Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Severná Morava, Fotografie

Kunčice pod Ondřejníkem

skala
Hits: 463

pod Ondřejníkem je malebná obec v podhorí Beskydských hôr. Koncom 19. storočia sa stali vyhľadávaným miestom pre turistiku a rekreáciu. Kúzlo miestnej prírody opradených mnohými povesťami láka dodnes (kuncicepo.cz). Obec vznikla začiatku 14. storočia. Je spojený s hradným úradníkom Kunzom, ktorý pôsobil na hukvaldskom panstve. Nemecký názov bol , česky Kunčice. Neskôr dostali pomenovanie , . Až od roku 1924 (kuncicepo.cz). V obci sa nachádza drevený (kuncicepo.cz). Domáci ho nazývajú . Je iba jednou zo šiestich drevených sakrálnych stavieb, ktoré boli behom 30-tych rokov 20. storočia prevezené na územie Československa z Podkarpatskej a východného Slovenska. Pôvodne to bol . Bol postavený na prelome 17. a 18. storočia v obci pri Mukačeve na Podkarpatskej Rusi (kuncicepo.cz).

V budove miestnej je unikátna s dielami českých umelcov. V Kunčiciach žije 2200 obyvateľov na rozlohe 23 km2, v letných mesiacoch a cez víkendy sa tu však vyskytuje množstvo rekreujúcich a turistov. Priemerná nadmorská obce je 450 metrov nad morom. Funguje tu veľa fariem, ktoré sa venujú predovšetkým chovu hovädzieho dobytku (kuncicepo.cz).

Kunčičké dokázali upriasť tenké vlákna, z ktorého sa vyrábalo tenké kvalitné plátno. Ľan bol tiež typickým pre Kunčice. Ťažila sa tu železná ruda do hutí v Čeladnej a Frýdlantu už od 16. storočia. Nachádzala sa tesne pod povrchom, maximálna hĺbka bola 20 – 25 metrov. Pre dovoz lacnejšej ťažba v roku 1896 skončila. Významné boli , ktoré boli známe už v husitskej dobe. Veľmi významná bola výstavba novej železničnej , ktorá sa datuje do roku 1888. Začiatkom 20. storočia sa vybudovali , ktoré pozmenené fungujú dodnes. Nazývajú sa (Jan Folprecht). Z Kunčíc pochádza speváčka (Wikipedia).

Kunčice pod Ondřejníkem is a picturesque village nestled in the foothills of the Mountains. By the late 19th century, had become a sought-after destination for hiking and recreation. The charm of the local nature, wrapped in many legends, continues to attract visitors to this day (kuncicepo.cz). The village was founded in the early 14th century and is associated with the castle official Kunz, who served in the estate. The German name of the village was Kunzerdorf, while in it was Kunčice. Later, they were named Hrubé Kunčice and Veľké Kunčice. It wasn’t until 1924 that the name Kunčice pod Ondřejníkem was adopted (kuncicepo.cz). The village is home to the wooden church of St. Procopius and St. Barbara (kuncicepo.cz). Locals refer to it as the Russian church. It is one of six wooden religious buildings transported to Czechoslovakia from Subcarpathian Rus and eastern during the 1930s. Originally, it was the church of St. Archangel Michael, built at the turn of the 17th and 18th centuries in the village of Hliňanec near Mukachevo in Subcarpathian Rus (kuncicepo.cz).

The building of the local school houses a unique gallery of Karel Svolinský’s works, showcasing pieces by Czech artists. Kunčice is home to 2200 inhabitants within an area of 23 km2, but during the summer months and weekends, it sees an influx of recreationalists and tourists. The average elevation of the village is 450 meters above sea level. Many farms operate here, primarily focusing on cattle farming (kuncicepo.cz).

The spinners of Kunčice were able to spin thin threads, from which thin, high-quality canvas was produced. Flax was also typical for Kunčice. Iron ore was mined here for the and foundries as early as the 16th century. It was located just below the surface, with a maximum depth of 20-25 meters. Mining ceased in 1896 due to the of cheaper ore. Glassworks were significant and known as early as the time of the Hussites. The construction of a new railway in 1888 was highly significant. At the beginning of the 20th century, spas were built, which still operate today, albeit modified. They are called the Beskydy Rehabilitation Center in Čeladná (Jan Folprecht). The singer Iveta Bartošová hails from Kunčice ().

Kunčice pod Ondřejníkem je malebná obec v podhůří Beskydských hor. Koncem 19. století se stala vyhledávaným místem pro turistiku a rekreaci. Kouzlo místní přírody opředené mnoha pověstmi láká dodnes. Obec vznikla na začátku 14. století a je spojena s hradním úředníkem Kunzem, který působil na hukvaldském panství. Německý název obce byl Kunzerdorf, česky Kunčice. Později dostaly označení Hrubé Kunčice, Velké Kunčice. Teprve od roku 1924 jsou nazývány Kunčice pod Ondřejníkem. V obci se nachází dřevěný kostel svatého Prokopa a Barbory, který domácí nazývají ruským kostelíkem. Je jedním ze šesti dřevěných sakrálních staveb převezených na území Československa z Podkarpatské Rusi a východního Slovenska během 30. let 20. století. Původně to byl kostel svatého Archanděla Michaela, postavený na přelomu 17. a 18. století v obci Hlinanech u Mukacheva na Podkarpatské Rusi.

V budově místní školy se nachází unikátní galerie Karla Svolinského s díly českých umělců. V Kunčicích žije 2200 obyvatel na ploše 23 km2, ale v letních měsících a o víkendech sem přichází mnoho rekreantů a turistů. Průměrná nadmořská výška obce je 450 metrů nad mořem. Funguje zde mnoho farem, které se věnují především chovu hovězího dobytka.

Kunčické přadleny dokázaly upřád světlé vlákno, ze kterého se vyrábělo jemné kvalitní plátno. Lněná byla také typická pro Kunčice. Těžila se zde železná ruda pro hutě v Čeladné a Frýdlantu již od 16. století. Nacházela se těsně pod povrchem, maximální hloubka dosahovala 20 – 25 metrů. Kvůli dovozu levnější rudy těžba skončila v roce 1896. Významné byly také sklárny, které byly známy již v husitské době. Velmi významná byla výstavba nové železniční dráhy, která se datuje do roku 1888. Na počátku 20. století byly vybudovány lázně, které změněné fungují dodnes. Jsou nazývány Beskydské rehabilitační centrum v Čeladné. Z Kunčic pochází zpěvačka Iveta Bartošová.

Jan Folprecht: Zpod Ondřejníka, 2004, ISMN M-706524-47-4 Dopis pantátovi Pustkovi Petr Andrle a kolektiv: Cestami lesními od Lysé až po , 2013, 978-80-905217-5-9

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Severná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Štípa – obec s najmenším veterným mlynom v Českej republike

skala
Hits: 1058

Štípa je miestna časť Zlína. Pôvodne to bola obec ležiaca 6 km severovýchodne od Zlína smerom Fryšták vo Vizovických vrchoch. Meno pochádza z mužského krstného mena , ktoré je od slova – . Prvá písomná zmienka je z roku 1391 a viaže sa na hrad Lukov. Nachádza sa tu pútnický s bývalým kartuziánským kláštorom (Wikipedia CZ). Výstavba chrámu bola umožnená vďaka mecenášstvu pani Lukrécie Nekešovej, majiteľky lukovského panstva, manželky Albrechta z Valdštejna, vojvodu frýdlantského (ado.cz). 

Veterný mlyn pri obci bol vybudovaný v rokoch 1858 až 1860 starousadlíkom Kristiánom Kovářom. Mlyn fungoval ešte počas 2. svetovej . Dnes je to kultúrna a technická pamiatka (Wikipedia CZ), je aj zapísaný do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok ČR. Leží v nadmorskej výške 340 metrov v časti nazývanej na južnom úpätí Hostýnskych vrchov. Hovorí sa mu aj . Po roku 1945 mlel mlyn len príležitostne, v 50-tych rokoch domlel. Mlyn postupne chátral, ale bol priebežne opravovaný. V roku 1989 bol vrátený potomokom posledného mlynára Rudolfa Kovářa. mlyna majú priemer 10 metrov, plocha lopatky je 5.6 m2. Vysoký je 8.5 metra (Wikipedia CZ). Je najmenším mlynom holandského typu v ČR. Je jedinou stavbou tohto druhu na Zlínsku (Saskia Mišová). Výnimočnou konštrukciou je mechanizmus otáčania , ktorá sa otáča pomocou slimačieho prevodu (povetrnik.cz).

Štípa is a district of Zlín. Originally, was a village located 6 km northeast of Zlín towards Fryšták in the Hills. The name comes from the male given name Ščípa, derived from the word „ščípati“ meaning „to split.“ The written mention dates back to 1391 and is related to Lukov Castle. There is a pilgrimage church of the Nativity of the Virgin Mary with a former Carthusian monastery located here ( CZ). The construction of the church was made possible thanks to the patronage of Mrs. , the owner of the Lukov estate, wife of Albrecht of Valdštejn, the Duke of (ado.cz).

The windmill near the village was built between 1858 and 1860 by the longtime resident . The mill operated even during World War II. Today, it is a cultural and technical monument (Wikipedia CZ) and is also listed in the Central List of Cultural Monuments of the Republic. It is located at an altitude of 340 meters in a part called Pod Větrákem on the southern foothills of the Hills. It is also known as Kovářův větrák. After 1945, the mill only occasionally ground grain, and in the 1950s, it ceased operation. The mill gradually deteriorated but was continuously repaired. In 1989, it was returned to the descendants of the last miller, . The mill’s wings have a diameter of 10 meters, and the blade area is 5.6 m2. It is 8.5 meters high (Wikipedia CZ). It is the smallest Dutch-type mill in the Czech Republic and the only one of its kind in the Zlín region (Saskia Mišová). A remarkable feature is the mechanism for rotating the roof, which rotates using a worm gear (povetrnik.cz).

Štípa je místní částí Zlína. Původně to byla obec ležící 6 km severovýchodně od Zlína směrem na Fryšták ve Vizovických vrších. Jméno pochází z mužského křestního jména Ščípa, které je od slova ščípati – štípat. První písemná zmínka je z roku 1391 a váže se na . Nachází se tu poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem.

Větrný mlýn v obci byl postaven v letech 1858 až 1860 starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Mlýn fungoval ještě během 2. světové války. Dnes je to kulturní a technická památka, je i zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Leží v nadmořské výšce 340 metrů v části nazývané Pod Větrákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Hovoří se mu také Kovářův větrák. Po roce 1945 mlýn mlel jen příležitostně, v 50. letech dosloužil. Mlýn postupně chátral, ale byl průběžně opravován. V roce 1989 byl vrácen potomkům posledního mlynáře Rudolfa Kováře. Křídla mlýna mají průměr 10 metrů, plocha lopatky je 5,6 m2. Vysoký je 8,5 metra. Je nejmenším mlýnem holandského typu v ČR a jedinou stavbou tohoto druhu na Zlínsku. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy, která se otáčí pomocí šnekového převodu.