Slovensko, Krajina, TOP, Fotografie

Horehronie

skala
Hits: 2632

Región predstavuje v súčasnosti najmä okresy a Brezno. Nachádza sa v strede Slovenska, od prameňa Hrona až po Hronsek. Obyvatelia Horehronia si zachovali mnohé prvky ľudových tradícií vo svojom spôsobe života a v jeho každodennom prejave. Centrom je Banská Bystrica. V minulosti sa na Horehroní ťažilo striebro a meď. Región poskytuje možnosti športového vyžitia, turistiky, agroturizmu (horehronie.com). Osrblie je centrum biatlonu. Na zjazdové sú možnosti na svahoch Chopku, na Čertovici, v Mýte pod Ďumbierom, Selciach a inde (Wikipedia). V okrese Brezno sa nachádza celkovo 14 lyžiarskych svahov s vlekmi. Hron je najvyhľadávanejšou riekou na splav u nás, pretože nemá veľa technických prekážok (horehronie.com). Hron je rieka ideálna pre vodácke aktivity, splavy pre rekreačných aj náročnejších vodákov (oma.sk). Súčasťou Horehronia sú dva národné : a Muránska planina (Wikipedia). je charakteristické horskou a dolinovou krajinou s rozsiahlymi lesmi, lúkami a horskými potokmi (Wikipedia). V obci Brusno sú , sú orientované najmä na liečbu ochorení tráviaceho ústrojenstva (Wikipedia). V minulosti bol tento región Slovenska najneskôr osídľovaný.

Horehronie je zároveň miestom s bohatou ľudovou kultúrou a folklórom. Obyvatelia si uchovali tradičné prvky v oblasti hudby, tanca, remesiel a každodenných zvykov, ktoré sú súčasťou regionálnej identity. Folklórne prvky sa odrážajú aj v populárnej kultúre (Wikipedia). V Heľpe sa od roku 1966 každoročne konajú Horehronské dni spevu a tanca, folklórny festival so zameraním na Horehronie a jeden z najstarších festivalov na Slovensku. Horehronský viachlasný spev je zapísaný do Reprezentatívneho zoznamu nehmotného kultúrneho dedičstva ľudstva UNESCO. Medzi vyhľadávané turistické atrakcie regiónu patrí Čiernohronská železnica v Čiernom Balogu a Lesnícky skanzen vo Vydrovskej doline. Železničné zaujímavosti dopĺňa Telgártska slučka na trati Červená Skala – Margecany (Wikipedia). Ľupčiansky hrad je stredoveký hrad s bohatou historiou. Chmarošský viadukt je impozantný železničný most a stavba inžinierskeho umenia pri Telgárte (spoznajslovensko.eu). Habakuky – Dobšinského rozprávkový svet na Donovaloch sú tematický areál pre s deťmi inšpirovaný slovenskými rozprávkami (travelguide.sk).

Niektoré príspevky

The region today primarily comprises the districts of Banská Bystrica and Brezno. It is located in central Slovakia, stretching from the source of the Hron River to Hronsek. The inhabitants of Horehronie have preserved many elements of folk traditions in their way of life and everyday practices. The regional center is Banská Bystrica. In the past, silver and copper were mined in Horehronie. The region offers opportunities for sports activities, tourism, and agrotourism (horehronie.com). Osrblie is a center of biathlon. Downhill skiing is available on the slopes of Chopok, at Čertovica, in Mýto pod Ďumbierom, Selce, and elsewhere (Wikipedia). There are a total of 14 ski slopes with lifts in the Brezno district. The Hron River is the most sought-after river for rafting in Slovakia, as it has relatively few technical obstacles (horehronie.com). The Hron is an ideal river for water sports, offering rafting trips for both recreational and more experienced paddlers (oma.sk). Horehronie includes two national parks: the Low Tatras and Muránska Planina (Wikipedia). The region is characterized by a mountainous and valley landscape with extensive forests, meadows, and mountain streams (Wikipedia). The village of Brusno is home to a spa focused primarily on the treatment of digestive system diseases (Wikipedia). Historically, this part of Slovakia was among the last to be settled.

Horehronie is also a region rich in folk culture and folklore. The local population has preserved traditional elements of music, dance, crafts, and everyday customs that form an integral part of regional identity. Folklore elements are also reflected in popular culture (Wikipedia). Since 1966, the Horehronie Days of Song and Dance have been held annually in Heľpa— a folklore festival focused on the Horehronie region and one of the oldest festivals in Slovakia. Horehronie multipart singing is inscribed on UNESCO’s Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity. Popular tourist attractions in the region include the Čiernohronská Railway in Čierny Balog and the Forestry Open-Air Museum in the Vydrovo Valley. Railway attractions are further complemented by the Telgárt Loop on the Červená Skala–Margecany line (Wikipedia). Ľupča Castle is a medieval castle with a rich history. The Chmaroš Viaduct is an impressive railway bridge and a notable feat of engineering near Telgárt (spoznajslovensko.eu). Habakuky – Dobšinský’s Fairy-Tale World in Donovaly is a themed area for families with children, inspired by Slovak fairy tales (travelguide.sk).

Some posts

  • Low Tatras
  • Polomka
  • Telgárt

,

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Telč – moravské Benátky

skala
Hits: 436

Telč je mesto nachádzajúce sa v okrese Jihlava. S počtom obyvateľov približne 5 200 je známe predovšetkým svojím historickým centrom. Telč leží v Českomoravskej vrchoviny. Mesto je obklopené rybníkmi, centrom preteká Telčský potok, ktorý sa južne od mesta vlieva do Dyje. Prvá písomná zmienka o Telči pochádza z roku 1335. V polovici 14. storočia tu bol postavený gotický hrad a okolo neho vzniklo opevnené mesto. V 16. storočí, za vlády Zachariáša z Hradca, prešla Telč významnou prestavbou. Pôvodný gotický hrad bol prestavaný na renesančný zámok a mestské na námestí dostali renesančné fasády s arkádami. Vďaka týmto úpravám sa Telč stala jedným z najkrajších renesančných miest v strednej Európe (en.wikipedia.org).

Založenie Telča je podľa povesti spojené z kniežaťom Ottom II., z roku 1099. Vtedy založil kaplnku, neskôr kostol a osadu, dnešné . Od roku 1339 je Telč pod palcom pánov z Hradca (Jindřichovho Hradca). V roku 1423 bola Telč dobitá husitmi pod vedením Jana Hvězdu z Vícemilíc. V 18. storočí na telčské panstvo nastúpili Lichtensteinovci-Kastelkornovci. Krátko nato Podstatskí, ktorí spojil oba rody. Spravovanie takéhoto rodu Podstatských – Lichtensteinov trvalo do roku 1945. Poslední jeho členovia boli vysídlení do Rakúska (Ilona Jenčíková).

Dominantou mesta je trojuholníkové námestie Zachariáša z Hradca, ktoré je lemované renesančnými a barokovými meštianskymi domami s charakteristickými štítmi a arkádami. V strede sa nachádza fontána a morový stĺp. Medzi významné patrí radnica, kostol svätého Ducha a farský kostol svätého Jakuba (whc.unesco.org). Telčský zámok je jedným z najzachovalejších renesančných zámkov v Českej republike. Obklopuje ho anglický park a jeho sú bohaté na pôvodné renesančné a barokové zariadenie (en.wikipedia.org). Historické jadro Telča bolo v roku 1992 zapísané do Zoznamu svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO (Ilona Jenčíková). Na zámku sa sa točili rozprávky Pyšná princezná, Jak se budí princezny, Z pekla šťastie (zamek-telc.eu). Mesto ponúka množstvo kultúrnych podujatí, festivalov a výstav počas celého roka. Vďaka svojej zachovalosti a architektonickému bohatstvu je často nazývané „moravské Benátky“ (visitczechia.com).

Telč is a town located in the Jihlava District of the Czech Republic. With a population of approximately 5,200, it is best known for its historic town center. Telč lies in the Bohemian-Moravian Highlands. The town is surrounded by ponds, and the Telč Stream flows through the center, joining the Dyje River south of the town. The first written record of Telč dates back to 1335. In the mid-14th century, a Gothic castle was built here, and a fortified town developed around it. In the 16th century, under the rule of Zacharias of Hradec, Telč underwent significant reconstruction. The original Gothic castle was converted into a Renaissance chateau, and the townhouses around the square were given Renaissance facades with arcades. These changes made Telč one of the most beautiful Renaissance towns in Central Europe (en.wikipedia.org).

According to legend, the founding of Telč is associated with Prince Otto II in the year 1099. He is said to have established a chapel, later a church, and a settlement—today’s Old Town—as a memorial to his victory. Since 1339, Telč came under the control of the Lords of Hradec (Jindřichův Hradec). In 1423, Telč was captured by the Hussites under the leadership of Jan Hvězda of Vícemilice. In the 18th century, the Lichtenstein-Kastelkorn family took over the Telč estate. Shortly afterward, the Podstatský family united both lineages. The Podstatský-Lichtenstein family managed the estate until 1945 when its last members were expelled to Austria (Ilona Jenčíková).

The town’s most prominent feature is Zacharias of Hradec Square, a triangular square lined with Renaissance and Baroque townhouses with distinctive gables and arcades. In the center of the square stands a fountain and a Marian plague column. Notable buildings include the town hall, the Church of the Holy Spirit, and the parish Church of St. James (whc.unesco.org). Telč Chateau is one of the best-preserved Renaissance chateaus in the Czech Republic. It is surrounded by an English-style park, and its interiors feature original Renaissance and Baroque furnishings (en.wikipedia.org). The historic center of Telč was inscribed on the UNESCO World Heritage List in 1992 (Ilona Jenčíková).

The chateau has also served as a filming location for well-known Czech fairy tale movies such as Proud Princess, How Princesses Are Awakened, and Hell’s Happiness (zamek-telc.eu). The town hosts a variety of cultural events, festivals, and exhibitions throughout the year. Due to its preservation and architectural richness, it is often referred to as the „Venice of Moravia“ (visitczechia.com).

Telč ist eine Stadt im Bezirk Jihlava in der Tschechischen Republik. Mit etwa 5.200 Einwohnern ist sie vor allem für ihr historisches Stadtzentrum bekannt. Telč liegt in der Böhmisch-Mährischen Höhe. Die Stadt ist von Teichen umgeben, durch das Zentrum fließt der Telčský-Bach, der südlich der Stadt in die Thaya (Dyje) mündet. Die erste schriftliche Erwähnung von Telč stammt aus dem Jahr 1335. Mitte des 14. Jahrhunderts wurde hier eine gotische Burg errichtet, um die sich eine befestigte Stadt entwickelte. Im 16. Jahrhundert, unter der Herrschaft von Zacharias von Neuhaus, erfuhr Telč bedeutende bauliche Veränderungen. Die ursprüngliche gotische Burg wurde zu einem Renaissanceschloss umgebaut, und die Häuser am Marktplatz erhielten Renaissancefassaden mit Arkaden. Dank dieser Umgestaltungen wurde Telč zu einer der schönsten Renaissancestädte Mitteleuropas (en.wikipedia.org).

Der Legende nach ist die Gründung von Telč mit dem mährischen Fürsten Otto II. im Jahr 1099 verbunden. Er soll zum Gedenken an seinen Sieg eine Kapelle, später eine Kirche und eine Siedlung – das heutige Alte Stadtviertel – gegründet haben. Seit 1339 stand Telč unter der Herrschaft der Herren von Neuhaus (Jindřichův Hradec). 1423 wurde Telč von den Hussiten unter der Führung von Jan Hvězda von Vícemilice erobert. Im 18. Jahrhundert übernahm die Familie Liechtenstein-Kastelkorn die Herrschaft über Telč. Kurz darauf vereinte die Familie Podstatzky beide Adelsgeschlechter. Die Familie Podstatzky-Liechtenstein verwaltete das Herrschaftsgebiet bis 1945, als die letzten Mitglieder nach Österreich vertrieben wurden (Ilona Jenčíková).

Das Wahrzeichen der Stadt ist der dreieckige Marktplatz Zacharias von Neuhaus, der von Renaissance- und Barockhäusern mit charakteristischen Giebeln und Arkaden gesäumt ist. In der Mitte des Platzes befinden sich ein Brunnen und eine Mariensäule. Zu den bedeutenden Bauwerken zählen das Rathaus, die Kirche des Heiligen Geistes und die Pfarrkirche St. Jakob (whc.unesco.org). Das Schloss Telč gehört zu den am besten erhaltenen Renaissanceschlössern in der Tschechischen Republik. Es ist von einem englischen Park umgeben, und die Innenräume sind reich mit originaler Renaissance- und Barockausstattung ausgestattet (en.wikipedia.org). Das historische Stadtzentrum von Telč wurde 1992 in die Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes aufgenommen (Ilona Jenčíková).

Das Schloss diente auch als Drehort für bekannte tschechische Märchenfilme wie Die stolze Prinzessin (Pyšná princezna), Wie man Prinzessinnen weckt (Jak se budí princezny) und Glück aus der Hölle (Z pekla štěstí) (zamek-telc.eu). Die Stadt bietet das ganze Jahr über zahlreiche kulturelle Veranstaltungen, Festivals und Ausstellungen. Aufgrund ihres gut erhaltenen Zustands und ihres architektonischen Reichtums wird Telč oft als „Mährisches Venedig“ bezeichnet (visitczechia.com).

Telč je město nacházející se v okrese Jihlava v České republice. S počtem obyvatel přibližně 5 200 je známé především svým historickým centrem. Telč leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Město je obklopeno , centrem protéká Telčský potok, který se jižně od města vlévá do Dyje. První písemná zmínka o Telči pochází z roku 1335. V polovině 14. století zde byl postaven gotický hrad a kolem něj vzniklo opevněné město. V 16. století, za vlády Zachariáše z Hradce, prošla Telč významnou přestavbou. Původní gotický hrad byl přestavěn na renesanční zámek a měšťanské domy na náměstí dostaly renesanční fasády s arkádami. Díky těmto úpravám se Telč stala jedním z nejkrásnějších renesančních měst ve střední Evropě (en.wikipedia.org).

Podle pověsti je založení Telče spojeno s moravským knížetem Otou II. v roce 1099. Tehdy zde měl na památku vítězství založit kapli, později kostel a osadu – dnešní Staré Město. Od roku 1339 patřila Telč pánům z Hradce (Jindřichova Hradce). V roce 1423 byla Telč dobyta husity pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic. V 18. století převzali telčské panství Lichtensteinové-Kastelkornové. Krátce nato jej zdědili Podstatští, kteří spojili oba rody. Správa panství rodu Podstatských-Lichtensteinů trvala až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu odsunuti do Rakouska (Ilona Jenčíková).

Dominantou města je trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce, které lemují renesanční a barokní měšťanské domy s charakteristickými štíty a podloubími. Uprostřed náměstí stojí kašna a morový sloup. Mezi významné stavby patří radnice, kostel svatého Ducha a farní kostel svatého Jakuba (whc.unesco.org). Telčský zámek patří k nejzachovalejším renesančním zámkům v České republice. Obklopuje ho anglický park a jeho interiéry jsou bohatě vybaveny původním renesančním a barokním zařízením (en.wikipedia.org). Historické jádro Telče bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Ilona Jenčíková).

Na zámku se natáčely známé pohádky, například Pyšná princezna, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (zamek-telc.eu). Město nabízí během celého roku mnoho kulturních akcí, festivalů a výstav. Díky své zachovalosti a architektonickému bohatství bývá často nazýváno „moravské Benátky“ (visitczechia.com).

Odkazy

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Príroda, Skaly, Česko, Severné Čechy, Biotopy, Fotografie

Panská skála v Kamenickom Šenove

skala
Hits: 345

Kamenický Šenov je mesto nachádzajúce sa na rozhraní dvoch chránených krajinných oblastí – Českého stredohoria a Lužických hôr. V nadmorskej výške 350 až 550 metrov nad morom. Mesto sa skladá z dvoch častí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtom približne 4 000 obyvateľov. Prvá písomná zmienka o Kamenickom Šenove pochádza z roku 1352, kde je v kronike Českej Kamenice uvedená obec nazývaná Sonov, založená prisťahovalcami z Lužice. Kamenický Šenov je svetoznámy svojou takmer tristo ročnou nepretržitou tradíciou výroby nádherných krištáľových lustrov a umeleckého skla. Prvé zmienky o miestnych sklárskych majstroch pochádzajú zo 17. storočia, keď obyvatelia začali spracovávať sklo dovážané z neďalekých sklární v Chřibskej, založenej už v roku 1414. V roku 1856 tu bola založená prvá odborná sklárska škola na svete, ktorá dodnes funguje a je najstaršou svojho druhu (kamenicky-senov.cz). Medzi najvýznamnejšie mesta patrí kostol Narodenia svätého Jána Krstiteľa, baroková stavba z rokov 1715–1718. Históriu sklárstva v meste predstavuje Sklárske múzeum Kamenický Šenov, ktoré sídli v historickom dome z roku 1770. Mesto tiež udržiava partnerské vzťahy s nemeckým mestom Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlom najväčšieho českého výrobcu lustrov a svitidiel Preciosa Lustry (Informačná tabuľa).

Národnou prírodnou pamiatkou a symbolom mesta je Panská skála, známa aj ako „kamenné varhany“. Ide o čadičovú skalu, ktorá je najnavštevovanejšou geologickou formáciou v Českej republike (en.wikipedia.org). Nachádza sa pri obci Prácheň (cs.wikipedia.org). Panská skala sa nachádza približne 80 kilometrov severne od Prahy, medzi mestami Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svojou výraznou stĺpovitou odlučnosťou. Je tvorená päť až šesťbokými čadičovými stĺpmi, ktoré dosahujú dĺžku až 12 metrov a priemer okolo 20–25 centimetrov. Tieto stĺpy sú usporiadané prevažne vertikálne, niektoré sú šikmo orientované. Celý útvar vznikol pred približne 30 miliónmi rokov počas treťohôr v dôsledku vulkanickej činnosti, keď láva chladla a kryštalizovala, čo viedlo k tvorbe týchto charakteristických stĺpov (cs.wikipedia.org). Čadičová magma vystúpila z podložia, z hĺbky väčšej než 30 km, približne pred 25 miliónmi rokmi, ale nikdy nevytiekla na povrch. Chránená pod povrchom, chladla veľmi pomaly, čím začala vznikať typická čadičová odlučnosť, ktorú je možné dnes pozorovať (kudyznudy.cz).

Ťažba čadiča na Panskej skale prebiehala od 19. storočia, čo viedlo k odhaleniu a zvýrazneniu stĺpovitej štruktúry . V roku 1895 bola vyhlásená za chránený geologický útvar, čím sa stala najstaršou geologickou rezerváciou na území Českej republiky. Napriek tomuto statusu ťažba pokračovala až do roku 1914, keď územie odkúpili miestne úrady a ťažbu definitívne zastavili. Po druhej svetovej vojne bola tohto územia ešte viac posilnená (amazingczechia.com). Dnes je Panská skala obľúbeným turistickým cieľom, pri úpätí skaly sa nachádza malé jazierko, ktoré vzniklo zaplnením bývalého lomu dažďovou vodou (ceskehory.cz). Panská skala sa stala známou aj vďaka českému filmu „Pyšná princezna“ z roku 1952, kde poslúžila ako kulisa pre niektoré scény (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov is a town located at the intersection of two protected landscape areas – the České Středohoří and the Lusatian Mountains, at an altitude of 350 to 550 meters above sea level. The town consists of two parts: Kamenický Šenov and Prácheň, with a total population of approximately 4,000 inhabitants. The first written mention of Kamenický Šenov dates back to 1352, where a settlement called Sonov, founded by settlers from Lusatia, is recorded in the chronicle of Česká Kamenice. Kamenický Šenov is world-famous for its nearly 300-year-old continuous tradition of producing magnificent crystal chandeliers and artistic glass. The first records of local glassmakers date back to the 17th century when residents began processing glass imported from nearby glassworks in Chřibská, established in 1414. In 1856, the first specialized glass school in the world was founded here, which still operates today and is the oldest of its kind (kamenicky-senov.cz).

Among the town’s most significant landmarks is the Church of the Nativity of St. John the Baptist, a Baroque building from 1715–1718. The history of glassmaking in the town is represented by the Kamenický Šenov Glass Museum, housed in a historic building from 1770. The town also maintains a partnership with the German city of Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov is home to Preciosa Lustry, the largest Czech manufacturer of chandeliers and lighting fixtures (Information board).

The national natural monument and symbol of the town is Panská skála, also known as the „Stone Organ.“ This basalt rock formation is the most visited geological site in the Czech Republic (en.wikipedia.org). It is located near the village of Prácheň (cs.wikipedia.org), about 80 kilometers north of Prague, between the towns of Kamenický Šenov and Nový Bor (amazingczechia.com). This geological phenomenon is remarkable for its distinctive columnar jointing. It consists of five- to six-sided basalt columns that reach up to 12 meters in length and have a diameter of around 20–25 cm. These columns are predominantly arranged vertically, while some are tilted. The entire formation originated about 30 million years ago during the Tertiary period due to volcanic activity when lava cooled and crystallized, forming these characteristic columns (cs.wikipedia.org). The basalt magma rose from a depth of more than 30 km approximately 25 million years ago but never reached the surface. Protected beneath the surface, it cooled very slowly, leading to the formation of the typical basaltic structure observed today (kudyznudy.cz).

Basalt extraction at Panská skála took place from the 19th century, revealing and emphasizing the rock’s columnar structure. In 1895, it was declared a protected geological site, making it the oldest geological reserve in the Czech Republic. Despite this status, mining continued until 1914, when the local authorities purchased the area and permanently halted extraction. After World War II, protection of this site was further strengthened (amazingczechia.com). Today, Panská skála is a popular tourist destination, with a small lake at its base that was formed by rainwater filling the former quarry (ceskehory.cz). Panská skála also gained fame thanks to the Czech film The Proud Princess (1952), where it served as a backdrop for some scenes (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov ist eine Stadt an der Schnittstelle zweier geschützter Landschaftsgebiete – des Böhmischen Mittelgebirges (České středohoří) und des Lausitzer Gebirges (Lužické ) – in einer Höhe von 350 bis 550 Metern über dem Meeresspiegel. Die Stadt besteht aus zwei Teilen: Kamenický Šenov und Prácheň, mit einer Gesamtbevölkerung von etwa 4.000 Einwohnern. Die erste schriftliche Erwähnung von Kamenický Šenov stammt aus dem Jahr 1352, als in der Chronik von Česká Kamenice eine Siedlung namens Sonov erwähnt wurde, die von Siedlern aus der Lausitz gegründet wurde. Kamenický Šenov ist weltweit bekannt für seine fast 300-jährige ununterbrochene Tradition in der Herstellung prächtiger Kristalllüster und künstlerischer Glaswaren. Erste Aufzeichnungen über lokale Glasmeister stammen aus dem 17. Jahrhundert, als die Bewohner begannen, Glas aus nahegelegenen Glashütten in Chřibská zu verarbeiten, die bereits 1414 gegründet wurde. Im Jahr 1856 wurde hier die erste Fachschule für Glas weltweit gegründet, die noch heute existiert und die älteste ihrer Art ist (kamenicky-senov.cz).

Zu den bedeutendsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört die Kirche der Geburt Johannes des Täufers, ein barockes Bauwerk aus den Jahren 1715–1718. Die Geschichte der Glasherstellung in der Stadt wird im Glasmuseum Kamenický Šenov dokumentiert, das sich in einem historischen Gebäude aus dem Jahr 1770 befindet. Die Stadt pflegt außerdem eine Städtepartnerschaft mit der deutschen Stadt Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov ist Sitz des größten tschechischen Herstellers von Kronleuchtern und Leuchten, Preciosa Lustry (Informationstafel).

Das nationale Naturdenkmal und Wahrzeichen der Stadt ist die Panská skála, auch bekannt als die „Steinerne Orgel“. Diese Basaltformation ist die meistbesuchte geologische Sehenswürdigkeit in der Tschechischen Republik (en.wikipedia.org). Sie befindet sich in der Nähe des Dorfes Prácheň (cs.wikipedia.org), etwa 80 Kilometer nördlich von Prag, zwischen den Städten Kamenický Šenov und Nový Bor (amazingczechia.com). Dieses geologische Phänomen ist bemerkenswert für seine ausgeprägte säulenförmige Absonderung. Es besteht aus fünf- bis sechseckigen Basaltsäulen, die bis zu 12 Meter lang sind und einen Durchmesser von etwa 20–25 cm haben. Diese Säulen sind überwiegend vertikal angeordnet, einige sind jedoch schräg ausgerichtet. Die gesamte Formation entstand vor etwa 30 Millionen Jahren während des Tertiärs durch vulkanische Aktivität, als Lava abkühlte und kristallisierte, wodurch diese charakteristischen Säulen entstanden (cs.wikipedia.org). Die basaltische Magma stieg vor etwa 25 Millionen Jahren aus einer Tiefe von mehr als 30 km auf, erreichte jedoch nie die Erdoberfläche. Geschützt unter der Erdkruste kühlte sie sehr langsam ab, was zur typischen basaltenen Absonderung führte, die heute beobachtet werden kann (kudyznudy.cz).

Der Basaltabbau an der Panská skála begann im 19. Jahrhundert und führte zur Freilegung und Hervorhebung der säulenförmigen Struktur des Gesteins. Im Jahr 1895 wurde sie als geschütztes geologisches Naturdenkmal ausgewiesen und ist somit das älteste geologische Reservat in der Tschechischen Republik. Trotz dieses Schutzstatus‘ wurde der Bergbau bis 1914 fortgesetzt, als die örtlichen Behörden das Gebiet erwarben und den Abbau endgültig einstellten. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde der Schutz dieses Gebiets weiter verstärkt (amazingczechia.com). Heute ist die Panská skála ein beliebtes Touristenziel. Am Fuße des Felsens befindet sich ein kleiner See, der durch Regenwasser entstanden ist, das den ehemaligen Steinbruch füllte (ceskehory.cz). Die Panská skála wurde auch durch den tschechischen Film Die stolze Prinzessin (1952) bekannt, in dem sie als Kulisse für einige Szenen diente (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov to miasto położone na styku dwóch chronionych obszarów krajobrazowych – Czeskiego Średniogórza (České středohoří) i Gór Łużyckich (Lužické hory), na wysokości od 350 do 550 m n.p.m. Miasto składa się z dwóch części: Kamenický Šenov i Prácheň, z łączną liczbą mieszkańców około 4 000. Pierwsza pisemna wzmianka o Kamenickým Šenovie pochodzi z 1352 roku, gdzie w kronice Českiej Kamenice wspomniano o osadzie Sonov, założonej przez osadników z Łużyc. Kamenický Šenov jest znany na całym świecie ze swojej prawie 300-letniej nieprzerwanej tradycji produkcji wspaniałych kryształowych żyrandoli i szkła artystycznego. Pierwsze wzmianki o miejscowych hutnikach szkła pochodzą z XVII wieku, kiedy mieszkańcy zaczęli przetwarzać szkło sprowadzane z pobliskich hut w Chřibskiej, założonych już w 1414 roku. W 1856 roku powstała tutaj pierwsza na świecie specjalistyczna szkoła szklarska, która działa do dziś i jest najstarszą tego typu placówką (kamenicky-senov.cz). Do najważniejszych zabytków miasta należy kościół Narodzenia św. Jana Chrzciciela, barokowa budowla z lat 1715–1718. Historię hutnictwa szkła w mieście przedstawia Muzeum Szkła w Kamenickým Šenovie, mieszczące się w zabytkowym budynku z 1770 roku. Miasto utrzymuje także partnerstwo z niemieckim Rheinbachem (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov jest siedzibą największego czeskiego producenta żyrandoli i oświetlenia, Preciosa Lustry (Tablica informacyjna).

Narodowym pomnikiem przyrody i symbolem miasta jest Panská skála, znana również jako „Kamienne Organy”. Ta bazaltowa formacja skalna jest najczęściej odwiedzaną atrakcją geologiczną w Czechach (en.wikipedia.org). Znajduje się w pobliżu wsi Prácheň (cs.wikipedia.org), około 80 kilometrów na północ od Pragi, między miastami Kamenický Šenov i Nový Bor (amazingczechia.com). To zjawisko geologiczne wyróżnia się charakterystyczną kolumnową strukturą. Składa się z pięcio- i sześciokątnych kolumn bazaltowych, które osiągają długość do 12 metrów i średnicę około 20–25 cm. Kolumny te są ułożone głównie pionowo, choć niektóre są nachylone. Cała formacja powstała około 30 milionów lat temu w okresie trzeciorzędu w wyniku działalności wulkanicznej, gdy lawa stygnęła i krystalizowała, tworząc te charakterystyczne kolumny (cs.wikipedia.org). Magma bazaltowa wynurzyła się z głębokości ponad 30 km około 25 milionów lat temu, ale nigdy nie wypłynęła na powierzchnię. Chroniona pod ziemią, ochładzała się bardzo powoli, co doprowadziło do powstania typowej struktury bazaltowej, którą można dziś podziwiać (kudyznudy.cz). Wydobycie bazaltu na Panskiej skale rozpoczęło się w XIX wieku, co pozwoliło na odsłonięcie i uwydatnienie kolumnowej struktury skały. W 1895 roku została ona uznana za chroniony pomnik geologiczny, co czyni ją najstarszym rezerwatem geologicznym w Czechach. Pomimo tego statusu wydobycie trwało do 1914 roku, kiedy władze lokalne wykupiły teren i definitywnie zakończyły eksploatację. Po II wojnie światowej ochrona tego obszaru została dodatkowo wzmocniona (amazingczechia.com).

Dziś Panská skála jest popularnym celem turystycznym, u podnóża której znajduje się niewielkie jezioro powstałe w wyniku wypełnienia dawnego kamieniołomu wodą deszczową (ceskehory.cz). Panská skála zyskała także sławę dzięki czeskiemu filmowi Dumna księżniczka (1952), w którym posłużyła jako tło dla niektórych scen (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov je město nacházející se na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí – Českého středohoří a Lužických hor, v nadmořské výšce 350 až 550 metrů. Město se skládá ze dvou částí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtem přibližně 4 000 obyvatel. První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, kdy je v kronice České Kamenice uvedena obec nazývaná Sonov, založená přistěhovalci z Lužice. Kamenický Šenov je světově proslulý svou téměř třistaletou nepřetržitou tradicí výroby nádherných křišťálových lustrů a uměleckého skla. První zmínky o místních sklářských mistrech pocházejí ze 17. století, kdy obyvatelé začali zpracovávat sklo dovážené z nedalekých skláren v Chřibské, které byly založeny již v roce 1414. V roce 1856 zde byla založena první odborná sklářská škola na světě, která funguje dodnes a je nejstarší svého druhu (kamenicky-senov.cz). Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel Narození svatého Jana Křtitele, barokní stavba z let 1715–1718. Historii sklářství v městě představuje Sklářské muzeum Kamenický Šenov, které sídlí v historickém domě z roku 1770. Město také udržuje partnerské vztahy s německým městem Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlem největšího českého výrobce lustrů a svítidel Preciosa Lustry (Informační tabule).

Národní přírodní památkou a symbolem města je Panská skála, známá také jako „kamenné varhany“. Tato čedičová skalní formace je nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v České republice (en.wikipedia.org). Nachází se poblíž Prácheň (cs.wikipedia.org), přibližně 80 kilometrů severně od Prahy, mezi městy Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svou výraznou sloupcovitou odlučností. Tvoří ho pětiboké až šestiboké čedičové sloupce, které dosahují délky až 12 metrů a průměru okolo 20–25 cm. Tyto sloupce jsou převážně uspořádány vertikálně, některé jsou však nakloněné. Celý útvar vznikl přibližně před 30 miliony let během třetihor v důsledku vulkanické činnosti, kdy láva chladla a krystalizovala, což vedlo k tvorbě těchto charakteristických sloupců (cs.wikipedia.org). Čedičová magma vystoupila z hloubky větší než 30 km přibližně před 25 miliony let, ale nikdy nevytekla na povrch. Chránína pod povrchem chladla velmi pomalu, což vedlo ke vzniku typické čedičové odlučnosti, kterou je možné dnes pozorovat (kudyznudy.cz).

Těžba čediče na Panské skále probíhala od 19. století, což vedlo k odhalení a zvýraznění sloupcovité struktury skály. V roce 1895 byla vyhlášena chráněným geologickým útvarem, čímž se stala nejstarší geologickou rezervací na území České republiky. Navzdory tomuto statusu těžba pokračovala až do roku 1914, kdy místní úřady území odkoupily a těžbu definitivně zastavily. Po druhé světové válce byla ochrana tohoto území ještě více posílena (amazingczechia.com). Dnes je Panská skála oblíbeným turistickým cílem, u jejího úpatí se nachází malé jezírko, které vzniklo zaplněním bývalého lomu dešťovou vodou (ceskehory.cz). Panská skála se stala známou i díky českému filmu Pyšná princezna (1952), kde posloužila jako kulisa pro některé scény (kudyznudy.cz).

Odkazy

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rastliny, Umenie, Zámky, Česko, Stavby, Organizmy, Fotografie, Južné Čechy

Červená Lhota

skala
Hits: 282

Zámok Červená Lhota je jedným z najkrajších a najromantickejších historických objektov v Českej republike. Nachádza sa v južných Čechách, približne 20 kilometrov severozápadne od mesta Jindřichův Hradec, v obci Pluhův Žďár. Jeho charakteristická červená fasáda a poloha na skalnatom ostrove uprostred rybníka z neho tvoria unikátnu pamiatku. Pôvodne na mieste zámku stála gotická vodná pevnosť zo 14. storočia. Prvá písomná zmienka o pochádza z roku 1465. V prvej polovici 16. storočia ju získala rodina Kábov z Rybňan, ktorá ju prestavala na renesančný zámok. Prvá písomná zmienka o názve „Nová Lhota“ pochádza z roku 1555. Názov „Červená Lhota“ sa prvýkrát objavil v roku 1602 a je odvodený od červenej omietky zámku. Podľa legendy bola červená farba použitá na zakrytie stôp krvi po tragickej udalosti, keď hradnú pani údajne odvliekol čert. V priebehu storočí zámok prešiel viacerými stavebnými úpravami. V 17. storočí ho Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka nechal prestavať v barokovom štýle a využíval ho ako letohrádok. V 19. storočí prebehli romantické úpravy, ktoré však boli neskôr čiastočne odstránené. Poslednými šľachtickými majiteľmi boli kniežatá Schönburg-Hartenstein, ktorí zámok vlastnili až do roku 1945  Zámok Červená Lhota je typickým predstaviteľom renesančnej architektúry v Čechách. Jeho štyri krídla obklopujú vnútorné nádvorie a sú zdobené renesančnými štítmi a arkádami. Prístup k zámku je možný cez kamenný most vedúci cez rybník, ktorý nahradil pôvodný padací most. zámku sú zariadené v štýle z prelomu 19. a 20. storočia. Medzi najzaujímavejšie miestnosti patrí reprezentačný salón, jedáleň, knižnica a súkromné apartmány. V podkroví sa nachádzajú detské izby s historickými hračkami (zamek-cervenalhota.cz).

Okolie zámku tvorí anglický park s rozlohou približne 15 hektárov. Park ponúka množstvo romantických zákutí, chodníkov a výhľadov na zámok a okolité prostredie. Na návrší nad zámkom sa nachádza renesančná kaplnka Najsvätejšej Trojice z roku 1591, ktorá je tiež prístupná verejnosti. Rybník obklopujúci zámok je obľúbeným miestom na člnkovanie (zamek-cervenalhota.cz). Červená Lhota sa stala obľúbeným miestom pre filmárov. Zámok sa objavil v mnohých českých rozprávkach a filmoch, ako napríklad „Zlatovláska“, „Princezná na hrášku“ či „Svatby pana Voka“. Jeho malebný vzhľad a romantická atmosféra ho predurčujú ako ideálne kulisy pre historické a rozprávkové príbehy (kudyznudy.cz).

Červená Lhota Castle is one of the most beautiful and romantic historical sites in the Czech Republic. It is located in South Bohemia, approximately 20 kilometers northwest of the town of Jindřichův Hradec, in the village of Pluhův Žďár. Its characteristic red facade and location on a rocky island in the middle of a pond make it a unique landmark. Originally, a Gothic water fortress from the 14th century stood on the site of the castle. The first written mention of the fortress dates back to 1465. In the first half of the 16th century, it was acquired by the Kábov family of Rybňany, who rebuilt it into a Renaissance castle. The first written mention of the name „Nová Lhota“ dates back to 1555. The name „Červená Lhota“ first appeared in 1602 and is derived from the red color of the castle’s plaster. According to legend, the red color was used to cover traces of blood after a tragic event when the castle lady was allegedly taken away by the devil. Over the centuries, the castle underwent several architectural modifications. In the 17th century, Vilém Slavata of Chlum and Košumberk had it rebuilt in the Baroque style and used it as a summer residence. In the 19th century, romantic modifications were made, although they were later partially removed. The last noble owners were the Princes of Schönburg-Hartenstein, who owned the castle until 1945. Červená Lhota Castle is a typical example of Renaissance architecture in Bohemia. Its four wings surround an inner courtyard and are decorated with Renaissance gables and arcades. The castle is accessible via a stone bridge crossing the pond, which replaced the original drawbridge. The interiors of the castle are furnished in the style of the late 19th and early 20th centuries. Among the most interesting rooms are the representative salon, dining room, library, and private apartments. The attic houses children’s rooms with historical toys (zamek-cervenalhota.cz).

The castle is surrounded by an English park covering approximately 15 hectares. The park offers numerous romantic corners, pathways, and views of the castle and its surroundings. On the hill above the castle stands the Renaissance Chapel of the Holy Trinity, dating from 1591, which is also open to the public. The pond surrounding the castle is a popular spot for boating (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota has become a popular location for filmmakers. The castle has appeared in many Czech fairy tales and films, such as Goldilocks, The Princess and the Pea, and The Weddings of Mr. Vok. Its picturesque appearance and romantic atmosphere make it an ideal setting for historical and fairy-tale stories (kudyznudy.cz).

Schloss Červená Lhota ist eines der schönsten und romantischsten historischen Bauwerke in der Tschechischen Republik. Es befindet sich in Südböhmen, etwa 20 Kilometer nordwestlich der Stadt Jindřichův Hradec, in der Gemeinde Pluhův Žďár. Seine charakteristische rote Fassade und seine Lage auf einer felsigen Insel inmitten eines Teiches machen es zu einem einzigartigen Denkmal. Ursprünglich stand an der Stelle des Schlosses eine gotische Wasserburg aus dem 14. Jahrhundert. Die erste schriftliche Erwähnung der Burg stammt aus dem Jahr 1465. In der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts wurde sie von der Familie Kábov von Rybňany erworben, die sie in ein Renaissanceschloss umbaute. Die erste schriftliche Erwähnung des Namens „Nová Lhota“ stammt aus dem Jahr 1555. Der Name „Červená Lhota“ erschien erstmals 1602 und leitet sich von der roten Farbe des Schlossputzes ab. Der Legende nach wurde die rote Farbe verwendet, um Blutspuren nach einem tragischen Ereignis zu verbergen, als die Burgherrin angeblich vom Teufel entführt wurde. Im Laufe der Jahrhunderte wurde das Schloss mehrfach umgebaut. Im 17. Jahrhundert ließ Vilém Slavata von Chlum und Košumberk es im Barockstil umbauen und nutzte es als Sommerresidenz. Im 19. Jahrhundert wurden romantische Veränderungen vorgenommen, die jedoch später teilweise entfernt wurden. Die letzten adligen Besitzer waren die Fürsten von Schönburg-Hartenstein, die das Schloss bis 1945 besaßen. Schloss Červená Lhota ist ein typisches Beispiel der Renaissancearchitektur in Böhmen. Seine vier Flügel umgeben einen Innenhof und sind mit Renaissancegiebeln und Arkaden geschmückt. Der Zugang zum Schloss erfolgt über eine Steinbrücke, die den ursprünglichen Zugbrückenübergang ersetzte. Die Innenräume des Schlosses sind im Stil der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert eingerichtet. Zu den interessantesten Räumen gehören der repräsentative Salon, das Esszimmer, die Bibliothek und private Apartments. Im Dachgeschoss befinden sich Kinderzimmer mit historischen Spielzeugen (zamek-cervenalhota.cz).

Das Schloss ist von einem englischen Park mit einer Fläche von etwa 15 Hektar umgeben. Der Park bietet zahlreiche romantische Ecken, Spazierwege und Aussichtspunkte auf das Schloss und die Umgebung. Auf einem Hügel über dem Schloss befindet sich die Renaissancekapelle der Heiligen Dreifaltigkeit aus dem Jahr 1591, die ebenfalls für die Öffentlichkeit zugänglich ist. Der Teich rund um das Schloss ist ein beliebter Ort zum Bootfahren (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota ist ein beliebter Drehort für Filmemacher geworden. Das Schloss war in vielen tschechischen Märchenfilmen zu sehen, darunter Goldlöckchen, Die Prinzessin auf der Erbse und Die Hochzeiten des Herrn Vok. Sein malerisches Aussehen und seine romantische Atmosphäre machen es zu einer idealen Kulisse für historische und märchenhafte Geschichten (kudyznudy.cz).

Zámek Červená Lhota je jedním z nejkrásnějších a nejromantičtějších historických objektů v České republice. Nachází se v jižních Čechách, přibližně 20 kilometrů severozápadně od města Jindřichův Hradec, v obci Pluhův Žďár. Jeho charakteristická červená fasáda a poloha na skalnatém ostrově uprostřed rybníka z něj činí unikátní památku. Původně na místě zámku stála gotická vodní tvrz ze 14. století. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1465. V první polovině 16. století ji získala rodina Kábů z Rybňan, která ji přestavěla na renesanční zámek. První písemná zmínka o názvu „Nová Lhota“ pochází z roku 1555. Název „Červená Lhota“ se poprvé objevil v roce 1602 a je odvozen od červené barvy omítky zámku. Podle legendy byla červená barva použita k zakrytí stop krve po tragické události, kdy hradní paní údajně odnesl čert. Během staletí prošel zámek několika stavebními úpravami. V 17. století jej Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka nechal přestavět v barokním stylu a využíval jej jako letohrádek. V 19. století proběhly romantické úpravy, které však byly později částečně odstraněny. Posledními šlechtickými majiteli byli knížata Schönburg-Hartenstein, kteří zámek vlastnili až do roku 1945. Zámek Červená Lhota je typickým představitelem renesanční architektury v Čechách. Jeho čtyři křídla obklopují vnitřní nádvoří a jsou zdobena renesančními štíty a arkádami. Přístup k zámku je možný přes kamenný most vedoucí přes rybník, který nahradil původní padací most. Interiéry zámku jsou zařízeny ve stylu přelomu 19. a 20. století. Mezi nejzajímavější místnosti patří reprezentační salon, jídelna, knihovna a soukromé apartmány. V podkroví se nacházejí dětské pokoje s historickými hračkami (zamek-cervenalhota.cz).

Okolí zámku tvoří anglický park o rozloze přibližně 15 hektarů. Park nabízí mnoho romantických zákoutí, stezek a výhledů na zámek a okolní krajinu. Na návrší nad zámkem se nachází renesanční kaple Nejsvětější Trojice z roku 1591, která je rovněž přístupná veřejnosti. Rybník obklopující zámek je oblíbeným místem pro projížďky na loďkách (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota se stala oblíbeným místem filmařů. Zámek se objevil v mnoha českých pohádkách a filmech, například Zlatovláska, Princezna na hrášku či Svatby pana Voka. Jeho malebný vzhled a romantická atmosféra jej předurčují jako ideální kulisy pro historické a pohádkové příběhy (kudyznudy.cz).

TOP

Všetky

Krajina, Slovensko, Príroda, Skaly, Horné Považie, Biotopy, Fotografie

Súľovské skaly

skala
Hits: 4662

Súľovské sú súčasťou Súľovských vrchov (Wikipedia), a väčšieho celku Strážovských vrchov (Jozef Terem), vyznačujú sa výrazne členitým reliéfom. Časté sú skalné veže, strmé bralá, ihly, , homole apod. Jedným z najznámejších útvarov je tzv. Gotická brána (Wikipedia), ktorá dosahuje výšku 13 metrov a vznikla zvetrávaním skalného zlepenca (kamnavylety.sk). Súľovské skaly sa nachádzajú asi 10 km od Bytče. Súľovské skaly sú zoradené v oblúku, ktorého vrchol je na severe a ramená smerujú na juhozápad a juhovýchod (Wikipedia). Na tomto území je vyhlásená Národná prírodná rezervácia Súľovské skaly (enviroportal.sk). Nachádzajú sa tu napr. skalné útvary Sova a sovička, Nad konský cinter, Mačka či Dva hrby (Jozef Terem). V puklinovej jaskyni Šarkania diera sa našli kosti jaskynného medveďa a neolitickej keramiky (sulov.com). Súľovské skaly môžeme spoznať aj v mnohých dokumentárnych filmoch o prírode a stali sa aj miestom filmového spracovania rozprávky Sokoliar Tomáš. Lokalita Súľova bola podľa povesti kedysi sídlom šarkana. Ten vylietaval cez dve skalné , na západe cez Gotickú bránu a na severe cez Obrovskú bránu (Jozef Terem). Skalné útvary vznikli tak, že malé časti kamienkov boli pospájané do seba tzv. vápencovým tmelom počas dlhých tisícročí. Hornina z tohto skalného útvaru dostala aj svoj názov „súľovský zlepenec“ (slovakia360.com). Tento zlepenec je zložený z vápencov a dolomitov. Vrstvy zlepencov dosahujú značnú hrúbku, pri obci Súľov 500 metrov (sulov.com). 

Súľovské skaly poskytujú priestor aj pre rozmanitú faunu a flóru. Vďaka klíme, ktorá sa vytvára kvôli veľmi husto pospájaným skalným útvarom. V ich dolnej časti niekedy nikdy nedopadnú priame slnečné lúče, preto tu existuje niekoľko vegetačných pásiem. V dolných, chladnejších podmienkach rastie ako vo Vysokých Tatrách (slovakia360.com). Rastie tu napr. poniklec prostredný Pulsatilla subslavica, horcokvet Clusiov Ciminalis clusii, prvosienka holá Primula auricula, soldanelka karpatská Soldanella carpatica, zvonček maličký Campanula cochlearifolia, hmyzovník muchovitý Ophrys insectifera, hmyzovník Holubyho Ophrys holubyana, vstavač bledý Orchis pallens, kruštík tmavočervený Epipactis atrirubens, ľalia zlatohlavá Lilium martagon, prilbovka červená Cephalanthera rubra (sulov.com), Dianthus lumnitzeri, Draba lasiocarpa, Anthericum ramosum, Amelanchier ovalis (sulov.com), Globularia punctata, Bellidiastrum michelii (Jaroslav Velička)

Najrozšírenejším dravým vtákom tu je sokol myšiar Falco tinnunculus, ktorý hniezdi na skalných vežiach a vo výklenkoch skalných stien. Žije tu aj výr skalný Bubo bubo, krkavec Corvus corax, myšiarka ušatá Asio otus, včelár lesný Pernis apivorus (sulov.com). V hlbokých lesoch žije bocian čierny Ciconia nigra (sulov.com). Vyskytuje sa tu rys ostrovid Lynx lynx, jašterica múrová a obyčajná Lacerta muralis, Lacerta agilis, slepúch lámavý Anguis fragilis, salamandra škvrnitá Salamandra salamandra, fúzač alpský Rosalia alpina, jasoň červenooký Parnassius apollo. Vzácny je teplomilný pavúk komôrkar pontický Atypus muralis, ktorý sa nachádza len na troch lokalitách na Slovensku. Vďaka dostatočnému prísunu uhličitanov tu majú hojnejšie zastúpenie mäkkýše (sulov.com). Najcennejšie sú na vápnitých prameniskách. Glaciálny relikt pimprlík Geyerov Vertigo geyeri poukazuje na starobylý pôvod (sulov.com).

Súľovský hrad, resp. jeho zrúcanina je súčasťou Súľovských skál. Ťažko ho odlíšiť od okolitých skál (). Jeho staršie pomenovanie bolo Rohach, Roháč. Vznikol v prvej tretine 15. storočia, plnil strážnu funkciu. Už v roku 1703 bol v zlom stave, avšak ešte v roku 1730 sa na ňom zdržiavalo vojsko. Od roku 1759 na hrade nikto neostal, navyše zemetrasenie v roku 1858 hrad ťažko poškodil a medzitým ešte vyhorel (Wikipedia.sk).

Súľov Rocks are part of the Súľov Mountains (Wikipedia) and the larger Strážov Mountains (Jozef Terem), characterized by a distinctly rugged relief. Rock formations like towers, steep ridges, needles, windows, and hummocks are common. One of the most famous formations is the so-called Gothic Gate (Wikipedia), reaching a height of 13 meters, formed by the weathering of rock conglomerate (kamnavylety.sk). Súľov Rocks are located approximately 10 km from Bytča. They are arranged in an arc, with the summit to the north and arms extending southwest and southeast (Wikipedia). The area is designated as the Súľov Rocks National Nature Reserve (enviroportal.sk). Notable formations include rock features like Sova and sovička, Nad konský cinter, Mačka, and Dva hrby (Jozef Terem). In the crevice cave Šarkania diera, bones of cave bears and Neolithic pottery were discovered (sulov.com). Súľov Rocks have been featured in many nature documentaries and served as a filming location for the fairy tale „Sokoliar Tomáš.“ According to legend, the Súľov area was once the abode of a dragon. The dragon flew out through two rock gates, the Gothic Gate to the west and the Giant Gate to the north (Jozef Terem). The rock formations were created as small rock fragments were cemented together by limestone mortar over thousands of years. The rock from this formation is known as „Súľov conglomerate“ (slovakia360.com), composed of limestone and dolomite. The conglomerate layers reach a significant thickness, up to 500 meters near the village of Súľov (sulov.com).

Súľov Rocks provide habitat for diverse and flora. Due to the climate created by tightly connected rock formations, direct sunlight sometimes never reaches the lower part, creating several vegetation zones. In the cooler conditions of the lower areas, the flora resembles that of the High Tatras (slovakia360.com). Species such as Pulsatilla subslavica, Clusius Ciminalis clusii, Primula auricula, Soldanella carpatica, Campanula cochlearifolia, Ophrys insectifera, Ophrys holubyana, Orchis pallens, Epipactis atrirubens, Lilium martagon, and Cephalanthera rubra thrive here (sulov.com), along with Dianthus lumnitzeri, Draba lasiocarpa, Anthericum ramosum, Amelanchier ovalis (sulov.com), Globularia punctata, and Bellidiastrum michelii (Jaroslav Velička).

The most common predatory bird in the area is the common kestrel (Falco tinnunculus), which nests on rocky towers and ledges. The eagle owl (Bubo bubo), raven (Corvus corax), long-eared owl (Asio otus), and honey buzzard (Pernis apivorus) also inhabit the region (sulov.com). The black stork (Ciconia nigra) lives in the deep forests (sulov.com). The Eurasian lynx (Lynx lynx), wall lizard (Lacerta muralis and Lacerta agilis), slowworm (Anguis fragilis), fire salamander (Salamandra salamandra), Rosalia alpina, Parnassius apollo, and the rare Atypus muralis spider, found only at three locations in Slovakia, are also present. Mollusks are abundant, particularly on calcareous springs, with the glacial relict Vertigo geyeri indicating ancient origins (sulov.com).

The ruins of Súľov Castle are part of the Súľov Rocks. It is challenging to distinguish them from the surrounding rocks (Peter Kaclík). Originally named Rohach, Roháč, the castle was built in the first third of the 15th century for defensive purposes. By 1703, it was already in poor condition, but as late as 1730, troops still occupied it. From 1759, no one stayed at the castle, and a seismic event in 1858 severely damaged it, leading to a subsequent fire (Wikipedia.sk).

TOP

Všetky