Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Kostoly, Umenie, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Předklášteří – brána nebies

skala
Hits: 371

Předklášteří je obec na južnej Morave, približne 23 kilometrov severozápadne od Brna, v blízkosti mesta Tišnov. S počtom obyvateľov okolo 1 500 sa rozprestiera na rozhraní Boskovickej brázdy a Křižanovskej vrchoviny, v údolí Svratky. Prvá písomná zmienka o oblasti Předklášteří pochádza z roku 1233, keď bola založená cisterciánska abatyša Porta coeli kráľovnou Konstanciou Uhorskou. Samotná obec je prvýkrát spomínaná v roku 1530. Názov „Předklášteří“ odkazuje na polohu pred kláštorom (cs.wikipedia.org). Dominantou je kláštor Porta coeli (v preklade „Brána nebies“), ktorý je jednou z najvýznamnejších stavebných pamiatok v Českej republike. Založený bol v roku 1233 ako ženský cisterciánsky kláštor. Kláštor je známy svojím bohatým gotickým portálom na západnom priečelí. V areáli kláštora sa nachádza aj Podhorácke múzeum (jizni-morava.cz). V roku 1241 kláštor odolal mongolom vďaka opevneniu. V roku 1424 ale neodolal počas husitských vojen, bol vyplienený, zachovalo sa len pevné murivo chrámu. V druhej štvrtine 15. storočia vzniklo na kopci Čepička, kilometer od kláštora opevnenie, ktoré dostalo názov Pernštejnovské opevenenie. Počas tridsaťročnej 1618 – 1648 bol kláštor zrušený (1619) a vyplienený v roku 1643 švédmi. V roku 1741 si užil pruské drancovanie. V roku 1782 cisár Jozef II. kláštor zrušil a statky kúpil Vilém Mundy, ktorý tu vybudoval súkennú manufaktúru. V roku 1901 bol kláštor obnovený a znovuosídlený cisterciánkami. Zrušený bol opäť v roku 1950 (Ján Balák). Kostol Najsvätejšej Trojice je postavený v neskorogotickom štýle. Vedľa kostola sa nachádza baroková márnica z obdobia okolo roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcou s bohatým kultúrnym životom. V kláštore Porta coeli sa pravidelne konajú sakrálnej hudby, ktoré priťahujú návštevníkov z blízkeho i vzdialeného okolia. Obec tiež ponúka rôzne turistické atrakcie, vrátane obnoveného kláštorného pivovaru, ktorý nadväzuje na stredovekú tradíciu (kudyznudy.cz).

Předklášteří is a municipality in South Moravia, approximately 23 kilometers northwest of , near the town of Tišnov. With a population of around 1,500, it is situated at the junction of the Boskovice Furrow and the Křižanov Highlands, in the valley of the Svratka River. The first written mention of the Předklášteří area dates back to 1233 when the Cistercian abbey Porta coeli was founded by Queen Constance of Hungary. The municipality itself was first mentioned in 1530. The name „Předklášteří“ refers to its location in front of the monastery (cs.wikipedia.org). The dominant feature of the village is the Porta coeli monastery (translated as „Gate of Heaven“), which is one of the most significant architectural monuments in the Czech Republic. It was founded in 1233 as a Cistercian nunnery. The monastery is known for its rich Gothic portal on the western façade. The Podhorácké Museum is also located within the monastery grounds (jizni-.cz). In 1241, the monastery withstood the Mongol invasion thanks to its fortifications. However, in 1424, it was plundered during the Hussite Wars, leaving only the solid masonry of the church intact. In the second quarter of the 15th century, fortifications known as the Pernštejn Fortifications were built on Čepička Hill, one kilometer from the monastery. During the Thirty Years‘ War (1618–1648), the monastery was dissolved in 1619 and plundered by the Swedes in 1643. In 1741, it suffered from Prussian looting. In 1782, Emperor Joseph II abolished the monastery, and its estates were bought by Vilém Mundy, who established a textile manufactory there. In 1901, the monastery was restored and reoccupied by Cistercian nuns. However, it was dissolved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Trinity is built in the late Gothic style. Next to the church is a Baroque charnel house from around 1700 (en.wikipedia.org).

Today, Předklášteří is a lively municipality with a rich cultural life. Sacred music concerts are regularly held at the Porta coeli monastery, attracting visitors from both near and far. The village also offers various tourist attractions, including a restored monastic brewery that continues the medieval brewing tradition (kudyznudy.cz).

Předklášteří je obec na jižní Moravě, přibližně 23 kilometrů severozápadně od Brna, v blízkosti města Tišnov. S počtem obyvatel okolo 1 500 se rozkládá na rozhraní Boskovické brázdy a Křižanovské vrchoviny, v údolí řeky Svratky. První písemná zmínka o oblasti Předklášteří pochází z roku 1233, kdy cisterciáckou abatyši Porta coeli založila královna Konstancie Uherská. Samotná obec je poprvé zmiňována v roce 1530. Název „Předklášteří“ odkazuje na polohu obce před klášterem (cs.wikipedia.org). Dominantou obce je klášter Porta coeli (v překladu „Brána nebes“), který patří mezi nejvýznamnější stavební památky v České republice. Založen byl v roce 1233 jako ženský cisterciácký klášter. Klášter je známý svým bohatě zdobeným gotickým portálem na západním průčelí. V areálu kláštera se nachází také Podhorácké muzeum (jizni-morava.cz). V roce 1241 klášter odolal Mongolům díky svému opevnění. V roce 1424 však neodolal husitským válkám, byl vypleněn a zachovalo se pouze pevné zdivo chrámu. Ve druhé čtvrtině 15. století vzniklo na kopci Čepička, kilometr od kláštera, opevnění, které dostalo název Pernštejnské opevnění. Během třicetileté války (1618–1648) byl klášter zrušen (1619) a v roce 1643 vypleněn Švédy. V roce 1741 zažil pruské drancování. V roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil a statky koupil Vilém Mundy, který zde vybudoval soukenickou manufakturu. V roce 1901 byl klášter obnoven a znovuosídlen cisterciačkami. Znovu byl zrušen v roce 1950 (Ján Balák). Kostel Nejsvětější Trojice je postaven v pozdně gotickém stylu. Vedle kostela se nachází barokní márnice z období kolem roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcí s bohatým kulturním životem. V klášteře Porta coeli se pravidelně konají koncerty sakrální hudby, které přitahují návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Obec také nabízí různé turistické atrakce, včetně obnoveného klášterního pivovaru, který navazuje na středověkou tradici vaření piva (kudyznudy.cz).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Kostoly, Umenie, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Křtiny

skala
Hits: 316

Křtiny je obec v okrese Blansko, približne 15 kilometrov severovýchodne od centra Brna a 10 kilometrov juhovýchodne od Blanska. S počtom obyvateľov okolo 820 sú považované za vstupnú bránu do strednej časti Moravského krasu a sú známe predovšetkým ako významné mariánske pútnické miesto (cs.wikipedia.org). Ležia na križovatke niekoľkých údolí, vrátane hlbokého krasového Josefovského údolia. Medzi najvýznamnejšie archeologické nálezy z tejto oblasti patrí bronzová soška býka a rozsiahle halštatské pohrebisko v jaskyni Býčí skála z obdobia okolo 500 rokov pred Kristom. Prví sa do oblasti dostali v 6. storočí. Prilákala ich sem aj železná ruda. V okolitých lesoch boli objavené pozostatky primitívnych vysokých pecí z 8. storočia. Výroba železa sa tu udržala až do konca 19. storočia a stála pri zrode priemyselných podnikov v blízkych mestách, ako sú Adamov a Blansko (krtiny.cz). Prvá písomná zmienka o Křtinách pochádza z 24. septembra 1237 (krtiny.cz). Podľa povesti v miestnom údolí krstili svätí Cyril a Metod prvých moravských kresťanov, čo dalo obci jej názov (objevujpamatky.cz). Počas husitských vojen bol miestny kláštor v roku 1423 vypálený. Po vojnách boli Křtiny niekoľkokrát vyplienené, najmä počas tridsaťročnej . V rokoch 1830 až 1854 boli Křtiny majetkom rodu Dietrichsteinovcov. Křtiny sú jedným z najstarších mariánskych pútnických miest na Morave. Dominantou je barokový kostol Panny Márie, ktorý bol vybudovaný v prvej polovici 18. storočia podľa návrhu architekta Jana Blažeja Santiniho-Aichela. Tento monumentálny chrám je považovaný za perlu barokovej architektúry a je chránený ako národná kultúrna pamiatka (cs.wikipedia.org). V interiéri kostola sa nachádza gotická socha Panny Márie Křtinskej z roku 1340, ktorá je cieľom mnohých pútnikov. Kostol je známy aj svojou výnimočnou akustikou a pravidelne sa tu konajú duchovnej hudby (kudyznudy.cz). Nachádzal sa tu aj ženský kláštor, ktorý podľa legendy v roku 1423 zničili husiti (hadivadlo.cz). V podzemí kostola bola objavená a sprístupnená rozsiahla kostnica, v ktorej sú pozostatky stoviek stredovekých obyvateľov. Avšak nachádza sa tam aj niekoľko lebiek vyzdobených záhadnými ornamentami. Pôvodne baroková rezidencia premonštrátov bola v 19. storočí prebudovaná na klasicistický zámok. Oválna základná škola je predstaviteľ modernej architektúry (krtiny.cz).

Křtiny ležia na okraji Moravského krasu, čo z nich robí ideálny východiskový bod pre milovníkov prírody a turistiky. V blízkosti obce sa nachádza množstvo krasových útvarov, jaskýň a malebných údolí. Návštevníci môžu preskúmať napríklad jaskyňu Výpustek, ktorá slúžila počas druhej svetovej vojny ako podzemná továreň a neskôr ako vojenský kryt. Dnes sú Křtiny živým centrom kultúrneho a duchovného života. Každoročne sa tu koná množstvo púti, koncertov a iných podujatí, ktoré priťahujú návštevníkov z celej krajiny aj zo zahraničia (cs.wikipedia.org). V Josefovskom údolí, ktoré je krasového charakteru sa nachádza jaskyňa Býčia skala. V roku 2008 bol sprístupnený komplex rozsiahlych podzemných priestorov Výpustek, ktorý bol známy už v stredoveku. V roku 1928 založil Augustin Bayer v Křtinskom okolí na ploche 23 ha arborétum. Pestuje sa v ňom cca 1000 druhov domácich a exotických drevín, napr. Sciadopitys verticillata, Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny is a municipality in the Blansko District, approximately 15 kilometers northeast of the center of and 10 kilometers southeast of Blansko. With a population of around 820, it is considered the gateway to the central part of the Moravian Karst and is best known as a significant Marian pilgrimage site (cs.wikipedia.org). It is located at the crossroads of several valleys, including the deep karst Josefov Valley. Among the most significant archaeological finds from this area are a bronze bull figurine and an extensive Hallstatt burial site in the Býčí Skála Cave, dating to around 500 BC. The first Slavs arrived in the area in the 6th century, attracted by iron ore. Remains of primitive blast furnaces from the 8th century have been discovered in the surrounding forests. Iron production continued here until the late 19th century, contributing to the development of industrial enterprises in nearby towns such as Adamov and Blansko (krtiny.cz). The first written mention of Křtiny dates back to September 24, 1237 (krtiny.cz). According to legend, Saints Cyril and Methodius baptized the first Moravian Christians in a local valley, giving the town its name (objevujpamatky.cz). During the Hussite Wars, the local monastery was burned down in 1423. After the wars, Křtiny was repeatedly plundered, especially during the Thirty Years‘ War. Between 1830 and 1854, Křtiny was owned by the Dietrichstein family. Křtiny is one of the oldest Marian pilgrimage sites in Moravia. The dominant landmark of the town is the Baroque Church of the Virgin Mary, built in the first half of the 18th century according to the design of architect Jan Blažej Santini-Aichel. This monumental church is considered a jewel of Baroque architecture and is protected as a national cultural monument (cs.wikipedia.org). Inside the church, there is a Gothic statue of the Virgin Mary of Křtiny from 1340, which attracts many pilgrims. The church is also known for its exceptional acoustics, and spiritual music concerts are regularly held here (kudyznudy.cz).

There was also a convent for women, which, according to legend, was destroyed by the Hussites in 1423 (hadivadlo.cz). A large ossuary was discovered and made accessible beneath the church, containing the remains of hundreds of medieval inhabitants, including several skulls decorated with mysterious ornaments. Originally a Baroque residence for the Premonstratensians, it was rebuilt into a Neoclassical chateau in the 19th century. The oval elementary school is an example of modern architecture (krtiny.cz). Křtiny is located on the edge of the Moravian Karst, making it an ideal starting point for nature lovers and hikers. Numerous karst formations, caves, and picturesque valleys can be found near the town. Visitors can explore the Výpustek Cave, which served as an underground factory during World War II and later as a military shelter. Today, Křtiny is a vibrant center of cultural and spiritual life. Many pilgrimages, concerts, and other events are held here annually, attracting visitors from across the country and abroad (cs.wikipedia.org). In the karstic Josefov Valley lies the Býčí Skála Cave. In 2008, the extensive underground spaces of the Výpustek Cave, known since the Middle Ages, were opened to the public. In 1928, Augustin Bayer established an arboretum covering 23 hectares in the Křtiny area. It cultivates approximately 1,000 species of native and exotic trees, including Sciadopitys verticillata and Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny jsou obec v okrese Blansko, přibližně 15 kilometrů severovýchodně od centra Brna a 10 kilometrů jihovýchodně od Blanska. S počtem obyvatel kolem 820 jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a jsou známé především jako významné mariánské poutní místo (cs.wikipedia.org). Leží na křižovatce několika údolí, včetně hlubokého krasového Josefovského údolí. Mezi nejvýznamnější archeologické nálezy z této oblasti patří bronzová soška býka a rozsáhlé halštatské pohřebiště v jeskyni Býčí skála z období kolem 500 let před Kristem. První Slované se do oblasti dostali v 6. století, přilákala je sem také železná ruda. V okolních lesích byly objeveny pozůstatky primitivních vysokých pecí z 8. století. Výroba železa se zde udržela až do konce 19. století a stála při zrodu průmyslových podniků v blízkých městech, jako jsou Adamov a Blansko (krtiny.cz). První písemná zmínka o Křtinách pochází z 24. září 1237 (krtiny.cz). Podle pověsti v místním údolí křtili svatí Cyril a Metoděj první moravské křesťany, což dalo obci její název (objevujpamatky.cz). Během husitských válek byl místní klášter v roce 1423 vypálen. Po válkách byly Křtiny několikrát vypleněny, zejména během třicetileté války. V letech 1830 až 1854 byly Křtiny majetkem rodu Dietrichsteinů. Křtiny jsou jedním z nejstarších mariánských poutních míst na Moravě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie, který byl vybudován v první polovině 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento monumentální chrám je považován za perlu barokní architektury a je chráněn jako národní kulturní památka (cs.wikipedia.org). V interiéru kostela se nachází gotická socha Panny Marie Křtinské z roku 1340, která je cílem mnoha poutníků. Kostel je známý také svou výjimečnou akustikou a pravidelně se zde konají koncerty duchovní hudby (kudyznudy.cz). Nacházel se zde také ženský klášter, který podle legendy v roce 1423 zničili husité (hadivadlo.cz). V podzemí kostela byla objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, v níž se nacházejí pozůstatky stovek středověkých obyvatel. Jsou zde však i lebky zdobené záhadnými ornamenty. Původně barokní rezidence premonstrátů byla v 19. století přestavěna na klasicistní zámek. Oválná základní škola je příkladem moderní architektury (krtiny.cz).

Křtiny leží na okraji Moravského krasu, což z nich činí ideální výchozí bod pro milovníky přírody a turistiky. V blízkosti obce se nachází množství krasových útvarů, jeskyní a malebných údolí. Návštěvníci mohou prozkoumat například jeskyni Výpustek, která sloužila během druhé světové války jako podzemní továrna a později jako vojenský kryt. Dnes jsou Křtiny živým centrem kulturního a duchovního života. Každoročně se zde koná mnoho poutí, koncertů a dalších akcí, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí (cs.wikipedia.org). V Josefovském údolí se nachází jeskyně Býčí skála. V roce 2008 byl zpřístupněn rozsáhlý komplex podzemních prostor jeskyně Výpustek, která byla známa již ve středověku. V roce 1928 zde Augustin Bayer založil arboretum o rozloze 23 ha, kde se pěstuje přibližně 1000 druhů domácích i exotických dřevin, například Sciadopitys verticillata a Cedrus libani (krtiny.cz).

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Mestá, Príroda, Rastliny, Ľudská príroda, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Organizmy, Fotografie, Parky, Záhrady

Buchlovice

skala
Hits: 310

Buchlovice je mestečko nachádzajúce sa v okrese Uherské Hradiště. Rozprestiera na pomedzí pohoria Chřiby a Kyjovských vrchov. Žije tu 2 420 obyvateľov na ploche 31,96 km². Prvá písomná zmienka o Buchloviciach pochádza z listiny kráľa Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roku 1540 sa Buchlovice stali majetkom pánov zo Žerotína a boli pripojené k panstvu hradu Buchlov. V roku 1805 povýšil cisár František II. obec na mestečko. Hrad Buchlov sa nachádza na rovnomennom vrchu nad mestečkom. Bol založený v prvej polovici 13. storočia a postupne bol rozširovaný až do 18. storočia. V areáli hradu sa nachádza aj kaplnka svätej Barbory, situovaná na susednom vrchu Modla, postavená v ranobarokovom štýle v rokoch 1672–1673. Zámok Buchlovice sa nachádza v centre mestečka. Bol postavený na začiatku 18. storočia v barokovom štýle podľa vzoru talianskych vidieckych víl. Obklopuje ho rozsiahly park a , ktoré medzi najcennejšie svojho druhu v Českej republike. Zámok je tiež vo vlastníctve štátu a ponúka prehliadky pre verejnosť (en.wikipedia.org).

Medzi ďalšie významné patrí kostol svätého Martina, ranobaroková budova zo 17. storočia, ktorá bola upravená na začiatku 20. storočia. Buchlovice sú známe aj svojimi kultúrnymi podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z blízka i ďaleka. Medzi najznámejšie patrí každoročný festival kvetov, ktorý sa koná v priestoroch zámockého parku a ponúka návštevníkom možnosť obdivovať rozmanité kvetinové aranžmány a záhradnú architektúru (en.wikipedia.org). Počas veľkonočných sviatkov sa v zámku Buchlovice koná výstava tulipánov s názvom Tulipománia. Návštevníci môžu obdivovať približne 50 druhov rezaných tulipánov v rôznych aranžmánoch a väzbách, doplnených o ďalšie jarné . Výstava prebieha v priestoroch zámku (kudyznudy.cz). V období od júna do septembra sa v zámku pravidelne koná výstava fuchsií a iných balkónových a črepníkových rastlín (buchlovice.cz). V letných mesiacoch, zvyčajne začiatkom júla, sa v zámku Buchlovice koná výstava aranžmánov z ruží (rlax.cz).

Zámok Buchlovice je považovaný za jeden z najvýznamnejších barokových šľachtických sídel v Českej republike. Jeho , rozsiahle zbierky a významní majitelia mu zabezpečili miesto medzi najcennejšími historickými pamiatkami krajiny (zamek-buchlovice.cz). Zámok Buchlovice bol postavený v štýle talianskej barokovej vily podľa návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba prebiehala medzi rokmi 1707 a 1738. V roku 1800 sa zámok stal majetkom rodu Berchtoldovcov, ktorí ho vlastnili až do roku 1945, keď bol znárodnený a sprístupnený verejnosti. Zámocký komplex pozostáva z dvoch budov: Dolného zámku, ktorý slúžil na reprezentačné účely, a Horného zámku s hospodárskou funkciou. Okolo zámku bol vytvorený park v talianskom štýle, ktorý bol v prvej polovici 19. storočia rozšírený a upravený v anglickom štýle (en.wikipedia.org).

Zoznam druhov (24)

  1. Aechmea fasciata
  2. Begonia boliviensis
  3. Brugmansia
  4. Brugmansia versicolor
  5. Coleus scutellarioides
  6. Cuphea hyssopifolia
  7. Cuphea ignea
  8. Dahlia × cultorum
  9. Fuchsia magellanica
  10. Fuchsia paniculata
  11. Fuchsia triphylla
  12. Fuchsia × standishii
  13. Heliotropium arborescens
  14. Hibiscus arnottianus
  15. Hibiscus fragilis
  16. Hibiscus rosa-sinensis
  17. Justicia brandegeeana
  18. Lantana camara
  19. Lotus berthelotii
  20. Pelargonium peltatum
  21. Plectranthus ciliatus
  22. Plumbago auriculata
  23. Symphyotrichum novi-belgii
  24. Weigela florida ‚Variegata‘

Buchlovice is a small town located in the Uherské Hradiště district. It is situated on the border of the Chřiby Mountains and the Kyjov Hills. The town has a population of 2,420 and covers an area of 31.96 km². The first written mention of Buchlovice dates back to a charter issued by King Přemysl Otakar I in 1207. In 1540, Buchlovice became the property of the Lords of Žerotín and was incorporated into the estate of Buchlov Castle. In 1805, Emperor Francis II granted the settlement town status. Buchlov Castle is located on a hill of the same name above the town. It was founded in the first half of the 13th century and was gradually expanded until the 18th century. The castle grounds also include the Chapel of St. Barbara, situated on the neighboring Modla Hill, built in the early Baroque style between 1672 and 1673.

Buchlovice Castle is located in the center of the town. It was built at the beginning of the 18th century in the Baroque style, modeled after Italian country villas. It is surrounded by an extensive park and gardens, which are among the most valuable of their kind in the Czech Republic. The castle is also state-owned and offers public tours (en.wikipedia.org). Other significant buildings include the Church of St. , an early Baroque structure from the 17th century, which was modified at the beginning of the 20th century. Buchlovice is also known for its cultural events, which attract visitors from near and far. One of the most famous is the annual flower festival, held in the castle park, offering visitors the opportunity to admire various floral arrangements and garden architecture (en.wikipedia.org). During the Easter holidays, Buchlovice Castle hosts a tulip exhibition called Tulipomania. Visitors can admire around 50 varieties of cut tulips in various arrangements and compositions, complemented by other spring flowers. The exhibition takes place inside the castle (kudyznudy.cz). From June to September, the castle regularly hosts an exhibition of fuchsias and other balcony and potted plants (buchlovice.cz). In the summer months, usually at the beginning of July, the castle holds an exhibition of rose arrangements (rlax.cz). 

Buchlovice Castle is considered one of the most important Baroque noble residences in the Czech Republic. Its architecture, extensive collections, and notable owners have secured its place among the country’s most valuable historical monuments (zamek-buchlovice.cz). Buchlovice Castle was built in the style of an Italian Baroque villa based on the design of architect Domenico Martinelli. Construction took place between 1707 and 1738. In 1800, the castle became the property of the Berchtold family, who owned it until 1945, when it was nationalized and opened to the public. The castle complex consists of two buildings: the Lower Castle, which served a representative purpose, and the Upper Castle, which had an economic function. Around the castle, a park was created in the Italian style, which was expanded and adapted in the first half of the 19th century into an English-style park (en.wikipedia.org).

Buchlovice je městečko nacházející se v okrese Uherské Hradiště. Rozkládá se na pomezí pohoří Chřiby a Kyjovských vrchů. Žije zde 2 420 obyvatel na ploše 31,96 km². První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z listiny krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roce 1540 se Buchlovice staly majetkem pánů ze Žerotína a byly připojeny k panství hradu Buchlov. V roce 1805 povýšil císař František II. obec na městečko. Hrad Buchlov se nachází na stejnojmenném vrchu nad městečkem. Byl založen v první polovině 13. století a postupně byl rozšiřován až do 18. století. V areálu hradu se nachází také kaple svaté Barbory, situovaná na sousedním vrchu Modla, postavená v raně barokním stylu v letech 1672–1673. Zámek Buchlovice se nachází v centru městečka. Byl postaven na začátku 18. století v barokním stylu podle vzoru italských venkovských vil. Obklopuje ho rozsáhlý park a zahrady, které patří mezi nejcennější svého druhu v České republice. Zámek je také ve vlastnictví státu a nabízí prohlídky pro veřejnost (en.wikipedia.org). Mezi další významné stavby patří kostel svatého Martina, raně barokní budova ze 17. století, která byla upravena na začátku 20. století. Buchlovice jsou známé také svými kulturními akcemi, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Mezi nejznámější patří každoroční festival květin, který se koná v prostorách zámeckého parku a nabízí návštěvníkům možnost obdivovat rozmanité květinové aranžmá a zahradní architekturu (en.wikipedia.org). 

Během velikonočních svátků se na zámku Buchlovice koná výstava tulipánů s názvem Tulipománie. Návštěvníci mohou obdivovat přibližně 50 druhů řezaných tulipánů v různých aranžmá a vazbách, doplněných o další jarní květiny. Výstava probíhá v prostorách zámku (kudyznudy.cz). V období od června do září se na zámku pravidelně koná výstava fuchsií a dalších balkonových a květináčových rostlin (buchlovice.cz). V letních měsících, obvykle začátkem července, se na zámku Buchlovice koná výstava aranžmá z růží (rlax.cz). Zámek Buchlovice je považován za jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v České republice. Jeho architektura, rozsáhlé sbírky a významní majitelé mu zajistili místo mezi nejcennějšími historickými památkami země (zamek-buchlovice.cz). Zámek Buchlovice byl postaven ve stylu italské barokní vily podle návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba probíhala mezi lety 1707 a 1738. V roce 1800 se zámek stal majetkem rodu Berchtoldů, kteří ho vlastnili až do roku 1945, kdy byl znárodněn a zpřístupněn veřejnosti. Zámecký komplex se skládá ze dvou budov: Dolního zámku, který sloužil k reprezentačním účelům, a Horního zámku s hospodářskou funkcí. Kolem zámku byl vytvořen park v italském stylu, který byl v první polovině 19. století rozšířen a upraven v anglickém stylu (en.wikipedia.org).

Fuchsie

Ostatné

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Umenie, Zámky, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Rájec nad Svitavou

skala
Hits: 249

Zámok Rájec nad Svitavou je neskorobarokový zámok nachádzajúci sa v meste Rájec-Jestřebí. Bol postavený v rokoch 1763 až 1769 pravdepodobne podľa návrhu viedenského architekta Isidora Amanda Marcela Canevala. Zámok je výnimočný svojou klasicistickou architektúrou francúzskeho typu, ktorá je na Morave ojedinelá (kudyznudy.cz). zámku sú bohato zdobené a obsahujú cenné umelecké zbierky, vrátane obrazov západoeurópskych, holandských a flámskych majstrov zo zbierok Salmov. Zámok tiež disponuje rozsiahlymi zbierkami orientálneho porcelánu a jednou z najväčších zámockých knižníc s viac ako 60 000 zväzkami, vrátane rukopisov zo 14. storočia a prvotlačí z 15. storočia (zamek-rajec.cz). Okolie zámku tvorí anglický park založený v roku 1767, ktorý bol v prvej štvrtine 19. storočia upravený do prírodno-krajinárskeho štýlu. Park obsahuje vzácne , vodopád a systém troch rybníčkov. Súčasťou areálu je aj záhradníctvo, známe svojou ojedinelou zbierkou kamélií, ktorá bola v roku 1973 prevezená z Průhonic. Každoročne koncom februára sa tu koná tradičná výstava týchto rastlín a kvetinových aranžmánov (kudyznudy.cz). 

Na území Rájca nad Jestřebí boli už v stredoveku dve gotické , ktoré boli zničené koncom 14. storočia. V 15. storočí bola jedna z týchto pevností obnovená a v roku 1570 prestavaná na renesančný zámok. Ten ale bohužiaľ v roku 1757 vyhorel a miesto neho bol postavený zámok nový, ktorý je syntézou neskorého baroka a francúzskeho klasicizmu. Dnes je zámok národnou kultúrnou pamiatkou (zamek-rajec.cz).

Rájec nad Svitavou Castle is a late Baroque castle located in the town of Rájec-Jestřebí. It was built between 1763 and 1769, most likely based on a design by the Viennese architect Isidor Amand Marcel Canevale. The castle is exceptional for its French-style classical architecture, which is unique in Moravia (kudyznudy.cz). The castle’s interiors are richly decorated and house valuable art collections, including paintings by Western European, Dutch, and Flemish masters from the Salm family collection. The castle also boasts extensive collections of oriental porcelain and one of the largest castle libraries, with over 60,000 volumes, including manuscripts from the 14th century and incunabula from the 15th century (zamek-rajec.cz).

The castle’s surroundings include an English park, established in 1767, which was redesigned in the early 19th century into a naturalistic landscape style. The park contains rare trees, a waterfall, and a system of three ponds. The estate also features a horticultural garden known for its unique collection of camellias, which was relocated from Průhonice in 1973. Every year at the end of February, a traditional exhibition of these plants and floral arrangements is held here (kudyznudy.cz).

In the territory of Rájec nad Jestřebí, there were two Gothic fortresses in the Middle Ages, which were destroyed at the end of the 14th century. In the 15th century, one of these fortresses was restored and rebuilt into a Renaissance castle in 1570. Unfortunately, this castle burned down in 1757, and a new castle was built in its place, combining late Baroque and French classicism. Today, the castle is a national cultural monument (zamek-rajec.cz).

Zámek Rájec nad Svitavou je pozdně barokní zámek nacházející se ve městě Rájec-Jestřebí. Byl postaven v letech 1763 až 1769, pravděpodobně podle návrhu vídeňského architekta Isidora Amanda Marcela Canevala. Zámek je výjimečný svou klasicistní architekturou francouzského typu, která je na Moravě ojedinělá (kudyznudy.cz). Interiéry zámku jsou bohatě zdobené a obsahují cenné umělecké sbírky, včetně obrazů západoevropských, holandských a vlámských mistrů ze sbírek rodiny Salmů. Zámek také disponuje rozsáhlými sbírkami orientálního porcelánu a jednou z největších zámeckých knihoven s více než 60 000 svazky, včetně rukopisů ze 14. století a prvotisků z 15. století (zamek-rajec.cz).

Okolí zámku tvoří anglický park založený v roce 1767, který byl v první čtvrtině 19. století upraven do přírodně-krajinářského stylu. Park obsahuje vzácné dřeviny, vodopád a systém tří rybníků. Součástí areálu je také zahradnictví, známé svou ojedinělou sbírkou kamélií, která byla v roce 1973 převezena z Průhonic. Každoročně koncem února se zde koná tradiční výstava těchto rostlin a květinových aranžmá (kudyznudy.cz).

Na území Rájce nad Jestřebí byly již ve středověku dvě gotické pevnosti, které byly zničeny koncem 14. století. V 15. století byla jedna z těchto pevností obnovena a v roce 1570 přestavěna na renesanční zámek. Ten však bohužel v roce 1757 vyhořel a místo něj byl postaven nový zámek, který je syntézou pozdního baroka a francouzského klasicismu. Dnes je zámek národní kulturní památkou (zamek-rajec.cz).

 

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Blansko – brána Moravského krasu

skala
Hits: 332

Blansko je okresné mesto v Juhomoravskom kraji v Českej republike, ležiace približne 19 km severne od Brna, v údolí Svitavy (Wikipedia). Blansko sa nachádza v Drahanskej vrchovine. Východná časť územia mesta leží v Chránenej krajinnej oblasti Moravský (Wikipedia). K 1. januáru 2024 malo mesto približne 20 185 obyvateľov (blansko.cz).

Mesto je často označované ako „Brána Moravského krasu“ vďaka svojej polohe v blízkosti unikátnych krasových javov, ako sú priepasť Macocha a Punkva (Blansko). Prvá písomná zmienka o Blansku pochádza z roku 1136, keď bolo predmetom sporu medzi olomouckým biskupom Jindřichom Zdíkom a kniežaťom Vratislavom z Brna o právo postaviť kostol v obci . Pôvodná osada sa nachádzala na pravom brehu Svitavy, dnes známa ako Staré Blansko. Koncom 14. storočia začala na ľavom brehu rieky vznikať nová osada, Nové Blansko, ktorá sa neskôr stala jadrom moderného mesta. Obe časti sa administratívne a ekonomicky zlúčili v roku 1526. V 16. storočí, počas vlády rodu Žalkovských zo Žalkovic, bolo Blansko povýšené na trhové mestečko a gotická pevnosť bola prestavaná na renesančný zámok. V roku 1698 získala panstvo rodina Gellhornovcov, ktorá tu založila prvú hutu a železiareň. V roku 1766 Blansko odkúpil rod Salm-Reifferscheidt, ktorý ho vlastnil až do roku 1945. V prvej polovici 19. storočia železiarne prosperovali a došlo k rozvoju výroby umeleckej liatiny. V roku 1849 bola otvorená železničná trať z Brna do Českej Třebovej, čo prispelo k ďalšiemu rozvoju mesta. V roku 1905 udelil František Jozef I. Blansku štatút mesta (blansko.cz). 

Medzi významné v Blansku patrí zámok Blansko, ktorý bol pôvodne gotickou pevnosťou a neskôr prestavaný na renesančný zámok. V súčasnosti slúži ako múzeum s expozíciou umeleckej liatiny. Ďalšou zaujímavosťou je drevený kostolík svätej Paraskievy, prenesený sem z Podkarpatskej Rusi v roku 1936 (blansko.cz). Konkrétnym jeho domovon bolo Nižné Selište. Prenesenie ho zachránilo pred istou skazou (Informačná tabuľa). Kostol svätého Martina ponúka možnosť výstupu na vežu s vyhliadkou na celé mesto a okolie (blansko.cz). Blansko je východiskovým bodom pre návštevy Moravského krasu, ktorý ponúka množstvo turistických a cyklistických trás. Mesto disponuje kvalitnou športovou infraštruktúrou, vrátane krytého a vonkajšieho plaveckého bazéna, zimného štadióna, tenisových a volejbalových kurtov či bowlingovej haly. Blansko je známe svojou priemyselnou tradíciou, najmä v oblasti strojárstva a hutníctva (Blanensko). Technická pamiatka Klamova huť sa nachádza na úzkom ostrove medzi korytom rieky Svitava a umelým násypom pri železničnej trati – Česká Třebová. Zachovala sa prízemný objekt bez vysokej pece, predstavuje typickú priemyselnú architektúru polovice 19. storočia. Huta Paulinka patrila medzi tzv. salmovské železiarne, od konca 19. storočia fungovala ako zlievareň. Pomenovanie získala podľa manželky majiteľa panstva K. J. Salma, kňažnej Pauliny z Auerspergu (Informačná tabuľa).

V Blansku je prezentovaná tzv. Stanica Európske železa. Projekt Cesta železa Moravským krasom je súčasťou európskeho projektu. Zámerom je propagovať dôležité lokality európskeho železiarstva v minulosti. V Blansku sa začiatky systematického záujmu hutníctva datujú od konca 8. storočia. Do rudonosnej strednej časti Moravského krasu vstúpili prospektori, baníci, hutníci, kováči, uhliari (Informačná tabuľa).

Blansko is a district town in the South Moravian Region of the Czech Republic, located approximately 19 km north of Brno, in the valley of the Svitava River (Wikipedia). Blansko is situated in the Drahanská Highlands. The eastern part of the town’s territory lies within the Moravian Karst Protected Landscape Area (Wikipedia). As of January 1, 2024, the town had approximately 20,185 inhabitants (blansko.cz).

The town is often referred to as the „Gateway to the Moravian Karst“ due to its proximity to unique karst phenomena, such as the Macocha Abyss and the Punkva Caves (Blansko). The first written mention of Blansko dates back to 1136 when it was the subject of a dispute between Olomouc Bishop Jindřich Zdík and Prince Vratislav of Brno over the right to build a church in the village. The original settlement was located on the right bank of the Svitava River, now known as Old Blansko. By the late 14th century, a new settlement, New Blansko, began to emerge on the left bank of the river, later becoming the core of the modern town. The two parts were administratively and economically united in 1526. In the 16th century, under the rule of the Žalkovský family of Žalkovice, Blansko was elevated to a market town, and the Gothic fortress was rebuilt into a Renaissance chateau. In 1698, the estate was acquired by the Gellhorn family, who established the first foundry and ironworks here. In 1766, Blansko was purchased by the Salm-Reifferscheidt family, who owned it until 1945. In the first half of the 19th century, the ironworks prospered, and the production of artistic cast iron flourished. In 1849, the railway line from Brno to Česká Třebová was opened, contributing to the town’s further development. In 1905, Emperor Franz Joseph I granted Blansko town status (blansko.cz).

Notable landmarks in Blansko include the Blansko Chateau, originally a Gothic fortress later rebuilt into a Renaissance chateau. It now serves as a museum featuring an exhibition of artistic cast iron. Another attraction is the wooden Church of St. Parascheva, relocated here from Subcarpathian Ruthenia in 1936 (blansko.cz). Its original home was Nižné Selište, and the relocation saved it from inevitable decay (information board). The Church of St. offers visitors the opportunity to climb its tower for views of the town and surrounding area (blansko.cz). Blansko serves as a starting point for visits to the Moravian Karst, which offers numerous hiking and cycling trails. The town has excellent sports facilities, including indoor and outdoor swimming pools, an ice rink, tennis and volleyball courts, and a bowling hall. Blansko is known for its industrial tradition, particularly in engineering and metallurgy (Blanensko).

The Klam Ironworks is an industrial monument located on a narrow island between the Svitava River and an artificial embankment near the Brno-Česká Třebová railway line. The preserved ground-level structure, without a blast furnace, represents typical 19th-century industrial architecture. The Paulinka Ironworks was part of the so-called Salm ironworks and functioned as a foundry from the late 19th century. It was named after Princess Paulina of Auersperg, the wife of the estate owner K. J. Salm (information board).

Blansko also features the „Station of the European Iron Route.“ The project „Iron Route through the Moravian Karst“ is part of a European initiative aiming to promote significant historical ironworking sites. In Blansko, the systematic interest in metallurgy dates back to the late 8th century, when prospectors, miners, metallurgists, blacksmiths, and charcoal burners entered the ore-rich central part of the Moravian Karst (information board).

Blansko je okresní město v Jihomoravském kraji v České republice, ležící přibližně 19 km severně od Brna, v údolí řeky Svitavy (Wikipedia). Blansko se nachází v Drahanské vrchovině. Východní část území města leží v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras (Wikipedia). K 1. lednu 2024 mělo město přibližně 20 185 obyvatel (blansko.cz).

Město je často označováno jako „Brána Moravského krasu“ díky své poloze v blízkosti unikátních krasových jevů, jako jsou propast Macocha a Punkevní jeskyně (Blansko). První písemná zmínka o Blansku pochází z roku 1136, kdy bylo předmětem sporu mezi olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem a knížetem Vratislavem z Brna o právo postavit kostel v obci. Původní osada se nacházela na pravém břehu Svitavy, dnes známá jako Staré Blansko. Koncem 14. století začala na levém břehu řeky vznikat nová osada, Nové Blansko, která se později stala jádrem moderního města. Obě části byly administrativně a ekonomicky sloučeny v roce 1526. V 16. století, za vlády rodu Žalkovských ze Žalkovic, bylo Blansko povýšeno na trhové městečko a gotická tvrz byla přestavěna na renesanční zámek. V roce 1698 získala panství rodina Gellhornů, která zde založila první huť a železárnu. V roce 1766 Blansko odkoupil rod Salm-Reifferscheidt, který ho vlastnil až do roku 1945. V první polovině 19. století železárny prosperovaly a rozvinula se výroba umělecké litiny. V roce 1849 byla otevřena železniční trať z Brna do České Třebové, což přispělo k dalšímu rozvoji města. V roce 1905 udělil František Josef I. Blansku statut města (blansko.cz).

K významným památkám Blanska patří zámek Blansko, původně gotická tvrz přestavěná na renesanční zámek, dnes sloužící jako muzeum s expozicí umělecké litiny. Další zajímavostí je dřevěný kostelík svaté Paraskivy, přenesený sem z Podkarpatské Rusi v roce 1936 (blansko.cz). Jeho původním domovem bylo Nižné Seliště a přenesení ho zachránilo před jistou zkázou (informační tabule). Kostel svatého Martina nabízí možnost výstupu na věž s vyhlídkou na celé město a okolí (blansko.cz). Blansko je výchozím bodem pro návštěvy Moravského krasu, který nabízí množství turistických a cyklistických tras. Město disponuje kvalitní sportovní infrastrukturou, včetně krytého a venkovního bazénu, zimního stadionu, tenisových a volejbalových kurtů nebo bowlingové haly. Blansko je známé svou průmyslovou tradicí, zejména v oblasti strojírenství a hutnictví (Blanensko).

Technická památka Klamova huť se nachází na úzkém ostrově mezi korytem řeky Svitavy a umělým náspem při železniční trati Brno – Česká Třebová. Dochoval se přízemní objekt bez vysoké pece, představující typickou průmyslovou architekturu poloviny 19. století. Huť Paulinka patřila mezi tzv. salmovské železárny a od konce 19. století fungovala jako slévárna. Jméno získala podle manželky majitele panství K. J. Salma, kněžny Pauliny z Auerspergu (Informační tabule).

V Blansku je prezentována tzv. Stanice Evropské cesty železa. Projekt Cesta železa Moravským krasem je součástí evropského projektu. Cílem je propagovat důležité lokality evropského hutnictví v minulosti. V Blansku se počátky systematického zájmu o hutnictví datují od konce 8. století, kdy do rudonosné střední části Moravského krasu vstoupili prospektoři, horníci, hutníci, kováři a uhlíři (Informační tabule).