vzťahy - Skala

Veda, Fyzika

N-rozmerný priestor – svet, ktorého sme súčasťou

09/06/202530/12/2025 skala

Od detstva ma priťahovali nezodpovedané otázky — presnejšie povedané, odpovede, ktoré som ešte nepoznal. Okolo dvadsiateho roku života som si uvedomil, že učenie pre mňa nie je len intelektuálny proces, ale aj pocit — spôsob, ako vnímať a prežívať súvislosti. Táto skúsenosť prišla počas štúdia environmentalistiky na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave. Neskôr som si prešiel rôznymi oblasťami — dlhé roky som sa venoval informačným technológiám, pričom paralelne vo mne žila aj vášeň pre umenie, hudbu či fotografiu. Dnes pôsobím ako dátový a priestorový analytik. Tvorím mapy, vizualizujem informácie a zároveň sa starám o to, aby tieto mapy, služby a databázy mali spoľahlivé technologické zázemie.

Môj pohľad na krajinu — či už z hľadiska vedy alebo fotografie — bol vždy komplexný. Vnímal som celky, súvislosti, vzťahy. Hoci som študoval environmentalistiku, najviac ma zaujímala ekológia — disciplína, ktorá skúma vzťahy medzi organizmami a ich prostredím a ich vzájomné usporiadanie. Prostredie tvoria aj iné organizmy. Antropocentrický pohľad, na ktorý sa sústreďuje environmentalistika, ma oslovoval o čosi menej.

Hovorí sa, že Albert Einstein mal to šťastie, že si pri pohľade na mravca lezúceho po povrchu gule uvedomil, že hoci ide stále rovno, vlastne sa neustále vracia — kráča dokola. Na rozdiel od neho veľa ľudí dnes nevníma výšku ani hĺbku priestoru. Akoby im chýbali krídla. Častejšie si predstavíme skrinku či televízor, ktorý treba nejako „vtesnať“ do priestoru — než by sme si všimli samotnú dynamiku priestoru okolo nás. Nepovažujem sa za vedca a ani k tomu nesmerujem. Uznávam však, že existujú nesmierne zložité systémy — prepojené sústavy súvislostí, vzťahov a väzieb. Platí to v biológii, geológii, fyzike, chémii, matematike, ale aj v stavebníctve či v medziľudských vzťahoch. Napriek tomu si trúfam povedať, že základné veci bývajú jednoduché, jasné a zrozumiteľné. Nemusíme za všetkým hneď hľadať „vedu“. Často postačí to, čím ľudia kedysi začínali svoje spoznávanie sveta — obyčajné pozorovanie.

Som presvedčený, že žijeme v n-rozmernom svete, svet jednoducho taký je. Preto nepovažujem otázku štvrtého alebo ďalších rozmerov za niečo, čo by si vyžadovalo osobitné riešenie. Dôležitejšie je pochopiť, že to, čo označujeme ako „rozmer“, nesúvisí výlučne s geometriou alebo s dĺžkovými parametrami. Vo fyzike sa často ako štvrtý rozmer uvádza čas, čím vzniká koncept časopriestoru. No ak sa pozrieme na svet z hľadiska reálneho prežívania či praktickej interakcie, za rovnocenné alebo aj významnejšie môžeme považovať aj veličiny ako smer, uhol, limita, elektrický náboj, termodynamická teplota, látkové množstvo, svetelná intenzita, poloha, hmotnosť, objem, tlak, pH, rýchlosť, zrýchlenie, hybnosť, tiaž, sila, koncentrácia, napätie, entropia, nadmorská výška, počet, genetická variabilita, diverzita, telesná teplota, saturácia kyslíka, gamut, farebná teplota, HDP, inflácia, cena, produktivita, príjem, zisk, odvody. bit, nosnosť, tepelná vodivosť, elektrická vodivosť. Niektoré z týchto veličín sú odvodené, iné základné — no všetky vyjadrujú spôsoby bytia a účinku vecí vo svete. A práve preto si zaslúžia byť vnímané ako znaky reality rovnocenné klasicky vnímaným „rozmerom“. Rozmer, v mojom chápaní, nie je os v priestore, ale účinok vo svete. Nie je to číslo, ale prejav – vzťah medzi vecami, ktorý nesie zmysel a následok. Je samozrejme na diskusiu, či je samotný termín „rozmer“ zvolený správne. Mne sa javí ako zavádzajúci. Namiesto neho by som uprednostnil jednoduchší výraz „vlastnosť“, alebo v poetickejšej rovine, „črta“. Z tohto pohľadu nie sú šírka, výška a dĺžka troma oddelenými rozmermi, ale tromi aspektmi jedného priestoru, ktorý vyjadrujeme dĺžkovými parametrami. Takzvaný „rozmer“ tu nevystupuje ako os, ale ako princíp priestoru, pričom šírka, výška a dĺžka sú jeho podmnožinami — spôsobmi jeho prejavu.

Na realitu sa pozerám v integrálnom rámci — ako na celok, v ktorom jednotlivé vlastnosti, vzťahy a účinky dávajú zmysel až vo vzájomnej súhre. Tento rámec však nevzniká abstraktnou konštrukciou, ale je výsledkom pozorovania a poznania. Preto nechcem deliť svet podľa vedných disciplín, ale podľa zmyslu a účinku, ktoré nesú v konkrétnych situáciách. To, čo tradične nazývame „rozmerom“ — teda vlastnosťou veci či javu — chápem skôr ako vlastnosť vzťahu, ktorá vyjadruje príčinu a následok. Detský vtip sa pýta: čo je ťažšie — kilogram železa alebo kilogram peria? Odpoveď je, samozrejme, že vážia rovnako. No v skutočnosti majú celkom odlišné vlastnosti — fyzikálne, mechanické, aj praktické. Spája ich v zásade len jedno číslo: hmotnosť. Ak si necháte spadnúť na nohu kilogram peria a potom kilogram železa, rýchlo pochopíte rozdiel medzi nominálnou rovnosťou v kilogramoch a reálnym účinkom. Klasické, schematické vnímanie si vystačí s číslom. Skutočná realita však býva omnoho komplexnejšia. Výrazne to vidno napríklad v medicíne — kde rovnaký symptóm u dvoch pacientov nemusí znamenať rovnakú príčinu, liečbu ani dôsledky.

Redukovanie poznania na niekoľko málo premenných často vedie k nepochopeniu — alebo prinajmenšom k skreslenému obrazu reality. Platí to nielen vo vede, ale aj medzi ľuďmi. Poznáme jednotlivcov, ktorí sú formálne kvalifikovaní, no v praxi málo schopní — a naopak, ľudí bez titulov, ktorí však prejavujú mimoriadnu zručnosť, rozhľad či cit pre situáciu. Kombinácií je nekonečne mnoho. Určité zjednodušenia sú však nevyhnutné. Bez nich by sme sa nedočkali rána, neodovzdali prácu, ani by sme nedospeli k riešeniam. Preto si zvyčajne zvolíme úzku cestu — identifikujeme niekoľko znakov, ktoré sa nám javia ako najdôležitejšie, a podľa nich konáme. Aj vtedy by sme si však mali uvedomovať, že ide o náš subjektívny výber — ovplyvnený osobným poznaním, kultúrnym rámcom či metodológiou. Keď napríklad konštatujeme, že v danom regióne je 24 % lesov, ostáva otvorená otázka: Je to málo? Veľa? Je to vyhovujúce? A čo tam rastie? Čo tam nerastie?

Mali by sme sa preto usilovať vyjadrovať sa širším jazykom, ktorý nezatvára dvere iným interpretáciám, iným úrovniam poznania. Aristoteles definoval prírodu ako vznik, podstatu a vývoj vecí. A práve toto „veľké pole“, nie čísla, ale bytie v premenách, je tým pravým miestom pre pozorovanie, bádanie a pochopenie. Možno je načase prestať uvažovať o svete len prostredníctvom čísel, osí a rovníc — prestať ho derivovať a rozkladať na vzorce. Možno ho potrebujeme znova začať cítiť, vnímať a chápať inými spôsobmi — cez pohyb, účinok, vzťah a význam. Svet má viac čŕt, než by sa kedy zmestilo do akéhokoľvek modelu.

Since childhood, I have been drawn to unanswered questions — or more precisely, to answers I had not yet discovered. Around the age of twenty, I realized that learning is not merely an intellectual process for me, but also a feeling — a way of perceiving and experiencing connections. This insight came during my studies in environmental science at the Faculty of Natural Sciences of Comenius University in Bratislava. Later, I ventured into various fields — for many years I worked in information technologies, while simultaneously nurturing a passion for art, music, and photography. Today, I work as a data and spatial analyst. I create maps, visualize information, and ensure that these maps, services, and databases have a reliable technological foundation.

My view of the landscape — whether through the lens of science or photography — has always been complex. I saw wholes, connections, and relationships. Although I studied environmental science, I was most interested in ecology — a discipline that examines the relationships between organisms and their environment and their mutual organization. The environment, of course, also consists of other organisms. The anthropocentric focus of environmental science appealed to me somewhat less.

It is said that Albert Einstein had the good fortune to observe an ant walking along the surface of a sphere and realize that although it moved straight ahead, it was, in fact, walking in circles. Unlike him, many people today barely perceive height or depth — as if they lack wings. We’re more likely to imagine a cabinet or a television that needs to be „fitted“ into a space, rather than notice the very dynamics of the space around us. I do not consider myself a scientist, nor do I aspire to be one. Still, I acknowledge the existence of extraordinarily complex systems — interconnected webs of relationships and dependencies. This applies in biology, geology, physics, chemistry, mathematics, and even construction and interpersonal relationships. Despite this, I dare say that the most fundamental things tend to be simple, clear, and understandable. We don’t need to seek „science“ in everything. Often, what suffices is what people once began with in their understanding of the world — simple observation.

I am convinced that we live in an n-dimensional world — the world is simply like that. Therefore, I do not consider the question of the fourth or higher dimensions something that requires special resolution. It is more important to understand that what we refer to as a „dimension“ is not strictly tied to geometry or linear parameters. In physics, time is often cited as the fourth dimension, giving rise to the concept of spacetime. However, if we look at the world from the perspective of lived experience and practical interaction, we might consider as equally or even more significant quantities such as direction, angle, limit, electric charge, thermodynamic temperature, amount of substance, luminous intensity, position, mass, volume, pressure, pH, speed, acceleration, momentum, weight, force, concentration, voltage, entropy, altitude, count, genetic variability, diversity, body temperature, oxygen saturation, gamut, color temperature, GDP, inflation, price, productivity, income, profit, taxes, bit, load capacity, thermal conductivity, and electrical conductivity. Some of these quantities are derived, others fundamental — yet all of them express modes of existence and effect in the world. And precisely for that reason, they deserve to be perceived as features of reality on par with what we traditionally call „dimensions.“

In my understanding, a dimension is not an axis in space, but an effect in the world. It is not a number, but a manifestation — a relationship between things that carries meaning and consequence. It is, of course, open to discussion whether the term „dimension“ is even the right one. To me, it seems misleading. I would prefer a simpler word like „property,“ or in a more poetic sense, „trait.“ From this perspective, width, height, and depth are not three separate dimensions, but three aspects of a single spatial principle, expressed through linear parameters. So-called „dimension“ does not act as an axis here, but rather as a principle of space, with width, height, and depth being its subsets — modes of its manifestation. I view reality through an integral lens — as a whole in which individual properties, relationships, and effects make sense only in mutual coherence. This framework does not arise from abstract construction, but from observation and insight.

That is why I do not wish to divide the world according to academic disciplines, but according to the meaning and effect it carries in specific situations. What we traditionally call a „dimension“ — a property of a thing or phenomenon — I understand more as a property of a relationship, expressing cause and consequence. A common children’s joke asks: which is heavier — a kilogram of iron or a kilogram of feathers? The answer, of course, is that they weigh the same. Yet in reality, they have completely different properties — physical, mechanical, and practical. They share essentially just one number: mass. If you let a kilogram of feathers and then a kilogram of iron fall on your foot, you will quickly understand the difference between nominal equality in kilograms and actual impact. Classical, schematic perception relies on numbers. Real reality, however, tends to be far more complex. This is particularly evident in medicine — where the same symptom in two patients may not indicate the same cause, treatment, or outcome.

Reducing knowledge to just a few variables often leads to misunderstanding — or at the very least, to a distorted picture of reality. This applies not only in science but also in everyday life. We know individuals who are formally qualified but practically incapable — and others without degrees who show exceptional skill, insight, or sensitivity. There are infinitely many combinations. Some simplification is necessary. Without it, we wouldn’t reach tomorrow, submit our work, or find solutions. That is why we usually choose a narrow path — we identify several traits that appear most important to us and act accordingly. Even then, we must remember that this is our subjective choice — shaped by personal knowledge, cultural context, and methodology. When we say, for example, that 24% of a given region is forested, the question remains: is that too little? Too much? Appropriate? What grows there? And what does not?

We should therefore strive to express ourselves in a broader language — one that does not shut out alternative interpretations and levels of understanding. Aristotle defined nature as the origin, essence, and development of things. And it is precisely this „great field“ — not numbers, but being in transformation — that is the true place for observation, inquiry, and understanding. Perhaps it is time to stop thinking about the world solely through numbers, axes, and equations — to stop deriving and breaking it into formulas. Perhaps we need to start sensing, perceiving, and understanding it again through other means — through movement, effect, relationship, and meaning. The world has more traits than could ever fit into any model.

Literatúra

Akvaristika, Biológia

Chemické procesy v akváriu

28/09/202125/08/2025 skala

Chémie sa netreba báť, má svoje pevné zákonitosti, ale bez jej aspoň malých vedomostí sa dá len veľmi ťažko zaobísť pri úspešnom chove, alebo pestovaní rastlín. Biologické procesy úzko súvisia aj s fyzikálnymi zákonmi. V prírode sa len veľmi málo látok v kvapalnom alebo plynnom stave nachádza v stálom, neutrálnom stave. Drvivá väčšina látok je disociovaná na ióny. Schopnosť viazať sa na látky, prvky je špecifická, závisí od množstva chemických, ale aj fyzikálnych faktorov. Aj samotná voda sa vyznačuje ionizáciou – veď každý z nás vie, že je vodičom elektrického prúdu. O pH počul asi každý akvarista. Čo popisuje pH? Rozdielnu koncentráciu chemicky čistých zložiek vody – jednotlivých „zložiek“ tvoriacich vodu. Voda poskytuje možnosti pre množstvo chemických reakcií. Pre tieto reakcie je možné opísať rovnovážne konštanty. Nie je to nič nenormálne, nič ťažko pochopiteľné. Keď použijem analógiu, je to presne ako medzi ľuďmi, aj tam existuje medzi nami určitá rovnováha, určité napätie (tlak), ktoré sa raz prikloní na jednu stranu, inokedy na opačnú. A k podmienkam, ktoré určujú tento stav rovnako patrí aj taká maličkosť, ako „odkiaľ fúka vietor„. Spomeňme si na osmózu, ale aj na to, čo sa stane, keď uvoľníme ventil na pneumatike – časom sa vyrovná tlak. Chemická väzba je krehká vec, podobne ako vzťahy medzi ľuďmi. Aj medzi nami existujú katalyzátory, enzýmy podobne ako sa popisujú v chémii a biológii, ktoré dovoľujú uskutočniť nejaký proces, nejakú reakciu. Samozrejme aj spomaľovače – inhibítory.

Príroda má jednotný základ, Aristoteles ju chápe ako vznik, podstatu a vývoj vecí, a ja to vidím rovnako. Ak sa k tomu postavíme spoločne, máme väčšiu šancu porozumieť aj akvaristike. Pochopenie súvislostí rôznych vedných odborov popisuje termín konziliencia. Základným stavebným prvkov živých sústav je uhlík. Uhlík patrí spolu s vodíkom, kyslíkom, dusíkom, fosforom, sírou ku biogénnym prvkom. Chémia uhlíka tvorí samostatne stojacu disciplínu – organickú chémiu (nezaoberá sa len oxidmi uhlíka). Uhlík tvorí najväčšiu časť sušiny rýb, rastlín, aj mikroorganizmov. Asi každý z vás sa v živote stretol s pojmom fotosyntéza. Aj táto reakcia, ktorá aj nám, ľuďom dovoľuje existovať, sa točí okolo uhlíka. V akváriu sa uhlík vyskytuje najmä vo forme oxidu uhličitého, uhličitanov, hydrogenuhličitanov a kyseliny uhličitej. V akom pomere závisí najmä od pH. Uhlík sa nachádza aj vo forme bielkovín v potrave, v dreve kde postupným rozkladom dochádza ku štiepeniu bielkovín na aminokyseliny a následne ku nitrifikácii a denitrifikácii, čo posúva pH smerom dole – prostredie sa okysľuje. V denitrifikácii a nitrifikácii hrá najdôležitejšiu úlohu dusík. V akváriu dochádza najprv ku nitrifikácii. Najprv oxiduje amoniak na dusitany a dusičnany pôsobením nitrifikačných baktérií Nitrosomonas. Ako nám už nahovára predchádzajúca veta, tento proces je aeróbny (za prístupu vzduchu). V anaeróbnych podmienkach dochádza k opačnému procesu (redukčnému) – ku denitrifikácii. Dochádza ku redukcii zlúčenín dusíka na oxidy dusíka – N₂O, NO, prípadne na až N₂ pri pH vyššom ako 6 pôsobením baktérií Nitrobacter. Keďže ide o plyny, denitrifikácia dokáže odstrániť z vody (akvária) zlúčeniny dusíka. Tieto procesy sú pre akvaristiku veľmi dôležité a v zásade pozitívne naklonené. Toxicita produktov látok cyklu dusíka klesá v tomto rade: NH₃ – NO₂ – NO₃. Vyšší obsah dusičnanov neznášajú niektoré citlivejšie druhy – napr. americké Apistogrammy. Toxicita amoniaku je vyššia pri vyššom pH. Viac amoniaku sa nachádza vo vode s vyšším pH a vyššou teplotou.

Dusík pochádza zo štiepenia bielkovín, ktoré dodávame potravou. Najprv sa tvoria aminokyseliny, neskôr amoniak. Dusičnany je možné účinne eliminovať rastlinami, prípadne reverznou osmózou v zdrojovej vode , alebo selektívnymi iontomeničmi. Fosforečnany ( PO₄) a ťažké kovy ako napr. olovo, zinok sú takisto toxické. Niektoré kovy sú v stopovom množstve žiaduce, ale vo vyššej koncentrácií pôsobia ako jedy. V prípade, že pri rozklade hmoty je kyslíkový deficit, produkty hnitia sú metán ( CH₄), amoniak, sulfán ( H₂S), kyselina mliečna. Druhy neznášajúce príliš mäkkú vodu často trpia na vodnateľnosť. To je spôsobené osmotickým tlakom – z ich tela sa soli vyplavujú a viac čistej vody preniká do ich tela ako je únosné. Oxid uhličitý je nevyhnutná anorganická látka, ktorá však pri vysokej koncentrácii pôsobí ako narkotikum a ryby dusí. Niekedy sa tieto účinky dajú využiť. Ak chceme napr. ryby humánne usmrtiť, stačí na to minerálka – tá by mala obsahovať viac ako 5% rozpusteného CO₂. Medzi uhličitanovou tvrdosťou, pH a oxidom uhličitým je závislosť. Obsah CO₂ je nepriamo úmerný ku pH a teplote a priamo úmerný ku uhličitanovej tvrdosti.

Chemistry shouldn’t be feared; it has its solid laws, but without at least some knowledge of it, it’s very difficult to succeed in fishkeeping or plant cultivation. Biological processes are closely related to physical laws as well. In nature, very few substances are found in a liquid or gaseous state in a stable, neutral state. The vast majority of substances are dissociated into ions. The ability to bind to substances, elements, is specific and depends on many chemical and physical factors. Water itself is characterized by ionization – as we all know, it conducts electric current. Almost every aquarist has heard of pH. What does pH describe? The differential concentration of chemically pure components in water – the individual „components“ that make up water. Water provides opportunities for many chemical reactions. Equilibrium constants can describe these reactions. It’s nothing abnormal, nothing difficult to understand. Using an analogy, it’s exactly like among people; there’s a certain balance among us, a certain tension (pressure) that sometimes tilts to one side, sometimes to the other. And the conditions that determine this state include even such a triviality as „where the wind blows from“. Let’s remember osmosis, but also what happens when we release air from a tire valve – pressure is equalized over time. Chemical bonding is a fragile thing, just like relationships between people. Among us, there are catalysts, enzymes, as described in chemistry and biology, which allow for some process, some reaction to take place. Of course, there are also retardants – inhibitors.

Nature has a unified foundation; Aristotle understands it as the origin, essence, and development of things, and I see it the same way. If we approach it together, we have a greater chance of understanding aquatics as well. Understanding the connections between different scientific disciplines is described by the term concilience. The basic building block of living systems is carbon. Carbon, along with hydrogen, oxygen, nitrogen, phosphorus, and sulfur, belongs to the biogenic elements. Carbon chemistry forms a separate discipline – organic chemistry (it’s not just about carbon oxides). Carbon constitutes the largest part of the dry matter of fish, plants, and microorganisms. Almost everyone has encountered the concept of photosynthesis in life. Even this reaction, which allows us humans to exist, revolves around carbon. In the aquarium, carbon occurs mainly in the form of carbon dioxide, carbonates, bicarbonates, and carbonic acid. The ratio depends mainly on pH. Carbon is also found in the form of proteins in food, in wood where gradual decomposition leads to the cleavage of proteins into amino acids and subsequently to nitrification and denitrification, which lowers the pH – the environment becomes more acidic. Nitrogen plays the most important role in denitrification and nitrification. Nitrification occurs first in the aquarium. Ammonia is first oxidized to nitrites and nitrates by the action of nitrifying bacteria Nitrosomonas. As the previous sentence suggests, this process is aerobic (with access to air). Under anaerobic conditions, the opposite (reductive) process occurs – denitrification. Compounds of nitrogen are reduced to nitrogen oxides – N2O, NO, or even to N2 at pH higher than 6 by the action of Nitrobacter bacteria. Since these are gases, denitrification can remove nitrogen compounds from the water (aquarium). These processes are very important for aquaristics and are fundamentally positive. The toxicity of nitrogen cycle products decreases in this order: NH3 – NO2 – NO3. Some more sensitive species do not tolerate higher levels of nitrates – for example, American Apistogrammas. The toxicity of ammonia is higher at higher pH. More ammonia is found in water with higher pH and temperature.

Nitrogen comes from the breakdown of proteins provided by food. First, amino acids are formed, later ammonia. Nitrates can be effectively eliminated by plants, reverse osmosis in source water, or selective ion exchangers. Phosphates (PO4) and heavy metals such as lead, zinc are also toxic. Some metals are desirable in trace amounts but act as poisons in higher concentrations. If there is an oxygen deficit during the decomposition of matter, the products of rotting are methane (CH4), ammonia, hydrogen sulfide (H2S), lactic acid. Species not tolerating very soft water often suffer from flabbiness. This is due to osmotic pressure – salts are flushed out of their bodies, and more pure water penetrates their bodies than is tolerable. Carbon dioxide is a necessary inorganic substance, but at high concentrations, it acts as a narcotic and suffocates fish. Sometimes these effects can be utilized. If, for example, we want to humanely euthanize fish, mineral water is sufficient – it should contain more than 5% dissolved CO2. There is a dependence between carbonate hardness, pH, and carbon dioxide. The content of CO2 is inversely proportional to pH and temperature and directly proportional to carbonate hardness.

Chemie sollte nicht gefürchtet werden; sie hat ihre festen Gesetze, aber ohne zumindest etwas Wissen darüber ist es sehr schwer, beim erfolgreichen Fischhalten oder der Pflanzenzucht auszukommen. Biologische Prozesse sind auch eng mit physikalischen Gesetzen verbunden. In der Natur sind nur sehr wenige Substanzen in einem flüssigen oder gasförmigen Zustand in einem stabilen, neutralen Zustand zu finden. Der überwiegende Teil der Substanzen ist in Ionen dissoziiert. Die Fähigkeit, sich an Substanzen und Elemente zu binden, ist spezifisch und hängt von vielen chemischen und physikalischen Faktoren ab. Wasser selbst zeichnet sich durch Ionisierung aus – wie wir alle wissen, leitet es elektrischen Strom. Fast jeder Aquarianer hat von pH gehört. Was beschreibt der pH-Wert? Die differentielle Konzentration chemisch reiner Komponenten im Wasser – die einzelnen „Komponenten“, die das Wasser bilden. Wasser bietet Möglichkeiten für viele chemische Reaktionen. Gleichgewichtskonstanten können diese Reaktionen beschreiben. Es ist nichts Abnormales, nichts Schwieriges zu verstehen. Mit einer Analogie ist es genau wie unter Menschen; es gibt ein bestimmtes Gleichgewicht zwischen uns, eine bestimmte Spannung (Druck), die manchmal auf die eine, manchmal auf die andere Seite kippt. Und die Bedingungen, die diesen Zustand bestimmen, umfassen selbst Kleinigkeiten wie „woher der Wind weht“. Denken wir an die Osmose, aber auch daran, was passiert, wenn wir Luft aus einem Reifenventil ablassen – der Druck wird im Laufe der Zeit ausgeglichen. Die chemische Bindung ist eine fragile Sache, genau wie Beziehungen zwischen Menschen. Unter uns gibt es Katalysatoren, Enzyme, wie sie in der Chemie und Biologie beschrieben werden, die es ermöglichen, einen bestimmten Prozess, eine bestimmte Reaktion durchzuführen. Natürlich gibt es auch Verzögerer – Inhibitoren.

Die Natur hat eine einheitliche Grundlage; Aristoteles versteht sie als den Ursprung, die Essenz und die Entwicklung der Dinge, und ich sehe das genauso. Wenn wir uns gemeinsam damit auseinandersetzen, haben wir eine größere Chance, auch die Aquaristik zu verstehen. Das Verständnis der Zusammenhänge zwischen verschiedenen wissenschaftlichen Disziplinen wird durch den Begriff Konzilienz beschrieben. Der grundlegende Baustein lebender Systeme ist Kohlenstoff. Kohlenstoff gehört zusammen mit Wasserstoff, Sauerstoff, Stickstoff, Phosphor und Schwefel zu den biogenen Elementen. Die Kohlenstoffchemie bildet eine eigenständige Disziplin – die organische Chemie (es geht nicht nur um Kohlenstoffoxide). Kohlenstoff macht den größten Teil der Trockenmasse von Fischen, Pflanzen und Mikroorganismen aus. Fast jeder ist im Leben auf den Begriff Photosynthese gestoßen. Auch diese Reaktion, die es uns Menschen ermöglicht zu existieren, dreht sich um Kohlenstoff. Im Aquarium kommt Kohlenstoff hauptsächlich in Form von Kohlendioxid, Carbonaten, Bicarbonaten und Kohlensäure vor. Das Verhältnis hängt hauptsächlich vom pH-Wert ab. Kohlenstoff kommt auch in Form von Proteinen in der Nahrung, im Holz vor, wo der allmähliche Zerfall zur Spaltung von Proteinen in Aminosäuren und anschließend zur Nitrifikation und Denitrifikation führt, was den pH-Wert senkt – die Umgebung wird saurer. Stickstoff spielt bei der Denitrifikation und Nitrifikation die wichtigste Rolle. Zuerst erfolgt in den Aquarien die Nitrifikation. Ammoniak wird zunächst durch die Wirkung von Nitrifizierungsbakterien Nitrosomonas zu Nitriten und Nitraten oxidiert. Wie der vorherige Satz nahelegt, ist dieser Prozess aerob (mit Zugang zu Luft). Unter anaeroben Bedingungen tritt der umgekehrte (reduktive) Prozess auf – die Denitrifikation. Stickstoffverbindungen werden zu Stickoxiden – N2O, NO oder sogar zu N2 bei einem pH-Wert über 6 durch die Wirkung von Nitrobacter-Bakterien reduziert. Da es sich um Gase handelt, kann die Denitrifikation Stickstoffverbindungen aus dem Wasser (Aquarium) entfernen. Diese Prozesse sind für die Aquaristik sehr wichtig und im Grunde genommen positiv. Die Toxizität der Produkte des Stickstoffkreislaufs nimmt in dieser Reihenfolge ab: NH3 – NO2 – NO3. Einige empfindlichere Arten vertragen keine höheren Nitratwerte – zum Beispiel amerikanische Apistogrammas. Die Toxizität von Ammoniak ist bei höherem pH-Wert höher. Mehr Ammoniak wird in Wasser mit höherem pH-Wert und Temperatur gefunden.

Stickstoff stammt aus dem Abbau von Proteinen, die mit der Nahrung geliefert werden. Zuerst werden Aminosäuren gebildet, später Ammoniak. Nitrate können effektiv von Pflanzen, durch Umkehrosmose im Ausgangswasser oder durch selektive Ionenaustauscher eliminiert werden. Phosphate (PO4) und Schwermetalle wie Blei, Zink sind ebenfalls giftig. Einige Metalle sind in Spurenmenge erwünscht, wirken aber in höheren Konzentrationen als Gifte. Wenn es bei der Zersetzung von Materie an Sauerstoff mangelt, sind die Produkte der Fäulnis Methan (CH4), Ammoniak, Wasserstoffsulfid (H2S), Milchsäure. Arten, die kein sehr weiches Wasser vertragen, leiden oft unter Schlaffheit. Dies ist auf den osmotischen Druck zurückzuführen – Salze werden aus ihren Körpern ausgespült, und mehr reines Wasser dringt in ihre Körper ein, als tolerierbar ist. Kohlendioxid ist eine notwendige anorganische Substanz, wirkt aber in hohen Konzentrationen als Narkotikum und erstickt Fische. Manchmal können diese Effekte genutzt werden. Wenn wir zum Beispiel Fische auf humane Weise töten wollen, reicht Mineralwasser aus – es sollte mehr als 5% gelöstes CO2 enthalten. Es gibt eine Abhängigkeit zwischen Karbonathärte, pH-Wert und Kohlendioxid. Der Gehalt an CO2 ist indirekt proportional zum pH-Wert und zur Temperatur und direkt proportional zur Karbonathärte.

Akvaristika, Akvaristické akcie

Storočnica klubu Cyperus

05/09/202130/12/2025 skala

Storočnica CYPERUS-u

Brnenský akvaristický klub CYPERUS slávil sto rokov. Toto jubileum si zaslúži uznanie a Cyperusáci sa na oslavu dobre pripravili. Na víkend 17.3-18.3.2007 ponúkli nám a určite aj sebe hodnotný program. Ale poďme pekne po poriadku. Keďže sme si aj my, v klube.akva.sk, boli vedomí hodnoty pripravovanej oslavy, chystali sme sa do Brna už v roku 2006. S blížiacim sa dátumom konania sme vyzvali členov klubu, aby sa pridali ku nám rozhodnutým.. Vybavili sme si ubytovanie, šoférov, autá a svojpomocne sme sa vybrali ráno 17.2 do Brna. Okrem toho do Brna prišli aj iní akvaristi z Bratislavy. CYPERUS situoval akciu do Interhotela Best Western Premier Hotel, ktorý sa nachádza v centre Brna. Po vstupe do hotela sme ľahko našli priestory, ktoré nás zaujímali. Usporiadatelia sa pochlapili a pri našej „akreditácii“ bolo rušno a informačne. Ešte pred vstupom do prednáškovej sály sa nachádzal panel, kde sme čiastočne mohli načrieť do histórie CYPERUS-u. Videli sme aj fotografie rýb od Jirka Plíštila a priestor tam mala aj firma, EXOT Hobby a časopis Akvafórum, Terafórum. Za dverami na nás už čakal prednášková sála.

Prednášky v sobotu

V sobotu prednášal ako prvý Rainer Stawikovski, šéfredaktor časopisu DATZ, na tému „Pozorovanie juhoamerických cichlíd v prírode a v akváriu„. Priniesla niekoľko zaujímavých informácií, ktoré vzbudili aj pozornosť poslucháčov. Predsa o niečo viac ma zaujala prednáška Uwe Wernera „Kraby, raky, krevety v sladkovodnom akváriu„. Okrem iného kôrovce zažívajú u nás boom, tak sa mi to zdalo vhodné spestrenie.

Slávnostné zahájenie

Na 13:00 organizátori naplánovali oficiálne zahájenie. Potešilo ma, že o akciu prejavili záujem aj predstavitelia mesta a štátu. Každý z nich sa nám prihovoril a obzvlášť hodnotný bol pre mňa príhovor hejtmana jihomoravského kraja, Ing. Stanislava Juránka. Vystúpil ako prvý. Čakal som oficiálne zdvorilostné slová, ale dočkal som príjemného a dokonca vtipného prejavu. Každý zaželal klubu elán do ďalších rokov.

Po oficialitách sa ujala slova Christel Kasselmann so svojou prednáškou „Zariaďovanie rastlinného akvária – cesta k úspechu“. Z Kasselmannovej som vnímal radosť, napokon sa úvodom poďakovala za pozvanie na oslavu storočnice. Ďalším prednášajúcim bol Norbert Dokoupil s témou „Sfarbenie rýb, fakty známe a neznáme„. Prednáška to bola hodnotná, súhlasím s usporiadateľmi, že jej úroveň bola univerzitná, len dlhé pauzy spôsobené dlhým čítaním a samozrejme dlhým prekladom, úspešne narúšali pozornosť poslucháčov.

Večerný program

Po Dokoupilovej prednáške nasledoval voľnejší program – losovanie tomboly. Cien bolo neúrekom a neustále pribúdali. Mne sa ušlo tiež – tri krmivá a kniha od Ad Koningsa o cichlidách. Mimochodom tombola mi priniesla presne to, čo som chcel – krmivo a knihu. Po tombole a teda aj po veľkej dávke zábavy sme sa odobrali na večeru. Večera, ako aj oba obedy, prebehli v priestoroch hotela. Hrala sľúbená cimbálovka. Táto najspoločenskejšia udalosť mohla byť najkrajšou časťou osláv, ale bohužiaľ sa tak nestalo. Po pravde musím povedať, že moje rozhodovanie o tom, či spať v Brne zo soboty na nedeľu stálo práve na onom spoločenskom večeri. Ten sa ale nevydaril. Priestory a hlavne ceny štvorhviezdičkového interhotela boli príliš chladné. Škoda!

Možno to neviete, ale akvaristi v Bratislave, ale aj inde na Slovensku sa stretávame (organizovane) už nejaký ten piatok. Technologicky najmä vďaka www.akva.sk. Nuž a naši brnenskí kamaráti sa snažili zorganizovať pri príležitosti osláv aj takpovediac moravské stretnutie akvaristov v Brne. Dohadovanie prebiehalo na www.akvarista.cz. Zaslúžil sa oň najmä Mišo Toufar. Zrejme ale Michal vtedy ešte netušil, že to bude „moravské stretnutie“ s hosťami zo Slovenska. Po tom, čo sa v nás hromadilo sklamanie, tak sa v nás kopila chuť utužiť vzťahy. Dlho sme neváhali a vybrali sme sa na miesto konania stretnutia akvaristov v Brne. Posedeli sme a dobre sme sa zabavili. Po polnoci boli domáci už na ceste domov, ale my sme ešte chvíľu zostali. Nebývali sme ďaleko, neskoro v noci sme sa ubytovali a už sme sa tešili na ráno a na ďalší program. Je samozrejmé, že sme boli radi po oba dni, že sme postretali množstvo známych, mnohých sme si vytvorili. Videli sme tam akvaristov z Plzne, Prahy, Brna, Bratislavy, z Košíc. Brno lákalo.

Nedeľné prednášky

Nedeľa začala obligátne, raňajkami v interhoteli, ale už po deviatej sme počúvali Waltera Deproosta. Rozprával o jazere Malawi – „Desäťkrát na jazere Malawi – môj osud“. Prekladateľom bol František Csefay, ktorého zábavný preklad určite mnohých dvíhal zo stoličiek. Po Deproostovi nasledovala prednáška Gilberta Maebeho – „Dúhovky„. Táto prednáška bola pre mňa najzaujímavejšia. O dúhovkách som sa dozvedel veľa a mal som silný dojem, že Gilbert Maebe sa téme aj prednáške venoval. V poslednej prednáške sa nám opäť predstavila Christel Kasselmanová. Predstavila „Nové a vzácne vodné rastliny„. Ukázala aj niektoré druhy, ktoré nie sú síce vzácne, ale vyskytujú sa zriedkavo. Dovolím si tvrdiť, že technická kvalita prezentovaných fotografií rastlín bola perfektná. Po prednáške sama prednášajúca rozdala prinesené rastlinky, čo bolo veľmi milé. Po skončená prednášok CYPERUS zabezpečil návštevu Sklorexu. Sklorex je známa brnenská akvaristika. Poniektorí už toho mali dosť a ich kroky smerovali domov, ale my sme sa vybrali do Sklorexu. Majiteľ firmy, pán Šmerda, je členom klubu CYPERUS-u a aj túto akciu akiste slušne podporil. Ja osobne som sa do Sklorexu veľmi tešil. Dôvod bol prostý – dobré referencie a moja dovtedajšia absencia v tomto obchode. Návšteva ma nesklamala. Páčil sa mi predovšetkým prístup k zákazníkovi. Po návšteve akvaristiky sme sa už vydali domov s dobrým pocitom vydarenej akcie. Že sme sa akvaristiky neprejedli svedčí fakt, že v Bratislave sme si ešte spravili exkurziu rýb jedného z účastníkov „klubového zájazdu“ – konkrétne u Braňa Barčina.

Záver

Nedostatkom prednášok bola absencia diskusie. Mnohé veci by sa totiž v diskusii vysvetlili, aj v súvislosti s nie práve najlepším prekladom. Chýbali mi prednášky českých zástupcov, trebárs členov CYPERUS-u. Diskusia nebola z časových dôvodov, prednášky boli teda pridlhé, resp., bolo ich priveľa :-(. Prednášky sa opierali zväčša o fotografie, ktorých kvalitnejšie spracovanie bolo zrejmé. Usporiadatelia mysleli na spoločenskú stránku osláv. Na sobotu pripravili cimbálovku. Oslava storočnice sa konala v príjemnom priateľskom a pritom dôstojnom duchu. Ja osobne by som si svoju absenciu na takomto podujatí neodpustil. Som veľmi rád, že som prispel svojou účasťou na tomto vydarenom podujatí. Želám CYPERUS-u do ďalších rokov veľa úspechov a tvorivých nápadov.

Centenary Celebration of CYPERUS in Brno

The Brno Aquarium Club CYPERUS celebrated its hundredth anniversary, and the event was well-prepared by CYPERUS members. On the weekend of March 17-18, 2007, they offered a valuable program for attendees. The planning for our visit to Brno started in 2006 since we, members of klub.akva.sk, were aware of the significance of the upcoming celebration. As the event date approached, we invited club members to join us. We arranged accommodation, drivers, cars, and set off to Brno in the morning on February 17, 2007. Additionally, other aquarists from Bratislava came to Brno.

CYPERUS organized the event at the Interhotel Best Western Premier Hotel, located in the center of Brno. Upon entering the hotel, we easily found the areas of interest. The organizers were efficient, and during our „accreditation,“ there was a lot of activity and information. Before entering the lecture hall, there was a panel where we could delve into the history of CYPERUS, featuring photographs of fish by Jirka Plíštil, as well as the presence of EXOT Hobby and the magazines Akvafórum and Terafórum.

Saturday Lectures

The first lecture on Saturday was given by Rainer Stawikovski, the editor-in-chief of the DATZ magazine, on the topic „Observation of South American Cichlids in Nature and in the Aquarium.“ It provided several interesting insights that caught the attention of the audience. Uwe Werner followed with a lecture on „Crabs, Crayfish, Shrimp in Freshwater Aquariums.“ Considering the growing popularity of crustaceans, this topic added a nice touch.

The official opening was scheduled for 1:00 PM. It pleased me that representatives of the city and the state showed interest in the event. Each of them addressed us, and the speech by the governor of the South Moravian Region, Ing. Stanislav Juránek, was particularly valuable. After the official part, Christel Kasselmann presented „Aquascaping – The Path to Success,“ which was well-received.

Evening Program

After Kasselmann’s lecture, there was a more relaxed program – a tombola (raffle). The prizes were abundant and kept increasing. I also won – three types of fish food and a book by Ad Konings on cichlids. After the tombola and a generous dose of fun, we went for dinner. Both the dinner and the two lunches took place in the hotel. The promised cimbalom music played, but unfortunately, the social evening did not turn out as expected. The spaces, especially the prices of the four-star Interhotel, were too cold. What a shame!

Perhaps you don’t know, but aquarists in Bratislava, and elsewhere in Slovakia, have been meeting (organized) for quite some time, primarily thanks to www.akva.sk. Our Brno friends tried to organize a Moravian meeting of aquarists in Brno on the occasion of the celebrations, which was discussed on www.akvarista.cz. Little did they know that it would turn into a „Moravian meeting“ with guests from Slovakia. After some disappointment, a decision was made to strengthen the relationships. We quickly decided to attend the event in Brno. We had already arranged everything: accommodation, drivers, and cars. We set off to Brno in the morning on February 17, 2007. The event was about to become a „Moravian meeting“ with Slovak guests. After accumulating disappointment, the desire to strengthen relationships grew. After a short discussion, we went to the designated meeting place in Brno. We sat down and had a good time. The hosts were already on their way home after midnight, but we stayed a little longer. We weren’t far away; we stayed overnight and looked forward to the next day and the upcoming program. Unsurprisingly, we were glad to have attended both days and met many familiar faces.

Sunday Lectures

Sunday started with breakfast at the Interhotel, and by nine o’clock, Walter Deproost was giving a lecture on Lake Malawi – „Ten Times on Lake Malawi – My Destiny.“ After Deproost, Gilbert Maebe presented „Rainbows,“ which was the most interesting lecture for me. I learned a lot about rainbowfish, and I had a strong impression that Gilbert Maebe devoted himself to the topic. In the last lecture, Christel Kasselmann returned with „New and Rare Aquatic Plants.“ She showcased some species that are not necessarily rare but occur infrequently. The technical quality of the presented plant photographs was outstanding. After the lecture, Christel Kasselmann distributed the brought plants, which was very nice. After the lectures, CYPERUS organized a visit to Sklorex. Sklorex is a well-known Brno aquaristics shop, and its owner, Mr. Šmerda, is a member of the CYPERUS club. The visit did not disappoint me. I especially liked the approach to the customer. After the visit to the aquarium shop, we set off for home with a good feeling about the successful event. We didn’t get tired of aquaristics; in Bratislava, we even made a visit to the fish of one of the participants in the „club trip“ – specifically at Braňo Barčin.

Conclusion

The lack of discussion was a shortcoming of the lectures. Many things could have been clarified through discussion, especially considering the less than perfect translation. I missed lectures from Czech representatives, perhaps members of CYPERUS. Due to time constraints, there was no room for discussion, and the lectures were too long, or rather, there were too many :-(. The lectures relied mostly on photographs, and it was evident that their higher quality processing was apparent. The organizers thought about the social side of the celebrations. On Saturday, they prepared cimbalom music. The centenary celebration took place in a pleasant, friendly, and dignified spirit. I personally would not have forgiven myself for missing such an event. I am very glad that I contributed to this successful event with my participation. I wish CYPERUS many successes and creative ideas in the years to come.

Stoleté výročí CYPERUS Clubu

Stoleté výročí Brněnského akvaristického klubu CYPERUS bylo oslavováno se ctí. Členové Cyperusu se na oslavu dobře připravili a nabídli nám a určitě i sobě hodnotný program na víkend 17.3-18.3.2007. Ale pojďme pěkně po pořádku. Jelikož jsme si i my ve klubu akva.sk byli vědomi hodnoty připravované oslavy, rozhodli jsme se již v roce 2006 vyrazit do Brna. S blížícím se datem konání jsme vyzvali členy klubu, aby se k nám přidali rozhodnutí. Zařídili jsme si ubytování, řidiče, auta a svépomocně jsme se vypravili ráno 17.2 do Brna. Kromě toho do Brna přijeli i další akvaristé z Bratislavy. CYPERUS umístil akci do Interhotelu Best Western Premier Hotel, který se nachází v centru Brna. Po vstupu do hotelu jsme snadno našli prostory, které nás zajímaly. Organizátoři se pochlubili a při naší „akreditaci“ bylo rušno a informačně. Ještě před vstupem do přednáškové síně byl panel, kde jsme částečně mohli nahlédnout do historie CYPERUS. Viděli jsme i fotografie ryb od Jirky Plíštila a prostor tam měla i firma EXOT Hobby a časopis Akvafórum, Terafórum. Za dveřmi na nás už čekala přednášková síň.

Přednášky v sobotu

V sobotu jako první přednášel Rainer Stawikovski, šéfredaktor časopisu DATZ, na téma „Pozorování jihoamerických cichlid v přírodě a v akváriu“. Přinesla několik zajímavých informací, které vzbudily pozornost posluchačů. Nicméně mě více zaujala přednáška Uwe Wernera „Krabové, rakové, krevety ve sladkovodním akváriu“. Krevetky momentálně u nás prožívají boom, takže se mi to zdálo jako vhodné oživení.

Slavnostní zahájení

V 13:00 měli organizátoři naplánováno oficiální zahájení. Potěšilo mě, že o akci projevili zájem i představitelé města a státu. Každý z nich nám přednesl projev, a zvláště cenný byl pro mě projev hejtmana Jihomoravského kraje, Ing. Stanislava Juránka. Vystoupil jako první. Očekával jsem oficiální zdvořilostní slova, ale dočkal jsem se příjemného a dokonce vtipného projevu. Každý popřál klubu elán do dalších let.

Po oficiální části se ujal slova Christel Kasselmann se svou přednáškou „Zařizování rostlinného akvária – cesta k úspěchu“. Z Kasselmannové jsem vnímal radost, nakonec se úvodem poděkovala za pozvání na oslavu storočnice. Dalším přednášejícím byl Norbert Dokoupil s tématem „Barvení ryb, známé a neznámé fakty“. Přednáška byla hodnotná, souhlasím s pořadateli, že její úroveň byla univerzitní, jen dlouhé pauzy způsobené dlouhým čtením a samozřejmě dlouhým překladem úspěšně narušovaly pozornost posluchačů.

Večerní program

Po přednášce Dokoupila následoval volnější program – losování tomboly. Ceny byly hojné a neustále přibývaly. Mě také připadla trochu smůla – přišly mi tři dávky krmiva a kniha od Ad Koningsa o cichlidech. Mimochodem, tombola mi přinesla přesně to, co jsem si přál – krmivo a knihu. Po tombolaži a tedy i po velké dávce zábavy jsme se odebrali na večeři. Večeře, stejně jako obě obědy, proběhly v prostorách hotelu. Zahrávala sľíbená cimbálovka. Tato nejsociálnější událost mohla být nejkrásnější částí oslav, ale bohužel se tak nestalo. Musím říct pravdu, že mé rozhodnutí, zda zůstat v Brně ze soboty na neděli, záviselo právě na té společenské večeři. Ta se však nevydařila. Prostory a zejména ceny čtyřhvězdičkového interhotelu byly příliš chladné. Škoda!

Možná to nevíte, ale akvaristé v Bratislavě, ale i jinde na Slovensku, se pravidelně scházejí už nějaký ten pátek. Technologicky hlavně díky www.akva.sk. No a naši brněnští kamarádi se snažili zorganizovat při příležitosti oslav takzvané moravské setkání akvaristů v Brně. Domlouvání probíhalo na www.akvarista.cz. Zasloužil se o něj hlavně Mišo Toufar. Zřejmě ale Michal tehdy ještě netušil, že to bude „moravské setkání“ s hosty ze Slovenska. Po tom, co se v nás hromadilo zklamání, jsme cítili potřebu posílit vztahy. Dlouho jsme neváhali a vybrali jsme se na místo konání setkání akvaristů v Brně. Poseděli jsme si a dobře jsme se bavili. Po půlnoci už domácí odjížděli domů, ale my jsme ještě chvíli zůstali. Nebyli jsme daleko, pozdě v noci jsme se ubytovali a už jsme se těšili na ráno a další program. Je samozřejmé, že jsme byli rádi po oba dny, že jsme potkali mnoho známých, mnoho jsme si jich oblíbili. Viděli jsme tam akvaristy z Plzně, Prahy, Brna, Bratislavy, z Košic. Brno lákalo.

Nedělní přednášky

Neděle začala povinně, snídaní v hotelu, ale už v devět hodin jsme poslouchali Waltra Deproosta. Hovořil o jezeře Malawi – „Desetkrát na jezeře Malawi – můj osud“. Překladem se zabýval František Csefay, jehož zábavný překlad určitě mnohé rozesmál. Po Deproostovi následovala přednáška Gilberta Maebeho – „Dúhovky“. Tato přednáška byla pro mě nejzajímavější. O dúhovkách jsem se dozvěděl mnoho a měl jsem silný dojem, že Gilbert Maebe tématu věnoval pozornost jak v přípravě, tak i při samotné přednášce. Na závěr jsme měli opět příležitost vidět Christel Kasselmanovou. Představila „Nové a vzácné vodní rostliny“. Ukázala i některé druhy, které sice nejsou vzácné, ale vyskytují se zřídka. Dovolím si tvrdit, že technická kvalita prezentovaných fotografií rostlin byla perfektní. Po přednášce sama přednášející rozdala přinesené rostlinky, což bylo velmi milé. Po skončení přednášek CYPERUS zabezpečil návštěvu Sklorexu. Sklorex je známá brněnská akvaristika. Někteří už toho měli dost a jejich kroky směřovaly domů, ale my jsme se vydali do Sklorexu. Majitel firmy, pan Šmerda, je členem klubu CYPERUS a jistě tuto akci solidně podpořil. Já osobně jsem se do Sklorexu velmi těšil. Důvod byl prostý – dobré reference a má dosavadní absence v tomto obchodě. Návštěva mě nesklamala. Líbil se mi především přístup k zákazníkovi. Po návštěvě akvaristiky jsme se vydali domů s dobrým pocitem zdařené akce. Že jsme se akvaristikou nepřejedli, dokládá fakt, že v Bratislavě jsme si ještě udělali exkurzi ryb u jednoho z účastníků „klubového výletu“ – konkrétně u Braňa Barčina.

Závěr

Nedostatkem přednášek byla absence diskuze. Mnohé věci by se totiž v diskusi objasnily, a to i v souvislosti s ne zcela nejlepším překladem. Chyběly mi přednášky českých zástupců, třeba členů CYPERUS-u. Diskuse nebyla z časových důvodů, přednášky tedy byly příliš dlouhé, resp., jich bylo příliš :-(. Přednášky se opíraly převážně o fotografie, jejichž kvalitnější zpracování bylo zjevné. Pořadatelé mysleli na společenskou stránku oslav. Na sobotu připravili cimbálovku. Oslava storočnice se konala v příjemném přátelském a přitom důstojném duchu. Já osobně bych si svou absenci na takovémto podniku neodpustil. Jsem velmi rád, že jsem přispěl svou účastí na této vydařené události. Přeji CYPERUS-u do dalších let mnoho úspěchů a tvůrčích nápadů.

2007

Príroda, Živočíchy, Ryby, Akvaristika, Biológia, Cichlidy, Africké cichlidy, Tanganika cichlidy, Organizmy, Fotografie

Evolúcia rodu Tropheus v jazere Tanganika

03/09/202104/01/2025 skala

Autor príspevku: Róbert Toman / The author of the post: Róbert Toman / Autor des Beitrags: Róbert Toman /

Mwandishi wa makala: Róbert Toman

Africké jazerá vyprodukovali ohromujúco rozličnú faunu cichlidovitých rýb. Jazero Tanganika, ktorého vek sa odhaduje na 9 – 12 miliónov rokov, je najstaršie východoafrické jazero a skrýva morfologicky, geneticky a behaviorálne najrozmanitejšiu skupinu cichlidovitých rýb. Mnoho z vyše 200 popísaných druhov sa delí do geograficky a geneticky odlišných populácií, ktoré sa líšia hlavne v ich sfarbení. Najlepším príkladom tohto javu je endemický rod Tropheus, v rámci ktorého sa popísalo 6 druhov a viac ako 70 odlišne sfarbených miestnych variantov. Okrem Tropheus duboisi, je celková morfológia v tomto rode veľmi podobná. Tropheusy sa hojne vyskytujú v hornej pobrežnej zóne vo všetkých typoch skalnatých biotopov, kde sa kŕmia riasami a skrývajú sa pred predátormi. Piesočnatým a bahnitým pobrežiam, ako aj ústiam riek sa striktne vyhýbajú. Je dokázané, že Tropheusy sa nedokážu pohybovať na väčšie vzdialenosti, najmä cez voľnú vodu, ako dôsledok ich vyhranenej špecifickosti životného prostredia a vernosti k určitému miestu a teritoriality.

Tropheus je jeden z najštudovanejších rodov jazera. Etologické štúdie Tropheus moori ukázali komplexné vzory správania sa a vysoko vyvinutú sociálnu organizáciu. Neexistuje u nich vyhranený pohlavný dimorfizmus. Obe pohlavia si chránia teritórium a na rozdiel od mnohých ďalších papuľovcov, Tropheusy tvoria dočasné páry počas rozmnožovania. Vývoj ikier a plôdika prebieha výlučne v ústach samíc. Predchádzajúce fylogeografické štúdie Tropheusov demonštrovali prekvapujúco veľké genetické rozdiely medzi populáciami. Tropheus duboisi bol opísaný ako najpôvodnejšia vetva a sedem odlišných skupín vzniklo väčšinou súčasne. Šesť z nich sa vyskytuje v individuálnych pobrežných oblastiach a jedna skupina sa sekundárne rozšírila a kolonizovala skalnaté miesta v podstate po celom jazere. Údaje získané analýzou mitochondriálnej DNA (mtDNA) ukázali, že napriek všeobecne podobnej morfológii sa môže sfarbenie rýb ohromne líšiť medzi geneticky blízko príbuznými populáciami a naopak, môže byť veľmi podobné medzi geneticky veľmi vzdialenými populáciami sesterských druhov. Tieto pozorovania sa čiastočne vysvetľujú ako dôsledok paralelnej evolúcie podobných farebných vzorov v rámci prirodzeného výberu alebo ako dôsledok priestorového kontaktu medzi dvoma geneticky odlišnými populáciami po druhotnom kontakte a následnom triedení rodu, kedy sa kríženci týchto populácií a ich potomkovia spätne krížili prednostne len s členmi jednej pôvodnej populácie.

African lakes have produced an astonishingly diverse fauna of cichlids. Lake Tanganyika, estimated to be 9-12 million years old, is the oldest East African lake and harbors the morphologically, genetically, and behaviorally most diverse group of cichlids. Many of the over 200 described species divide into geographically and genetically distinct populations that differ mainly in their coloration. The endemic genus Tropheus is a prime example of this phenomenon, with six species and over 70 differently colored local variants described within the genus. Apart from Tropheus duboisi, the overall morphology within this genus is very similar. Tropheus are abundant in the upper littoral zone in all types of rocky biotopes, where they feed on algae and seek shelter from predators. They strictly avoid sandy and muddy shores, as well as river mouths. It has been proven that Tropheus cannot move over long distances, especially through open water, due to their highly specific environmental requirements, site fidelity, and territoriality.

Tropheus is one of the most studied genera in the lake. Ethological studies of Tropheus moori revealed complex behavior patterns and highly developed social organization. There is no distinct sexual dimorphism. Both sexes defend territories, and unlike many other mouthbrooders, Tropheus form temporary pairs during breeding. The development of eggs and fry occurs exclusively in the mouths of females. Previous phylogeographic studies on Tropheus demonstrated surprisingly large genetic differences between populations. Tropheus duboisi was described as the most ancestral lineage, and seven distinct groups arose mostly simultaneously. Six of them occur in individual littoral areas, and one group secondarily colonized rocky sites throughout the lake. Data obtained from mitochondrial DNA (mtDNA) analysis showed that, despite a generally similar morphology, fish coloration can vary greatly among genetically closely related populations. Conversely, it can be very similar among genetically distant populations of sister species. These observations are partially explained as a result of parallel evolution of similar color patterns through natural selection or as a consequence of spatial contact between two genetically distinct populations following secondary contact and subsequent sorting of the genus when hybrids of these populations and their descendants selectively backcrossed with members of one original population.

Afrikanische Seen haben eine erstaunlich vielfältige Fauna von Buntbarschen hervorgebracht. Der Tanganjikasee, dessen Alter auf 9 bis 12 Millionen Jahre geschätzt wird, ist der älteste ostafrikanische See und beherbergt die morphologisch, genetisch und verhaltensmäßig vielfältigste Gruppe von Buntbarschen. Viele der über 200 beschriebenen Arten teilen sich in geografisch und genetisch unterschiedliche Populationen auf, die sich hauptsächlich in ihrer Färbung unterscheiden. Das endemische Genus Tropheus ist ein hervorragendes Beispiel für dieses Phänomen, mit sechs Arten und über 70 unterschiedlich gefärbten lokalen Varianten, die innerhalb des Genus beschrieben wurden. Abgesehen von Tropheus duboisi ist die Gesamtmorphologie innerhalb dieses Genus sehr ähnlich. Tropheus sind reichlich in der oberen Uferzone in allen Arten von felsigen Biotopen zu finden, wo sie Algen fressen und sich vor Raubtieren verstecken. Sie meiden strikt sandige und schlammige Ufer sowie Flussmündungen. Es wurde nachgewiesen, dass Tropheus sich nicht über weite Strecken bewegen können, insbesondere nicht über freies Wasser, aufgrund ihrer hochspezifischen Umweltanforderungen, der Treue zum Lebensraum und der Territorialität.

Tropheus ist eines der am besten erforschten Gattungen des Sees. Ethologische Studien an Tropheus moori zeigten komplexe Verhaltensmuster und eine hoch entwickelte soziale Organisation. Es gibt keinen ausgeprägten Geschlechtsdimorphismus. Beide Geschlechter verteidigen Territorien, und im Gegensatz zu vielen anderen Maulbrütern bilden Tropheus während der Brutzeit vorübergehende Paare. Die Entwicklung von Eiern und Jungfischen erfolgt ausschließlich im Maul der Weibchen. Frühere phylogeografische Studien zu Tropheus zeigten überraschend große genetische Unterschiede zwischen Populationen. Tropheus duboisi wurde als der ursprünglichste Stamm beschrieben, und sieben verschiedene Gruppen entstanden größtenteils gleichzeitig. Sechs davon kommen in einzelnen Ufergebieten vor, und eine Gruppe besiedelte sekundär felsige Stellen im gesamten See. Die aus der Analyse der mitochondrialen DNA (mtDNA) gewonnenen Daten zeigten, dass die Fischfärbung trotz einer im Allgemeinen ähnlichen Morphologie zwischen genetisch eng verwandten Populationen stark variieren kann. Umgekehrt kann sie zwischen genetisch entfernten Populationen von Schwesterarten sehr ähnlich sein. Diese Beobachtungen werden teilweise als Ergebnis paralleler Evolution ähnlicher Farbmuster durch natürliche Selektion oder als Folge des räumlichen Kontakts zwischen zwei genetisch unterschiedlichen Populationen nach dem sekundären Kontakt und anschließender Sortierung der Gattung erklärt, wenn Hybriden dieser Populationen und ihre Nachkommen selektiv mit Mitgliedern einer ursprünglichen Population zurückgekreuzt wurden.

Maziwa ya Kiafrika yametengeneza aina tofauti sana ya samaki wa cichlid. Ziwa Tanganyika, ambalo umri wake unakadiriwa kuwa kati ya miaka 9 hadi 12 milioni, ni ziwa la Kiafrika la Mashariki lenye kundi la samaki wa cichlid lenye tofauti kubwa kwa upande wa umbo, jenetiki, na tabia. Wengi wa spishi zaidi ya 200 zilizoelezewa zimegawanyika katika idadi tofauti za kijiografia na kijenetiki, zinazotofautiana hasa katika rangi zao. Mfano mzuri wa hii ni jenasi ya Tropheus, ambayo ina spishi 6 na zaidi ya tofauti 70 za mitaa zenye rangi tofauti. Isipokuwa Tropheus duboisi, morfolojia ya jumla katika jenasi hii ni sawa sana. Tropheus wanapatikana sana katika eneo la pwani la juu katika aina zote za makazi ya miamba, wanakula mwani, na kujificha kutoka kwa wawindaji. Wanakwepa pwani zenye mchanga na matope, pamoja na vijito. Imethibitishwa kuwa Tropheus hawawezi kusafiri umbali mrefu, haswa kupitia maji wazi, kama matokeo ya mazingira yao maalum na uaminifu kwa eneo fulani na utaifa.

Tropheus ni moja wapo ya majenasi yanayosomewa zaidi katika ziwa. Masomo ya tabia ya Tropheus moori yameonyesha mifumo mingi ya tabia na shirika kubwa la kijamii. Hakuna tofauti za kujitokeza kwa jinsia. Jinsia zote mbili zinalinda eneo lao na, tofauti na wengi wa papilota wengine, Tropheus hufanya jozi za muda wakati wa uzazi. Maendeleo ya mayai na vifaranga hufanyika kikamilifu kinywani mwa wanawake. Utafiti wa zamani wa phylogeographic wa Tropheus ulionyesha tofauti za kushangaza za kijenetiki kati ya idadi ya watu. Tropheus duboisi ilielezwa kama tawi la awali, na vikundi saba tofauti vilijitokeza kwa kiasi kikubwa wakati huo huo. Sita kati yao zinapatikana katika maeneo ya pwani ya kibinafsi, na kikundi kimoja kilitawanyika sekondari na kuvamia maeneo ya miamba karibu kote ziwa. Takwimu zilizopatikana kutoka kwa uchambuzi wa DNA ya mitokondria (mtDNA) zilionyesha kuwa, licha ya morfolojia kwa ujumla kufanana, rangi ya samaki inaweza kutofautiana sana kati ya idadi za watu zinazohusiana kijenetiki na, kinyume chake, inaweza kuwa sawa sana kati ya idadi za watu sio karibu kijenetiki za spishi ndugu. Mabadiliko haya yanaweza kueleweka kwa sehemu kama matokeo ya mageuzi sawa ya mifano ya rangi ndani ya uteuzi wa asilia au kama matokeo ya mawasiliano ya nafasi kati ya idadi mbili tofauti kijenetiki baada ya mawasiliano ya sekondari na usambazaji wa tena wa jenasi, ambapo mseto wa idadi hizi na watoto wao ulifanyika kwa kiasi kikubwa na wanachama wa idadi moja ya awali.

Historické zmeny jazera

Predpokladá sa, že rýchle formovanie veľkých druhových skupín východoafrických cichlíd spôsobujú abiotické (fyzikálne) faktory, ako geologické procesy a klimatické udalosti, ako aj biologické vlastnosti šíriacich sa organizmov. Niekoľko štúdií ukázalo, že veľké kolísanie hladiny jazera malo vážny vplyv na skalnaté prostredie a druhové spoločenstvá vo východoafrických priekopových jazerách. Jazero bolo vážne ovplyvnené zmenou na suché podnebie asi pred 1,1 miliónmi rokov, čo spôsobilo pokles hladiny asi o 650 – 700 m pod súčasnú hladinu. Potom sa jazero zväčšovalo postupne do obdobia asi pred 550 000 rokmi. Ďalší pokles hladiny nastal asi pred 390 000 až 360 000 rokmi o 360 metrov, medzi 290 000 až 260 000 rokmi o 350 m a medzi 190 000 až 170 000 rokmi to bol pokles o 250 m. V najbližšej histórii poklesla hladina počas neskorého pleistocénu ľadovej doby, kedy bolo v Afrike suché podnebie. Ide o obdobie spred 40 000 – 35 000 rokmi (pokles o 160 m) a medzi 23 000 – 18 000 rokmi (pravdepodobne o 600 m). Akýkoľvek vzrast hladiny posúva pobrežnú líniu a tvoria sa nové skalnaté oblasti. Len čo vzdialenosti medzi novo formovanými oblasťami prekročia schopnosť šírenia sa jednotlivých druhov, tok génov sa preruší a hromadia sa genetické rozdiely medzi populáciami. Následný pokles hladiny môže viesť k sekundárnemu miešaniu, čo vedie k buď k zvyšujúcej sa genetickej rozdielnosti alebo príbuznosti nových druhov.

Šírenie rodu Tropheus v jazere Tanganika

Na základe genetickej analýzy sa určili 3 obdobia šírenia sa Tropheusov v jazere. Prvé obdobie prebiehalo počas stúpania hladiny v období medzi 1,1 mil. – 550 000 rokmi, druhé šírenie prebiehalo počas poklesu hladiny v období medzi 390 000 – 360 000 rokmi a tretie šírenie nastalo počas poklesu hladiny v období medzi 190 000 – 170 000 rokmi. Klimatické zmeny pred 17 000 rokmi spôsobili dramatický pokles hladiny nielen v Tanganike, ale aj v Malawi a dokonca vyschnutie jazera Viktória. Tieto udalosti synchronizovali procesy diverzifikácie cichlíd vo všetkých troch jazerách. Najdôveryhodnejšie vysvetlenie genetických vzorov Tropheusov sú tri obdobia nízkej hladiny jazera, kedy klesala hladina najmenej o 550 m, takže jazero bolo rozdelené na tri jazerá. Skupiny Tropheusov boli rozdelené do osem hlavných skupín podľa mtDNA a podľa výskytu v jednotlivých lokalitách jazera, ktoré dostali názov podľa osád na pobreží:

Skupina A1 (Kibwe, Kabwe, Kiti Point)
Skupina A2 (Kabezi, Ikola, Bilila Island, Kyeso I./Kungwe – T. „yellow“, Kala, Mpulungu)
Skupina A3 (Nyanza Lac – T. brichardi, Ngombe, Bemba)
Skupina A4 (Nvuna Island, Katoto I.)
Skupina B (Rutunga, Kiriza)
Skupina C (Kyeso II.)
Skupina D (Zongwe, Moba, Kibwesa – T. „Kibwesa“)
Skupina E (Bulu – T. polli, Bulu – T. „Kirschfleck“)
Skupina F (Kibwesa – T. „Kirschfleck“, Mvua I., Inangu)
Skupina G (Wapembe juh, Katoto II., Mvua II.)
Skupina H (Wapembe sever)

Historical changes of the lake

It is assumed that the rapid formation of large species groups of East African cichlids is caused by abiotic (physical) factors such as geological processes and climatic events, as well as biological characteristics of spreading organisms. Several studies have shown that large fluctuations in lake levels had a significant impact on rocky environments and species communities in East African rift lakes. The lake was seriously affected by a shift to a dry climate about 1.1 million years ago, causing a drop in the water level by about 650-700 meters below the current level. Then, the lake gradually expanded into the period around 550,000 years ago. Another drop in the water level occurred about 390,000 to 360,000 years ago by 360 meters, between 290,000 and 260,000 years ago by 350 meters, and between 190,000 and 170,000 years ago, there was a drop of 250 meters. In recent history, the lake level dropped during the late Pleistocene ice age when the climate in Africa became arid. This occurred approximately 40,000 – 35,000 years ago (a decrease of 160 meters) and between 23,000 – 18,000 years ago (probably by 600 meters). Any increase in the water level shifts the shoreline, forming new rocky areas. Once the distances between newly formed areas exceed the ability of individual species to spread, the gene flow is interrupted, and genetic differences accumulate between populations. Subsequent drops in the water level can lead to secondary mixing, resulting in either increased genetic diversity or relatedness of new species.

Dissemination of the Tropheus genus in Lake Tanganyika

Based on genetic analysis, three periods of Tropheus spread in the lake have been identified. The first period occurred during the rise in lake levels between 1.1 million – 550,000 years ago, the second spread occurred during the decline in lake levels between 390,000 – 360,000 years ago, and the third spread occurred during the decline in lake levels between 190,000 – 170,000 years ago. Climatic changes around 17,000 years ago caused a dramatic drop in water levels not only in Tanganyika but also in Malawi and even the drying up of Lake Victoria. These events synchronized the processes of cichlid diversification in all three lakes. The most plausible explanation for the genetic patterns of Tropheus involves three periods of low lake levels when the water level dropped by at least 550 meters, causing the lake to be divided into three separate bodies of water. Tropheus groups were divided into eight main groups based on mtDNA and their occurrence in specific lake locations, named after settlements on the shore:

Group A1 (Kibwe, Kabwe, Kiti Point)
Group A2 (Kabezi, Ikola, Bilila Island, Kyeso I./Kungwe – T. „yellow“, Kala, Mpulungu)
Group A3 (Nyanza Lac – T. brichardi, Ngombe, Bemba)
Group A4 (Nvuna Island, Katoto I.)
Group B (Rutunga, Kiriza)
Group C (Kyeso II.)
Group D (Zongwe, Moba, Kibwesa – T. „Kibwesa“)
Group E (Bulu – T. polli, Bulu – T. „Kirschfleck“)
Group F (Kibwesa – T. „Kirschfleck“, Mvua I., Inangu)
Group G (Wapembe south, Katoto II., Mvua II.)
Group H (Wapembe north)

Historische Veränderungen des Sees

Es wird vermutet, dass die schnelle Bildung großer Artengruppen ostafrikanischer Buntbarsche durch abiotische (physikalische) Faktoren verursacht wird, wie geologische Prozesse und klimatische Ereignisse, sowie biologische Merkmale sich ausbreitender Organismen. Mehrere Studien haben gezeigt, dass große Schwankungen des Seespiegels ernsthafte Auswirkungen auf die felsige Umgebung und die Artenzusammensetzung in den ostafrikanischen Grabenseen hatten. Der See wurde vor etwa 1,1 Millionen Jahren ernsthaft von einem Wechsel zu einem trockenen Klima beeinflusst, was zu einem Rückgang des Wasserspiegels um etwa 650-700 Meter unter das aktuelle Niveau führte. Dann vergrößerte sich der See allmählich bis zur Periode vor etwa 550.000 Jahren. Ein weiterer Rückgang des Wasserspiegels erfolgte vor etwa 390.000 bis 360.000 Jahren um 360 Meter, zwischen 290.000 und 260.000 Jahren um 350 Meter und zwischen 190.000 und 170.000 Jahren erfolgte ein Rückgang um 250 Meter. In der jüngeren Geschichte sank der Wasserspiegel während der späten Eiszeit des Pleistozäns, als das Klima in Afrika trocken wurde. Dies geschah etwa vor 40.000 – 35.000 Jahren (ein Rückgang um 160 Meter) und zwischen 23.000 – 18.000 Jahren (wahrscheinlich um 600 Meter). Jeder Anstieg des Wasserspiegels verschiebt die Küstenlinie und es entstehen neue felsige Gebiete. Sobald die Abstände zwischen den neu entstandenen Gebieten die Ausbreitungsfähigkeit einzelner Arten überschreiten, wird der Genaustausch unterbrochen und genetische Unterschiede zwischen Populationen sammeln sich an. Ein anschließender Rückgang des Wasserspiegels kann zu sekundärer Durchmischung führen, was entweder zu einer erhöhten genetischen Vielfalt oder Verwandtschaft neuer Arten führt.

Verbreitung der Gattung Tropheus im Tanganjikasee

Basierend auf genetischen Analysen wurden drei Zeiträume der Verbreitung von Tropheus im See identifiziert. Die erste Periode erfolgte während des Anstiegs des Seespiegels zwischen 1,1 Millionen und 550.000 Jahren, die zweite Verbreitung erfolgte während des Rückgangs des Seespiegels zwischen 390.000 und 360.000 Jahren und die dritte Verbreitung erfolgte während des Rückgangs des Seespiegels zwischen 190.000 und 170.000 Jahren. Klimatische Veränderungen vor 17.000 Jahren führten zu einem dramatischen Rückgang des Wasserspiegels nicht nur im Tanganjika, sondern auch im Malawi-See und sogar zum Austrocknen des Viktoriasees. Diese Ereignisse synchronisierten die Prozesse der Cichlidendiversifikation in allen drei Seen. Die plausibelste Erklärung für die genetischen Muster von Tropheus umfasst drei Perioden niedriger Wasserstände, bei denen der Wasserstand um mindestens 550 Meter sank und der See in drei separate Gewässer aufgeteilt wurde. Die Tropheus-Gruppen wurden in acht Hauptgruppen unterteilt, basierend auf mtDNA und ihrem Vorkommen an bestimmten Seeorten, benannt nach Siedlungen am Ufer:

Gruppe A1 (Kibwe, Kabwe, Kiti Point)
Gruppe A2 (Kabezi, Ikola, Bilila Island, Kyeso I./Kungwe – T. „yellow“, Kala, Mpulungu)
Gruppe A3 (Nyanza Lac – T. brichardi, Ngombe, Bemba)
Gruppe A4 (Nvuna Island, Katoto I.)
Gruppe B (Rutunga, Kiriza)
Gruppe C (Kyeso II.)
Gruppe D (Zongwe, Moba, Kibwesa – T. „Kibwesa“)
Gruppe E (Bulu – T. polli, Bulu – T. „Kirschfleck“)
Gruppe F (Kibwesa – T. „Kirschfleck“, Mvua I., Inangu)
Gruppe G (Wapembe südlich, Katoto II., Mvua II.)
Gruppe H (Wapembe nördlich)

Swahili: Mabadiliko ya Historia katika Ziwa

Inaaminiwa kwamba kuundwa haraka kwa vikundi vikubwa vya spishi za Cichlid za Afrika Mashariki kunachangiwa na mambo ya abiotiki (kimwili), kama vile mchakato wa kijiolojia na matukio ya hali ya hewa, pamoja na sifa za kibaolojia za viumbe vinavyoenea. Utafiti kadhaa umefunua kuwa mabadiliko makubwa ya kiwango cha maji yalikuwa na athari kubwa kwenye mazingira ya miamba na jumuiya ya spishi katika maziwa ya bonde la Ufa la Afrika Mashariki. Ziwa lilipata athari kubwa kutokana na mabadiliko ya hali ya hewa kavu karibu miaka 1.1 milioni iliyopita, ikisababisha kupungua kwa kiwango cha maji kwa takriban mita 650-700 chini ya kiwango cha sasa. Kisha ziwa likaongezeka polepole hadi kipindi cha miaka takriban 550,000 iliyopita. Kupungua kwa kiwango kingine kilifanyika takriban miaka 390,000 hadi 360,000 iliyopita kwa mita 360, kati ya miaka 290,000 hadi 260,000 iliyopita kwa mita 350, na kati ya miaka 190,000 hadi 170,000 iliyopita kwa kupungua kwa mita 250. Katika historia ya karibu, kiwango cha maji kilipungua wakati wa kipindi cha Pleistocene mwishoni, wakati hali ya hewa ilipokuwa kavu barani Afrika. Hii ilitokea karibu miaka 40,000 – 35,000 iliyopita (kipungua kwa mita 160) na kati ya miaka 23,000 – 18,000 iliyopita (labda kwa mita 600). Ongezeko lolote la kiwango cha maji kunasogeza pwani na kusababisha maeneo mapya ya miamba. Mara tu umbali kati ya maeneo mapya yaliyoletwa unapovuka uwezo wa kusambaa kwa spishi binafsi, mzunguko wa jeni unakatishwa na tofauti za kijenetiki hukusanyika kati ya idadi ya watu. Kupungua kwa kiwango cha maji baadaye kunaweza kusababisha kuchanganyika kwa sekondari, ambayo inaongoza kwa kuongezeka kwa tofauti za kijenetiki au uhusiano wa karibu kati ya spishi mpya.

Uenezi wa Jeni la Tropheus katika Ziwa Tanganyika

Kulingana na uchambuzi wa jenetiki, kumekuwa na vipindi vitatu vya uenezi wa Tropheus katika ziwa. Kipindi cha kwanza kilifanyika wakati wa ongezeko la kiwango cha maji kati ya miaka milioni 1.1 hadi 550,000 iliyopita, uenezi wa pili ulifanyika wakati wa kupungua kwa kiwango cha maji kati ya miaka 390,000 hadi 360,000 iliyopita, na uenezi wa tatu ulitokea wakati wa kupungua kwa kiwango cha maji kati ya miaka 190,000 hadi 170,000 iliyopita. Mabadiliko ya hali ya hewa miaka 17,000 iliyopita yalisababisha kupungua kwa kasi kwa kiwango cha maji siyo tu katika Tanganyika, bali pia katika Ziwa Malawi na hata kukausha Ziwa Viktoria. Matukio haya yalisawazisha mchakato wa utofautishaji wa Cichlid katika maziwa yote matatu. Maelezo yanayoweza kueleweka zaidi ya mifumo ya kijenetiki ya Tropheus yanajumuisha vipindi vitatu vya viwango vya chini vya maji, ambapo kiwango kilipungua kwa angalau mita 550, hivyo ziwa likigawanywa katika maziwa matatu tofauti. Vikundi vya Tropheus viligawanywa katika vikundi vitatu vikuu, kulingana na mtDNA na mzunguko wao kwenye maeneo maalum ya ziwa, vilivyopewa majina ya vitongoji kwenye pwani:

Kikundi A1 (Kibwe, Kabwe, Kiti Point)
Kikundi A2 (Kabezi, Ikola, Bilila Island, Kyeso I./Kungwe – T. „yellow“, Kala, Mpulungu)
Kikundi A3 (Nyanza Lac – T. brichardi, Ngombe, Bemba)
Kikundi A4 (Nvuna Island, Katoto I.)
Kikundi B (Rutunga, Kiriza)
Kikundi C (Kyeso II.)
Kikundi D (Zongwe, Moba, Kibwesa – T. „Kibwesa“)
Kikundi E (Bulu – T. polli, Bulu – T. „Kirschfleck“)
Kikundi F (Kibwesa – T. „Kirschfleck“, Mvua I., Inangu)
Kikundi G (Wapembe kusini, Katoto II., Mvua II.)
Kikundi H (Wapembe kaskazini)

Na obrázku sú znázornené vzťahy medzi jednotlivými skupinami rodu Tropheus a ich lokalizácia v jazere.

The relationships between individual groups of the genus Tropheus and their locations in the lake are illustrated in the picture.

Auf dem Bild sind die Beziehungen zwischen den einzelnen Gruppen der Gattung Tropheus und deren Standorten im See dargestellt.

Katika picha, uhusiano kati ya vikundi binafsi vya jenasi ya Tropheus na maeneo yao katika ziwa unavyoonyeshwa.

Tropheus Phylog[1]

Text z obrázku: Príbuznosť skupín rodu Tropheus v jednotlivých lokalitách s označením lokality na mape jazera Tanganika. Čísla na diagrame vľavo označujú príbuzenský vzťah medzi formami (prípadne druhmi) rodu Tropheus v jednotlivých lokalitách. Čím vyššie číslo, tým užší príbuzenský vzťah, ktorý bol zistený na základe mitochondriálnej DNA izolovanej zo svaloviny rýb. Na porovnanie je uvedený aj druh Tropheu duboisi, ktorý je úplne odlišný druh.

Text from the image: The relatedness of Tropheus genus groups in various locations with the locations marked on the map of Lake Tanganyika. The numbers on the diagram on the left indicate the relatedness between the forms (or species) of the Tropheus genus in different locations. The higher the number, the closer the relatedness, which was determined based on mitochondrial DNA isolated from the muscle tissue of the fish. For comparison, the species Tropheus duboisi, which is a completely distinct species, is also included.

Maandishi kutoka kwenye picha: Uhusiano wa makundi ya jenasi ya Tropheus katika maeneo mbalimbali yaliyoonyeshwa kwenye ramani ya Ziwa Tanganyika. Nambari kwenye mchoro upande wa kushoto zinaonyesha uhusiano kati ya aina (au spishi) za jenasi ya Tropheus katika maeneo tofauti. Kadiri nambari inavyokuwa juu, ndivyo uhusiano unavyokuwa wa karibu zaidi, ambao ulibainishwa kwa msingi wa DNA ya mitochondriali iliyotengwa kutoka kwa tishu za misuli ya samaki. Kwa kulinganisha, spishi ya Tropheus duboisi, ambayo ni spishi tofauti kabisa, pia imejumuishwa.

Primárne šírenie rodu Tropheus bolo podmienené silným zvýšením hladiny jazera asi pred 700 000 rokmi. Prvé dve skupiny (A a B) pochádzali z obsadenia severných častí jazera, skupina C a D vznikala na západnom pobreží centrálnej časti jazera a skupina E sa rozvíjala na východe strednej časti jazera. Skupiny F, G a H sa najpravdepodobnejšie udomácnili na juhu jazera. Treba upozorniť, že nedávno objavená ôsma skupina C v Kyeso pravdepodobne reprezentuje Tropheus annectens, pretože Kyeso je lokalizované v tesnej blízkosti typu vzoriek rýb, ktorý popísal Boulenger v roku 1990. Tieto ryby žili v blízkosti rýb, ktoré patria do skupiny A2, ktorú objavili na oboch stranách centrálnej časti jazera.

Morfologické analýzy ukázali, že šesť zo siedmich jedincov malo štyri lúče na análnej plutve a siedmy jedinec mal lúčov päť. Ďalších pať jedincov ulovených v Kyeso malo šesť análnych lúčov a tiež sa odlišovali v tvare úst a sfarbení od T. annectens. Je zaujímavé, že ryby odchytené v lokalite Kyeso predtým označené ako T. annectens patria do skupiny C na rozdiel od Tropheus polli (skupina E) z opačnej strany jazera, hoci majú podobnú morfológiu, počet lúčov análnej plutvy a sfarbenie.

The primary spread of the genus Tropheus was conditioned by a significant increase in the lake level around 700,000 years ago. The first two groups (A and B) originated from the occupation of the northern parts of the lake, groups C and D developed on the western shore of the central part of the lake, and group E evolved in the east of the central part of the lake. Groups F, G, and H most likely became established in the south of the lake. It should be noted that the recently discovered eighth group C in Kyeso probably represents Tropheus annectens, as Kyeso is located in close proximity to the type samples of fish described by Boulenger in 1990. These fish lived near fish belonging to group A2, which was discovered on both sides of the central part of the lake.

Morphological analyses showed that six out of seven individuals had four rays on the anal fin, and the seventh individual had five rays. Another five individuals caught in Kyeso had six anal rays and also differed in mouth shape and coloration from T. annectens. Interestingly, the fish caught at the Kyeso site previously identified as T. annectens belong to group C, unlike Tropheus polli (group E) from the opposite side of the lake, although they have similar morphology, the number of anal fin rays, and coloration.

Die primäre Verbreitung der Gattung Tropheus wurde durch einen signifikanten Anstieg des Seespiegels vor etwa 700.000 Jahren bedingt. Die ersten beiden Gruppen (A und B) stammten von der Besiedlung der nördlichen Teile des Sees, Gruppen C und D entwickelten sich am westlichen Ufer des zentralen Teils des Sees, und Gruppe E entstand im Osten des zentralen Teils des Sees. Gruppen F, G und H haben sich höchstwahrscheinlich im Süden des Sees angesiedelt. Es ist zu beachten, dass die kürzlich entdeckte achte Gruppe C in Kyeso wahrscheinlich Tropheus annectens repräsentiert, da Kyeso in unmittelbarer Nähe der von Boulenger im Jahr 1990 beschriebenen Typusproben von Fischen liegt. Diese Fische lebten in der Nähe von Fischen, die zur Gruppe A2 gehören, die auf beiden Seiten des zentralen Teils des Sees entdeckt wurde.

Morphologische Analysen zeigten, dass sechs von sieben Individuen vier Strahlen auf der Afterflosse hatten und das siebte Individuum fünf Strahlen hatte. Weitere fünf in Kyeso gefangene Individuen hatten sechs Afterflossenstrahlen und unterschieden sich auch in der Form des Mauls und der Färbung von T. annectens. Interessanterweise gehören die in der Kyeso-Stelle gefangenen Fische, die zuvor als T. annectens identifiziert wurden, zur Gruppe C, im Gegensatz zu Tropheus polli (Gruppe E) von der gegenüberliegenden Seite des Sees, obwohl sie eine ähnliche Morphologie, Anzahl der Afterflossenstrahlen und Färbung haben.

Usambazaji wa kwanza wa jenasi ya Tropheus ulitokana na ongezeko kubwa la kiwango cha ziwa takribani miaka 700,000 iliyopita. Vikundi vya kwanza viwili (A na B) vilianzia na eneo la kaskazini la ziwa, vikundi C na D vilijitokeza kwenye pwani ya magharibi ya sehemu ya kati ya ziwa, na kundi E likaendelea mashariki mwa sehemu ya kati ya ziwa. Vikundi F, G, na H huenda vilianza kujitokeza kusini mwa ziwa. Ni muhimu kutambua kuwa kundi la nane lililogunduliwa hivi karibuni C huko Kyeso linawakilisha Tropheus annectens, kwani Kyeso iko karibu na sampuli za aina za samaki zilizoelezewa na Boulenger mwaka 1990. Samaki hawa walikuwa karibu na samaki wanaoangukia kwenye kundi A2, ambalo lilibainika pande zote mbili za sehemu ya kati ya ziwa.

Uchambuzi wa umbo ulionyesha kuwa sita kati ya saba ya watu walikuwa na tindi nne kwenye fini ya haja, na mmoja alikuwa na tindi tano. Watu wengine watano waliokamatwa Kyeso walikuwa na tindi sita kwenye fini ya haja na pia walitofautiana kwenye umbo la mdomo na rangi na T. annectens. Kuvutia, samaki waliokamatwa eneo la Kyeso awali walioitwa T. annectens wanahusiana na kundi C, tofauti na Tropheus polli (kundi E) upande mwingine wa ziwa, ingawa wana umbo sawa, idadi ya tindi kwenye fini ya haja, na rangi.

Väčšina hlavných skupín sa rozširovala do susedných oblastí počas druhého rozšírenia asi pred 400 000 rokmi a skupiny A a D zvládli presun k protiľahlému pobrežiu centrálnej časti Tanganiky. V tomto období sa po obsadení východného pobrežia skupina A rozdelila na 4 odlišné podskupiny. Podskupiny A1 a A3 sa pravdepodobne objavili po expanzii na východe severného pobrežia. Podskupina A2 pochádzala z obsadenia severozápadného pobrežia na severe aj v strednej časti jazera, zatiaľ čo podskupina A4 pravdepodobne pochádzala z kolonizácie východnej časti južného pobrežia. Skupina D pravdepodobne obsadila veľmi krátky úsek v oblasti Cape Kibwesa, kam sa presídlili zo západnej časti južného pobrežia. To bolo možné jedine v období pred 400000 rokmi, keď klesla hladina o 550 m, pretože Tropheusy nie sú schopné sa presúvať pri zvýšení vodnej hladiny a tým aj zväčšení vzdialeností medzi skalnatými časťami jazera cez voľnú vodu. Iba pokles hladiny o 550 m postačoval na to, aby sa skalnaté dno dostalo do hĺbky asi 50 m, čím sa utvorili podmienky na presun Tropheusov.

Rozšírenie Tropheus“Kirschfleck“, ktoré patria do skupiny F na východnom pobreží centrálnej časti jazera a na sever od Kibwesa, sa zdá byť záhadné podľa súčasného rozšírenia ostatných členov tejto skupiny (F) na juhozápade okolo Cameron Bay. V oblasti Kibwesa žijú v blízkosti tri varianty Tropheusov (Tropheus polli, T.“Kibwesa“ a T.“Kirschfleck“). Predsa však vo vzorkách T.“Kirschfleck“ sa zistilo podľa mtDNA, že patrili dvom skupinám, čo naznačuje kríženie pravdepodobne pôvodných obyvateľov tejto oblasti – skupiny T. polli (E) a presídlených T. „Kirschfleck“ (F). Existujú dve alternatívy: zástupcovia skupiny F sa mohli presunúť pozdĺž západnej časti južného pobrežia až k hranici strednej časti jazera. Zostáva však nejasné, ako sa mohla skupina F presunúť cez tak širokú oblasť strmo klesajúceho pobrežia na západe južného pobrežia, ktoré v súčasnosti obývajú ryby skupiny D, bez toho aby zanechali nejakú genetickú stopu alebo menšiu populáciu. Alternatívne vysvetlenie by mohlo byť, že skupina F sa pôvodne šírila pozdĺž juhovýchodného pobrežia od Kibwesa asi po Wapembe a neskôr bola nahradená presídlenými zástupcami skupiny A, takže haplotypy (skupina alel v jednom chromozóme prenášaná z generácie na generáciu spoločne, pričom potomok dedí dva haplotypy – jeden od otca a druhý od matky) skupiny F v Kibwesa sú pozostatky pôvodne podstatne rozšírenejšej skupiny. Ďalej by k tejto hypotéze bolo možné dodať, že skupina F druhotne osídlila ich súčasné teritórium v okolí Cameron Bay na juhozápade počas hlavného obdobia stúpania hladiny jazera pred 400 000 rokmi. To by vysvetľovalo prítomnosť dvoch odlišných haplotypov v populácii v Mvua (F a G), ako následok kríženia po druhotnom kontakte so zástupcami skupiny F. Ak je táto hypotéza pravdivá, táto kolonizácia mohla úplne nahradiť predtým sa vyskytujúcu skupinu G, ktorá má v súčasnosti centrum výskytu južne od ústia rieky Lufubu. Ak berieme do úvahy fakt, že rieka Lufubu, ako tretí najväčší zdroj vody pre jazero, predstavuje vysoko stabilnú ekologickú bariéru, ktorá oddeľuje pobrežie hory Chaitika od poloostrova Inangu, potom skupina G si mohla udržiavať oblasť pôvodného rozšírenia južne od rieky Lufubu, ale bola nahradená zástupcami skupiny F v Cameron Bay po poklese hladiny.

Počas tretieho šírenia asi pred 200 000 rokmi sa šírili 3 podskupiny skupiny A pozdĺž pobrežia, kde sa pôvodne vyskytovali. Podskupina A2 sa musela premiestniť krížom cez jazero z južného okraja centrálnej časti na východné pobrežie južnej časti jazera. Podskupiny A2 a A4 sa rozšírili pozdĺž juhovýchodného pobrežia viac na juh jazera. V lokalite Wapembe na severe sa u jedného jedinca zistil haplotyp, podľa ktorého patrí do skupiny H, ktorá sa rozšírila pri primárnom šírení a všetky ďalšie jedince parili do dvoch podskupín A. Dva odlišné Tropheusy žijú v blízko príbuznom vzťahu blízko Wapembe. V Katoto, hlavnej hranici medzi skupinami A a G sa zistilo asi 50 % populácie s haplotypom skupiny G a 50% z podskupín A2 a A4. Podskupina A2 sa zistila aj v lokalite Katukula, ale táto populácia je tvorená prevažne rybami zo skupiny G.

Most of the main groups expanded into adjacent areas during the second expansion around 400,000 years ago, and groups A and D managed to move to the opposite shore of the central part of Lake Tanganyika. During this period, after occupying the eastern shore, group A split into four distinct subgroups. Subgroups A1 and A3 likely emerged after expanding to the east of the northern shore. Subgroup A2 originated from the occupation of the northwest shore in the north and central parts of the lake, while subgroup A4 probably resulted from the colonization of the eastern part of the southern shore. Group D likely occupied a very short section near Cape Kibwesa, migrating from the western part of the southern shore. This was only possible around 400,000 years ago when the lake level dropped by 550 meters, as Tropheus cannot move during rising water levels, which would increase distances between rocky parts of the lake over open water. Only a drop in the level by 550 meters was sufficient for the rocky bottom to reach a depth of about 50 meters, creating conditions for the movement of Tropheus.

The expansion of Tropheus „Kirschfleck,“ belonging to group F, on the eastern shore of the central part of the lake and north of Kibwesa, seems mysterious compared to the current distribution of other members of this group (F) to the southwest around Cameron Bay. In the Kibwesa area, three Tropheus variants (Tropheus polli, T. „Kibwesa,“ and T. „Kirschfleck“) live in close proximity. However, in T. „Kirschfleck“ samples, two groups were identified according to mtDNA, indicating crossbreeding between probably original inhabitants of this area – T. polli (E) group and relocated T. „Kirschfleck“ (F) group. There are two alternatives: representatives of group F could have moved along the western part of the southern shore to the border of the central part of the lake. However, it remains unclear how group F could have moved across such a wide area of steeply descending western shore on the southern coast, currently inhabited by fish from group D, without leaving any genetic trace or a smaller population. Alternatively, the group F might have initially spread along the southeastern shore from Kibwesa to Wapembe and later was replaced by relocated representatives of group A, so haplotypes (a group of alleles on one chromosome passed from generation to generation together, with offspring inheriting two haplotypes – one from the father and one from the mother) of group F in Kibwesa are remnants of the originally much more extensive group. Furthermore, according to this hypothesis, group F might have secondary colonized their current territory around Cameron Bay in the southwest during the main period of rising lake levels before 400,000 years ago. This would explain the presence of two different haplotypes in the population in Mvua (F and G) as a result of crossbreeding after secondary contact with representatives of group F. If this hypothesis is true, this colonization could have completely replaced the previously occurring group G, which currently has the center of occurrence south of the Lufubu River estuary. Considering the fact that the Lufubu River, as the third-largest source of water for the lake, represents a highly stable ecological barrier separating the coast of the Chaitika Mountains from the Inangu Peninsula, then group G could have maintained the area of the original distribution south of the Lufubu River but was replaced by representatives of group F in Cameron Bay after the drop in the lake level.

During the third expansion around 200,000 years ago, three subgroups of group A spread along the coast where they originally occurred. Subgroup A2 had to move across the lake from the southern edge of the central part to the eastern shore of the southern part of the lake. Subgroups A2 and A4 extended along the southeastern coast further to the south of the lake. In the Wapembe location in the north, one individual was found to have a haplotype belonging to group H, which spread during the primary expansion, and all other individuals paired into two subgroups A. Two distinct Tropheus individuals live in close proximity in the relative relationship near Wapembe. In Katoto, the main boundary between groups A and G, about 50% of the population was found with a haplotype of group G and 50% from subgroups A2 and A4. Subgroup A2 was also found in the Katukula location, but this population is mainly composed of fish from group G.

Die Mehrheit der Hauptgruppen erweiterte sich während der zweiten Ausbreitung vor etwa 400.000 Jahren in benachbarte Gebiete, und die Gruppen A und D schafften es, zur gegenüberliegenden Küste des zentralen Teils des Tanganjikasees zu gelangen. Während dieser Periode, nach der Besetzung der östlichen Küste, spaltete sich Gruppe A in vier verschiedene Untergruppen. Die Untergruppen A1 und A3 entstanden wahrscheinlich nach der Expansion nach Osten entlang der nördlichen Küste. Die Untergruppe A2 stammte aus der Besetzung der nordwestlichen Küste im Norden und in der Mitte des Sees, während die Untergruppe A4 wahrscheinlich aus der Kolonisierung des östlichen Teils der südlichen Küste resultierte. Gruppe D besetzte wahrscheinlich einen sehr kurzen Abschnitt in der Nähe von Cape Kibwesa, wanderte von der westlichen Seite der südlichen Küste aus. Dies war nur möglich vor etwa 400.000 Jahren, als der Seespiegel um 550 Meter sank, da sich Tropheus während steigender Wasserstände nicht bewegen kann, was die Entfernungen zwischen den felsigen Teilen des Sees über freies Wasser erhöhen würde. Nur ein Abfall des Pegels um 550 Meter reichte aus, damit der felsige Boden eine Tiefe von etwa 50 Metern erreichte und Bedingungen für die Bewegung von Tropheus geschaffen wurden.

Die Ausbreitung von Tropheus „Kirschfleck“, die zur Gruppe F gehört, an der östlichen Küste des zentralen Teils des Sees und nördlich von Kibwesa, scheint im Vergleich zur aktuellen Verteilung anderer Mitglieder dieser Gruppe (F) im Südwesten um Cameron Bay mysteriös zu sein. In der Gegend von Kibwesa leben drei Tropheus-Varianten (Tropheus polli, T. „Kibwesa“ und T. „Kirschfleck“) in unmittelbarer Nähe. In den Proben von T. „Kirschfleck“ wurden jedoch zwei Gruppen gemäß mtDNA identifiziert, was auf eine Kreuzung zwischen wahrscheinlich ursprünglichen Bewohnern dieses Gebiets – Gruppe T. polli (E) und umgesiedelten T. „Kirschfleck“ (F) – hinweist. Es gibt zwei Alternativen: Vertreter der Gruppe F hätten sich entlang der westlichen Seite der südlichen Küste bis an die Grenze des zentralen Teils des Sees bewegen können. Es bleibt jedoch unklar, wie die Gruppe F über eine so weite Fläche steil abfallender westlicher Küste an der Südküste hätte wandern können, die derzeit von Fischen der Gruppe D bewohnt wird, ohne dabei genetische Spuren oder eine kleinere Population zu hinterlassen. Als Alternative könnte die Gruppe F sich ursprünglich entlang der südöstlichen Küste von Kibwesa bis nach Wapembe ausgebreitet haben und wurde später durch umgesiedelte Vertreter der Gruppe A ersetzt. Daher sind Haplotypen (eine Gruppe von Allelen auf einem Chromosom, die von Generation zu Generation gemeinsam weitergegeben werden, wobei der Nachkomme zwei Haplotypen erbt – einen vom Vater und einen von der Mutter) der Gruppe F in Kibwesa Überreste der ursprünglich viel umfangreicheren Gruppe. Darüber hinaus könnte nach dieser Hypothese die Gruppe F während der Hauptperiode des Anstiegs des Seespiegels vor 400.000 Jahren ihr derzeitiges Territorium um Cameron Bay im Südwesten sekundär kolonisiert haben. Dies würde die Anwesenheit von zwei verschiedenen Haplotypen in der Bevölkerung in Mvua (F und G) als Ergebnis von Kreuzung nach dem sekundären Kontakt mit Vertretern der Gruppe F erklären. Wenn diese Hypothese wahr ist, könnte diese Kolonisierung die zuvor auftretende Gruppe G vollständig ersetzt haben, die derzeit das Zentrum des Auftretens südlich der Mündung des Flusses Lufubu hat. Angesichts der Tatsache, dass der Fluss Lufubu als drittgrößte Wasserquelle für den See eine sehr stabile ökologische Barriere darstellt, die die Küste der Chaitika-Berge von der Inangu-Halbinsel trennt, könnte die Gruppe G das Gebiet der ursprünglichen Verbreitung südlich des Flusses Lufubu beibehalten haben, wurde aber durch Vertreter der Gruppe F in Cameron Bay nach dem Rückgang des Seespiegels ersetzt.

Während der dritten Ausbreitung vor etwa 200.000 Jahren breiteten sich drei Untergruppen der Gruppe A entlang der Küste aus, wo sie ursprünglich vorkamen. Die Untergruppe A2 musste über den See vom südlichen Rand des zentralen Teils zur östlichen Küste des südlichen Teils des Sees ziehen. Die Untergruppen A2 und A4 erstreckten sich entlang der südöstlichen Küste weiter nach Süden. Am Standort Wapembe im Norden wurde bei einem Individuum ein Haplotyp gefunden, der zur Gruppe H gehört, die sich während der primären Ausbreitung verbreitete, und alle anderen Individuen paarten sich in zwei Untergruppen A. Zwei verschiedene Tropheus-Individuen leben in unmittelbarer Nähe in der relativen Beziehung nahe Wapembe. In Katoto, der Hauptgrenze zwischen den Gruppen A und G, wurde bei etwa 50% der Bevölkerung ein Haplotyp der Gruppe G und bei 50% aus den Untergruppen A2 und A4 festgestellt. Die Untergruppe A2 wurde auch am Standort Katukula gefunden, aber diese Population besteht hauptsächlich aus Fischen der Gruppe G.

Zaidi ya makundi makuu yalisambaa katika maeneo jirani wakati wa upanuzi wa pili takribani miaka 400,000 iliyopita, na makundi A na D yalifanikiwa kuhamia upande wa pili wa pwani ya katikati ya Ziwa Tanganyika. Katika kipindi hiki, baada ya kuhamia pwani ya mashariki, kundi la A liligawanyika katika vikundi 4 tofauti. Vikundi A1 na A3 labda vilijitokeza baada ya upanuzi upande wa mashariki wa pwani ya kaskazini. Kikundi cha A2 kilianzia uvamizi wa pwani ya kaskazini-magharibi kaskazini na katikati mwa ziwa, wakati kikundi cha A4 kilipatikana kutokana na ukoloni wa sehemu ya mashariki ya pwani ya kusini. Kikundi cha D kilichukua kwa uwezekano sehemu fupi sana katika eneo la Cape Kibwesa, kikihamia kutoka sehemu ya magharibi ya pwani ya kusini. Hii ilikuwa ni wakati wa pekee karibu miaka 400,000 iliyopita, ambapo kiwango cha maji kilishuka kwa mita 550. Tropheus hawawezi kuhamia wakati wa ongezeko la kiwango cha maji, hivyo kuongezeka kwa umbali kati ya sehemu za miamba za ziwa juu ya maji wazi. Kupungua kwa mita 550 tu kulitosha kwa sakafu ya miamba kufikia kina cha takribani mita 50, kuunda mazingira ya uhamiaji wa Tropheus.

Usambazaji wa Tropheus „Kirschfleck,“ wanaopatikana kwenye kundi F kwenye mwambao wa mashariki wa sehemu ya kati ya ziwa na kaskazini mwa Kibwesa, unaonekana kuwa wa kisiri kulingana na usambazaji wa sasa wa wanachama wengine wa kundi hili (F) kusini magharibi mwa Cameron Bay. Kwenye eneo la Kibwesa, kuna aina tatu za Tropheus (Tropheus polli, T.“Kibwesa,“ na T.“Kirschfleck“) wanaoishi karibu. Hata hivyo, kwenye sampuli za T.“Kirschfleck,“ kulingana na mtDNA, walikuwa sehemu ya makundi mawili, ikionyesha mchanganyiko kati ya wakazi wa awali wa eneo hili – kundi la T. polli (E) na T. „Kirschfleck“ waliohamishwa (F). Kuna njia mbili mbadala: wawakilishi wa kundi F wangeweza kuhama kando ya pwani ya kusini magharibi hadi mpaka wa sehemu ya kati ya ziwa. Hata hivyo, inabaki wazi jinsi kundi F lilivyoweza kuhamia eneo kubwa la pwani ya kusini magharibi inayoshuka kwa kasi, ambayo kwa sasa inakaliwa na samaki wa kundi D, bila kuacha ishara yoyote ya kijenetiki au idadi ndogo ya watu. Maelezo mbadala yanaweza kuwa kwamba kundi F awali lilisambaa kando ya pwani ya kusini mashariki kutoka Kibwesa hadi Wapembe na baadaye likachukuliwa na wawakilishi wa kundi A, hivyo haplotypes (kundi la aleli kwenye kromosomu moja linalopitishwa pamoja kutoka kizazi hadi kizazi, na uzao unarithi haplotypes mbili – moja kutoka kwa baba na nyingine kutoka kwa mama) za kundi F huko Kibwesa ni mabaki ya kundi lililosambaa awali kwa kiasi kikubwa. Zaidi ya hayo, kwa nadharia hii, inaweza kuongezwa kwamba kundi F kilikalia tena eneo lake la sasa karibu na Cameron Bay kusini magharibi wakati wa kipindi kikuu cha ongezeko la kiwango cha maji ya ziwa takriban miaka 400,000 iliyopita. Hii ingeeleza uwepo wa haplotypes mbili tofauti katika idadi ya watu ya Mvua (F na G) kama matokeo ya mchanganyiko baada ya mawasiliano ya pili na wawakilishi wa kundi F. Ikiwa nadharia hii ni kweli, ukoloni huu ungeweza kuchukua nafasi kabisa kundi lililokuwepo hapo awali la G, ambalo kwa sasa lina kitovu cha usambazaji kusini mwa mdomo wa Mto Lufubu. Kwa kuzingatia ukweli kwamba Mto Lufubu, kama chanzo cha tatu kikubwa cha maji kwa ziwa, inawakilisha kizuizi cha ekolojia kilichojengwa vizuri kinachotenganisha pwani ya Mlima Chaitika na Rasi ya Inangu, basi kundi la G lingeweza kudumisha eneo la usambazaji la awali kusini mwa Mto Lufubu lakini likachukuliwa na wawakilishi wa kundi F huko Cameron Bay baada ya kupungua kwa viwango vya maji.

Wakati wa kuenea kwa tatu karibu miaka 200,000 iliyopita, vikundi vitatu vya kundi A vilisambaa pwani ambapo awali vilikuwepo. Kikundi cha A2 kililazimika kuhamia upande wa pili wa ziwa kutoka kwenye ukingo wa kusini wa sehemu ya kati hadi pwani ya mashariki ya sehemu ya kusini ya ziwa. Vikundi vya A2 na A4 vilisambaa kando ya pwani ya kusini mashariki zaidi ya ziwa. Katika eneo la Wapembe kaskazini, mtu mmoja aligunduliwa kuwa na haplotyping inayomilikiwa na kundi H, ambayo ilisambaa wakati wa kuenea kwa kwanza, na watu wote wengine walipangwa katika vikundi viwili vya A. Tropheus wawili tofauti wanaweza kuonekana wanaishi katika uhusiano wa karibu karibu na Wapembe. Katika eneo la Katoto, mpaka mkuu kati ya vikundi vya A na G, takriban 50% ya idadi ya watu walikuwa na haplotyping ya kundi G, na 50% walikuwa na vikundi vya A2 na A4. Kikundi cha A2 pia kiligunduliwa katika eneo la Katukula, lakini idadi ya watu hii kwa kiasi kikubwa inajumuisha samaki kutoka kundi la G.

Súhrn

Tropheusy 7 skupín nezmenili dramaticky ich rozpätie výskytu, čo môže byť kvôli stabilite ich životného prostredia, ktoré je tvorené kolmo klesajúcim pobrežím. Tieto oblasti neboli príliš ovplyvnené kolísaním hladiny jazera, pretože sa presúvali iba smerom dolu a hore pozdĺž útesov. Jedna podskupina (A2) sa zistila takmer po celom jazere a aj jedinci zo vzdialených populácií sú v úzkom vzťahu. Keďže sa zistili podobné charakteristiky rozšírenia aj iných rodov tanganických cichlíd (Eretmodus, Cyprichromis), pravdepodobne mali zmeny v jazere (klimatické a geologické) podobný vplyv na genetickú štruktúru populácií aj iných druhov.

Summary

The seven groups of Tropheus have not dramatically changed their distribution range, which may be attributed to the stability of their environment characterized by vertically descending coastlines. These areas were less affected by fluctuations in the lake’s water level, as the Tropheus moved only up and down along the cliffs. One subgroup (A2) was found almost throughout the entire lake, and individuals from distant populations show close relationships. Similar distribution characteristics have been observed in other genera of Tanganyikan cichlids (Eretmodus, Cyprichromis), suggesting that changes in the lake (climatic and geological) likely had a similar impact on the genetic structure of populations of other species.

Zusammenfassung

Die sieben Gruppen von Tropheus haben ihre Verbreitungsbereiche nicht dramatisch verändert, was auf die Stabilität ihrer Umgebung zurückzuführen sein könnte, die durch senkrecht abfallende Küsten geprägt ist. Diese Gebiete wurden von Schwankungen des Seewasserspiegels wenig beeinflusst, da sich die Tropheus nur auf und ab entlang der Klippen bewegten. Eine Untergruppe (A2) wurde fast im gesamten See gefunden, und Individuen aus entfernten Populationen zeigen enge Verbindungen. Da ähnliche Verbreitungsmerkmale auch bei anderen Gattungen der Tanganjika-Buntbarsche (Eretmodus, Cyprichromis) festgestellt wurden, deutet dies darauf hin, dass Veränderungen im See (klimatische und geologische) wahrscheinlich einen ähnlichen Einfluss auf die genetische Struktur von Populationen anderer Arten hatten.

Muhtasari

Tropheus wa makundi 7 hawajabadilisha sana eneo lao la usambazaji, ambalo linaweza kuwa kutokana na utulivu wa mazingira yao yanayotokana na pwani inayoshuka wima. Maeneo haya hayakuathiriwa sana na mabadiliko ya kiwango cha ziwa, kwani Tropheus walisonga tu juu na chini kando ya miamba. Kundi moja (A2) lilipatikana karibu kote ziwa, na watu binafsi kutoka makundi ya mbali pia wanashiriki uhusiano wa karibu. Kwa kuwa sifa sawa za usambazaji zimeonekana pia kwa majenasi mengine wa cichlids wa Tanganyika (Eretmodus, Cyprichromis), ni kwa kiasi kikubwa kwamba mabadiliko katika ziwa (ya hali ya hewa na kijiolojia) yalikuwa na athari sawa kwenye muundo wa kijenetiki wa jamii za spishi nyingine.

Literatúra

Baric, S. et al.: Phylogeography and evolution of the Tanganyikan cichlid genus Tropheus based upon mitochondrial DNA saquences. J. Mol. Evol., 56, 2003, 54-68.
Cohen, A.S., Soreghan, M.R., Scholz, C.A.: Estimanting the age of formation of lakes: An example from Lake Tanganyika, East African Rift System. Geology, 21, 1993, 511-514.
Cohen, A.S. et al.: New palaeogeographic and lake-level reconstructions of Lake Tanganyika: Implications for tectonic climatic and biological evolution in a rift lake. Basin Res., 9, 1997, 107-132.
Gasse, F. et al.: Water level fluctuations of Lake Tanganyika in phase with oceanic changes during the last glaciation and deglaciation. Nature, 342, 1989, 57-59.
Sturmbauer, C.: Explosive speciation in cichlid fishes of the African Great Lakes: A dynamic model of adaptive radiation. J. Fish Biol., 53, 1998, 18-36.
Sturmbauer, C., Meyer, A.: Genetic divergence, speciation and morphological stasis in a lineage of African cichlid fishes. Nature, 358, 1992, 578-581.
Sturmbauer, C. et al.: Lake level fluctuation synchronize genetic divergences of cichlid fishes in African lakes. Mol. Biol. Evol., 18, 2001, 144-154.

S použitím uvedenej literatúry spracoval: Róbert Toman

With the use of the provided literature, processed by: Róbert Toman.

Unter Verwendung der angegebenen Literatur verarbeitet von: Róbert Toman.

Kwa kutumia marejeo yaliyotolewa, iliyosindikwa na: Róbert Toman.

Informácie, Veda, O mne

Environmentalistika a ja

23/08/201030/12/2025 skala

Moja odborná špecializácia je environmentalistika, špecializáciu ekosozológia a fyziotaktika na Prírodovedeckej fakulte v Bratislave. Počas môjho štúdia som za zaoberal smerom ku geografii, konkrétne smerom ku Geografickým informačným systémom – GIS-om. Tento záujem neutíchol ani dnes. Musím povedať, že napriek svojmu terajšiemu aj minulému zamestnaniu som rád, že som vyštudoval environmentalistiku. Dostalo sa mi rozsiahlych vedomostí zo širokého spektra vedeckých disciplín. Okrem toho ešte dôležitejšie je, že to zodpovedá môjmu presvedčeniu. Environmentalistiku možno chápať ako autekologickú štúdiu, ako ekológiu zameranú na vzťahy organizmov, prostredia na človeka. V istých medziach je to veda, avšak myslím že poslanie environmentalistiky je v riešení situácií. Často sa v mnohých otázkach spája s medicínou, s ekonómiou a politikou. Ide o ochranu životného prostredia, ale len v súvislosti s človekom.

My professional specialization is environmental science, with a focus on ecozoology and physiotactics at the Faculty of Natural Sciences in Bratislava. During my studies, I also delved into the field of geography, specifically Geographic Information Systems (GIS). This interest persists to this day. I must say that, despite my current and past employment, I am glad that I chose to study environmental science. It has provided me with extensive knowledge across a wide range of scientific disciplines. Moreover, more importantly, it aligns with my conviction.

Environmental science can be understood as an autecological study, an ecology focused on the relationships between organisms and their environment, particularly concerning humans. In certain aspects, it is a science, but I believe the mission of environmental science lies in problem-solving. Often, it is intertwined with medicine, economics, and politics. It revolves around the protection of the environment, but always in the context of its impact on humanity.

Návrh na predmety vhodné pre environmentalistiku – praktický názor absolventa

Preferoval by som oveľa viac vzťahové vedomosti oproti encyklopedickým. Myslím, že dobrý ochranár nie je prioritne ten, kto vie, ale ten kto má vzťah. Ja by som sa tam snažil presadiť psychológiu, sociológiu, filozofiu, právo, ekonómiu. Na to by som kládol veľký dôraz. Tieto by mal študent ovládať a tie ostatné – prírodovedné by mali byť študentovým koníčkom. Z hľadiska praxe sa mi totiž zdá dôležitejšie či to vieš presadiť, nie či sa v tom vyznáš. Zbytoční sú ľudia, ktorí ovládajú veľké množstvo vedomostí, keď ich nevedia využiť. Úspešný adept si musí veriť.
Metodiky ako LANDEP a ÚSES, by som odporučil učiť len okrajovo. Vymysleli sa už stohy papierov, koncepcií, metodík, krajinnoekologické analýzy, syntézy, ale mnohokrát sú samoúčelné. Metodiky sú často také, že veľakrát by ju mal použiť človek, ktorý tomu nerozumie a ani nemá na to prostriedky, aby ju zodpovedne dodržiaval. Aj odborníkovi dajú slušne zabrať.

Suggestion for Subjects Suitable for Environmental Studies – Practical Opinion of a Graduate

I would prefer much more relational knowledge over encyclopedic knowledge. I believe that a good conservationist is not primarily someone who knows but someone who has a connection. I would try to emphasize psychology, sociology, philosophy, law, and economics in this field. I would place great emphasis on these. Students should master these, and the others – the natural sciences – should be the student’s hobby. From a practical perspective, it seems to me more important whether you can assert yourself, not whether you are knowledgeable. People who possess a vast amount of knowledge but cannot use it are unnecessary. A successful candidate must believe in themselves. I would recommend teaching methodologies like LANDEP and ÚSES only marginally. Many stacks of papers, concepts, methodologies, landscape-ecological analyses, syntheses have already been invented, but many times they are self-serving. Methodologies are often such that a person who does not understand them and does not have the means to responsibly adhere to them would use them. They can be quite challenging even for experts.

Separovaný zber a spotreba energie

Separujem zber asi od roku 1995. Keďže ma zaujíma koľko dokáže odpadu domácnosť vyprodukovať, a spotrebovať a za akých podmienok dochádza k poklesom a nárastu, zistené hodnoty môžem vyhodnotiť.

Zber papiera podľa rokov

V rokoch 1999/2000 som bol na vojenskej službe, preto zrejme došlo ku poklesu, nárast v roku 1998 vysvetľujem tým, že som bol denne doma. Nárast v rokoch 2001 až dodnes vysvetľujem veľkými nárastmi reklamných a informačných materiálov.

Separate Collection and Energy Consumption

I have been separating waste since around 1995. Since I am interested in how much waste a household can produce, and consume, and under what conditions there are fluctuations, I can evaluate the values I have found.

Collection of paper by years

In the years 1999/2000, I was on military service, so there was probably a decrease. The increase in 1998 is explained by the fact that I was at home every day. The increase from 2001 to the present is explained by significant increases in advertising and informational materials.

Environmentalistika a ja

K 1.1.2006 som vyseparoval 472 kg papiera. / As of January 1, 2006, I separated 472 kg of paper.

Zber plastov

Na začiatku, keď sme začali separovať, veľmi dlho trvalo, kým si na to dostalo do vedomia, svoje zohrala aj ochota a zvyky. Potom, ako možno vidieť z roku 1998 sa situácia stabilizovala.

The separation of plastics was challenging at the beginning, and it took a while for awareness to build. Habits and willingness also played a role. As seen from the data in 1998, the situation stabilized over time.

Environmentalistika a ja

K 1.1.2006 som vyseparoval 105 kg plastov.

Kovy

Na príklade kovov je jasne vidieť veľké rozdiely, ktoré som naznačoval vyššie. V rokoch 1999-2000 som bol na ZVS. Konzervová strava sa jasne prejavila – okolo 7 kg na rok.

On January 1, 2006, I separated 105 kg of plastics.

Metals

The example of metals clearly shows significant differences, as I mentioned earlier. In the years 1999-2000, I was in military service, and the use of canned food is evident, contributing to about 7 kg per year.

Environmentalistika a ja

K 1.1.2006 som vyseparoval 46 kg kovov.

Spotreba energie

Evidované obdobie – od roku 1998

Voda

On January 1, 2006, I separated 46 kg of metals.

Energy Consumption

Recorded period – from 1998

Water

Environmentalistika a ja

Spotreba je m³/ The consumption is in cubic meters.

Plyn / Gas

Environmentalistika a ja

Spotreba je m³

Elektrina

Podľa jednotlivých rokov – v roku 2001 došlo ku výraznejšiemu nárastu – príčina najmä pomerne silné ohrievače – v rokoch 2002, 2003 došlo ku miernemu poklesu – vymenili sme starú chladničku za síce väčšiu a kombinovanú s mrazničkou, ale novú. V roku 2005 sme kúpili novú práčku, v roku 2006 nový sporák.

Electricity

By individual years – in 2001 there was a significant increase – the main cause was relatively powerful heaters – in 2002, 2003 there was a slight decrease – we replaced the old refrigerator with a larger one and combined with a freezer, but new. In 2005, we bought a new washing machine, and in 2006 a new stove.

Environmentalistika a ja

Spotreba je kWh.

Značka: vzťahy