len, Ban­ská Bys­tri­ca, and Ľubie­to­vá. The tower stands at a height of 13 meters (vir​tu​al​tra​vel​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post