Koválovice

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Kelč – mesto s bohatou históriou

skala
Hits: 376

Kelč leží neďa­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí, a Hra­ni­ce. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije tu 2685 oby­va­te­ľov na plo­che nece­lých 28 km2. Osob­nos­ti Kel­če: hudob­ný skla­da­teľ Jaro­slav Křič­ka, kato­líc­ky kňaz, peda­góg, teológ, arci­bis­kup praž­ský, prí­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fut­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Pôvod­ný názov obce bol Keleč, odvo­de­ný od mena Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zvie­ra­cí) zub. Význa­mo­vo šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tok (Hosák, Šrá­mek). Čas­ti mes­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Naj­star­šie sto­py člo­ve­ka na tom­to úze­mí sú z mlad­šej doby kamen­nej. Prvé dočas­né síd­la vzni­ka­li cca 5000 rokov pred naším leto­poč­tom. Súvis­lé osíd­le­nie je dato­va­né oko­lo roku 1000. Na Stráž­nom bol ulo­že­ný poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho strieb­ra. Veľ­ké­ho roz­kve­tu dosiah­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Vte­dy bolo zalo­že­né Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kto­rá bola samos­tat­ná do roku 1850. Kon­com 14. sto­ro­čia pre­bie­ha­li voj­ny medzi morav­ský­mi mark­ra­bat­mi Još­tom a Pro­ko­pom a na začiat­ku 15. sto­ro­čia husit­ské voj­ny, kedy bola Kelč spus­to­še­ná. V 16. sto­ro­čí tu exis­to­val pivo­var a zača­li vzni­kať reme­sel­né cechy. V roku 1621 bola Kelč nie­koľ­ko krát vyplie­ne­ná a vypá­le­ná sused­mi s ​“valaš­ských pans­tiev natoľ­ko, že tu zosta­la sot­va päti­na oby­va­te­ľov. Kelč pre­sta­lo byť mes­tom. Mes­tom sa opäť sta­lo až na kon­ci 18. sto­ro­čia. Začiat­kom 19. sto­ro­čia sa tu roz­ší­ri­la výro­ba fajok (Ladi­slav Balet­ka).

V Kel­či sa nachá­dza pôvod­ne nesko­ro­go­tic­ký zámok zo 16. sto­ro­čia, rene­sanč­ne a baro­ko­vo upra­ve­ný v 17. sto­ro­čí. V súčas­nos­ti slú­ži ako uči­liš­te a prak­tic­ká ško­la. Far­ský kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tol svä­tej Kata­rí­ny, kto­rý bol pôvod­ne zámoc­kou kapl­n­kou zo 16. sto­ro­čia. Rad­ni­ca je zo začiat­ku u 17. sto­ro­čia (Ladi­slav Balet­ka).

Kelč is loca­ted near Valaš­ské Mezi­ří­čí and Hra­ni­ce. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1131 (kelc​.cz). The­re are 2685 inha­bi­tants living on an area of​almost 28 km². Per­so­na­li­ties of Kelč inc­lu­de music com­po­ser Jaro­slav Křič­ka, Cat­ho­lic priest, edu­ca­tor, the­olo­gian, Arch­bis­hop of Pra­gue, Czech pri­ma­te, car­di­nal Fran­ti­šek Tomá­šek, Czech-​American scre­en­wri­ter, direc­tor Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoc­key pla­y­er and foot­bal­ler Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). The ori­gi­nal name of the vil­la­ge was Keleč, deri­ved from the name Kelec, Kelek. Kel means stur­dy (ani­mal) tooth. In terms of mea­ning, it was the pro­per­ty of Kelc or Kel­kov (Hosák, Šrá­mek). Parts of the city: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

The oldest tra­ces of human pre­sen­ce in this area are from the youn­ger Sto­ne Age. The first tem­po­ra­ry sett­le­ments were estab­lis­hed around 5000 years befo­re our era. Con­ti­nu­ous sett­le­ment is dated around the year 1000. A tre­a­su­re tro­ve of coins and frag­ments of sil­ver was depo­si­ted on Stráž­ný. Kelč flou­ris­hed under Bis­hop Bru­no of Schaum­burg. At that time, Nové měs­to Kelč was foun­ded, and the vil­la­ge of Posvát­no, which remai­ned inde­pen­dent until 1850, was foun­ded. Wars bet­we­en the Mora­vian mar­gra­ves Jošt and Pro­kop took pla­ce at the end of the 14th cen­tu­ry, and at the begin­ning of the 15th cen­tu­ry, the Hus­si­te wars, during which Kelč was devas­ta­ted. In the 16th cen­tu­ry, the­re was a bre­we­ry and craft guilds began to emer­ge. In 1621, Kelč was plun­de­red seve­ral times and bur­ned by neigh­bors from ​“Valaš­ských pans­tiev” to such an extent that bare­ly a fifth of the inha­bi­tants remai­ned. Kelč cea­sed to be a city. It beca­me a city again only at the end of the 18th cen­tu­ry. At the begin­ning of the 19th cen­tu­ry, pipe pro­duc­ti­on expan­ded here (Ladi­slav Baletka).

In Kelč, the­re is an ori­gi­nal­ly late Got­hic cast­le from the 16th cen­tu­ry, reno­va­ted in the Renais­san­ce and Baro­que sty­les in the 17th cen­tu­ry. It cur­ren­tly ser­ves as a voca­ti­onal scho­ol. The parish church of St. Peter and Paul and the church of St. Cat­he­ri­ne, which was ori­gi­nal­ly a cast­le cha­pel from the 16th cen­tu­ry. The town hall dates back to the ear­ly 17th cen­tu­ry (Ladi­slav Baletka).

Kelč leží neda­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí a Hra­nic. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije zde 2685 oby­va­tel na plo­še nece­lých 28 km². Osob­nos­ti Kel­če: hudeb­ní skla­da­tel Jaro­slav Křič­ka, kato­lic­ký kněz, peda­gog, teolog, arci­bis­kup praž­ský, pri­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fot­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Původ­ní název obce byl Keleč, odvo­ze­ný od jmé­na Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zví­ře­cí) zub. Význa­mo­vě šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tek (Hosák, Šrá­mek). Čás­ti měs­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Nej­star­ší sto­py člo­věka na tom­to úze­mí jsou z mlad­ší doby kamen­né. Prv­ní dočas­né síd­la vzni­ka­la asi před 5000 lety. Sou­vis­lé osíd­le­ní je dato­vá­no kolem roku 1000. Na Stráž­ném byl ulo­žen poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho stříb­ra. Vel­ké­ho rozk­větu dosáh­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Teh­dy bylo zalo­že­no Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kte­rá byla samos­tat­ná do roku 1850. Kon­cem 14. sto­le­tí pro­bí­ha­ly vál­ky mezi morav­ský­mi mark­ra­ba­ty Još­tem a Pro­ko­pem a na začát­ku 15. sto­le­tí husit­ské vál­ky, kdy byla Kelč spus­to­še­na. V 16. sto­le­tí zde exis­to­val pivo­var a zača­ly vzni­kat řeme­sl­né cechy. V roce 1621 byla Kelč něko­li­krát vyple­něna a vypá­le­na sou­se­dy ​“valaš­ských pans­tiev nato­lik, že tu zůs­ta­la sot­va pěti­na oby­va­tel. Kelč přes­ta­lo být měs­tem. Měs­tem se opět sta­lo až na kon­ci 18. sto­le­tí. Začát­kem 19. sto­le­tí se tu roz­ší­ři­la výro­ba dýmek (Ladi­slav Baletka).

V Kel­či se nachá­zí původ­ně pozdně gotic­ký zámek z 16. sto­le­tí, rene­sanč­ně a barok­ně upra­ve­ný v 17. sto­le­tí. V sou­čas­nos­ti slou­ží jako uči­liš­tě a prak­tic­ká ško­la. Far­ní kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tel sva­té Kate­ři­ny, kte­rý byl původ­ně zámec­kou kap­lí ze 16. sto­le­tí. Rad­ni­ce je z počát­ku 17. sto­le­tí (Ladi­slav Baletka).

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek, 1970: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha, p. 388, 389

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Kelč

2016, 2016-2020, Časová línia, Krajina, Obce, Podunajské, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské

Ľaliová obec Bernolákovo

skala
Hits: 279

Ber­no­lá­ko­vo leží v nad­mor­skej výš­ke 141 met­rov nad morom. Na plo­che 28,43 km2 tu žije 9154 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Obec sa nachá­dza medzi Ivan­kou pri Duna­ji a Sen­com (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo bolo osíd­le­né už v neoli­te, neskor­šie osíd­le­nie je zo star­šej doby bron­zo­vej. Z 8. sto­ro­čia pochá­dza osíd­le­nie náj­de­né na dune Šakoň, kde sa našlo slovansko-​avarské poh­re­bis­ko. Z toh­to osíd­le­nia vyplý­va, že domi­nant­ným dru­hom mäsi­tej potra­vy bola ovca (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Naj­star­šia písom­ná zmien­ka o obci je z roku 1209. Pred­tým tu boli dve osa­dy: Čeki a Luž­ni­ca. His­to­ric­ké náz­vy obce: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. Názov mož­no pochá­dza od sta­ro­ma­ďar­ské­ho csek – bro­diť sa. Na kop­ci Vár­domb sú pozos­tat­ky ček­lís­ke­ho hra­du, posta­ve­ný bol zrej­me po tatar­skom vpá­de v roku 1214. Začiat­kom 16. sto­ro­čia mala obec aj pečať, v kto­rej boli tri ľalie. Vzťah medzi nemec­kým Drei Lilien Stadt nie je vysvet­le­ný. Ček­lís­ky hrad sa nazý­val aj Ľali­ový hrad. Spuš­to­še­ný bol už v 15. sto­ro­čí. V 18. sto­ro­čí Ester­há­zy­ov­ci neďa­le­ko mies­ta sta­ré­ho hra­du posta­vi­li kaš­tieľ – (1714 – 1722). V Ber­no­lá­ko­ve pôso­bil cech čiž­má­rov a hrn­čia­rov. O roku 1766 tu fun­go­va­la manu­fak­tú­ra na výro­bu súk­na, bavl­ne­né lát­ky – kar­tún­ky. Anton Ber­no­lák tu pôso­bil v rokoch 1787 – 1791 ako kňaz. V roku 1828 bolo v Ček­lí­sy 268 domov a 1803 oby­va­te­ľov (ber​no​la​ko​vo​.sk). 

V súčas­nos­ti je Ber­no­lá­ko­vo roz­ví­ja­jú­ca sa obec. Pat­rí medzi naj­ľud­na­tej­šie obce bez šta­tú­tu mes­ta na Slo­ven­sku. Medzi zná­me osob­nos­ti Ber­no­lá­ko­va pat­rí, pat­ri­li dže­zo­vý hudob­ník Laco Déc­zi, fut­ba­lis­ta Tibor Jan­ču­la, fut­ba­lis­ta sto­ro­čia Slo­ven­sa Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Ber­no­lá­ko­vo is loca­ted at an alti­tu­de of 141 meters abo­ve sea level. With an area of​28.43 km², it is home to 9154 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). The vil­la­ge is loca­ted bet­we­en Ivan­ka pri Duna­ji and Senec (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo was sett­led alre­a­dy in the Neolit­hic peri­od, later sett­le­ment dates back to the older Bron­ze Age. Sett­le­ment from the 8th cen­tu­ry was found on the dune of Šakoň, whe­re a Slavic-​Avar ceme­te­ry was dis­co­ve­red. This sett­le­ment sug­gests that the domi­nant type of meat food was she­ep (ber​no​la​ko​vo​.sk).

The oldest writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge is from 1209. Befo­re that, the­re were two sett­le­ments: Čeki and Luž­ni­ca. His­to­ri­cal names of the vil­la­ge: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. The name may come from the Old Hun­ga­rian ​“csek” – to ford. On the hill of Vár­domb are the remains of the Ček­lís­ky cast­le, which was pro­bab­ly built after the Tatar inva­si­on in 1214. At the begin­ning of the 16th cen­tu­ry, the vil­la­ge also had a seal with three lilies. The rela­ti­ons­hip with the Ger­man ​“Drei Lilien Stadt” is not explai­ned. Ček­lís­ky cast­le was also cal­led Lily cast­le. It was aban­do­ned alre­a­dy in the 15th cen­tu­ry. In the 18th cen­tu­ry, the Ester­há­zy fami­ly built a man­si­on near the site of the old cast­le – (1714 – 1722). In Ber­no­lá­ko­vo, the­re was a guild of sho­ema­kers and potters. In 1766, the­re was a manu­fac­to­ry for the pro­duc­ti­on of woolen cloth and cot­ton fab­rics – ​“kar­tún­ky.” Anton Ber­no­lák ser­ved here as a priest from 1787 to 1791. In 1828, the­re were 268 hou­ses and 1803 inha­bi­tants in Ček­lí­sy (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Today, Ber­no­lá­ko­vo is a deve­lo­ping vil­la­ge. It is one of the most popu­lous vil­la­ges wit­hout town sta­tus in Slo­va­kia. Among the famous per­so­na­li­ties of Ber­no­lá­ko­vo are the jazz musi­cian Laco Déc­zi, foot­bal­ler Tibor Jan­ču­la, and the Slo­vak Foot­bal­ler of the Cen­tu­ry Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Ber­no­lá­ko­vo egy 141 méte­res ten­gers­zint felet­ti magas­ság­ban talál­ha­tó. Terüle­te 28,43 km², és 9154 lako­sa van (Wiki­pe­dia). A tele­pülés Ivan­ka pri Duna­ji és Senec között feks­zik (nauc​ne​chod​ni​ky​.eu). Ber­no­lá­ko­vo már a neoli­ti­kum ide­jén lakott terület volt, későb­bi tele­pülé­sek az idősebb bronz­kor­tól szár­ma­znak. A 8. szá­za­di tele­pülé­si marad­vá­ny­o­kat meg­ta­lál­ták a Šakoň homok­dűné­ken, ahol egy szláv-​árvákkal közös temet­ke­zé­si hely­et talál­tak. Ennek a tele­pülés­nek az alap­ján, a domi­náns húsé­tel típu­sa a bárá­ny volt (ber​no​la​ko​vo​.sk).

A falu leg­ré­geb­bi írá­sos emlí­té­se 1209-​ből szár­ma­zik. Eze­lőtt két tele­pülés volt: Čeki és Luž­ni­ca. A falu tör­té­nel­mi nevei: Ceki, Che­ki, Czek­lészm Chcec­lez, Chek­lezm, Čyk­lýs, Ček­lis. A név lehet, hogy az óma­gy­ar ​“csek” – átkel­ni szó­ból szár­ma­zik. A Vár­dom­bon talál­ha­tó­ak a Ček­lís­ky vár marad­vá­ny­ai, ame­ly­et valós­zí­nűleg a tatár betörés után épí­tet­tek 1214-​ben. A 16. szá­zad ele­jén a falu­nak három lili­om­mal ellá­tott pec­sét­je is volt. A kapc­so­lat a német ​“Drei Lilien Stadt” ‑kal nem magy­aráz­ha­tó meg. A Ček­lís­ky várat Lily-​várnak is nevez­ték. Már a 15. szá­zad­ban elha­gy­atott volt. A 18. szá­zad­ban az Ester­há­zy csa­lád egy kas­té­lyt épí­tett a régi vár hely­é­re – (1714 – 1722). Ber­no­lá­ko­vó­nak volt egy cipész és faze­kas céhe. 1766-​ban egy manu­fak­tú­ra működött itt, gyap­jús­zövet és pamut any­agok előál­lí­tá­sá­ra – ​“kar­tún­ky”. Anton Ber­no­lák 1787 és 1791 között plé­bá­nos­ként szol­gált itt. 1828-​ban 268 ház és 1803 lako­sa volt a Ček­lí­sy falu­nak (ber​no​la​ko​vo​.sk).

Ma Ber­no­lá­ko­vo egy fej­lődő falu. Ez Szlo­vá­kia leg­né­pe­sebb váro­si stá­tus­zú fal­vai közé tar­to­zik. Ber­no­lá­ko­vo híres sze­mé­ly­i­sé­gei közé tar­to­zik a dzsessz­ze­nész Laco Déc­zi, a lab­da­rú­gó Tibor Jan­ču­la és a szá­zad szlo­vák lab­da­rú­gó­ja Ján Pop­lu­hár (Wiki­pe­dia).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Bernolákovo