2006, 2006-2010, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Typ krajiny, Východné Čechy, Zahraničie

Rychnov nad Kněžnou – malé mestečko vo východných Čechách

skala
Hits: 1636

Rych­nov nad Kněž­nou sa nachá­dza na východ od Hrad­ca Krá­lo­vé a neďa­le­ko od poľ­ských hra­níc. Bol som v ňom viac­krát, vždy na mňa pôso­bi­lo ako prí­jem­né, pokoj­né mes­teč­ko. Mes­to Rych­nov je zná­me aj vďa­ka zám­ku, his­to­ric­kej pamiat­ke. Pred­sta­vu­je význam­nú turis­tic­kú atrak­ciu, sym­bo­li­zu­je bohat­stvo a pre­stíž mes­ta. V zámoc­kom are­áli sa nachá­dza­jú pek­né záh­ra­dy a expozície.

Nemec­ký názov pre Rych­nov je Rei­che­nau and der Knie­schna. Jeho roz­lo­ha je nece­lých 35 km2. His­to­ric­ké jad­ro je mes­t­kou pamiat­ko­vou zónou (wikipedia.cs). Prvá písom­ná zmien­ka o Rych­no­ve je z 1.2.1258 v lis­ti­ne Pře­mys­la Ota­ka­ra II., kde je uve­de­ný ako jeden zo sved­kov Her­mann de Riche­na­we – Heřman z Rych­no­va (rych​nov​-city​.cz). S mes­teč­kom bol zalo­že­ný aj kos­tol svä­té­ho Hav­la. Rych­nov­skí páni až do začiat­ku 15. sto­ro­čia boli potom­ko­via Heřma­na (wikipedia.cs). V roku 1783 bol v Rych­no­ve zria­de­ný vrch­nos­ten­ský súd. V roku 1950 doš­lo k pri­po­je­niu nie­kto­rých oko­li­tých obcí. Neskôr k ich osa­mos­tat­ne­niu a od 1.1.1981 opäť k pri­po­je­niu Dlo­hé Vsi, Jaho­do­va, Jam, Jed­li­ny, Lipov­ky, Litoh­ra­du, Luka­víc, Nové­ho a Sta­ré­ho Loko­ta, Rov­ně, Sle­me­na a Syn­ko­va. Po roku 1989 doš­lo k osa­mos­tat­ne­niu obcí Jaho­dov, Luka­vi­ce, Sle­me­no a Syn­kov. V súčas­nos­ti má Rych­nov tie­to čas­ti: Dlou­há Ves, Jámy, Lipov­ka, Litoh­ra­dy, Lokot, Pan­ská Hab­ro­vá, Roveň, Rych­nov. Leží vo východ­ných Čechách, v pod­ho­rí Orlic­kých hôr, pre­te­ká ním rie­ka Kněž­na (rych​nov​-city​.cz).

V mes­te žije tak­mer 12000 oby­va­te­ľov (rych​nov​-city​.cz). Zná­my je Kolo­wrat­ský zámok, počiat­ky výstav­by tej­to baro­ko­vej stav­by spa­da­jú do roku 1670. Cca v roku 1722 bol roz­ší­re­ný, autor­stvo je pri­pi­so­va­né Giovan­ni­mu San­ti­ni­mu (rych​nov​-city​.cz). Pôvod­nú stav­bu má na sve­do­mí prav­de­po­dob­ne Dome­ni­co Orsi (kolo​wrat​.com). Zná­me osob­nos­ti Rych­no­va: herec a dra­ma­tik Jiří Šlitr.

Rych­nov nad Kněž­nou is loca­ted to the east of Hra­dec Krá­lo­vé and near the Polish bor­der. I have visi­ted it seve­ral times, and it alwa­ys struck me as a ple­a­sant, pea­ce­ful town.

The Ger­man name for Rych­nov is Rei­che­nau an der Knie­schna. Its area is just under 35 km². The his­to­ri­cal cen­ter is a muni­ci­pal heri­ta­ge zone (wikipedia.cs). The first writ­ten men­ti­on of Rych­nov is from Feb­ru­ary 1, 1258, in a char­ter of Pře­mysl Ota­kar II, whe­re it is men­ti­oned as one of the wit­nes­ses, Her­mann de Riche­na­we – Heřman from Rych­nov (rych​nov​-city​.cz). The town was foun­ded with the cons­truc­ti­on of the church of St. Gall. The lords of Rych­nov, des­cen­dants of Heřman, ruled until the ear­ly 15th cen­tu­ry (wikipedia.cs).

In 1783, a mano­rial court was estab­lis­hed in Rych­nov. In 1950, some sur­roun­ding vil­la­ges were anne­xed, later gai­ning inde­pen­den­ce, and from Janu­ary 1, 1981, they were again anne­xed: Dlo­há Ves, Jaho­do­va, Jam, Jed­li­ny, Lipov­ky, Litoh­rad, Luka­vi­ce, Nové a Sta­ré Loko­ta, Rov­ně, Sle­me­no, and Syn­kov. After 1989, the vil­la­ges Jaho­dov, Luka­vi­ce, Sle­me­no, and Syn­kov gai­ned inde­pen­den­ce. Cur­ren­tly, Rych­nov con­sists of the fol­lo­wing parts: Dlou­há Ves, Jámy, Lipov­ka, Litoh­ra­dy, Lokot, Pan­ská Hab­ro­vá, Roveň, and Rych­nov. It lies in eas­tern Bohe­mia, in the foot­hills of the Orlic­ké Moun­tains, with the Kněž­na River flo­wing through it (rych​nov​-city​.cz).

The town has a popu­la­ti­on of near­ly 12,000 (rych​nov​-city​.cz). The Kolo­wrat Cast­le is well-​known, with cons­truc­ti­on begin­ning around 1670. It was expan­ded around 1722, with Giovan­ni San­ti­ni att­ri­bu­ted to the exten­si­on, and the ori­gi­nal cons­truc­ti­on is like­ly cre­di­ted to Dome­ni­co Orsi (kolo​wrat​.com). Notab­le per­so­na­li­ties from Rych­nov inc­lu­de actor and pla­y­wright Jiří Šlitr.

The town of Rych­nov is also kno­wn for its cast­le, a his­to­ri­cal monu­ment. It repre­sents a sig­ni­fi­cant tou­rist att­rac­ti­on, sym­bo­li­zing the wealth and pre­sti­ge of the city. In the cast­le grounds, the­re are beau­ti­ful gar­dens and exhibits.

Rych­nov nad Kněž­nou befin­det sich öst­lich von Hra­dec Krá­lo­vé und in der Nähe der pol­nis­chen Gren­ze. Ich war mehr­mals dort, es wir­kte immer auf mich wie eine ange­neh­me, ruhi­ge Kleinstadt.

Der deuts­che Name für Rych­nov ist Rei­che­nau an der Knie­schna. Die Flä­che bet­rägt knapp 35 km². Die his­to­ris­che Alts­tadt ist ein städ­tis­ches Denk­mal­ge­biet (wikipedia.cs). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Rych­nov stammt aus dem 1.2.1258 in der Urkun­de von Pře­mysl Ota­kar II., in der Her­mann de Riche­na­we als einer der Zeugen genannt wird – Her­mann von Rych­nov (rych​nov​-city​.cz). Mit der Stadt wur­de auch die Kir­che des Hei­li­gen Havel geg­rün­det. Die Her­ren von Rych­nov waren bis zum Anfang des 15. Jahr­hun­derts Nach­kom­men von Her­mann (wikipedia.cs). Im Jahr 1783 wur­de in Rych­nov ein Gericht ein­ge­rich­tet. Im Jahr 1950 kam es zur Ein­glie­de­rung eini­ger umlie­gen­der Geme­in­den. Spä­ter zu ihrer Selb­stän­dig­ke­it und ab dem 1.1.1981 erne­ut zur Ein­glie­de­rung von Dlo­hé Vsi, Jaho­do­va, Jam, Jed­li­ny, Lipov­ky, Litoh­rad, Luka­víc, Nové­ho a Sta­ré­ho Loko­ta, Rov­ně, Sle­me­na und Syn­ko­va. Nach 1989 kam es zur Selb­stän­dig­ke­it der Geme­in­den Jaho­dov, Luka­vi­ce, Sle­me­no und Syn­kov. Der­ze­it hat Rych­nov die­se Tei­le: Dlou­há Ves, Jámy, Lipov­ka, Litoh­ra­dy, Lokot, Pan­ská Hab­ro­vá, Roveň, Rych­nov. Es liegt in Ost­böh­men, am Fuße des Adler­ge­bir­ges, durch das der Fluss Kněž­na flie­ßt (rych​nov​-city​.cz).

In der Stadt leben fast 12.000 Ein­woh­ner (rych​nov​-city​.cz). Bekannt ist das Kolowrat-​Schloss, des­sen Bau­be­ginn auf das Jahr 1670 zurück­geht. Es wur­de etwa im Jahr 1722 erwe­i­tert und Giovan­ni San­ti­ni wird als Autor zugesch­rie­ben (rych​nov​-city​.cz). Die urs­prün­gli­che Struk­tur wird wahrs­che­in­lich Dome­ni­co Orsi zugesch­rie­ben (kolo​wrat​.com). Bekann­te Per­sön­lich­ke­i­ten aus Rych­nov: der Schaus­pie­ler und Dra­ma­ti­ker Jiří Šlitr.

Rych­nov nad Kněž­nou znaj­du­je się na wschód od Hra­dec Krá­lo­vé i nie­da­le­ko od gra­ni­cy z Pol­ską. Byłem tam kil­ka razy, zaws­ze spra­wia­ło na mnie wra­że­nie przy­jem­ne­go, spo­koj­ne­go miasteczka.

Nie­miec­ka nazwa Rych­no­va to Rei­che­nau an der Knie­schna. Jego powierzch­nia wyno­si nie­ca­łe 35 km². His­to­rycz­ne cen­trum jest obsza­rem zabyt­ko­wym (wikipedia.cs). Pier­ws­za pisem­na wzmian­ka o Rych­no­vie pocho­dzi z 1.2.1258 roku w doku­men­cie Pře­mys­la Ota­ka­ra II., gdzie Her­mann de Riche­na­we jest wymie­ni­ony jako jeden z świad­ków – Her­mann z Rych­no­va (rych​nov​-city​.cz). Z mias­tem zwi­ąza­ny jest również kości­ół św. Hav­la. Pana Rych­nov do poc­ząt­ku XV wie­ku byli potom­ka­mi Her­ma­na (wikipedia.cs). W 1783 roku w Rych­no­vie pows­tał sąd panie­ńs­ki. W 1950 roku doszło do przy­łąc­ze­nia kil­ku oko­licz­nych wsi. Później do ich uzys­ka­nia nie­pod­le­gło­ści i od 1.1.1981 pono­wnie dołąc­ze­nia Dlo­hé Vsi, Jaho­do­va, Jam, Jed­li­ny, Lipov­ky, Litoh­ra­du, Luka­víc, Nové­ho a Sta­ré­ho Loko­ta, Rov­ně, Sle­me­na a Syn­ko­va. Po 1989 roku doszło do uzys­ka­nia nie­pod­le­gło­ści przez miejs­co­wo­ści Jaho­dov, Luka­vi­ce, Sle­me­no i Syn­kov. Obe­cnie Rych­nov ma te części: Dlou­há Ves, Jámy, Lipov­ka, Litoh­ra­dy, Lokot, Pan­ská Hab­ro­vá, Roveň, Rych­nov. Leży w Wschod­nich Cze­chach, w pod­gó­rach Gór Orlic­kich, prze­pły­wa przez nie­go rze­ka Kněž­na (rych​nov​-city​.cz).

W mie­ście miesz­ka nie­mal 12 000 miesz­ka­ńców (rych​nov​-city​.cz). Zna­ne jest zamek Kolo­wrat, któ­re­go poc­ząt­ki budo­wy sięga­ją roku 1670. Oko­ło roku 1722 został roz­bu­do­wa­ny, autorst­wo przy­pi­sy­wa­ne jest Giovan­nie­mu San­ti­nie­mu (rych​nov​-city​.cz). Ory­gi­nal­ną kons­trukc­ję przy­pi­su­je się pra­wdo­po­dob­nie Dome­ni­co Orsi (kolo​wrat​.com). Zna­ne posta­cie z Rych­no­va: aktor i dra­ma­to­pi­sarz Jiří Šlitr.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2009, Časová línia, Grécko, Krajina, Zahraničie

Kalymnos – krásny ostrov v Grécku

skala
Hits: 2744

Dovo­len­ka na Kalym­no­se, 1. časť – Príchod

Auto­ri všet­kých čas­tí: Oľga Maga­lo­vá a Jul­ka Ron­čo­vá, V prís­pev­koch sú zážit­ky z pohľa­du Oľgy

V pon­de­lok 2. augus­ta sme sa vrá­ti­li z dovo­len­ky, tak už je naj­vyš­ší čas sa ozvať. Ešte stá­le nemám uro­be­ný poria­dok vo svo­jich fot­kách, ako­si nestí­ham .… Okrem toho som zis­ti­la, že moje fot­ky sú hroz­né! Mala som nový foťák a nestih­la som si (doma som nema­la čas, na dovo­len­ke sa mi nech­ce­lo), pre­čí­tať návod na jeho obslu­hu. Má vše­li­ja­ké reži­my, ale ja som len cva­ka­la na neja­kom obec­nom nasta­ve­ní (aj tak som na disp­le­ji kvô­li sln­ku nič nevi­de­la :). Pre­to na ilus­trá­ciu využi­jem aj krás­nu foto­ga­lé­riu čes­kej adre­na­lí­no­vej turis­t­ky Soni, kto­rú mi odpo­ru­či­li jej (a teraz už aj naši) pria­te­lia z Mora­vy, kto­rí boli tiež v ​„našom“ Kan­tu­ni Beach hoteli.

Ten­to rok sme boli 14 dní na gréc­kom ostro­ve Kalym­nos. Nesko­ro večer sme lete­li z Bra­ti­sla­vy na Kos. Dora­zi­li sme tam oko­lo dru­hej v noci. Väč­ši­na dovo­len­ká­rov potom pokra­čo­va­la auto­bu­som do jed­not­li­vých leto­vísk na Kose, iba nás, šty­roch ​„Kalym­no­sa­nov“, uby­to­va­li v štú­diách IRENE blíz­ko prí­sta­vu v Mas­ti­cha­ri. Bolo to prí­jem­né, lebo sme nemu­se­li čakať na ran­ný tra­jekt len tak nie­kde na móle v prí­sta­ve. V štú­diách nás uby­to­va­li asi o tre­tej v noci. Ospr­cho­va­li sme sa a išli sme spať. Ráno sme odtiah­li záve­sy, vyšli na bal­kón a mali sme zra­zu krás­ny prvý výhľad na pro­ti­ľah­lý ostrov Kalym­nos! Naozaj to pote­ši­lo 🙂 Uva­ri­li sme si v kuchyn­ke ran­nú kávič­ku a vychut­na­li sme si ju na bal­kó­ne. Potom sme zba­li­li fid­lát­ka a peši sme pre­šli kúsok do prí­sta­vu v Mas­ti­cha­ri.

Na móle, neďa­le­ko tra­jek­tu sme si v bie­lej ​„búd­ke“ vyme­ni­li vou­che­ry za ces­tov­né lís­t­ky a nastú­pi­li sme na tra­jekt. Prek­va­pi­lo nás, že kuf­re nám káza­li nechať iba tak na boku lode pria­mo na palu­be, kde postup­ne zapar­ko­vá­va­li náklad­nia­ky s tova­rom. Na Kalym­no­se sa v pod­sta­te nič nevy­rá­ba, tak­že vše­tok tovar tam pri­vá­ža­jú tým­to tra­jek­tom. Najprv sme z tých kuf­rov boli ner­vóz­ne a strieh­li sme na ne z hor­nej palu­by 🙂 Ale potom sme vide­li, že všet­ci ostat­ní ces­tu­jú­ci sú v poho­de, tak sme sa aj my pop­re­chá­dza­li po palu­bách a nafo­ti­li si ešte Mas­ti­cha­ri z hor­nej palu­by tra­jek­tu. Milo nás prek­va­pi­li aj toale­ty na tra­jek­te – boli pek­né a čisté.

O devia­tej ráno sa tra­jekt pohol sme­rom do prí­sta­vu Pothia, hlav­né­ho mes­ta ostro­va Kalym­nos. Pothia je krás­ne mes­teč­ko s jedi­neč­nou atmo­sfé­rou úzkych uli­čiek. V prí­sta­ve nás čakal dele­gát Jan z CK Aeolus, usa­dil nás do pri­pra­ve­né­ho taxi a odpre­va­dil do našich des­ti­ná­cií. Nás do stre­dis­ka Kan­tu­ni a mla­dých sym­pa­tic­kých novo­ma­že­lov Deka­nov­cov ďalej do Mas­su­ri.

Odka­zy

Holi­day on Kalym­nos, Part 1 – Arrival

Aut­hors of all parts: Oľga Maga­lo­vá and Jul­ka Ron­čo­vá, Expe­rien­ces are sha­red from Oľga­’s perspective

On Mon­day, August 2nd, we retur­ned from our vaca­ti­on, so it’s high time to sha­re our expe­rien­ces. I still have­n’t orga­ni­zed my pho­tos, some­how I’m fal­ling behind.… Besi­des, I found out that my pho­tos are ter­rib­le! I had a new came­ra and did­n’t have time (nor the desi­re during the vaca­ti­on) to read the manu­al. It has vari­ous modes, but I just clic­ked on some gene­ral set­ting (and I could­n’t see anyt­hing on the disp­lay due to the sun :). The­re­fo­re, for illu­stra­ti­on, I’ll also use the beau­ti­ful pho­to gal­le­ry of the Czech adre­na­li­ne tou­rist Sony, recom­men­ded to me by her (and now also our) friends from Mora­via, who were also in ​“our” Kan­tu­ni Beach hotel.

This year we spent 14 days on the Gre­ek island of Kalym­nos. We flew from Bra­ti­sla­va to Kos late in the eve­ning. We arri­ved the­re around two in the mor­ning. Most vaca­ti­oners then con­ti­nu­ed by bus to vari­ous resorts on Kos, only the four of us ​“Kalym­no­sans” were accom­mo­da­ted in the stu­di­os IRENE near the port in Mas­ti­cha­ri. It was nice becau­se we did­n’t have to wait for the mor­ning fer­ry just some­whe­re on the pier in the port. We were accom­mo­da­ted in the stu­di­os around three in the mor­ning. We sho­we­red and went to bed. In the mor­ning, we pul­led the cur­tains, went out on the bal­co­ny, and sud­den­ly we had a beau­ti­ful first view of the oppo­si­te island of Kalym­nos! It real­ly ple­a­sed us 🙂 We bre­wed our mor­ning cof­fee in the kit­che­net­te and enjo­y­ed it on the bal­co­ny. Then we pac­ked our things and wal­ked a bit to the port in Mastichari.

On the pier, near the fer­ry, we exchan­ged vou­chers for tra­vel tic­kets in a whi­te ​“booth” and boar­ded the fer­ry. We were sur­pri­sed that they told us to lea­ve our suit­ca­ses just on the side of the boat direct­ly on the deck, whe­re trucks with goods were gra­du­al­ly par­king. In Kalym­nos, basi­cal­ly not­hing is pro­du­ced, so all the goods are brought the­re by this fer­ry. At first, we were ner­vous about tho­se suit­ca­ses and kept an eye on them from the upper deck 🙂 But then we saw that all the other pas­sen­gers were fine, so we also wal­ked around the decks and took pic­tu­res of Mas­ti­cha­ri from the upper deck of the fer­ry. We were also ple­a­san­tly sur­pri­sed by the toilets on the fer­ry – they were nice and clean.

At nine in the mor­ning, the fer­ry moved towards the port of Pothia, the main town of the island of Kalym­nos. Pothia is a beau­ti­ful town with a uni­que atmo­sp­he­re of nar­row stre­ets. In the port, we were awai­ted by the repre­sen­ta­ti­ve Jan from the tra­vel agen­cy Aeolus, he sett­led us into a pre­pa­red taxi and escor­ted us to our des­ti­na­ti­ons. Us to the Kan­tu­ni resort and the young, sym­pat­he­tic newly­weds Deka­nov­ci furt­her to Massouri.

Links

  • Beau­ti­ful pho­to gal­le­ry sent to us by the Deka­nov­ci after the vaca­ti­on Kalym­nos on Wikipedia

Διακοπές στην Κάλυμνο, Μέρος 1 – Άφιξη

Συγγραφείς όλων των μερών: Όλγα Μαγκάλοβα και Τζούλκα Ροντσόβα, Οι εμπειρίες μοιράζονται από την οπτική γωνία της Όλγας

Τη Δευτέρα 2 Αυγούστου επιστρέψαμε από τις διακοπές, οπότε είναι πλέον καιρός να επικοινωνήσουμε. Ακόμα δεν έχω τακτοποιήσει τις φωτογραφίες μου, κάπως καθυστερώ.… Εκτός αυτού, διαπίστωσα ότι οι φωτογραφίες μου είναι τραγικές! Είχα ένα νέο φωτογραφικό μηχάνημα και δεν πρόλαβα να διαβάσω το εγχειρίδιο χρήσης του (στο σπίτι δεν είχα χρόνο, και δεν μου άρεσε η ιδέα κατά τις διακοπές), έχει διάφορες λειτουργίες, αλλά εγώ απλώς πατούσα κάπου σε κοινή ρύθμιση (και δεν έβλεπα τίποτα στην οθόνη λόγω του ήλιου :). Γι ​‘αυτό θα χρησιμοποιήσω για εικονογράφηση και την όμορφη φωτογραφική συλλογή της Τσέχας τουρΣτην πλωτή πλατφόρμα, κοντά στο φέρι, ανταλλάξαμε τα κουπόνια για τα εισιτήρια μας σε ένα λευκό ​“περίπτερο” και επιβιβαστήκαμε στο φέρι. Μας ξάφνιασε το γεγονός ότι μας είπαν να αφήσουμε τις βαλίτσες μας απλώς στην πλευρά του πλοίου ακριβώς στην πλατφόρμα, όπου σταδιακά παρκάρονταν φορτηγά με εμπορεύματα. Στην Καλύμνο, ουσιαστικά δεν παράγεται τίποτα, οπότε όλα τα εμπορεύματα φέρνονται εκεί με αυτό το φέρι. Αρχικά ανησυχήσαμε για αυτές τις βαλίτσες και τις παρακολουθήσαμε από το πάνω κατάστρωμα 🙂 Αλλά μετά είδαμε ότι όλοι οι άλλοι επιβάτες ήταν εντάξει, οπότε περπατήσαμε και εμείς γύρω από τα κατάστρωματα και τραβήξαμε φωτογραφίες του Μαστιχάρι από το πάνω κατάστρωμα του φεριμπότ. Επίσης, μας ευχάριστησαν τα τουαλέτες στο φεριμπότ – ήταν ωραίες και καθαρές.ίστριας Sony, που μου πρότειναν οι φίλοι της (και τώρα και οι δικοί μας) από τη Μοραβία, που ήταν επίσης στο ​“δικό μας” ξενοδοχείο Kan­tu­ni Beach.

Φέτος περάσαμε 14 ημέρες στο ελληνικό νησί της Καλύμνου. Το βράδυ πετάξαμε από τη Βρατισλάβα για την Κω. Φτάσαμε εκεί περίπου στις δύο το πρωί. Οι περισσότεροι διακοπές συνέχισαν με λεωφορείο προς τα διάφορα θέρετρα στην Κω, μόνο οι τέσσερις ​“Καλύμνιοι” μας φιλοξενήθηκαν στα στούντιο IRENE κοντά στο λιμάνι του Μαστιχάρι. Ήταν ευχάριστο επειδή δεν χρειάστηκε να περιμένουμε για το πρωινό φέρι κάπου στο κέντρο του λιμανιού. Στα στούντιο μας φιλοξένησαν περίπου τρία το πρωί. Κάναμε ντους και πήγαμε για ύπνο. Το πρωί τραβήξαμε τα κουρτίνια, βγήκαμε στο μπαλκόνι και ξαφνικά είχαμε μια όμορφη πρώτη θέα στον απέναντι νησί της Καλύμνου! Μας χάρισε πραγματικά 🙂 Εσείς μαγειρέψαμε το πρωινό καφέ στην κουζίνα και τον απολαύσαμε στο μπαλκόνι. Μετά συλλέξαμε τα πράγματά μας και περπατήσαμε λίγο προς το λιμάνι του Μαστιχάρι.

Στις εννιά το πρωί, το φέρι ξεκίνησε προς το λιμάνι Πόθια, της κύριας πόλης του νησιού Καλύμνου. Το Πόθια είναι ένα όμορφο χωριό με μοναδική ατμόσφαιρα στενών δρομακίων. Στο λιμάνι μας περίμενε ο αντιπρόσωπος ΤΑ του ταξιδιωτικού γραφείου Aeolus, μας εγκατέστησε σε ένα έτοιμο ταξί και μας οδήγησε στους προορισμούς μας. Εμάς στο θέρετρο Καντούνι και τους νεόνυμφους, τους συμπαθείς νεόνυμφους Δεκάνοβτσοβ, περαιτέρω στο Μασσούρι.

Use Facebook to Comment on this Post