Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Kostoly, Umenie, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Předklášteří – brána nebies

Hits: 309

je obec južnej Morave, približne 23 kilometrov severozápadne od Brna, v blízkosti mesta . S počtom obyvateľov okolo 1 500 sa rozprestiera na rozhraní Boskovickej brázdy a Křižanovskej , v údolí Svratky. Prvá písomná zmienka o Předklášteří pochádza z roku 1233, keď bola založená cisterciánska abatyša coeli kráľovnou Konstanciou Uhorskou. Samotná obec je prvýkrát spomínaná v roku 1530. Názov „Předklášteří“ odkazuje na polohu pred kláštorom (cs.wikipedia.org). Dominantou je (v preklade „ nebies“), ktorý je jednou z najvýznamnejších stavebných pamiatok v Českej republike. Založený bol v roku 1233 ako ženský cisterciánsky kláštor. Kláštor je známy svojím bohatým gotickým portálom na západnom priečelí. V areáli kláštora sa nachádza aj (jizni-morava.cz). V roku 1241 kláštor odolal mongolom vďaka opevneniu. V roku 1424 ale neodolal počas husitských vojen, bol vyplienený, zachovalo sa len pevné murivo chrámu. V druhej štvrtine 15. storočia vzniklo na kopci Čepička, kilometer od kláštora , ktoré dostalo názov Pernštejnovské opevenenie. Počas tridsaťročnej 1618 – 1648 bol kláštor zrušený (1619) a vyplienený v roku 1643 švédmi. V roku 1741 si užil drancovanie. V roku 1782 cisár . kláštor zrušil a statky kúpil , ktorý tu vybudoval súkennú manufaktúru. V roku 1901 bol kláštor obnovený a znovuosídlený cisterciánkami. Zrušený bol opäť v roku 1950 (Ján Balák).  je postavený v neskorogotickom štýle. Vedľa kostola sa nachádza baroková márnica z obdobia okolo roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcou s bohatým kultúrnym životom. V kláštore sa pravidelne konajú sakrálnej , ktoré priťahujú návštevníkov z blízkeho i vzdialeného okolia. Obec tiež ponúka rôzne , vrátane obnoveného kláštorného pivovaru, ktorý nadväzuje na stredovekú tradíciu (kudyznudy.cz).


Předklášteří is a municipality in South , approximately 23 kilometers northwest of , near the town of Tišnov. With a population of around 1,500, is situated at the junction of the Furrow and the Křižanov Highlands, in the valley of the River. The written mention of the Předklášteří area dates back to 1233 when the Cistercian abbey Porta coeli was founded by Constance of Hungary. The municipality itself was first mentioned in 1530. The name „Předklášteří“ refers to its location in front of the monastery (cs..org). The dominant feature of the village is the Porta coeli monastery (translated as „Gate of Heaven“), which is one of the most significant architectural monuments in the Republic. It was founded in 1233 as a Cistercian nunnery. The monastery is known for its rich Gothic portal on the western façade. The Podhorácké Museum is also located within the monastery grounds (jizni-.cz). In 1241, the monastery withstood the Mongol invasion thanks to its fortifications. However, in 1424, it was plundered during the Hussite Wars, leaving only the solid masonry of the church intact. In the second quarter of the 15th century, fortifications known as the Fortifications were built on Čepička Hill, one kilometer from the monastery. During the Thirty Years‘ War (1618–1648), the monastery was dissolved in 1619 and plundered by the Swedes in 1643. In 1741, it suffered from Prussian looting. In 1782, Emperor Joseph II abolished the monastery, and its estates were bought by Vilém Mundy, who established a textile manufactory there. In 1901, the monastery was restored and reoccupied by Cistercian nuns. However, it was dissolved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Trinity is built in the late Gothic style. Next to the church is a Baroque charnel house from around 1700 (en.wikipedia.org).

Today, Předklášteří is a lively municipality with a rich cultural life. Sacred music concerts are regularly held at the Porta coeli monastery, attracting visitors from both near and far. The village also offers various tourist attractions, including a restored monastic brewery that continues the medieval brewing tradition (kudyznudy.cz).


Předklášteří je obec na jižní Moravě, přibližně 23 kilometrů severozápadně od Brna, v blízkosti města Tišnov. S počtem obyvatel okolo 1 500 se rozkládá na rozhraní Boskovické brázdy a Křižanovské vrchoviny, v údolí řeky Svratky. První písemná zmínka o oblasti Předklášteří pochází z roku 1233, kdy cisterciáckou abatyši Porta coeli založila královna Konstancie Uherská. Samotná obec je poprvé zmiňována v roce 1530. Název „Předklášteří“ odkazuje na polohu obce před klášterem (cs.wikipedia.org). Dominantou obce je klášter Porta coeli (v překladu „Brána nebes“), který patří mezi nejvýznamnější stavební památky v České republice. Založen byl v roce 1233 jako ženský cisterciácký klášter. Klášter je známý svým bohatě zdobeným gotickým portálem na západním průčelí. V areálu kláštera se nachází také Podhorácké muzeum (jizni-morava.cz). V roce 1241 klášter odolal Mongolům díky svému opevnění. V roce 1424 však neodolal husitským válkám, byl vypleněn a zachovalo se pouze pevné zdivo chrámu. Ve druhé čtvrtině 15. století vzniklo na kopci Čepička, kilometr od kláštera, opevnění, které dostalo název Pernštejnské opevnění. Během třicetileté války (1618–1648) byl klášter zrušen (1619) a v roce 1643 vypleněn Švédy. V roce 1741 zažil pruské drancování. V roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil a statky koupil Vilém Mundy, který zde vybudoval soukenickou manufakturu. V roce 1901 byl klášter obnoven a znovuosídlen cisterciačkami. Znovu byl zrušen v roce 1950 (Ján Balák). Kostel Nejsvětější Trojice je postaven v pozdně gotickém stylu. Vedle kostela se nachází barokní márnice z období kolem roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcí s bohatým kulturním životem. V klášteře Porta coeli se pravidelně konají koncerty sakrální hudby, které přitahují návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Obec také nabízí různé turistické atrakce, včetně obnoveného klášterního pivovaru, který navazuje na středověkou tradici vaření piva (kudyznudy.cz).


Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Mestá, Fotografie, Maďarsko, Maďarské mestá

Ostrihom – kráľovské mesto na brehu Dunaja

Hits: 4038

je mesto v Maďarsku, ktoré leží brehu Dunaja (Peter ), na úpätí Pilišského v nadmorskej výške 105 metrov nad morom. Jeho latinské pomenovanie je Strigonium, nemecké , maďarské . Žije tu na ploche 100.35 km2 30 928 obyvateľov (Wikipedia). Oproti, na druhom brehu Dunaja sa nachádza mesto Štúrovo. Obe spája , ktorý bol obnovený v roku 2001 (Karin Bogschová). Zničili ho počas v roku 1944 (Wikipedia). Centrum mesta tvoria v barokovom, rokokovom a klasicistickom slohu. Neďaleko od centra sa nachádzajú (Karin Bogschová).

Kedysi tu žili , v rímskej dobe tu Rimania mali osadu (Wikipedia). V 2. storočí tu stál vojenský Solva. Jeho predmestím bol Anavum – dnešné Štúrovo. Odtiaľto Rimania podnikali výpravy proti Germánom. Zastavil sa tu aj rímsky cisár Marcus Aurelius a napísal tu prvú knihu svojho (Jan Potůček). Asi kolo roku 500 sa sem dostali Slovania, ktorý bývalú rímsku pevnosť nazvali , podľa funkcie stráženia. Ostrihom bol jedným z hlavných hradísk Nitrianskeho kniežatstva a Veľkej Moravy. Začiatkom 10. storočia sem prišli , mesto sa stáva sídlom veľkokniežaťa Gejzu. tu bol korunovaný za prvého uhorského kráľa (Wikipedia). Narodil sa tu. Založil arcibiskupstvo a dal postaviť na hradnom vrhu baziliku svätého Štefana na mieste staršieho kostola (Karin Bogschová). V roku mongolského vpádu v roku 1242 bolo nimi dobyté mesto, ale hrad ostal zachovaný. V roku 1543 Ostrihom obsadili  a ostrihomský arcibiskup sa takmer na 300 rokov presťahoval do Bratislavy, hoci jeho oficiálne sídlo bolo v Trnave. V Osmanskej ríši bol Ostrihom sídla bega sandžbega – okresu. V rokoch 1594 – 1605 sa viedli o mesto neúspešné boje a mesto bolo takmer úplne zničené. V tomto osmanskom období sa usadilo v Ostrihome veľa Srbov, ktorí sa časom asimilovali. Mesto bolo oslobodené vojskami Jána Sobieskeho a Karola V. Lotrinského v roku 1683. Po porážke Turkov bolo dosídlené najmä Slovákmi, ktorí sa postupne asimilovali (Wikipedia).

V stredoveku zmienky hovoria o siedmych kostoloch na hradnom návrší. Približne na mieste dnešnej stála katedrála Svätého Vojtecha, bola postavená okolo roku 1010. Pri severnej veži dnešnej baziliky sa nachádzal . Ďalším kostolom bola dobová kruhová kaplnka Svätého Štefana. Pozostatky svätého Víta boli odhalené iba nedávno. Piatym je kaplnka svätého Vojtecha III. v paláci Arpádovcov. V novoveku bola postavená katedrála Panny Márie a svätého Vojtecha (bazilika-esztergom.hu), ktorá je dominantou Ostrihomu. Postavili ju v rokoch 1822 – 1869 v klasicistickom štýle na mieste stredovekého kostola (bazilika-esztergom.hu), ktorý bo spustošený v roku 1543 (Wikipedia) je tretím najväčším kostolom v Európe, rozprestiera sa na ploche 5 660 m2 (wellnesstips.sk).  je 118 metrov, široká 49 metrov, kupoly je 71.5 metra. Stĺpy, ktoré podopierajú timpanon sú 57 metrov vysoké. sú hrubé 17 metrov. Oltárny obraz, ktorý sa nachádza v nej je najväčším oltárnym obrazom na svete na jednom plátne. Namaľoval ho Michelangelo Grigoletti (wellnesstips.sk). Je veľký 13 x 6,5 metra (esztergom.hu). Na poschodí baziliky sa nachádza arcibiskupská klenotnica, v ktorej je zbierka stredovekých i novších sakrálnych predmetov, medzi ktorými sa nachádza aj renesančná (travelguide.sk). Bazilika – katedrála Panny Márie a svätého Vojtecha sa začala stavať na podnet arcibiskupa Alexadra Rudnaya (Wikipedia). Vedľa baziliky sa vchádza do hradného komplexu. v ňom odokryli časť stredovekého kráľovského hradu, ktorý zničili Turci v roku 1543. Najcennejšou časťou hradného komplexu je románska s ružičkovým oknom nad vchodom. Jej klenba patrí medzi najstaršie diela v strednej Európe (travelguide.sk). Na od stĺpovej siene baziliky sa nachádza  (esztergom.hu).

V roku 1708 sa Ostrihom stáva slobodným kráľovským mestom. Začiatkom 19. storočia sa do mesta vrátil arcibiskup, aj kapitula. Ostrihom bol strediskom arcidiecézy, ktorej územie bolo najmä na Slovensku, preto tu študovalo a pôsobilo veľa slovenských národovcov, napr. , Andrej Kmeť (Wikipedia). Vedľa baziliky stojí niekdajší Kráľovský palác s Hradným múzeom. So stavbou starých hradieb sa začalo už v 10. storočí (Ľubomír Motyčka). Okrem iného sa v Ostrihome nachádza Kresťanské múzeum, ktoré disponuje bohatými a vzácnymi dielami maliarstva a sochárstva. V Arcibiskupskej knižnici sa nachádza asi 250 000 tlačovín (Karin Bogschová). Medzi osobnosti mesta patrí česká kráľovná, manželka Přemysla Otakara I., , spisovateľ () (Wikipedia).


Ostrihom is a in Hungary located on the banks of the Danube, at the foothills of the Pilis Mountains, with an elevation of 105 meters above sea level (Peter Kaclík). Its Latin name is Strigonium, German name is Gran, and Hungarian name is Esztergom. The city covers an area of 100.35 km2 and is home to 30,928 inhabitants (). Across the Danube on the opposite bank lies the town of Štúrovo. The two towns are connected by the Mária Valéria Bridge, which was reconstructed in 2001 (Karin Bogschová). The bridge was destroyed by the Germans during the war in 1944 (Wikipedia). The city center features buildings in Baroque, Rococo, and Classical styles. Thermal baths are located near the city center (Karin Bogschová).

In ancient times, the area was inhabited by Celts, and during the era, the Romans established the settlement of Salvio Mansio (Wikipedia). In the 2nd century, a military camp called Solva stood here, with its suburb Anavum located in present-day Štúrovo. Romans launched expeditions against the Germans from this area, and Roman Emperor Marcus Aurelius even stopped here and wrote the book of his work „Meditations“ (Jan Potůček). Around the year 500, Slavs arrived, naming the former Roman fortress Strěgom, signifying its guarding function. Ostrihom became one of the main fortifications of the Principality of Nitra and Great Moravia. In the early 10th century, the Magyars, ancient Hungarians, settled here, and the city became the residence of Grand Prince Geza. King Stephen I was born here, and he established the archbishopric and built the Basilica of St. Stephen on the site of an older church (Karin Bogschová). During the Mongol invasion in 1242, the city was conquered, but the castle remained intact. In 1543, the Turks occupied Ostrihom, and the archbishop moved to for nearly 300 years, even though his official seat was in . Ostrihom served as the seat of the Ottoman Empire’s Beglerbeg – a district. From 1594 to 1605, unsuccessful battles were fought for the city, and was nearly completely destroyed. During the Ottoman period, many Serbs settled in Ostrihom, gradually assimilating. The city was liberated by the armies of John III Sobieski and Charles V, Duke of Lorraine, in 1683. After the defeat of the Turks, it was resettled mainly by Slovaks, who assimilated over time (Wikipedia).

Medieval records mention seven churches on the castle hill. Approximately at the location of today’s basilica stood the Cathedral of St. Adalbert, built around 1010. Near the north tower of today’s basilica was the Church of St. Stephen the Protomartyr. Another church was the contemporary circular chapel of St. Stephen. Remains of St. Vitus Chapel were only recently discovered. The fifth is the castle chapel of St. Adalbert III in the Arpadian palace. In modern times, the Cathedral of Our Lady and St. Adalbert (bazilika-esztergom.hu) was built between 1822 and 1869 in a neoclassical style on the site of a medieval church (bazilika-esztergom.hu), which was destroyed in 1543 (Wikipedia). The basilica is the third-largest church in , covering an area of 5,660 m2 (wellnesstips.sk). It is 118 meters long, 49 meters wide, and the dome’s height is 71.5 meters. The columns supporting the tympanum are 57 meters high. The walls are 17 meters thick. The altarpiece inside, the largest single-canvas altarpiece in the world, was painted by Michelangelo Grigoletti (wellnesstips.sk). It measures 13 x 6.5 meters (esztergom.hu). The basilica’s upper floor houses the Archdiocesan Treasury, which contains a collection of medieval and more recent sacred objects, including the Renaissance Calvary of King Matthias (travelguide.sk). The Basilica – Cathedral of Our Lady and St. Adalbert began construction at the urging of Archbishop Alexander Rudnay (Wikipedia). Next to the basilica is the former Royal Palace with the Castle Museum. Archaeologists have uncovered a part of the medieval royal castle, which was destroyed by the Turks in 1543. The most valuable part of the castle complex is the Romanesque Royal Chapel with a rose window above the entrance. Its vault is among the oldest works in Central Europe (travelguide.sk). North of the column hall of the basilica is the statue of King St. Stephen on horseback (esztergom.hu).

In 1708, Ostrihom became a free royal city. In the early 19th century, the archbishop and chapter returned to the city. Ostrihom became the center of an archdiocese, with its territory mainly in , attracting many Slovak nationalists, such as Ján Palárik and Andrej Kmeť (Wikipedia). Next to the basilica stands the former Royal Palace with the Castle Museum. The construction of old walls began in the 10th century (Ľubomír Motyčka). Besides, Ostrihom is home to the Christian Museum, which possesses rich and rare works of painting and sculpture. The Archdiocesan Library houses around 250,000 prints (Karin Bogschová). Among the city’s notable personalities are the queen and wife of Přemysl Otakar I, Constance of Hungary, and the writer Valentín Balaša (Bálint Balassa) (Wikipedia).


Osztrák város Magyarországon, a Duna partján fekszik (Peter Kaclík), a Pilis-hegység lábánál, tengerszint feletti 105 méter magasságban. Latin neve Strigonium, német neve Gran, magyar neve Esztergom. Lakossága 100,35 km2 területen 30 928 fő (Wikipedia). A Dunántúli részen, a Duna másik partján található Štúrovo városa. A városokat a Mária Valéria híd köti össze, amelyet 2001-ben állítottak helyre (Karin Bogschová). A németek lerombolták a hidat a 1944-es háború alatt (Wikipedia). A városközpontban barokk, rokoko és klasszicista stílusú épületek találhatók. A városközponttól nem messze termál fürdők is megtalálhatók (Karin Bogschová).

Régen kelták éltek itt, a római időkben pedig a rómaiaknak volt a Salvio Mansio településük (Wikipedia). A 2. században itt állt a Solva nevű katonai tábor. Annak a városnak a külvárosa volt Anavum, a mai Štúrovo. A római császár, Marcus Aurelius is megállt itt, és itt írta meg Hozzám magamhoz című művének első könyvét (Jan Potůček). Kb. az 500-as évek körül a szlávok érkeztek ide, akik a régi római erődöt Strěgomnak nevezték el, őrzési funkciójuk szerint. Esztergom az Egyesült Fejedelemségek és a Nagy-Morvaország egyik fő erődje volt. A 10. század elején a magyarok is ideérkeztek, a város Géza nagyfejedelem székhelyévé vált. I. István itt lett az első magyar királyként megkoronázva (Wikipedia). Itt született. Létrehozta az érsekséget és az idősebb templom helyén megépítette Szent István bazilikáját (Karin Bogschová). A várost a mongol támadás idején, 1242-ben elfoglalták, de a várat megőrizték. 1543-ban a törökök elfoglalták Esztergomot, és az esztergomi érsek közel 300 évig Pozsonyba költözött, bár hivatalos székhelye Trnava volt. Az Oszmán Birodalomban Esztergom a szandzsábég – körzet székhelye volt. 1594 és 1605 között sikertelen háborúkat vívtak a városért, amely majdnem teljesen elpusztult. Ebben az oszmán időszakban sok szerb telepedett le Esztergomban, akik idővel asszimilálódtak. A várost és III. Károly Lorraine csapatai szabadították fel 1683-ban. A törökök legyőzése után főként szlovákok települtek be, akik fokozatosan asszimilálódtak (Wikipedia).

A középkorban hét templomról beszélnek a vári dombon. Kb. a mai bazilika helyén állt Szent Adalbert katedrális, amelyet kb. 1010 körül építettek. A mai bazilika északi tornya mellett állt Szent István Protomártír temploma. Egy másik templom volt a kortárs Szent István körtemploma. Szent Vitus kápolna maradványait csak nemrég fedezték fel. Az ötödik a Szent Vitus III. kápolna a palotában. Az újkorban építették meg a Szűz Mária és Szent Vitus katedrálist (bazilika-esztergom.hu), amely Esztergom jellegzetessége. 1822 és 1869 között épült klasszicista stílusban, a középkori templom helyén (bazilika-esztergom.hu), amelyet 1543-ban leromboltak (Wikipedia). A bazilika Európa harmadik legnagyobb temploma, 5,660 m2-en terül el (wellnesstips.sk). Hossza 118 méter, szélessége 49 méter, a kupola magassága 71,5 méter. A timpanon alátámasztására szolgáló oszlopok 57 méter magasak. A falak vastagsága 17 méter. A bazilika emeletén található az érseki kincstár, ahol középkori és újabb szakrális tárgyak gyűjteménye található, köztük Mátyás király reneszánsz kálváriája is (travelguide.sk). Az építését Esztergom érseke, Alexander Rudnay kezdeményezte (Wikipedia). A bazilika mellett a várfalak közé vezet be. Az építészek részben feltárták benne a középkori királyi vár egy részét, amelyet a törökök 1543-ban leromboltak. A várfal komplexum legértékesebb része a román stílusú Királyi Kápolna a bejárat felett lévő rózsakert ablakkal. Keresztény múzeum is található Esztergomban, gazdag és ritka festményekkel és szobrokkal. Az érseki könyvtárban körülbelül 250 000 nyomtatvány található (Karin Bogschová). A város kiemelkedő személyiségei közé tartozik a cseh királyné, I. Přemysl Otakar felesége, Konstancia magyar királyné, valamint a író, Valentín Balaša (Bálint Balassa) (Wikipedia).

1708-ban Esztergom szabad királyi várossá vált. A 19. század elején az érsek és a káptalan is visszatért a városba. Esztergom az érseki központ volt, amelynek területe főként Szlovákiára terjedt ki, ezért itt tanult és tevékenykedett sok szlovák nemzeti ébresztő, például Ján Palárik, Andrej Kmeť (Wikipedia). A bazilika mellett áll a volt Királyi Palota az Vár Múzeummal. A várfalak építését már a 10. században megkezdték (Ľubomír Motyčka). Az esztergomi területen található továbbá a Keresztény Múzeum, amely gazdag és ritka festményekkel és szobrokkal rendelkezik. Az érseki könyvtárban körülbelül 250 000 nyomtatvány található (Karin Bogschová). A város kiemelkedő személyiségei közé tartozik a cseh királyné, I. Přemysl Otakar felesége, Konstancia magyar királyné, valamint a író, Valentín Balaša (Bálint Balassa) (Wikipedia).