Akvaristika, Údržba

Úprava vody

skala
Hits: 36020

Pri úpra­ve vody je nut­né byť obo­zret­ný. Vhod­né sú vedo­mos­ti z ché­mie. Je nut­né si uve­do­miť, že bez zod­po­ved­nos­ti voči živým orga­niz­mom nie je etic­ké pri­stu­po­vať ku expe­ri­men­tom pri zme­nách para­met­rov vody. Uži­toč­né je obo­zná­miť sa s para­met­ra­mi vody. Kva­li­ta­tív­ne všet­ky zme­ny sa dajú vyko­nať mie­ša­ním s vodou iných vlast­nos­tí. Mera­niu para­met­rov vody, úpra­ve tvrdo­s­ti, pH sa čas­to vkla­dá prí­liš veľ­ký význam. Ryby cho­va­né už gene­rá­cie v zaja­tí sú čas­to pris­pô­so­be­né našim pod­mien­kam. Nie je prvo­ra­dé, aby ryby a rast­li­ny žili vo vode s takým pH a hod­no­tou tvrdo­s­ti v akej žijú v prí­ro­de, ale aby sme spl­ni­li čo naj­viac pod­mie­nok pre ich úspeš­ný roz­voj. Neutá­paj­te sa v neus­tá­lom mera­ní a poku­soch o zme­nu. Pre bež­nú akva­ris­tic­kú prax sa para­met­re vody preceňujú.

When tre­a­ting water, cau­ti­on is neces­sa­ry. Kno­wled­ge of che­mis­try is use­ful. It is neces­sa­ry to rea­li­ze that wit­hout res­pon­si­bi­li­ty towards living orga­nisms, it is not ethi­cal to app­ro­ach expe­ri­ments with chan­ges in water para­me­ters. It is use­ful to fami­lia­ri­ze one­self with the para­me­ters of water. Quali­ta­ti­ve­ly, all chan­ges can be made by mixing with water of dif­fe­rent pro­per­ties. Moni­to­ring water para­me­ters, adjus­ting hard­ness, and pH are often ove­remp­ha­si­zed. Fish bred for gene­ra­ti­ons in cap­ti­vi­ty are often adap­ted to our con­di­ti­ons. It is not para­mount for fish and plants to live in water with the same pH and hard­ness as they do in natu­re, but to meet as many con­di­ti­ons as possib­le for the­ir suc­cess­ful deve­lop­ment. Do not get lost in cons­tant mea­su­re­ments and attempts to chan­ge. For regu­lar aqu­arium prac­ti­ce, water para­me­ters are overrated.

Bei der Auf­be­re­i­tung von Was­ser ist Vor­sicht gebo­ten. Kenn­tnis­se in Che­mie sind nütz­lich. Es ist not­wen­dig zu erken­nen, dass es nicht ethisch ist, ohne Verant­wor­tung gege­nüber leben­den Orga­nis­men Expe­ri­men­te mit Verän­de­run­gen der Was­ser­pa­ra­me­ter dur­ch­zu­füh­ren. Es ist nütz­lich, sich mit den Para­me­tern des Was­sers ver­traut zu machen. Quali­ta­tiv kön­nen alle Verän­de­run­gen durch Mis­chen mit Was­ser ande­rer Eigen­schaf­ten vor­ge­nom­men wer­den. Die Über­wa­chung der Was­ser­pa­ra­me­ter, die Anpas­sung der Här­te und des pH-​Werts wer­den oft über­be­tont. Fis­che, die seit Gene­ra­ti­onen in Gefan­gen­schaft gezüch­tet wur­den, sind oft an unse­re Bedin­gun­gen ange­passt. Es ist nicht ents­che­i­dend, dass Fis­che und Pflan­zen in Was­ser mit dem gle­i­chen pH-​Wert und der gle­i­chen Här­te leben wie in der Natur, son­dern dass mög­lichst vie­le Bedin­gun­gen für ihre erfolg­re­i­che Ent­wick­lung erfüllt wer­den. Ver­lie­ren Sie sich nicht in stän­di­gen Mes­sun­gen und Ver­su­chen, etwas zu ändern. Für die regel­mä­ßi­ge Aqu­arium­pra­xis wer­den die Was­ser­pa­ra­me­ter überbewertet.

Zvy­šo­va­nie tep­lo­ty vody ohrie­va­čom je pomer­ne bež­né aj v iných oblas­tiach, nie­len v akva­ris­ti­ke. Ďale­ko ťaž­ší prob­lém je však ako vodu ochla­dzo­vať. Túto otáz­ku rie­šia naj­mä akva­ris­ti zaobe­ra­jú­ci sa cho­vom mor­ských živo­čí­chov. Tu sa ponú­ka mož­nosť využiť prin­cíp pel­tie­ro­vých člán­kov. Pomô­že star­šia mraz­nič­ka, chla­dia­ren­ský prí­stroj a šikov­ný maj­ster. Dru­há mož­nosť je nákup v obcho­de. Ochla­dzo­va­nie vody tým­to spô­so­bom je finanč­ne pomer­ne nároč­né. V malom merít­ku je mož­né využiť ľad, je to však nebez­peč­né – pre­to­že na roz­púš­ťa­nie ľadu je potreb­né veľa ener­gie, Ľad je pev­ná lát­ka a oplý­va tepel­nou kapa­ci­tou – na pre­chod do kva­pal­né­ho sta­vu je nut­né viac ener­gie pri rov­na­kom posu­ne tep­lôt. Postu­puj­me pre­to opatr­ne, aby sme nemu­se­li vyskú­šať tep­lot­né extrémy.

Rai­sing the water tem­pe­ra­tu­re with a hea­ter is quite com­mon in vari­ous are­as, not just in aqu­ariums. Howe­ver, a far more chal­len­ging prob­lem is how to cool the water. This ques­ti­on is pri­ma­ri­ly add­res­sed by aqu­arists dea­ling with the bre­e­ding of mari­ne orga­nisms. Here, the opti­on to uti­li­ze the prin­cip­le of Pel­tier cells pre­sents itself. An old fre­e­zer, ref­ri­ge­ra­ti­on devi­ce, and a skil­led crafts­man can help. The second opti­on is pur­cha­sing from a sto­re. Cooling water in this way is finan­cial­ly deman­ding. On a small sca­le, ice can be used, but it is dan­ge­rous – becau­se mel­ting ice requ­ires a lot of ener­gy. Ice is a solid sub­stan­ce and has a high ther­mal capa­ci­ty – it requ­ires more ener­gy to trans­i­ti­on to a liqu­id sta­te for the same tem­pe­ra­tu­re chan­ge. Let’s pro­ce­ed cau­ti­ous­ly so we don’t have to expe­rien­ce tem­pe­ra­tu­re extremes.

Das Erhöhen der Was­ser­tem­pe­ra­tur mit einem Heiz­ge­rät ist in vers­chie­de­nen Bere­i­chen recht verb­re­i­tet, nicht nur in Aqu­arien. Ein weit sch­wie­ri­ge­res Prob­lem ist jedoch, wie man das Was­ser kühlt. Die­se Fra­ge wird haupt­säch­lich von Aqu­aria­nern behan­delt, die sich mit der Zucht von Mee­res­tie­ren bes­chäf­ti­gen. Hier bie­tet sich die Mög­lich­ke­it, das Prin­zip der Peltier-​Zellen zu nut­zen. Ein alter Gef­riers­chrank, ein Kühl­sys­tem und ein ges­chic­kter Han­dwer­ker kön­nen hel­fen. Die zwe­i­te Opti­on ist der Kauf im Ges­chäft. Das Küh­len des Was­sers auf die­se Wei­se ist finan­ziell ans­pruchs­voll. Im kle­i­nen Maßs­tab kann Eis ver­wen­det wer­den, aber es ist gefähr­lich – denn das Sch­mel­zen von Eis erfor­dert viel Ener­gie. Eis ist ein fes­ter Stoff und hat eine hohe Wär­me­ka­pa­zi­tät – es erfor­dert mehr Ener­gie, um den Über­gang in einen flüs­si­gen Zus­tand für die gle­i­che Tem­pe­ra­tu­rän­de­rung zu bewir­ken. Gehen wir also vor­sich­tig vor, damit wir nicht extre­me Tem­pe­ra­tu­ren erle­ben müssen.

Ak chce­me meniť tvrdo­sť vody, bež­ný­mi lac­ný­mi pros­tried­ka­mi vie­me zabez­pe­čiť len jej zvý­še­nie. Obsah váp­ni­ka a hor­čí­ka zvý­ši­me uhli­či­ta­nom vápe­na­tým – CaCO3, uhli­či­ta­nom horeč­na­tým – MgCO3, síra­nom vápe­na­tým – CaSO4, síra­nom horeč­na­tým – MgSO4, chlo­ri­dom vápe­na­tým – CaCl2. Pri­ro­dze­ne napr. vápen­com. Avšak ak chce­me dosiah­nuť rých­lu zme­nu musí­me pou­žiť sil­nej­šiu kon­cen­trá­ciu. Napo­kon je dostať aj účin­né komerč­né pre­pa­rá­ty, kto­ré doká­žu rých­lo tvrdo­sť zvý­šiť. Pred ove­ľa ťaž­šou otáz­kou sto­jí­me ak sme si zau­mie­ni­li tvrdo­sť zní­žiť. Je mož­né pou­žiť vyzrá­ža­nie kyse­li­nou šťa­ve­ľo­vou, no rov­no­vá­ha toh­to pro­ce­su je malá. Ak by sme však doká­za­li túto vodu mecha­nic­ky veľ­mi jem­ným fil­trom odfil­tro­vať, mož­no by sme dosiah­li žia­da­ný výsle­dok. Vare­nie vody za úče­lom zní­že­nia tvrdo­s­ti je veľ­mi neeko­no­mic­ké. Efekt je mizi­vý. Varom vyzrá­ža­me len uhli­či­ta­no­vú tvrdo­sť a to maxi­mál­ne o 2.7 °dKH. Okrem toho varom ničí­me aj ten kúsok živo­ta, kto­rý vo vode je, pre­to var neod­po­rú­čam. Aktív­ne uhlie čias­toč­ne zni­žu­je tvrdo­sť vody, podob­ne nie­kto­ré dru­hy rast­lín napr. Ana­cha­ris den­sa a živo­čí­chov, naj­mä ulit­ní­kov a las­túr­ni­kov zni­žu­jú obsah Ca a Mg vo vode. Do svo­jich ulít sú schop­né kumu­lo­vať veľ­ké množ­stvo váp­ni­ka, veď sú prak­tic­ky na jeho výsky­te závis­lé. Ampul­la­rie doká­žu vo väč­šom množ­stvo via­zať do svo­jich ulít pomer­ne znač­né množ­stvo váp­ni­ka. Naopak pri jeho nedos­tat­ku chrad­nú, mäk­ne im schrán­ka. Raše­li­na zni­žu­je takis­to v malej mie­re tvrdo­sť vody. Mie­ša­nie vody mäk­šej je samoz­rej­me mož­né na dosia­hnu­tie niž­šej tvrdo­s­ti, fun­gu­je to line­ár­ne. Pre reál­nu prax máme v prin­cí­pe nasle­du­jú­ce možnosti.

If we want to chan­ge the water hard­ness, with com­mon ine­xpen­si­ve means, we can only inc­re­a­se it. We can inc­re­a­se the con­tent of cal­cium and mag­ne­sium with cal­cium car­bo­na­te – CaCO3, mag­ne­sium car­bo­na­te – MgCO3, cal­cium sul­fa­te – CaSO4, mag­ne­sium sul­fa­te – MgSO4, cal­cium chlo­ri­de – CaCl2. Natu­ral­ly, for exam­ple, with limes­to­ne. Howe­ver, if we want to achie­ve a quick chan­ge, we must use a stron­ger con­cen­tra­ti­on. Final­ly, effec­ti­ve com­mer­cial pro­ducts are avai­lab­le that can quick­ly inc­re­a­se hard­ness. Howe­ver, a much more dif­fi­cult ques­ti­on ari­ses if we intend to dec­re­a­se the hard­ness. It is possib­le to use pre­ci­pi­ta­ti­on with oxa­lic acid, but the equ­ilib­rium of this pro­cess is small. Howe­ver, if we were able to fil­ter this water mecha­ni­cal­ly with a very fine fil­ter, we might achie­ve the desi­red result. Boiling water to redu­ce hard­ness is very une­co­no­mi­cal. The effect is mini­mal. Boiling only pre­ci­pi­ta­tes car­bo­na­te hard­ness, up to a maxi­mum of 2.7 °dKH. In addi­ti­on, boiling also des­tro­ys the litt­le life that is in the water, so I do not recom­mend boiling. Acti­va­ted char­co­al par­tial­ly redu­ces water hard­ness, simi­lar­ly some types of plants such as Ana­cha­ris den­sa and ani­mals, espe­cial­ly snails and crus­ta­ce­ans, redu­ce the con­tent of Ca and Mg in the water. They are able to accu­mu­la­te lar­ge amounts of cal­cium in the­ir shells, as they are prac­ti­cal­ly depen­dent on its occur­ren­ce. Ampul­la­ria are able to bind a rela­ti­ve­ly lar­ge amount of cal­cium into the­ir shells in lar­ger quan­ti­ties. Con­ver­se­ly, in its absen­ce, the­ir shells sof­ten. Peat also redu­ces water hard­ness to a small extent. Mixing sof­ter water is of cour­se possib­le to achie­ve lower hard­ness, and it works line­ar­ly. For prac­ti­cal pur­po­ses, we have the fol­lo­wing opti­ons in principle.

Wenn wir die Was­ser­här­te ändern wol­len, kön­nen wir mit gän­gi­gen kos­ten­güns­ti­gen Mit­teln nur deren Erhöhung erre­i­chen. Wir kön­nen den Gehalt an Cal­cium und Mag­ne­sium mit Cal­cium­car­bo­nat – CaCO3, Mag­ne­sium­car­bo­nat – MgCO3, Cal­cium­sul­fat – CaSO4, Mag­ne­sium­sul­fat – MgSO4, Cal­ciumch­lo­rid – CaCl2 erhöhen. Natür­lich, zum Beis­piel mit Kalks­te­in. Wenn wir jedoch eine schnel­le Ände­rung erre­i­chen wol­len, müs­sen wir eine stär­ke­re Kon­zen­tra­ti­on ver­wen­den. Sch­lie­ßlich ste­hen auch wirk­sa­me kom­mer­ziel­le Pro­duk­te zur Ver­fügung, die die Här­te schnell erhöhen kön­nen. Eine viel sch­wie­ri­ge­re Fra­ge stellt sich jedoch, wenn wir die Här­te ver­rin­gern möch­ten. Es ist mög­lich, eine Fäl­lung mit Oxal­sä­u­re zu ver­wen­den, aber das Gle­ich­ge­wicht die­ses Pro­zes­ses ist gering. Wenn wir jedoch die­ses Was­ser mecha­nisch mit einem sehr fei­nen Fil­ter fil­tern könn­ten, könn­ten wir das gewün­sch­te Ergeb­nis erzie­len. Das Abko­chen von Was­ser zur Ver­rin­ge­rung der Här­te ist sehr unef­fek­tiv. Der Effekt ist mini­mal. Beim Kochen fällt nur die Car­bo­nat­här­te aus, maxi­mal bis zu 2,7 °dKH. Darüber hinaus zers­tört das Kochen auch das weni­ge Leben im Was­ser, daher emp­feh­le ich es nicht. Aktiv­koh­le redu­ziert die Was­ser­här­te tei­lwe­i­se, eben­so eini­ge Arten von Pflan­zen wie Ana­cha­ris den­sa und Tie­re, ins­be­son­de­re Schnec­ken und Kreb­stie­re, redu­zie­ren den Gehalt an Ca und Mg im Was­ser. Sie sind in der Lage, gro­ße Men­gen Cal­cium in ihren Scha­len anzu­sam­meln, da sie prak­tisch von des­sen Auft­re­ten abhän­gig sind. Ampul­la­ria sind in der Lage, in größe­ren Men­gen eine rela­tiv gro­ße Men­ge Cal­cium in ihre Scha­len zu bin­den. Umge­ke­hrt erwe­i­chen sich ihre Scha­len bei des­sen Feh­len. Torf ver­rin­gert eben­falls die Was­ser­här­te in gerin­gem Maße. Das Mis­chen von wei­che­rem Was­ser ist natür­lich mög­lich, um eine gerin­ge­re Här­te zu erre­i­chen, und es funk­ti­oniert line­ar. Für prak­tis­che Zwec­ke haben wir im Prin­zip fol­gen­de Möglichkeiten.

Des­ti­lá­cia – v des­ti­lač­nej koló­ne sa voda zba­vu­je iónov. Pri des­ti­lá­cii dochá­dza ku pro­duk­cii znač­né­ho množ­stva odpa­do­vej vody. Pou­ží­va­nie veľ­kých obje­mov vody je nut­né, pre­to­že pri des­ti­lá­cii dochá­dza ku veľ­kých tep­lo­tám, kto­ré je nut­né ochla­dzo­vať. Des­ti­lač­ná koló­na je pomer­ne znač­ná inves­tí­cia, pou­ží­va­jú ju cho­va­te­lia, kto­rí majú väč­šie množ­stvo nádr­ží. Účin­nosť des­ti­lá­cie je veľ­mi vyso­ká. Je nut­né však pove­dať, že des­ti­lo­va­ná voda nie je veľ­mi vhod­ná pre akva­ris­tic­ké úče­ly. Je to voda totiž ste­ril­ná, a aj veľ­mi labil­ná. Pre­to je dob­ré túto vodu mie­šať. Pre ten­to dôvod je ide­ál­na reverz­ná osmó­za. Tech­nic­ká des­ti­lo­va­ná voda z obcho­du nie je veľ­mi vhod­ná pre akva­ris­tov. Pre­vádz­ka samot­nej des­ti­lač­nej koló­ny nepod­lie­ha nija­kým veľ­kých opot­re­be­niam, kaž­do­pád­ne pri nor­mál­nom pou­ží­va­ní nevy­ža­du­je vyso­ké násled­né investície.

Dis­til­la­ti­on – In the dis­til­la­ti­on column, water is strip­ped of ions. Dis­til­la­ti­on gene­ra­tes a sig­ni­fi­cant amount of was­te­wa­ter. The use of lar­ge volu­mes of water is neces­sa­ry becau­se dis­til­la­ti­on invol­ves high tem­pe­ra­tu­res that need to be cooled. The dis­til­la­ti­on column is a con­si­de­rab­le inves­tment, used by bre­e­ders who have a lar­ger num­ber of tanks. The effi­cien­cy of dis­til­la­ti­on is very high. Howe­ver, it must be said that dis­til­led water is not very suitab­le for aqu­arium pur­po­ses. It is ste­ri­le water and very labi­le. The­re­fo­re, it is good to mix this water. Rever­se osmo­sis is ide­al for this rea­son. Tech­ni­cal dis­til­led water from the sto­re is not very suitab­le for aqu­arists. The ope­ra­ti­on of the dis­til­la­ti­on column itself does not under­go any sig­ni­fi­cant wear and tear, and in any case, under nor­mal use, it does not requ­ire high sub­se­qu­ent investments.

Des­til­la­ti­on – In der Des­til­la­ti­ons­sä­u­le wird Was­ser von Ionen bef­re­it. Die Des­til­la­ti­on erze­ugt eine bet­rächt­li­che Men­ge an Abwas­ser. Die Ver­wen­dung gro­ßer Was­ser­men­gen ist erfor­der­lich, da bei der Des­til­la­ti­on hohe Tem­pe­ra­tu­ren auft­re­ten, die gekü­hlt wer­den müs­sen. Die Des­til­la­ti­ons­sä­u­le ist eine erheb­li­che Inves­ti­ti­on, die von Züch­tern ver­wen­det wird, die eine größe­re Anzahl von Tanks haben. Die Effi­zienz der Des­til­la­ti­on ist sehr hoch. Es muss jedoch gesagt wer­den, dass des­til­lier­tes Was­ser für Aqu­arien­zwec­ke nicht sehr gee­ig­net ist. Es han­delt sich um ste­ri­les Was­ser und ist sehr labil. Daher ist es gut, die­ses Was­ser zu mis­chen. Die Umkeh­ros­mo­se ist aus die­sem Grund ide­al. Tech­nis­ches des­til­lier­tes Was­ser aus dem Laden ist für Aqu­aria­ner nicht sehr gee­ig­net. Der Bet­rieb der Des­til­la­ti­ons­sä­u­le selbst unter­liegt kei­nem sig­ni­fi­kan­ten Versch­le­iß und erfor­dert unter nor­ma­len Bedin­gun­gen kei­ne hohen ansch­lie­ßen­den Investitionen.

Reverz­ná osmó­za – pro­ces, pri kto­rom sa využí­va semi­per­me­a­bi­li­ta – polo­prie­pust­nosť. Osmó­za je zná­my pro­ces, pri kto­rom nastá­va výme­na látok pôso­be­ním osmo­tic­ké­ho tla­ku za pred­po­kla­du polo­prie­pust­nos­ti medzi dvo­ma sústa­va­mi. Pre vysvet­le­nie – nemô­že dôjsť ku jed­no­du­chej difú­zii, ku zmie­ša­niu, pre­to­že medzi dvo­ma sys­té­ma­mi exis­tu­je hra­ni­ca, pre­káž­ka. Ale vply­vom toho, že táto hra­ni­ca je polo­prie­pust­ná, vďa­ka osmo­tic­ké­ho tla­ku doj­de ku toku látok. Toto využí­va aj reverz­ná osmó­za, no s tým roz­die­lom, že pri reverz­nej osmó­ze dochá­dza ku odčer­pa­niu iónov cel­kom, nedo­chá­dza ku vyrov­na­niu osmo­tic­ké­ho tla­ku na jed­nej aj dru­hej stra­ne. Tak­to zís­ka­ná je vhod­ná pre akva­ris­tu. Napo­kon ani jej účin­nosť nie je taká vyso­ká ako pri des­ti­lá­cii. Voda z reverz­ky zvy­čaj­ne dosa­hu­je zvy­čaj­ne 1 – 10 % pôvod­nej hod­no­ty vodi­vos­ti. Na trhu exis­tu­jú komerč­ne dostup­né osmo­tic­ké koló­ny, kto­ré je mož­né si zakú­piť. Obje­mo­vo neza­be­ra­jú tak veľa mies­ta ako des­ti­lač­né sústa­vy. Opro­ti des­ti­lač­nej sústa­ve majú jed­nu veľ­kú nevý­ho­du v trvan­li­vos­ti – mem­brá­ny a fil­trač­né média osmo­tic­kej koló­ny je nut­né časom meniť, pre­to­že inak reverz­ka pre­sta­ne plniť svo­ju funkciu.

Rever­se osmo­sis – a pro­cess that uti­li­zes semi­per­me­a­bi­li­ty. Osmo­sis is a kno­wn pro­cess in which the exchan­ge of sub­stan­ces occurs due to osmo­tic pre­ssu­re assu­ming semi­per­me­a­bi­li­ty bet­we­en two sys­tems. For cla­ri­fi­ca­ti­on – sim­ple dif­fu­si­on, mixing can­not occur becau­se the­re is a boun­da­ry, an obstac­le bet­we­en two sys­tems. But due to the fact that this boun­da­ry is semi­per­me­ab­le, thanks to osmo­tic pre­ssu­re, the flow of sub­stan­ces occurs. Rever­se osmo­sis also uti­li­zes this, but with the dif­fe­ren­ce that in rever­se osmo­sis, ions are com­ple­te­ly remo­ved, the­re is no equ­ali­za­ti­on of osmo­tic pre­ssu­re on both sides. The water obtai­ned in this way is suitab­le for aqu­arists. Final­ly, its effi­cien­cy is not as high as in dis­til­la­ti­on. Water from a rever­se osmo­sis sys­tem typi­cal­ly rea­ches 1 – 10% of the ori­gi­nal con­duc­ti­vi­ty value. The­re are com­mer­cial­ly avai­lab­le rever­se osmo­sis units on the mar­ket that can be pur­cha­sed. They do not take up as much spa­ce as dis­til­la­ti­on sys­tems. Howe­ver, com­pa­red to dis­til­la­ti­on sys­tems, they have one major disad­van­ta­ge in terms of dura­bi­li­ty – mem­bra­nes and fil­tra­ti­on media of the rever­se osmo­sis unit need to be repla­ced over time becau­se other­wi­se, the rever­se osmo­sis sys­tem will fail to func­ti­on properly.

Rever­sos­mo­se – ein Pro­zess, der die Semi­per­me­a­bi­li­tät nutzt. Osmo­se ist ein bekann­ter Pro­zess, bei dem der Aus­tausch von Sub­stan­zen aufg­rund des osmo­tis­chen Drucks unter der Annah­me von Semi­per­me­a­bi­li­tät zwis­chen zwei Sys­te­men erfolgt. Zur Klars­tel­lung – ein­fa­che Dif­fu­si­on, Mis­chung kann nicht auft­re­ten, weil es eine Gren­ze, ein Hin­der­nis zwis­chen zwei Sys­te­men gibt. Aber aufg­rund der Tat­sa­che, dass die­se Gren­ze semi­per­me­a­bel ist, kommt es dank des osmo­tis­chen Drucks zum Fluss von Sub­stan­zen. Die Umkeh­ros­mo­se nutzt dies eben­falls, jedoch mit dem Unters­chied, dass bei der Umkeh­ros­mo­se Ionen volls­tän­dig ent­fernt wer­den, es kei­ne Ausg­le­i­chung des osmo­tis­chen Drucks auf bei­den Sei­ten gibt. Das auf die­se Wei­se gewon­ne­ne Was­ser ist für Aqu­aria­ner gee­ig­net. Sch­lie­ßlich ist sei­ne Effi­zienz nicht so hoch wie bei der Des­til­la­ti­on. Was­ser aus einer Umkeh­ros­mo­se­an­la­ge erre­icht in der Regel 1 – 10% des urs­prün­gli­chen Leit­fä­hig­ke­it­swerts. Auf dem Mar­kt sind kom­mer­ziell erhält­li­che Umkeh­ros­mo­se­an­la­gen erhält­lich, die gekauft wer­den kön­nen. Sie neh­men nicht so viel Platz ein wie Des­til­la­ti­ons­sys­te­me. Im Verg­le­ich zu Des­til­la­ti­ons­sys­te­men haben sie jedoch einen wesen­tli­chen Nach­te­il in Bez­ug auf die Halt­bar­ke­it – Mem­bra­nen und Fil­ter­me­dien der Umkeh­ros­mo­se­an­la­ge müs­sen im Lau­fe der Zeit aus­ge­tauscht wer­den, da sonst die Umkeh­ros­mo­se­an­la­ge nicht ord­nungs­ge­mäß funktioniert.

Ion­to­me­ni­čom (Ione­xom) – elek­tro­ly­tic­ká úpra­va cez katex a anex, z kto­rých jeden je zápor­ne nabi­tý a pri­ťa­hu­je kati­ó­ny a dru­hý klad­ne a pri­ťa­hu­je ani­ó­ny. Voda pre­chá­dza tými­to dvo­ma hlav­ný­mi čas­ťa­mi a ióny sa na jed­not­li­vých čas­tiach via­žu. Tým sa dosiah­ne demi­ne­ra­li­zá­cia od iónov. Ionex by sa dal aj naj­ľah­šie zosta­viť aj ama­tér­sky. Prob­lé­mom je, že katex a anex má svo­ju kapa­ci­tu. Časom sa musí rege­ne­ro­vať, aby si zacho­val svo­je fyzi­kál­ne vlast­nos­ti a celý sys­tém bol účin­ný. Rege­ne­rá­cia sa vyko­ná­va pôso­be­ním rôz­nych špe­ci­fic­kých látok, v nie­kto­rých prí­pa­doch kuchyn­skou soľou. Ako ionex (menič) na váp­nik sa pou­ží­va napr. per­mu­tit, wofa­tit, cabu­nit. Selek­tív­ne ión­to­me­ni­če sú urče­né pre eli­mi­ná­ciu nie­kto­rých prv­kov – zlo­žiek vody. Na dusík – N je vhod­ný mon­mo­ril­lo­nit a cli­nop­ti­olit.

Ion exchan­ge (Ionex) – elect­ro­ly­tic tre­at­ment via a cat­hex and anex, one of which is nega­ti­ve­ly char­ged and att­racts cati­ons, and the other is posi­ti­ve­ly char­ged and att­racts ani­ons. Water pas­ses through the­se two main parts, and ions are bound to the indi­vi­du­al parts. This achie­ves demi­ne­ra­li­za­ti­on from ions. Ionex could also be easi­ly assem­bled ama­te­urish­ly. The prob­lem is that cat­hex and anex have the­ir capa­ci­ty. Over time, it must be rege­ne­ra­ted to main­tain its phy­si­cal pro­per­ties and the enti­re sys­tem to be effec­ti­ve. Rege­ne­ra­ti­on is car­ried out by the acti­on of vari­ous spe­ci­fic sub­stan­ces, in some cases, kit­chen salt. As an ion exchan­ge (chan­ger) for cal­cium, per­mu­tit, wofa­tit, and cabu­nit are used, for exam­ple. Selec­ti­ve ion exchan­gers are desig­ned to eli­mi­na­te cer­tain ele­ments – com­po­nents in water. For nit­ro­gen – N, mon­mo­ril­lo­ni­te, and cli­nop­ti­oli­te are suitable.

Ion­tausch (Ionex) – elek­tro­ly­tis­che Behand­lung über eine Kat­hex und Anex, von denen eine nega­tiv gela­den ist und Kati­onen anzieht, und die ande­re posi­tiv gela­den ist und Ani­onen anzieht. Was­ser durch­lä­uft die­se bei­den Haupt­te­i­le, und Ionen sind an die ein­zel­nen Tei­le gebun­den. Dadurch wird eine Ent­mi­ne­ra­li­sie­rung von Ionen erre­icht. Ionex könn­te auch leicht ama­te­ur­haft zusam­men­ge­baut wer­den. Das Prob­lem ist, dass Kat­hex und Anex ihre Kapa­zi­tät haben. Im Lau­fe der Zeit muss es rege­ne­riert wer­den, um sei­ne phy­si­ka­lis­chen Eigen­schaf­ten zu erhal­ten und das gesam­te Sys­tem effek­tiv zu machen. Die Rege­ne­ra­ti­on erfolgt durch die Wir­kung vers­chie­de­ner spe­zi­fis­cher Sub­stan­zen, in eini­gen Fäl­len durch Spe­i­se­salz. Als Ione­naus­taus­cher (Wechs­ler) für Cal­cium wer­den beis­piel­swe­i­se Per­mu­tit, Wofa­tit und Cabu­nit ver­wen­det. Selek­ti­ve Ione­naus­taus­cher sind darauf aus­ge­legt, bes­timm­te Ele­men­te – Kom­po­nen­ten im Was­ser zu eli­mi­nie­ren. Für Sticks­toff – N sind Mon­mo­ril­lo­nit und Cli­nop­ti­olit geeignet.

Zní­že­nie vodi­vos­ti sa dosa­hu­je rov­na­ký­mi metó­da­mi ako je opí­sa­né pri tvrdo­s­ti vody. Zvý­še­nie vodi­vos­ti det­to. Zdro­jo­vá voda, kto­rú máme k dis­po­zí­cii dis­po­nu­je zväč­ša mier­ne zása­di­tým pH pit­nej vodo­vod­nej vody je oby­čaj­ne oko­lo 7.5. Pre mno­ho rýb je vhod­né zvý­šiť kys­losť na hod­no­ty oko­lo 6.5. Máme nie­koľ­ko mož­nos­tí – buď zme­niť pH čis­to che­mic­ky, ale­bo pri­ro­dze­nej­šie. Zme­na pH je efek­tív­nej­šia vte­dy, keď voda obsa­hu­je menej roz­pus­te­ných látok. Ak obsa­hu­je množ­stvo solí, zme­na pH bude o nie­čo men­šia a prí­pad­né kolí­sa­nie tej­to hod­no­ty bude men­šie. Pôso­be­nie NaCl – soľ na pH vody je pre akva­ris­tu nehod­no­ti­teľ­né, pre­to­že ide o soľ sil­nej zása­dy – NaOH a sil­nej kyse­li­ny – HCl, čiže pro­duk­tov zhru­ba rov­na­kej sily, čiže pH neovp­lyv­ňu­je. Prak­tic­ky na pH pôso­bí, ale len vďa­ka tomu, že aj akvá­ri­ová voda je vod­ný roz­tok obsa­hu­jú­ci rôz­ne lát­ky, s kto­rý­mi NaCl rea­gu­je. Toto pôso­be­nie je však malé a ťaž­ko predpokladateľné.

Reduc­ti­on of con­duc­ti­vi­ty is achie­ved by the same met­hods as desc­ri­bed for water hard­ness. Simi­lar­ly, inc­re­a­sing con­duc­ti­vi­ty. The sour­ce water avai­lab­le to us typi­cal­ly has a slight­ly alka­li­ne pH, with drin­king tap water usu­al­ly around 7.5. For many fish, it is suitab­le to inc­re­a­se the aci­di­ty to valu­es around 6.5. We have seve­ral opti­ons – eit­her chan­ge the pH pure­ly che­mi­cal­ly or more natu­ral­ly. pH chan­ge is more effec­ti­ve when water con­tains fewer dis­sol­ved sub­stan­ces. If it con­tains a lot of salts, the pH chan­ge will be some­what smal­ler, and any fluc­tu­ati­ons in this value will be smal­ler. The effect of NaCl – salt on the pH of water is neg­li­gib­le for the aqu­arist becau­se it is a salt of a strong base – NaOH and a strong acid – HCl, so it does not affect the pH. Prac­ti­cal­ly, NaCl affects pH only becau­se aqu­arium water is a solu­ti­on con­tai­ning vari­ous sub­stan­ces with which NaCl reacts. Howe­ver, this effect is small and dif­fi­cult to predict.

Die Reduk­ti­on der Leit­fä­hig­ke­it wird durch die gle­i­chen Met­ho­den erre­icht wie für die Was­ser­här­te besch­rie­ben. Eben­so die Erhöhung der Leit­fä­hig­ke­it. Das Aus­gang­swas­ser, das uns zur Ver­fügung steht, hat in der Regel einen leicht alka­lis­chen pH-​Wert, wobei das Trink­was­ser aus dem Was­ser­hahn in der Regel bei etwa 7,5 liegt. Für vie­le Fis­che ist es gee­ig­net, die Säu­re auf Wer­te um 6,5 zu erhöhen. Wir haben meh­re­re Mög­lich­ke­i­ten – ent­we­der den pH-​Wert rein che­misch zu ändern oder natür­li­cher. Die pH-​Wert-​Änderung ist wirk­sa­mer, wenn das Was­ser weni­ger gelös­te Sub­stan­zen ent­hält. Wenn es vie­le Sal­ze ent­hält, wird die pH-​Wert-​Änderung etwas kle­i­ner sein, und Sch­wan­kun­gen in die­sem Wert wer­den kle­i­ner sein. Die Wir­kung von NaCl – Salz auf den pH-​Wert des Was­sers ist für den Aqu­aria­ner ver­nach­läs­sig­bar, da es sich um ein Salz einer star­ken Base – NaOH und einer star­ken Säu­re – HCl han­delt und den pH-​Wert nicht bee­in­flusst. Prak­tisch bee­in­flusst NaCl den pH-​Wert nur, weil das Aqu­arien­was­ser eine Lösung ist, die vers­chie­de­ne Sub­stan­zen ent­hält, mit denen NaCl rea­giert. Die­ser Effekt ist jedoch gering und sch­wer vorhersehbar.

Pre zní­že­nie pH je vhod­né pou­ži­tie sla­bej kyse­li­ny 3‑hydrogen fos­fo­reč­nej – H3PO4. H3PO4 je sla­bá kyse­li­na. O tom aké množ­stvo je nut­né sa pre­sved­čiť expe­ri­men­tom. Zme­na pH akým­koľ­vek pôso­be­ním totiž závi­sí aj obsa­hu solí, čias­toč­ne od tep­lo­ty, tla­ku. Len veľ­mi zhru­ba mož­no pove­dať, že ak chce­me zní­žiť pH v 100 lit­ro­vej nádr­ži, apli­ku­je­me H3PO4 rádo­vo v mili­lit­roch. Pou­ži­tie iných kyse­lín neod­po­rú­čam, kaž­do­pád­ne by sa malo jed­nať aj z hľa­dis­ka vašej bez­peč­nos­ti o sla­bé kyse­li­ny jed­no­du­ché­ho zlo­že­nia. H3PO4 je vše­obec­ne pou­ží­va­ná lát­ka na zní­že­nie tvrdo­s­ti. Ak pou­ži­je­me H3PO4 dochá­dza pri tom aj ku tým­to reak­ciám (pri uve­de­ných reak­ciách je mož­né váp­nik Ca nahra­diť za hor­čík Mg): 2H3PO4 + 3Ca(HCO3)2 = Ca3(PO4)2 + 6H2CO3 – kyse­li­na rea­gu­je s dihyd­ro­ge­nuh­li­či­ta­nom vápe­na­tým za vzni­ku roz­pust­né­ho difos­fo­reč­na­nu vápe­na­té­ho a sla­bej kyse­li­ny uhli­či­tej. H2CO3 je nesta­bil­ná a môže sa roz­pad­núť na vodu a oxid uhli­či­tý. Vznik­nu­tý fos­fo­reč­nan môže byť hno­ji­vom pre ryby, sini­ce, ale­bo ria­sy, prí­pad­ne zdro­jom fos­fo­ru pre ryby. 2H3PO4 + Ca(HCO3)2 = Ca(H2PO4)2 + 6H2CO3 - vzni­ká roz­pust­ný dihyd­ro­gen­fos­fo­reč­nan vápe­na­tý. H3PO4 + Ca(HCO3)2 = CaH­PO4 + 2H2CO3 – vzni­ká neroz­pust­ný hyd­ro­gen­fos­fo­reč­nan vápe­na­tý. Ak by sme pred­sa len pou­ži­li sil­né kyse­li­ny: 2HCl + Ca(HCO3)2 = CaCl2 + 2H2CO3 – reak­ci­ou kyse­li­ny chlo­ro­vo­dí­ko­vej (soľ­nej) vzni­ká chlo­rid vápe­na­tý. H2SO4 + Ca(HCO3)2 = CaSO4 + 2H2CO3 - reak­ci­ou kyse­li­ny síro­vej vzni­ká síran vápe­na­tý. Ak zdro­jo­vá voda obsa­hu­je vápe­nec, pre­ja­ví sa puf­rač­ná kapa­ci­ta vody – uhli­či­tan vápe­na­tý CaCO3 totiž rea­gu­je so vznik­nu­tou kyse­li­nou uhli­či­tou za vzni­ku hyd­ro­ge­nuh­li­či­ta­nu, čím sa dostá­va­me do kolo­be­hu – vlast­ne do cyk­lu kyse­li­ny uhli­či­tej. Tým­to spô­so­bom sú naše mož­nos­ti ovplyv­niť pH limi­to­va­né. Na urči­tý čas sa pH aj v takom­to prí­pa­de zní­ži, ale nie nadl­ho, to závi­sí naj­mä na kon­cen­trá­cii hyd­ro­ge­nuh­li­či­ta­nov (od UT) a množ­stva pou­ži­tej kyse­li­ny – je len samoz­rej­mé že puf­rač­ná schop­nosť má svo­je limi­ty. V prí­pa­de vyso­kej tvrdo­s­ti vody je účin­nej­šie pou­žiť neus­tá­le pôso­be­nie CO2.

For redu­cing pH, it is suitab­le to use weak phosp­ho­ric acid (H₃PO₄). H₃PO₄ is a weak acid. The amount neces­sa­ry should be deter­mi­ned by expe­ri­men­ta­ti­on. The pH chan­ge by any means also depends on the salt con­tent, par­tial­ly on tem­pe­ra­tu­re, and pre­ssu­re. It can be rough­ly esti­ma­ted that to lower the pH in a 100-​liter tank, H₃PO₄ should be app­lied in mil­li­li­ters. I do not recom­mend using other acids; howe­ver, for your safe­ty, it should also be a weak acid of sim­ple com­po­si­ti­on. H₃PO₄ is com­mon­ly used to redu­ce hard­ness. When using H₃PO₄, the fol­lo­wing reac­ti­ons occur (in the lis­ted reac­ti­ons, cal­cium Ca can be repla­ced with mag­ne­sium Mg):

2H₃PO₄ + 3Ca(HCO₃)₂ = Ca₃(PO₄)₂ + 6H₂CO₃ – acid reacts with cal­cium bicar­bo­na­te to form solub­le cal­cium phosp­ha­te and weak car­bo­nic acid. H₂CO₃ is uns­tab­le and can bre­ak down into water and car­bon dioxi­de. The resul­ting phosp­ha­te can be fer­ti­li­zer for fish, algae, or a sour­ce of phosp­ho­rus for fish.

2H₃PO₄ + Ca(HCO₃)₂ = Ca(H₂PO₄)₂ + 6H₂CO₃ – solub­le dihyd­ro­gen phosp­ha­te cal­cium is formed.

H₃PO₄ + Ca(HCO₃)₂ = CaH­PO₄ + 2H₂CO₃ – inso­lub­le cal­cium hyd­ro­gen phosp­ha­te is formed.

If we were to use strong acids:

2HCl + Ca(HCO₃)₂ = CaC­l₂ + 2H₂CO₃ – reac­ti­on of hyd­ro­ch­lo­ric acid (muria­tic acid) forms cal­cium chloride.

H₂SO₄ + Ca(HCO₃)₂ = CaSO₄ + 2H₂CO₃ – reac­ti­on of sul­fu­ric acid forms cal­cium sulfate.

If the sour­ce water con­tains limes­to­ne, the wate­r’s buf­fe­ring capa­ci­ty will be evi­dent – cal­cium car­bo­na­te CaCO₃ reacts with the resul­ting car­bo­nic acid to form bicar­bo­na­te, ente­ring the car­bo­nic acid cyc­le. In this way, our opti­ons to influ­en­ce pH are limi­ted. pH will dec­re­a­se for a cer­tain time, but not for long; this main­ly depends on the con­cen­tra­ti­on of bicar­bo­na­tes (from CO₂) and the amount of acid used – it’s obvi­ous that the buf­fe­ring capa­ci­ty has its limits. In the case of high water hard­ness, con­ti­nu­ous CO₂ tre­at­ment is more effective.

Für die Redu­zie­rung des pH-​Werts ist die Ver­wen­dung von sch­wa­cher Phosp­hor­sä­u­re (H₃PO₄) gee­ig­net. H₃PO₄ ist eine sch­wa­che Säu­re. Die erfor­der­li­che Men­ge soll­te durch Expe­ri­men­te ermit­telt wer­den. Die pH-​Änderung durch jedes Mit­tel hängt auch vom Salz­ge­halt, tei­lwe­i­se von der Tem­pe­ra­tur und dem Druck ab. Es kann grob ges­chätzt wer­den, dass zur Sen­kung des pH-​Werts in einem 100-​Liter-​Tank H₃PO₄ in Mil­li­li­tern ver­wen­det wer­den soll­te. Ich emp­feh­le nicht, ande­re Säu­ren zu ver­wen­den; jedoch soll­te es aus Sicher­he­itsg­rün­den auch eine sch­wa­che Säu­re mit ein­fa­cher Zusam­men­set­zung sein. H₃PO₄ wird häu­fig zur Redu­zie­rung der Här­te ver­wen­det. Bei der Ver­wen­dung von H₃PO₄ tre­ten die fol­gen­den Reak­ti­onen auf (in den auf­ge­fü­hr­ten Reak­ti­onen kann Cal­cium Ca durch Mag­ne­sium Mg ersetzt werden):

2H₃PO₄ + 3Ca(HCO₃)₂ = Ca₃(PO₄)₂ + 6H₂CO₃ – die Säu­re rea­giert mit Cal­cium­bi­car­bo­nat und bil­det lös­li­ches Cal­ciump­hosp­hat und sch­wa­che Koh­len­sä­u­re. H₂CO₃ ist ins­ta­bil und kann in Was­ser und Koh­len­di­oxid zer­fal­len. Das ents­te­hen­de Phosp­hat kann Dün­ger für Fis­che, Algen oder eine Phosp­ho­rqu­el­le für Fis­che sein.

2H₃PO₄ + Ca(HCO₃)₂ = Ca(H₂PO₄)₂ + 6H₂CO₃ – lös­li­ches Dihyd­ro­genp­hosp­hat­cal­cium entsteht.

H₃PO₄ + Ca(HCO₃)₂ = CaH­PO₄ + 2H₂CO₃ – unlös­li­ches Cal­cium­di­hyd­ro­genp­hosp­hat entsteht.

Wenn wir star­ke Säu­ren ver­wen­den würden:

2HCl + Ca(HCO₃)₂ = CaC­l₂ + 2H₂CO₃ – Reak­ti­on von Salz­sä­u­re (Chlor­was­sers­toff­sä­u­re) bil­det Calciumchlorid.

H₂SO₄ + Ca(HCO₃)₂ = CaSO₄ + 2H₂CO₃ – Reak­ti­on von Sch­we­fel­sä­u­re bil­det Calciumsulfat.

Wenn das Aus­gang­swas­ser Kalks­te­in ent­hält, wird die Puf­fer­ka­pa­zi­tät des Was­sers offen­sicht­lich sein – Cal­cium­car­bo­nat CaCO₃ rea­giert mit der ents­te­hen­den Koh­len­sä­u­re zu Bicar­bo­nat und gelangt in den Koh­len­sä­u­re­zyk­lus. Auf die­se Wei­se sind unse­re Mög­lich­ke­i­ten zur Bee­in­flus­sung des pH-​Werts beg­renzt. Der pH-​Wert wird für eine bes­timm­te Zeit sin­ken, aber nicht lan­ge; dies hängt haupt­säch­lich von der Kon­zen­tra­ti­on der Bicar­bo­na­te (aus CO₂) und der ver­wen­de­ten Säu­re­men­ge ab – es ist offen­sicht­lich, dass die Puf­fer­ka­pa­zi­tät ihre Gren­zen hat. Bei hoher Was­ser­här­te ist eine kon­ti­nu­ier­li­che CO₂-​Behandlung wirksamer.

Pri­ro­dze­ne sa dá zní­žiť pH takis­to. Vhod­né sú napr. jel­šo­vé šiš­ky, zahní­va­jú­ce dre­vo, raše­li­na, výluh z raše­li­ny atď. Všet­ko závi­sí od pozna­nia dru­ho­vých náro­kov jed­not­li­vých rýb a rast­lín. Nie­kto­ré ryby nezná­ša­jú raše­li­no­vý extrakt. Raše­li­no­vý výluh sa čas­to pou­ží­va pre výte­ry napr. tet­ro­vi­tých rýb. Raše­li­na zni­žu­je pH. Zahní­va­jú­ce dre­vo má svo­je úska­lia. Vše­obec­ne sa však dá pove­dať naj­mä pre začí­na­jú­cich akva­ris­tov, že pou­ži­tie rôz­nych mate­riá­lov v akvá­riu nie je také nebez­peč­né ako si väč­ši­na z nich mys­lí. Naopak, svo­jou dlho­do­bej­šou a pozvoľ­nou čin­nos­ťou je ich úči­nok na zme­nu pH ove­ľa pri­ja­teľ­nej­ší ako pri pou­ži­tí čis­tej ché­mie. Navy­še cha­rak­ter kyse­lín, kto­ré sa lúhu­jú z tých­to mate­riá­lov čas­to bla­ho­dar­ne vplý­va­jú aj na zdra­vie rýb, na rast rast­lín. Humí­no­vé kyse­li­ny, orga­nic­ké kom­ple­xy, che­lá­ty a ostat­né orga­nic­ké lát­ky, kto­ré sú čas­to pri­ro­dze­nou súčas­ťou našich rýb a rast­lín aj v ich domovine.

Natu­ral­ly, pH can also be lowe­red. Suitab­le opti­ons inc­lu­de alder cones, deca­y­ing wood, peat, peat extract, etc. Howe­ver, eve­ryt­hing depends on unders­tan­ding the spe­ci­fic requ­ire­ments of indi­vi­du­al fish and plants. Some fish do not tole­ra­te peat extract. Peat extract is often used for dips, for exam­ple, for tet­ra fish. Peat redu­ces pH. Deca­y­ing wood has its dra­wbacks. Howe­ver, it can gene­ral­ly be said, espe­cial­ly for begin­ning aqu­arists, that using vari­ous mate­rials in the aqu­arium is not as dan­ge­rous as most peop­le think. On the con­tra­ry, the­ir long-​term and gra­du­al acti­vi­ty makes the­ir effect on pH chan­ge much more accep­tab­le than using pure che­mi­cals. More­over, the natu­re of the acids lea­ched from the­se mate­rials often has a bene­fi­cial effect on fish health and plant gro­wth. Humic acids, orga­nic com­ple­xes, che­la­tes, and other orga­nic sub­stan­ces that are often a natu­ral part of our fish and plants, even in the­ir nati­ve habi­tats, play a role in this process.

Natür­lich kann der pH-​Wert auch auf natür­li­che Wei­se gesenkt wer­den. Gee­ig­ne­te Opti­onen sind zum Beis­piel Erlen­zap­fen, ver­rot­ten­des Holz, Torf, Tor­faus­zug usw. Alles hängt jedoch von der Kenn­tnis der spe­zi­fis­chen Anfor­de­run­gen ein­zel­ner Fis­che und Pflan­zen ab. Eini­ge Fis­che ver­tra­gen kei­nen Tor­faus­zug. Tor­faus­zug wird oft für Bäder ver­wen­det, zum Beis­piel für Tetra-​Fische. Torf senkt den pH-​Wert. Ver­rot­ten­des Holz hat sei­ne Nach­te­i­le. Im All­ge­me­i­nen kann jedoch beson­ders für Anfänger-​Aquarianer gesagt wer­den, dass die Ver­wen­dung vers­chie­de­ner Mate­ria­lien im Aqu­arium nicht so gefähr­lich ist, wie die meis­ten den­ken. Im Gegen­te­il, durch ihre langf­ris­ti­ge und sch­ritt­we­i­se Akti­vi­tät ist ihr Ein­fluss auf die pH-​Änderung viel akzep­tab­ler als bei Ver­wen­dung rei­ner Che­mi­ka­lien. Außer­dem haben die Säu­ren, die aus die­sen Mate­ria­lien aus­ge­laugt wer­den, oft einen posi­ti­ven Ein­fluss auf die Gesund­he­it der Fis­che und das Wachs­tum der Pflan­zen. Humin­sä­u­ren, orga­nis­che Kom­ple­xe, Che­la­te und ande­re orga­nis­che Sub­stan­zen, die oft natür­li­cher Bes­tand­te­il unse­rer Fis­che und Pflan­zen sind, auch in ihrer Heimat.

Na zvý­še­nie pH sa pou­ží­va sóda bikar­bó­na – NaHCO3. Čo sa však týka zvy­šo­va­nie pH, pou­ží­va sa v ove­ľa men­šej mie­re tým­to čis­to che­mic­kým spô­so­bom. Pri­ro­dze­ným spô­so­bom sa dá zvý­šiť pH naj­lep­šie sub­strá­tom. Uhli­či­ta­ny obsia­hnu­té vo vápen­ci, tra­ver­tí­ne posú­va­jú hod­no­ty pH až na úro­veň nad 8 úpl­ne bež­ne. Veľ­mi jed­no­du­chá úpra­va vody je pou­ži­tie soli. Ak chce­me dosiah­nuť stá­lu hla­di­nu soli, neza­bú­daj­te soľ pri výme­ne a dolie­va­ní vody dopĺňať. Soľ sa pou­ží­va pre nie­kto­ré dru­hy rýb, pre­dov­šet­kým pre bra­kic­ké dru­hy. Bra­kic­ké dru­hy žijú v prí­ro­de na prie­ni­ku slad­kej vody a mor­skej, napr. v ústiach veľ­kých riek do mora. Aj pre nie­kto­ré živo­rod­ky sa odpo­rú­ča vodu soliť. Živo­rod­ky žijú v Juž­nej a Sever­nej Ame­ri­ke vo vodách stred­ne tvr­dých. Vhod­ná dáv­ka pre gup­ky je 2 – 3 poliev­ko­vé lyži­ce soli na 40 lit­rov vody. Pre black­mol­ly – typic­ký bra­kic­ký druh ešte o nie­čo viac – 5 lyžíc na 40 lit­rov vody. Soľ môže­me pou­žiť kuchyn­skú aj mor­skú, kto­rú dostať v potra­vi­nách. Ak začí­na­me s apli­ká­ci­ou soli, buď­me zo začiat­ku opatr­ný, postu­puj­me obo­zret­ne, na soľ ryby zvy­kaj­me rad­šej postup­ne, pre­to­že osmo­tic­ký tlak je zrad­ný. Pri náh­lej zme­ne vodi­vos­ti spô­so­be­nej náh­lym prí­ras­tkom NaCl dôj­de k nega­tív­ne­mu stre­su – naj­mä povrch – koža rýb je náchyl­ná na poško­de­nie. Táto vlast­nosť sa využí­va pri lieč­be.

To inc­re­a­se pH, baking soda – NaHCO3 is used. Howe­ver, when it comes to rai­sing pH, this pure­ly che­mi­cal met­hod is used to a much les­ser extent. Natu­ral­ly, pH can be best inc­re­a­sed by using a sub­stra­te. Car­bo­na­tes con­tai­ned in limes­to­ne, tra­ver­ti­ne com­mon­ly shift pH valu­es​to levels abo­ve 8. A very sim­ple water adjus­tment is the use of salt. If we want to achie­ve a cons­tant level of salt, do not for­get to add salt during water chan­ges and top-​ups. Salt is used for some types of fish, espe­cial­ly for brac­kish spe­cies. Brac­kish spe­cies live in natu­re at the inter­sec­ti­on of fresh and salt­wa­ter, for exam­ple, at the mouths of lar­ge rivers into the sea. Salt is also recom­men­ded for some live­be­a­rers. Live­be­a­rers live in waters of mode­ra­te hard­ness in South and North Ame­ri­ca. The app­rop­ria­te dosa­ge for gup­pies is 2 – 3 tab­les­po­ons of salt per 40 liters of water. For black mol­lies – a typi­cal brac­kish spe­cies – even a litt­le more, 5 tab­les­po­ons per 40 liters of water. We can use both tab­le and sea salt, which can be obtai­ned in sto­res. When star­ting with salt app­li­ca­ti­on, let’s be cau­ti­ous at first, pro­ce­ed care­ful­ly, and let the fish gra­du­al­ly get used to the salt, as osmo­tic pre­ssu­re is tric­ky. A sud­den chan­ge in con­duc­ti­vi­ty cau­sed by a sud­den inc­re­a­se in NaCl will lead to nega­ti­ve stress – espe­cial­ly the sur­fa­ce – the fis­h’s skin is sus­cep­tib­le to dama­ge. This pro­per­ty is uti­li­zed in treatment.

Um den pH-​Wert zu erhöhen, wird Back­pul­ver – NaHCO3 ver­wen­det. Wenn es jedoch darum geht, den pH-​Wert zu erhöhen, wird die­se rein che­mis­che Met­ho­de in viel gerin­ge­rem Maße ver­wen­det. Natür­lich kann der pH-​Wert am bes­ten durch die Ver­wen­dung eines Sub­strats erhöht wer­den. Car­bo­na­te, die in Kalks­te­in und Tra­ver­tin ent­hal­ten sind, vers­chie­ben die pH-​Werte häu­fig auf Wer­te über 8. Eine sehr ein­fa­che Mög­lich­ke­it der Was­se­ran­pas­sung ist die Ver­wen­dung von Salz. Wenn wir einen kons­tan­ten Salz­ge­halt erre­i­chen wol­len, soll­ten wir nicht ver­ges­sen, beim Was­ser­wech­sel und Nach­fül­len Salz hin­zu­zu­fügen. Salz wird für eini­ge Fis­char­ten ver­wen­det, ins­be­son­de­re für Brack­was­se­rar­ten. Brack­was­se­rar­ten leben in der Natur an der Schnitts­tel­le von Süß- und Sal­zwas­ser, zum Beis­piel an den Mün­dun­gen gro­ßer Flüs­se ins Meer. Auch für eini­ge lebend­ge­bä­ren­de Arten wird Salz emp­foh­len. Lebend­ge­bä­ren­de Arten leben in Gewäs­sern mitt­le­rer Här­te in Süd- und Nor­da­me­ri­ka. Die rich­ti­ge Dosie­rung für Gup­pys bet­rägt 2 – 3 Ess­löf­fel Salz pro 40 Liter Was­ser. Für sch­war­ze Mol­lys – eine typis­che Brack­was­se­rart – etwas mehr, 5 Ess­löf­fel pro 40 Liter Was­ser. Wir kön­nen sowohl Tafel- als auch Meer­salz ver­wen­den, das in Ges­chäf­ten erhält­lich ist. Wenn wir mit der Anwen­dung von Salz begin­nen, soll­ten wir zuerst vor­sich­tig vor­ge­hen, vor­sich­tig vor­ge­hen und die Fis­che all­mäh­lich an das Salz gewöh­nen, da der osmo­tis­che Druck tüc­kisch ist. Eine plötz­li­che Ände­rung der Leit­fä­hig­ke­it durch einen plötz­li­chen Ans­tieg von NaCl führt zu nega­ti­vem Stress – ins­be­son­de­re die Oberf­lä­che – die Haut der Fis­che ist anfäl­lig für Schä­den. Die­se Eigen­schaft wird bei der Behand­lung genutzt.

Soľ sa odpo­rú­ča afric­kých jazer­ným cich­li­dám. Obsa­hu­jú pomer­ne vyso­ké kon­cen­trá­cie sodí­ka – Na. V lite­ra­tú­re sa uvá­dza až 0.5 kg na 100 lit­rov vody, ja odpo­rú­čam jed­nu poliev­ko­vú lyži­cu na 40 lit­rov vody. Soľ pôso­bí zrej­me ako tran­s­por­tér meta­bo­lic­kých pro­ce­sov a kata­ly­zá­tor. NaCl naj­skôr diso­ciu­je na kati­ón sodí­ka a ani­ón chló­ru. Chlór pôso­bí ako dez­ifen­kcia a sodík sa podie­ľa na bio­lo­gic­kých reak­ciách. Orga­nic­ké far­bi­vá, lie­či­vá môže­me úspeš­ne odstrá­niť aktív­nym uhlím, čias­toč­ne raše­li­nou. Aktív­ne uhlie vôbec má širo­ké pole uplat­ne­nia. Je pomer­ne účin­nou pre­ven­ci­ou voči náka­ze, pre­to­že adsor­bu­je na seba množ­stvo škod­li­vín. Fun­gu­je ako fil­ter. Má takú štruk­tú­ru, že oplý­va obrov­ským povr­chom, jeden mm3 posky­tu­je až 100 – 150 m² plo­chy. Pou­ží­va sa aj v komerč­ne pre­dá­va­ných fil­troch. Doká­že čias­toč­ne zní­žiť aj tvrdo­sť vody. Tre­ba si však uve­do­miť, že jeho pôso­be­nie je naj­mä v nádr­žiach s rast­li­na­mi nežia­du­ce prá­ve kvô­li svo­jej adsorpč­nej schop­nos­ti. Aktív­ne uhlie totiž okrem iné­ho odo­be­rá rast­li­nám živi­ny. Samoz­rej­me, jeho schop­nos­ti sú vyčer­pa­teľ­né – po istom čase sa kapa­ci­ta nasý­ti a je nut­né aktív­ne uhlie buď rege­ne­ro­vať, ale­bo vyme­niť. Rege­ne­rá­cia je pro­ces che­mic­ký, pre akva­ris­tu prí­liš náklad­ný, vlast­ne zby­toč­ný. Čias­toč­ne by sa dalo rege­ne­ro­vať aktív­ne uhlie varom, ale aj to je dosť neprie­chod­né. Ak máme k dis­po­zí­cii práš­ko­vú for­mu aktív­ne­ho uhlia, máme vyhra­né – jeho účin­nosť je prak­tic­ky naj­vyš­šia a môže­me ho teda pou­žiť naj­men­ší objem. Rie­še­ním je imple­men­tá­cia do fil­tra, ale aj napr. nasy­pa­nie do pan­ču­chy a umiest­ne­nie do nádr­že. Ak sa nám časť rozp­tý­li, nezú­faj­me, aktív­ne uhlie je neškod­né, vodu nekalí.

Salt is recom­men­ded for Afri­can lake cich­lids. They con­tain rela­ti­ve­ly high con­cen­tra­ti­ons of sodium – Na. In lite­ra­tu­re, up to 0.5 kg per 100 liters of water is men­ti­oned, but I recom­mend one tab­les­po­on per 40 liters of water. Salt appe­ars to act as a tran­s­por­ter of meta­bo­lic pro­ces­ses and a cata­lyst. NaCl dis­so­cia­tes first into sodium cati­on and chlo­ri­ne ani­on. Chlo­ri­ne acts as a disin­fec­tant, and sodium par­ti­ci­pa­tes in bio­lo­gi­cal reac­ti­ons. Orga­nic dyes, drugs can be suc­cess­ful­ly remo­ved by acti­va­ted car­bon, par­tial­ly by peat. Acti­va­ted car­bon has a wide ran­ge of app­li­ca­ti­ons. It is a rela­ti­ve­ly effec­ti­ve pre­ven­ti­on against infec­ti­on becau­se it adsorbs a lot of harm­ful sub­stan­ces. It works as a fil­ter. It has such a struc­tu­re that it has a huge sur­fa­ce area, one mm3 pro­vi­des up to 100 – 150 m² of area. It is also used in com­mer­cial­ly avai­lab­le fil­ters. It can also par­tial­ly redu­ce water hard­ness. Howe­ver, it should be rea­li­zed that its acti­on is unde­si­rab­le, espe­cial­ly in tanks with plants, due to its adsorp­ti­on capa­ci­ty. Acti­va­ted car­bon also remo­ves nut­rients from plants. Of cour­se, its capa­bi­li­ties are exhaus­tib­le – after some time, the capa­ci­ty beco­mes satu­ra­ted, and it is neces­sa­ry to eit­her rege­ne­ra­te or repla­ce the acti­va­ted car­bon. Rege­ne­ra­ti­on is a che­mi­cal pro­cess, too cost­ly for the aqu­arist, actu­al­ly unne­ces­sa­ry. Acti­va­ted car­bon could be par­tial­ly rege­ne­ra­ted by boiling, but this is quite imprac­ti­cal. If we have powde­red acti­va­ted car­bon avai­lab­le, we have won – its effi­cien­cy is prac­ti­cal­ly the hig­hest, and the­re­fo­re we can use the smal­lest volu­me. The solu­ti­on is to imple­ment it into the fil­ter, but also for exam­ple, to pour it into a stoc­king and pla­ce it in the tank. If some of it dis­per­ses, do not des­pair, acti­va­ted car­bon is harm­less, it does not cloud the water.

Salz wird afri­ka­nis­chen See­bunt­bars­chen emp­foh­len. Sie ent­hal­ten rela­tiv hohe Natrium­kon­zen­tra­ti­onen – Na. In der Lite­ra­tur wird bis zu 0,5 kg pro 100 Liter Was­ser erwähnt, aber ich emp­feh­le einen Ess­löf­fel pro 40 Liter Was­ser. Salz sche­int als Tran­s­por­te­ur von Stof­fwech­selp­ro­zes­sen und als Kata­ly­sa­tor zu wir­ken. NaCl dis­so­zi­iert zuerst in Natrium-​Kation und Chlorid-​Anion. Chlor wir­kt als Desin­fek­ti­ons­mit­tel, und Natrium nimmt an bio­lo­gis­chen Reak­ti­onen teil. Orga­nis­che Farb­stof­fe, Medi­ka­men­te kön­nen erfolg­re­ich durch Aktiv­koh­le, tei­lwe­i­se durch Torf ent­fernt wer­den. Aktiv­koh­le hat eine Viel­zahl von Anwen­dun­gen. Es ist eine rela­tiv effek­ti­ve Vor­be­ugung gegen Infek­ti­onen, da es vie­le schäd­li­che Sub­stan­zen adsor­biert. Es funk­ti­oniert wie ein Fil­ter. Es hat eine Struk­tur, die eine rie­si­ge Oberf­lä­che bie­tet, ein mm3 bie­tet bis zu 100 – 150 m² Flä­che. Es wird auch in kom­mer­ziell erhält­li­chen Fil­tern ver­wen­det. Es kann auch den Här­teg­rad des Was­sers tei­lwe­i­se redu­zie­ren. Es soll­te jedoch erkannt wer­den, dass sei­ne Wir­kung in Tanks mit Pflan­zen uner­wün­scht ist, aufg­rund sei­ner Adsorp­ti­on­ska­pa­zi­tät. Aktiv­koh­le ent­fernt auch Nährs­tof­fe aus Pflan­zen. Natür­lich sind ihre Fähig­ke­i­ten beg­renzt – nach eini­ger Zeit wird die Kapa­zi­tät gesät­tigt, und es ist not­wen­dig, die Aktiv­koh­le zu rege­ne­rie­ren oder zu erset­zen. Die Rege­ne­ra­ti­on ist ein che­mis­cher Pro­zess, zu teuer für den Aqu­aria­ner, eigen­tlich unnötig. Aktiv­koh­le könn­te tei­lwe­i­se durch Kochen rege­ne­riert wer­den, aber das ist ziem­lich unp­rak­tisch. Wenn etwas davon zers­tre­ut wird, ver­zwe­i­feln Sie nicht, Aktiv­koh­le ist harm­los, sie trübt das Was­ser nicht.

Vo vode z vodo­vod­nej sie­te sa nachá­dza­jú rôz­ne plyn­né zlož­ky, kto­ré sú urče­né pre­dov­šet­kým pre dez­ifen­kciu. Pre člo­ve­ka sú nut­nos­ťou, ale z hľa­dis­ka živo­ta v akvá­ria je ich vplyv nežia­du­ci. Jed­ným z tých­to ply­nov je vše­obec­ne zná­my chlór. Je do jedo­va­tý plyn, aj pre člo­ve­ka, kto­rý však v níz­kych dáv­kach člo­ve­ku neško­dí a zabí­ja bak­té­rie. Pit­ná voda ho obsa­hu­je oby­čaj­ne 0.1 – 0.2 mg/​l, maxi­mál­ne do 0.5 mg/​l. Chlór ško­dí naj­mä žiab­ram rýb. Na to, aby sme sa chló­ru zba­vi­li, je napr. odstá­tie vhod­né. Exis­tu­jú na trhu príp­rav­ky na báze thi­osí­ra­nu sod­né­ho – Na2S2O3, kto­ré doká­žu zba­viť vody chló­ru. Odstá­tím vody sa zba­ví­me chló­ru pri­bliž­ne za jeden deň. Vode len musí­me dovo­liť, aby ply­ny mali kade uni­kať – tak­že žiad­ne uzav­re­té ban­das­ky. Čias­toč­ne pri okam­ži­tom napúš­ťa­ní vody, pomô­že čo naj­dl­h­ší tran­s­port vody v hadi­ci. Znač­ná časť chló­ru sa tak­to odpa­rí. Vo vode sa nachá­dza­jú aj iné ply­ny – k doko­na­lé­mu odply­ne­niu odstá­tím dôj­de po šty­roch dňoch. Pre výte­ry nie­kto­rých dru­hov sa pou­ží­va­jú rôz­ne výlu­hy, napr. výlu­hy vod­ných rast­lín. Tie doká­žu vodu doslo­va pri­pra­viť – sta­bi­li­zo­vať, poskyt­núť žia­da­né lát­ky, napr. sto­po­vé lát­ky, resp. doká­že snáď via­zať prí­pad­ne škod­li­vej­šie súčas­ti. Pou­ží­va sa aj dre­vo, dub, jel­ša, vŕba. Hodí sa aj hne­dé uhlie. Raše­li­na fun­gu­je ako čias­toč­ný adsor­bent. Na dru­hej stra­ne vode dodá­va humí­no­vé kyse­li­ny a iné orga­nic­ké lát­ky. Naj­mä v posled­nej dobe sa využí­va svet­lo ultra­fia­lo­vé na úpra­vu vody. Čas­to aj na jej ste­ri­li­zá­ciu od cho­ro­bo­plod­ných zárod­kov. Môže sa využiť aj tým spô­so­bom – kedy zasa­hu­je celý objem vody – napr. v prí­pa­de akút­nej cho­ro­by, no zväč­ša sa UV lam­pa pou­ží­va ako fil­ter, kto­rý účin­ne zba­vu­je vodu roz­lič­ných zárod­kov orga­niz­mov. Voda ošet­re­ná dosta­toč­ne sil­nou UV lam­pou sa napr. neza­ria­su­je. Jej pou­ži­tie eli­mi­nu­je mik­ro­biál­ne náka­zy na mini­mum. UV lam­py mož­no dostať bež­ne na trhu s akva­ris­tic­ký­mi potre­ba­mi. Ako sil­nú lam­pu – s akým prí­ko­nom nám urču­je objem nádr­že. UV lam­pu neod­po­rú­čam pou­ží­vať nepretržite.

In the water from the muni­ci­pal water supp­ly, vari­ous gase­ous com­po­nents are pre­sent, pri­ma­ri­ly inten­ded for disin­fec­ti­on. They are essen­tial for humans, but the­ir impact on aqu­arium life is unde­si­rab­le. One of the­se gases is chlo­ri­ne, which is a well-​known toxic gas, even for humans, but in low doses, it is harm­less to humans and kills bac­te­ria. Drin­king water usu­al­ly con­tains chlo­ri­ne in the ran­ge of 0.1 – 0.2 mg/​l, with a maxi­mum of up to 0.5 mg/​l. Chlo­ri­ne is par­ti­cu­lar­ly harm­ful to fish gills. To rid water of chlo­ri­ne, for exam­ple, let­ting it stand is suitab­le. The­re are pro­ducts on the mar­ket based on sodium thi­osul­fa­te – Na2S2O3, which can remo­ve chlo­ri­ne from water. Allo­wing water to stand will rid it of chlo­ri­ne in app­ro­xi­ma­te­ly one day. We just need to allow gases to esca­pe – so no clo­sed con­tai­ners. Par­tial­ly, imme­dia­te water fil­ling will help, with the lon­gest possib­le tran­s­port of water in the hose. A sig­ni­fi­cant por­ti­on of chlo­ri­ne will eva­po­ra­te this way. The­re are also other gases in the water – com­ple­te degas­sing by stan­ding occurs after four days. Vari­ous infu­si­ons are used for the swabs of some spe­cies, such as infu­si­ons of aqu­atic plants. The­se can lite­ral­ly pre­pa­re water – sta­bi­li­ze it, pro­vi­de desi­red sub­stan­ces, such as tra­ce ele­ments, or possib­ly bind more harm­ful com­po­nents. Wood is also used, oak, alder, wil­low. Bro­wn coal is also suitab­le. Peat acts as a par­tial adsor­bent. On the other hand, it adds humic acids and other orga­nic sub­stan­ces to the water. Espe­cial­ly recen­tly, ultra­vi­olet light has been used for water tre­at­ment. Often also for its ste­ri­li­za­ti­on from pat­ho­gens. It can also be used in such a way – when the enti­re volu­me of water is affec­ted – for exam­ple, in the case of an acu­te dise­a­se, but usu­al­ly, the UV lamp is used as a fil­ter, which effec­ti­ve­ly rids the water of vari­ous orga­nism pat­ho­gens. Water tre­a­ted with a suf­fi­cien­tly strong UV lamp, for exam­ple, does not beco­me clou­dy. Its use mini­mi­zes mic­ro­bial infec­ti­ons. UV lamps are rea­di­ly avai­lab­le on the mar­ket for aqu­arium supp­lies. As for a strong lamp – the wat­ta­ge is deter­mi­ned by the volu­me of the tank. I do not recom­mend using the UV lamp continuously.

Im Was­ser aus der städ­tis­chen Was­ser­ver­sor­gung sind vers­chie­de­ne gas­för­mi­ge Bes­tand­te­i­le vor­han­den, die haupt­säch­lich zur Desin­fek­ti­on bes­timmt sind. Sie sind für Men­schen uner­läss­lich, aber ihr Ein­fluss auf das Aqu­arium­le­ben ist uner­wün­scht. Eines die­ser Gase ist Chlor, das ein bekann­tes gif­ti­ges Gas ist, auch für Men­schen, aber in gerin­gen Dosen ist es für Men­schen harm­los und tötet Bak­te­rien ab. Trink­was­ser ent­hält nor­ma­ler­we­i­se Chlor im Bere­ich von 0,1 – 0,2 mg/​l, maxi­mal bis zu 0,5 mg/​l. Chlor ist beson­ders schäd­lich für die Kie­men der Fis­che. Um Was­ser von Chlor zu bef­re­ien, ist es beis­piel­swe­i­se gee­ig­net, es ste­hen zu las­sen. Es gibt Pro­duk­te auf dem Mar­kt, die auf Natriumt­hi­osul­fat – Na2S2O3, basie­ren und Chlor aus Was­ser ent­fer­nen kön­nen. Das Ste­hen­las­sen von Was­ser wird es in unge­fähr einem Tag von Chlor bef­re­ien. Wir müs­sen nur den Gasen erlau­ben zu ent­we­i­chen – also kei­ne gesch­los­se­nen Behäl­ter. Tei­lwe­i­se wird das sofor­ti­ge Befül­len mit Was­ser hel­fen, mit dem läng­stmög­li­chen Tran­s­port von Was­ser im Sch­lauch. Auf die­se Wei­se ver­duns­tet ein erheb­li­cher Teil des Chlors. Es gibt auch ande­re Gase im Was­ser – das volls­tän­di­ge Entga­sen durch Ste­hen­las­sen erfolgt nach vier Tagen. Für Abs­tri­che eini­ger Arten wer­den vers­chie­de­ne Infu­si­onen ver­wen­det, wie z.B. Infu­si­onen von Was­serpf­lan­zen. Die­se kön­nen das Was­ser buchs­täb­lich vor­be­re­i­ten – es sta­bi­li­sie­ren, gewün­sch­te Sub­stan­zen bere­its­tel­len, wie z.B. Spu­re­ne­le­men­te, oder mög­li­cher­we­i­se schäd­li­che­re Kom­po­nen­ten bin­den. Auch Holz wird ver­wen­det, Eiche, Erle, Wei­de. Braun­koh­le ist eben­falls gee­ig­net. Torf wir­kt als tei­lwe­i­ser Adsor­bens. Auf der ande­ren Sei­te fügt es dem Was­ser Humin­sä­u­ren und ande­re orga­nis­che Sub­stan­zen hin­zu. Beson­ders in letz­ter Zeit wird ultra­vi­olet­tes Licht zur Was­se­rauf­be­re­i­tung ver­wen­det. Oft auch zur Ste­ri­li­sa­ti­on von Kran­khe­it­ser­re­gern. Es kann auch so ver­wen­det wer­den – wenn das gesam­te Was­ser­vo­lu­men bet­rof­fen ist – zum Beis­piel im Fall einer aku­ten Kran­khe­it, aber in der Regel wird die UV-​Lampe als Fil­ter ver­wen­det, der das Was­ser effek­tiv von vers­chie­de­nen Organismus-​Erregern bef­re­it. Was­ser, das mit einer aus­re­i­chend star­ken UV-​Lampe behan­delt wird, wird zum Beis­piel nicht trüb. Ihr Ein­satz mini­miert mik­ro­biel­le Infek­ti­onen. UV-​Lampen sind auf dem Mar­kt für Aqu­arium­zu­be­hör leicht erhält­lich. Was eine star­ke Lam­pe bet­rifft – die Leis­tung wird durch das Volu­men des Tanks bes­timmt. Ich emp­feh­le nicht, die UV-​Lampe kon­ti­nu­ier­lich zu verwenden.

Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2007, 2009, 2011, 2011-2015, Akvaristika, Časová línia, Organizmy, Príroda, Ryby, Tetry, Živočíchy

Paracheirodon axelrodi – neónka červená

skala
Hits: 14789

Zau­ží­va­ný je aj názov pra­vé neón­ky, ale­bo aj čer­ve­né neón­ky. Syno­ny­má: Che­i­ro­don axel­ro­di, Hyp­hes­sob­ry­con car­di­na­lis. Doží­va­jú sa níz­ke­ho veku – 2 – 3 rokov. V prí­ro­de žijú v tzv. čier­nej vode pochá­dza­jú­cej z les­ných oblas­tí, plnej humí­no­vých kyse­lín, výlu­hov z dre­va a pôdy povo­dia Rio Neg­ro v Bra­zí­lii. Vyža­du­jú pre odchov veľ­mi níz­ky obsah hyd­ro­ge­nuh­li­či­ta­nov, váp­ni­ka a hor­čí­ka – vodu veľ­mi mäk­kú, ale pomer­ne boha­tú na ióny. S tet­rou neóno­vou – Para­che­i­ro­don inne­si sa prá­ve neón­ky čas­to mýlia, v sku­toč­nos­ti sa tie­to dva dru­hy v prí­ro­de nestre­tá­va­jú, žijú v dosť roz­diel­nych pod­mien­kach. Neón­ky zís­ka­li svo­je pome­no­va­nie pod­ľa mod­ro­ze­le­né­ho pásu tiah­nu­ce­ho sa pozdĺž celé­ho tela. Vďa­ka svoj­mu vzhľa­du sú veľ­mi popu­lár­ne nie­len medzi akva­ris­ta­mi, ale aj u širo­kej verej­nos­ti. Do vody vylu­ču­jú málo exkre­men­tov a to pris­pie­va k tomu, aby boli veľ­mi vhod­né pre krás­ne rast­lin­né akvá­ria. Neón­ky majú rad­šej vodu stu­den­šiu, ale chov je mož­ný aj v akvá­riu s tep­lej­šou vodou. Napr. v nádr­ži s ter­čov­ca­mi o tep­lo­te 28 až 30°C. Neón­ky majú veľ­mi ostré zúb­ky. Ústa sú pris­pô­so­be­né chy­ta­niu hmy­zu z hla­di­ny. Dro­zo­fi­ly sú pre ne pochúť­ka. Vhod­né na kŕme­nie sú občas aj mik­ry. Pri­jí­ma­jú suchú vloč­ko­vú potra­vu, prí­pad­ne malé gra­nu­le. Cho­vať sa dajú aj vo vode tvr­d­šej. Ak bude­me cho­vať neónky.

Roz­mno­žo­va­nie néo­niek, ak nemá­me mäk­kú vodu s hod­no­ta­mi vodi­vos­ti pod 50 mik­ro­sie­men­sov, nedo­ve­die­me do úspeš­né­ho kon­ca. Ryby sa nám vytrieť doká­žu, ale to je úspe­chom koniec. pH takej­to vody môže dosa­ho­vať hod­no­tu 5. Opti­mál­na vodi­vosť by mala byť 0 – 2 mik­roS. Pred­po­kla­daj­me, že máme vodu s mini­mál­nym obsa­hom solí. Mož­nosť ako pri­ro­dze­ne dosiah­nuť níz­ke pH a prí­rod­ný cha­rak­ter čier­nej vody tkvie v pou­ži­tí čerstvé­ho kore­ňa (dre­va) v pri­me­ra­nom štá­diu roz­kla­du, kto­rý vlo­ží­me tes­ne pred tre­ním do nádr­že. Ide­ál­ne ešte pred ryba­mi. Neón­kam sa to bude veľ­mi páčiť, budú sa ​“cítiť ako doma”. Odme­nia sa nám ráno hru­bou vrstvou bie­lych ikier.

The com­mon­ly used name for them is also the true neon tet­ra or red neon tet­ra. Syno­nyms: Che­i­ro­don axel­ro­di, Hyp­hes­sob­ry­con car­di­na­lis. They have a rela­ti­ve­ly short lifes­pan – 2 – 3 years. In natu­re, they inha­bit the so-​called black water ori­gi­na­ting from fores­ted are­as, full of humic acids, lea­cha­te from wood, and soil runoff in the Rio Neg­ro basin in Bra­zil. They requ­ire very low levels of bicar­bo­na­tes, cal­cium, and mag­ne­sium for bre­e­ding – very soft water but rela­ti­ve­ly rich in ions. Neon tetras are often con­fu­sed with the neon tet­ra – Para­che­i­ro­don inne­si; howe­ver, the­se two spe­cies do not encoun­ter each other in the wild, living in quite dif­fe­rent con­di­ti­ons. Neon tetras ear­ned the­ir name from the blue-​green stri­pe run­ning along the­ir enti­re body. Thanks to the­ir appe­a­ran­ce, they are very popu­lar not only among aqu­arists but also among the gene­ral pub­lic. They pro­du­ce litt­le was­te in the water, making them high­ly suitab­le for beau­ti­ful plan­ted aqu­ariums. Neon tetras pre­fer cooler water, but they can also be kept in war­mer water aqu­ariums, for exam­ple, with dis­cus at a tem­pe­ra­tu­re of 28 to 30°C. Neon tetras have very sharp teeth, and the­ir mouths are adap­ted to cat­ching insects from the sur­fa­ce. Fru­it flies are a deli­ca­cy for them. Occa­si­onal­ly, they accept mic­ro­or­ga­nisms. They can also be fed with dry fla­ke food or small pel­lets. They can be kept in slight­ly har­der water.

Bre­e­ding neon tetras, if we don’t have soft water with con­duc­ti­vi­ty valu­es below 50 mic­ro­sie­mens, will not lead to a suc­cess­ful out­co­me. The fish can lay eggs, but tha­t’s the end of the suc­cess. The pH of this water can reach a value of 5. The opti­mal con­duc­ti­vi­ty should be 0 – 2 mic­roS. Let’s assu­me we have water with a mini­mal salt con­tent. A way to natu­ral­ly achie­ve low pH and the natu­ral cha­rac­ter of black water lies in using fresh decom­po­sing wood pla­ced just befo­re spa­wning in the tank. Ide­al­ly, befo­re the fish. Neon tetras will love it, they will ​“feel at home.” They will reward us in the mor­ning with a thick lay­er of whi­te eggs.

Der geb­rä­uch­li­che Name für sie ist auch der ech­te Neon Tet­ra oder der rote Neon Tet­ra. Syno­ny­me: Che­i­ro­don axel­ro­di, Hyp­hes­sob­ry­con car­di­na­lis. Sie haben eine rela­tiv kur­ze Lebens­dau­er – 2 – 3 Jah­re. In der Natur bewoh­nen sie das soge­nann­te Sch­war­zwas­ser aus bewal­de­ten Gebie­ten, vol­ler Humin­sä­u­ren, Aus­tritt von Holz und Bode­nabf­luss im Ein­zugs­ge­biet des Rio Neg­ro in Bra­si­lien. Sie benöti­gen sehr nied­ri­ge Gehal­te an Bicar­bo­na­ten, Cal­cium und Mag­ne­sium zur Zucht – sehr wei­ches Was­ser, aber rela­tiv reich an Ionen. Neon Tetras wer­den oft mit dem Neon Tet­ra – Para­che­i­ro­don inne­si ver­wech­selt; jedoch begeg­nen sich die­se zwei Arten in fre­ier Wild­bahn nicht und leben in ziem­lich unters­chied­li­chen Bedin­gun­gen. Neon Tetras haben ihren Namen von dem blaug­rünen Stre­i­fen, der entlang ihres gesam­ten Kör­pers ver­lä­uft. Dank ihres Aus­se­hens sind sie nicht nur bei Aqu­aria­nern, son­dern auch bei der bre­i­ten Öffen­tlich­ke­it sehr beliebt. Sie pro­du­zie­ren wenig Abfall im Was­ser und eig­nen sich daher her­vor­ra­gend für schöne bepf­lanz­te Aqu­arien. Neon Tetras bevor­zu­gen küh­le­re Gewäs­ser, kön­nen aber auch in wär­me­ren Aqu­arien gehal­ten wer­den, zum Beis­piel mit Dis­kus bei einer Tem­pe­ra­tur von 28 bis 30°C. Neon Tetras haben sehr schar­fe Zäh­ne, und ihre Mün­der sind darauf aus­ge­legt, Insek­ten von der Was­se­ro­berf­lä­che zu fan­gen. Obstf­lie­gen sind eine Deli­ka­tes­se für sie. Gele­gen­tlich akzep­tie­ren sie auch Mik­ro­or­ga­nis­men. Sie kön­nen auch mit troc­ke­nem Floc­ken­fut­ter oder kle­i­nen Pel­lets gefüt­tert wer­den. Sie kön­nen auch in etwas här­te­rem Was­ser gehal­ten werden.

Die Zucht von Neon Tetras, wenn wir kein wei­ches Was­ser mit Leit­fä­hig­ke­it­swer­ten unter 50 Mik­ro­sie­mens haben, wird nicht zu einem erfolg­re­i­chen Ergeb­nis füh­ren. Die Fis­che kön­nen Eier legen, aber das ist das Ende des Erfolgs. Der pH-​Wert die­ses Was­sers kann einen Wert von 5 erre­i­chen. Die opti­ma­le Leit­fä­hig­ke­it soll­te 0 – 2 Mik­ro­sie­mens bet­ra­gen. Neh­men wir an, wir haben Was­ser mit mini­ma­lem Salz­ge­halt. Eine Mög­lich­ke­it, einen nied­ri­gen pH-​Wert und den natür­li­chen Cha­rak­ter des Sch­war­zwas­sers auf natür­li­che Wei­se zu erre­i­chen, bes­teht darin, fris­ches zer­setz­tes Holz kurz vor der Lai­ch­ze­it in das Aqu­arium zu legen. Ide­al wäre es vor den Fis­chen. Neon Tetras wer­den es lie­ben, sie wer­den sich ​“wie zu Hau­se füh­len”. Sie belo­hnen uns mor­gens mit einer dic­ken Schicht wei­ßer Eier.

O nome comum para eles tam­bém é o ver­da­de­i­ro tet­ra neon ou tet­ra neon ver­mel­ho. Sinô­ni­mos: Che­i­ro­don axel­ro­di, Hyp­hes­sob­ry­con car­di­na­lis. Eles têm uma vida rela­ti­va­men­te cur­ta – 2 – 3 anos. Na natu­re­za, habi­tam a cha­ma­da água neg­ra ori­gi­ná­ria de áre­as flo­res­ta­das, che­ia de áci­dos húmi­cos, lixi­via­dos de made­i­ra e esco­amen­to do solo na bacia do Rio Neg­ro, no Bra­sil. Eles requ­e­rem níve­is muito bai­xos de bicar­bo­na­tos, cál­cio e mag­né­sio para a repro­du­ção – água muito macia, mas rela­ti­va­men­te rica em íons. Tetras neons são fre­qu­en­te­men­te con­fun­di­dos com o tet­ra neon – Para­che­i­ro­don inne­si; no entan­to, essas duas espé­cies não se encon­tram na natu­re­za, viven­do em con­di­ções bas­tan­te dife­ren­tes. Tetras neons gan­ha­ram seu nome da fai­xa azul-​verde que per­cor­re todo o cor­po deles. Gra­ças à sua apa­rên­cia, são muito popu­la­res não ape­nas entre os aqu­aris­tas, mas tam­bém entre o púb­li­co em geral. Eles pro­du­zem pou­co resí­duo na água, tornando-​os alta­men­te ade­qu­ados para belos aqu­ári­os plan­ta­dos. Tetras neons pre­fe­rem água mais fria, mas tam­bém podem ser man­ti­dos em aqu­ári­os mais quen­tes, por exem­plo, com dis­cos a uma tem­pe­ra­tu­ra de 28 a 30°C. Tetras neons têm den­tes muito afia­dos, e suas bocas são adap­ta­das para pegar inse­tos da super­fí­cie. Mos­cas de fru­tas são uma igu­aria para eles. Oca­si­onal­men­te, eles ace­i­tam mic­ro­or­ga­nis­mos. Eles tam­bém podem ser ali­men­ta­dos com ali­men­tos secos em flo­cos ou pequ­e­nos pel­lets. Eles podem ser man­ti­dos em água um pou­co mais dura.

A repro­du­ção dos tetras neons, se não tiver­mos água macia com valo­res de con­du­ti­vi­da­de abai­xo de 50 mic­ro­sie­mens, não leva­rá a um resul­ta­do bem-​sucedido. Os pei­xes podem botar ovos, mas esse é o fim do suces­so. O pH des­sa água pode atin­gir um valor de 5. A con­du­ti­vi­da­de ide­al deve ser de 0 a 2 mic­ro­sie­mens. Vamos supor que temos água com um teor míni­mo de sal. Uma mane­i­ra de alca­nçar natu­ral­men­te um pH bai­xo e o cará­ter natu­ral da água neg­ra está em usar made­i­ra fres­ca em decom­po­si­ção colo­ca­da pou­co antes do deso­va no aqu­ário. Ide­al­men­te, antes dos pei­xes. Os tetras neons vão ado­rar, eles se sen­ti­rão ​“em casa”. Eles nos recom­pen­sa­rão de man­hã com uma cama­da espes­sa de ovos brancos.

Leur nom cou­rant est éga­le­ment le vrai néon tét­ra ou néon tét­ra rou­ge. Syno­ny­mes : Che­i­ro­don axel­ro­di, Hyp­hes­sob­ry­con car­di­na­lis. Leur espé­ran­ce de vie est rela­ti­ve­ment cour­te – 2 à 3 ans. Dans la natu­re, ils habi­tent l’e­au noire dite ori­gi­nai­re des zones boisé­es, riche en aci­des humi­qu­es, en lixi­viat de bois et en ruis­sel­le­ment du sol dans le bas­sin du Rio Neg­ro au Bré­sil. Ils néces­si­tent des nive­aux très bas de bicar­bo­na­tes, de cal­cium et de mag­né­sium pour la repro­duc­ti­on – une eau très dou­ce mais rela­ti­ve­ment riche en ions. Les tétras néons sont sou­vent con­fon­dus avec le tét­ra néon – Para­che­i­ro­don inne­si ; cepen­dant, ces deux espèces ne se ren­con­trent pas dans la natu­re, vivant dans des con­di­ti­ons assez dif­fé­ren­tes. Les tétras néons ont obte­nu leur nom de la ban­de bleu-​vert qui court le long de tout leur corps. Grâce à leur appa­ren­ce, ils sont très popu­lai­res non seule­ment par­mi les aqu­ari­op­hi­les, mais aus­si par­mi le grand pub­lic. Ils pro­du­isent peu de déchets dans l’e­au, ce qui les rend très adap­tés aux beaux aqu­ariums plan­tés. Les tétras néons pré­fèrent une eau plus fra­îche, mais ils peuvent éga­le­ment être main­te­nus dans des aqu­ariums plus chauds, par exem­ple, avec des dis­cus à une tem­pé­ra­tu­re de 28 à 30°C. Les tétras néons ont des dents très tran­chan­tes, et leurs bou­ches sont adap­té­es pour att­ra­per des insec­tes en sur­fa­ce. Les mou­ches des fru­its sont une déli­ca­tes­se pour eux. De temps en temps, ils accep­tent les micro-​organismes. Ils peuvent éga­le­ment être nour­ris avec des flo­cons secs ou de petits gra­nu­lés. Ils peuvent être main­te­nus dans une eau légère­ment plus dure.

La repro­duc­ti­on des tétras néons, si nous n’a­vons pas d’e­au dou­ce avec des vale­urs de con­duc­ti­vi­té infé­rie­ures à 50 mic­ro­sie­mens, ne con­du­ira pas à un résul­tat réus­si. Les pois­sons peuvent pon­dre des œufs, mais c’est la fin du suc­cès. Le pH de cet­te eau peut atte­in­dre une vale­ur de 5. La con­duc­ti­vi­té opti­ma­le dev­rait être de 0 à 2 mic­ro­sie­mens. Sup­po­sons que nous avons de l’e­au avec une tene­ur mini­ma­le en sel. Une façon d’at­te­in­dre natu­rel­le­ment un pH bas et le carac­tère natu­rel de l’e­au noire con­sis­te à uti­li­ser du bois frais en décom­po­si­ti­on pla­cé jus­te avant la pon­te dans le réser­vo­ir. Idé­a­le­ment, avant les pois­sons. Les tétras néons vont ado­rer, ils se sen­ti­ront ​“com­me à la mai­son”. Ils nous récom­pen­se­ront le matin avec une épais­se cou­che d’œufs blancs.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Biológia, Organizmy, Príroda, Živočíchy

Biológia rýb a rastlín

skala
Hits: 22216

Mož­no ste sa už aj vy stret­li s tým, že neja­ký cho­va­teľ tvr­dil, že čosi je vo vzdu­chu. Sami na sebe vie­me, že poča­sie, roč­né obdo­bie, sve­tel­ný režim dňa a noci má aj na nás veľ­ký vplyv. Máme mož­nosť počuť, resp. vyslo­viť podob­né vety vte­dy, keď nám ryby kapú, keď sú bez zjav­nej prí­či­ny cho­ré, prí­pad­ne aké­si malát­ne. Súvi­sí to z bio­lo­gic­ký­mi pochod­mi, s bio­ryt­ma­mi, kto­ré v živo­te orga­niz­mu hra­jú dôle­ži­tú úlo­hu, a na kto­ré by sme nema­li zabú­dať. Ešte raz sa vrá­tim ana­lo­gic­ky ku ľuďom – len si pred­stav­te ako by ste sa sprá­va­li, keby ste nemoh­li spať, prí­pad­ne keby vás zavre­li na samot­ku. Jed­nou z vecí na kto­rú sa veľ­mi v pra­xi akva­ris­tu veľ­mi nemys­lí, ale kto­rá má vplyv aj na ryby je atmo­sfé­ric­ký tlak. Bio­ge­o­gra­fic­ké oblas­ti – hlav­né oblas­ti výsky­tu rýb a rastlín

Es ist mög­lich, dass Sie bere­its auf einen Züch­ter ges­to­ßen sind, der behaup­tet hat, dass etwas in der Luft liegt. Wir wis­sen aus eige­ner Erfah­rung, dass Wet­ter, Jah­res­ze­i­ten und der Licht­zyk­lus von Tag und Nacht auch einen gro­ßen Ein­fluss auf uns haben. Ähn­li­che Aus­sa­gen kön­nen wir hören oder machen, wenn unse­re Fis­che lai­chen, ohne offen­sicht­li­chen Grund krank sind oder sich merk­wür­dig ver­hal­ten. Dies hängt mit bio­lo­gis­chen Pro­zes­sen und Bio­r­hyth­men zusam­men, die im Leben eines Orga­nis­mus eine wich­ti­ge Rol­le spie­len und die wir nicht ver­nach­läs­si­gen soll­ten. Ich wer­de noch ein­mal ana­log zu Men­schen zurück­keh­ren – stel­len Sie sich vor, wie Sie sich ver­hal­ten wür­den, wenn Sie nicht sch­la­fen könn­ten oder wenn man Sie alle­i­ne eins­per­ren wür­de. Eines der Din­ge, an die ein Aqu­aria­ner im prak­tis­chen Sinn oft nicht denkt, die aber auch Ein­fluss auf die Fis­che hat, ist der atmo­sp­hä­ris­che Druck. Bio­ge­o­gra­fis­che Gebie­te – Haupt­verb­re­i­tungs­ge­bie­te von Fis­chen und Pflanzen.

  • Medzi naj­zná­mej­šie oblas­ti pat­rí neot­ro­pic­ká oblasť – Juž­ná Ame­ri­ka a Sever­ná Ame­ri­ka. V Juž­nej Ame­ri­ke je to naj­mä: Ori­no­co, Ama­zon, Rio Neg­ro – oblasť rast­li­ny Echi­no­do­rus. V Juž­nej Ame­ri­ke žije napr. ska­lá­re, ter­čov­ce – dis­ku­sy, cich­li­dy pávie (oce­lá­ty), Apis­to­gram­ma, čeľaď tet­ro­vi­té, gup­ky, Poeci­li­dae, kap­ro­zúb­ky, sum­če­ky Bro­chis a Cory­do­ras. Nie­kto­ré sum­če­ky žijú čas­to aj v pomer­ne stu­de­ných vodách – 10°C a dosa­hu­jú úcty­hod­ných roz­me­rov – až 50 cm.
  • Sever­ná Ame­ri­ka. V Mexi­ku žijú pred­sta­vi­te­lia živo­ro­diek rodu Xip­hop­ho­rus – zná­me pla­ty a mečov­ky
  • Stred­ná Ame­ri­ka. Ak roz­lí­šim túto pomer­ne špe­ci­fic­kú oblasť, tak tu žijú veľ­mi zau­jí­ma­vé men­šie cich­li­dy a množ­stvo iných zau­jí­ma­vých druhov.
  • Afri­ka. Oblasť rast­lín Apo­no­ge­ton, Anu­bias: eti­óp­ska oblasť; Kon­go – Stred­ná Afri­ka; Niger; Zambe­zi; Tan­ga­ni­ka – vyso­ký obsah hyd­ro­ge­nuh­li­či­ta­nu sod­né­ho; Mala­wi – výskyt mbu­na cich­líd – rýb via­žu­cich sa na skal­na­té pro­stre­die a uta­ka cich­líd – via­žu­cich sa na voľ­nú vodu; Vic­to­ria – veľa dru­ho­vo sku­pi­ny Hap­loc­hro­mi­nae. Jaze­ro Mala­wi. Domo­rod­ci jaze­ro nazý­va­jú Nja­sa. S tým­to pome­no­va­ní sa môže­me stret­núť aj v star­šej lite­ra­tú­re. Jaze­ro Mala­wi sa nachá­dza vo výcho­do­af­ric­kej prie­ko­po­vej pre­pad­li­ne, na mies­tach, kde sa tvo­rí budú­ci oce­án­sky chr­bát. Podob­ne ako jaze­ro Tan­ga­ni­ka vznik­lo už v dáv­nych dobách. Má pre­tiah­ly, úzky tvar, no cel­ko­vá plo­cha ho radí ku jed­ným z naj­väč­ších jazier na sve­te. Žijú v ňom pre­važ­ne cich­li­dy, v pre­važ­nej mie­re ende­mic­ké dru­hy (vysky­tu­jú­ce sa len tu). Zoop­lank­tón tvo­rí: Meso­cyc­lops leuc­kar­ti, Diap­ha­no­so­ma exci­sum, Bos­mi­na lon­gi­ros­tris, Diap­to­mus sp., atď. Jaze­ro Tan­ga­ni­ka. Jaze­ro pat­rí k naj­väč­ším na sve­te, ide o dru­hé naj­hl­b­šie jaze­ro po Baj­kal­skom jaze­re. Nachá­dza sa vo výcho­do­af­ric­kej prie­ko­po­vej pre­pad­li­ne – v rif­te. Prie­mer­ná tep­lo­ta počas roka dosa­hu­je 23°C. Žijú tu pre­važ­ne cich­li­dy, z veľ­kej mie­re ende­mic­ké, no okrem toho aj množ­stvo archaic­kých foriem rýb. Zoop­lank­tón tvo­rí: Cyc­lops, Diap­to­mus sim­plex, Lim­no­chi­da tan­ga­ni­ka atď. Jaze­ro Vic­to­ria. Obrov­ské jaze­ro, s veľ­kým množ­stvom cich­líd, ich počet však nie je taký domi­nant­ný ako v prí­pa­de Mala­wi a Tan­ga­ni­ka. Žije tu naj­mä sku­pi­na Hap­loc­hro­mi­nae. Zoop­lank­tón tvo­rí: Daph­nia spp., Cyc­lops sp., Chy­do­rus sp., Diap­to­mus sp., Lep­to­do­ra sp., Cari­di­na nilo­ti­ca, Kera­tel­la sp., Phi­lo­di­na spp., Lim­noc­ni­da vic­to­riae, Asp­lanch­na bright­wel­li atď.
  • Juho­vý­chod­ná Ázia. Rie­ky Mekong, Gan­ga – oblas­ti veľ­ké­ho množ­stva rast­lín ako napr. Vesi­cu­la­ria, Cryp­to­co­ry­ne, Mic­ro­so­rium, rýb: dánia, raz­bo­ry, mren­ky, labyrintky.
  • Euró­pa. Sta­rý kon­ti­nent nepos­ky­tu­je akva­ris­tom toľ­ko rados­ti. Snáď len v oblas­ti stu­de­no­vod­nej akva­ris­ti­ky. Na dru­hej stra­ne aj na Slo­ven­sku na via­ce­rých mies­tach exis­tu­jú tep­lé prú­dy, zväč­ša geoter­mál­ne­ho pôvo­du, kto­ré posky­tu­jú v užšom pries­to­re z hľa­dis­ka tep­lo­ty pre­ži­tie subt­ro­pic­kých a tro­pic­kých dru­hov. V spod­ných kaná­loch rie­ky Dunaj sa nachá­dza­jú gup­ky – Poeci­lia reti­cu­la­ta. Dokon­ca tu doš­lo k tomu, že sa gene­tic­ká infor­má­cia sa pre­sa­di­la natoľ­ko, že sa tu vysky­tu­jú aj pôvod­né prí­rod­né for­my s pôvod­ným tva­rom tela a kres­bou. Totiž gup­ky sa sem dosta­li z rúk cho­va­te­ľov a cho­va­te­lia prí­rod­né for­my gupiek tak­mer necho­va­jú. Tie­to pôvod­ne sfar­be­né ryb­ky sú prak­tic­ky necho­va­teľ­né, dlho v akvá­riu nevy­dr­žia, zrej­me sú prí­liš divo­ké. Tep­lé prú­dy sa nachá­dza­jú na via­ce­rých mies­tach. Zná­my je prí­pad, že na Zele­nej vode pri Novom Mes­te nad Váhom sa vyskyt­li pira­ne. Bolo to v lete, ale kto­vie či si tu, ale­bo na inom mies­te nedo­ká­žu ony, ale­bo iný druh nájsť ces­tu k živo­tu aj cez zimu. Chcel by som varo­vať cho­va­te­ľov pred takou­to intro­duk­ci­ou nepô­vod­né­ho dru­hu, pre­to­že eko­sys­tém sa oby­čaj­ne nedo­ká­že pris­pô­so­biť bez ujmy, a je to neetic­ké voči prí­ro­de aj voči rybám. Nie­ke­dy je tep­lá voda von­ku udr­žia­va­ná člo­ve­kom, napr. v jazier­kach v kúpeľ­ných mes­tách. Tak je tomu aj v Pieš­ťa­noch. Jazier­ka sú napá­ja­né z ter­mál­ne­ho lie­či­vé­ho pra­me­ňa, kto­rý však obsa­hu­je veľ­ké množ­stvo solí. Pre­to v jazier­kach doká­žu žiť len nie­kto­ré dru­hy rýb: black­mol­ly, gup­ky, mečov­ky, kara­sy apod. Jazier­ka sú okráš­le­né lek­na­mi, vik­tó­ri­ou regi­ou, na bre­hoch bam­bu­som apod. Venu­je sa im ten­to článok.
  • More. Nemož­no však zabud­núť aj na mor­ské pro­stre­die: Paci­fik, Atlan­tik, Indic­ký oce­án, Bal­tik, Jad­ran, Kas­pic­ké more atď.

Zu den bekann­tes­ten Gebie­ten gehört die neot­ro­pis­che Regi­on – Süd- und Nor­da­me­ri­ka. In Süda­me­ri­ka sind beson­ders die Flüs­se Ori­no­co, Ama­zo­nas und Rio Neg­ro erwäh­nen­swert, in deren Umge­bung die Pflan­zen­gat­tung Echi­no­do­rus gede­iht. In Süda­me­ri­ka fin­det man zum Beis­piel Ska­la­re, Dis­kus­se (Ter­zi­nen), Pfau­e­nau­gen­bunt­bars­che (Oze­lots), Apis­to­gram­ma, Tetras, Gup­pys, Lebend­ge­bä­ren­de wie die Poeci­li­dae, Pan­zer­wel­se, Bro­chis und Cory­do­ras. Eini­ge Pan­zer­wel­se leben sogar in rela­tiv kal­tem Was­ser – bei 10°C – und erre­i­chen bee­in­druc­ken­de Größen von bis zu 50 cm.

Nor­da­me­ri­ka: In Mexi­ko leben Ver­tre­ter der lebend­ge­bä­ren­den Gat­tung Xip­hop­ho­rus – bekann­te Pla­tis und Schwertträger.

Mit­te­la­me­ri­ka: In die­ser spe­zi­fis­chen Regi­on leben sehr inte­res­san­te kle­i­ne­re Bunt­bars­che und vie­le ande­re fas­zi­nie­ren­de Arten.

Afri­ka: Gebie­te mit Pflan­zen wie Apo­no­ge­ton und Anu­bias sind Äthi­opien, der Kon­go in Zen­tra­laf­ri­ka, der Niger, der Sam­be­si und der Tan­gan­ji­ka mit einem hohen Gehalt an Natrium­hyd­ro­gen­car­bo­nat. Im Mala­wi­see gibt es Mbuna-​Buntbarsche, die sich an fel­si­ge Umge­bun­gen bin­den, und Utaka-​Buntbarsche, die sich im fre­ien Was­ser auf­hal­ten. Im Vik­to­ria­see fin­det man vie­le Arten der Haplochrominae-​Gruppe. Der Mala­wi­see, auch Nja­sa genannt, liegt in der ostaf­ri­ka­nis­chen Gra­benb­ru­ch­zo­ne, an Stel­len, wo sich zukünf­ti­ge oze­a­nis­che Rüc­ken bil­den. Ähn­lich wie der Tan­gan­ji­ka­see ents­tand er schon in fer­ner Ver­gan­gen­he­it. Er hat eine lang­ge­zo­ge­ne, sch­ma­le Form, aber die Gesamtf­lä­che macht ihn zu einem der größten Seen der Welt. Er beher­bergt haupt­säch­lich Bunt­bars­che, darun­ter vie­le ende­mis­che Arten (die nur hier vor­kom­men). Der Zoop­lank­ton bes­teht aus Meso­cyc­lops leuc­kar­ti, Diap­ha­no­so­ma exci­sum, Bos­mi­na lon­gi­ros­tris, Diap­to­mus sp. usw.

Tan­gan­ji­ka­see: Der See zählt zu den größten der Welt und ist nach dem Bai­kal­see der zwe­it­tiefs­te. Er liegt im Ostaf­ri­ka­nis­chen Gra­benb­ruch – im Rift. Die durch­schnitt­li­che Tem­pe­ra­tur bet­rägt 23°C. Hier leben haupt­säch­lich Bunt­bars­che, vie­le davon ende­misch, aber auch vie­le archais­che Fis­char­ten. Zoop­lank­ton umfasst Cyc­lops, Diap­to­mus sim­plex, Lim­no­chi­da tan­ga­ni­ka usw.

Victoria-​See: Ein rie­si­ger See mit einer Viel­zahl von Bunt­bars­chen, deren Anzahl jedoch nicht so domi­nant ist wie bei Mala­wi und Tan­gan­ji­ka. Hier lebt haupt­säch­lich die Grup­pe der Hap­loc­hro­mi­nae. Zoop­lank­ton umfasst Daph­nia spp., Cyc­lops sp., Chy­do­rus sp., Diap­to­mus sp., Lep­to­do­ra sp., Cari­di­na nilo­ti­ca, Kera­tel­la sp., Phi­lo­di­na spp., Lim­noc­ni­da vic­to­riae, Asp­lanch­na bright­wel­li usw.

Südos­ta­sien: Flüs­se wie der Mekong und der Gan­ges – Gebie­te mit vie­len Pflan­zen wie Vesi­cu­la­ria, Cryp­to­co­ry­ne, Mic­ro­so­rium, Fis­chen wie Dani­os, Ras­bo­ras, Bärb­lin­gen, Labyrinthen.

Euro­pa: Der alte Kon­ti­nent bie­tet den Aqu­aria­nern nicht so viel Fre­ude, außer im Bere­ich der Kalt­was­se­ra­qu­aris­tik. Ande­rer­se­its gibt es auch in der Slo­wa­kei an vers­chie­de­nen Orten war­me Strömun­gen, meist geot­her­mis­chen Urs­prungs, die in einem enge­ren Tem­pe­ra­tur­spek­trum das Über­le­ben subt­ro­pis­cher und tro­pis­cher Arten ermög­li­chen. In den unte­ren Kanä­len der Donau in der Slo­wa­kei leben Gup­pys – Poeci­lia reti­cu­la­ta. Tat­säch­lich hat sich gene­tis­ches Mate­rial so weit durch­ge­setzt, dass hier sogar natür­li­che For­men mit ori­gi­na­ler Kör­per­form und Zeich­nung vor­kom­men. Gup­pys wur­den hier von Züch­tern ein­ge­fü­hrt, und natür­li­che For­men von Gup­pys wer­den kaum gezüch­tet. Die­se urs­prün­glich gefärb­ten Fis­che sind prak­tisch nicht zücht­bar und über­le­ben im Aqu­arium nicht lan­ge, wahrs­che­in­lich sind sie zu wild. War­me Strömun­gen gibt es an vers­chie­de­nen Orten. Es ist bekannt, dass am Grünen See bei Nové Mes­to nad Váhom Piran­has vor­ka­men. Das war im Som­mer, aber wer weiß, ob sie hier oder an einem ande­ren Ort einen Weg zum Über­le­ben auch im Win­ter fin­den kön­nen. Ich möch­te die Züch­ter vor solch einer Ein­füh­rung nicht hei­mis­cher Arten war­nen, da sich das Öko­sys­tem nor­ma­ler­we­i­se nicht ohne Scha­den anpas­sen kann, und es ist sowohl der Natur als auch den Fis­chen gege­nüber unet­hisch. Manch­mal wird war­mes Was­ser drau­ßen vom Men­schen auf­rech­ter­hal­ten, zum Beis­piel in Tei­chen in Kurorts­täd­ten. So ist es auch in Pieš­ťa­ny. Die Tei­che wer­den aus einem ther­mis­chen Hei­lqu­el­len ges­pe­ist, die jedoch eine gro­ße Men­ge an Sal­zen ent­hält. Daher kön­nen nur eini­ge Fis­char­ten in den Tei­chen über­le­ben: Black Mol­lys, Gup­pys, Sch­wertt­rä­ger, Karp­fen usw. Die Tei­che sind mit See­ro­sen, Vik­to­rien, am Ufer mit Bam­bus usw. ver­ziert. Die­sem The­ma wid­met sich die­ser Artikel.

Meer: Aber man darf auch die Mee­re­sum­ge­bung nicht ver­ges­sen: Pazi­fik, Atlan­tik, Indis­cher Oze­an, Ost­see, Adria, Kas­pis­ches Meer usw.

Cich­li­dy – Cich­li­dae Pred­sta­vu­jú asi 1600 dru­hov – sú naj­väč­šou čeľa­ďou rýb, a jed­nou z naj­väč­ších z orga­niz­mov vôbec. Cich­li­dy žijú na troch kon­ti­nen­toch: v Afri­ke – Pel­vi­cac­hro­mis, Ste­a­toc­ra­nus, Hap­loc­hro­mis, Pse­udot­rop­he­us, Trop­he­us v Juž­nej Ame­ri­ke – Cic­hla­so­ma, Astro­no­tus, Apis­to­gram­ma v Ázii – Etrop­lus. Mala­ws­ké cichlidy

Cich­li­den – Cich­li­dae stel­len etwa 1600 Arten dar – sie sind die größte Fisch­fa­mi­lie und eine der größten Orga­nis­men­grup­pen über­haupt. Cich­li­den leben auf drei Kon­ti­nen­ten: in Afri­ka – Pel­vi­cac­hro­mis, Ste­a­toc­ra­nus, Hap­loc­hro­mis, Pse­udot­rop­he­us, Trop­he­us in Süda­me­ri­ka – Cic­hla­so­ma, Astro­no­tus, Apis­to­gram­ma in Asien – Etrop­lus. Malawisee-Cichliden

  • Aulo­no­ca­ra: Aulo­no­ca­ra aqu­ilo­nium, audi­tor, baen­schi, bre­vi­ni­dus, bre­vi­ros­tris, cji­ten­di, cobué, ethe­lwyn­nae, eure­ka, ger­tru­dae, guent­he­ri, hans­ba­en­schi, hue­se­ri, chi­tan­de, chi­ten­di, iwan­da, jacobf­re­i­ber­gi, jalo, kan­de, kan­de­en­se, kor­ne­liae, kor­ne­liae, lupin­gu, mac­ro­chir, mai­so­ni, male­ri, mame­lea, mar­ma­la­de cat, may­lan­di, nyas­sae, ob, rostra­tum, sau­lo­si, ste­ve­ni, stu­artg­ran­ti, tre­ma­to­cep­ha­lum, tre­ma­toc­ra­nus, usi­sya, walteri
  • Buc­coc­hro­mis: Buc­coc­hro­mis atri­ta­e­nia­tus, hete­ro­ta­e­nia, lep­tu­rus, noto­ta­e­nia, ocu­la­tus, rho­ade­sii, spec­ta­bi­lis, trewavasae
  • Pse­udot­rop­he­us: Pse­udot­rop­he­us ater, auro­ra, bar­lo­wi, crab­ro, cyane­us, dema­so­ni, ele­gans, elon­ga­tus, fain­zil­be­ri, fla­vus, fus­co­ides, fus­cus, hajo­ma­y­lan­di, lanis­ti­co­la, living­sto­nii, lom­bar­doi, lon­gi­or, lucer­na, mac­ropht­hal­mus, mic­ros­to­ma, minu­tus, modes­tus, novem­fas­cia­tus, pur­pu­ra­tus, sau­lo­si, soco­lo­fi, trop­he­ops, tur­si­ops, wil­liam­si, zeb­ra
  • May­lan­dia: May­lan­dia auro­ra, bar­lo­wi, bene­tos, cal­lai­nos, crab­ro, cyne­us­mar­gi­na­tus, ele­gans, emmil­tos, est­he­rae, fain­zil­be­ri, gres­ha­kei, hajo­ma­y­lan­di, hete­ro­pic­ta, chry­so­mal­los, lanis­ti­co­la, living­sto­ni, lom­bar­doi, mben­ji, melab­ran­chi­on, pha­e­os, pur­sa, pyr­so­no­tus, thap­si­no­gen, xans­to­ma­chus, zebra
  • Mela­noc­hro­mis: Mela­noc­hro­mis aura­tus, bali­odig­ma, bene­tos, bre­vis, chi­po­kae, cyane­or­hab­dos, dia­lep­tos, elas­to­de­ma, hete­roc­hro­mis, inter­rup­tus, joan­john­so­nae, johan­nii, lab­ro­sus, lepi­dia­dap­tes, loriae, main­ga­no, mela­nop­te­rus, mel­li­tus, paral­le­lus, peri­le­ucos, per­spi­cax, robus­tus, simu­lans, ver­mi­vo­rus, xanthodigma
  • Uta­ka cich­li­dy: afric­ké cich­li­dy žijú­ce vo voľ­nej vode: Alti­cor­pus, Aris­toc­hro­mis, Aulo­no­ca­ra, Buc­coc­hro­mis, Cap­ric­hro­mis, Cham­psoc­hro­mis, Che­i­loc­hro­mis, Chi­lo­ti­la­pia, Chro­mis, Pla­ci­doc­hro­mis, Copa­dic­hro­mis, Core­ma­to­dus, Cte­nop­ha­rynx, Cyr­to­ca­ra, Dimi­di­oc­hro­mis, Dip­lo­ta­xo­don, Doci­mo­dus, Eclec­toc­hro­mis, Exo­choc­hro­mis, Fos­so­roc­hro­mis, Hap­loc­hro­mis, Hemi­ta­e­ni­oc­hro­mis, Hemi­ti­la­pia, Leth­ri­nops, Lich­noc­hro­mis, Myloc­hro­mis, Nae­voc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nyas­sac­hro­mis, Otop­ha­rynx, Pal­li­doc­hro­mis, Pla­ci­doc­hro­mis, Pla­tyh­nat­hoc­hro­mis, Pro­to­me­las, Pse­udo­hap­loc­hro­mis, Pse­udoc­re­ni­lab­rus, Rhamp­hoc­hro­mis, Scia­e­noc­hro­mis, Stig­ma­toc­hro­mis, Tae­ni­oleth­ri­nops, Tra­mi­ti­chor­mis, Tyrannochromis. 

Tan­ga­nic­ké cichlidy

Tanganyika-​Cichliden

  • Alto­lam­pro­lo­gus: Alto­lam­pro­lo­gus cal­vus, com­pres­si­ceps, fas­cia­tus, sumbu

Juho­ame­ric­ké cichlidy

Sůda­me­ri­ka­nis­che Buntbarsche

  • Aequ­idens: Aequ­idens awa­ni, bise­ria­tus, chi­man­ta­nus, coeru­le­opunc­ta­tus, dia­de­ma, dor­si­ger, duopunc­ta­tus, epae, gea­yi, ger­ci­liae, hoeh­nei, latif­rons, maro­nii, mau­e­sa­nus, metae, micha­e­li, pal­li­dus, palo­eme­uen­sis, pat­ric­ki, pla­gi­ozo­na­tus, por­ta­leg­ren­sis, pota­ro­en­sis, pul­cher, pulch­rus, rivu­la­tus, ron­do­ni, sapa­y­en­sis, tetramerus
  • Apis­to­gram­ma: Apis­to­gram­ma agas­si­zii, black, amo­enum, arua, bita­e­nia­ta, borel­lii, bre­vis, caca­tu­oides, cae­tei, comm­brae, cru­zi, dip­lo­ta­e­nia, eli­za­bet­hae, euno­tus, geis­le­ri, gep­hy­ra, gib­bi­ceps, gos­sei, hip­po­ly­tae, hoig­nei, hongs­loi, incons­pi­cua, ini­ri­dae, juru­en­sis, lin­kei, lue­lin­gi, maci­lien­sis, mac­mas­te­ri, mein­ke­ni, moae, nijs­se­ni, nor­ber­ti, ort­man­ni, pan­du­ri­ni, par­va, pau­ci­squ­amis, pay­ami­no­nis, per­so­na­ta, per­ten­se, piau­ien­sis, ple­uro­ta­e­nia, pulch­ra, rega­ni, res­ti­cu­lo­sa, rorai­mae, rupu­nu­ni, sta­ec­ki, ste­in­dach­ne­ri, tae­nia­tum, tri­fas­cia­ta, uau­pe­si, urte­a­gai, vie­ji­ta, vie­ji­ta red, vie­ji­ta snickers
  • Archo­cen­trus: Archo­cen­trus cen­trar­chus, cut­te­ri, nano­lu­te­us, nig­ro­fas­cia­tus, saji­ca, spilurus

Živo­rod­ky žijú v juž­nej čas­ti Sever­nej Ame­ri­ky, v Stred­nej a Juž­nej Ame­ri­ke a malá časť v Juho­vý­chod­nej Ázii. Čo sa týka vyme­dze­nia sku­pi­ny ​“živo­rod­ky” tak nara­zí­me na prob­lém ume­lo vytvo­re­nej sku­pi­ny, kto­rá nemá jas­né taxo­no­mic­ké odô­vod­ne­nie. Je to skôr funkč­ná sku­pi­na, ale­bo fyzi­olo­gic­ká. Pred­sta­vu­jú šty­ri čeľa­de: Goode­i­dae, Anab­le­pi­dae, Poeci­li­i­dae (pat­ria­ce do radu Cyp­ri­no­don­ti­for­mes), Hemi­ramp­hi­dae (pat­ria­ce medzi Belo­ni­for­mes). Medzi tzv. živo­rod­ka­mi náj­de­me pomer­ne dosť dru­hov, kto­ré sa živo­ro­dos­ťou nevyz­na­ču­jú. Viac v samos­tat­nom člán­ku. Tet­ry sú vďač­né ryby naj­mä svo­jím spo­lo­čen­ským sprá­va­ním. Hor­šie je to už z ich roz­mno­žo­va­ním – pochá­dza­jú zväč­ša z Juž­nej Ame­ri­ky, z povo­dia Ama­zo­nu, kde sú pod­mien­ky pomer­ne homo­gén­ne a špe­ci­fic­ké. Mno­ho tetier žije v kys­lej vode, z níz­kou hla­di­nou váp­ni­ka a hor­čí­ka, ale často­krát z vyš­ším obsa­hom ostat­ných iónov. Pre úče­ly akva­ris­tu sa teda naj­mä pre roz­mno­žo­va­nie hodí voda v roz­sa­hu pH 6 – 6,8, nie je výnim­kou aj 4.5 – 5, cel­ko­vá tvrdo­sť maxi­mál­ne do 10 °dGH, uhli­či­ta­no­vá tvrdo­sť 0 – 5 °dKH, vodi­vosť 200 – 450 µS. Ikry tetier sú zväč­ša náchyl­né na svet­lo. Vytie­ra­ciu nádrž a pre­dov­šet­kým ikry po tre­ní je vhod­né zatem­niť. Dvom dru­hom Para­che­i­ro­don inne­si a Para­che­i­ro­don axel­ro­di sa venu­jem pod­rob­nej­šie. Tet­ry sa vyslo­ve­ne hodia do spo­lo­čen­ské­ho akvá­ria, kde sa ak ich je dosta­tok veľ­mi pek­ne pre­ja­ví ich hej­no­vi­té sprá­va­nie. Mys­lím, že nemu­sí to byť ani nad­še­nec pre ryby, ale kaž­dé­mu sa zapá­či keď pozo­ru­je ako sa naraz pohne 50 neóniek čer­ve­ných, ale­bo hoci tetier cit­ró­no­vých. Rod Asty­anax: Asty­anax abra­mis, abra­mo­ides, acant­ho­gas­ter, aene­us, albe­olus, albur­nus, alti­pa­ra­nae, angus­tif­rons, ante­ri­or, ante­ro­ides, arman­doi, asym­met­ri­cus, atra­to­en­sis, bima­cu­la­tus, bour­ge­ti, bre­vir­hi­nus, cor­do­vae, dagu­ae, eigen­man­ni­orum, esse­qu­iben­sis, fas­cia­tus, fes­tae, fili­fe­rus, giton, goy­acen­sis, gra­ci­li­or, guapo­ren­sis, guia­nen­sis, gym­no­ge­nys, inte­ger, jor­da­ni, keit­hi, ken­ne­dyi, kul­lan­de­ri, leopol­di, line­a­tus, lon­gi­or, mag­da­le­nae, mari­onae, maro­nien­sis, maxi­mus, megas­pi­lu­ra, metae, meunie­ri, mexi­ca­nus, mic­ro­le­pis, muc­ro­na­tus, mul­ti­dens, muta­tor, myer­si, nasu­tus, nica­ra­gu­en­sis, ocel­la­tus, ort­ho­dus, para­gu­ay­en­sis, para­na­hy­bae, pin­na­tus, poetzsch­kei, poly­le­pis, pota­ro­en­sis, rega­ni, ribe­i­rae, ruber­ri­mus, sal­tor, scab­ri­pin­nis, schu­bar­ti, scin­til­lans, sco­lo­gas­ter, stil­be, super­bus, sym­met­ri­cus, tae­nia­tus, trie­ryth­rop­te­rus, vali­dus, vene­zu­e­lae, zonatus. 

Lebend­ge­bä­ren­de Zahn­karp­fen, auch als ​“živo­rod­ky” bekannt, leben im süd­li­chen Teil Nor­da­me­ri­kas, in Mittel- und Süda­me­ri­ka sowie in einem kle­i­nen Teil Südos­ta­siens. Die Grup­pe ​“živo­rod­ky” stößt jedoch auf das Prob­lem einer künst­lich ges­chaf­fe­nen Grup­pie­rung, die kei­ne kla­re taxo­no­mis­che Beg­rün­dung hat. Es han­delt sich eher um eine funk­ti­ona­le oder phy­si­olo­gis­che Grup­pe. Sie umfasst vier Fami­lien: Goode­i­dae, Anab­le­pi­dae, Poeci­li­i­dae (gehört zur Ord­nung Cyp­ri­no­don­ti­for­mes) und Hemi­ramp­hi­dae (gehört zu den Belo­ni­for­mes). Unter den soge­nann­ten ​“živo­rod­ky” gibt es vie­le Arten, die sich nicht durch Lebend­ge­burt aus­ze­ich­nen. Mehr dazu in einem sepa­ra­ten Artikel.

Tetras sind dank­ba­re Fis­che, beson­ders wegen ihres sozia­len Ver­hal­tens. Es wird jedoch sch­wie­ri­ger, wenn es um ihre Fortpf­lan­zung geht. Sie stam­men größten­te­ils aus Süda­me­ri­ka, aus dem Amazonas-​Einzugsgebiet, wo die Bedin­gun­gen ziem­lich homo­gen und spe­zi­fisch sind. Vie­le Tetras leben in sau­rem Was­ser mit nied­ri­gem Gehalt an Kal­zium und Mag­ne­sium, aber oft mit einem höhe­ren Gehalt an ande­ren Ionen. Für die Zucht ist daher Was­ser im Bere­ich von pH 6−6,8, gele­gen­tlich auch 4,5−5, Gesamt­här­te maxi­mal 10 °dGH, Kar­bo­nat­här­te 0 – 5 °dKH, Leit­fä­hig­ke­it 200 – 450 µS am bes­ten gee­ig­net. Tetra-​Eier sind in der Regel lich­temp­find­lich. Es ist rat­sam, das Laich­bec­ken und beson­ders die Eier nach dem Ablai­chen abzudecken.

Ich befas­se mich genau­er mit zwei Arten, Para­che­i­ro­don inne­si und Para­che­i­ro­don axel­ro­di. Tetras eig­nen sich beson­ders gut für Geme­in­schaft­sa­qu­arien, in denen ihr sch­war­mar­ti­ges Ver­hal­ten gut zur Gel­tung kommt. Ich den­ke, man muss kein Fisch­lieb­ha­ber sein, um es zu schät­zen, wenn man sieht, wie sich 50 Rote Neons oder Zit­ro­nen­te­tras gle­i­ch­ze­i­tig bewe­gen. Die Gat­tung Asty­anax umfasst Arten wie Asty­anax abra­mis, abramoides …

Kap­ro­zúb­ky – halan­čí­ky sú dru­hy Ame­ri­ky, Afri­ky, kto­ré žijú v peri­odic­kých vodách, naj­mä v Juž­nej Ame­ri­ke čas­to doslo­va v kalu­žiach, kto­ré sú v obdo­bí daž­ďov zalia­te vodou a v obdo­bí sucha vysy­cha­jú. Tie­to ryby sa teda čas­to doží­va­jú iba jedi­ný rok. Afric­ké dru­hy sú aj 2 až 4 roč­né. Typic­ké kap­ro­zúb­ky nakla­dú ikry, kto­ré jed­no­du­cho neskôr vyschnú. Impulz na vývoj zárod­ku done­sie so sebou až opä­tov­ný dážď na začiat­ku obdo­bia daž­ďov. Simu­lá­cia toh­to pro­ce­su je aj zákla­dom úspe­chu pri ich roz­mno­žo­va­ní v zaja­tí, v našich nádr­žiach. Kap­ro­zúb­ky, v Čechách ozna­čo­va­né ako halan­čí­ky sú blíz­ke prí­buz­né živo­rod­kám. Nie­kto­ré zná­me rody: Aphy­o­se­mi­on, Cyno­le­bias, Epi­pla­tys. Aphy­o­se­mi­on: Aphy­o­se­mi­on ahli, …

Halb­schnäb­ler, auch als halan­čí­ky bekannt, sind Arten aus Ame­ri­ka und Afri­ka, die in peri­odis­chen Gewäs­sern leben, ins­be­son­de­re in Süda­me­ri­ka oft buchs­täb­lich in Pfüt­zen, die in der Regen­ze­it übersch­wemmt und in der Troc­ken­ze­it aus­get­rock­net sind. Die­se Fis­che leben daher oft nur ein Jahr. Afri­ka­nis­che Arten kön­nen auch 2 bis 4 Jah­re alt wer­den. Typis­che Halb­schnäb­ler legen Eier, die spä­ter ein­fach aus­trock­nen. Der Impuls für die Embry­o­ent­wick­lung erfolgt mit dem erne­uten Regen zu Beginn der Regen­ze­it. Die Simu­la­ti­on die­ses Pro­zes­ses ist auch die Grund­la­ge für erfolg­re­i­che Zucht in Gefan­gen­schaft, in unse­ren Aqu­arien. Halb­schnäb­ler, in Tsche­chien als halan­čí­ky bez­e­ich­net, sind enge Ver­wand­te der Lebend­ge­bä­ren­den Zahn­karp­fen. Eini­ge bekann­te Gat­tun­gen sind: Aphy­o­se­mi­on, Cyno­le­bias, Epi­pla­tys. Aphy­o­se­mi­on: Aphy­o­se­mi­on ahli …

Kap­ro­vi­té sú zväč­ša veľ­mi zve­da­vé ryby žijú naj­mä v juho­vý­chod­nej Ázii, v Indii, v Číne. Rody Bar­bus, Capo­tea, Pun­tius. Nie­kto­ré ako napr. Pun­tius sa doká­žu pris­pô­so­biť aj pomer­ne chlad­nej vode. Mre­ny Bar­bus: Bar­bus abla­bes, abo­inen­sis, acu­ti­ceps, aene­us, afro­ha­mil­to­ni, afro­ver­na­yi, alba­ni­cus, alber­ti, allu­au­di, alo­yi, altia­na­lis alti­dor­sa­lis, alva­re­zi, aman­po­ae, ama­to­li­cus, ambo­se­li, amp­hi­gram­ma, andre­wi, ane­ma, annec­tens, anniae, anop­lus, ansor­gii, aple­uro­gram­ma, apo­en­sis, ara­bi­cus, aram­bour­gi, arcis­lon­gae, argen­te­us, aspi­lus, aspius, ata­ko­ren­sis, atkin­so­ni, atro­ma­cu­la­tus, bagb­wen­sis, bar­bus, bar­nar­di, barot­se­en­sis, bate­sii, bau­do­ni, bawku­en­sis, bellc­ros­si, bif­re­na­tus, bigor­nei, bino­ta­tus, boboi, boca­gei, bour­da­riei, bra­chy­cep­ha­lus, bra­chy­gram­ma, braz­zai, bre­vi­ceps, bre­vi­dor­sa­lis, bre­vi­la­te­ra­lis, bre­vi­pin­nis, bre­vis­pi­nis, bri­char­di, byn­ni, cade­na­ti, cali­dus, cal­len­sis, cal­lip­te­rus, camp­ta­cant­hus, can­dens, cani­nus, canis, capen­sis, capi­to, car­do­zoi, carens, cas­tra­si­bu­tum, cate­na­rius, cau­do­sig­na­tus, cau­do­vit­ta­tus, cer­cops, chi­ca­pa­en­sis, chium­be­en­sis, chlo­ro­ta­e­nia, cho­lo­en­sis, cis­cau­ca­si­cus, cit­ri­nus, clau­di­nae, clau­se­ni, cod­ring­to­ni, col­lar­ti, comi­zo, com­pi­nei, con­dei, con­gi­cus, cyc­lo­le­pis, dar­te­vel­lei, degu­idei, deser­ti, dia­lo­nen­sis, diti­nen­sis, dor­so­li­ne­a­tus, ebur­ne­en­sis, elep­han­tis, ensis, eru­bes­cens, eryt­hro­zo­nus, eso­ci­nus, ethi­opi­cus, eubo­icus, eurys­to­mus, euta­e­nia, evan­si, eve­ret­ti, exu­la­tus, fas­ci­ola­tus, fasolt, fou­ten­sis, frits­chii, gana­nen­sis, ges­tet­ne­ri, girar­di, gokts­chai­cus, gra­e­cus, gra­ell­sii, gre­en­wo­odi, gru­ve­li, guil­di, guine­en­sis, guira­li, guira­onis, guliel­mi, gur­ne­yi, haa­si, haa­sia­nus, habe­re­ri, holo­ta­e­nia, hos­pes, hulo­ti, huls­ta­er­ti, hume­ra­lis, humi­lis, humph­ri, hyp­so­le­pis, ina­e­qu­alis, inno­cens, inter­me­dius, itu­rii, jack­so­ni, jae, jans­sen­si, johns­to­nii, jub­bi, kamo­lon­do­en­sis, kers­te­nii, kess­le­ri, kim­ber­le­y­en­sis, kis­sien­sis, kuilu­en­sis, lacer­ta, lago­en­sis, lama­ni, late­ris­tri­ga, lati­ceps, lau­zan­nei, leonen­sis, libe­rien­sis, line­a­tus, line­oma­cu­la­tus, litam­ba, lon­gi­ceps, lon­gi­fi­lis, love­rid­gii, luapu­lae, lucius, lufu­kien­sis, luikae, lujae, lukin­dae, luku­sien­sis, lulu­ae, mace­do­ni­cus, macha­doi, maci­nen­sis, mac­ro­ceps, mac­ro­le­pis, mac­rops, mac­ro­ta­e­nia, mag­da­le­nae, mala­cant­hus, mani­cen­sis, mare­qu­en­sis, mariae, mar­mo­ra­tus, mar­to­rel­li, matt­he­si, mat­to­zi, mawam­bi, mawam­bien­sis, mba­mi, medi­osqu­ama­tus, meri­di­ona­lis, mic­ro­bar­bis, mic­ro­cep­ha­lus, mic­ro­ne­ma, mic­ro­te­ro­le­pis, mimus, miole­pis, mira­bi­lis, moco­en­sis, moha­si­cus, mote­ben­sis, mul­ti­li­ne­a­tus, mun­go­en­sis, mur­sa, musum­bi, myer­si, nan­ning­si, nasus, nata­len­sis, neefi, neg­lec­tus, neuma­y­eri, nige­rien­sis, nig­ri­fi­lis, nig­ro­lu­te­us, nioko­lo­en­sis, nou­nen­sis, nyan­zae, oli­go­gram­mus, oli­go­le­pis, oli­va­ce­us, owe­nae, oxyr­hyn­chus, pagens­te­che­ri, pal­li­dus, palu­di­no­sus, papi­lio, parab­la­bes, para­jae, para­wal­dro­ni, pau­ci­squ­ama­tus, pel­leg­ri­ni, pelo­pon­ne­sius, pen­ta­zo­na, perin­ce, petch­kov­skyi, petit­je­a­ni, pier­rei, pin­nau­ra­tus, pla­tyr­hi­nus, ple­be­jus, ple­uro­gram­ma, ple­urop­ho­lis, pobe­gu­ini, poechii, poly­le­pis, pre­spen­sis, pri­ona­cant­hus, pro­ge­nys, pse­udog­nat­ho­don, pse­udo­top­pi­ni, puel­lus, pumi­lus, punc­ti­ta­e­nia­tus, pyg­ma­e­us, quad­ri­punc­ta­tus, radia­tus, raim­baul­ti, rei­nii, rhi­nop­ho­rus, roca­da­si, roha­ni, rosae, rous­sel­lei, rou­xi, roy­lii, ruasae, sach­si, sac­ra­tus, sales­sei, sal­mo, schou­te­de­ni, sch­wa­nen­fel­di, scla­te­ri, ser­ra, sexra­dia­tus, some­re­ni, somp­hong­si, spe­le­ops, stan­le­yi, stap­per­sii, stau­chi, ste­in­dach­ne­ri, stig­ma­se­mi­on, stig­ma­to­py­gus, subi­nen­sis, sub­li­mus, sub­li­ne­a­tus, syl­va­ti­cus, syn­tre­cha­le­pis, tae­ni­op­le­ura, tae­niu­rus, tai­ten­sis, tan­gan­den­sis, tau­ri­cus, tegu­li­fer, tetras­pi­lus, tetras­tig­ma, tet­ra­zo­na, tha­ma­la­ka­nen­sis, thy­si, tie­ko­roi, tit­te­ya, tomien­sis, ton­ga­en­sis, top­pi­ni, tra­chyp­te­rus, tra­orei, tre­uren­sis, tre­ve­ly­ani, tri­ma­cu­la­tus, tri­no­ta­tus, tris­pi­lo­ides, tris­pi­lo­mi­mus, tris­pi­lop­le­ura, tris­pi­los, tro­pi­do­le­pis, tybe­ri­nus, uni­ta­e­nia­tus, uros­tig­ma, uro­ta­e­nia, usam­ba­rae, van­de­rys­ti, vik­to­ria­nus, vivi­pa­rus, wal­ke­ri, well­ma­ni, wurt­zi, yeien­sis, yon­gei, zal­bien­sis, zan­zi­ba­ri­cus. Botia: Botia almor­hae, beau­for­ti, berd­mo­rei, bir­di, cau­di­punc­ta­ta, dario, dayi, eos, guili­nien­sis, helo­des, his­tri­oni­ca, hyme­nop­hy­sa, lecon­tei, loha­cha­ta, lon­gi­dor­sa­lis, lon­gi­ven­tra­lis, mac­ra­cant­hus, modes­ta, mor­le­ti, nig­ro­li­ne­a­ta, pulch­ra, ree­ve­sae, rever­sa, rostra­ta, sidt­hi­mun­ki, stria­ta, superciliaris.

Die Karp­fen­fis­che sind in der Regel sehr neugie­ri­ge Fis­che und leben haupt­säch­lich in Südos­ta­sien, Indien und Chi­na. Zu den Gat­tun­gen gehören Bar­bus, Capo­tea, Pun­tius. Eini­ge, wie zum Beis­piel Pun­tius, kön­nen sich auch an rela­tiv küh­les Was­ser anpas­sen. Karp­fen­fis­che der Gat­tung Barbus.

Laby­rint­ky mož­no ozna­čiť ako pokoj­né ryby. Dru­hy, kto­ré na dýcha­nie pou­ží­va­jú zvlášt­ny apa­rát – laby­rint. Žijú naj­mä v juho­vý­chod­nej Ázii, kde je vo vode obrov­ské množ­stvo mate­riá­lu – orga­nic­ké­ho mate­riá­lu, rast­lín pri­sad­nu­tých aj plá­va­jú­cich a v tro­pic­kej Afri­ke. Mož­no aj pre­to vznik­lo také pris­pô­so­be­nie, pre­to­že kys­lí­ka je v tých­to vodách pome­nej. Pat­ria sem aj popu­lár­ne bojov­ni­ce (Bet­ta), kto­rých sa vyzna­ču­jú zau­jí­ma­vý džen­tl­men­ský sprá­va­ním pri boji medzi sok­mi. Medzi nimi sú nie­kto­ré dru­hy papu­ľov­ce podob­ne ako je čas­té u cich­líd. Koli­za je druh, kto­rý rov­na­ko sta­via pri roz­mno­žo­va­ní peno­vé hniez­da, ale kto­ré­ho poter pat­rí medzi naj­men­ší na sve­te – pre jeho odcho­ve je dopo­ru­če­ná maxi­mál­na výš­ka hla­di­ny 10 cm. Nie­kto­ré zná­me rody: Tri­cho­gas­ter – gura­ma, Coli­sa, Bet­ta – bojov­ni­ca. Belo­n­tia: Belo­n­tia has­sel­ti, sig­na­ta, Bojov­ni­ce Bet­ta: Bet­ta aka­ren­sis, albi­mar­gi­na­ta, ana­ba­to­ides, balun­ga, bel­li­ca, bre­vi­obe­sus, bro­wno­rum, bur­di­ga­la, chan­no­ides, chi­ni, chlo­rop­ha­rynx, coc­ci­na, dimi­dia­ta, edit­hae, eni­sae, foers­chi, fus­ca, hip­po­si­de­ros, imbel­lis, livi­da, mac­ros­to­ma, mini­opin­na, ocel­la­ta, pato­ti, per­sep­ho­ne, pi, pic­ta, pin­gu­is, pri­ma, pug­nax, pulch­ra, rena­ta, rub­ra, ruti­lans, schal­le­ri, simo­rum, sim­plex, sma­rag­di­na, spi­lo­to­ge­na, splen­dens, stro­hi, tae­nia­ta, tomi, tus­sy­ae, uni­ma­cu­la­ta, wase­ri Pan­cier­ni­ky – Cal­lich­ty­i­dae sa roz­de­ľu­jú sa na dve pod­če­ľa­de: Cal­licht­hy­i­nae s rod­mi: Cal­licht­hys, Hop­los­ter­num, Mega­le­chis, Lept­hop­los­ter­num, Dia­ne­ma, kto­rá obsa­hu­je len hŕs­tku dru­hov a na obrov­skú sku­pi­nu Cory­do­ra­di­nae s rod­mi: Cory­do­ras, Bro­chis, Aspi­do­ras. Do prvej sku­pi­ny pat­ria pomer­ne veľ­ké dru­hy, kto­ré tvo­ria podob­ne ako laby­rint­ky peno­vé hniez­do. Pod­če­ľaď Cory­do­ra­di­nae ikry oby­čaj­ne lepí na sub­strát. Pan­cier­ni­ky sa čas­to mno­žia v pra­xi hro­mad­ne. Vypro­vo­ku­je ich výdat­ná stra­va (niten­ky, prí­pad­ne patent­ky), čas­to stu­de­ná voda, čerstvá voda, zni­žo­va­nie hla­di­ny vody.

Laby­rinth­fis­che kön­nen als fried­li­che Fis­che bet­rach­tet wer­den. Es han­delt sich um Arten, die zum Atmen ein spe­ziel­les Organ – das Laby­rinth – ver­wen­den. Sie leben haupt­säch­lich in Südos­ta­sien, wo es eine rie­si­ge Men­ge an Mate­rial in Form von orga­nis­chem Mate­rial gibt, darun­ter Pflan­zen, die am Boden wach­sen, sowie sch­wim­men­de Pflan­zen, und in tro­pis­chem Afri­ka. Mög­li­cher­we­i­se hat sich die­se Anpas­sung des­halb ent­wic­kelt, weil in die­sen Gewäs­sern weni­ger Sau­ers­toff vor­han­den ist. Dazu gehören auch die belieb­ten Kampf­fis­che (Bet­ta), die sich durch inte­res­san­tes Gentleman-​Verhalten wäh­rend Kämp­fen zwis­chen Riva­len aus­ze­ich­nen. Eini­ge von ihnen haben Merk­ma­le von Laby­rinth­fis­chen, ähn­lich wie es bei Bunt­bars­chen häu­fig der Fall ist. Der Coli­sa ist eine Art, die beim Lai­chen eben­falls ein Schaum­nest baut, aber deren Nach­wuchs zu den kle­ins­ten der Welt gehört – die maxi­ma­le Was­ser­spie­gel­höhe für die Auf­zucht bet­rägt emp­foh­le­ner­we­i­se 10 cm. Eini­ge bekann­te Gat­tun­gen sind Tri­cho­gas­ter – Gura­mis, Coli­sa, Bet­ta – Kampf­fis­che. Belo­n­tia: Belo­n­tia has­sel­ti, sig­na­ta, Kampf­fis­che Bet­ta: Bet­ta aka­ren­sis, albi­mar­gi­na­ta, ana­ba­to­ides, balun­ga, bel­li­ca, bre­vi­obe­sus, bro­wno­rum, bur­di­ga­la, chan­no­ides, chi­ni, chlo­rop­ha­rynx, coc­ci­na, dimi­dia­ta, edit­hae, eni­sae, foers­chi, fus­ca, hip­po­si­de­ros, imbel­lis, livi­da, mac­ros­to­ma, mini­opin­na, ocel­la­ta, pato­ti, per­sep­ho­ne, pi, pic­ta, pin­gu­is, pri­ma, pug­nax, pulch­ra, rena­ta, rub­ra, ruti­lans, schal­le­ri, simo­rum, sim­plex, sma­rag­di­na, spi­lo­to­ge­na, splen­dens, stro­hi, tae­nia­ta, tomi, tus­sy­ae, uni­ma­cu­la­ta, wase­ri Pan­zer­wel­se – Cal­lich­ty­i­dae wer­den in zwei Unter­fa­mi­lien unter­te­ilt: Cal­licht­hy­i­nae mit den Gat­tun­gen Cal­licht­hys, Hop­los­ter­num, Mega­le­chis, Lept­hop­los­ter­num, Dia­ne­ma, die nur eine Hand­voll Arten ent­hält, und die rie­si­ge Grup­pe Cory­do­ra­di­nae mit den Gat­tun­gen Cory­do­ras, Bro­chis, Aspi­do­ras. Die ers­te Grup­pe umfasst ziem­lich gro­ße Arten, die ähn­lich wie Laby­rinth­fis­che Schaum­nes­ter bau­en. Die Unter­fa­mi­lie Cory­do­ra­di­nae legt ihre Eier nor­ma­ler­we­i­se an den Sub­stra­ten. Pan­zer­wel­se ver­meh­ren sich oft in der Pra­xis in gro­ßen Grup­pen. Aus­ge­löst wird dies durch reich­hal­ti­ge Nahrung (Würm­chen, gele­gen­tlich Arte­mia), oft küh­les Was­ser, fris­ches Was­ser und das Absen­ken des Wasserspiegels.

Z iných druhov

  • Jese­te­ry: Aci­pen­ser: Aci­pen­ser bae­rii, bai­ca­len­sis, bre­vi­ros­trum, dab­ry­anus, ful­ves­cens, guel­dens­ta­ed­tii, medi­ros­tris, mika­doi, mul­tis­cu­ta­tus, nacca­rii, nudi­ven­tris, oxy­rin­chus deso­toi, oxy­rin­chus oxy­rin­chus, per­si­cus, rut­he­nus, sch­renc­kii, sinen­sis, stel­la­tus, stu­rio, transmontanus
  • Klau­ni: Amp­hip­ri­on: Amp­hip­ri­on akal­lo­pi­sos, akin­dy­nos, allar­di, bicinc­tus, cha­go­sen­sis, chry­so­gas­ter, chry­sop­te­rus, clar­kii, ephip­pium, fre­na­tus, fus­co­cau­da­tus, late­zo­na­tus, lati­fas­cia­tus, leucok­ra­nos, mccul­lo­chi, mela­no­pus, nig­ri­pes, ocel­la­ris, oma­nen­sis, per­cu­la, peri­de­rai­on, polym­nus, rub­ro­cinc­tus, san­da­ra­ci­nos, sebae, thiel­lei, tricinctus
  • Prí­sav­ní­ky. Ancis­trus: Ancis­trus alga, bau­den­sis, boden­ha­me­ri, boli­via­nus, bre­vi­fi­lis, bre­vi­pin­nis, bro­wn LDA 160, bufo­nius, cala­mi­ta, cau­ca­nus, cen­tro­le­pis, chag­re­si, cirr­ho­sus, cla­ro LDA 08, cle­men­ti­nae, cryp­topht­hal­mus, damas­ce­ni, doli­chop­te­rus, dubius, eri­na­ce­us, eus­tic­tus, for­mo­so, ful­vus, gala­ni, gym­nor­hyn­chus, hete­ror­hyn­chus, hop­lo­ge­nys, jel­skii, latif­rons, leucos­tic­tus, line­ola­tus, lit­hur­gi­cus, mac­ropht­hal­mus, macu­la­tus, mala­cops, mara­cas­se, mar­ti­ni, mat­tog­ros­sen­sis, mega­los­to­mus, melas, mon­ta­nus, mul­tis­pi­nis, nudi­ceps, occi­den­ta­lis, occ­loi, pira­re­ta, piri­for­mis, punc­ta­tus, ranun­cu­lus, roths­chil­di, spi­no­sus, stig­ma­ti­cus, tam­bo­en­sis, tau­na­yi, tec­ti­ros­tris, tem­minc­ki, tri­ra­dia­tus, variolus

Störe: Aci­pen­ser: Aci­pen­ser baerii …
Clo­wn­fis­che (Ane­mo­nen­fis­che): Amp­hip­ri­on: Amp­hip­ri­on akallopisos …
Saug­mau­lwel­se (Har­nisch­wel­se): Ancis­trus: Ancis­trus alga …

Per­haps you have alre­a­dy encoun­te­red a situ­ati­on whe­re a bre­e­der clai­med that somet­hing is in the air. We our­sel­ves know that weat­her, sea­sons, light con­di­ti­ons during the day and night have a sig­ni­fi­cant impact on us. Simi­lar sta­te­ments can be heard or expres­sed when our fish are spa­wning, are ine­x­pli­cab­ly sick, or not doing well. This is rela­ted to bio­lo­gi­cal pro­ces­ses, bio­r­hythms that play an impor­tant role in the life of orga­nisms, and should not be forgotten.

Let’s return ana­lo­gi­cal­ly to humans – just ima­gi­ne how you would beha­ve if you could­n’t sle­ep or if you were loc­ked up alo­ne. One thing that aqu­arium hob­by­ists often don’t think about, but which also affects fish, is atmo­sp­he­ric pressure.

Bio­ge­og­rap­hic regi­ons – main are­as of fish and plant distribution.

Among the most well-​known regi­ons is the neot­ro­pi­cal regi­on – South Ame­ri­ca and North Ame­ri­ca. In South Ame­ri­ca, this inc­lu­des the Ori­no­co, Ama­zon, Rio Neg­ro – the area of the Echi­no­do­rus plant. In South Ame­ri­ca, you can find angel­fish, dis­cus, cich­lids such as Apis­to­gram­ma and pea­cock cich­lids, tet­ra fami­ly, gup­pies, kil­li­fish, and Bro­chis and Cory­do­ras cat­fish. Some cat­fish often live in rela­ti­ve­ly cold waters – 10°C and reach impres­si­ve sizes – up to 50 cm.

North Ame­ri­ca: In Mexi­co, repre­sen­ta­ti­ves of the live­be­a­rer genus Xip­hop­ho­rus live – kno­wn as pla­ties and swordtails.

Cen­tral Ame­ri­ca: If we dis­tin­gu­ish this rela­ti­ve­ly spe­ci­fic regi­on, you can find very inte­res­ting smal­ler cich­lids and many other inte­res­ting spe­cies here.

Afri­ca: Regi­ons with plants like Apo­no­ge­ton, Anu­bias inc­lu­de the Ethi­opian regi­on; Con­go – Cen­tral Afri­ca; Niger; Zambe­zi; Tan­ga­ny­i­ka – high con­tent of sodium bicar­bo­na­te; Mala­wi – occur­ren­ce of mbu­na cich­lids – rock-​dwelling fish and uta­ka cich­lids – free-​swimming fish; Vic­to­ria – many spe­cies of the Hap­loc­hro­mi­nae group.

Lake Mala­wi: The lake is loca­ted in the East Afri­can Rift Val­ley, whe­re a futu­re oce­a­nic rid­ge is for­ming. It is one of the lar­gest lakes in the world. It is home to pre­do­mi­nan­tly cich­lids, many of which are ende­mic spe­cies (found only there).

Lake Tan­ga­ny­i­ka: It is one of the lar­gest lakes in the world and the second dee­pest after Lake Bai­kal. It is loca­ted in the East Afri­can Rift, and its ave­ra­ge tem­pe­ra­tu­re during the year is around 23°C. The lake is home to pre­do­mi­nan­tly cich­lids, inc­lu­ding many ende­mic spe­cies and archaic fish forms.

Lake Vic­to­ria: A huge lake with a lar­ge num­ber of cich­lids, main­ly belo­n­ging to the Hap­loc­hro­mi­nae group.

Sout­he­ast Asia: Rivers like the Mekong and Gan­ges are are­as with a lar­ge num­ber of plants such as Vesi­cu­la­ria, Cryp­to­co­ry­ne, Mic­ro­so­rium, and fish like dani­os, ras­bo­ras, loaches, and laby­rinth fish.

Euro­pe: The old con­ti­nent does not pro­vi­de as much joy for aqu­arium ent­hu­siasts, except in col­dwa­ter aqu­ariums. Howe­ver, in seve­ral pla­ces in Slo­va­kia, the­re are warm cur­rents, usu­al­ly of geot­her­mal ori­gin, which pro­vi­de a nar­ro­wer tem­pe­ra­tu­re ran­ge for the sur­vi­val of subt­ro­pi­cal and tro­pi­cal species.

Sea: Mari­ne envi­ron­ments such as the Paci­fic, Atlan­tic, Indian Oce­an, Bal­tic Sea, Adria­tic Sea, Cas­pian Sea, etc.

Cich­lids – Cich­li­dae: Repre­sent about 1600 spe­cies, making them the lar­gest fami­ly of fish and one of the lar­gest among all orga­nisms. Cich­lids live on three con­ti­nents: in Afri­ca – Pel­vi­cac­hro­mis, Ste­a­toc­ra­nus, Hap­loc­hro­mis, Pse­udot­rop­he­us, Trop­he­us in South Ame­ri­ca – Cic­hla­so­ma, Astro­no­tus, Apis­to­gram­ma in Asia – Etroplus.

Mala­wi Cichlids:

Aulo­no­ca­ra, Buc­coc­hro­mis, Pse­udot­rop­he­us, May­lan­dia, Mela­noc­hro­mis, Uta­ka cich­lids (Afri­ca­na cich­lids living in open water): Alti­cor­pus, Aris­toc­hro­mis, Aulo­no­ca­ra, Buc­coc­hro­mis, Cap­ric­hro­mis, Cham­psoc­hro­mis, Che­i­loc­hro­mis, Chi­lo­ti­la­pia, Chro­mis, Pla­ci­doc­hro­mis, Copa­dic­hro­mis, Core­ma­to­dus, Cte­nop­ha­rynx, Cyr­to­ca­ra, Dimi­di­oc­hro­mis, Dip­lo­ta­xo­don, Doci­mo­dus, Eclec­toc­hro­mis, Exo­choc­hro­mis, Fos­so­roc­hro­mis, Hap­loc­hro­mis, Hemi­ta­e­ni­oc­hro­mis, Hemi­ti­la­pia, Leth­ri­nops, Lich­noc­hro­mis, Myloc­hro­mis, Nae­voc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nyas­sac­hro­mis, Otop­ha­rynx, Pal­li­doc­hro­mis, Pla­ci­doc­hro­mis, Pla­tyh­nat­hoc­hro­mis, Pro­to­me­las, Pse­udo­hap­loc­hro­mis, Pse­udoc­re­ni­lab­rus, Pte­roc­hro­mis, Rhamp­hoc­hro­mis, Scia­e­noc­hro­mis, Tae­ni­oleth­ri­nops, Tae­ni­oc­hro­mis, Tra­mi­tic­hro­mis, Tre­ma­toc­ra­nus, Tyran­noc­hro­mis, Tyran­noc­hro­mis, Pla­ci­doc­hro­mis, Pro­to­me­las, Pse­udo­hap­loc­hro­mis, Pse­udoc­re­ni­lab­rus, Pte­roc­hro­mis, Rhamp­hoc­hro­mis, Scia­e­noc­hro­mis, Tae­ni­oleth­ri­nops, Tae­ni­oc­hro­mis, Tra­mi­tic­hro­mis, Tre­ma­toc­ra­nus, Tyran­noc­hro­mis, Tyran­noc­hro­mis, Pse­udot­rop­he­us, Labi­doc­hro­mis, Iodot­rop­he­us, Nkhomo-​benga, Labe­ot­rop­he­us, Trop­he­ops, Labi­doc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Pse­udot­rop­he­us, Labi­doc­hro­mis, Iodot­rop­he­us, Nkhomo-​benga, Labe­ot­rop­he­us, Trop­he­ops, Labi­doc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Pse­udot­rop­he­us, Labi­doc­hro­mis, Iodot­rop­he­us, Nkhomo-​benga, Labe­ot­rop­he­us, Trop­he­ops, Labi­doc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Pse­udot­rop­he­us, Labi­doc­hro­mis, Iodot­rop­he­us, Nkhomo-​benga, Labe­ot­rop­he­us, Trop­he­ops, Labi­doc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Nim­bos­ta­tus, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Labe­ot­rop­he­us, Pse­udot­rop­he­us, Labi­doc­hro­mis, Iodot­rop­he­us, Nkhomo-​benga, Labe­ot­rop­he­us, Tropheops.

Tan­ga­ny­i­ka Cichlids:

As with Mala­wi, you can find a varie­ty of cich­lids here. The main dif­fe­ren­ce is that the rock-​dwelling cich­lids, mbu­na, are usu­al­ly smal­ler and have more spe­cies than in Lake Mala­wi. Howe­ver, you can also find lar­ger pre­da­tors here. Repre­sen­ta­ti­ves: Juli­doc­hro­mis, Neolam­pro­lo­gus, Cyp­ric­hro­mis, Para­cyp­ric­hro­mis, Lam­pricht­hys, Hap­loc­hro­mis, Cyp­ho­ti­la­pia, Pet­roc­hro­mis, Alto­lam­pro­lo­gus, Xeno­ti­la­pia, Enan­ti­opus, Opt­hal­mo­ti­la­pia, Eretmodus.

Ame­ri­can Cichlids:

The Ame­ri­can con­ti­nent offers a rich varie­ty of cich­lids. Apis­to­gram­ma, Cre­ni­cich­la, Gym­no­ge­op­ha­gus, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Cic­hla­so­ma, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Meso­nau­ta, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Meso­nau­ta, Cre­ni­cich­la, Gym­no­ge­op­ha­gus, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Cic­hla­so­ma, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Meso­nau­ta, Cre­ni­cich­la, Gym­no­ge­op­ha­gus, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Cic­hla­so­ma, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Meso­nau­ta, Cre­ni­cich­la, Gym­no­ge­op­ha­gus, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Cic­hla­so­ma, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Meso­nau­ta, Apis­to­gram­ma, Cre­ni­cich­la, Gym­no­ge­op­ha­gus, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Cic­hla­so­ma, Aequ­idens, Cle­ith­ra­ca­ra, Bio­to­do­ma, Lae­ta­ca­ra, Nan­na­ca­ra, Cre­ni­ca­ra, Iva­na­ca­ra, Retro­cu­lus, Dic­ros­sus, Mesonauta.

Asian Cich­lids:

Etrop­lus, Etrop­lus sura­ten­sis (gre­en chro­mi­de) – repre­sents the only cich­lid spe­cies in India.

Indian cich­lid Etrop­lus macu­la­tus is an ende­mic spe­cies to India.

Kri­ben­sis cich­lid (Pel­vi­cac­hro­mis pul­cher): Found in the Niger Del­ta, Nige­ria, and Cameroon.

Dwarf cich­lids (Apis­to­gram­ma, Mik­ro­ge­op­ha­gus, Nan­na­ca­ra, Tae­nia­ca­ra): They are found in South Ame­ri­ca, pri­ma­ri­ly in the Ama­zon River basin.

The­re is an inc­re­dib­le diver­si­ty of fish spe­cies across the glo­be, each adap­ted to its spe­ci­fic envi­ron­ment. It’s essen­tial for aqu­arium hob­by­ists to unders­tand the natu­ral habi­tats of the fish they keep to pro­vi­de the best possib­le care and repli­ca­te tho­se con­di­ti­ons as clo­se­ly as possib­le in the aquarium.

Use Facebook to Comment on this Post

Akvaristika, Biológia

Parametre vody

skala
Hits: 39742

Voda – H2O je spo­lu zo sln­kom asi naj­dô­le­ži­tej­šia pod­mien­ka živo­ta. Je to zlú­če­ni­na vodí­ka a kys­lí­ka. Ak v ché­mii povie­me roz­to­ky bez ďal­šie­ho prí­vlas­t­ku, je jas­né že ide o roz­tok vo vode. Voda sa nachá­dza v živých sústa­vách, v tka­ni­vách živo­čí­chov, ple­ti­vách rast­lín, v pro­ka­ry­o­tic­kých orga­niz­moch, v bak­té­riách, v orga­ne­lách buniek. Vo vode vzni­kol aj život, voda dáva pries­tor vzni­ku. Medzi vodí­kom a kys­lí­kom je špe­ci­fic­ká väz­ba, takz­va­ná vodí­ko­vá väz­ba, pre­to­že inak by bola voda za nor­mál­nych fyzi­kál­nych pod­mie­nok pri izbo­vej tep­lo­te plyn. Navy­še voda má tú vlast­nosť, že je ​„naj­ťaž­šia“ pre tep­lo­te 4°C. Vďa­ka tomu, rie­ky, jaze­rá, poto­ky v zime neza­mŕ­za­jú od dna, čo by malo fatál­ne dôsled­ky. Vodí­ko­vá väz­ba spô­so­bu­je aj ďal­šiu ano­má­liu – pev­né sku­pen­stvo vody je red­šie ako v sta­ve kva­pa­li­ny. To zaprí­či­ňu­je trha­nie fliaš, narú­ša­nie väzieb v bun­kách orga­niz­mov pri tep­lo­tách pod bodom mra­zu. Voda v prí­ro­de však nie je nikdy čis­tá. Vždy obsa­hu­je čosi v sebe. V nej sa roz­púš­ťa mno­ho látok ako som už naz­na­čil vyš­šie. More zamŕ­za pri niž­šej tep­lo­te ako slad­ká voda, pre­to­že obsa­hu­je rela­tív­ne vyš­šie per­cen­to prí­me­sí, naj­mä solí. Prie­mer­ne 3.5%. Bod mra­zu mor­skej vode je oko­lo ‑1.7 °C. Che­mic­ky čis­tá voda je voda ste­ril­ná. Sku­pen­stvá vody takis­to vie snáď kaž­dý pome­no­vať – ľad, voda, vod­ná para.

Voda sa vyzna­ču­je puf­rač­nou schop­nos­ťou v závis­los­ti od roz­pus­te­ných látok v nej. To zna­me­ná, že doká­že pomer­ne účin­ne tlmiť rôz­ne vply­vy. Pre akva­ris­tu je táto vlast­nosť tak­mer vždy výho­dou. Voda má vyš­šiu puf­rač­nú schop­nosť ak je boha­tá na mine­rá­ly. Lát­ky v prí­ro­de sa sko­ro vždy vysky­tu­jú vo for­me iónov – sú teda diso­ci­ova­né. Vo vode obzvlášť. V akej podo­be, závi­sí od veľ­ké­ho množ­stva fak­to­rov. Voda je jed­no­du­cho poklad. My ako akva­ris­ti pou­ží­va­me oby­čaj­ne vodu pit­nú z vodo­vod­nej sie­te. Táto voda je pre akva­ris­ti­ku vhod­ná, ale zďa­le­ka nie ide­ál­na. Úpra­vy, kto­ré vodu zasiah­li počas jej tran­s­por­tu k nám sú naklo­ne­né nezá­vad­nos­ti pre nás ľudí, ako zdroj základ­nej teku­ti­ny na poží­va­nie, ale nie pre život v akvá­riu. Dnes sa už v ove­ľa men­šej mie­re v čis­tič­kách pou­ží­va na dez­in­fek­ciu chlór, ale kaž­do­pád­ne čerstvá voda obsa­hu­je mno­ho ply­nov, kto­ré nie sú žia­du­ce pre naše ryby. Máme dve mož­nos­ti ako sa toho zba­viť – buď príp­rav­ka­mi na to urče­ný­mi z obcho­du, ale­bo odstá­tím. Chlór vypr­chá behom 2 hodín – zále­ží od toho aká veľ­ká je plo­cha hla­di­ny a či je umož­ne­ný jej voľ­ný prie­chod. Ostat­né ply­ny vypr­cha­jú do 2 až 4 dní. Nie­kto­ré dru­hy sú chú­los­ti­vej­šie viac, iné menej, ale­bo prak­tic­ky vôbec.

Sprá­va­nie rýb nám čas­to napo­vie. Čias­toč­ne pomô­že napúš­ťa­nie vody poma­lým tokom v dlhej hadi­ci. To má napo­kon aj súvis so zvý­še­ním tep­lo­ty napúš­ťa­nej vody. Vhod­nej­šia je voda stu­de­ná ako tep­lá. Ak nemá­me vodu ohrie­va­nú boj­le­rom. Voda vo vodo­vod­nej sie­ti sa jed­no­znač­ne pou­ží­va naj­čas­tej­šie. Keď­že sa táto voda pou­ží­va ako voda pit­ná, moh­li by sme pred­po­kla­dať, že jej para­met­re by mali zod­po­ve­dať požia­dav­kám akva­ris­ti­ky. Veď pred­sa pit­ná voda dodr­žia­va nor­mu, hygie­nic­ké požia­dav­ky. Nie je tomu cel­kom tak, to čo vyho­vu­je nám, nie vždy je ide­ál­ne pre ryby. Vodo­vod­ná voda obsa­hu­je naj­čas­tej­šie tie­to nežia­du­ce zložky:

  • chlór (oby­čaj­ne 0.1 – 0.2 mg/​l) – zabí­ja (dez­in­fi­ku­je) mik­ro­or­ga­niz­my kto­ré tvo­ria dôle­ži­tú časť spo­lo­čen­stva v akváriu,
  • dusič­na­ny – nor­ma dovo­ľu­je veľ­mi vyso­ký obsah z hľa­dis­ka cho­vu nie­kto­rých dru­hov rýb ako sú napr. Trop­he­us, Apis­to­gram­ma, plô­dik Cory­do­ras sterbai,
  • fos­fo­reč­na­ny – spô­so­bu­jú napr. roz­mach siníc,
  • ťaž­ké kovy – naj­mä z potru­bia, v mor­skej akva­ris­ti­ke je ten­to prob­lém veľ­mi vypuklý,
  • flu­ori­dy,
  • ochran­né pros­tried­ky voči hmy­zu, škod­com atď. Tie­to zlož­ky je mož­né eli­mi­no­vať napr. selek­tív­ny­mi ion­to­me­nič­mi, pomo­cou reverz­nej osmózy.

Voda z vodo­vo­du ma zvy­čaj­ne pH vyš­šie ako 7.5. Je to kvô­li tomu, aby neroz­púš­ťa­la a nena­lep­tá­va­la potru­bie. Má rôz­nu tvrdo­sť. Jej pres­né hod­no­ty vám ozná­mi prí­sluš­ná vodá­reň (vply­vom potru­bia, jej pre­no­su na ces­te do vašej domác­nos­ti vy sa nema­la prí­liš meniť), ale­bo si ju môže­te zme­rať. V akva­ris­tic­kých obcho­doch je pre ten­to účel dostať kúpiť rôz­ne pro­duk­ty. Ryby jed­not­li­vých oblas­tí sú pris­pô­so­be­né na urči­tú tvrdo­sť. Doká­žu exis­to­vať aj v inej vode, ale mali by sme sa im sna­žiť pris­pô­so­biť. Napr. oblasť Ama­zo­nu vyka­zu­je veľ­mi níz­ku tvrdo­sť, oblasť Mexi­ka naopak pomer­ne vyso­kú tvrdo­sť. India, Sumat­ra posky­tu­je oby­čaj­ne vodu mäk­kú až stred­ne tvr­dú, naopak afric­ká Tan­ga­ni­ka vodu tvr­d­šiu. Je to ana­ló­giu ku moriam. Aj v nich exis­tu­je diver­zi­ta v obsa­hu solí. Balt­ské more obsa­hu­je iné množ­stvo ako Atlan­tik, a úpl­ne inú ako Mŕt­ve more. Voda hor­ských oblas­tí je oby­čaj­ne mäk­ká – žulo­vý pod­klad jad­ro­vých poho­rí, nížin­ných oblas­tí naopak tvr­d­šia – vyš­ší obsah vápen­cu blíz­kych hor­nín a pôd – sad­rov­ca, tra­ver­tí­nu. Úzko to súvi­sí z geolo­gic­kým pod­lo­žím a pedo­lo­gic­ký­mi pomer­mi. Tvrdo­sť u nás na Slo­ven­sku sa pohy­bu­je od zvy­čaj­ne od 5°N po 35°N.

Nie­kto však má vlast­nú stud­ňu. Táto voda môže byť veľ­mi dob­rá, avšak nechaj­te si rad­šej uro­biť roz­bor.. V prí­pa­de, že nie je pit­ná, zrej­me nebu­de vhod­ná ani pre akva­ris­ti­ku. Ide­ál­na je voda z artéz­skej stud­ne – takých je naozaj málo, posky­tu­jú mäk­kú vodu vyso­kej kva­li­ty. Nemu­sím zdô­raz­ňo­vať, že stud­nič­ná voda je voda bez úprav, tak­že nie je nut­né vodu nechať odstáť, snáď len v prí­pa­de vyš­šie­ho obsa­hu CO2. Ak sa nebo­jí­te expe­ri­men­to­vať, skôr by som pou­žil vodu pochá­dza­jú­cu z pra­me­ňov, resp. z hor­ných oblas­tí hor­ských oblas­tí, ale kaž­do­pád­ne blíz­ko pri pra­me­ni, a tam kde ešte neži­jú ryby. Táto voda je v zása­de veľ­mi vhod­ná, naj­mä v oblas­tiach, kde sú rašeliniská. 

Daž­ďo­vá voda je teore­tic­ky najv­hod­nej­ší zdroj vody. Ale v dneš­nej dobe v stred­nej Euró­pe by som veľ­mi neod­po­rú­čal pou­ží­vať daž­ďo­vú vodu. Zne­čis­ťo­va­nie je takých roz­me­rov, že to čo na nás padá často­krát z neba chu­tí skôr ako cit­rón ako voda. V atmo­sfé­re sa voda aku­mu­lu­je, obsa­hu­je mno­ho nežia­du­cich, až toxic­kých prí­me­sí. Neza­bú­daj­te, že prí­ro­da hra­ni­ce nepoz­ná. V nija­kom prí­pa­de, ak necho­vá­te jazier­ko­vé dru­hy, ale­bo stu­de­no­vod­né, neod­po­rú­čam pou­ží­vať vodu z ryb­ní­kov, poto­kov, riek.

Jeden zo základ­ných para­met­rov vody zau­jí­ma­vých a dôle­ži­tých pre akva­ris­tov je jej tvrdo­sť. Deter­mi­nu­je mož­nos­ti, kto­ré nám posky­tu­je pri úspeš­nom cho­ve, a odcho­ve rýb a pes­to­va­ní rast­lín. Tvrdo­sť urču­je obsah vápe­na­tých a horeč­na­tých solí (Ca + Mg). Defi­ní­cia stá­lej tvrdo­s­ti je urče­ná pre­dov­šet­kým síran­mi – SO42-, chlo­rid­mi – Cl– dusič­nan­mi – NO32-. Uhli­či­ta­no­vú tvrdo­sť (ozna­čo­va­nej nie­ke­dy aj pre­chod­nej) obsa­hom uhli­či­ta­nov – CO32– a hyd­ro­gé­nuh­li­či­ta­nov – HCO3–. Tie­to však môžu byť navia­za­né aj na iné kati­ó­ny ako váp­nik resp. hor­čík – naj­čas­tej­šie na sodík – Na. Cel­ko­vá tvrdo­sť je súč­tom uhli­či­ta­no­vej a stá­lej tvrdo­s­ti. V pra­xi, aj mera­nia mera­jú zvy­čaj­ne cel­ko­vú tvrdo­sť a uhli­či­ta­no­vú tvrdo­sť. Vďa­ka tomu, že hyd­ro­gé­nuh­li­či­ta­ny sa môžu nachá­dzať aj v inej väz­be ako s Ca, Mg, ako to uvá­dzam v pred­chá­dza­jú­com odstav­ci, súčet uhli­či­ta­no­vej a stá­lej tvrdo­s­ti nemu­sí dávať rov­na­kú hod­no­tu ako je cel­ko­vá tvrdo­sť. Aj z toh­to dôvo­du sa čas­to uvá­dza iba tvrdo­sť uhli­či­ta­no­vá, ale­bo ako para­me­ter vody sa uvá­dza jej vodi­vosť. Jed­not­kou tvrdo­s­ti je mg.l-1 – čo sa však tak­mer vždy pre­rá­ta­va pria­mo­ú­mer­ne na dKH a dGH, ale­bo na stup­ne nemec­ké – °N. Akva­ris­ti mera­jú tvrdo­sť zväč­ša pomo­cou komerč­ne pre­dá­va­ných pro­duk­tov, kto­ré sú zalo­že­né na tit­rá­cii. Dochá­dza pri­tom ku zme­ne far­by roz­to­ku pomo­cou orga­nic­ké­ho far­bi­va, napr. mety­lo­ran­že, metyl­čer­ve­ne. Meria sa pomo­cou kva­piek – kto­ré pred­sta­vu­jú napr. 1 °N. Oso­bit­ne uhli­či­ta­no­vá a cel­ko­vá tvrdo­sť. Pre­poč­ty tvrdosti:

  • dKH – uhli­či­ta­no­vá tvrdosť
  • dNKH – stá­la tvrdosť
  • dGH – cel­ko­vá tvrdo­sť; 1°dGH = 10 mg/​l CaO ale­bo 14 mg MgO = 7.143 mg/​l Ca = 17.8575 mg/​l CaCO3 = 0.179 mol/​l CaCO3, inak 1 mmol/​l = 56.08 mg CaO/​l

Ioni­zá­cia – vodi­vosť – mineralizácia

Na diver­zi­fi­ko­va­nej­šiu kva­li­tu jed­not­li­vých prv­kov by som chcel nad­via­zať v tej­to čas­ti. Tvrdo­sť totiž vyjad­ru­je len to čo jej posky­tu­je defi­ní­cia. Avšak rea­li­ta nie je taká čier­no­bie­la. Voda v prí­ro­de, a aj vo vašom akvá­riu obsa­hu­je aj iné prv­ky, kto­ré sú hod­né pozor­nos­ti. Nej­de len o Ca a Mg. Je tu aj P, Na, K, Fe, S, orga­nic­ké che­lá­ty, humí­no­vé kyse­li­ny, atď. Nie­kto­ré z nich sa dajú merať – špe­ci­fi­ko­vať vodi­vos­ťou. Je to kom­plex­nej­šie vyjad­re­nie rea­li­ty ako v prí­pa­de mera­nia tvrdo­s­ti. Názor­ným prí­kla­dom roz­die­lom medzi tvrdo­s­ťou a vodi­vos­ťou je voda rie­ky Ama­zon. Táto obsa­hu­je len sto­po­vé množ­stvá Ca a Mg, pri­čom obsa­hu­je pomer­ne veľa iónov. Čiže aj keď je to voda prak­tic­ky nulo­vej tvrdo­s­ti, nej­de ani zďa­le­ka o vodu demi­ne­ra­li­zo­va­nú. Pre­to je chy­ba ak pre urči­tý druh pri­pra­ví­me vodu nulo­vej tvrdo­s­ti, kto­rá neob­sa­hu­je žiad­ne ióny – napr. des­ti­lá­ci­ou. Taká­to voda je prak­tic­ky ste­ril­ná. Aj ioni­zá­ciu vie­me upra­viť. Naše ryby sú nie­ke­dy vysta­ve­né šoku, kto­rý by sa dal popí­sať aj zme­nou vodi­vos­ti. Ak napr. vymie­ňa­me väč­šie množ­stvo vody – vte­dy môže dôjsť za urči­tých okol­nos­tí dôjsť ku výraz­nej­šie­mu pokle­su ale­bo k náras­tu kon­cen­trá­cie látok vo for­me iónov. Ale­bo ak napr. apli­ku­je­me NaCl – môže dôjsť až ku lep­ta­niu pokož­ky rýb – naru­še­niu sli­zo­vi­té­ho ochran­né­ho povla­ku rýb. Nie­ke­dy je to žia­du­ce, napr. je na tom zalo­že­ný lie­čeb­ný postup tzv. soľ­né­ho kúpe­ľu. 

Vodi­vosť je udá­va­ná v µS – mik­ro­sie­men­soch, je mera­teľ­ná kon­duk­to­me­rom. Slo­vo vodi­vosť nám hovo­rí že ide o vyjad­re­nie obsa­hu iónov. Syno­ny­mom je v tej­to súvis­los­ti aj slo­vo mine­ra­li­zá­cia, aj keď do dôsled­kov vyjad­ru­jú tie­to tri ter­mí­ny rôz­ne veci. Voda sama o sebe vyka­zu­je diso­ciá­ciu na ióny – H3O+ a OH–, opi­su­je to diso­ciač­ná kon­štan­ta – jav sa nazý­va pro­to­lý­za vody – vďa­ka nemu je che­mic­ky čis­tá voda elek­tric­kým vodi­čom. Avšak voda v prí­ro­de obsa­hu­je množ­stvo iónov, čím sa jej elek­tric­ké vlast­nos­ti dosť zme­nia. Na to sú mimo­cho­dom cit­li­vé naj­mä orga­niz­my žijú­ce vo vode, teda aj ryby. Roz­diel medzi obsa­hom mine­rá­lov a iónov sa dá vysvet­liť elek­tric­ký­mi vlast­nos­ťa­mi súčas­tí. Mine­rá­ly sú totiž aj vo for­me neut­rál­nej roz­pus­te­né vo vode, síce men­šie množ­stvo, ale pred­sa. Väč­ši­na zlo­žiek živých sústav vôbec a čas­to aj v prí­rod­ných sub­strá­toch diso­ci­ova­ná na ióny. pH – pon­dus hyd­ro­ge­nii pH je para­me­ter, kto­rý je defi­no­va­ný ako zápor­ný deka­dic­ký loga­rit­mus kon­cen­trá­cie vodí­ko­vej H3O+. Pohy­bu­je sa v inter­va­le 0 – 14. Jeho vyjad­re­nie je loga­rit­mic­ké, na čo je tre­ba brať zre­teľ – voda s pH 6 a pH 8 je voda dia­met­rál­ne roz­diel­na. Kon­cen­trá­cia zása­di­tej sku­pi­ny OH– je v loga­rit­mic­kom vyjad­re­ní dopl­n­kom do čís­la 14, čiže ak má voda pH 6, kon­cen­trá­cia H3O+ je 10-6 mol​.dm-3 a OH– ja 10-8 mol.m-3. Ak má voda pH 7 hovo­rí­me, že je to voda neut­rál­na, pH pod 7 je voda kys­lá, nad 7 je voda zása­di­tá (alka­lic­ká). pH 8 napr. zna­me­ná, že voda o tep­lo­te 25 °C má kon­cen­trá­ciu H3O+ 10-8 mol​.dm-3 a OH– 10-6 mol.m-3.

Väč­ši­na rýb potre­bu­je vodu kys­lú, pH sa pohy­bu­je v inter­va­le od 6.2 do 6.8. No sú dru­hy, kto­rým sa darí a nor­mál­ne sa roz­mno­žu­jú pri pH 5, ale­bo naopak nad pH 8. Z pH úzko súvi­sí aj kon­cen­trá­cia amo­nia­ku, cyk­lus dusí­ka. Pri vyso­kom ph je amo­niak vo vode vo for­me ove­ľa nebez­peč­nej­šej ako v kys­lom pro­stre­dí. pH stú­pa v noci vply­vom dýcha­nia rast­lín. pH kolí­še naj­mä v mäk­kých vodách, kde je puf­rač­ná schop­nosť vody niž­šia. Hod­no­ta pH úzko súvi­sí aj s foto­syn­té­zou a dýcha­ním vod­ných rast­lín. To má na sve­do­mí kolí­sa­nie hla­di­ny CO2 vo vode – rast­li­ny via­žu CO2 a tie­to zme­ny majú za násle­dok kolí­sa­nie pH počas dňa, resp. kolí­sa­nie v závis­los­ti od dostup­né­ho svet­la, keď­že máme na mys­li pod­mien­ky v akvá­riu a nie v prírode. 

Oxid uhli­či­tý vplý­va na pH – pri reak­cii s H2O vzni­ká sla­bá kyse­li­na uhli­či­tá – H2CO3, ale­bo naopak sa kyse­li­na diso­ciu­je v zása­di­tom pro­stre­dí. Cyk­lus kyse­li­ny uhli­či­tej je veľ­mi zná­my v bio­ló­gii a pat­rí ku základ­ným pro­ce­som živo­ta. Je to ukáž­ka puf­rač­nej schop­nos­ti. Toto kolí­sa­nie sa vyzna­ču­je pomer­ne veľ­kou ampli­tú­dou, zme­na závi­sí od puf­rač­nej schop­nos­ti vody – prak­tic­ky čím je vode viac mine­rá­lov a látok schop­ných via­zať CO2 – čím je vyš­šia vodi­vosť, tým men­šie kolí­sa­nie. Hla­di­na CO2 je počas dňa (dostat­ku svet­la) niž­šia ako počas noci (nedos­tat­ku svet­la) – pH je v cez deň vyš­šie (alka­lic­ká fáza) ako v noci (kys­lej­šia fáza). Podob­né cyk­ly sú aj počas roč­ných obdo­bí – v lete dochá­dza pri inten­zív­nom ras­te ku nedos­tat­ku CO2 a tým ku zvý­še­niu hla­di­ny pH – tie­to zme­ny sú však pozo­ro­va­teľ­né skôr v prírode.

pH sa meria buď elek­tro­nic­ky, ale­bo pomo­cou reak­cie vo fareb­nej šká­le, čo je samoz­rej­me ove­ľa lac­nej­ší, avšak nepres­nej­ší nástroj – tit­rá­ci­ou. Obsah CO2 – oxi­du uhli­či­té­ho je závis­lý naj­mä od obsa­hu Ca a Mg – od tvrdo­s­ti vody a od pH vody, od kyse­li­ny uhli­či­tej a teda aj od puf­rač­nej schop­nos­ti vody. Súhr­n­ne môžem pove­dať, že závi­sí od bio­che­mic­kých vlast­nos­tí vody. Obsah CO2 je naj­mä pre rast rast­lín. Za nor­mál­nych okol­nos­tí totiž obsah oxi­du uhli­či­té­ho nie je tak vyso­ký, aby ohro­zo­val život rýb. Výnim­kou môže byť pou­ži­tie vody z mine­rál­nych pra­me­ňov prí­pad­ne z neove­re­nej stud­ne, z mine­rál­ky, ale­bo apli­ká­cia CO2. Hla­di­na CO2 stú­pa s množ­stvom uhli­či­ta­nov – s alka­li­tou vody a kle­sá s tep­lo­tou vody. V prí­ro­de – kde samoz­rej­me nie je che­mic­ky čis­tá voda – dochá­dza naj­mä v hlbo­kých jaze­rách a v sto­ja­tých vodách so sla­bým prú­de­ním k javu, kedy od urči­tej hĺb­ky je vode voľ­ný kys­lík (O2) vo veľ­kom defi­ci­te – to je pre ryby a pre vyš­šie rast­li­ny mŕt­va zóna. Ak sa obme­dzím na obsah kys­lí­ka v čis­tej vode, tak jeho kon­cen­trá­cia je závis­lá od tla­ku a tep­lo­ty. Keď­že pred­po­kla­dám, že tlak sa v akva­ris­tic­kej pra­xi veľ­mi neme­ní, osta­ne pre nás zau­jí­ma­vá len tep­lo­ta.

V závis­los­ti od tep­lo­ty je kon­cen­trá­cia kys­lí­ka vo vode v nepria­mej úme­re. Čím je voda tep­lej­šia, tým menej je v nej obsia­hnu­tý aj voľ­ný kys­lík. Mož­no ste si to už aj nie­ke­dy všim­li, že ryby vám počas horú­cich let­ných dní naj­mä v men­ších nádr­žiach zača­li pri zvý­še­ných tep­lo­tách stú­pať vyš­šie k hla­di­ne a rých­lej­šie dýchať. Nemož­no to však zjed­no­du­šo­vať, pre­to­že ak naozaj je v akvá­riu defi­cit kys­lí­ka, prí­či­nou nemu­sí a čas­to ani nie je len zvý­še­ná tep­lo­ta – prí­či­nu tre­ba hľa­dať inde. Skôr vo zvý­še­nom meta­bo­liz­me. Dochá­dza ku vyš­šej spot­re­be kys­lí­ka roz­klad­ný­mi pro­ces­mi. Ale aj vďa­ka sla­bej, resp. neúčin­nou fil­trá­cii. Čis­tá voda o tep­lo­te 0°C obsa­hu­je 14.16 mg kys­lí­ka, pri tep­lo­te 30°C tak­mer iba polo­vič­ku – 7.53 mg.

Z hľa­dis­ka meta­bo­liz­mu naj­mä rast­lín je žele­zo – Fe veľ­mi potreb­né. Jeho obsah závi­sí od oxi­dač­nej schop­nos­ti, od redox­né­ho poten­ciá­lu. Fe veľ­mi rých­lo doká­že oxi­do­vať na rast­li­nám neprí­stup­nú for­mu. Pla­tí to, čo som spo­mí­nal v úvo­de. Žele­zo je v akvá­riu, ale v akej for­me závi­sí od toho, či a kde je via­za­né. Exis­tu­jú aj pre potre­by akva­ris­tu tes­ty obsa­hu Fe zalo­že­né na podob­nom prin­cí­pe ako tes­ty na pH.

Water – H2O is pro­bab­ly the most cru­cial con­di­ti­on for life, along with the sun. It is a com­pound of hyd­ro­gen and oxy­gen. When we talk about solu­ti­ons in che­mis­try wit­hout furt­her spe­ci­fi­ca­ti­on, it is cle­ar that it is a solu­ti­on in water. Water is pre­sent in living sys­tems, in the tis­su­es of ani­mals, in plant tis­su­es, in pro­ka­ry­o­tic orga­nisms, in bac­te­ria, in cell orga­nel­les. Life itself ori­gi­na­ted in water; water pro­vi­des spa­ce for its emer­gen­ce. The­re is a spe­ci­fic bond bet­we­en hyd­ro­gen and oxy­gen cal­led a hyd­ro­gen bond, wit­hout which, under nor­mal phy­si­cal con­di­ti­ons at room tem­pe­ra­tu­re, water would be a gas. Addi­ti­onal­ly, water has the pro­per­ty that it is ​“hea­viest” at 4°C. This cha­rac­te­ris­tic pre­vents rivers, lakes, and stre­ams from fre­e­zing from the bot­tom in win­ter, avo­iding fatal con­se­qu­en­ces. The hyd­ro­gen bond also cau­ses anot­her ano­ma­ly – the solid sta­te of water is less den­se than in the liqu­id sta­te. This leads to the burs­ting of bott­les and dis­rup­ti­on of bonds in cell orga­nisms at tem­pe­ra­tu­res below fre­e­zing. Howe­ver, water in natu­re is never pure; it alwa­ys con­tains somet­hing wit­hin it. Many sub­stan­ces dis­sol­ve in it, as men­ti­oned ear­lier. The sea fre­e­zes at a lower tem­pe­ra­tu­re than fresh water becau­se it con­tains a rela­ti­ve­ly hig­her per­cen­ta­ge of impu­ri­ties, espe­cial­ly salts, ave­ra­ging 3.5%. The fre­e­zing point of sea­wa­ter is around ‑1.7 °C. Che­mi­cal­ly pure water is ste­ri­le water. Almost eve­ry­o­ne can name the sta­tes of water – ice, water, water vapor.

Water is cha­rac­te­ri­zed by its buf­fe­ring capa­ci­ty, depen­ding on the dis­sol­ved sub­stan­ces in it. This means that it can effec­ti­ve­ly dam­pen vari­ous influ­en­ces. This pro­per­ty is almost alwa­ys an advan­ta­ge for aqu­arium ent­hu­siasts. Water has a hig­her buf­fe­ring capa­ci­ty when rich in mine­rals. Sub­stan­ces in natu­re almost alwa­ys occur in the form of ions, so they are dis­so­cia­ted. This is espe­cial­ly true in water. The form they take depends on a lar­ge num­ber of fac­tors. Water is sim­ply a tre­a­su­re. As aqu­arium ent­hu­siasts, we usu­al­ly use tap water from the muni­ci­pal supp­ly. This water is suitab­le for aqu­ariums but far from ide­al. Tre­at­ments that the water under­go­es during tran­s­port to us are inc­li­ned towards safe­ty for us humans, as a sour­ce of basic drin­king flu­id, but not neces­sa­ri­ly suitab­le for aqu­arium life. Today, chlo­ri­na­ti­on is used to a much les­ser extent in water tre­at­ment plants, but fresh water still con­tains many gases that are unde­si­rab­le for our fish. We have two opti­ons to get rid of them – eit­her with com­mer­cial­ly avai­lab­le pro­ducts or by let­ting the water stand. Chlo­ri­ne eva­po­ra­tes wit­hin 2 hours – it depends on the size of the water sur­fa­ce and whet­her the­re is free pas­sa­ge. Other gases will dis­si­pa­te wit­hin 2 to 4 days. Some spe­cies are more sen­si­ti­ve, others less so, or prac­ti­cal­ly not at all.

The beha­vi­or of fish often pro­vi­des us with clu­es. Par­tial­ly, fil­ling the tank with water through a long hose at a slow rate can help. This is also rela­ted to rai­sing the tem­pe­ra­tu­re of the added water. Cold water is more suitab­le than warm water if we don’t have water hea­ted by a boiler. Water from the muni­ci­pal water supp­ly is unqu­es­ti­onab­ly the most com­mon­ly used. Alt­hough this water is desig­na­ted as potab­le, its para­me­ters may not alwa­ys meet the requ­ire­ments of aqu­ariums. Stan­dards and hygie­nic requ­ire­ments app­li­cab­le to drin­king water do not neces­sa­ri­ly mean ide­al con­di­ti­ons for fish. Muni­ci­pal water often con­tains the­se unde­si­rab­le components:

  • Chlo­ri­ne (usu­al­ly 0.1 – 0.2 mg/​l) – kills (disin­fects) mic­ro­or­ga­nisms that cons­ti­tu­te an impor­tant part of the aqu­arium community.
  • Nit­ra­tes – per­mis­sib­le levels allow for a high con­tent suitab­le for the bre­e­ding of cer­tain fish spe­cies such as Trop­he­us, Apis­to­gram­ma, and the fry of Cory­do­ras sterbai.
  • Phosp­ha­tes – con­tri­bu­te to the gro­wth of algae, such as cyanobacteria.
  • Hea­vy metals – pri­ma­ri­ly from pipes; this issue is par­ti­cu­lar­ly pro­noun­ced in mari­ne aquariums.
  • Flu­ori­des.
  • Pes­ti­ci­des, insec­ti­ci­des, and other pro­tec­ti­ve agents – the­se com­po­nents can be eli­mi­na­ted, for exam­ple, through the use of selec­ti­ve ion exchan­gers or rever­se osmosis.

Water from the tap usu­al­ly has a pH hig­her than 7.5. This is to pre­vent the water from dis­sol­ving and cor­ro­ding the pipes. It also has vary­ing hard­ness. The spe­ci­fic valu­es can be obtai­ned from the rele­vant water supp­ly aut­ho­ri­ty (it should­n’t chan­ge sig­ni­fi­can­tly during tran­s­port to your hou­se­hold), or you can mea­su­re it your­self. Vari­ous pro­ducts for this pur­po­se are avai­lab­le in aqu­arium sto­res. Fish from dif­fe­rent regi­ons are adap­ted to a cer­tain hard­ness. Whi­le they can sur­vi­ve in dif­fe­rent water con­di­ti­ons, it is advi­sab­le to try to adapt the water to the­ir natu­ral habi­tat. For exam­ple, the Ama­zon regi­on exhi­bits very low hard­ness, whi­le the Mexi­can regi­on, on the other hand, has rela­ti­ve­ly high hard­ness. India and Sumat­ra typi­cal­ly pro­vi­de soft to mode­ra­te­ly hard water, whe­re­as the Afri­can Tan­ga­ni­ka regi­on has har­der water. This is ana­lo­gous to the diver­si­ty in salt con­tent in seas. The Bal­tic Sea has a dif­fe­rent salt con­cen­tra­ti­on than the Atlan­tic, and both dif­fer from the Dead Sea. Water from moun­tai­nous are­as is usu­al­ly soft due to the gra­ni­te base of nuc­le­ar moun­tain ran­ges, whi­le in lowland are­as, the water tends to be har­der due to a hig­her con­tent of limes­to­ne in near­by rocks and soils, such as gyp­sum and tra­ver­ti­ne. This is clo­se­ly rela­ted to geolo­gi­cal and pedo­lo­gi­cal con­di­ti­ons. Hard­ness in Slo­va­kia typi­cal­ly ran­ges from 5°N to 35°N.

Some­one, howe­ver, has the­ir own well. This water can be very good, but it’s bet­ter to have it ana­ly­zed. If it’s not drin­kab­le, it pro­bab­ly won’t be suitab­le for aqu­ariums eit­her. Ide­al is water from an arte­sian well – the­re are very few of them, pro­vi­ding soft, high-​quality water. I don’t need to emp­ha­si­ze that well water is untre­a­ted, so the­re­’s no need to let it stand, per­haps only in the case of hig­her CO2 con­tent. If you­’re not afraid to expe­ri­ment, I would rat­her use water from springs, or from the upper are­as of moun­tain regi­ons, but in any case, clo­se to the sour­ce, whe­re fish do not inha­bit yet. This water is gene­ral­ly very suitab­le, espe­cial­ly in are­as with peat bogs.

Rain­wa­ter is the­ore­ti­cal­ly the most suitab­le sour­ce of water. Howe­ver, in toda­y­’s Cen­tral Euro­pe, I would not recom­mend using rain­wa­ter. Pol­lu­ti­on has rea­ched such pro­por­ti­ons that what falls from the sky often tas­tes more like lemon than water. In the atmo­sp­he­re, water accu­mu­la­tes, con­tai­ning many unde­si­rab­le, even toxic impu­ri­ties. Remem­ber that natu­re kno­ws no boun­da­ries. In no case, unless you keep spe­cies adap­ted to pond con­di­ti­ons or cold-​water spe­cies, do I recom­mend using water from ponds, stre­ams, or rivers.

One of the fun­da­men­tal and impor­tant para­me­ters of water for aqu­arium ent­hu­siasts is its hard­ness. It deter­mi­nes the possi­bi­li­ties we have for suc­cess­ful bre­e­ding, fish rea­ring, and plant cul­ti­va­ti­on. Hard­ness deter­mi­nes the con­tent of cal­cium and mag­ne­sium salts (Ca + Mg). The defi­ni­ti­on of per­ma­nent hard­ness is pri­ma­ri­ly deter­mi­ned by sul­fa­tes – SO42‑, chlo­ri­des – Cl – , and nit­ra­tes – NO32-. Car­bo­na­te hard­ness (some­ti­mes also cal­led tem­po­ra­ry hard­ness) is deter­mi­ned by the con­tent of car­bo­na­tes – CO32- and bicar­bo­na­tes – HCO3 – . Howe­ver, the­se can also be bound to other cati­ons than cal­cium or mag­ne­sium – most com­mon­ly to sodium – Na. Total hard­ness is the sum of car­bo­na­te hard­ness and per­ma­nent hard­ness. In prac­ti­ce, mea­su­re­ments usu­al­ly mea­su­re total hard­ness and car­bo­na­te hard­ness. Becau­se bicar­bo­na­tes can be found in a dif­fe­rent bin­ding than with Ca, Mg, as men­ti­oned in the pre­vi­ous parag­raph, the sum of car­bo­na­te and per­ma­nent hard­ness may not give the same value as the total hard­ness. For this rea­son, only car­bo­na­te hard­ness is often repor­ted, or the water con­duc­ti­vi­ty is given as a para­me­ter. The unit of hard­ness is mg.l‑1 – which is almost alwa­ys con­ver­ted direct­ly to dKH and dGH or degre­es Ger­man – °N. Aqu­arium hob­by­ists usu­al­ly mea­su­re hard­ness using com­mer­cial­ly avai­lab­le pro­ducts based on tit­ra­ti­on. This invol­ves chan­ging the color of the solu­ti­on using an orga­nic dye, such as met­hyl oran­ge or met­hyl red. It is mea­su­red using drops – which repre­sent, for exam­ple, 1 °N. Espe­cial­ly car­bo­na­te and total hard­ness. Hard­ness conversions:

  • dKH – Car­bo­na­te hardness
  • dNKH – Per­ma­nent hardness
  • dGH – Total hard­ness; 1°dGH = 10 mg/​l CaO or 14 mg MgO = 7.143 mg/​l Ca = 17.8575 mg/​l CaCO3 = 0.179 mol/​l CaCO3, other­wi­se 1 mmol/​l = 56.08 mg CaO/​l

Ioni­za­ti­on – Con­duc­ti­vi­ty – Mineralization

To furt­her diver­si­fy the quali­ty of indi­vi­du­al ele­ments, I would like to add­ress this aspect in this sec­ti­on. Hard­ness expres­ses only what its defi­ni­ti­on pro­vi­des. Howe­ver, rea­li­ty is not as black and whi­te. Water in natu­re, and also in your aqu­arium, con­tains other ele­ments that are worth atten­ti­on. It’s not just about Ca and Mg. The­re are also P, Na, K, Fe, S, orga­nic che­la­tes, humic acids, etc. Some of them can be mea­su­red – spe­ci­fied by con­duc­ti­vi­ty. It is a more com­plex expres­si­on of rea­li­ty than in the case of mea­su­ring hard­ness. A illu­stra­ti­ve exam­ple of the dif­fe­ren­ce bet­we­en hard­ness and con­duc­ti­vi­ty is the water of the Ama­zon River. This water con­tains only tra­ce amounts of Ca and Mg, whi­le it con­tains a rela­ti­ve­ly lar­ge amount of ions. So even though it is water with prac­ti­cal­ly zero hard­ness, it is by no means demi­ne­ra­li­zed water. The­re­fo­re, it is a mis­ta­ke to pre­pa­re water of zero hard­ness for a cer­tain spe­cies, which does not con­tain any ions – for exam­ple, by dis­til­la­ti­on. Such water is prac­ti­cal­ly ste­ri­le. Ioni­za­ti­on can also be adjus­ted. Our fish are some­ti­mes expo­sed to shock, which could also be desc­ri­bed as a chan­ge in con­duc­ti­vi­ty. For exam­ple, if we exchan­ge a lar­ge amount of water – then, under cer­tain cir­cum­stan­ces, the­re may be a sig­ni­fi­cant dec­re­a­se or inc­re­a­se in the con­cen­tra­ti­on of sub­stan­ces in the form of ions. Or if, for exam­ple, we app­ly NaCl – it can lead to the ero­si­on of the fis­h’s skin – dis­rup­ting the sli­my pro­tec­ti­ve coating of the fish. Some­ti­mes this is desi­rab­le, for exam­ple, it is the basis for the tre­at­ment pro­ce­du­re of the so-​called salt bath.

Con­duc­ti­vi­ty is expres­sed in µS – mic­ro­sie­mens, and it can be mea­su­red with a con­duc­ti­vi­ty meter. The term con­duc­ti­vi­ty tells us that it expres­ses the con­tent of ions. In this con­text, the syno­nym is also the word mine­ra­li­za­ti­on, alt­hough the­se three terms express dif­fe­rent things in the con­se­qu­en­ces. Water itself exhi­bits dis­so­cia­ti­on into ions – H3O+ and OH – ; this is desc­ri­bed by the dis­so­cia­ti­on cons­tant – the phe­no­me­non is cal­led water pro­to­ly­sis – thanks to it, che­mi­cal­ly pure water beco­mes an elect­ri­cal con­duc­tor. Howe­ver, water in natu­re con­tains a mul­ti­tu­de of ions, which sig­ni­fi­can­tly chan­ges its elect­ri­cal pro­per­ties. By the way, orga­nisms living in water, inc­lu­ding fish, are par­ti­cu­lar­ly sen­si­ti­ve to this. The dif­fe­ren­ce bet­we­en the con­tent of mine­rals and ions can be explai­ned by the elect­ri­cal pro­per­ties of the com­po­nents. Mine­rals are also in the form of neut­ral­ly dis­sol­ved in water, alt­hough in smal­ler quan­ti­ties. Most com­po­nents of living sys­tems are not dis­so­cia­ted into ions in natu­ral sub­stra­tes. pH – pon­dus hyd­ro­ge­nii pH is a para­me­ter defi­ned as the nega­ti­ve deci­mal loga­rithm of the con­cen­tra­ti­on of hyd­ro­gen ions H3O+. It ran­ges from 0 to 14. Its expres­si­on is loga­rith­mic, so it should be taken into account – water with pH 6 and pH 8 is dras­ti­cal­ly dif­fe­rent. The con­cen­tra­ti­on of the basic group OH– is loga­rith­mi­cal­ly expres­sed as a com­ple­ment to the num­ber 14, so if the water has a pH of 6, the con­cen­tra­ti­on of H3O+ is 10 – 6 mol.dm‑3 and OH– is 10 – 8 mol.m‑3. If the water has a pH of 7, it is said to be neut­ral, below 7 is aci­dic water, abo­ve 7 is alka­li­ne (basic) water. For exam­ple, pH 8 means that water at a tem­pe­ra­tu­re of 25 °C has a con­cen­tra­ti­on of H3O+ 10 – 8 mol.dm‑3 and OH– 10 – 6 mol.m‑3.

Most fish requ­ire aci­dic water, with a pH ran­ging from 6.2 to 6.8. Howe­ver, the­re are spe­cies that thri­ve and repro­du­ce nor­mal­ly at pH 5 or, con­ver­se­ly, abo­ve pH 8. pH is clo­se­ly rela­ted to the con­cen­tra­ti­on of ammo­nia and the nit­ro­gen cyc­le. At high pH, ammo­nia in water is in a much more dan­ge­rous form than in an aci­dic envi­ron­ment. pH rises at night due to the res­pi­ra­ti­on of plants. pH fluc­tu­ates main­ly in soft waters, whe­re the buf­fe­ring capa­ci­ty of water is lower. The pH value is also clo­se­ly rela­ted to pho­to­synt­he­sis and res­pi­ra­ti­on of aqu­atic plants. This is due to the fluc­tu­ati­on of CO2 levels in the water – plants bind CO2, and the­se chan­ges result in pH fluc­tu­ati­ons during the day, depen­ding on the avai­lab­le light, as we are refer­ring to con­di­ti­ons in the aqu­arium and not in nature.

Car­bon dioxi­de affects pH – when reac­ting with H2O, weak car­bo­nic acid is for­med – H2CO3, or con­ver­se­ly, the acid dis­so­cia­tes in an alka­li­ne envi­ron­ment. The car­bo­nic acid cyc­le is well-​known in bio­lo­gy and is one of the fun­da­men­tal pro­ces­ses of life. It is an exam­ple of buf­fe­ring capa­ci­ty. This fluc­tu­ati­on is cha­rac­te­ri­zed by a rela­ti­ve­ly lar­ge ampli­tu­de, and the chan­ge depends on the buf­fe­ring capa­ci­ty of water – prac­ti­cal­ly, the more mine­rals and sub­stan­ces capab­le of bin­ding CO2 in the water (hig­her con­duc­ti­vi­ty), the smal­ler the fluc­tu­ati­on. The level of CO2 is lower during the day (with suf­fi­cient light) than at night (with insuf­fi­cient light) – pH is hig­her during the day (alka­li­ne pha­se) than at night (more aci­dic pha­se). Simi­lar cyc­les also occur during the sea­sons – in sum­mer, during inten­se gro­wth, the­re is a lack of CO2, lea­ding to an inc­re­a­se in pH – the­se chan­ges are more obser­vab­le in nature.

pH is mea­su­red eit­her elect­ro­ni­cal­ly or through a reac­ti­on on a color sca­le, which is obvi­ous­ly much che­a­per but less accu­ra­te – tit­ra­ti­on. The con­tent of CO2 – car­bon dioxi­de – depends main­ly on the con­tent of Ca and Mg – water hard­ness and water pH, on car­bo­nic acid, and thus also on the buf­fe­ring capa­ci­ty of water. In sum­ma­ry, it depends on the bio­che­mi­cal pro­per­ties of water. The con­tent of CO2 is par­ti­cu­lar­ly impor­tant for plant gro­wth. Under nor­mal cir­cum­stan­ces, the level of car­bon dioxi­de is not so high as to thre­a­ten the life of fish. Excep­ti­ons may occur when using water from mine­ral springs, unve­ri­fied wells, mine­ral water, or app­ly­ing CO2. The level of CO2 rises with the amount of bicar­bo­na­tes – with water alka­li­ni­ty – and dec­re­a­ses with water tem­pe­ra­tu­re. In natu­re – whe­re water is not che­mi­cal­ly pure – in deep lakes and stag­nant waters with weak flow, the­re is a phe­no­me­non whe­re, from a cer­tain depth, the water has a lar­ge defi­cit of free oxy­gen (O2) – this is the dead zone for fish and hig­her plants. If I limit myself to the oxy­gen con­tent in pure water, its con­cen­tra­ti­on depends on pre­ssu­re and tem­pe­ra­tu­re. Sin­ce I assu­me that pre­ssu­re does not chan­ge much in aqu­arium prac­ti­ce, only tem­pe­ra­tu­re remains inte­res­ting for us.

Depen­ding on the tem­pe­ra­tu­re, the con­cen­tra­ti­on of oxy­gen in water is inver­se­ly pro­por­ti­onal. The war­mer the water, the less free oxy­gen it con­tains. You may have noti­ced that fish in smal­ler tanks tend to rise hig­her and bre­at­he fas­ter during hot sum­mer days. Howe­ver, this can­not be sim­pli­fied becau­se if the­re is a real oxy­gen defi­cit in the aqu­arium, the cau­se is not neces­sa­ri­ly or often just the inc­re­a­sed tem­pe­ra­tu­re – the cau­se must be sought else­whe­re, per­haps in inc­re­a­sed meta­bo­lism. The­re is a hig­her oxy­gen con­sump­ti­on due to decom­po­si­ti­on pro­ces­ses but also due to weak or inef­fi­cient fil­tra­ti­on. Pure water at 0°C con­tains 14.16 mg of oxy­gen, whi­le at a tem­pe­ra­tu­re of 30°C, it con­tains almost half – 7.53 mg.

From the per­spec­ti­ve of meta­bo­lism, espe­cial­ly for plants, iron – Fe, is essen­tial. Its con­tent depends on the oxi­da­ti­ve capa­ci­ty, the redox poten­tial. Iron can quick­ly oxi­di­ze to a form inac­ces­sib­le to plants. The form of iron in the aqu­arium depends on whet­her and whe­re it is bound. The­re are tests for Fe con­tent for the aqu­arium ent­hu­siast based on a simi­lar prin­cip­le to pH tests.

Was­ser – H2O ist neben der Son­ne wohl die wich­tigs­te Voraus­set­zung für das Leben. Es ist eine Ver­bin­dung von Was­sers­toff und Sau­ers­toff. Wenn wir in der Che­mie von Lösun­gen ohne wei­te­re Quali­fi­ka­ti­on spre­chen, ist klar, dass es sich um eine Lösung in Was­ser han­delt. Was­ser befin­det sich in leben­den Sys­te­men, in den Gewe­ben von Tie­ren, in Pflan­zen­ge­we­ben, in pro­ka­ry­o­tis­chen Orga­nis­men, in Bak­te­rien, in Zel­lor­ga­nel­len. In Was­ser ents­tand auch das Leben, Was­ser bie­tet Raum für Ents­te­hung. Zwis­chen Was­sers­toff und Sau­ers­toff bes­teht eine spe­zi­fis­che Bin­dung, die soge­nann­te Was­sers­toffb­rüc­ke, da Was­ser unter nor­ma­len phy­si­ka­lis­chen Bedin­gun­gen bei Raum­tem­pe­ra­tur sonst ein Gas wäre. Darüber hinaus hat Was­ser die Eigen­schaft, dass es bei einer Tem­pe­ra­tur von 4°C ​“am dich­tes­ten” ist. Dadurch frie­ren Flüs­se, Seen und Bäche im Win­ter nicht vom Boden aus, was fata­le Fol­gen haben könn­te. Die Was­sers­toffb­rüc­ke verur­sacht auch eine wei­te­re Ano­ma­lie – der fes­te Zus­tand des Was­sers ist weni­ger dicht als im flüs­si­gen Zus­tand. Dies führt zum Rei­ßen von Flas­chen, zum Stören von Bin­dun­gen in Zel­len orga­nis­cher Mate­ria­lien bei Tem­pe­ra­tu­ren unter dem Gef­rier­punkt. Was­ser in der Natur ist jedoch nie rein. Es ent­hält immer etwas in sich. In ihr lösen sich vie­le Sub­stan­zen auf, wie ich bere­its oben ange­de­utet habe. Das Meer gef­riert bei nied­ri­ge­ren Tem­pe­ra­tu­ren als Süßwas­ser, weil es einen rela­tiv höhe­ren Ante­il an Verun­re­i­ni­gun­gen ent­hält, ins­be­son­de­re Sal­ze. Durch­schnitt­lich 3,5%. Der Gef­rier­punkt des Meer­was­sers liegt bei etwa ‑1,7°C. Che­misch rei­nes Was­ser ist ste­ril. Die Zus­tän­de des Was­sers kann auch jeder benen­nen – Eis, Was­ser, Wasserdampf.

Was­ser zeich­net sich durch sei­ne Puf­fer­ka­pa­zi­tät in Abhän­gig­ke­it von den darin gelös­ten Sub­stan­zen aus. Das bede­utet, dass es vers­chie­de­ne Ein­flüs­se rela­tiv effek­tiv dämp­fen kann. Für Aqu­aria­ner ist die­se Eigen­schaft fast immer von Vor­te­il. Was­ser hat eine höhe­re Puf­fer­ka­pa­zi­tät, wenn es reich an Mine­ra­lien ist. Sub­stan­zen in der Natur lie­gen fast immer in Form von Ionen vor – sie sind also dis­so­zi­iert. Ins­be­son­de­re im Was­ser. In wel­cher Form das ges­chieht, hängt von einer Viel­zahl von Fak­to­ren ab. Was­ser ist ein­fach ein Schatz. Wir als Aqu­aria­ner ver­wen­den in der Regel Trink­was­ser aus dem Lei­tung­swas­ser. Die­ses Was­ser ist für die Aqu­aris­tik gee­ig­net, aber bei wei­tem nicht ide­al. Die wäh­rend ihres Tran­s­ports zu uns vor­ge­nom­me­nen Ände­run­gen sind für uns Men­schen unbe­denk­lich, da sie als Quel­le für die Grundf­lüs­sig­ke­it zum Trin­ken die­nen, jedoch nicht für das Leben im Aqu­arium. Heut­zu­ta­ge wird in Klä­ran­la­gen bere­its in viel gerin­ge­rem Maße Chlor zur Desin­fek­ti­on ver­wen­det, aber fris­ches Was­ser ent­hält den­noch vie­le Gase, die für unse­re Fis­che uner­wün­scht sind. Wir haben zwei Mög­lich­ke­i­ten, damit umzu­ge­hen – ent­we­der mit spe­ziel­len, im Han­del erhält­li­chen Pro­duk­ten oder durch Abset­zen las­sen. Chlor ver­duns­tet inner­halb von 2 Stun­den – abhän­gig von der Größe der Was­se­ro­berf­lä­che und ob ihr fre­ier Durch­gang ermög­licht ist. Ande­re Gase ver­duns­ten inner­halb von 2 bis 4 Tagen. Eini­ge Arten sind emp­find­li­cher, ande­re weni­ger oder prak­tisch gar nicht.

Das Ver­hal­ten der Fis­che gibt uns oft Hin­we­i­se. Tei­lwe­i­se hilft das Ein­fül­len des Was­sers mit einem lang­sa­men Strom in einem lan­gen Sch­lauch. Das hängt sch­lie­ßlich auch mit der Erhöhung der Tem­pe­ra­tur des ein­ge­füll­ten Was­sers zusam­men. Küh­le­res Was­ser ist bes­ser gee­ig­net als war­mes, wenn wir kein Was­ser haben, das durch einen Boiler erwärmt wird. Was­ser aus der Lei­tung wird ein­de­utig am häu­figs­ten ver­wen­det. Da die­ses Was­ser als Trink­was­ser ver­wen­det wird, könn­ten wir anneh­men, dass sei­ne Para­me­ter den Anfor­de­run­gen der Aqu­aris­tik ents­pre­chen soll­ten. Sch­lie­ßlich erfüllt Trink­was­ser Stan­dards, hygie­nis­che Anfor­de­run­gen. Das ist jedoch nicht ganz rich­tig, was uns passt, ist nicht immer ide­al für Fis­che. Lei­tung­swas­ser ent­hält in der Regel die­se uner­wün­sch­ten Bestandteile:

  • Chlor (gewöhn­lich 0,1 – 0,2 mg/​l) – tötet (desin­fi­ziert) Mik­ro­or­ga­nis­men ab, die einen wich­ti­gen Teil der Geme­in­schaft im Aqu­arium ausmachen,
  • Nit­ra­te – der Stan­dard erlaubt einen sehr hohen Gehalt für die Zucht eini­ger Fis­char­ten wie z.B. Trop­he­us, Apis­to­gram­ma, Ster­bai Panzerwelse,
  • Phosp­ha­te – verur­sa­chen z.B. das Wachs­tum von Algen,
  • Sch­wer­me­tal­le – haupt­säch­lich aus Roh­ren, in der Meer­was­se­ra­qu­aris­tik ist die­ses Prob­lem sehr akut,
  • Flu­ori­de,
  • Insek­ti­zi­de, Schäd­lings­be­kämp­fungs­mit­tel usw. Die­se Bes­tand­te­i­le kön­nen z.B. durch selek­ti­ve Ione­naus­taus­cher, mit­tels Umkeh­ros­mo­se eli­mi­niert werden.

Das Lei­tung­swas­ser hat in der Regel einen pH-​Wert über 7,5. Dies liegt daran, dass es kei­ne Roh­re auf­lösen oder angre­i­fen soll. Es hat unters­chied­li­che Här­teg­ra­de. Die genau­en Wer­te teilt Ihnen das ents­pre­chen­de Was­ser­werk mit (durch Roh­re und den Tran­s­port zu Ihnen nach Hau­se soll­te sich die Quali­tät nicht zu stark ändern), oder Sie kön­nen sie selbst mes­sen. In Zoohand­lun­gen gibt es vers­chie­de­ne Pro­duk­te für die­sen Zweck zu kau­fen. Fis­che aus vers­chie­de­nen Regi­onen sind an unters­chied­li­che Här­teg­ra­de ange­passt. Sie kön­nen auch in ande­ren Gewäs­sern exis­tie­ren, aber wir soll­ten ver­su­chen, uns ihnen anzu­pas­sen. Zum Beis­piel zeigt das Amazonas-​Gebiet eine sehr gerin­ge Här­te, wäh­rend das Gebiet Mexi­kos im Gegen­satz dazu rela­tiv har­tes Was­ser aufwe­ist. Indien und Sumat­ra lie­fern in der Regel wei­ches bis mit­tel­har­tes Was­ser, wäh­rend das afri­ka­nis­che Tan­gan­ji­ka har­tes Was­ser bie­tet. Dies steht im Zusam­men­hang mit den Mee­ren. Auch in ihnen gibt es eine Viel­falt an Salz­ge­hal­ten. Die Ost­see ent­hält eine ande­re Men­ge als der Atlan­tik und eine voll­kom­men ande­re als das Tote Meer. Das Was­ser in Gebir­gs­ge­bie­ten ist in der Regel weich – Gra­ni­tun­ter­grund der Kern­ge­bir­ge, wäh­rend es in Tie­fe­be­nen im Gegen­te­il här­ter ist – höhe­rer Gehalt an Kalks­te­in in den nahe­ge­le­ge­nen Ges­te­i­nen und Böden – Gips, Tra­ver­tin. Dies hängt eng mit dem geolo­gis­chen Unter­grund und den pedo­lo­gis­chen Bedin­gun­gen zusam­men. Die Här­te in der Slo­wa­kei liegt in der Regel zwis­chen 5°dH und 35°dH.

Jemand hat jedoch mög­li­cher­we­i­se einen eige­nen Brun­nen. Die­ses Was­ser kann sehr gut sein, aber las­sen Sie lie­ber eine Ana­ly­se durch­füh­ren. Wenn es nicht trink­bar ist, ist es wahrs­che­in­lich auch nicht für die Aqu­aris­tik gee­ig­net. Ide­a­les Was­ser kommt aus arte­sis­chen Brun­nen – es gibt nur sehr weni­ge davon und sie lie­fern wei­ches Was­ser von hoher Quali­tät. Ich muss nicht beto­nen, dass Brun­nen­was­ser unbe­han­del­tes Was­ser ist, daher ist es nicht not­wen­dig, es abzus­te­hen, außer viel­le­icht bei einem höhe­ren CO2-​Gehalt. Wenn Sie kei­ne Angst haben zu expe­ri­men­tie­ren, wür­de ich eher Was­ser aus Quel­len ver­wen­den, bzw. aus den obe­ren Bere­i­chen der Berg­ge­bie­te, aber auf jeden Fall in der Nähe der Quel­le und dort, wo noch kei­ne Fis­che leben. Die­ses Was­ser ist im All­ge­me­i­nen sehr gee­ig­net, beson­ders in Gebie­ten, wo Torf­mo­ore vor­han­den sind.

Regen­was­ser ist the­ore­tisch die bes­te Was­se­rqu­el­le. Aber heut­zu­ta­ge wür­de ich in Mit­te­le­uro­pa nicht emp­feh­len, Regen­was­ser zu ver­wen­den. Die Versch­mut­zung ist so groß, dass das, was auf uns fällt, oft eher nach Zit­ro­ne als nach Was­ser sch­mec­kt. In der Atmo­sp­hä­re sam­melt sich Was­ser an und ent­hält vie­le uner­wün­sch­te bis gif­ti­ge Verun­re­i­ni­gun­gen. Ver­ges­sen Sie nicht, dass die Natur kei­ne Gren­zen kennt. Auf kei­nen Fall wür­de ich, wenn Sie kei­ne Arten aus Tei­chen oder kal­ten Gewäs­sern hal­ten, emp­feh­len, Was­ser aus Tei­chen, Bächen oder Flüs­sen zu verwenden.

Einer der grund­le­gen­den und wich­ti­gen Para­me­ter für Aqu­aria­ner ist die Was­ser­här­te. Sie bes­timmt die Mög­lich­ke­i­ten, die uns bei erfolg­re­i­cher Fisch- und Pflan­zen­zucht zur Ver­fügung ste­hen. Die Här­te bes­timmt den Gehalt an Calcium- und Mag­ne­sium­sal­zen (Ca + Mg). Die Defi­ni­ti­on der per­ma­nen­ten Här­te wird haupt­säch­lich durch Sul­fa­te – SO42‑, Chlo­ri­de – Cl– und Nit­ra­te – NO32- bes­timmt. Die Car­bo­nat­här­te (manch­mal auch als tem­po­rä­re bez­e­ich­net) wird durch den Gehalt an Car­bo­na­ten – CO32- und Hyd­ro­gen­car­bo­na­ten – HCO3– bes­timmt. Die­se kön­nen jedoch auch an ande­re Kati­onen als Cal­cium oder Mag­ne­sium gebun­den sein – am häu­figs­ten an Natrium – Na. Die Gesamt­här­te ist die Sum­me aus Car­bo­nat­här­te und per­ma­nen­ter Här­te. In der Pra­xis mes­sen Mes­sun­gen in der Regel die Gesamt­här­te und die Car­bo­nat­här­te. Da Hyd­ro­gen­car­bo­na­te auch in einer ande­ren Ver­bin­dung als mit Ca, Mg vor­lie­gen kön­nen, wie ich im vor­he­ri­gen Absatz erwähnt habe, ergibt die Sum­me aus Car­bo­nat­här­te und per­ma­nen­ter Här­te nicht immer den gle­i­chen Wert wie die Gesamt­här­te. Aus die­sem Grund wird oft nur die Car­bo­nat­här­te ange­ge­ben oder die Leit­fä­hig­ke­it des Was­sers als Para­me­ter ver­wen­det. Die Ein­he­it der Här­te ist mg/​l – was jedoch fast immer direkt in dKH und dGH oder in deuts­che Här­teg­ra­de – °N umge­rech­net wird. Aqu­aria­ner mes­sen die Här­te in der Regel mit kom­mer­ziell erhält­li­chen Pro­duk­ten, die auf Tit­ra­ti­on basie­ren. Dabei kommt es zu einer Far­bän­de­rung der Lösung durch orga­nis­che Farb­stof­fe wie Met­hy­lo­ran­ge oder Met­hyl­rot. Gemes­sen wird in Trop­fen – die z.B. 1 °N reprä­sen­tie­ren. Ins­be­son­de­re Car­bo­nat­här­te und Gesamt­här­te. Berech­nung der Härte:

  • dKH – Carbonathärte
  • dNKH – per­ma­nen­te Härte
  • dGH – Gesamt­här­te; 1°dGH = 10 mg/​l CaO oder 14 mg MgO = 7.143 mg/​l Ca = 17.8575 mg/​l CaCO3 = 0.179 mol/​l CaCO3, ansons­ten 1 mmol/​l = 56.08 mg CaO/​l

Ioni­sie­rung – Leit­fä­hig­ke­it – Mineralisierung

Um die viel­fäl­ti­ge­re Quali­tät der ein­zel­nen Ele­men­te anzus­pre­chen, möch­te ich in die­sem Abschnitt anknüp­fen. Die Här­te drüc­kt nur das aus, was ihre Defi­ni­ti­on bie­tet. Die Rea­li­tät ist jedoch nicht so schwarz-​weiß. Was­ser in der Natur und auch in Ihrem Aqu­arium ent­hält auch ande­re Ele­men­te, die es wert sind, beach­tet zu wer­den. Es geht nicht nur um Ca und Mg. Es gibt auch P, Na, K, Fe, S, orga­nis­che Che­la­te, Humin­sä­u­ren, usw. Eini­ge von ihnen kön­nen durch die Leit­fä­hig­ke­it gemes­sen und spe­zi­fi­ziert wer­den. Dies ist eine kom­ple­xe­re Dars­tel­lung der Rea­li­tät als beim Mes­sen der Här­te. Ein anschau­li­ches Beis­piel für den Unters­chied zwis­chen Här­te und Leit­fä­hig­ke­it ist das Was­ser des Ama­zo­nas. Die­ses ent­hält nur Spu­ren von Ca und Mg, ent­hält jedoch rela­tiv vie­le Ionen. Auch wenn es sich um Was­ser mit prak­tisch null Här­te han­delt, han­delt es sich bei wei­tem nicht um demi­ne­ra­li­sier­tes Was­ser. Es ist daher ein Feh­ler, wenn wir für eine bes­timm­te Art Was­ser mit null Här­te vor­be­re­i­ten, das kei­ne Ionen ent­hält – zum Beis­piel durch Des­til­la­ti­on. Ein sol­ches Was­ser ist prak­tisch ste­ril. Auch die Ioni­sie­rung kön­nen wir bee­in­flus­sen. Unse­re Fis­che sind manch­mal einem Schock aus­ge­setzt, der auch durch eine Ände­rung der Leit­fä­hig­ke­it besch­rie­ben wer­den könn­te. Wenn wir zum Beis­piel eine größe­re Men­ge Was­ser aus­taus­chen – kann es unter bes­timm­ten Umstän­den zu einem deut­li­chen Rück­gang oder Ans­tieg der Kon­zen­tra­ti­on von Stof­fen in Form von Ionen kom­men. Oder wenn wir zum Beis­piel NaCl anwen­den – kann dies zu einer Bes­chä­di­gung der Haut der Fis­che füh­ren – zur Störung des sch­le­i­mi­gen Schut­züber­zugs der Fis­che. Manch­mal ist dies erwün­scht, z. B. basie­rend auf dem Hei­lungs­pro­zess eines soge­nann­ten Salzbades.

Die Leit­fä­hig­ke­it wird in µS – Mik­ro­sie­mens ange­ge­ben und kann mit einem Leit­fä­hig­ke­its­mess­ge­rät gemes­sen wer­den. Das Wort Leit­fä­hig­ke­it sagt uns, dass es sich um eine Dars­tel­lung des Ionen­ge­halts han­delt. Ein Syno­nym in die­sem Zusam­men­hang ist das Wort Mine­ra­li­sie­rung, obwohl die­se drei Beg­rif­fe unters­chied­li­che Din­ge ausd­rüc­ken. Was­ser zeigt von Natur aus eine Dis­so­zia­ti­on in Ionen – H3O+ und OH- – dies wird durch die Dis­so­zia­ti­on­skons­tan­te besch­rie­ben – der Vor­gang wird als Was­ser­pro­to­ly­se bez­e­ich­net – durch die che­misch rei­ne Was­ser ein elek­tris­cher Lei­ter wird. Aber Was­ser in der Natur ent­hält vie­le Ionen, was sei­ne elek­tris­chen Eigen­schaf­ten erheb­lich verän­dert. Ins­be­son­de­re Orga­nis­men, die im Was­ser leben, ein­sch­lie­ßlich Fis­che, rea­gie­ren darauf sehr emp­find­lich. Der Unters­chied zwis­chen dem Gehalt an Mine­ra­lien und Ionen kann durch die elek­tris­chen Eigen­schaf­ten der Kom­po­nen­ten erk­lärt wer­den. Mine­ra­lien sind auch in neut­ra­ler Form im Was­ser gelöst, wenn auch in gerin­ge­rer Men­ge. Die meis­ten Bes­tand­te­i­le leben­der Sys­te­me sind volls­tän­dig oder oft in natür­li­chen Sub­stra­ten in Ionen dis­so­zi­iert. Der pH-​Wert – der pon­dus hyd­ro­ge­nii – ist ein Para­me­ter, der als nega­ti­ver deka­dis­cher Loga­rith­mus der Kon­zen­tra­ti­on von Was­sers­toff H3O+ defi­niert ist. Er bewegt sich im Bere­ich von 0 bis 14. Sei­ne Dars­tel­lung ist loga­rith­misch, was berück­sich­tigt wer­den muss – Was­ser mit einem pH-​Wert von 6 und einem pH-​Wert von 8 ist sehr unters­chied­lich. Die Kon­zen­tra­ti­on der basis­chen Grup­pe OH- ist im loga­rith­mis­chen Ausd­ruck eine Ergän­zung zur Zahl 14, dh wenn das Was­ser einen pH-​Wert von 6 hat, bet­rägt die Kon­zen­tra­ti­on von H3O+ 10 – 6 mol.dm‑3 und die von OH- bet­rägt 10 – 8 mol.m‑3. Wenn das Was­ser einen pH-​Wert von 7 hat, sagen wir, dass es neut­ra­les Was­ser ist, ein pH-​Wert unter 7 ist sau­res Was­ser, über 7 ist alka­lis­ches Was­ser (alka­lisch). Ein pH-​Wert von 8 bede­utet beis­piel­swe­i­se, dass Was­ser bei 25 °C eine H3O+-Konzentration von 10 – 8 mol.dm‑3 und eine OH – Kon­zen­tra­ti­on von 10 – 6 mol.m‑3 hat.

Die meis­ten Fis­che benöti­gen sau­res Was­ser, der pH-​Wert liegt im Bere­ich von 6,2 bis 6,8. Es gibt jedoch Arten, die sich bei einem pH-​Wert von 5 oder sogar über 8 nor­mal ver­meh­ren kön­nen. Der pH-​Wert ist eng mit der Ammo­niak­kon­zen­tra­ti­on und dem Sticks­toffk­re­is­lauf ver­bun­den. Bei hohem pH-​Wert ist Ammo­niak im Was­ser in einer viel gefähr­li­che­ren Form als in sau­rer Umge­bung. Der pH-​Wert ste­igt nachts aufg­rund der Atmung der Pflan­zen. Der pH-​Wert sch­wankt haupt­säch­lich in wei­chen Gewäs­sern, wo die Puf­fer­ka­pa­zi­tät des Was­sers gerin­ger ist. Der pH-​Wert steht auch im Zusam­men­hang mit der Pho­to­synt­he­se und der Atmung von Was­serpf­lan­zen. Dies wird durch die Sch­wan­kung des CO2-​Gehalts im Was­ser verur­sacht – Pflan­zen bin­den CO2, und die­se Verän­de­run­gen füh­ren zu pH-​Schwankungen im Lau­fe des Tages bzw. zu Sch­wan­kun­gen abhän­gig vom ver­füg­ba­ren Licht, da wir die Bedin­gun­gen im Aqu­arium und nicht in der Natur meinen.

Koh­len­di­oxid wir­kt sich auf den pH-​Wert aus – bei der Reak­ti­on mit H2O ents­teht sch­wa­che Koh­len­sä­u­re – H2CO3, oder umge­ke­hrt dis­so­zi­iert die Säu­re in einer basis­chen Umge­bung. Der Koh­len­sä­u­re­zyk­lus ist in der Bio­lo­gie sehr bekannt und gehört zu den grund­le­gen­den Lebens­pro­zes­sen. Es ist ein Beis­piel für die Puf­fer­ka­pa­zi­tät. Die­se Sch­wan­kung zeich­net sich durch eine ziem­lich gro­ße Ampli­tu­de aus, und die Ände­rung hängt von der Puf­fer­ka­pa­zi­tät des Was­sers ab – prak­tisch, je mehr Mine­ra­le und Stof­fe in der Lage sind, CO2 zu bin­den, des­to gerin­ger ist die Sch­wan­kung. Der CO2-​Gehalt ist tag­süber (bei aus­re­i­chen­dem Licht) nied­ri­ger als nachts (bei Licht­man­gel) – der pH-​Wert ist tag­süber höher (alka­lis­che Pha­se) als nachts (säu­re­re Pha­se). Ähn­li­che Zyk­len tre­ten auch wäh­rend der Jah­res­ze­i­ten auf – im Som­mer kommt es bei inten­si­vem Wachs­tum zu einem CO2-​Mangel und damit zu einem Ans­tieg des pH-​Werts – die­se Ände­run­gen sind jedoch eher in der Natur zu beobachten.

Der pH-​Wert wird ent­we­der elek­tro­nisch gemes­sen oder durch eine Reak­ti­on in einer Farb­ska­la bes­timmt, was natür­lich ein viel bil­li­ge­res, aber unge­nau­e­res Werk­ze­ug ist – die Tit­ra­ti­on. Der Gehalt an Koh­len­di­oxid – Koh­len­di­oxid – hängt haupt­säch­lich vom Gehalt an Ca und Mg ab – von der Was­ser­här­te und vom pH-​Wert des Was­sers, von der Koh­len­sä­u­re und damit auch von der Puf­fer­ka­pa­zi­tät des Was­sers. Zusam­men­fas­send kann gesagt wer­den, dass es von den bio­che­mis­chen Eigen­schaf­ten des Was­sers abhängt. Der CO2-​Gehalt ist beson­ders wich­tig für das Pflan­zen­wachs­tum. Unter nor­ma­len Umstän­den ist der Gehalt an Koh­len­di­oxid nicht so hoch, dass er das Leben der Fis­che gefä­hr­det. Eine Aus­nah­me kann die Ver­wen­dung von Was­ser aus Mine­ra­lqu­el­len oder nicht über­prüf­ten Brun­nen, Mine­ra­lwas­ser oder die Anwen­dung von CO2 sein. Der CO2-​Gehalt ste­igt mit der Men­ge an Car­bo­na­ten – mit der Alka­li­tät des Was­sers – und sinkt mit der Was­ser­tem­pe­ra­tur. In der Natur – wo das Was­ser natür­lich nicht che­misch rein ist – kommt es ins­be­son­de­re in tie­fen Seen und ste­hen­den Gewäs­sern mit sch­wa­cher Strömung zu einem Phä­no­men, bei dem ab einer bes­timm­ten Tie­fe Sau­ers­toff (O2) im Was­ser in gro­ßen Men­gen fehlt – dies ist eine tote Zone für Fis­che und höhe­re Pflan­zen. Wenn wir uns auf den Sau­ers­toff­ge­halt in rei­nem Was­ser besch­rän­ken, hängt sei­ne Kon­zen­tra­ti­on vom Druck und von der Tem­pe­ra­tur ab. Da ich anneh­me, dass sich der Druck in der Aqu­aris­tikp­ra­xis kaum ändert, ble­ibt die Tem­pe­ra­tur für uns interessant.

Die Sau­ers­toff­kon­zen­tra­ti­on in Was­ser nimmt indi­rekt mit der Tem­pe­ra­tur ab. Je wär­mer das Was­ser ist, des­to weni­ger fre­ier Sau­ers­toff ist ent­hal­ten. Mög­li­cher­we­i­se haben Sie bere­its bemer­kt, dass Fis­che wäh­rend hei­ßer Som­mer­ta­ge, ins­be­son­de­re in kle­i­ne­ren Tanks, bei erhöh­ten Tem­pe­ra­tu­ren höher an die Oberf­lä­che ste­i­gen und schnel­ler atmen. Es ist jedoch nicht mög­lich, dies zu vere­in­fa­chen, da ein Sau­ers­toff­man­gel im Aqu­arium nicht nur auf eine erhöh­te Tem­pe­ra­tur zurück­zu­füh­ren ist – die Ursa­che muss ander­swo gesucht wer­den. Eher im erhöh­ten Stof­fwech­sel. Es kommt zu einem höhe­ren Sau­ers­toff­verb­rauch durch Zer­set­zungs­pro­zes­se. Aber auch aufg­rund einer sch­wa­chen oder inef­fi­zien­ten Fil­tra­ti­on. Rei­nes Was­ser bei 0°C ent­hält 14,16 mg Sau­ers­toff, bei 30°C nur etwa die Hälf­te – 7,53 mg.

In Bez­ug auf den Stof­fwech­sel, ins­be­son­de­re von Pflan­zen, ist Eisen – Fe sehr wich­tig. Sein Gehalt hängt von der Oxi­da­ti­ons­fä­hig­ke­it und dem Redo­xpo­ten­zial ab. Eisen kann sehr schnell in eine für Pflan­zen unzu­gän­gli­che Form oxi­diert wer­den. Es gilt, was ich zu Beginn erwähnt habe. Eisen ist im Aqu­arium, aber in wel­cher Form es vor­liegt, hängt davon ab, ob und wo es gebun­den ist. Es gibt auch Tests für den Eisen­ge­halt, die auf einem ähn­li­chen Prin­zip wie pH-​Tests basie­ren, die für die Bedürf­nis­se von Aqu­aria­nern ent­wic­kelt wurden.

Use Facebook to Comment on this Post

Literatúra, Rešerše, Veda

Ekosozológia

skala
Hits: 5404

Lehot­ská Blan­ka Kra­jin­no­eko­lo­gic­ký a eko­so­zo­lo­gic­ký význam chi­rop­te­ro­fau­ny Malých Kar­pát 1996 PRIF UK Bra­ti­sla­va kra­jin­ná eko­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Chi­rop­te­ra, neto­pie­re, Malé Kar­pa­ty práca

Jed­lič­ka Ladi­slav Eko­so­zo­lo­gic­ký stav fau­ny Slo­ven­ska. Výcho­dis­ká a pre­hľad 1993 Život­né pro­stre­die, Vol 27, No. 4, p. 201 – 205 Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO fau­na Slo­ven­ska článok

Jed­lič­ka Ladi­slav (ed.) Eko­so­zo­lo­gic­ký výskum a mana­ge­ment ohro­ze­ných dru­hov orga­niz­mov 1995 MŽP SR Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO ohro­ze­né dru­hy, manaž­ment kniha

Kriš­tín Anton, Dan­ko Š., Daro­lo­vá A., Hav­ran­čík S., Kali­vo­do­vá Eva, Kocian Ľudo­vít, Kro­pil Rudolf, Štol­man Andrej, Urban Peter Eko­so­zo­lo­gic­ký sta­tus vtác­tva Slo­ven­ska 1995 Jed­lič­ka Ladi­slav (ed.): Eko­so­zo­lo­gic­ký výskum a mana­ge­ment ohro­ze­ných dru­hov orga­niz­mov MŽP SR Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Aves, vtác­tvo článok

Mag­loc­ký Šte­fan Zoznam vyhy­nu­tých, ende­mic­kých a ohro­ze­ných taxó­nov vyš­ších rast­línb fló­ry Slo­ven­ska 1983 Bio­ló­gia Vol. 38, No. 9, p. 825 – 852 Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO vyhy­nu­té dru­hy, ohro­ze­né dru­hy, ende­mi­ty člá­nok 0006 – 3088

Chro­mý, Niž­nan­ská M., Vlčá­ko­vá A. Sú Pie­ni­ny rajo orchi­deí ? 1990 Vyso­ké Tat­ry No. 6, p. 21 – 22 eko­so­zo­ló­gia, bota­ni­ka SLO Pie­ni­ny, Orchi­da­ce­ae článok

Les­kov­jan­ská Anna, Hájek Bedřich Ochra­na bio­di­ver­zi­ty rast­lín a živo­čí­chov v národ­nom par­ku Slo­ven­ský raj 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­cy 6. – 8. apríl 1993, p. 241 – 245 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO rekre­ácia, turis­ti­ka, náv­štev­nosť, náhor­ná pla­ni­na, bez­sta­vov­ce, sta­vov­ce, motý­le, chro­bá­ky, dvoj­kríd­lov­ce, hlís­tvov­ce, mäk­ký­še, Cyc­los­to­ma­ta, Eudon­to­my­zon dan­for­di, Eudon­to­my­zon gra­ci­lis, Gobio ura­nos­co­pus, Gobio kess­le­ri, Tri­tu­rus mon­tan­do­ni zborník

Les­kov­jan­ská Anna, Hájek Bedřich Ochra­na bio­di­ver­zi­ty rast­lín a živo­čí­chov v národ­nom par­ku Slo­ven­ský raj 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­cy 6. – 8. apríl 1993, p. 241 – 245 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus cris­ta­tus, Elap­he lon­gis­si­ma, Aqu­ila chry­sa­ëtos, Fal­co pereg­ri­nus, Fal­co cher­rug, Myo­tis dasyc­ne­me, Sicis­ta betu­li­na, Ely­o­mis quer­ci­nus, Citel­lus citel­lus, Lut­ra lut­ra, Alces alces, Lacer­ta mura­lis, sova dlho­chvos­tá, str­nád­ka lúč­na zborník

Les­kov­jan­ská Anna, Hájek Bedřich Ochra­na bio­di­ver­zi­ty rast­lín a živo­čí­chov v národ­nom par­ku Slo­ven­ský raj 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­cy 6. – 8. apríl 1993, p. 241 – 245 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO jara­bi­ca poľ­ná, pre­pe­li­ca poľ­ná, chriaš­teľ poľ­ný, pla­mien­ka drie­ma­vá, mihu­ľa drob­ná, pipíš­ka choch­la­tá, kuvik plač­li­vý, lut­re­ola lut­re­ola, Cas­tro fiber, Bison bona­sus, norok európ­sky, che­mic­ká apli­ká­cia v poľ­no­hos­po­dár­stve, ÚSES, Aqu­ila poma­ri­na zborník

Les­kov­jan­ská Anna, Hájek Bedřich Ochra­na bio­di­ver­zi­ty rast­lín a živo­čí­chov v národ­nom par­ku Slo­ven­ský raj 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­cy 6. – 8. apríl 1993, p. 241 – 245 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Fal­co tin­nun­cu­lus, Cico­nia nig­ra, Cor­vus corax, Bona­sa bona­sia, Rupicp­ra rupi­cap­ra rupi­cap­ra, Lut­ra lut­ra, Ursus arc­tos, Canis lupus zborník

Kri­žo Milan Fló­ra Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­cy 6. – 8. apríl 1993, p. 245 – 251 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Vale­ria­na sam­bu­ci­fo­lia, Myc­ros­ty­lis monop­hyl­los, Coelog­los­sum viri­de, Taxus bac­ca­ta, Žiar, Roh, Det­vian­ska kot­li­na, Sla­tin­ská kot­li­na, Poa scab­ra, Tri­fo­lium saro­sien­se, Melit­tis meli­sop­hyl­lum ssp. car­pa­ti­ca, Sla­ti­na, Fri­til­la­ria mele­ag­ris zborník

Kri­žo Milan Fló­ra Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 245 – 251 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Wald­ste­i­nia tema­ta zborník

Urban Peter, Kriš­tín Anton Fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu sta­vov­cov v oblas­ti Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 251 – 261 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Očo­vá – Dúb­ra­vy, les­né hos­po­dár­stvo, les­ná ťaž­ba, výstav­ba les­ných ciest, Tet­rao uro­gal­lus, Bona­sa bona­sia, med­veď, rys, vlk, kal­de­ra Poľa­ny, auto­tu­ris­ti­ka, rekul­ti­vá­cia, Lul­lu­la arbo­rea, Upu­pa epops, Lanius minor, Lanius col­lu­rio, Lanius excu­bi­tor zborník

Eliáš Pavol Ochra­na bio­di­ver­zi­ty – nová stra­té­gia ochra­ny živej prí­ro­dy 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 11 – 20 KEF – Kated­ra eko­so­zo­ló­gie a fyzi­otak­ti­ky PRIF UK, SRS – Slo­ven­ská rieč­na sieť Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, stra­té­gia ochra­ny prí­ro­dy, Sve­to­vá komi­sia pre život­né pro­stre­die a roz­voj, WECD, World Comis­si­on on Envi­ron­ment and Deve­lop­ment, Brun­dalnd, Naša spo­loč­ná budúc­nosť, Our com­mon Futu­re, Envi­ron­men­tal Per­spec­ti­ve to the Year 2000 and Bey­ond zborník

Peciar Voj­tech Geno­fond macho­ras­tov Slo­ven­ska a jeho ochra­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 25 – 31 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO macho­ras­ty, geno­fond, čer­ve­ný zoznam, ende­mic­ké dru­hy, neofy­ty zborník

Pišút Ivan Geno­fond lišaj­ní­kov Slo­ven­ska a jeho ochra­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 31 – 37 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO geno­fond, lišaj­ní­ky, bio­in­di­ká­cia, indus­tria­li­zá­cia, urba­ni­zá­cia, inten­zi­fi­ká­cia poľ­no­hos­po­dár­stva, Rud­ňa­ny, Krom­pa­chy, Cet­ra­ria islan­di­ca, prí­či­ny ústu­pu lišaj­ní­kov, imi­sie, poľ­no­hos­po­dár­stvo, les­níc­tvo, dopra­va, turis­ti­ka, rekre­ácia šport zborník

Lac­ko­vi­čo­vá Anna Ochra­na geno­fon­du lišaj­ní­kov Malých Kar­pát 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 37 – 43 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO geno­fond, lišaj­ní­ky, Malé Kar­pa­ty, čer­ve­ný zoznam, epi­fy­tic­ké lišaj­ní­ky, výrub, imi­sie, zni­žo­va­nie vzduš­nej vlh­kos­ti, postre­ko­va­nie, Rama­li­na fra­xi­nea, Par­me­lia, Ever­nia, Rama­li­na, Svi­nia hora, Svä­tý Jur, epi­pet­ric­ké lišaj­ní­ky, epi­ge­ic­ké lišaj­ní­ky zborník

Mag­loc­ký Šte­fan Čer­ve­ný zoznam vyš­ších rast­lín fló­ry Slo­ven­ska – príp­ra­va II. ver­zie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 43 – 47 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO čer­ve­ný zoznam zborník

Ferá­ko­vá Vie­ra, Michál­ko­vá A. Čer­ve­ný zoznam pap­ra­ďo­ras­tov a semen­ných rast­lín Bra­ti­slav­skej fló­ry. Infor­má­cia o súčas­nom sta­ve jej ohro­ze­nia 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 47 – 51 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO čer­ve­ný zoznam, pap­raď, Bra­ti­sla­va, urba­ni­zá­cia, prie­my­sel, komu­ni­ká­cie, poľ­no­hos­po­dár­stvo, kame­ňo­lom, ťaž­ba kame­ňa, zber, pre­nos do záh­rad zborník

Vlč­ko Jaro­slav Vsta­va­čo­vi­té (Orchi­da­ce­ae) – výskyt na Slo­ven­sku a ich ohro­ze­nie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 51 – 59 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Orchi­da­ce­ae, vsta­va­čo­vi­té, čer­ve­ný zoznam, Spi­rant­hes aes­ti­va­lis, Ana­camp­tis pyra­mi­da­lis, Dac­ty­lor­hi­za incar­na­ta ssp. hae­ma­to­des var. hyp­ha­e­ma­to­des, Dac­ty­lor­hi­za macu­la­ta ssp. macu­la­ta, Dac­ty­lor­hi­za macu­la­ta ssp. helo­des zborník

Ulry­cho­vá Dari­na, Ulrych Libor Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny vybra­ných dru­hov vsta­va­čo­vi­tých v okre­se Nit­ra 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 59 – 63 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Orchi­da­ce­ae, Nit­ra, Himan­tog­los­sum cap­ri­num, ŠPR Žib­ri­ca, Orchis morio ssp. morio, Malý Baho­rec, Pod­ho­ra­ny, Orchis tri­den­ta­ta ssp. tri­den­ta­ta, Kal­vá­ria, Xerant­he­mum annum, Gagea bohe­mi­ca, Iris pumi­la, Hes­pe­ris tris­tis, Dac­ty­lor­hi­za sam­bu­ci­na zborník

Labanc Juraj Prob­lém zacho­va­nia bio­di­ver­zi­ty a mož­nos­ti bota­nic­kých záh­rad 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 63 – 67 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, bota­nic­ké záh­ra­dy, ochran­né lesy, semen­né poras­ty, géno­vé základ­ne, výbe­ro­vé stro­my, klo­no­vé archí­vy, semen­né sady, zní­že­nie varia­bi­li­ty, záchra­na ex situ, gene­tic­ký drift, hyb­ri­di­zá­cia, arbo­ré­tum zborník

Čaboun Vla­di­mír Bio­di­ver­zi­ta a hos­po­dá­re­nie v lesoch 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 67 – 73 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va les­níc­tvo, eko­so­zo­ló­gia SLO forest, bio­di­ver­zi­ta, hos­po­dá­re­nie v lese, gene­tic­ká diver­zi­ta, mor­fo­lo­gic­ká diver­zi­ta, fyzi­olo­gic­ká diver­zi­ta, eko­lo­gic­ká diver­zi­ta, funkč­ná diver­zi­ta, eko­lo­gic­ká sta­bi­li­ta, spät­ná väz­ba, dyna­mic­ká rov­no­vá­ha, diver­zi­ta – sta­bi­li­ta, diver­zi­ta zborník

Jed­lič­ka Ladi­slav, Bohuš Mir­ko, Čapu­ta Alojz, Feriancová-​Masárová Zita, Kocian Ľudo­vít, Košel Vla­di­mír, Kováč Vla­di­mír, Krno Iľja, Šte­pa­no­vi­čo­vá Oľga, Var­ga Juraj Hod­no­te­nie eko­so­zo­lo­gic­ké­ho sta­tu­su taxó­nov fau­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 89 – 103 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO eko­so­zo­lo­gic­ký sta­tus, eko­so­zo­lo­gic­ký index, dru­ho­vá ochra­na, kate­gó­rie IUCN, čer­ve­ný zoznam, čer­ve­ná kni­ha ZSSR, čer­ve­ná kni­ha Rakús­ka, čer­ve­ná kni­ha Nemec­ka, hod­no­te­nie orni­to­fau­ny, papu­lá­cia, trend dyna­mi­ky popu­lá­cie, eko­lo­gic­ká valen­cia zborník

Lisic­ký Miku­láš J., Štef­fek Jozef Eko­so­zo­lo­gic­ké hod­no­te­nie mäk­ký­šov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 103 – 111 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia SLO mäk­ký­še, bio­di­ver­zi­ta mäk­ký­šov, gama diver­zi­ta, regi­otyp, beta diver­zi­ta, frag­men­tá­cia, pse­udo­os­trov­ný efekt, ste­pi­kol­né dru­hy, ústup sil­vi­kol­ných dru­hov, ústup hyg­ro­fil­ných dru­hov, synan­tro­pi­zá­cia, pro­ti­chod­nosť údol­ných bio­to­pov zborník

Gaj­doš Peter, Sva­toň Jaro­slav Výskum a ochra­na pavú­kov (Ara­ne­ae) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 111 – 117 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, his­tó­ria arach­no­ló­gie SLO pavú­ky, Ara­nea, čer­ve­ný zoznam, čer­ve­ná kni­ha zborník

Krno Iľja Vymiz­nu­té, ohro­ze­né, zra­ni­teľ­né a vzác­ne dru­hy poš­va­tiek (Ple­cop­te­ra) Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 117 – 121 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO poš­vat­ky, Ple­cop­te­ra, Lato­ri­ca, Duna­jec, Ruda­va, Turiec zborník

David Sta­ni­slav Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny bio­di­ver­zi­ty vážek (Odo­na­ta) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 121 – 127 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES bio­di­ver­zi­ta, váž­ky, Odo­na­ta, leni­tic­ké sta­no­viš­tia, lotic­ké sta­no­viš­tia, bio­mo­ni­to­ring, pro­duk­cia bio­ma­sy, ener­ge­tic­ký tok, mana­ge­ment, Coenag­ri­on mer­cu­ria­le, tyr­to­fil, Epit­he­ca bima­cu­la­ta, odo­na­to­ce­nó­zy, lotic­ké bio­to­pu, kre­nál, rit­rál, pra­me­nis­ká zborník

Kul­fan Miro­slav Ochra­na motý­ľov (Zyga­e­ni­dae, Hes­pe­ri­dae a Papi­li­oni­oidea) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 133 – 137 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO motý­le, Zyga­e­ni­dae, Hes­pe­ri­dae, Papi­li­oni­oidea, zánik bio­to­pov, výstav­ba, odvo­dňo­va­nie močia­rov, odvo­dňo­va­nie pod­má­ča­ných lúk, ume­lé zales­ňo­va­nie, zme­na dru­ho­vej sklad­by les­ných dre­vín, maso­vá turis­ti­ka, špor­to­vá čin­nosť, inten­zív­ne obhos­po­da­ro­va­nie lúk zborník

Majz­lan Oto Ochra­na ento­mo­ce­nóz mok­raď­ných bio­to­pov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 137 – 145 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO mok­ra­de, ento­mo­ce­nó­zy, moni­to­ring, mok­ra­de, meli­orá­cie, regu­lá­cie, odpad, reci­pient močov­ky, zme­na for­my využi­tia Zeme, bag­ro­va­nie, eut­ro­fi­zá­cia, Čer­tiž­né, Labo­rec­ká vrcho­vi­na, Hrab­ské, Ľubov­nian­ska vrcho­vi­na, Leles, Výcho­do­slo­ven­ská níži­na zborník

Hol­čík Juraj Súčas­ný stav geno­fon­du ich­ty­o­fau­ny Slo­ven­ska a prob­lé­my jeho ochra­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 145 – 153 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO geno­fond, ich­ty­o­fau­na, bio­ma­sa, vyza, jese­ter hviez­dna­tý, jese­ter hlad­ký, jese­ter rus­ký, losos, pstruh mor­ský, blat­niak, kapor, sazan, hrúz Kess­le­rov, hrúz fúza­tý, Gobio kess­le­ri, kolok veľ­ký, nad­mer­ný lov, nad­mer­ný rybo­lov, regu­lá­cia, zne­čis­ťo­va­nie zborník

Kováč Vla­di­mír Rizi­ko­vé kru­ho­ús­te a ryby Slo­ven­ska – aktu­ali­zo­va­ný čer­ve­ný zoznam ​‘93 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 153 – 159 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO kru­ho­ús­tov­ce, ryby, čer­ve­ný zoznam, Lam­pet­ra pla­ne­ri, mihu­ľa potoč­ná, mihu­ľa potis­ká, Eudon­to­my­zon dan­for­di, mihu­ľa ukra­jin­ská, Eydon­to­my­zon mariae, jese­ter rus­ký, Aci­pen­ser guel­dens­ta­ed­ti, blat­niak tma­vý, Umbra kra­me­ri, hrúz fúza­tý zborník

Bulán­ko­vá Eva, Tir­ja­ko­vá E. Ochra­na bio­di­ver­zi­ty hyd­ro­ce­nóz povo­dia Tur­ca 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 159 – 165 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va hyd­ro­bi­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, hyf­ro­ce­nó­zy, Turiec, Cyanop­hy­ta, Algae, Cili­op­ho­ra, Tur­bel­la­ria, Mol­lus­ca, Oli­go­cha­e­ta, Hiru­di­nea, Amp­hi­po­da, Cole­op­te­ra, Mega­lop­te­ra, Chi­ro­no­mi­dae, Tri­chop­te­ra, odber pit­nej vody, zavla­žo­va­nie, holo­ru­by, ces­ty, jel­ša, sve­tel­ný režim zborník

Trn­ka Róbert Ochra­na bio­di­ver­zi­ty Orav­skej vod­nej nádr­že – ochra­na a tvor­ba hniezd­nych pod­mie­nok vod­né­ho vtác­tva 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 165 – 173 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO Orav­ská vod­ná nádrž, hniez­da, Orav­ská prieh­ra­da, Ora­va, ohro­ze­né dru­hy, vzác­ne dru­hy, odmŕ­za­nie vod­nej hla­di­ny, zpla­ve­nei násad, absen­cia vege­tá­cie, ťaž­ba raše­li­ny, vyru­šo­va­nie vtá­kov, poľov­níc­tvo, rekre­ač­né zaria­de­nia, Vtá­či ostrov, ORO zborník

Trn­ka Alf­réd Vplyv ryb­nič­né­ho hos­po­dá­re­nia na výskyt a hniez­de­nie vod­né­ho a pri vode žijú­ce­ho vtávt­va na vybra­ných loka­li­tách západ­né­ho Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 173 – 177 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ryb­né hos­po­dár­stvo, ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO ryb­nič­né hos­po­dá­re­nie, hniez­de­nie, lik­vi­dá­cia pôvod­ných bio­to­pov, Jaku­bov­ké ryb­ní­ky, Trnav­ské ryb­ní­ky, Alek­šin­ské ryb­ní­ky, Levic­ké ryb­ní­ky, Bohe­ľov­ské ryb­ní­ky, Hro­bo­ňov­ské ryb­ní­ky, zme­ny orni­to­ce­nóz, let­ne­nie, kose­nie v pred­ve­ge­tač­nom obdo­bí zborník

Toper­cer Ján ml. Význam rieč­ne­ho eko­sys­té­mu Tur­ca z hľa­dis­ka diver­zi­ty vtá­kov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 177 – 189 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Turiec, diver­zi­ta vtá­kov, dru­ho­vá diver­zi­ta, eko­lo­gic­ké fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu, diver­zi­ta mik­ro­ha­bi­ta­tov, diver­zi­ta mezo­ha­bi­ta­tov, štruk­túr­na kom­ple­xi­ta, hete­ro­ge­ni­ta, ver­ti­kál­na diver­zi­ta olis­te­nia, dru­ho­vá diver­zi­ta rast­lín zborník

Feriancová-​Masárová Zita, Kali­vo­do­vá Eva Cha­rak­ter ohro­ze­nia vtá­čich dru­hov na Slo­ven­sku a návrh čer­ve­né­ho zozna­mu 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 189 – 191 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO čer­ve­ný zoznam, ohro­ze­né dru­hy, moni­to­ring, výskum ohro­ze­ných bio­to­pov, mana­ge­ment ohro­ze­ných bio­to­pov, výskum vzác­nych bio­to­pov, mana­ge­ment vzác­nych bio­to­pov zborník

Tirin­da Ale­xan­der Význam vet­ro­la­mov v poľ­no­hos­po­dár­skej kra­ji­ne pre zacho­va­nie bio­di­ver­zi­ty vtác­tva 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 191 – 203 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO vet­ro­la­my, bio­di­ver­zi­ta, inte­rakč­ný prvok, ANOVA, line­ár­na regre­sia, viac­ná­sob­ná regres­ná ana­lý­za, štruk­tú­ra habi­ta­tu, diver­zi­ta habi­ta­tu, Cert­hia sp., Erit­ha­cus rube­cu­la, Pru­nel­la modu­la­ris, Lanius col­lu­rio, Lanius minor, Gle­dit­sia tria­cant­hos zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO geno­fond, Amp­hi­bia, oboj­ži­vel­ní­ky, Spiš­ská Magu­ra, Slo­ven­ský raj, Malá Fat­ra, Veľ­ká Fat­ra, Orav­ská Magu­ra, Slo­ven­ské Rudo­ho­rie, Pop­rad­ská kot­li­na, Lip­tov­ká kot­li­na, Zvo­len­ská kot­li­na, Det­vian­ska kot­li­na, Orav­ská kot­li­na, Horeh­ron­ské podo­lie zborník

Kad­le­čík Ján Ochra­na vydry rieč­nej (Lut­ra lut­ra) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 213 – 221 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lut­ra lut­ra, vydra rieč­na, bio­in­di­ká­tor, inten­zi­fi­ká­cia poľ­no­hos­po­dár­stva, indus­tria­li­zá­cia, roéz­voj sídel, nad­mer­ný lov, niče­nie bio­to­pov, frag­me­tá­cia bio­to­pov, zne­čis­te­nie, deštruk­cia, orga­noch­ló­ro­vé deri­vá­ty, ťaž­ké kovy, chló­ro­va­né uhľo­vo­dí­ky, PCB zborník

Sani­ga Miro­slav Ochra­na hlu­chá­ňa na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 221 – 229 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, cho­ro­ló­gia SLO hlu­cháň oby­čaj­ný, výskyt, drev­ná suro­vi­na, les­níc­tvo, bio­in­di­ká­tor, vyš­šie zakme­ne­nie ako v pri­ro­dze­nom lese, Vac­ci­nium myr­til­lus, nedos­ta­tok sln­ka, nedos­ta­tok tep­la, zvý­še­ná vlh­kosť, veľ­kop­loš­ný holo­rub, jaria­bok zborník

Šol­té­so­vá Anna Diver­zi­ta ciev­na­tých rast­lín v TANAP‑e a jeho ochran­nom pás­me 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 229 – 235 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO TANAP, náv­štev­nosť, imi­sie, auto­mo­bi­lo­vá dopra­va, ďiaľ­ko­vý pre­nos, kys­lé zráž­ky, inten­zív­ne hos­po­dá­re­nie, Ledum palus­tre, Pedi­cu­la­ris sceptrum-​carolinum, Pod Obráz­kom, Mok­ri­ny, Andro­me­da poli­fo­lia, Štr­b­ské ple­so, Iris sibi­ri­ca, Nová Les­ná, Veľ­ký Slav­kov zborník

Ben­ča­ťo­vá Bla­že­na Výskum a ochra­na ohro­ze­ných taxó­nov vyš­ších rast­lín v Pie­nin­skom národ­nom par­ku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 235 – 241 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Pie­ni­ny, his­tó­ria výsku­mu Pie­nin, Spiš­ská Magu­ra, Sta­rá Ľubov­ňa, ende­mi­ty, Aqu­ile­gia ulle­pits­chii, Ara­bis pie­ni­ni­ca, Agros­tem­ma git­ha­go, Coni­ose­li­num tata­ri­cum, prie­lom Dunaj­ca, Duna­jec, Orchis mas­cu­la, Gym­na­de­nia conop­sea, Pla­tant­he­ra bifo­lia zborník

Les­kov­jan­ská Anna, Hájek Bedřich Ochra­na bio­di­ver­zi­ty rast­lín a živo­čí­chov v národ­nom par­ku Slo­ven­ský raj 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 241 – 245 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, Slo­ven­ský raj, kar­pat­ské ende­mi­ty, zápa­do­kar­pat­ské ende­mi­ty, kar­pat­ské suben­de­mi­ty, zápa­do­kar­pat­ské suben­de­mi­ty, skal­né spo­lo­čen­stvá, Scor­zo­ne­ra pur­pu­rea, Cyti­sus albus, pla­ni­na, rok­li­na, ŠPR, mok­ra­de, sla­ti­ny, imi­sie, Rud­ňa­ny, Krom­pa­chy zborník

Kri­žo Milan Fló­ra Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 245 – 251 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Poľa­na, Hron­čo­kov­ký grúň, Pod Dudá­šom, Bút­ľav­ka, Prí­slo­py, Zálom­ská, Maje­ro­vá, Buko­vi­na, Kys­lin­ky, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Pred­ná Poľa­na, Dac­ty­lor­hi­za maja­lis, Trig­lo­chin palus­tre, Bot­ry­chium luna­ria, ende­mit, Sene­cio rivu­la­ris, Sol­da­nel­la hun­ga­ri­ca zborník

Urban Peter, Kriš­tín Anton Fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu sta­vov­cov v oblas­ti Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 251 – 261 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, sta­vov­ce, Poľa­na, fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu, diver­zi­ta spo­lo­čen­stva, kvan­ti­ta­tív­ne zme­ny spo­lo­čen­stva, zme­na diver­zi­ty vtác­tva, suk­ce­sia lesa, imi­sie, les­né ťaž­by, vod­ná nádrž, ryby, oboj­ži­vel­ní­ky, pla­zy, vtá­ky, cicav­ce zborník

Bar­čák Cyril, Chav­ko Jozef Ochra­na dra­vých vtá­kov so zre­te­ľom na kri­tic­ky ohro­ze­né dru­hy v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Malé Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 261 – 267 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO dra­vé vtá­ky, Malé Kar­pa­ty, bio­di­ver­zi­ta dra­vých vtá­kov, sokol rároh, sokol sťa­ho­va­vý, orol krá­ľov­ský, les­né hos­po­dár­stvo, rekre­ač­ná čin­nosť, turis­ti­ka, Akcia Fal­co, stráž­na služ­ba, Milo­ti­ce zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO bio­di­ver­zi­ta, Bie­le Kar­pa­ty, lúka, kopa­ni­čiar­ske osíd­le­nie, mozai­ko­vi­tá štruk­tú­ra kra­ji­ny, úhor, dodat­ko­vá ener­gia, Orchi­da­ce­ae, Ana­camp­tis pyra­mi­da­lis, Cep­ha­lan­te­ra dama­so­nium, Cep­ha­lan­te­ra lon­gi­fo­lia, Coelog­los­sum viri­de, Cyp­ri­pe­dium cal­ce­olus zborník

Koš­ťál Jaro­slav Bio­di­ver­zi­ta fló­ry CHKO Ponit­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 273 – 277 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, Ponit­rie, Zobor­ské vrchy, Lup­ka, Zobor­ská lesostep, Žib­ri­ca, Haranč, Malý Baho­rec, Kolí­ňan­ský vrch, Hrn­čia­rov­ské vinoh­ra­dy, Kal­vá­ria, zošľa­pá­va­nie, zber, kame­ňo­lom, Žira­ny, Heliant­he­mum canum, Phlo­mis tube­ro­sa, Poa baden­sis zborník

Ambros Michal, Slo­bo­da Karol Využi­tie infor­mač­ných sys­té­mov pri zabez­pe­čo­va­ní ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v pod­mien­kach CHKO Ponit­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 277 – 281 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, fau­nis­ti­ka SLO infor­mač­né sys­té­my, bio­di­ver­zi­ta, Ponit­rie, inven­ta­ri­zá­cia, mäk­ký­še, obrúč­kav­ce, pavú­ky, bla­no­kríd­lov­ce, motý­le, chro­bá­ky, dvoj­kríd­lov­ce, pla­zy, oboj­ži­vel­ní­ky, cicav­ce, frag­men­tá­cia sta­no­víšť, infil­trá­cia nepô­vod­ných dru­hov, zne­čis­ťo­va­nie zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, Cero­vá vrcho­vi­na, kavyľ, ponik­lec, ľan chl­pa­tý, ľan hlad­kas­tý, expan­zia agá­ta bie­le­ho, Ado­nis ver­na­lis, Colu­tea arbo­res­cens, Guda, Haj­náč­ka, Bor­ku­ty, Gemer­ský Jab­lo­nec, Šia­tor­ská Buko­vin­ka, Mat­rač, Drňa, Chry­so­po­gon gryl­lus, Chrá­mec zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Východ­né Kar­pa­ty, bio­di­ver­zi­ta, Alche­mil­la pun­ge­tif­lo­ra, Cam­pa­nu­la abie­ti­na, Cir­sium wald­ste­i­nii, Diant­hus com­pac­tus, Fes­tu­ca saxa­ti­lis, Melam­py­rum her­bi­chii, Ranun­cu­lus car­pa­ti­cus, Scor­zo­ne­ra rosea, Sile­ne dubia, Teph­lo­se­ris pap­pi­sa, Viola daci­ca zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, Kysu­ce, sta­vov­ce, Kysuc­ké Bes­ky­dy, Kysuc­ká vrcho­vi­na, Orav­ské Bes­ky­dy, Javor­ní­ky, Tur­zov­ská vrcho­vi­na, Morav­skos­liez­ske Bes­ky­dy, imi­sie z ďiaľ­ko­vých pre­no­sov, Hucho hucho, Gobio kess­le­ri, Thy­mal­lus thy­mal­lus, Albur­no­ides bipunc­ta­tus zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO bio­di­ver­zi­ta, nížin­ná kra­ji­na, Záho­rie, východ­né pobre­žie USA, Holand­sko, níži­na, via­te pies­ky, expan­zív­ne zavle­če­né dru­hy, Soli­da­go sp., Impa­tiens glan­du­li­fe­ra, Robi­nia pse­udo­aca­cia, Ailant­hus altis­si­ma, Lato­ri­ca, antro­po­gén­ne pod­mie­ne­né eko­sys­té­my zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Mora­va, bio­di­ver­zi­ta, vzdu­tie Mora­vy, Pota­mo­ge­ton nodo­sus, Pota­mo­ge­ton cris­pus, Oenat­he aqu­ati­ca, Bol­bos­cho­enus mari­ti­mus, Rumez hyd­ro­la­pat­hum, Bot­ry­dium gra­nu­la­tum, Rorip­pa amp­hi­bia, Poly­go­num amp­hi­bium, Pha­la­ris arun­di­na­cea, Urti­ca dioica zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Pohro­nie, hron­ská brá­na, Hron­ský Beňa­dik, Horeh­ron­ské podo­lie, Níz­ke Tat­ry, Krem­nic­ké vrchy, Pohron­ský Ino­vec, Vepor­ské vrchy, Štiav­nic­ké vrchy, Cyp­ri­pe­dium cal­ce­olus, Cor­nus mas, Gen­tia­na ver­na, Fra­xi­nus ornus, Cor­tu­sa matt­hi­oli, Iris gra­mi­nea zborník

Kle­i­nert Ján Poznat­ky z ochra­ny prí­ro­dy regi­ó­nu Pohro­nia 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 341 – 345 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Pohro­nie, bio­ko­ri­dor, Soli­da­go gigan­tea, Ple­urop­te­rus cus­pi­da­tus, Impa­tiens roy­lei, Heliant­hus sero­ti­nus, Acer negun­do, Ailant­hus glan­du­lo­sa, invá­zia, šíre­nie, Rubus sp., Pte­ri­dium sp., Oryc­to­la­gus cuni­cu­lus, nepô­vod­né orga­niz­my, Eich­hor­nia cras­si­pes zborník

Bohuš Ján, Van­ta­ra P. Otáz­ky bio­di­ver­zi­ty a hos­po­dár­skej čin­nos­ti v hôľ­nom pás­me CHKO Veľ­ká Fat­ra 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 345 – 351 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, les­níc­tvo, eko­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, Veľ­ká Fat­ra, Hôľ­na Fat­ra, ende­mi­ty, suben­de­mi­ty, pase­nie, Poa alpi­na, Suchý vrch, Bori­šov, masiar­ka, Ant­hus spi­no­let­ta, Lyru­rus tet­rix, Cole­op­te­ra, Upu­pa epops, Čier­ny kameň, Ostré brdo, Pinus cem­bra, Malá Kríž­na, Úplaz, Tva­ro­hy zborník

Vágen­knecht Vlas­tiz­dar Bio­di­ver­zi­ta a její ochra­na z bota­nic­ké­ho pohle­du 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 351 – 359 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia CES bio­di­ver­zi­ta, vývoj ochra­ny bio­di­ver­zi­ty, POOP, relik­ty, alu­viál­ne lúky, kot­li­no­vé lúky, Záho­rie, sla­nis­ká, nespev­ne­né pies­či­ny, Zem­plín­ska Šíra­va, Poip­lie, Podu­naj­ská níži­na, Bohe­ľov­ské ryb­ní­ky, Calu­dium maris­cus, rekul­ti­vá­cie, Žit­ný ostrov zborník

Tomaš­ko Ivan Spô­so­by ochra­ny bio­di­ver­zi­ty a den­drof­ló­ry v Arbo­ré­te Mly­ňa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 367 – 377 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO bio­di­ver­zi­ta, den­rof­ló­ra, Arbo­ré­tum Mly­ňa­ny, stro­my, kro­vi­ny, mik­ro­pro­pa­gá­cia, Amyg­da­lus nana, Andro­me­da poli­fo­lia, Daph­ne arbus­cu­la, Ephed­ra dis­ta­chya, Juni­pe­rus sabi­na, Ledum palus­tre, Loni­ce­ra alpi­ge­na, Oxy­coc­cus mic­ro­car­pus, Oxy­coc­cus palus­tris zborník

Hole­co­vá Mila­da Prí­kla­dy ohro­ze­ných, zra­ni­teľ­ných a vzác­nych dru­hov chro­bá­kov v teres­tric­kých eko­sys­té­moch Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 377 – 385 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO chro­bá­ky, bio­nó­mia, bio­mo­ni­to­ring, teri­kol­né dru­hy, geobi­on­ty, geofi­ly, Stap­hy­li­dae, Slo­ven­ský kras, ende­mi­ty, ste­no­ekia, Silic­ká pla­ni­na, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Murán­ska pla­ni­na, Slo­ven­ské rudo­ho­rie, kys­lé daž­de, zme­na che­miz­mu pôdy, Zádieľ­ská doli­na zborník

Baláž Daniel (ed.) Ochra­na bio­di­ver­zi­ty na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta, bio­lo­gic­ká diver­zi­ta, využí­va­nie prí­rod­ných zdro­jov, gene­tic­ká diver­zi­ta, udr­ža­teľ­ný roz­voj, Naša spo­loč­ná budúc­nosť, geno­fond, envi­ron­men­tál­na výcho­va, PHARE, ÚSES zborník

Eliáš Pavol Ochra­na bio­di­ver­zi­ty – nová stra­té­gia ochra­ny živej prí­ro­dy 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 11 – 20 KEF – Kated­ra eko­so­zo­ló­gie a fyzi­otak­ti­ky PRIF UK, SRS – Slo­ven­ská rieč­na sieť Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, ostrov­ná eko­ló­gia, kon­zer­vač­ná bio­ló­gia, bio­ló­gia ochra­ny prí­ro­dy SLO SCOPE, IUBS, ICSU, Ame­ric­ká eko­lo­gic­ká spo­loč­nosť, ESA, SLOSS, Sin­gle Lar­ge or Seve­ral Small, ostrov­ná eko­ló­gia, meta­po­pu­lá­cia, Spo­loč­nosť pre kon­zer­vač­nú bio­ló­giu, Socie­ty for Con­ser­va­ti­on Bio­lo­gy, kon­cep­cie bio­di­ver­zi­ty, Sta­rá­me sa o Zem zborník

Eliáš Pavol Ochra­na bio­di­ver­zi­ty – nová stra­té­gia ochra­ny živej prí­ro­dy 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 11 – 20 KEF – Kated­ra eko­so­zo­ló­gie a fyzi­otak­ti­ky PRIF UK, SRS – Slo­ven­ská rieč­na sieť Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, eko­lo­gic­ká eko­nó­mia, eko­lo­gic­ké inži­nier­stvo, eko­tech­no­ló­gia SLO Caring for the Earth, stra­té­gia trva­lo udr­ža­teľ­né­ho roz­vo­ja, A Stra­te­gy for Sus­tai­nab­le Living, Kon­ven­cia o bio­di­ver­zi­te, pomien­ky ochra­ny bio­di­ver­zi­ty, bio­di­ver­zi­ta a geobo­ta­ni­ka, bio­di­ver­zi­ta a kra­jin­ná eko­ló­gia, LANDEP zborník

Eliáš Pavol Ochra­na bio­di­ver­zi­ty – nová stra­té­gia ochra­ny živej prí­ro­dy 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 11 – 20 KEF – Kated­ra eko­so­zo­ló­gie a fyzi­otak­ti­ky PRIF UK, SRS – Slo­ven­ská rieč­na sieť Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­di­ver­zi­ta a ochra­na prí­ro­dy, geno­fond – bio­di­ver­zi­ta, čer­ve­ný zoznam, čer­ve­ná kni­ha, Slo­ven­ská komi­sia pre život­né pro­stre­die, ÚSES, mapo­va­nie bio­to­pov, moni­to­ring život­né­ho pro­stre­dia, čias­tko­vý moni­to­ro­va­cí sys­tém BIOTA, ČMS, ORO, CITES zborník

Eliáš Pavol Ochra­na bio­di­ver­zi­ty – nová stra­té­gia ochra­ny živej prí­ro­dy 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 11 – 20 KEF – Kated­ra eko­so­zo­ló­gie a fyzi­otak­ti­ky PRIF UK, SRS – Slo­ven­ská rieč­na sieť Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO inven­ta­ri­zá­cia, maoni­to­ring, ochra­na, sta­rost­li­vosť, obno­va zborník

Eliáš Pavol K ochra­ne geno­fon­du ovoc­ných dre­vín 1979 Živa No. 27, p. 53 Aca­de­mia Pra­ha eko­so­zo­ló­gia SLO ovoc­ná dre­vi­na, geno­fond, bio­di­ver­zi­ta článok

Eliáš Pavol Pre záchra­nu ohro­ze­ných synan­trop­ných rast­lín na Slo­ven­sku 1986 Pamiat­ky a prí­ro­da Vol. 15, No. 5, p. 196 – 198 Štát­ny ústav pamiat­ko­vej sta­rost­li­vos­ti, Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO synan­trop­né orga­niz­my, ochra­na synan­trop­ných orga­niz­mov, bio­di­ver­zi­ta článok

Eliáš Pavol Ide nám o ochra­nu dru­hov, popu­lá­cií, jedin­cov či geno­fon­du ? 1989 Poznaj a chráň No. 6, p. 4 – 5 eko­so­zo­ló­gia SLO druh, popu­lá­cia, jedi­nec, geno­fond, bio­di­ver­zi­ta článok

Eliáš Pavol Príp­ra­va kon­cep­cie ochra­ny a raci­onál­ne­ho využí­va­nia geno­fon­du Slo­ven­ska 1991 Novos­ti vedy, tech­ni­ky a eko­ló­gie Vol. 20, No. 7, p. 18 – 19 eko­so­zo­ló­gia, fyzi­otak­ti­ka SLO využi­tie geno­fon­du článok

Eliáš Pavol Bio­so­zo­ló­gia – bio­di­ver­zi­ta – geno­fond a bota­nic­ké záh­ra­dy 1992 Zpra­vo­daj bota­nic­kých zásad No. 41, p. 15 – 21 Pra­ha eko­so­zo­ló­gia SLO bio­so­zo­ló­gia, bio­di­ver­zi­ta, geno­fond, bota­nic­ká záh­ra­da článok

Eliáš Pavol Ako uplat­niť poznat­ky bio­so­zo­ló­gie pri ochra­ne živej prí­ro­dy okre­su Nit­ra ? 1993 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra Nit­ra, 9. decem­ber 1992: Prí­ro­da okre­su Nit­ra a prob­lé­my jeho ochra­ny, p. 9 – 24 eko­so­zo­ló­gia SLO Nit­ra článok

Eliáš Pavol Prog­ram obno­vy dru­hov v Anglic­ku 1993 Život­né pro­stre­die Vol. 27, No. 4, p. 220 Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO dru­ho­vá ochra­na článok

Spel­ler­berg Ian F., Har­des S.R. Bio­lo­gi­cal con­ser­va­ti­on 1992 Cam­brid­ge Uni­ver­si­ty Pre­ss Cam­brid­ge eko­so­zo­ló­gia ENG in press

Syn­ge H. (ed.) The bio­lo­gy of aspests of rare plant con­ser­va­ti­on 1981 John Wiley and Sons New York eko­so­zo­ló­gia, bio­ló­gia rast­lín ENG bio­ló­gia vzác­nych rast­lín neznámy

WRI, IUCN, UNEP Bio­di­ver­si­ty stra­te­gy and acti­on plan 1991 WRI, IUCN, UNEP eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka ENG bio­di­ver­zi­ta, stra­té­gia ochra­ny, akč­ný plán neznámy

Pišút Ivan Geno­fond lišaj­ní­kov Slo­ven­ska a jeho ochra­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 31 – 37 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO nad­mer­ný zber, čer­ve­ná kni­ha, čer­ve­ný zoznam, ochran lišaj­ní­kov, Rama­li­na car­pa­ti­ca zborník

Cies­lin­ski S., Czy­ze­ws­ka K., Fabis­ze­ws­ki J. Czer­wo­va lis­ta poros­tóv zag­ro­zo­nych w Pols­ce 1986 Zarzyc­ki K., Woje­wo­da W.: Lis­ta roš­lin wyme­ria­jac­zych i zag­ro­zo­nych w Pols­ce Wars­za­wa eko­so­zo­ló­gia POL ohro­ze­né dru­hy neznámy

Zarzyc­ki K., Woje­wo­da W. Lis­ta roš­lin wyme­ria­jac­zych i zag­ro­zo­nych w Pols­ce 1986 Wars­za­wa eko­so­zo­ló­gia POL ohro­ze­né dru­hy neznámy

Lucas G., Syn­ge H. The IUCN plant red data book 1978 Ed Mor­ges IUCN eko­so­zo­ló­gia ENG čer­ve­ný zoznam rast­lín neznámy

Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Pišút Ivan Flech­ten­bi­oin­di­ka­ti­on im gebiet von Spiš­ská Nová Ves (Nor­dosts­lo­wa­kei) 0 Bry­o­no­ra No. 9, p. 13 – 16 Pra­ha eko­so­zo­ló­gia GER bio­in­di­ká­to­ry neznámy

Lac­ko­vi­čo­vá Anna Epi­fy­tic­ké lišaj­ní­ky a čis­to­ta ovzdu­šia v juž­nej čas­ti Malých Kar­pát 1981 Ms., Auto­re­fe­rát kan­di­dád­skej dizer­tač­nej prá­ce ÚEBE SAV Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, liche­no­ló­gia SLO Malé Kar­pa­ty, čis­to­ta ovzdu­šia správa

Pišút Ivan List of extinct, mis­sing and thre­a­te­ned lichens in Slo­va­kia (second draft) 1993 Bio­ló­gia No. 48, p. 19 – 26 SAP Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia ENG ohro­ze­né dru­hy, čer­ve­ný zoznam člá­nok 0006 – 3088

Holub J., Pro­cház­ka F., Čeřov­ský J. Sez­nam vyhy­nu­lých, ende­mic­kých a ohro­že­ných taxó­nů vyš­ších rost­lin květe­ny ČSR (1. ver­ze) 1979 Pre­slia No. 51, p. 213 – 237 eko­so­zo­ló­gia CES čer­ve­ný zoznam, ende­mic­ké dru­hy správa

Ferá­ko­vá Vie­ra A list of extinct, ende­mic et endan­ge­red taxa in the phy­to­ge­og­rap­hic dis­trict Devin­ska Koby­la 1. st ver­si­on 1988 Acta Facul­ta­tis Rerum Natu­re Uni­ve­si­tas Come­nia­na Bota­ni­ca No. 35, p. 21 – 35 PRIF UK Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO čer­ve­ný zoznam článok

Michál­ko­vá A. Ohro­ze­né dru­hy vyš­ších rast­lín Bra­ti­sla­vy a okre­su Bra­ti­sla­va – vidiek. 1. ver­zia čer­ve­ných zozna­mov 1990 Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO ohro­ze­né dru­hy, čer­ve­ný zoznam práca

Vlč­ko Jaro­slav Vsta­va­čo­vi­té (Orchi­da­ce­ae) – výskyt na Slo­ven­sku a ich ohro­ze­nie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 51 – 59 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Dac­ty­lor­hi­za macu­la­ta ssp. schu­rii, Dac­ty­lor­hi­za macu­la­ta ssp. trans­syl­va­ni­ca, Epi­pac­tis alben­sis, Epi­pac­tis lep­to­chi­la ssp. neg­lec­ta, Gym­na­de­nia den­sif­lo­ra, Her­mi­nium monor­chis, Himan­tog­los­sum adria­ti­cum, Himan­tog­los­sum cap­ri­num, Lipa­ris loese­lii zborník

Vlč­ko Jaro­slav Vsta­va­čo­vi­té (Orchi­da­ce­ae) – výskyt na Slo­ven­sku a ich ohro­ze­nie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 51 – 59 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Nig­ri­tel­la nig­ra, Oph­rys api­fe­ra, Oph­rys holo­se­ri­ca, Oph­rys holo­se­ri­ca ssp. holu­bia­na, Oph­rys sphe­go­des, Orchis cori­op­ho­ra ssp. cori­op­ho­ra, Orchis laxif­lo­ra ssp. ele­gans, Orchis laxif­lo­ra ssp. palus­tris, Orchis spit­ze­lii, Spi­rant­hes spi­ra­lis zborník

Ulry­cho­vá Dari­na, Ulrych Libor Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny vybra­ných dru­hov vsta­va­čo­vi­tých v okre­se Nit­ra 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 59 – 63 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Lis­te­ra ova­ta, Limo­do­rum abor­ti­vum, Cep­ha­lan­te­ra dama­so­ni­cum, Cep­ha­lan­te­ra lon­gi­fo­lia, Cep­ha­lan­te­ra rub­ra, Neot­tia nidus – avis, Epi­pac­tis hel­le­bo­ri­na zborník

Čaboun Vla­di­mír Bio­di­ver­zi­ta a hos­po­dá­re­nie v lesoch 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 67 – 73 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va les­níc­tvo, eko­so­zo­ló­gia SLO eko­lo­gic­ká rov­no­vá­ha, imi­sie, Gaus­so­va kriv­ka, emi­sie, oxid siri­či­tý, foto­che­mic­ký smog, ozón ako škod­li­vá lát­ka, pôd­ne zme­ny, depo­zí­cia imi­sií, zne­čis­te­nie pro­tón­mi, zne­čis­te­nie zlú­če­ni­na­mi dusí­ka, sklen­ní­ko­vé ply­ny, oxid uhli­či­tý, oxid dus­na­tý zborník

Čaboun Vla­di­mír Bio­di­ver­zi­ta a hos­po­dá­re­nie v lesoch 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 67 – 73 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va les­níc­tvo, eko­so­zo­ló­gia SLO naru­šo­va­nie ozó­no­vej vrstvy, pred­sta­va o lese, les­né hos­po­dár­stvo, náhod­ná ťaž­ba, kala­mit­ná ťaž­ba, mono­kul­tú­ra, vplyv na bio­di­ver­zi­tu, pále­nie dre­ve­né­ho uhlia, pase­nie v lese, chys­ta­nie let­ni­ny, ban­ká čin­nosť, zvý­še­né sta­vy jele­nej a srn­čej zve­ri zborník

Čaboun Vla­di­mír Bio­di­ver­zi­ta a hos­po­dá­re­nie v lesoch 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 67 – 73 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va les­níc­tvo, eko­so­zo­ló­gia SLO ale­lo­pa­tia, nega­tív­ny vplyv mater­ské­ho poras­tu na vlast­né zmla­de­nie, mater­ský porast – zmla­de­nie, zmla­dzo­va­nie, trans­me­di­opa­tia, dru­ho­vá diver­zi­ta zborník

Jed­lič­ka Ladi­slav, Bohuš Mir­ko, Čapu­ta Alojz, Feriancová-​Masárová Zita, Kocian Ľudo­vít, Košel Vla­di­mír, Kováč Vla­di­mír, Krno Iľja, Šte­pa­no­vi­čo­vá Oľga, Var­ga Juraj Hod­no­te­nie eko­so­zo­lo­gic­ké­ho sta­tu­su taxó­nov fau­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 89 – 103 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO väz­ba na bio­to­py, roz­sah are­álu, ende­miz­mus, popu­lá­cie na okra­ji are­álu, Ex, T, E, V, ste­no­ekia, R, I, K, O, CT, TC, TP, sosie­ko­lo­gic­ký index, veľ­kosť are­álu, typ are­álu, vzťah úze­mia Slo­ven­ska k are­álu, ten­den­cia zmien are­álu zborník

Jed­lič­ka Ladi­slav, Bohuš Mir­ko, Čapu­ta Alojz, Feriancová-​Masárová Zita, Kocian Ľudo­vít, Košel Vla­di­mír, Kováč Vla­di­mír, Krno Iľja, Šte­pa­no­vi­čo­vá Oľga, Var­ga Juraj Hod­no­te­nie eko­so­zo­lo­gic­ké­ho sta­tu­su taxó­nov fau­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 89 – 103 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO súčas­né roz­ší­re­nie na Slo­ven­sku, počet­nosť popu­lá­cií, trend počet­nos­ti, trend vývo­ja sta­no­víšť zborník

Lisic­ký Miku­láš J., Štef­fek Jozef Eko­so­zo­lo­gic­ké hod­no­te­nie mäk­ký­šov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 103 – 111 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia SLO diver­gen­cia údol­ných bio­to­pov, naru­še­nie bio­to­pu, degra­dá­cia bio­to­pu, nad­mer­ný lov, nad­mer­ný zber, Helix poma­tia, Helix lutes­cens, čer­ve­ný zoznam, dru­ho­vá ochra­na, územ­ná ochra­na, geno­fon­do­vo význam­né dru­hy, ohro­ze­né dru­hy, vzác­ne dru­hy, alfa diver­zi­ta zborník

Lisic­ký Miku­láš J., Štef­fek Jozef Eko­so­zo­lo­gic­ké hod­no­te­nie mäk­ký­šov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 103 – 111 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia SLO ende­mi­ty, čer­ve­ná kni­ha zborník

David Sta­ni­slav Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny bio­di­ver­zi­ty vážek (Odo­na­ta) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 121 – 127 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES pota­mál, regu­lá­cie, zne­čis­te­nie, ťaž­ba štr­ku, leni­tic­ké bio­to­py, raše­li­nis­ká, sla­ti­ny, tône, mate­riá­lo­vé jamy, ryb­ní­ky, vod­né nádr­že, mŕt­ve rame­ná, vrcho­vis­ká ple­sá, bore­omon­tán­ny are­ál, gla­ciál­ne relik­ty, ohro­ze­nie suk­ce­si­ou, sla­ti­ny, aci­di­fi­ká­cia zborník

David Sta­ni­slav Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny bio­di­ver­zi­ty vážek (Odo­na­ta) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 121 – 127 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES dep­res­né zní­že­ni­ny, stag­no­fil­né dru­hy, regul­ti­vá­cia, zazem­ňo­va­nie, mali­orač­né kaná­ly, suk­ce­sia vege­tá­cie, kli­ma­tic­ké vply­vy, zme­na abi­otic­kých fak­to­rov, vodo­hos­po­dár­ske stav­by, ťaž­ba, eróz­ne spla­chy hno­jív, eróz­ne spla­chy pes­ti­cí­dov, eut­ro­fi­zá­cia, pas­tva zborník

David Sta­ni­slav Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny bio­di­ver­zi­ty vážek (Odo­na­ta) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 121 – 127 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES les­né hos­po­dá­re­nie, depó­nie, nedos­ta­toč­ný výskum, zber zborník

IUCN Red list of thre­a­te­ned ani­mals 1990 Con­ser­va­ti­on Moni­to­ring Cen­tre IUCN Gland, Cam­brid­ge eko­so­zo­ló­gia ENG ohro­ze­né živo­čí­chy neznámy

Kul­fan Miro­slav Ochra­na motý­ľov (Zyga­e­ni­dae, Hes­pe­ri­dae a Papi­li­oni­oidea) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 133 – 137 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO degra­dá­cia vege­tač­né­ho kry­tum, želez­nič­né násy­py, ces­ty, spa­ľo­va­cie ply­ny moto­ro­vých vozi­diel, vypa­ľo­va­nie lúč­nych poras­tov, pas­tva dobyt­ka a oviec, insek­ti­cí­dy, pes­ti­cí­dy, odpa­dy, pre­imy­sel­né exha­lá­ty, zber, fak­to­ry ohro­ze­nia bio­di­ver­zi­ty zborník

Kul­fan Miro­slav Ochra­na motý­ľov (Zyga­e­ni­dae, Hes­pe­ri­dae a Papi­li­oni­oidea) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 133 – 137 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO kli­ma­tic­ké zme­ny, pre­me­na bio­to­pov, výstav­ba chát, čer­ve­ná kni­ha, pre­me­na lúk na ornú pôdu, vypa­ľo­va­nie trá­vy, suk­ce­sia dre­vín, odvo­dňo­va­nie raše­li­nísk, ťaž­ba raše­li­ny, pri­ro­dze­ná suk­ce­sia – roz­ši­ro­va­nie lesa zborník

Majz­lan Oto Ochra­na ento­mo­ce­nóz mok­raď­ných bio­to­pov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 137 – 145 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Zem­plín­ska Tep­lič­ka, Slan­ské vrchy, Moče­nok, Slá­deč­kov­ce, Nit­rian­ska pahor­ka­ti­na, Kame­nín, Hron­ská pahor­ka­ti­na, Dob­rot­ka, Drá­žov­ský potok, Suchá hora, Hor­ná Ora­va, Vyso­ká pri Mora­ve, Bor­ská níži­na, Abrod, Závod, Kúty, Bok­roš, Podu­naj­ská rovi­na zborník

Majz­lan Oto Ochra­na ento­mo­ce­nóz mok­raď­ných bio­to­pov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 137 – 145 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO vod­ná eró­zia, Malé Levá­re, Ruda­va, Lyth­rum, Ment­ha, Morav­ský Svä­tý Ján, Jaš­ter­kov­ské jaze­ro, Číčov – Erecs, Bez­ed­né, Pla­vec­ký Štvr­tok, Tom­ky, Čer­ve­ný ryb­ník, Sili­ca, Slo­ven­ský kras, zborník

Hol­čík Juraj Súčas­ný stav geno­fon­du ich­ty­o­fau­ny Slo­ven­ska a prob­lé­my jeho ochra­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 145 – 153 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO prie­my­sel, poľ­no­hos­po­dár­stvo, eut­ro­fi­zá­cia, dovoz rýb, ochra­na geno­fon­du, Číčov­ské mŕt­ve rame­no, rybár­ska stráž, amur, Cte­nop­ha­ryn­go­don idel­la, hla­vát­ka, Hucho hucho zborník

Kováč Vla­di­mír Rizi­ko­vé kru­ho­ús­te a ryby Slo­ven­ska – aktu­ali­zo­va­ný čer­ve­ný zoznam ​‘93 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 153 – 159 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Gobio ura­nos­co­pus fri­ci, hrúz Kess­le­rov, Gobio kess­le­ri, kapor sazan, Cyp­ri­nus car­pio, kolok veľ­ký, Zin­gel zin­gel, kolok malý, Zin­gel stre­ber, hla­vát­ka podu­naj­ská, Hucho hucho hucho, pĺž zla­tis­tý, Saba­je­ne­wia aura­ta, čík oby­čaj­ný, Mis­gur­nus fos­si­lis zborník

Kováč Vla­di­mír Rizi­ko­vé kru­ho­ús­te a ryby Slo­ven­ska – aktu­ali­zo­va­ný čer­ve­ný zoznam ​‘93 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 153 – 159 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO zubáč volž­ský, Sti­zos­te­i­don vol­gen­se, hre­be­nač­ka vyso­ká, Gym­no­cep­ha­lus balo­ni, hre­be­nač­ka pása­vá, Gym­no­cep­ha­lus sch­ra­et­ser, ovsien­ka oby­čaj­ná, Leucas­pius deli­ne­a­tus, jese­ter malý, Aci­pen­ser rut­he­nus, plo­ti­ca lesk­lá, Ruti­lus pigus vir­go, jalec oby­čaj­ný zborník

Kováč Vla­di­mír Rizi­ko­vé kru­ho­ús­te a ryby Slo­ven­ska – aktu­ali­zo­va­ný čer­ve­ný zoznam ​‘93 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 153 – 159 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Leucis­cus leucis­cus, čereb­ľa oby­čaj­ná, Pho­xi­nus pho­xi­nus, mre­na stre­do­mor­ská, Bar­bus meri­di­ona­lis pete­nyi, plos­ka pása­vá, Albur­no­ides bipunc­ta­tus, ples­káč tupo­no­sý, Abra­mis sapa, ples­káč siný, Abra­mis bal­le­rus, nosáľ oby­čaj­ný, Vim­ba vim­ba zborník

Kováč Vla­di­mír Rizi­ko­vé kru­ho­ús­te a ryby Slo­ven­ska – aktu­ali­zo­va­ný čer­ve­ný zoznam ​‘93 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 153 – 159 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO šab­ľa kri­vo­čia­ra, Pele­cus cul­tra­tus, pĺž oby­čaj­ný, Cobi­tis tae­nia, mieň oby­čaj­ný, Lota lota, plo­ti­ca per­le­ťo­vá, Ruti­lus fri­sii mei­din­ge­ri zborník

Bulán­ko­vá Eva, Tir­ja­ko­vá E. Ochra­na bio­di­ver­zi­ty hyd­ro­ce­nóz povo­dia Tur­ca 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 159 – 165 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va hyd­ro­bi­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO vod­ná nádrž, čer­ve­ný zoznam, zborník

Trn­ka Róbert Ochra­na bio­di­ver­zi­ty Orav­skej vod­nej nádr­že – ochra­na a tvor­ba hniezd­nych pod­mie­nok vod­né­ho vtác­tva 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 165 – 173 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO plá­va­jú­ci ostrov, hniezd­ne pod­lož­ky zborník

Hora J., Kaňuch P. a kol. Význam­né pta­čí úze­mí v Evro­pě, Čes­ko­slo­ves­ko 1992 Čes­ko­slo­ven­ské sek­ce ICPB Pra­ha eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia CES význam­né vtá­čie úze­mia neznámy

Trn­ka Alf­réd Vplyv ryb­nič­né­ho hos­po­dá­re­nia na výskyt a hniez­de­nie vod­né­ho a pri vode žijú­ce­ho vtávt­va na vybra­ných loka­li­tách západ­né­ho Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 173 – 177 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ryb­né hos­po­dár­stvo, ich­ty­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO vyso­ká úro­veň vody, veľ­mi níz­ka úro­veň vody, vypúš­ťa­nie ryb­ní­kov v zime, sce­po­va­nie zborník

Toper­cer Ján ml. Význam rieč­ne­ho eko­sys­té­mu Tur­ca z hľa­dis­ka diver­zi­ty vtá­kov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 177 – 189 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO diver­zi­ta pokryv­nos­ti, diver­zi­ta život­ných foriem rast­lín, suk­ces­ná zre­losť, abi­otic­ká hete­ro­ge­ni­ta, eróz­no – depo­zič­ná čin­nosť, inun­dá­cia, dis­tur­ban­cia, orba, meli­orá­cia, pase­nie, urba­ni­zá­cia, náv­štev­nosť, vyso­ká pro­duk­ti­vi­ta rieč­ne­ho eko­sys­té­mu zborník

Toper­cer Ján ml. Význam rieč­ne­ho eko­sys­té­mu Tur­ca z hľa­dis­ka diver­zi­ty vtá­kov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 177 – 189 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO kon­ku­ren­cia, eko­lo­gic­ká inte­rak­cia, vyso­ká diver­zi­ta gíld, okra­jo­vý efekt, kva­li­ta pri­ľah­lých habi­ta­tov, kon­trast­nosť, konek­ti­vi­ta popu­lá­cií, vodi­vosť pro­stre­dia pre mig­ran­ty, osci­lá­cia, fluk­tu­ácia zborník

Toper­cer Ján ml. Význam rieč­ne­ho eko­sys­té­mu Tur­ca z hľa­dis­ka diver­zi­ty vtá­kov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 177 – 189 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO gra­dient vzras­ta­jú­cej mohut­nos­ti rieč­ne­ho eko­sys­té­mu po prú­de, zni­žo­va­nie štruk­túr­nej kom­ple­xi­ty vege­tá­cie, reduk­cia kro­vín, zmen­šo­va­nie dre­vin­né­ho lemu, hyd­ro­tech­nic­ké zása­hy, urba­ni­zá­cia, mana­ge­ment vod­ných tokov, malop­loš­ná územ­ná ochra­na, výskum zborník

Toper­cer Ján ml. Význam rieč­ne­ho eko­sys­té­mu Tur­ca z hľa­dis­ka diver­zi­ty vtá­kov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 177 – 189 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO moni­to­ring, kose­nie, letec­ká apli­ká­cia hno­jív, odstra­ňo­vať Popu­lus cana­den­sis, eko­tón zborník

Gadag­kar R. Gene­tic diver­si­ty and evo­lu­ti­on 1990 Nair. K. K. N., et al. (eds.): Proc MAB regi­onal trai­ning works­hop of tro­pi­cal forest eco­sys­tem con­ser­va­ti­on deve­lop­ment, S & SE Asia, p. 3 – 16 eko­so­zo­ló­gia ENG evo­lú­cia, gene­tic­ká diver­zi­ta článok

Meder­ly P., Hala­da Ľuboš, Toper­cer Ján Eko­lo­gic­ké pred­po­kla­dy pre úpra­vu toku Blat­ni­čian­ka 1990 Ms. eko­so­zo­ló­gia, vod­né hos­po­dár­stvo SLO úpra­va toku, Blat­ni­čian­ka neznámy

Tirin­da Ale­xan­der Význam vet­ro­la­mov v poľ­no­hos­po­dár­skej kra­ji­ne pre zacho­va­nie bio­di­ver­zi­ty vtác­tva 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 191 – 203 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Syl­via com­mu­nis, Lus­ci­nia megar­hyn­chos, závis­losť diver­zi­ty a para­met­rov vet­ro­la­mu, diver­zi­ta – vet­ro­lam zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO Hor­no­nit­rian­ska kot­li­na, Žilin­ská kot­li­na, Žitav­ská pahor­ka­ti­na, Dol­no­váž­sky úval, Podu­naj­ská níži­na, Záhor­ská níži­na, kot­li­ny, hory, níži­ny, pahor­ka­ti­ny, les, step, kul­túr­na step, urbán­ny kom­lex, poľ­no­hos­po­dár­sky kom­plex, okra­je poto­kov zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO peri­odic­ké mlá­ky, moča­ri­ny, raše­li­nis­ký, trva­lé vod­né plo­chy, ume­lé vod­né plo­chy, vlh­ké pasien­ky, vyvie­rač­ky, sle­pé rame­ná, kaná­ly, štr­ko­vis­ká, ryb­ní­ky, lúč­ne moča­ri­ny, mŕt­ve rame­ná, dyna­mic­ké zme­ny vod­né­ho pro­stre­dia, mecha­nic­ké zása­hy, pre­dá­cia zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO zabí­ja­nie člo­ve­kom, zabí­ja­nie dopra­vou, mak­ro­kli­ma­tic­ké zme­ny, nedos­ta­tok vody počas vývi­nu lariev, obme­dzo­va­nie vod­né­ho pries­to­ru pre roz­mno­žo­va­nie, spla­vo­va­nie miest s roz­mno­žo­va­ním, che­mic­ké zne­čis­te­nie vôd, naru­še­nie mig­rač­ných kori­do­rov orbou zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO naru­še­nie mig­rač­ných kori­do­rov tech­nic­ký­mi úpra­va­mi, bio­ko­ri­dor, ťaž­ba zemi­ny, ťaž­ba štr­ku, zasý­pa­nie dep­re­sií, spla­vo­va­nie zemi­ny vo vod­ných nádr­žiach s oboj­ži­vel­ník­mi, spla­vo­va­nie sedi­men­tá­cie vo vod­ných nádr­žiach s oboj­ži­vel­ník­mi, vod­né vtá­ky zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO vod­ná nádrž, meli­orá­cia, stav­ba doprav­ných komu­ni­ká­cií, tvor­ba ume­lých mig­rač­ných bari­ér, hydi­na, vod­né lar­vy, cicav­ce, pla­zy, dra­vé vtá­ky, dopra­va, zošľa­po­va­nie peri­odic­kých vôd, člo­vek v urba­ni­zo­va­nom kom­ple­xe, člo­vek v prie­my­sel­nom kom­ple­xe zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO alter­na­tív­ne bio­to­py, pre­ih­rad­né nádr­že v kot­li­nách, oko­lie prieh­rad­ných nádr­ží v kot­li­nách, ume­lé chov­né ryb­ní­ky, vod­né nádr­že na poto­koch, mly­ny, malé vod­né elek­trár­ne, par­kov­né okras­né ryb­ní­ky, fon­tá­ny, vod­né nádr­že z pro­ti­po­žiar­nou vodou zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO regu­lač­né kaná­ly s poma­lým prie­to­kom, regu­lač­né rigo­ly pri ces­tách, prie­sa­ko­vé kaná­ly pri prieh­ra­dách, neza­sy­pa­né meli­orač­né rigo­ly, ťažob­né jamy, zem­ní­ky na spra­ši, zem­ní­ky na hli­ne, štr­ko­vis­ká (aj opus­te­né), vod­né tel­my pri vrtoch pre pod­zem­nú vodu zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO ume­lé napá­jad­lá s plyt­ký­mi stud­ňa­mi, bari­é­ro­vé prie­ko­py pri stav­be ciest, revi­ta­li­zá­cie, bari­é­ro­vé prie­ko­py pri stav­be diaľ­níc, bari­é­ro­vé prie­ko­py pri stav­be tra­tí, ume­lé hate na poto­koch so záto­či­na­mi, novo­vznik­nu­té terén­ne výmo­le pri povod­niach zborník

Kmi­niak Milan Geno­fond oboj­ži­vel­ní­kov (Amp­hi­bia) význam­ných regi­ó­nov Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 203 – 213 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO novo­vznik­nu­té terén­ne výmo­le pri zosu­voch, pri­ro­dze­né sedi­men­tač­né nádr­že pri čis­tiar­ňach, opus­te­né siláž­ne jamy zborník

Kad­le­čík Ján Ochra­na vydry rieč­nej (Lut­ra lut­ra) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 213 – 221 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO pro­ti­po­vo­dňo­vé úpra­vy, regu­lá­cia toku, odvod­ne­nie, odles­ňo­va­nie, zavla­žo­va­nie, úpra­va toku, prieh­ra­da, nádrž, teri­tó­tium, mig­rač­ná bari­é­ra, naru­še­nie cyk­lu záplav, zme­ny pod nádr­žou, náh­rad­né bio­to­py, malé vod­né elek­trár­ne, lov vydier, dopra­va zborník

Kad­le­čík Ján Ochra­na vydry rieč­nej (Lut­ra lut­ra) na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 213 – 221 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO komu­ni­ká­cie, rúro­vé prie­pus­ty, kol­mé ste­ny bez bre­hov, vyru­šo­va­nie, rekre­ácia, rybo­lov, ochra­na, mana­ge­ment, mana­ge­ment povo­dia, kam­paň, odchov v zaja­tí, zborník

Kmi­niak Milan Vplyv nega­tív­nych fak­to­rov pro­stre­dia na oboj­ži­vel­ní­ky v oko­lí Bra­ti­sla­vy 1988 Acta Facul­ta­tis Rerum Natu­re Uni­ver­si­tas Come­nia­na, For­ma­tio at Pro­tec­tio Natu­rae No. 14, p. 35 – 49 PRIF UK Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Bra­ti­sla­va, nega­tív­ny fak­tor, oboj­ži­vel­ní­ky článok

Foster-​Turley P. Mac­Do­nald S., Mason Ch. Otters. An acti­on plan for the­ir con­ser­va­ti­on 1990 IUCN eko­so­zo­ló­gia ENG vydra, akč­ný plán príručka

Kad­le­čík Ján Pro­jekt výsku­mu a ochra­ny vydry rieč­nej (Lut­ra lut­ra) na Slo­ven­sku 1991 Bul­le­tin Vydra No. 2, p. 27 – 30 eko­so­zo­ló­gia SLO vydra, ochra­na, výskum článok

Sani­ga Miro­slav Ochra­na hlu­chá­ňa na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 221 – 229 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, cho­ro­ló­gia SLO dĺž­ka hra­nič­ných línií medzi sta­rý­mi poras­ta­mi a mla­di­na­mi, dĺž­ka hra­nič­ných línií medzi roz­diel­ný­mi veko­vý­mi sku­pi­na­mi, jas­trab, krka­vec, kuna, líš­ka, rys, odrub, clon­ný rub, kot­lí­ko­vý holo­rub do 0.5 ha, stra­ta bio­to­pov, sva­ho­vé les­né ces­ty, imi­sie zborník

Sani­ga Miro­slav Ochra­na hlu­chá­ňa na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 221 – 229 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, cho­ro­ló­gia SLO zne­čis­te­nie ovzdu­šia, odu­mie­ra­nie ihlič­na­tých lesov na hor­nej hra­ni­ci lesa, vyru­šo­va­nie, lov, poľov­níc­tvo, prie­beh vymie­ra­nia, raky­ta, jara­bi­na, apli­ká­cia che­mic­kých látok, výstav­ba ciest, výstav­ba zváž­nic zborník

Sani­ga Miro­slav Ochra­na hlu­chá­ňa na Slo­ven­sku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 221 – 229 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, cho­ro­ló­gia SLO zákaz pohy­bu moto­ro­vých vozi­dielm na sva­ho­vých les­ných ces­tách, vylú­če­nie turis­tic­kej čin­nos­ti, zní­žiť imis­ný spad, zákaz odstre­lu, zborník

Šol­té­so­vá Anna Diver­zi­ta ciev­na­tých rast­lín v TANAP‑e a jeho ochran­nom pás­me 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 229 – 235 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Gen­tia­na pne­umo­nat­he, Koša­ris­ká, Veľ­ká Lom­ni­ca, Artos­tap­hy­los uva-​ursi, Sliez­sky dom, Velic­ká doli­na, Kri­váň, Rysy, zošľa­po­va­nie, odpad­ky, pre­mno­že­nie dob­ných zem­ných cicav­cov, Sile­ne acau­lis, olo­vo, Pb, Salix myr­til­lo­ides, Veľ­ký les, Rakú­sy, ende­mi­ty zborník

Šol­té­so­vá Anna Diver­zi­ta ciev­na­tých rast­lín v TANAP‑e a jeho ochran­nom pás­me 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 229 – 235 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Toma­no­va doli­na, Čer­ve­né vrchy, Doli­na sied­mich pra­me­ňov, Tris­tár­ska doli­na, Fur­kot­ská doli­na, Pred­né Jat­ky, Ždiar­ska vid­la, Hav­ra­na, Tem­nosm­re­čian­ska doli­na, Bie­lo­vod­ská doli­na, Bel­ské lúky, Trs­tin­né lúky-​Pace, Rakytiny-​Záhatia, Potô­či­ky, Mlá­ky zborník

Šol­té­so­vá Anna Diver­zi­ta ciev­na­tých rast­lín v TANAP‑e a jeho ochran­nom pás­me 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 229 – 235 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO sta­veb­ná čin­nosť, odpad, zber, kys­lé zráž­ky, rekul­ti­vá­cia, pri­ro­dze­ná suk­ce­sia – zaras­ta­nie sla­tín dre­vi­na­mi, pri­ro­dze­ná suk­ce­sia – zaras­ta­nie vrcho­vísk dre­vi­na­mi, expan­zia smre­ka, Bla­tá, Tatrans­ká Štr­ba, Bre­zi­na, Vyšné Hágy, Kúty zborník

Šol­té­so­vá Anna Diver­zi­ta ciev­na­tých rast­lín v TANAP‑e a jeho ochran­nom pás­me 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 229 – 235 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO expan­zia boro­vi­ce les­nej, expan­zia vŕb, úby­tok Carex chor­dorr­hi­za, Herac­le­um man­te­gaz­zia­num, Lupi­nus polyp­hyl­lus, Rey­nout­ria japo­ni­ca, Ple­urop­te­rus cus­pi­da­tus, mono­typ­né poras­ty, arkto-​alpínske ele­men­ty fló­ry, raše­li­nis­ká, paci­fi­ká­cia Rey­nout­ria japo­ni­ca zborník

Ben­ča­ťo­vá Bla­že­na Výskum a ochra­na ohro­ze­ných taxó­nov vyš­ších rast­lín v Pie­nin­skom národ­nom par­ku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 235 – 241 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Lis­te­ra ova­ta, Epi­pac­tis palus­tris, Orchis ustu­la­ta, Cyp­ri­pe­dium cal­ce­olus, Orchis mil­li­ta­ris, Mate­uc­cia strut­hi­op­te­ris, Pin­gu­icu­la vul­ga­ris, Ophi­og­los­sum vul­ga­tum, Cre­pis pra­e­mor­sa, Myri­ca­ria ger­ma­ni­ca, Sco­po­lia car­ni­oli­ca, Sol­da­nel­la car­pa­ti­ca zborník

Ben­ča­ťo­vá Bla­že­na Výskum a ochra­na ohro­ze­ných taxó­nov vyš­ších rast­lín v Pie­nin­skom národ­nom par­ku 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 235 – 241 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Aco­ni­tum varie­ga­tum, Car­da­mi­ne tri­fo­lia, Galant­hus niva­lis, Ker­ne­ra saxa­ti­lis, Minu­ar­tia lan­gii, Thlas­pi coeru­le­us, The­sium alpi­num zborník

Kri­žo Milan Fló­ra Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 245 – 251 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Ban­sko­bys­tric­ké dolo­mi­ty, Pul­sa­til­la sub­sla­vi­ca, Pul­sa­til­la sla­vi­ca, Pul­sa­til­la gran­dis, Aco­ni­tum mol­da­vi­cum, Bro­mop­sis monoc­la­da, Cen­ta­ru­ea mol­lis, Den­ta­ria glan­du­lo­sa, Ery­si­mum witt­man­nii, Pyreth­rum clu­sii, Plav­no, Šal­ko­vá, Quer­cus pubes­cens, Koz­li­nec zborník

Urban Peter, Kriš­tín Anton Fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu sta­vov­cov v oblas­ti Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 251 – 261 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Oenat­he oenat­he, Hut­ná doli­na, Chrap­ko­vá, pese­nie, Crex crex, Cotur­nix cotur­nix, Vrch­det­va, Sih­lič­ka, vče­lár­stvo, kose­nie, vypa­ľo­va­nie, zne­čis­te­nie vôd, regu­lá­cia toku, vysu­šo­va­nie mok­ra­dí, Lut­ra lut­ra, Cico­nia nig­ra, poľov­níc­tvo, rybár­stvo, pyt­liac­tvo zborník

Urban Peter, Kriš­tín Anton Fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu sta­vov­cov v oblas­ti Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 251 – 261 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO vybe­ra­nie hniezd, chrá­ne­ná poľov­ná oblasť, Čier­ny Hron, prs­tuh potoč­ný, rekre­ač­né akti­vi­ty, sklad­ky, sme­tis­ká, zne­čis­ťo­va­nie, Kala­már­ka, Rat­tus nor­ve­gi­cus, ener­ge­tic­ké stav­by, Cico­nia spp., drav­ce, sovy, sto­žia­re smr­ti, Vrchs­la­ti­na, Lom nad Rima­vi­cou zborník

Urban Peter, Kriš­tín Anton Fak­to­ry ovplyv­ňu­jú­ce bio­di­ver­zi­tu sta­vov­cov v oblas­ti Poľa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 251 – 261 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ver­teb­ra­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Záne­mec­ká, Huk­lo­vá, malé vod­né elek­trár­ne, ťah rýb, neres, pas­ce pre oboj­ži­vel­ní­ky, exha­lá­ty, defo­liá­cie, S, Mn, Zn, Cu, Hg, Ips typog­rap­hus, Fal­co pereg­ri­nus, Aqu­ila spp., Cor­vus corax, Pred­ná Poľa­na, zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Dac­ty­lor­hi­za fuch­sii, Dac­ty­lor­hi­za incar­na­ta, Dac­ty­lor­hi­za maja­lis, Dac­ty­lor­hi­za sam­bu­ci­na, Epi­pac­tis palus­tris, Gym­na­de­nia conop­sea, Gym­na­de­nia den­sif­lo­ra, Lis­te­ra ova­ta, Oph­rys fucif­lo­ra, Orchis mas­cu­la, Orchis mil­li­ta­ris, Orchis morio, Orchis ustu­la­ta zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Pla­tant­he­ra bifo­lia, Pla­tant­he­ra chlo­rant­ha, Trauns­te­i­ne­ria glo­bo­sa, his­tó­ria bota­nic­ké­ho výsku­mu, Agros­tem­ma git­ha­go, Epi­pac­tis lep­to­chi­la, Epi­pac­tis muel­le­ri, Iris gra­mi­nea, Pedi­cu­la­ris como­sa, vtá­ky, mäk­ký­še, bla­no­kríd­lov­ce, motý­le, váž­ky, pavú­ky zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO drob­né zem­né cicav­ce, mrav­ce, rov­no­kríd­lov­ce, dvoj­kríd­lov­ce, chro­bá­ky, Aty­pus affi­nis, Kri­vok­lát­ska doli­na, Walc­ke­na­e­ra acu­mi­na­ta, Záh­rad­ská, Pla­ty­de­is gri­sea, Cho­cho­lan­ská doli­na, Čer­ve­no­ka­men­ská doli­na, Neb­ro­vá, Ane­ug­me­nus padi, Aspi­lo­ta pneuma­ti­ca zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Pan­tos­lis mic­ro­ce­ra, motý­le, rekul­ti­vá­cia, letec­ké postre­ko­va­nie, Bren­tis heca­te, Bren­tis ino, Meli­ta­ea pho­ebe, Lopin­gia achi­ne, Macu­li­nea ari­on, Hyp­ho­raia auli­ca, Zyga­e­na cyna­rae, Ads­ci­ta nota­ta, Noc­tua orbo­na, Pty­chop­te­ra palu­do­sa, Nová Bošá­ca zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Oxy­ce­ra ana­lis, Oxy­ce­ra ter­mi­na­ta, Machi­mus seti­bar­bus, Lop­hia vul­pi­na, The­re­va mic­ro­cep­ha­la, Che­i­lo­sia lon­gu­la, Šúr, Sha­e­rop­ho­ria schir­chan, Vla­di­vos­tok, Neos­cia aenea, Sphe­gi­na sibi­ri­ca, Luci­lia bufo­ni­vo­ra, Rana tem­po­ra­ria, Rana dal­ma­ti­na, Bufo bufo zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus alpes­tris, Lacer­ta agi­lis, Angu­is fra­gi­lis, Natrix natrix, Coro­nel­la aus­tria­ca, Grúň, Elap­he lon­gis­si­ma, Ant­hus tri­via­lis, Alau­da arven­sis, Embe­ri­za cit­ri­nel­la, Lanius col­lu­rio, Phyl­los­co­pus col­ly­bi­ta, Syl­via com­mu­nis zborník

Deván Pavol, Devá­no­vá K. Bio­di­ver­zi­ta Bie­lych Kar­pát, význam bie­lo­kar­pat­ských lúk 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 267 – 273 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fau­nis­ti­ka SLO Rako­vá doli­na, Žalos­tin­ná, Morav­sko – Lies­kovk­sá doli­ba, Bošác­ka doli­na, Súčan­ská doli­na, suk­ce­sia, inten­zi­fi­ká­cia výro­by zborník

Koš­ťál Jaro­slav Bio­di­ver­zi­ta fló­ry CHKO Ponit­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 273 – 277 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Orla­ya gran­dif­lo­ra, Dob­ro­tín­ske ska­ly, Teuc­rium sco­ro­do­nia, Trí­beč, Hrdo­vis­ká, Sol­čian­sky háj, Kova­rec­ká hôr­ka, Orchis cori­op­ho­ra, Teph­ro­se­ris cris­pa, Gera­nium pha­e­um, Par­nas­sia palus­tris, Blys­mus com­pres­sus, Cre­pis pra­e­mor­sa, Pedi­cu­la­ris palus­tris, Píla zborník

Koš­ťál Jaro­slav Bio­di­ver­zi­ta fló­ry CHKO Ponit­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 273 – 277 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Veľ­ko­poľ­ská bráz­da, Vtáč­nik, Iva­nov salaš, Cre­pis sibi­ri­ca, Aco­ni­tum mol­da­vi­cum, Aco­ni­tum varie­ga­tum, exha­lá­ty zborník

Ambros Michal, Slo­bo­da Karol Využi­tie infor­mač­ných sys­té­mov pri zabez­pe­čo­va­ní ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v pod­mien­kach CHKO Ponit­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 277 – 281 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, fau­nis­ti­ka SLO využí­va­nie orga­niz­mov, GIS, ArcIn­fo zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Vlčia doli­na, Drňian­sky chr­bát, Steb­lo­vá ska­la, Iris pumi­la, Linum hir­su­tum ssp. glab­res­cens, Linum hir­su­tum ssp. hir­su­tum, Šuri­ce, vinoh­ra­dy, inten­zi­fi­ká­cia poľ­no­hos­po­dár­stva, Lych­nis coro­na­ria, Karanč, Mono­sa, Pul­sa­til­la gran­dis, Ostrá ska­la, Radzov­ce zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Monic­ká lesostep, Mono­sy, Son­chus palus­tris, Cech­maj­stro­vá doli­na, Tep­lá doli­na, Čiko­vo, Jani­ce, Buko­vá, Hos­ti­ce, Fenek, Pet­rov­ce, Sti­pa joan­nis, Sti­pa pul­cher­rin­na, Soví hrad, meli­orá­cie, Achil­lea pan­no­ni­ca, Ado­nis aes­ti­va­lis, Astra­ga­lus aus­tria­cus zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Astra­ga­lus onob­ry­chys, Bro­mop­sis monoc­la­da, Buto­mus umbel­la­tus, Cam­pa­nu­la bono­nien­sis, Cam­pa­nu­la sibi­ri­ca ssp. diver­gen­ti­for­mis, Carex hor­de­is­ti­chos, Cau­ca­lis pla­ty­car­pos, Cen­ta­ru­ea cyanis, Colym­ba­ba sad­le­ra­na, Cor­nus mas zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Coto­ne­as­ter nig­ra ssp. mat­ren­sis, Cynog­los­sum hun­ga­ri­cum, Dac­ty­lor­hi­za maja­lis, Diant­hus pon­te­de­re, Doryc­nium ger­ma­ni­cum, Doroc­nium pan­tap­hyl­lum, Epi­lo­bium palus­tre, Equ­ise­tum pra­ten­se, Equ­ise­tum tel­ma­te­ia, Ery­si­mum dif­fu­sum, Fili­pen­du­la ulma­ria zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Gagea pra­ten­sis, Genis­ta tinc­to­ria ssp cam­pes­tris, Gen­tia­na cru­cia­ta, Gera­nium rotun­di­fo­lium, Hip­poc­re­pis como­sa, Cha­ma­e­cy­ti­sus aus­tria­cus, Cha­ma­e­cy­ti­sus hir­su­tus, Jovi­bar­ba hir­ta ssp. glab­res­cens, Lac­tu­ca peren­nis, Lat­hy­rus nis­so­lia, Linum tenu­ifo­lium zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Mus­ca­ri bot­ry­o­ides ssp. trans­syl­va­ni­ca, Mus­ca­ri race­mo­sum, Orchis morio, Orchis pur­pu­rea, Ornit­ho­gal­lum pyra­mi­da­le, Oti­tes silin­ge­ri, Poly­ga­la major, Quer­cus frai­net­to, Quer­cus vir­gi­lia­na, Sese­li osse­um, Tha­lict­rum luci­dum, Thy­mus pan­no­ni­cus, Vin­ca minor zborník

Balázs Pavel K ochra­ne bio­di­ver­zi­ty vyš­ších rast­lín v CHKO Cero­vá vrcho­vi­na 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 281 – 287 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Xerant­he­mum annum zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO výcho­do­kar­pat­ské ende­mi­ty, Bukov­ské vrchy, polo­ni­ny, Ostrá, Bor­su­či­ny, Šíp­ko­vá, Záru­ba, Ulič­ka, Ria­ba ska­la, Uda­va, Stu­ži­ca, Have­šo­vá, Rožok, Pľa­ša, Stin­ská, Stuž­nic­ká doli­na, Hrú­nok, Sta­ri­na, Stak­čin, Cho­tin­ky, Hacqu­e­tia epi­pac­tis, Pri­mu­la veris zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Mat­te­ucio – Alne­tum inca­nae, Pod Rus­kým, Bza­na, Hel­le­bo­rus pur­pu­ras­cens, Symp­hy­tum cor­da­tum, Aco­ni­tum lasi­ocar­pum, Cys­top­te­ris sude­ti­ca, Ranun­cu­lus car­pa­ti­cus, Ďur­ko­vec, Kamen­ná lúka, Padus avium ssp. pet­ra­ea, Coelog­los­sum viri­de, Orchis mas­cu­la zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Orchis pal­lens, Cam­pa­nu­la ser­ra­ta, Pedi­cu­la­ris hacqu­e­tii, Mala­xis monop­hyl­los, vyso­ké trá­vy, Cala­mag­ros­tis arun­di­na­cea, Des­cham­psia caes­pi­to­sa, Cala­mag­ros­tis vil­lo­sa, Bah­no, Sli­ti­ny pod Soliš­ťom, Epi­pac­tis palus­tris, Meny­ant­hes tri­fo­lia­ta zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Eri­op­ho­rum vagi­na­tum, Vale­ria­na mon­ta­na, Thy­se­li­num palus­tre, Dac­ty­lor­hi­za incar­na­ta ssp. incar­na­ta, Dac­tyr­hi­za macu­la­ta ssp. trans­il­va­ni­ca, Orchis laxif­lo­ra ssp. ele­gans, Jun­cus atra­tus, Carex hart­ma­nii, Ornit­ho­ga­lum rut­he­ni­cum, Ophi­og­los­sum vul­ga­tum zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Bis­tor­ta major, San­gu­isor­ba offi­ci­na­lis, Gaz­do­ráň, Doryc­nium her­ba­ce­um, Orchis ustu­la­ta, Poten­til­la hep­tap­hyl­la, Cam­pa­nu­la bono­nien­sis, Meli­ca trans­il­va­ni­ca, Poly­ga­la ama­ra, Genis­tel­la sagit­ta­lis, Orchis morio, Dac­ty­lor­hi­za sam­bu­ci­na, Rorip­pa pyre­nai­ca zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Psi­rant­hes spi­ra­lis, ľan, kono­pe, mohár, pro­so, pohán­ka, tatar­ka, Agros­tem­ma git­ha­go, Cen­tau­rea seca­li­nus, Lolium tenu­len­tum, Uličs­ká doli­na, Sile­ne gali­ca, Vero­ni­ca cate­na­ta, Kik­sia ela­ti­ne, Chon­dril­la jun­cea, Che­no­po­dium bonus – hen­ri­cus zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Che­no­po­dium vul­va­ria, Nepe­ta pano­ni­ca, mono­kul­tú­ry nepô­vod­ných dru­hov, Cha­e­rop­hyl­lum bul­bo­sum, Robi­nia pse­udo­aca­cia, Sam­bu­cus ebu­lus, Ste­nac­tis annua, Aco­ni­tum lasi­ocar­pum, Aco­ni­tum ant­ho­ra, Coto­ne­as­ter niger, Cys­top­te­ris sude­ti­ca, Cle­ma­tis alpi­na zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Phyl­li­tis sco­lo­pen­drium, Coni­ose­li­num tata­ri­cum, Lat­hy­rus lae­vi­ga­tus, Sedum annum, Wood­sia alpi­na, Lap­sa­na inter­me­dia, Myri­ca­ria ger­ma­ni­ca, Vet­ra­ria ooce­sia­na, Cet­ra­ria lau­re­ri, Lep­to­gium satu­mi­num, Par­me­lia trip­top­hyl­la, Acro­cor­dia gem­ma­ta zborník

Buraľ Miro­slav Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti a bio­sfé­ri­cej rezer­vá­cii Východ­né Kar­pa­ty 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 287 – 295 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Loba­ria pul­mo­na­ria, Met­gez­zia tereb­ra­ta, Nor­man­di­na pul­chel­la zborník

Klescht V. Súčas­ný stav a cie­le ochra­ny geno­fon­du v CHKO Východ­né Kar­pa­ty 1988 Ochra­na geno­fon­du a kra­ji­ny fly­šo­vé­ho pás­ma na prí­kla­de CHKO Východ­né Kar­pa­ty. Zbor­ník z odbor­né­ho semi­ná­ra, Sni­na eko­so­zo­ló­gia SLO ochra­na geno­fon­du článok

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Vim­ba vim­ba, Lota lota, Sala­man­dra sala­man­dra, Tri­tu­rus mon­tan­do­ni, Tri­tu­rus alpes­tris, Hyla arbo­rea, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Lacr­ta vivi­pa­ra, Lacer­ta agi­lis, Angu­is fra­gi­lis, Coro­nel­la aus­tria­ca, Natrix natrix, Vipe­ra berus, Klu­bin­ská doli­na, Cmú­ra zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Makov, Vyso­ká nad Kysu­vou, Tur­zov­ka, Hor­ná Marí­ko­vá, Har­vel­ka, vtá­ky, Aego­lius fune­re­us, Glau­ci­dium pas­se­ri­num, Pico­ides tri­dac­ty­lus, Dry­o­co­pos mar­tius, Fal­co sub­bu­teo, Tet­rao uro­gal­lus, Bubo bubo, Ant­hus spi­no­let­ta, Pho­eni­cu­rus pho­eni­cu­rus, Cyg­nus olor zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Anser anser, Por­za­na por­za­na, Ster­na hirun­do, Alces alces, Cir­cus cyanus, Mota­cil­la fla­va, Bum­bál­ka, Rieč­ni­ca, Har­vel­ka, orol skal­ný, úhyn na vyso­kom napä­tí, nezá­kon­ný odstrel, pyt­liac­tvo, krkav­ce, kuny, jas­trab veľ­ký, kon­ku­ren­cia, pre­dá­cia, ruše­nie zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO turis­tic­ký ruch, horo­le­zec­tvo, šport, les­né hos­po­dá­re­nie, úby­tok sta­rých poras­tov, kon­ta­mi­ná­cia potrav­né­ho reťaz­ca, ťaž­ké kovy, Athe­ne noc­tua, Tyto alba, Acci­pi­ter gen­ti­lis, Acci­pi­ter nisus, Cico­nia cico­nia, Čad­ca, Rako­vá, Kysuc­ké Nové Mes­to zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Kysuc­ký Lies­ko­vec, Kras­no, Tet­rao uro­gal­lus, Malý Polom, Veľ­ký Polom, Uhor­ská, Hri­čov, Pet­rov­ská, Javor­ské, výstav­ba zváž­nic, výrub sta­rých poras­tov, hlu­cháň, Crex crex, Nová Bys­tri­ca, Sicis­ta betu­li­na, Klu­bin­ská doli­na, Pap­rad­nian­ska doli­na zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Pet­ro­vic­ká doli­na, Veľ­ký Javor­ník, Sta­rá Bys­tri­ca, Lut­ra lut­ra, Vadi­čov­ský potok, Ošker­da, Brod­no, Ochod­ni­ca, med­veď, vlk, rys, Veľ­ká Rača, Čier­na Luti­ša, Hri­čo­vec, Zajač­ko­va lúka, Klo­ko­čov­ské ská­lie, Kor­ňan­ský rop­ný pra­meň, Vychy­lov­ské ská­lie zborník

Kor­ňan Ján Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v CHKO Kysu­ce so zame­ra­ním na vybra­né dru­hy sta­vov­cov 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 295 – 303 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Vychy­lov­ské pra­hy, Brst, Papa­je zborník

Kor­ňan Ján, Kad­le­čík Ján, Urban Peter Výsled­ky mapo­va­nia vydry rieč­nej z III. Tábo­ra ​“Akcia vydra” na Kysu­ciach 1992 Bul­le­tin Vydra No. 3, p. 65 – 70 mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO vydra rieč­na, Lut­ra lut­ra, Kysu­ce článok

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO pase­nie, výrub, kose­nie, Bor­ská níži­na, celo­ploš­ná príp­ra­va pôdy, boro­vi­ca les­ná, humi­fi­ká­cia, požiar, mono­kul­tú­ry boro­vi­ce, veter­ná eró­zia, smlz, Cala­mog­ros­tis sp., vyvie­va­nie pies­ku, navie­va­nie pies­ku, kala­mi­ta, kôro­vec, Sco­ty­li­dae, dub, nále­to­vá bre­za zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO pro­tie­róz­na fun­kcia lesa, eli­mi­ná­cia pôso­be­nia eróz­no – aku­mu­lač­ných pro­ce­sov, vypa­dá­va­nie ini­ciál­nych suk­ces­ných štá­dií, stra­ta kon­tak­tu medzi popu­lá­cia­mi, obme­dze­nie mig­rá­cie, zrých­le­nie odto­ku, zakles­nu­tie pod­zem­nej vody, vysu­še­nie, zánik nere­sísk zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO želez­ná opo­na, ťaž­šie pôdy, topoľ šlach­te­ný, alu­viál­ne lúky, ťaž­ba štr­ko­pies­ku, vod­ná ces­ta, mate­riá­lo­vá jama, depó­nia, kanál, hrá­dza, veľ­kop­loš­ný výrub bre­ho­vých poras­tov, Fal­co nauman­ni, Cas­tor fiber, Umbra kra­me­ri, Emys orbi­cu­la­ris, Alces alces zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Lut­ra lut­ra, zmla­dzo­va­nia, Sibír, Kana­da, ryby, oboj­ži­vel­ní­ky, pla­zy, vtá­ky, cicav­ce, Cyc­los­to­ma­ta, Eudon­to­my­zon mariae, Gobio kess­le­ri, Pele­cus cul­tra­tus, Zin­gle zin­gel, Cyp­ri­nus car­pio, Cobi­tis tae­nia, Gym­no­cep­ha­lus sch­ra­et­ser, Gym­no­cep­ha­lus bolo­ni zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Anqu­il­la angu­il­lam, Pho­xi­nus pho­xi­nus, Vim­ba vim­ba, Albur­no­ides bipunc­ta­tus, Lota lota, Abra­mis sapa, Sti­zos­te­i­don vol­gen­se, Tri­tu­rus cris­ta­tus, Rana ridi­bun­da, Tri­tu­rus vul­ga­ris, Rana arva­lis, Sala­man­dra sala­man­dra, Rana dal­ma­ti­na, Pelo­ba­tes fus­cus zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Rana escu­len­ta, Hyla arbo­rea, Rana les­so­nae, Lacer­ta viri­dis, Elap­he lon­gis­si­ma, Natrix natrix, Coro­nel­la aus­tria­ca, Natrix tes­sel­la­ta, Cas­tor fiber, Citel­lus citel­lus, Alces alces, Lut­ra lut­ra, Eri­na­ce­us con­co­lor, Sciu­rus vul­ga­ris, Nyc­ta­lus sp. zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Puto­rius puto­rius, Epte­si­cus sero­ti­nus, Pipi­strel­lu­is pipi­strel­lus, Myo­tis mys­ta­ci­nus, Puto­rius evers­man­ni, Lynx lynx, Pipi­strel­lus nathu­sii, Neomys ano­ma­lus, Cro­ci­du­ra leuco­don, Fal­co nauman­ni, Pha­lac­ro­co­rax car­bo, Aqu­ila helia­ca, Botau­rus stel­la­ris zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Aqu­ila chry­sa­ëtos, Ardea pur­pu­rea, Hie­ra­ëtus pen­na­tus, Mil­vus mil­vus, Fal­co pereg­ri­nus, Helia­ëtus albi­cil­la, Otis tar­da, Cir­ca­ëtus gal­li­cus, Bur­hi­nus oedic­ne­mus, Ixob­ry­chus minu­tus, Ster­na hirun­do, Nyc­ti­co­rax nyc­ti­co­rax, Chli­do­nias niger, Ardea cine­rea zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Colum­ba oenas, Cico­nia nig­ra, Tyto alba, Anas crec­ca, Bubo bubo, Anas que­rqu­e­du­la, Athe­ne noc­tua, Anas cly­pe­a­ta, Cap­ri­mul­gus euro­pe­us, Mil­vus mig­rans, Alce­do athis, Acci­pi­ter gen­ti­lis, Cora­cias gar­ru­lus, Acci­pi­ter nisus, Upu­pa epops, Aqu­ila poma­ri­na zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Jynx torqu­il­la, Fal­co sub­bu­teo, Gale­ri­da cris­ta­ta, Per­dix per­dix, Cotur­nix cotur­nix, Ral­lus aqu­ati­cus, Por­za­na por­za­na, Por­za­na par­va, Crex crex, Gal­li­na­go gal­li­na­go, Limo­sa limo­sa, Nume­nius arqu­ata, Trin­ga tota­nus, Acti­tis hypo­le­ucos zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Podi­ceps gri­se­i­ge­na, Arde­ola ral­lo­ides, Egret­ta alba, Egret­ta gar­zet­ta, Pla­ta­lea leuco­ro­dia, Anas acu­ta, Net­ta rufi­na, Ayt­hya nyro­ca, Bucep­ha­la clan­gu­la, Cir­cus pygar­gus, Fal­co ves­per­ti­nus, Cha­rad­rius hia­ti­cu­la, Pan­di­on helia­ëtus, Fal­co colum­ba­rius zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Podi­ceps nig­ri­col­lis, Cico­nia cico­nia, Cyg­nus olor, Anser anser, Anas stre­pe­ra, Per­nis api­vo­rus, Cir­cus aeru­gi­no­sus, Cir­cus cyane­us, Sco­lo­pax rus­ti­co­lus, Dry­o­co­pos mar­tius, Lul­lu­la arbo­rea, Ant­hus cam­pes­tris, Mota­cil­la fla­va, Pho­eni­cu­rus pho­eni­cu­rus zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Saxi­co­la rubet­ra, Saxi­co­la torqu­ata, Acro­cep­ha­lus arun­di­na­ce­us, Mus­ci­ca­pa stria­ta, Lanius col­lu­rio, Cor­vus mone­du­la, Milia­ria calan­dra, Trin­ga ochro­pus, Larus mela­no­cep­ha­lus, Chli­do­nias hyb­ri­dus, Asio flam­me­us, Merops apias­ter, Lus­ci­nia sve­ci­ca sve­ci­ca zborník

Bohuš Ján, Van­ta­ra P. Otáz­ky bio­di­ver­zi­ty a hos­po­dár­skej čin­nos­ti v hôľ­nom pás­me CHKO Veľ­ká Fat­ra 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 345 – 351 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, les­níc­tvo, eko­ló­gia SLO Alnus viri­dis, Veľ­ké Kory­to, zales­ňo­va­nie v rov­ných líniach, stra­ta eko­tó­nu, zales­ňo­va­nie nepô­vod­ný­mi druh­mi, zales­ňo­va­nie celo­ploš­ným spô­so­bom, smrek, javor, buk, čo neza­les­ňo­vať, str­mé hôľ­ne sva­hy, lúč­ne sva­hy, vzác­ne dru­hy, ohro­ze­ní dru­hy zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Tur­dus ilia­cus, Locus­tel­la lus­ci­ni­oides, Acro­cep­ha­lus palu­di­co­la, Panu­rus biar­mi­cus, Lanius minor, Grus grus, Chli­do­nias leucop­te­rus, Den­dro­co­pos syria­cus, Den­dro­co­pos medius, Ripa­ria ripa­ria, Ant­hus pra­ten­sis, Lus­ci­nia megar­hyn­chos, Oenat­he oenat­he zborník

Vala­cho­vič Dušan, Šíbl Jaro­mír, Kürt­hy Ale­xan­der Nie­kto­ré prob­lé­my ochra­ny bio­di­ver­zi­ty v nížin­nej kra­ji­ne na prí­kla­de chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Záho­rie 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 303 – 317 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka SLO Syl­via niso­ria, Fice­du­la par­va, Remiz pen­du­li­nus, Cor­vus corax zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Arte­mi­sia vul­ga­ris, Asc­le­pias syria­ca, Aster novi bel­gii, Cha­e­rop­hyl­lum bul­bo­sum, Car­du­us per­so­na­ta, Echi­no­cys­tis loba­ta, Heliant­hus deca­pe­ta­lus, Impa­tiens glan­du­li­fe­ra, Rey­nout­ria japo­ni­ca, Archan­ge­li­ca offi­ci­na­lis, Ulmus minor, Salix vimi­na­lis zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Salix alba, Salix x rubens, Popu­lus nig­ra, Popu­lus alba, Cera­top­hyl­lum demer­sum, Mali­na, Pota­mo­ge­ton nodo­sus, Pota­mo­ge­ton per­fo­lia­tus, Nup­har lutea, Sagit­ta­ria sagit­ti­fo­lia, Utri­cu­la­ria vul­ga­ris, Ruda­va, Pha­la­ris arun­di­na­cea, Zan­ni­chel­lia palus­tris zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Buto­mus umbel­la­tus, sto­ja­té vody, prí­to­ky Mora­vy, sto­ja­té vody, relikt­né mean­dre, ple­si­opo­ta­mál, para­po­ta­mál, Ric­cia flu­itans, Tra­pa natans, tero­fy­ty, Cype­rus fus­cus, Dichos­ty­lis miche­lia­na, Erag­ros­tis pilo­sa, Leer­sia ory­zo­ides, Limo­sel­la aqu­ati­ca zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Lin­der­nia pro­cum­bens, Puli­ca­ria vul­ga­ris, Rumex ste­nop­hyl­lus, Ric­cia caver­no­sa, Ror­rip­pa amp­hi­bia, Suchoh­rad, Morav­ský Ján, mŕt­ve rame­ná, palo­po­ta­mál, Lem­na minor, Spi­ro­de­la polyr­hi­za, Bat­ra­chium tri­chop­hyl­lum, Hot­to­nia palus­tris, Najas mari­na zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Najas minor, Nymp­ha­ea alba, Utri­cu­la­ria vul­ga­ris, Ric­ci­ocar­pus natans, Bar­ba­rea stric­ta, Bol­bos­cho­enus mari­ti­mus, Carx ela­ta, Lat­hy­rus palus­tris, Leuco­jum aes­ti­vum, Oenat­he aqu­ati­ca, Rumex hyd­ro­la­pat­hum, neofy­ty, Šrek, Kak­vi­ca, Rudav­né jaze­ro, Hru­bá lúka zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sta­rá Mora­va, močia­re, terén­ne dep­re­sie, Bidens fron­do­sa, Bidens tri­par­ti­ta, Che­no­po­dium polys­per­mum, Che­no­po­dium rub­rum, Ele­ocha­ris palus­tris, Salix cine­rea, Salix trian­dra, Phrag­mi­tes aus­tra­lis, Scho­enop­lec­tus lacus­tris, Gly­ce­ria maxi­ma, Carex gra­ci­lis zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Carex ripa­ria, Gly­ce­ria maxi­ma, Alis­ma lan­ce­ola­tum, Car­da­mi­ne par­vif­lo­ra, Cal­lit­ri­che palus­tris, Ceras­tium dubium, Stel­la­ria palus­tris, Cle­ma­tis rec­ta, Cucu­ba­lus bac­ci­fer, Malé Levá­re, lúky, puk­li­ny, výky­vy vlh­kost­ných pome­rov, Carex pra­e­cox zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Gra­ti­ola offi­ci­na­lis, Poen­til­la reptans, Inu­la bri­tan­ni­ca, Alo­pe­cu­rus pra­ten­sis, Elyt­ri­gia repens, Carex gra­ci­lis, Carex vul­pi­na, jed­no­kos­né lúky, dvoj­kos­né lúky, Allium angu­lo­sum, Carex dis­ti­cha, Carex mela­nos­ta­chya, Cle­ma­tis integ­ri­fo­lia zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cni­dium dubium, Iris sibi­ri­ca, Lyth­rum vir­ga­tum, Peuce­da­num alsa­ti­cum, Plan­ta­go altis­si­ma, Scir­po­ides holos­cho­enus, Silaum silaus, Pse­udo­ly­si­ma­chi­on lon­gi­fo­lium, Scu­tel­la­ria has­ti­fo­lia, Seli­num car­vi­fo­lia, Suc­ci­sa pra­ten­sis, Tha­lict­rum fla­vum zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Tha­lict­rum luci­dum, Vale­ria­na offi­ci­na­lis, Viola ela­ti­or, Viola pumi­la, Viola per­si­fo­lia, Fes­tu­ca nig­res­cens, Col­chi­cum autum­na­le, Ser­ra­tu­la tinc­to­ria, Allium angu­lo­sum, Ornit­ho­gal­lum kochii, Eryn­gium pla­num, Iris gra­mi­nea zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Lat­hy­rus pan­no­ni­cus ssp. pan­no­ni­cus, Vyso­ká pri Mora­ve, Pru­nus spi­no­sa, Quer­cus robur, pies­ko­vé duny, Boro­vá, Cory­nep­ho­rus canes­cens, Poten­til­la are­na­ria, Fes­tu­ca vagi­na­ta ssp. domi­nii, Thy­mus angus­ti­fo­lius, Cera­to­don pur­pu­re­us, Cla­do­nia mitis zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Par­me­lia tho­ra­di­ca, Alys­sum mon­ta­num ssp. gme­li­nii, Andro­sa­ce elon­ga­ta, Ant­he­mis rut­he­ni­ca, Carex ste­nop­hyl­la, Ery­si­mum dif­fu­sum, Hie­ra­cium echi­oides, Kochia lanif­lo­ra, Pece­da­num ore­ose­li­num, Sti­pa borys­te­ni­ca, alu­viál­ne lesy, odvo­dňo­va­cie kana­ly zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO les­né hos­po­dá­re­nie, pro­ti­po­vo­dňo­vé hrá­dze, napria­me­nie toku, uľah­če­nie prí­stu­pu neofy­tom, Ulmus minor, Fra­xi­nus angus­ti­fo­lia, Fra­xi­nus excel­si­or, topoľ šlach­te­ný, Impa­tiens glan­du­li­fe­ra, Soli­da­go gigan­tea, vŕbo­vo – topo­ľo­vé lesy, Salix alba zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Salix fra­gi­lis, Popu­lus nig­ra, Popu­lus canes­cens, Urti­ca dioica, Galium apa­ri­ne, Rubus cae­sius, Carex acu­ti­for­mis, Iris pse­uaco­rus, Gle­cho­ma hede­ra­cea, Calys­te­gia sepium, Lysi­ma­chia num­mu­la­ria, Rumex san­gu­ine­us, jel­šo­vé lesy, Alnus glu­ti­no­sa zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Carex pani­cu­la­ta, Sola­num dul­ca­ma­ra, Lyco­pus euro­pe­us, Galium palus­tre, Agros­tis sto­lo­ni­fe­ra, jase­ňo­vo – bres­to­vé lesy, Ulmus lae­vis, Acer cam­pes­tre, Car­pi­nus betu­lus, Cra­ta­e­gus lae­vi­ga­ta, Coryl­lus avel­la­na, geofy­ty, hemik­ryp­to­fyt, Cory­da­lis cava zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Fica­ria bul­bi­fe­ra, Ane­mo­ne ranun­cu­lo­ides, Galant­hus niva­lis, Con­va­la­ria maja­lis, Viola rei­chen­ba­chia­nam, tero­fy­ty, Vero­ni­ca sub­lo­ba­ta, Galium apa­ri­ne, Bra­chy­po­dium syl­va­ti­cum, Carex syl­va­ti­ca, Cir­ca­ea lute­tia­na, Sta­chys syl­va­ti­ca, Cle­ma­tis rec­ta zborník

Oťa­he­lo­vá Hele­na, Baná­so­vá Vie­ra, Jaro­lí­mek I., Ružič­ko­vá Hele­na, Sta­no­vá Vie­ra, Zali­be­ro­vá M. Vege­tá­cia inun­dač­né­ho úze­mia Mora­vy z hľa­dis­ka bio­di­ver­zi­ty a ohro­ze­nos­ti 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 317 – 331 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cucu­ba­lus bac­ci­fer, Hor­ný les, Dol­ný les, Suchoh­rad, hrá­dze, Arte­mi­sia sco­pa­ria, Diant­hus pon­te­de­re, Gagea pra­ten­sis, Hie­roch­loë repens, Peuce­da­num cer­va­ria, Ranun­cu­lus illy­ri­cus, Scle­roch­loa dura, xero­ter­my, ces­ty, zošľa­pá­va­nie, Myo­su­rus mini­mus zborník

Neuhäs­lo­vá Z., Kol­bek J. a kol. Sez­nam vyš­ších rost­lin, mecho­ros­tú a lišej­ní­kú střed­ní Evro­py uži­tých v ban­ce geobo­ta­nic­kých dat BÚ ČSAV 1983 BÚ ČSAV Průho­ni­ce eko­so­zo­ló­gia CES zoznam správa

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Lych­nis coro­na­ria, Lilium mar­ta­gon, Nymp­ha­ea alba, Aqu­ile­gia vul­ga­ris, Cle­ma­tis alpi­na, Pul­sa­til­la sub­sla­vi­ca, Pri­mu­la auri­cu­la, Pri­mu­la fari­no­sa, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Sol­da­nel­la mon­ta­na, Delp­hi­nium ela­tum, Cro­cus heuf­fe­lia­nus, Taxus bac­ca­ta zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Pla­tant­he­ra bifo­lia, ohro­ze­né bio­to­py, Ane­mo­ne syl­ves­tris, Cam­pa­nu­la car­pa­ti­ca, Cam­pa­nu­la coch­le­a­ri­i­fo­lia, Mat­te­uc­cia stru­ti­op­te­ris, Trol­lius altis­si­mus, Buph­tal­mum sali­ci­fo­lium, Gen­tia­na asc­le­pia­dea, Gla­di­olus imbri­ca­tus, Aco­ni­tum mol­da­vi­cum zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Aco­ni­tum fir­mum, Aco­ni­tum ant­ho­ra, Aco­ni­tum varie­ga­tum, Meny­ant­hes tri­fo­lia­ta, Den­ta­ria glan­du­lo­sa, Ery­si­mum witt­man­nii, Vale­ria­na sim­pli­ci­fo­lia, ende­mi­ty, Ses­se­li osse­um, Minu­ar­tia fru­tes­cens, Cal­la palus­tris, Bup­le­urum affi­ne, Dac­ty­lor­hi­za incar­na­ta zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Dry­op­te­ris cris­ta­ta, Orchis tri­den­ta­ta, Oxy­coc­cus palus­tris, Carex drian­dra, Carex dioica, Carex umbro­sa, Cep­ha­lan­te­ra rub­ra, Cyp­ri­pe­dium cal­ce­olus, Dac­ty­lor­hi­za sam­bu­ci­na, Dra­ba mura­lis, Epi­pac­tis hel­le­bo­ri­na, Epi­pac­tis palus­tris zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Gym­na­de­nia conop­sea ssp. mon­ta­na, Gym­na­de­nia odo­ra­tis­si­ma, Oph­rys insec­ti­fe­ra, Orchis pal­lens, Orchis pur­pu­rea, Pedi­cu­la­ris palus­tris, Pole­mo­nium coeru­le­um, Pri­mu­la fari­no­sa, Trig­lo­chin mari­ti­mum, Aco­ni­tum fir­mum ssp. fir­mum, Aco­ni­tum mol­da­vi­cum zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Ane­mo­ne aes­ti­va­lis, Carex app­ro­pi­nqu­ata, Carex daval­lia­na, Carex pani­cu­la­ta, Carex pse­udo­cy­pe­rus, Cep­ha­lan­te­ra dama­so­ni­cum, Delp­hi­nium ela­tum, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Epi­pac­tis artro­ru­bens, Eri­op­ho­rum vagi­na­tum, Gen­tia­na ver­na, Gla­di­olus imbri­ca­tus zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Inu­la oculus-​christi, Par­nas­sia palus­tris, Poly­ga­la major, Pri­mu­la auri­cu­la, Pul­mo­na­ria mol­lis­si­ma, Rosa gal­li­ca, Rosa pim­pi­nel­li­fo­lia, Salix repens ssp. ros­ma­ri­ni­fo­lia, Tara­xa­cum palus­tre, Teuc­rium mon­ta­num, Trol­lius altis­si­mus, Aco­ni­tum varie­ga­tum zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Aco­ni­tum vul­pa­ria, Carex cur­ta, Carex elon­ga­ta, Carex fla­va, Cera­sus fru­ti­co­sa, Cera­sus maha­leb, Eri­op­ho­rum angus­ti­fo­lium, Eri­op­ho­rum lati­fo­lium, Buph­tal­mum sali­ci­fo­lium, Gen­tia­nop­sis cilia­ta, Gym­na­de­nia conop­sea ssp. conop­sea, Hip­poc­re­pis como­sa zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Moli­nia cae­ru­lea, Mus­ca­ri race­mo­sum, Suc­ci­sa pra­ten­sis, Tel­gárt, Mean­dre Hro­na, sla­ti­ny, raše­li­ny, Pole­mo­nium cae­ru­le­um, Carex pani­cu­la­ta, Vale­ria­na sim­pli­ci­fo­lia, Poho­rel­ská Maša, Oxy­coc­cus quad­ri­pe­ta­lus, Zlat­nian­ske skal­ky, Mašian­ske skal­ky zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia e SLO Pinus syl­ves­tris, Larix deci­dua, Bel­li­dias­trum miche­lii, Cam­pa­nu­la pusil­la, Cle­ma­tis alpi­na, Epi­pac­tis artro­ru­bens, Gym­na­de­nia conop­sea, Bacúch, Bacúš­ska jel­ši­na, Murán­ska pla­ni­na, Cari­ci elon­ga­tae – Alne­tum bore­a­le, Lyco­po­dium anno­ti­num zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Sol­da­nel­la mon­ta­na, Vale­ria­na dioica, Brez­nian­ska skal­ka, Brez­no, Hor­né Lazy, Cari­ce­tum humi­lis car­pa­ti­cum, Coelog­los­sum viri­de, Orchi­os mas­cu­la ssp. sig­ni­fe­ra, Pre­daj­nian­ska sla­ti­na, Pre­daj­ná, Lopej, Dac­ty­lor­hi­za incar­na­ta, Carex pse­udo­cy­pe­rus zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Scho­enop­lec­tus tabe­ma­e­mon­ta­ni, Carex echi­na­ta, Zvo­len­ská kot­li­na, Mac­kov bok, Slo­ven­ská Ľup­ča, lik­vi­dá­cia boro­vi­ce les­nej, absen­cia pase­nia, absen­cia kose­nia, Šupín, Urpín­ska lesostep, Sese­li ela­tum, Coro­ni­la vagi­na­lis, Cep­ha­lan­te­ra rub­ra, Sti­pa joan­nis zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Sta­rá kopa, Koz­li­nec, Plav­no, Uňa­do­vo, Pavel­co­vo, Har­ma­nec­ká, Hlbo­ký jarok, Boky, Krem­nic­ké vrchy, Bud­ča, Hron­ská Brez­ni­ca, Cle­is­to­ge­nes sero­ti­na, Orchis pal­lens, Sem­per­vi­vum mon­ta­num ssp. car­pa­ti­cum, Sti­pa pul­cher­ri­na, Andro­sa­ce elon­ga­ta zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Cam­pa­nu­la bono­nien­sis, Cha­me­cy­ti­sus hir­su­tum, Poten­til­la rupes­tris, Wald­ste­ia geoides, Žiar­ska kot­li­na, Štiav­nic­ké vrchy, Sza­bo­ova ska­la, Lado­mer­ský lom, Revišt­ský ryb­ník, vyso­ké ostri­ce, zazem­ňo­va­nie ryb­ní­ka, Carex gra­ci­lis, Carex rostra­ta zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Carex vesi­ca­ria, Klí­ča, Pul­sa­til­la gran­dis, Sti­pa tir­sa, Vin­ca minor, Cam­pa­nu­la mac­ros­ta­chya, Cera­sus fru­ti­co­sa, invá­zia Calamg­ros­tis arun­di­na­cea, Prí­boj, Lut­ra lut­ra, Zlat­nian­ske skal­ky, Sorex alpi­nus, Glis glis, Bubo bubo, Aego­lius fune­re­us zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Dry­o­co­pos mar­tius, Tet­rao uro­gal­lus, Cinc­lus cinc­lus, Gin­du­ra, Eli­omys quer­ci­nus, Dri­omys nite­du­lam, Mas­car­di­nus avel­la­na­rius, Sicis­ta betu­li­na, Strix alu­co, Asio otus, Fal­co cher­rug, Picus canus, pako­má­re, chro­bá­ky, motý­le, Cara­bi­dae, motý­le zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Mic­ro­tus agres­tis, Prí­boj, Andri­cus gizan­dia­nus, Hyma­nop­te­ra, Klí­ča, Ere­sus niger, Argi­ope bru­en­ni­chi, Man­tis reli­gi­osa, Ant­ha­xia hun­ga­ri­ca, Ort­hop­te­ra, Oecant­hus pel­lu­cens, Zerynt­hia hysp­si­py­le, Mon­ti­co­la saxa­ti­lis, Fal­co pereg­ri­nus, Revišst­ský ryb­ník zborník

Cva­cho­vá Alž­be­ta, Valach Ivan Ochra­na fló­ry a fau­ny Pohro­nia, ohro­ze­né bio­to­py 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 331 – 341 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Ardea pur­pu­rea, Embe­ri­za scho­enic­lus zborník

Kle­i­nert Ján Poznat­ky z ochra­ny prí­ro­dy regi­ó­nu Pohro­nia 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 341 – 345 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO bio­in­di­ká­to­ry, siet chrá­ne­ných úze­mí, ÚSES, obno­va vege­tač­né­ho kry­tu dre­vín, obno­va trva­lých tráv­ni­kov, lik­vi­dá­cia inváz­nych dru­hov, eko­lo­gic­ká výcho­va, eko­lo­gic­ká osve­ta, hod­no­te­nie úze­mia, glo­bál­na alian­cia, medzi­ná­rod­né stra­té­gie zborník

Bohuš Ján, Van­ta­ra P. Otáz­ky bio­di­ver­zi­ty a hos­po­dár­skej čin­nos­ti v hôľ­nom pás­me CHKO Veľ­ká Fat­ra 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 345 – 351 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, les­níc­tvo, eko­ló­gia SLO chrá­ne­né dru­hy, ostrý pre­chod zborník

Vágen­knecht Vlas­tiz­dar Bio­di­ver­zi­ta a její ochra­na z bota­nic­ké­ho pohle­du 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 351 – 359 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia CES Výcho­do­slo­ven­ská níži­na, vodo­hos­po­dár­ske úpra­vy, meli­orá­cie, Abrod, Šúr, Kláš­tor­ské lúky, Lip­tov­ská kot­li­na, Belian­ske lúky, Spiš­ské kot­li­ny, voľ­né pies­či­ny, sla­no­mil­ná vege­tá­cia, Kame­nín­ske sla­nis­ko, Bok­roš­ské sla­nis­ko, Kop­čian­ske sla­nis­ko zborník

Vágen­knecht Vlas­tiz­dar Bio­di­ver­zi­ta a její ochra­na z bota­nic­ké­ho pohle­du 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 351 – 359 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia CES Slav­kov­ské sla­nis­ko, Horeš­ské lúky, Beck­man­nia eru­ci­for­mis, Veľ­ký Alfold, Fes­tu­co pse­udo­via­nae – Quer­ce­tum robo­ris, Sivá Bra­da, pre­chod­né raše­li­nis­ká, Ora­va, pre­chod­né vrcho­vis­ká, Suchá hora, zapla­ve­né raše­li­nis­ko, Orav­ská prieh­ra­da, boro­vi­co­vé lesy zborník

Vágen­knecht Vlas­tiz­dar Bio­di­ver­zi­ta a její ochra­na z bota­nic­ké­ho pohle­du 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 351 – 359 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia CES via­te pies­ky, nížin­né luž­né lesy, dúb­ra­vy, Slo­ven­ský kras, Cero­vá vrcho­vi­na, Ponit­rie, Štiav­nic­ké vrchy, Malé Kar­pa­ty, Ková­čov­ské kop­ce, Devín­ska Koby­la, Zobor, dubo­hra­bi­ny, buči­ny, Východ­né Kar­pa­ty, smre­či­ny, TANAP, NAPANT, Hor­ná Ora­va, Poľa­na zborník

Vágen­knecht Vlas­tiz­dar Bio­di­ver­zi­ta a její ochra­na z bota­nic­ké­ho pohle­du 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 351 – 359 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia CES Murán­ska pla­ni­na, subal­pín­ske spo­lo­čen­stvá, alpín­ske spo­lo­čen­stvá, Malá Fat­ra, Babia hora, Pil­sko zborník

Tomaš­ko Ivan Spô­so­by ochra­ny bio­di­ver­zi­ty a den­drof­ló­ry v Arbo­ré­te Mly­ňa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 367 – 377 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Pinus unci­na­ta, Rham­nus saxa­ti­lis, Rosa arven­sis, Rus­cus hypog­los­sum, Salix star­ke­a­na, Vitis sil­ves­tris, Colu­tea arbo­res­cens, Cra­ta­e­gus lind­ma­nii, Daph­ne cne­orum, Empet­rum nig­rum, Fra­xi­nus ornus, Loni­ce­ra cap­ri­fo­lium, Quer­cus frai­net­to, Salix has­ta­ta zborník

Tomaš­ko Ivan Spô­so­by ochra­ny bio­di­ver­zi­ty a den­drof­ló­ry v Arbo­ré­te Mly­ňa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 367 – 377 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Salix heve­ti­ca, Salix bico­lor, Sor­bus aus­tria­ca, Sor­bus cha­ma­e­mes­pi­lus, Sor­bus domes­ti­ca, Spi­ra­ea cha­ma­ed­ry­fo­lia, Spi­ra­ea media, Spi­ra­ea sali­ci­fo­lia, Vac­ci­nium uli­gi­no­sum, Abies alba, Ame­lan­chier ova­lis, Arc­tos­tap­hy­los uva-​ursi, Coto­ne­as­ter niger zborník

Tomaš­ko Ivan Spô­so­by ochra­ny bio­di­ver­zi­ty a den­drof­ló­ry v Arbo­ré­te Mly­ňa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 367 – 377 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Dry­as octo­pe­ta­la, Empet­rum hemaph­ro­di­tum, Ribes pet­ra­em, Rosa gal­li­ca, Rosa pim­pi­nel­li­fo­lia, Salix her­ba­cea, Salix kitai­be­lia­na, Salix repens ssp. ros­ma­ri­ni­fo­lia, Salix reti­cu­la­ta, Čen­kov, Muž­la, Sal­ka, Lup­ka, Devín, Podu­naj­ská níži­na, Bur­da, Trí­beč zborník

Tomaš­ko Ivan Spô­so­by ochra­ny bio­di­ver­zi­ty a den­drof­ló­ry v Arbo­ré­te Mly­ňa­ny 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 367 – 377 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Devín­ska Koby­la, Jelenc, Gábor­ka, Pod­ta­trans­ké kot­li­ny, Ružom­be­rok, Ský­cov, Kozá­rov­ce, Orav­ská Magu­ra, Klín, Habov­ka, Suchá Hora, Štr­b­ské ple­so, Pods­pá­dy, Vyso­ké Tat­ry, IS EVIGEZ zborník

Hole­co­vá Mila­da Prí­kla­dy ohro­ze­ných, zra­ni­teľ­ných a vzác­nych dru­hov chro­bá­kov v teres­tric­kých eko­sys­té­moch Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 377 – 385 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Vtáč­nik, Malá Fat­ra, výrub, nidi­ko­ly, sršeň, Melo­idae, remíz­ky, step, lesostep, lúka, agro­che­mic­ký zásah, her­bi­ko­ly, arbo­ri­ko­ly, Rosa­lia alpi­na, inten­zív­ne les­né hos­po­dá­re­nie, lik­vi­dá­cia sta­rých bút­ľa­vých stro­mov, lik­vi­dá­cia luž­ných lesov zborník

Hole­co­vá Mila­da Prí­kla­dy ohro­ze­ných, zra­ni­teľ­ných a vzác­nych dru­hov chro­bá­kov v teres­tric­kých eko­sys­té­moch Slo­ven­ska 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 377 – 385 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO odu­mie­ra­nie bres­tov, gra­fi­ó­za, ústup jed­ľe bie­lej, selek­tív­na ťaž­ba, obno­va smre­kom zborník

Set­te­le Josef, Mar­gu­les Chris, Poschold Peter, Hen­le Klaus (eds.) Spe­cies sur­vi­val in frag­men­ted lands­ca­pes 1996 The GeoJour­nal Lib­ra­ry Vol. 35 Klu­ver Aca­de­mic Pub­lis­hers Bos­ton, Mas­sa­chu­sets eko­so­zo­ló­gia ENG pre­ži­tie, frag­men­tá­cia neznámy

Pic­kett Ste­ward T.A., Ost­feld Richard S., Sha­chak Mos­he, Likens Gene E. (eds.) The eco­lo­gi­cal basis of con­ser­va­ti­on. Hete­ro­ge­ne­i­ty, eco­sys­tems and bio­di­ver­si­ty 1996 Chap­mann and Hall New York eko­so­zo­ló­gia ENG ochra­na, eko­sys­tém, bio­di­ver­zi­ta nezná­my 0−412−09851−2

McC­la­na­han T.R., Young T.P. (eds.) East Afri­can eco­sys­tems and the­ir con­ser­va­ti­on 1996 Oxford Uni­ver­si­ty Pre­ss New York eko­so­zo­ló­gia ENG východ­ná Afri­ka, ochra­na eko­sys­té­mov nezná­my 0−19−55016−6

Tiben­ský Roman, Kul­fan Ján Chan­ges in occu­ren­ce of thre­a­te­ned and local but­terf­lies in the Pieš­ťa­ny sur­roun­dings (west Slo­va­kia) 1978 – 1995 1997 Bio­ló­gia Vol. 52, No. 2, p. 195 – 198 SAP Bra­ti­sla­va ento­mo­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG motý­le, Lepi­dop­te­ra, Pieš­ťa­ny člá­nok 0006 – 3088

Kra­má­rik Jozef, Sabo Peter, Stra­ka Peter Akti­vi­ty a súčas­ny stav v ochra­ne prí­ro­dy na Slo­ven­sku 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 15 – 17 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO práv­ny rámec ochra­ny prí­ro­dy, Stra­té­gia, zása­dy a pri­ori­ty štát­nej envi­ron­men­tál­nej poli­ti­ky, Prín­cí­py štát­nej les­níc­kej poli­ti­ky na Slo­ven­sku, Stra­té­gia a kon­cep­cia roz­vo­ja les­níc­tva na Slo­ven­sku do roku 2000, Z. 287⁄1994, legis­la­tív­ne úlo­hy kni­ha 2−8317−0323−9

Kra­má­rik Jozef, Sabo Peter, Stra­ka Peter Akti­vi­ty a súčas­ny stav v ochra­ne prí­ro­dy na Slo­ven­sku 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 17 – 18 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO pod­mien­ky a spô­so­by úhra­dy majet­ko­vej ujmy, spô­sob výpoč­tu úhra­dy kni­ha 2−8317−0323−9

1997 Spra­vo­daj SOVS, roč. 2, No. 2 SOVS Vra­nov nad Top­ľou orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO kaňa popo­la­vá, význam­né vtá­čie úze­mia, chrap­káč, Sen­né, ohro­ze­né dru­hy, eko­vý­cho­va, verej­ná mien­ka, sieť Bird­Li­fe, SOVS spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 1 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO východ­né Tat­ry, Západ­né Tat­ry, horo­pis, geolo­gic­ká stav­ba a povr­cho­vé tva­ry, Chočs­ké vrchy, Hutian­ske sed­lo, Spiš­ská Magu­ra, Prí­slop, Pod­ta­trans­ká bráz­da, Pod­ta­trans­ká kot­li­na, Vyso­ké Tat­ry, Belian­ske Tat­ry, Bie­lo­vod­ská doli­na, Širo­ká doli­na spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 1 – 2 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Ľali­ové sed­lo, Kop­ské sed­lo, Kri­váň, Lom­nic­ký štít, Hav­ran, Koby­lí vrch, Belian­ska jas­ky­ňa, ľado­vec, bie­lo­vod­ský ľado­vec, men­gu­sov­ský ľado­vec, Sivý vrch, Oso­bi­tá, Čer­ve­né vrchy, skal­né mes­to, Baná­ry­ho štôľ­ňa, Bie­la ska­la, Stu­de­ný potok spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 2 – 4 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Bres­tov­ská jas­ky­ňa, Jurá­ňo­vá doli­na, Ora­vi­ce, Vyšná Kre­sa­ni­ca, Zadný úplaz, Tichá doli­na, Roháčs­ka doli­na, Pop­rad, Bie­la voda, Javo­rin­ka, Duna­jec, Vis­la, Váh, Dunaj, Veľ­ké Hin­co­vo ple­so, Štr­b­ské ple­so, Pop­rad­ské ple­so, Mod­ré ple­so, Malá Stu­de­ná doli­na spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 4 – 9 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Raky­tov­ské ple­sá, Fur­kot­ský potok, Roháčs­ke ple­so, Bys­tré ple­so, Ple­so pod Zve­rov­kou, Veľ­ká Stu­de­ná doli­na, Sviš­ťo­vý štít, Lip­tov­ský Hrá­dok, Štr­b­ské ple­so, les, koso­dre­vi­na, Ery­si­mum wah­len­ber­gii, Doli­na sied­mich pra­me­ňov, Delp­hi­nium oxy­se­pa­lum spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 9 – 11 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Sol­da­nel­la car­pa­ti­ca, Coch­le­a­ria tat­rae, Hra­bu­ši­ce, Lip­tov­ská Tep­lič­ka, Jazier­ca, Tana­ce­tum alpi­num, Tana­ce­tum alpi­num var. tat­rae, kam­zík, Západ­né Tat­ry, Belian­ske Tat­ry, Rač­ko­vá doli­na, Kame­nis­tá doli­na, Kot­lo­vá, Bie­la voda, Jam­ské ple­so, Pred­né jat­ky spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 11 – 12 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Jam­nic­ká doli­na, Tichá doli­na, Javo­ro­vá doli­na, Bie­lo­vod­ská doli­na, Veľ­ká kopa, Kríž­ny, Belian­ské Tat­ry, tis, lim­ba, Men­gu­sov­ská doli­na, kôrov­co­vá kala­mi­ta, Nef­cer­ská doli­na, Kôp­ro­vá doli­na, Pop­rad­ské ple­so, Lom­nic­ký hre­beň, Skal­ná, Malá Stu­de­ná doli­na spravodaj

Fló­ra Tatrans­ké­ho národ­né­ho par­ku a Tat­ra­ńs­kie­go par­ku naro­do­we­go 1988 p. 12 – 27 Obzor Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Tichá doli­na, Kôp­ro­vá doli­na, Špa­nia doli­na, Toma­no­va doli­na, Belian­ske Tat­ry, Czar­na Góra, Jur­gow, Žltá ste­na, Tatrans­ká Polian­ka, Tatrans­ká kot­li­na, TANAP, Vyšné Hágy, Kuz­mi­ce, Zako­pa­ne, kam­zík, svišť spravodaj

Gor­don Ani­ta, Suzu­ki David Jde o pře­ži­tí 1994 Baro­ko and Fox Beroun 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES ener­gia, zánik kniž­ka 80−85642−10−7

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cas­tor fiber, Neomys fodiens, Neomys ano­ma­lus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E6 Záho­rie – jad­ro­vé úze­mie NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Hyp­num pra­ten­se, Cam­py­lium elo­des, Homa­lot­he­cium nitens, Pal­la­vi­ci­nia lyelii, Fos­som­bro­nia fave­ola­ta, Ric­car­dia cha­ma­ed­ry­fo­lia, Ric­ci­ocar­pos natans, Ric­cia bifur­ca, Ric­cia caver­no­sa, Ric­cia flu­itans, Amblys­te­gium humi­le, Apha­nor­heg­ma patens kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E6 Záho­rie – jad­ro­vé úze­mie NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sphag­num les­cu­rii, Sphag­num com­pac­tum, Ort­hot­ri­chum diap­ha­num, Ort­hot­ri­chum obtu­si­fo­lium, Tor­tu­la papil­lo­sa, Ulo­ta cris­pa, Fon­ti­na­lis anti­py­re­ti­ca, Dic­ra­num spu­rium, Buxbau­mia aphyl­la kni­ha 2−8317−0323−9

Moss D. The CORINE bio­to­pes data­ba­se 1990 NERC com­pu­ting March 1990, p. 24 – 25 NERC eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG CORINE, bio­top článok

Per­ring F.H., Far­rel L. Bri­tish red data books I. Vas­cu­lar plant 1983 RSNC Net­t­le­ham 2 eko­so­zo­ló­gia ENG čer­ve­ná kni­ha rast­lín neznámy

Schne­i­der G. The CORINE prog­ram­me 1989 Natu­ro­pa Vol. 61, p. 15 eko­so­zo­ló­gia ENG CORINE, bio­top článok

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 – 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Euoph­rys mil­le­ri, Mar­pis­sa radia­ta, Aty­pus mura­lis, Dipo­ena brac­ca­ta, Dys­de­ra hun­ga­ri­ca, Dys­de­ra wes­trin­gi, Hap­lod­ras­sus dal­ma­ten­sis, Hap­lod­ras­sus kulc­zyn­skii, Heria­e­us mel­lot­tei, Neon rayi, Nesti­cus cel­lu­la­nus, Nomi­sia exor­na­ta, Poeci­loch­roa con­pi­cua kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pet­rum danae, Calop­te­ryx vir­go, Ischnu­ra pumi­lio, Les­tes bar­ba­rus, Les­tes virens, Ischnu­ra ele­gans ssp. pon­ti­ca, Coenag­ri­on has­tu­la­tum, Eryt­hrom­ma najas, Aeschna affi­nis, Aeschna gran­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Hyme­nop­te­ra E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Doli­cho­ves­pu­la adul­te­ri­na, Doli­cho­ves­pu­la nor­ve­gi­ca, Calo­ni­tes abb­re­via­tus, Sym­morp­hus bifas­cia­tus, Coeli­oxys hae­morr­hoa, Cha­li­co­do­ma hun­ga­ri­ca, Melit­ta hae­morr­ho­ida­lis, Ant­ho­co­pa ter­ges­ten­sis, Pyro­bom­bus soro­een­sis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Duva­lius hun­ga­ri­cus szi­li­cen­sis, Duva­lius hun­ga­ri­cus brzo­ti­nen­sis, Catops lon­gu­lus, Cho­le­va bico­lor, Cho­le­va glau­ca, Cop­ris his­pa­nus, Apho­dius citel­lo­rum, Ont­hop­ha­fus vit­tu­lus, Dap­sa den­ti­col­lis, Bary­pe­it­hes inter­po­si­tus, Bat­ri­sus for­mi­ca­rius kni­ha 2−8317−0323−9

Pal­mer M.E. A sur­vey of rare plant moni­to­ring. Prog­rams, regi­ons and spe­cies pri­ori­ty 1986 Natu­ral Are­as Jour­nal No. 6, p. 27 – 42 eko­so­zo­ló­gia ENG moni­to­ring, vzác­ne dru­hy článok

Sla­den W.J.L., Men­zie C.M., Rei­chel W.L. DDT resi­du­es in Ade­le­i­de pen­gu­ins and cra­be­a­ter seal in the Antarc­tic 1966 Natu­re Vol. 210, p. 670 – 673 eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, ché­mia ENG DDT, tuč­niak, tuleň článok

Caugh­ley G., Dub­lin H., Par­ker I. Pro­jec­ted dec­li­ne of the Afri­can elep­hant 1990 Bio­lo­gi­cal Con­ser­va­ti­on Vol. 54, p. 157 – 164 Bar­king Else­vier Tech­no­lo­gy Else­vier eko­so­zo­ló­gia ENG zánik slo­na afric­ké­ho článok

Spel­ler­berg Ian F. A bio­ge­og­rap­hi­cal basis of con­ser­va­ti­on 1991 Spel­ler­berg Ian F., Golds­mith F.B., Mor­ris M.J.: The scien­ti­fic mana­ge­ment of tem­pe­ra­tu­re com­mu­ni­ties for con­ser­va­ti­on, p. 293 – 322 Black­well Scien­ti­fic Pub­li­ca­ti­ons Oxford bio­ge­o­gra­fia, eko­so­zo­ló­gia ENG bio­ge­o­gra­fia článok

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Odon­te­us armi­ger, Sym­bi­otes gib­be­ro­sus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus cris­ta­tus, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na varie­ga­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ablep­ha­rus kitai­be­lii, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Natrix tes­sel­la­ta, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Strix ura­len­sis, Aqu­ila helia­ca, Cir­ca­ëtus gal­li­cus, Fal­co cher­rug, Cico­nia nig­ra, Colum­ba oenas, Pico­ides tri­dac­ty­lus, Bona­sa bona­sia, Fice­du­la par­va, Syl­via niso­ria, Mon­ti­co­la saxa­ti­lis, Lul­lu­la arbo­rea, Upu­pa epops, Ant­hus cam­pes­tris kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus hip­po­si­de­ros, Rhi­no­lop­hus ferr­me­qu­in­num, Rhi­no­lop­hus eury­ale, Myo­tis sch­re­i­be­ri, Myo­tis myo­tis, Myo­tus blyt­hi, Myo­tus bechs­te­i­ni, Myo­tus natte­re­ri, Myo­tus emar­gi­na­tus, Myo­tus mys­ta­ci­nus, Myo­tus brand­ti, Myo­tus dau­ben­to­ni, Myo­tus dasyc­ne­me kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Epte­si­cus sero­ti­nus, Epte­si­cus nils­so­ni, Pipi­strel­lus pipi­strel­lus, Nyc­ta­lus noc­tu­la, Nyc­ta­lus leis­le­ri, Ves­per­ti­lio muri­nus, Bar­bas­tel­la bar­bas­tel­lus, Ple­co­tus auri­tus, Ple­co­tus aus­tria­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Canis lupus, Citel­lus citel­lus, Mic­ro­tus agres­tis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 179 – 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO Panón­ska brá­na, Bor­ská níži­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Bat­ra­chium aqu­ati­le, Buto­mus umbel­la­tus, Bol­bos­cho­enus mari­ti­mus, Calt­ha palus­tris, Carex gra­ci­lis, Carex ripa­ria, Cera­top­hyl­lum demer­sum, Ele­ocha­ris palus­tris, Gly­ce­ria maxi­ma, Hyd­ro­cha­ris morsus-​ranae, Iris pse­uda­co­rus, Lem­na minor, Lem­na tri­sul­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Leuco­jum aes­ti­vum, Najas mari­na, Phrag­mi­tes aus­tra­lis, Pota­mo­ge­ton cris­pus, Pota­mo­ge­ton nodo­sus, Pota­mo­ge­ton pec­ti­na­tus, Rorip­pa amp­hi­bia, Scho­enop­lec­tus lacus­tris, Spar­ga­nium erec­tum, Spi­ro­de­la polyr­hi­za, Agros­tis sto­lo­ni­fe­ra, Alo­pe­cu­rus pra­ten­sis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Carex pra­e­cox, Carex mela­nos­ta­chya, Carex vul­pi­na, Galium bore­a­le, Galium verum, Gra­ti­ola offi­ci­na­lis, Lyth­run vir­ga­tum, Sar­ra­tu­la tinc­to­ria, Symp­hy­tum offi­ci­na­le, Ranun­cu­lus repens, Vale­ria­na offi­ci­na­lis, Cory­nep­ho­rus canes­cens, Gyp­sop­hi­la fas­ti­gia­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Gyp­sop­hi­la pani­cu­la­ta, Poten­til­la are­na­ria, Fes­tu­ca vagi­na­ta ssp. domi­nii, Sti­pa boris­te­ni­ca, Salix rubens, Salix alba, Salix fra­gi­lis, Salix trian­dra, Popu­lus nig­ra, Popu­lus alba, Fra­xi­nus angus­ti­fo­lia ssp. danu­bia­lis, Acer negun­do, Quer­cus robus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Allium angu­lo­sum, Cle­ma­tis integ­ri­fo­lia, Cni­dium dubium, Gen­tia­na pne­umo­nat­he, Hot­to­nia palus­tris, Iris sibi­ri­ca, Lat­hy­rus pan­no­ni­cus, Lin­der­nia pro­cum­bens, Nup­har lutea, Nymp­ha­ea alba, Plan­ta­go altis­si­ma, Pse­udo­ly­si­ma­chi­on lon­gi­fo­lium kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Silaum silaus, Stra­ti­oides alo­ides, Tha­lict­rum fla­vum, Tha­lict­rum luci­dum, Tra­pa natans, Vero­ni­ca cate­na­ta, Wolf­fia arhi­za, Diant­hus pon­te­de­re, Nymp­ha­e­i­on albae, Fra­xi­no pan­no­ni­cae – Ulme­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Gyrau­lus ripa­rius, Val­va­ta pul­chel­la, Bit­hy­nia lea­chi, Pla­nor­bis cari­na­tus, Ani­sus vor­ti­cu­lus, Ani­sus spi­ror­bis, Gyrau­lus ripa­rius, Coch­li­co­pa nitens, Euco­nu­lus alde­ri, Unio cras­sus, Pse­uda­no­don­ta com­pla­na­ta, Pisi­dium amni­cum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 180 – 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­chia stri­ola­ta danu­bia­lis, Mona­cha car­tu­sia­na, Tan­do­nia ras­ti­ca, Dre­is­se­nia poly­morp­ha, Spha­e­rium rivi­co­la, Pse­uda­no­don­ta com­pla­na­ta, Ano­don­ta cyg­nea kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Allo­men­gea vidua, Col­lin­sia dis­tinc­ta, Mar­pis­sa radia­ta, Par­do­sa sphag­ni­co­la, Baryp­hy­ma pra­ten­se, Bat­hyp­han­tes par­vu­lus, Ber­lan­di­na cine­rea, Dona­co­cha­ra spe­ci­osa, Hah­nia hel­ve­ola, Heria­e­us hir­tus, Oxy­o­pes ramo­sus, Tri­chon­cus hack­ma­ni kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Walck­na­e­ria nudi­pal­pis, Agra­e­ci­na stria­ta, Agy­ne­ta sub­ti­lis, Arc­to­sa leopar­dus, Argen­na sub­nig­ra, Attu­lus sal­ta­tor, Bat­hyp­han­tes app­ro­xi­ma­tus, Che­i­ra­cant­hium punc­to­rium, Gon­gy­li­diel­lum mur­ci­dum, Mic­ro­li­nyp­hia impig­ra, Phi­lod­ro­mus ces­pi­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pis­tius trun­ca­tus, Tha­na­tus are­na­rius, Tha­na­tus vul­ga­ris, Tri­chop­ter­na cito, Ulo­bo­rus walc­ke­na­e­rius, Eri­go­nel­la hie­ma­lis, Walck­na­e­ria uni­cor­nis kni­ha 2−8317−0323−9

Baran­čok Peter Hod­no­te­nie výsky­tu význam­ných taxó­nov našej fló­ry na úze­mí Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 138 – 139 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO vyhy­nu­té dru­hy, nezvest­né dru­hy, nejas­né dru­hy, koefi­cient význam­nos­ti, index význam­nos­ti úze­mia, ende­mic­ké dru­hy, prob­le­ma­ti­ka ende­miz­mu, ende­miz­mus, koefi­cient ende­miz­mu, koefi­cient via­za­nos­ti na úze­mie, index význam­nos­ti ende­miz­mu, vzác­ne dru­hy kni­ha 2−8317−0323−9

Baran­čok Peter Hod­no­te­nie výsky­tu význam­ných taxó­nov našej fló­ry na úze­mí Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 139 – 158 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia SLO ohro­ze­né dru­hy, koefi­cient ohro­ze­nia, index ohro­ze­ných dru­hov, mapa význam­nos­ti fló­ry, index ochra­ny kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pec­ma fus­ca, Les­tes mac­ros­tig­ma, Les­tes virens, Eryt­hrom­ma viri­du­lum, Ischnu­ra pumi­lio, Aeschna mix­ta, Aeschna affi­nis, Cor­du­lia aenea, Ony­cho­gomp­hus for­ci­pa­tus, Sym­pet­rum danae, Sym­pet­rum fla­ve­olum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Dic­rant­hus majz­la­ni, Bagous sub­ca­ri­na­tus, Cue­tor­hyn­chus urti­cae, Cle­onus cicat­ri­co­sus, Phyl­lo­bius scu­tel­la­ris, Sibi­nia soda­lis, Mar­ma­ro­pus bes­se­ri, Gym­na­et­ron piraz­zo­li kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Natrix tes­sel­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Anser anser, Egret­ta gar­zet­ta, Egret­ta alba, Chli­do­nias leucop­te­rus, Chli­do­nias hyb­ri­dus, Chli­do­nias niger, Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Ardea pur­pu­rea, Cico­nia nig­ra, Nume­nius arqu­ata, Crex crex, Por­za­na por­za­na, Por­za­na par­va kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E4 Pomo­ra­vie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 181 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Limo­sa limo­sa, Aqu­ila poma­ri­na, Mil­vus mig­rans, Mil­vus mil­vus, Fal­co cher­rug, Lanius minor, Upu­pa epops, Jynx torqu­ila kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO The­lyp­te­ris palus­tris, Drop­te­ris cris­ta­ta, Moli­nia coeru­lea, Maoli­na arun­di­na­cea kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Unio pic­to­rum, Ano­don­ta ana­ti­na, Vivi­pa­rus ace­ro­sus, Bit­hy­nia lea­chi, Val­lo­nia ennien­sis kni­ha 2−8317−0323−9

Mar­chant J. Com­mon Bird Cen­sus brie­fing 1983 BTO News Vol. 128, No. 9 orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG CBC, Aves neznámy

Moss D. Some sta­tis­ti­cal check on the BTO Com­mon Bird Cen­sus – 20 years on 1985 Tay­lor K., Ful­ler R.J., Lack P.C. (eds.): Bird Cen­sus and Atlas stu­dies p. 175 – 179 Bri­tish Trust for Ornit­ho­lo­gy Tring nume­ric­ká eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG CBC, BTO, Aves článok

Tay­lor K., Ful­ler R.J., Lack P.C. (eds.) Bird Cen­sus and Atlas stu­dies p. 175 – 179 1985 Bri­tish Trust for Ornit­ho­lo­gy Tring nume­ric­ká eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, bio­ge­o­gra­fia ENG roz­ší­re­nie vtá­kov, CBC, Aves neznámy

O‘Connor R.J. Long-​term moni­to­ring in Bri­tish bird popu­la­ti­ons 1985 Ornis Fen­ni­ca Vol. 62, p. 73 – 79 orni­to­ló­gia, popu­lač­ná bio­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG dlho­do­bý moni­to­ring, Aves, popu­lá­cia článok

Moore P.D., Chap­man S.D. Met­hods in plant eco­lo­gy 1985 Black­well Scien­ti­fic Oxford eko­ló­gia rast­lín, eko­so­zo­ló­gia ENG moni­to­ro­va­nie neznámy

Spel­ler­berg Ian F. Význam moni­to­ro­va­nia, bio­lo­gic­ké pre­men­né, pro­ce­sy a eko­sys­té­my 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 61 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, bio­ló­gia, eko­ló­gia CES moni­to­ring kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Moni­to­ro­va­nie les­ných a pra­les­ných eko­sys­té­mov 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 62 – 63 ČÚOP Brno 1 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES zne­čis­te­nie, kys­lé zráž­ky, veľ­kost­ná štruk­tú­ra, prí­ras­t­ky, úmr­tnosť, dege­ne­rá­cia buku, odu­mie­ra­nie dubu, peri­odic­ké sucho, vác­lav­ka, opad ihli­čia, moni­to­ring kni­ha 80−901855−2−5

Bral­ken­hielm S. Plant com­mu­ni­ty chan­ges as cri­te­ria of envi­ron­men­tal chan­ges 1979 Hyt­te­born H. (ed.): The use of eco­lo­gi­cal variab­les in envi­ron­men­tal moni­to­ring, p. 73 – 80, Report PM 1151 The Nati­onal Swe­dish Envi­ron­ment Pro­tec­ti­on Board fyto­ce­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG zme­na rast­lin­né­ho spo­lo­čen­stva, envi­ron­men­tál­na zme­na článok

Hyt­te­born H. (ed.) The use of eco­lo­gi­cal variab­les in envi­ron­men­tal moni­to­ring, Report PM 1151 1979 The Nati­onal Swe­dish Envi­ron­ment Pro­tec­ti­on Board fyto­ce­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka ENG moni­to­ring, eko­lo­gic­ké pre­men­né neznámy

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cep­ha­la­raia trans­syl­va­ni­ca, Medi­ga­go rigi­du­la, Sal­via aet­hi­opis, Sal­via aus­tria­ca, Sti­pa pul­cher­ri­ma, Tor­dy­lium maxi­mum, Tri­go­nel­la mons­pe­lia­ca, Tur­ge­nia lati­fo­lia, Poten­til­la patu­la ssp. patu­la, Vin­ca her­ba­cea, Vicia spar­sif­lo­ra, Glau­cium cor­ni­cu­la­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, fyto­ce­no­ló­gia SLO Euc­li­dium syria­cum, Cart­ha­mus tinc­to­rius, Cari­ce­tum dis­ti­chae, Cari­ce­tum ela­tae, Cari­ce­tum gra­ci­lis, Cari­ce­tum vul­pi­nae, Ele­ocha­ris mamil­la­ta, Rhi­nant­hus rume­li­cus, Oenat­he silai­fo­lia, Symp­hy­tum bohe­mi­cum, Quer­ci­on pubescentis-​sessiliflorae kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, fyto­ce­no­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia, arach­no­ló­gia SLO Rhamno-​Prunetea, Trifolio-​Geranietea san­gu­inei, Festuco-​Brometea, Heli­cop­sis stria­ta, Zeb­ri­na det­ri­ta, Milax buda­pes­ten­sis, Val­lo­nia enni­nien­sis, Ver­ti­go anti­ver­ti­go, Pisi­dum supi­num, Pisi­dum amni­cum, Unio cras­sus, Unio tumi­dus, Alo­pe­co­sa cur­sor kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, arach­no­ló­gia SLO Eche­mus angus­tif­rons, Lept­hyp­han­tes quad­ri­ma­cu­la­tus, Lyco­sa sin­go­rien­sis, Lyco­sa vul­tu­osa, Mar­pis­sa radia­ta, Zelo­tes dec­li­nans, Alo­pe­co­sa sch­mid­ti, Aphan­ta­lau­lax cinc­ta, Che­i­rant­hium ele­gans, Nomi­sia exor­na­ta, Poeci­loch­roa con­pi­cua kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, arach­no­ló­gia SLO Synag­les hila­ru­lus, The­oni­na cor­nix, Tita­no­eca vete­ra­ni­ca, Tma­rus stel­lio, Zora mani­ca­ta, Cen­tro­me­rus albi­dus, Gon­gy­li­diel­lum mur­ci­dum, Lept­hyp­han­tes col­li­nus, Lyco­sa radia­ta, Oxy­o­pes line­a­tus, Phru­ro­lit­hus szi­lyi, Pse­udi­cius encar­pa­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 – 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, arach­no­ló­gia, ento­mo­ló­gia SLO Tha­na­tus vul­ga­ris, Xys­ti­cus acer­bus, Xys­ti­cus fer­ru­gi­ne­us, Xys­ti­cus lac­ta­tor, Xys­ti­cus stria­ti­pes, Zelo­tes gra­ci­lis, Met­re­le­tus bal­ca­ni­cus, Bae­tis tri­co­lor, Bra­chy­cer­cus minu­tus, Bra­chy­cer­cus mag­nus, Sym­pec­ma fus­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, odo­na­to­ló­gia SLO Eryt­hrom­ma najas, Ischnu­ra pumi­lio, Eryt­hrom­ma viri­du­lum, Coenag­ri­on pul­chel­lum, Aeschna affi­nis, Aeschna mix­ta, Anax part­he­no­pe, Gomp­hus fla­vi­pes, Gomp­hus vul­ga­tis­si­mus, Ony­cho­gomp­hus for­ci­pa­tus, Soma­toch­lo­ra metal­li­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, odo­na­to­ló­gia, ento­mo­ló­gia SLO Ort­het­rum brun­ne­um, Cro­cot­he­mis eryth­ra­ea, Sym­pet­rum meri­di­ona­le, Sco­lia macu­la­ta, Sco­lia hir­ta, Polis­tes foede­ra­tus, Col­le­tes ine­xpec­ta­tus, Col­le­tes nasu­tus, Camp­to­po­eum fron­ta­le, Ant­ho­co­pa moc­sa­ryi, Ant­hi­dium flo­ren­ti­num kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, ento­mo­ló­gia, cole­op­te­ro­ló­gia SLO Melit­tur­ga cla­vi­cor­nis, Ammo­ba­to­ides abdo­mi­na­lis, Mega­bom­bus mus­co­rum, Sce­liph­ron des­til­la­to­rium, Nys­son rou­ba­li, Bato­zo­nel­lus lacer­ti­da, Tenth­re­do cos­ta­ta, Cep­hus infus­ca­tus, Cep­hus macu­la­ta, Sta­ge­tus pilu­la, Aphi­on arma­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, cole­op­te­ro­ló­gia, her­pe­to­ló­gia SLO Ceutor­hyn­chus sub­pi­lo­sus, Mic­rop­lon­tus trian­gu­lum, Nanop­hyt­hes bre­vis, Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Ablep­ha­rus kitai­be­lii, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, her­pe­to­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO Natrix tes­sel­la­ta, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma, Embe­ri­za cia, Mon­ti­co­la saxa­ti­lis, Egret­ta gar­zet­ta, Egret­ta alba, Crex crex, Per­nis api­vo­rus, Otus scops, Cora­cias gar­ru­lus, Merops apias­ter, Alce­do athis, Lanius minor kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 173 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO Ant­hus cam­pes­tris, Cro­ci­du­ra leuco­don, Mini­op­te­rus sch­re­i­ber­si kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Šahy, Teš­mak, Kubá­ňo­vo, Ipeľ­ský Soko­lec, Cle­ma­tis integ­ri­fo­lia, Gra­ti­ola offi­ci­na­lis, Buto­mus umbel­la­tus, Allium angu­lo­sum, Myri­op­hyl­lum ver­ti­cil­la­tum, Sagit­ta­ria sagit­ti­fo­lia, Nymp­ha­ea alba, Nup­har lutea, Carex gra­ci­lis, Carex rostra­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Gly­ce­ria maxi­ma, Iva xan­ti­fo­lia, Ama­rant­hus retrof­le­xus, Trip­le­uros­per­mum ino­do­rum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia SLO Bit­hy­nia lea­chi, Ani­sus sep­tem­gy­ra­tus, Ani­sus spi­ror­bis, Unio cras­sus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 171 – 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Novoh­rad­ské vrchy, Kame­ni­ca nad Hro­nom, Calop­la­ca irr­bes­cens, Calop­la­ca grim­miae, Cla­do­nia con­vo­lu­ta, Leca­no­ra demis­sa, Leca­no­ra garo­vag­lii, Thy­rea pul­vi­na­ta, Cata­py­re­nium tra­chy­ti­cum, Rino­di­na tra­chy­ti­ca, Aca­ro­spo­ra ver­si­co­lor, Sal­ka, Malé Kosi­hy kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Baj­tov, Dunaj, Ipeľ, Chľa­ba, Ape­ra inter­rup­ta, Ery­si­mum dif­fu­sum, Ple­co­nax coni­ca, Ipeľ­ská pahor­ka­ti­na, Cram­be tata­ri­ca, Cre­pis pan­no­ni­ca, Cre­pis pulch­ra, Oro­ban­che gra­ci­lis, Linum fla­vum, Orchis pur­pu­rea, Hes­pe­ris syl­ves­tris, Con­vol­vu­lus can­tab­ri­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poiplie-​Burda E1 – cha­rak­te­ris­ti­ka jad­ro­vých úze­mí NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 172 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cru­pi­na vul­ga­ris, Bom­by­ci­la­e­na erec­ta, Ero­dium cico­nium, Minu­ar­tia glo­me­ra­ta, Sti­pa trans­car­pa­ti­ca, Vale­ria­nel­la pumi­la, Allium rotun­dum, Alys­sum deser­to­rum, Amyg­da­lus nana, Alt­ha­ea tau­ri­nen­sis, Con­so­li­da rega­lis ssp. pani­cu­la­ta, Anchu­sa azu­rea kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, odo­na­to­ló­gia SLO Calop­te­ryx vir­go, Sym­pec­ma fus­ca, Ischnu­ra pumi­lio, Eryt­hrom­ma viri­du­lum, Aeschna affi­nis, Aeschna mix­ta, Anax impe­ra­tor, Anax part­he­no­pe, Ony­cho­gomp­hus for­ci­pa­tus, Ort­het­rum brun­ne­um, Ort­het­rum coeru­les­cens kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Hyme­nop­te­ra E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, hyme­nop­te­ro­ló­gia SLO Polis­tes foede­ra­tus, Polis­tes gal­li­cus, Mega­bom­bus mus­co­rum, Mega­bom­bus rude­ra­tus, Mega­bom­bus syl­va­rum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, cole­op­te­ro­ló­gia SLO Mesag­ro­icus obscu­rus, Oede­me­ra cro­ce­i­col­lis, Myc­te­rus cur­cu­li­oni­des, Pse­lap­hus hei­sei, Bary­pe­it­hes mol­li­co­mus, Cal­li­mo­xys gra­ci­lis, Aro­mia mocha­ta, Lamia tex­tor, Tet­rops star­ki kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana escu­len­ta klep­ton kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta viri­dis, Lacer­ta agi­lis, Natrix tes­sel­la­ta, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Egret­ta gar­zet­ta, Egret­ta alba, Arde­ola ral­lo­ides, Ardea pur­pu­rea, Por­za­na por­za­na, Locus­tel­la lus­ci­ni­oides, Locus­tel­la nae­via, Locus­tel­la flu­via­ti­lis, Lus­ci­nia sve­ci­ca, Crex crex, Per­nis api­vo­rus, Otus scops kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cora­cias gar­ru­lus, Merops apias­ter, Alce­do athis, Lanius minor kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E2 Poiplie-​Stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 174 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lut­ra lut­ra, Neomys spp., Cro­ci­du­ra leuco­don, Felis sil­ves­tris kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 175 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Chry­so­po­gon gryl­lus, Ven­te­na­ta dubia, Cle­is­to­ge­nes sero­ti­na, Aira ele­gan­tis­si­ma, Ado­nis ver­na­lis, Andro­sa­ce elon­ga­ta, Pul­sa­til­la pra­ten­sis ssp. bohe­mi­ca, Lych­nis coro­na­ria, Medi­ga­go pro­stra­ta, Scor­zo­ne­ra pur­pu­rea, Cala­mint­ha syl­va­ti­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 175 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Scu­tel­la­ria altis­si­ma, Suc­ci­sel­la infle­xa, Colu­tea arbo­res­cens, Acer tata­ri­cum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 175 – 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia SLO Hyg­ro­mia trans­syl­va­ni­ca, Gyrau­lus lae­vis, Ver­ti­go mou­lun­sia­na, Balea per­ver­sa, Helix lutes­cens, Coch­lo­di­na cera­ta, Tri­chia lubo­mir­skij, mig­rá­cia zápa­do­kar­pat­ských ende­mi­tov kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Par­do­sa pro­xi­ma, Phi­lod­ro­mus ces­pi­tum, Tha­na­tus are­na­rius, The­ri­di­on suac­ve­olans kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Hyme­nop­te­ra E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sco­lia macu­la­ta, Sul­co­po­lis­tes sul­ci­fer, Euce­ra simi­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Psa­li­dium maxil­lo­sum, Bra­chy­ce­rus fove­i­col­lis, Rhyn­chi­tes bac­chus, Sto­mo­des gyro­si­col­lis, Peri­te­lus fami­lia­ris, Ento­mos­ce­lis ado­ni­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bom­bi­na varie­ga­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ablep­ha­rus kitai­be­lii, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cico­nia nig­ra, Colum­ba oenas, Crex crex, Per­nis api­vo­rus, Cir­ca­ëtus gal­li­cus, Fal­co sub­bu­teo, Otus scops, Cora­cias gar­ru­lus, Merops apias­ter, Alce­do athis, Upu­pa epops, Lanius minor, Syl­via niso­ria, Mil­lia­ria calan­dra, Aqu­ila helia­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Podi­ceps gri­se­i­ge­na, Podi­ceps nig­ri­col­lis, Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ursus arc­tos, Neomys ano­ma­lus, Cro­ci­du­ra leuco­don, Lut­ra lut­ra, Citel­lus citel­lus, Felis sil­ves­tris kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E3 Cero­vá vrcho­vi­na – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 176 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus hip­po­si­de­ros, Bar­bas­tel­la bar­bas­tel­lus, Myo­tis dau­ben­to­ni kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Niž­šie rast­li­ny E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 177 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Colo­le­je­unea cal­ca­rea, Colo­le­je­una ros­se­tia­na, Sca­pa­nia cal­ci­co­la, Sca­pa­nia aequ­ilo­ba, Taxip­hyl­lum wissg­ril­lii, Seli­ge­ra pusil­la, Lop­ho­zia beden­sis, Lop­ho­zia ban­trien­sis, Man­nia frag­rans, Ric­cia canes­cens, Phas­cum flo­er­ke­a­num, Ple­uro­cha­ëte squ­ar­ro­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Niž­šie rast­li­ny E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 177 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Weis­sia triump­hans, Didy­mo­don luri­dus, Ric­cia flu­itans, Fon­ti­na­lis anti­py­re­ti­ca, Phys­co­mit­rium eurys­to­mum, Ort­hot­ri­chum pal­lens, Ort­hot­ri­chum stel­la­tum, Ort­hot­ri­chum stria­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cra­ta­e­gus domi­cen­sis, Cra­ta­e­gus x sili­cen­sis, Cra­ta­e­gus mono­gy­na var. ple­si­vi­cen­sis, Dra­ba klas­ter­skyi, Juri­nea mol­lis ssp. mac­ro­ca­lat­hia, Onos­ma tor­nen­se, Sor­bus buek­ken­sis, Sor­bus hazs­linsz­kia­na, Sor­bus hul­ja­kii, Sor­bus tuz­so­nia­na, Sor­bus zoly­o­mi kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Astra­ga­lus vasi­ca­rius ssp. albi­dus, Diant­hus pon­te­de­re, Ery­si­mum pal­li­dif­lo­rum, Feru­la sad­le­ra­na, Iris aphyl­la ssp. hun­ga­ri­ca, Pul­mo­na­ria muri­ni, Ranun­cu­lus hun­ga­ri­cus, Ses­le­ria heuf­le­ra­na, Tara­xa­cum slo­va­cum, Thlas­pi jan­kae, Aco­ni­tum mol­da­vi­cum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Bis­cu­tel­la aus­tria­ca ssp. hun­ga­ri­ca, Cam­pa­nu­la car­pa­ti­ca, Cro­cus dis­co­lor, Cyanus tri­um­fet­ti ssp. domi­nii, Den­ta­ria glan­du­lo­sa, Minu­ar­tia lan­gii, Pri­mu­la auri­cu­la ssp. hun­ga­ri­ca, Pul­sa­til­la sub­sla­vi­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Rast­linn­né spo­lo­čen­stvá E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va fyto­ce­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cam­pa­nu­lo xylocarpae-​Festucetum pal­len­tis, Poo badensis-​Potentilletum arenariae-​tommasinianae, Ses­le­rie­tum heuf­le­ra­nae, Ses­le­rio heufleranae-​Cotinetum cog­gyg­ria­ae kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Per­fo­ra­tel­la diboth­ri­on, Balea sta­bi­lis, Arg­na biel­zi, Oxy­chi­lus orien­ta­lis, Coch­lo­di­na tat­ri­ca, Balea sta­bi­lis, Ves­tia tur­gi­da, Chi­los­to­ma faus­ti­num, Alo­pia clath­ra­ta, Chon­dri­na tat­ri­ca, Sad­le­ria­na pan­no­ni­ca, Hauf­fe­nia sp., Trun­cat­jel­li­na claus­tra­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pupil­la trip­li­ca­ta, Zeb­ri­na det­ri­ta, Hrhov­ské ryb­ní­ky, Lym­na­ea auri­cu­la­ria, Ani­sus vor­ti­cu­lus, Coch­li­co­pa nitens, Val­va­ta pul­chel­la, Ani­sus sep­tem­gy­ra­tus, Pla­nor­bis cari­na­tus, Bit­hy­nia lea­chi, Bat­hy­omp­ha­lus con­tor­tus, Gyrau­lus lae­vis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E4 Slo­ven­ský kras (Koniar, Ple­ši­vec­ká pla­ni­na, Silic­ká pla­ni­na) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 178 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ani­sus spi­ror­bis, Ver­ti­go angus­ti­or, Seg­men­ti­na niti­da, Seg­men­ti­na niti­da ssp. dis­tin­gu­en­da kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pec­na fus­ca, Les­tes virens, Les­tes viri­dis, Ischnu­ra pumi­lio, Aeschna mix­ta, Cor­du­le­gas­ter biden­ta­tus, Cor­du­lia aenea, Ort­het­rum brun­ne­um, Soma­toch­lo­ra fla­vo­ma­cu­la­ta, Soma­toch­lo­ra metal­li­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Blet­hi­sa mul­ti­punc­ta­ta, Chla­e­nius tris­tis, Elaph­rus ripa­rius, Leis­tus rufo­mar­gi­na­tus, Grap­to­dy­tes bili­ne­a­tus, Hyda­ti­cus trans­ver­sa­lis, Dytis­cus cir­cum­fle­xus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis, Rana dal­ma­ti­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, her­pe­to­ló­gia SLO Emys orbi­cu­la­ris, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Natrix tes­sel­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Mil­vus mil­vus, Cir­cus pygar­gus, Fal­co cher­rug, Fal­co ves­per­ti­nus, Crex crex, Athe­ne noc­tua, Tyto alba, Upu­pa epops, Panu­rus biar­mi­cus, Chli­do­nias niger, Asio flam­me­us, Acro­cep­ha­lus arun­di­na­ce­us, Anser spp. kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Egret­ta alba, Grus grus, Pla­ta­lea leuco­ro­dia, Pan­di­on helia­ëtus, Limo­sa limo­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Neomys ano­ma­lus, Cro­ci­du­ra leuco­don, Eri­na­ce­us con­co­lor, Myo­tis mys­ta­ci­nus, Epte­si­cus sero­ti­nus, Pipi­strel­lus pipi­strel­lus, Citel­lus citel­lus, Lut­ra lut­ra, Felis sil­ves­tris, Cas­tor fiber kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Lišaj­ní­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ful­gen­sie­tum ful­gem­tis, Solo­ri­nel­la aste­ri­cus, Bia­to­rel­la fos­sa­rum, Col­le­ma coc­cop­ho­rum, Ful­gen­sia ful­gens, Squ­ama­ri­na car­ti­la­gi­nea, Pha­e­op­hys­cia opun­tiel­la, Calop­la­ca vitel­li­na­ria, Can­de­la­riel­la aurel­la var. sma­rag­du­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Lišaj­ní­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 – 184 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va liche­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Col­le­ma poly­car­pon ssp. cor­cy­ren­se kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 184 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Grim­mia ova­lis, Ort­hot­ri­chum rupes­tre, Man­nia frag­rans, Aste­rel­la sac­ca­ta, Phas­cum cur­vi­col­le, Pte­ry­go­ne­urum sub­ses­si­le, Funa­ria muh­len­ber­gii, Ple­uro­cha­ëte squ­ar­ro­sa, Acau­lon tri­qu­et­rum, Pse­udoc­ros­si­dium horn­schu­chia­num, Pse­udoc­ros­si­dium revo­lu­tum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 184 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pottia bry­o­ides, Tor­tu­la papil­lo­sa, Ort­hot­ri­chum diap­ha­num kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 184 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Con­rin­gia aus­tria­ca, Rham­nus saxa­ti­lis ssp. saxa­ti­lis, Oro­ban­che lori­ca­ta, Oro­ban­che artemisiae-​campestris, Ono­nis pusil­la, Vin­ca her­ba­cea, Diant­hus pra­e­cox ssp. lum­nit­ze­ri, Himan­tog­los­sum adria­ti­cum, Limo­do­rum abor­ti­vum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 184 – 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Oph­rys holo­se­ri­ca ssp. holo­se­ri­ca, Oph­rys sphe­go­des, Orchis tri­den­ta­ta, Orchis x diet­ri­chia­na, Carex syl­va­ti­ca, Viola rei­chen­ba­chia­na, Tit­hy­ma­lus amyg­da­lo­ides, Lilium mar­ta­gon, Melit­tis mel­li­sop­hyl­lum, Cli­no­po­dium vul­ga­re, Teuc­rium cha­ma­ed­rys kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Dic­tam­nus albus, Bug­los­so­ides pur­pu­re­oca­e­ru­lea, Cera­sus maha­leb, Chry­so­po­gon gryl­lus, Sti­pa joan­nis, Sti­pa pul­cher­ri­ma, Carex humi­lis, Fes­tu­ca vale­sia­ca, Fes­tu­ca pal­lens, Phle­um phle­oides, Ado­nis ver­na­lis, Iris pumi­la, Juri­nea mol­lis, Pul­sa­til­la gran­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Pul­sa­til­la pra­ten­sis ssp. bohe­mi­ca, Scor­zo­ne­ra aus­tria­ca, Scor­zo­ne­ra pur­pu­rea, Astra­ga­lus onob­ry­chys, Onob­ry­chis vicia­e­fo­lia ssp. are­na­ria, Cha­ma­e­cy­ti­sus aus­tria­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Heli­ce­la obvia, Gra­na­ria fru­men­tum, Ceci­li­oides aci­cu­la, Trun­ca­tel­li­na claus­tra­lis, Helix poma­tia, Pupil­la ster­ri, Zeb­ri­na det­ri­ta, Balea per­ver­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Alo­pe­co­sa cur­sor, Heli­op­ha­nus line­i­ven­tris, Mei­one­ta fus­ci­pal­pis, Nema­tog­mus san­gu­ino­len­tus, Neon velen­tu­lus, Pana­mo­mops incos­pi­cu­us, Zelo­tes dec­li­nans, Agy­ne­ta coni­ge­ra, Altel­la biun­ca­ta, Aphan­ta­lau­lax cinc­ta, Ber­lan­di­na cine­rea, Bro­mel­la fal­ci­ge­ra kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Che­ie­ra­cant­hium effo­sum, Cryp­tod­ras­sus pul­chel­lus, Dys­de­ra cro­co­ta, Ero tuber­cu­la­ta, Eury­o­pis quinqu­e­gut­ta­ta, Hap­lod­ras­sus kulc­zyn­skii, Hap­lod­ras­sus minor, Heria­e­us mel­lot­tei, Mas­ti­gus­sa mac­roph­tal­ma, Neon rayi, Pele­cop­sis elon­ga­ta, Phleg­ra fus­ci­pes kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Silo­me­to­pus ele­gans, Silo­me­to­pus reus­si, Syna­ge­les hila­ru­lus, Tapi­no­cy­bo­ides pyg­ma­e­us, The­oni­na cor­nix, Tita­no­eca vete­ra­ni­ca, Wahlc­ke­na­e­ria nodo­sa, Xys­ti­cus mar­mo­ra­tus, Zora mani­ca­ta, Acar­tau­che­nius scur­ri­lis, Alo­pe­co­sa mariae, Alo­pe­co­sa soli­ta­ria kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ara­ne­us ull­ri­chi, Attu­lus sal­ta­tor, Clu­bo­nia bre­vi­pes, Dipo­ena cora­ci­na, Ero apha­na, Gnap­ho­sa modes­ti­or, Lep­typ­han­tesm angu­li­pal­pis, Let­hyp­han­tes baeb­le­ri, Mar­pis­sa nivo­yi, Mei­one­ta fus­ci­pal­pis, Neos­co­na adian­tum, Ozyp­ti­la pul­la­ta, Pele­cop­sis elon­ga­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Phru­ro­lit­hus szi­lyi, Pis­tius trun­ca­tus, Pse­udi­cius encar­pa­tus, Seges­tria bava­ri­ca, Sit­ti­cus peni­cil­la­tus, Tha­na­tus are­na­rius, Tha­na­tus stria­tus, Tha­na­tus vul­ga­ris, The­ri­di­on suave­olens, Tri­chip­ter­na cito, Walc­ke­na­e­ria mit­ra­ta, Walck­na­e­ria obtu­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Walc­ka­na­e­ria sim­plex, Xys­ti­cus acer­bus, Xys­ti­cus fer­ru­gi­ne­us, Xys­ti­cus luc­ta­tor, Zelo­tes cau­ca­sius, Zelo­tes her­ma­ni, Zelo­tes lon­gi­pes kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Bary­pe­it­hes for­ma­ne­ki, Api­on semi­vit­ta­tum, Rosa­lia alpi­na, Oryc­tes nasi­cor­nis, Maso­re­us wet­ter­ha­li, Cha­e­tab­ra­e­us glo­bu­lus, Sat­ra­pes sar­to­rii, Agyr­tes bico­lor, Cho­le­va cis­tel­lo­ides, Cho­le­va stur­mi, Colon armi­pes, Stap­hy­li­nus mus, Ocy­pus oph­tal­mi­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Aki­me­rus scha­ef­fe­ri, Rham­nu­sium bico­lor, Tri­cho­fe­rus pal­li­dus kni­ha 2−8317−0323−9

Ver­ner J., Mor­ri­son M.L., Ralph C.J. Wild­li­fe 2000 1986 The Uni­ver­si­ty of Wis­con­sin Pre­ss Madi­son eko­so­zo­ló­gia, prog­nos­ti­ka ENG prog­nó­za, rok 2000 neznámy

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pse­uda­no­don­ta com­pla­na­ta, Unio cras­sus, Val­lo­nia dec­li­vis, Fago­tia espe­ri, Fago­tia aci­cu­la­ris, Gyraul­kus ripa­rius, Pha­la­dil­hi­op­sis sp., The­odo­xus trans­ver­sa­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 – 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Allo­men­gea vidua, Ara­e­on­cus cras­si­ceps, Gon­gy­li­diel­lum vivum, Hylyp­han­tes nig­ri­tus, Hypom­ma ful­vum, Lyco­sa sin­go­rien­sis, Xys­ti­cus vidu­us, Ane­lo­si­mus vit­ta­tus, Baryp­hy­ma pra­ten­se, Bat­hyp­han­tes par­vu­lus, Bro­mel­la fal­ci­ge­ra, Cera­ti­nop­sis sta­ti­va kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Hap­lod­ras­sus dal­ma­ten­sis, Heria­ëus hir­tus, Heria­ëus mel­lot­tei, Tapi­no­cy­ba bis­cis­sa, Tibel­lus vit­ta­tus, Zora mani­ca­ta, Agra­e­ci­na stria­ta, Argen­na sub­nig­ra, Bat­hyp­han­tes app­ro­xi­ma­tus, Ente­le­ca­ra media, Gon­gy­li­diel­lum mur­ci­dum, Kaest­ne­ria pul­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Mar­pis­sa nivo­yi, Mei­ona­ta fus­ci­pal­pis, Ozyp­ti­la pul­la­ta, Pira­ta pis­ca­to­rius, The­ri­di­on suave­olens, Thy­re­ost­he­nius para­si­ti­cus, Walc­ke­na­e­ria obtu­sa, Xys­ti­cus luc­ta­tor, Zelo­tes gra­ci­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pec­ma fus­ca, Les­tes virens, Coenag­ri­on has­tu­la­tum, Aeschna mix­ta, Aeschna affi­nis, Anax impe­ra­tor, Ana­cia­a­e­schna isos­ce­les, Cor­du­lia aenea, Ort­het­rum brun­ne­um, Anax part­he­no­pe, Gomp­hus fla­vi­pes, Cro­cot­he­mis eryth­ra­ea, Sym­pet­rum fun­sco­lom­bei kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pet­rum pede­mon­ta­num, Sym­pet­rum dep­res­sius­cu­lum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Thi­no­bius kor­be­li, Hyd­ro­va­tus cus­pi­da­tus, Bagous bag­da­ten­sis, Cerop­hy­tus ela­te­ro­ides, Dona­cia cras­si­pes, Neop­lint­hus por­ca­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Bla­no­kríd­lov­ce E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Andre­na mar­gi­na­ta, Osmia cae­ru­les­cens, Heria­des cre­nu­la­tus, Mega­bom­bus lae­sus, Mega­bom­bus rude­ra­tus, Mega­bom­bus mus­co­rum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Emys orbi­cu­la­ris, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Lacer­ta vivi­pa­ra, Natrix tes­sel­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Egret­ta gar­zet­ta, Egret­ta alba, Ardea pur­pu­rea, Cico­nia nig­ra, Himan­to­pus himan­to­pus, Recur­vi­ros­tra avo­cet­ta, Ayt­hya nyro­ca, Crex crex, Cha­rad­rius dubius, Por­za­na por­za­na, Por­za­na par­va, Limo­sa limo­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Whi­te P.S., Brat­ten S.P. Moni­to­ring vege­ta­ti­on and rare plant popu­la­ti­ons in US nati­onal parks and reser­ves 1981 Syn­ge H. (ed.): The bio­lo­gi­cal aspects of rare plant con­ser­va­ti­on, p. 267 – 278 John Wiley Chi­ches­ter eko­so­zo­ló­gia, bota­ni­ka ENG moni­to­ring, rast­lin­né popu­lá­cie, národ­ný park, USA článok

Wil­co­ve D.S., McLel­lan C.H., Dob­son Andrew P. Habi­tat frag­men­ta­ti­on in the tem­pe­ra­te zone 1986 Sou­le M.E. (ed.): Con­ser­va­ti­on bio­lo­gy. The scien­ce of scar­ci­ty and diver­si­ty, p. 237 – 256 Sinau­er Ass Mas­sa­chu­sets eko­so­zo­ló­gia ENG frag­men­tá­cia bio­to­pov článok

Sou­le M.E. (ed.) Con­ser­va­ti­on bio­lo­gy. The scien­ce of scar­ci­ty and diver­si­ty 1986 Sinau­er Ass Mas­sa­chu­sets eko­so­zo­ló­gia ENG frag­men­tá­cia bio­to­pov, vzác­nosť, diver­zi­ta neznámy

Wil­cox B.A., Murp­hy D.D. Con­ser­va­ti­on stra­te­gy. The effects of frag­men­ta­ti­on on extinc­ti­on 1985 Ame­ri­can Natu­ra­list Vol. 125, p. 879 – 887 eko­so­zo­ló­gia ENG frag­men­tá­cia bio­to­pov, zánik článok

Has­lett J.R. Geog­rap­hic infor­ma­ti­on sys­tem. A new app­ro­ach to habi­tat defi­ni­ti­on and the stu­dy of dis­tri­bu­ti­ons 1990 Tree Vol. 5, p. 214 – 218 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia ENG GIS, bio­top článok

Spel­ler­berg Ian F. Moni­to­ro­va­nie dru­hov a ich ochra­na 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 95 – 96 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES moni­to­ring, druh, VPA (vir­tu­ál­na popu­lač­ná ana­lý­za, rybo­lov, vleč­ná sieť, pries­kum lariev, pries­kum ikier, mak­re­la, Scom­ber scom­brus, sleď, Clu­pea haren­gus, Bala­e­nop­te­ra mus­cu­lus, EIA, trva­lo udr­ža­teľ­ný roz­voj, Cran­gon cran­gon, dru­ho­vá ochra­na kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Moni­to­ro­va­nie dru­hov a ich ochra­na 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 96 – 97 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES frag­men­tá­cia, izo­lá­cia, volav­ka, les­ný hmyz, vlk, los, pstruh, tráv­ne poras­ty, Oph­rys sphe­go­des, Orchi­da­ce­ae, Pri­mu­la sco­ti­ca, Ins­ti­tu­te of Eco­sys­tems Sudies, čer­ve­ná kni­ha, dlho­do­bé štú­die, inven­ta­ri­zá­cia, Chli­do­nias niger, Grus cana­den­sis, IUCN kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Moni­to­ro­va­nie dru­hov a ich ochra­na 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 97 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES rast­li­na, WCMC, úmr­tnosť, dopl­ňo­va­nie popu­lá­cie kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Efek­tív­na veľ­kosť popu­lá­cie a gene­tic­ká pre­men­li­vosť 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 97 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia, gene­ti­ka CES izo­lá­cia, zmen­šo­va­nie, popu­lá­cia, gene­tic­ká pre­men­li­vosť, insu­la­ri­zá­cia, nad­mer­né využí­va­nie, gene­tic­ká varia­bi­li­ta, druh, veľ­ké cicav­ce, veľ­kosť popu­lá­cie, elek­tro­fo­re­tic­ká iden­ti­fi­ká­cia génov, štruk­tu­rál­ny poly­mor­fiz­mus kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Mini­mál­na veľ­kosť popu­lá­cie schop­nej ucho­va­nia 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 97 ČÚOP Brno 1 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES popu­lá­cia, izo­lá­cia, moni­to­ring kni­ha 80−901855−2−5

Boro­din A.M. Red data Book of USSR 1978 Les­na­ja pro­myš­len­nosť Pub­lis­hers Mos­kva eko­so­zo­ló­gia RUS čer­ve­ná kni­ha neznámy

Coun­cil of Euro­pe List of rare, thre­a­te­ned and ende­mic plants in Euro­pe 1977 Kew, Sur­rey, Natu­re and Envi­ron­ment Series No. 14 bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia ENG vzác­ne dru­hy, ohro­ze­né dru­hy, Euró­pa, čer­ve­ný zoznam neznámy

Cur­tis T.G.F., McGough H.N. The Irish red data book 1988 The Sta­ti­ona­ry Offi­ce Dub­lin eko­so­zo­ló­gia ENG čer­ve­ná kni­ha neznámy

Davy A.J., Jef­fe­ries R.L. App­ro­aches to the moni­to­ring of rare plant popu­la­ti­on 1981 Syn­ge H. (ed.): The bio­lo­gi­cal aspects of rare plant con­ser­va­ti­on, p. 219 – 232 John Wiley Chi­ches­ter bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia ENG moni­to­ring, vzác­ne rast­li­ny, popu­lá­cia článok

Hall A.V., de Win­ter B., Oos­ters­ho­ot S.A.M. Thre­a­te­ned plants of Sout­hern Afri­ca 1980 South Afri­can Nati­onal Scien­ti­fic Prog­ram­mes Report No. 45. Coope­ra­ti­ve Scien­ces Prog­ram­me Coun­cil for Scien­ti­fic and Indus­trial Rese­arch Pre­to­ria eko­so­zo­ló­gia ENG Juž­ná Afri­ka neznámy

Lan­de R., Bar­ro­wc­lough G.F. Effec­ti­ve popu­la­ti­on size, gene­tic varia­ti­on, and the­ir use in popu­la­ti­on mana­ge­ment 1987 Sou­le M.E. (ed.): Viab­le popu­la­ti­on for con­ser­va­ti­on, p. 87 – 123 Cam­brid­ge Uni­ver­si­ty Pre­ss Cam­brid­ge eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, gene­ti­ka ENG efek­tív­ná veľ­kosť popu­lá­cie, popu­lá­cia, gene­tic­ká pre­men­li­vosť, manaž­ment popu­lá­cie článok

Maly­šev V.L., Sobo­lev­ska K.A. Rare and endan­ge­red plant spe­cies of Sibe­ria 1980 Nauka eko­so­zo­ló­gia, bota­ni­ka RUS vzác­ne dru­hy, ohro­ze­né dru­hy, Sibír neznámy

Pran­ce G.T. Rates of loss of bio­lo­gi­cal diver­si­ty. A glo­bal view 1991 Spel­ler­berg Ian F., Golds­mith F.B., Mor­ris M.G. (ed.): The scien­ti­fic mana­ge­ment of tem­pe­ra­te com­mu­ni­ties for con­ser­va­ti­on, p. 27 – 44 Black­well Scien­ti­fic Pub­li­ca­ti­ons Oxford eko­so­zo­ló­gia ENG bio­di­ver­zi­ty, stra­ta článok

IUCN, UNEP The IUCN Direc­to­ry of afrot­ro­pi­cal pro­tec­ted are­as 1987 IUCN Gland eko­so­zo­ló­gia ENG IUCN, chrá­ne­né úze­mie, Afri­ka neznámy

Spel­ler­berg Ian F. Orga­ni­zá­cie zasa­hu­jú­ce do sfé­ry ochra­ny život­né­ho pro­stre­dia 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 101 – 109 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES adre­sy, kon­takt kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Moni­to­ro­va­nie dru­hov a ich ochra­na 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 97 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia CES rast­li­na, WCMC, úmr­tnosť, dopl­ňo­va­nie popu­lá­cie kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Uda­los­ti a pub­li­ká­cie význam­né pre vývoj bio­lo­gic­ké­ho a envi­ron­men­tál­ne­ho moni­to­ro­va­nia 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 118 ČÚOP Brno 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, his­tó­ria CES IUCN, CITES, OSN, IUBS, UNESCO, UNEP kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Model zbe­ru dát pre moni­to­ro­va­nie ohro­ze­ných dru­hov rast­lín na bre­hu jaze­ra India­na Dunes 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 123 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia CES zber dát, moni­to­ring, ohro­ze­ný druh, India­na Dunes, jaze­ro kni­ha 80−901855−2−5

Col­lar N.J., Cros­by M.J., Stat­ters­field A.J. Birds to watch 2. The world list of thre­a­te­ned birds. The offi­cial sour­ce for birds on the IUCN Red List 1994 Bird­Li­fe Con­ser­va­ti­on Series No. 4 BLI – Bird­Li­fe Inter­na­ti­onal Cam­brid­ge eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia ENG Aves, ohro­ze­ný druh, čer­ve­ný zoznam neznámy

Spel­ler­berg Ian F. Násled­ky zošľa­pá­va­nia tráv­ne­ho poras­tu ľuď­mi – moni­to­ring 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 127 ČÚOP Brno 1 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES Agros­tis tenu­is, Poa annua, Fes­tu­ca rub­ra, Plan­ta­go coro­no­pus, Plan­ta­go lan­ce­ola­ta, Ant­ho­xant­hum odo­ra­tum, Bel­lis peren­nis, Tri­fo­lium repens, Tar­ra­xa­cum offi­ci­na­le, Pru­nel­la vul­ga­ris, Leon­to­don autum­na­lis, Hypo­cha­e­ris radi­ca­ta, dru­ho­vá diver­zi­ta kni­ha 80−901855−2−5

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Che­no­po­dium album, Che­no­po­dium fici­fo­lium, Echi­noch­loa crus-​gali, Bidens fron­do­sa, Cir­sium arven­se, Iris pse­uda­co­rus, Ele­ocha­ris aci­cu­la­ris, Gra­ti­ola offi­ci­na­lis, Lyth­rum vir­ga­tum, Scu­tel­la­ria has­ti­fo­lia, Ric­cia flu­itans, Pep­lis por­tu­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sta­chys palus­tris, Lemno-​Utricularietum, Utri­cu­la­ria vul­ga­ris, Leuco­jum aes­ti­vum, Vero­ni­ca lon­gi­fo­lia kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ano­don­ta ana­ti­na, Unio pic­to­rum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Oloph­rum lim­ba­tum, Blet­hi­sa mul­ti­punc­ta­ta, Chla­e­nius tris­tis, Elaph­rus ripa­rius, Ant­ho­co­mus coc­ci­ne­us, Demet­rias atri­ca­pil­la, Hyd­ro­t­has­sa mar­gi­nel­la, Dona­cia bico­lor kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis, Rana escu­len­ta klep­ton kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Emys orbi­cu­la­ris, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Lacer­ta vivi­pa­ra, Natrix tes­sel­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Strix ura­len­sis, Aqu­ila helia­ca, Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Cir­cus aeru­gi­no­sus, Asio flam­me­us, Egret­ta alba, Ardea pur­pu­rea, Pha­lac­ro­co­rax pyg­ma­e­us, Pla­ta­lea leuco­ro­dia, Cha­rad­rius ale­xan­dri­nus, Cico­nia nig­ra, Ayt­hya nyro­ca, Por­za­na por­za­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 – 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Por­za­na par­va, Limo­sa limo­sa, Recur­vi­ros­tra avo­cet­ta, Himan­to­pus himan­to­pus, Chli­do­nias hyb­ri­dus, Chli­do­nias niger, Cir­ca­ëtus gal­li­cus, Aqu­ila poma­ri­na, Hie­ra­ëtus pen­na­tus, Bona­sa bona­sia, Crex crex, Colum­ba oenas, Den­dro­co­pos leuco­tos kni­ha 2−8317−0323−9

Tapio Eeva, Lehi­ko­inen Esa, Pohja­lai­nen Tuija Pollution-​related varia­ti­on in food supp­ly and bre­e­ding suc­cess in two hole-​nesting pas­se­ri­nes 1997 Eco­lo­gy Vol. 78, p. 1120 – 1131 ESA Was­hing­ton eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG zne­čis­te­nie ovzdu­šia, Deli­chon urbi­ca, hniez­de­nie, Tachy­ci­ne­ta bico­lor, Fice­du­la hipo­le­uca, Parus major, Arth­ro­po­da, Pinus syl­ves­tris, Picea abies, Betu­la, Vac­ci­nium vitis-​idaea, Vac­ci­nium myr­til­lus, húse­ni­ce, tová­reň, korisť, mor­ta­li­ta kniha

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sper­gu­la mori­so­ni, Ceras­tium semi­de­can­drum, Fes­tu­ca vagi­na­ta, Diant­hus sero­ti­nus, Alys­sum mon­ta­tum ssp. gme­li­nii, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Myny­ant­hes tri­fo­lia­ta, Coma­rum palus­tre, Peuce­da­num palus­tre, Viola palus­tris, Spi­ra­ea sali­ci­fo­lia kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO The­lyp­te­ris palus­tris, Drop­te­ris cris­ta­ta, Moli­nia coeru­lea, Maoli­na arun­di­na­cea kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Unio pic­to­rum, Ano­don­ta ana­ti­na, Vivi­pa­rus ace­ro­sus, Bit­hy­nia lea­chi, Val­lo­nia ennien­sis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pec­na fus­ca, Les­tes virens, Les­tes viri­dis, Ischnu­ra pumi­lio, Aeschna mix­ta, Cor­du­le­gas­ter biden­ta­tus, Cor­du­lia aenea, Ort­het­rum brun­ne­um, Soma­toch­lo­ra fla­vo­ma­cu­la­ta, Soma­toch­lo­ra metal­li­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Blet­hi­sa mul­ti­punc­ta­ta, Chla­e­nius tris­tis, Elaph­rus ripa­rius, Leis­tus rufo­mar­gi­na­tus, Grap­to­dy­tes bili­ne­a­tus, Hyda­ti­cus trans­ver­sa­lis, Dytis­cus cir­cum­fle­xus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 183 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis, Rana dal­ma­ti­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E6 Záho­rie – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sper­gu­la mori­so­ni, Ceras­tium semi­de­can­drum, Fes­tu­ca vagi­na­ta, Diant­hus sero­ti­nus, Alys­sum mon­ta­num ssp. gme­li­nii, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Myny­ant­hes tri­fo­lia­ta, Coma­rum palus­tre, Peuce­da­num palus­tre, Viola palus­tris, Spi­ra­ea sali­ci­fo­lia kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Epit­he­ca bima­cu­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Col­le­tes gra­ef­fei, Col­le­tes punc­ta­tus, Camp­to­po­eum fron­ta­le, Meli­tur­ga pra­es­tans, Rho­dant­hi­dium sep­tem­den­ta­tun, Cha­li­co­do­ma parie­ti­na, Andre­na tara­xa­ci, Andre­na pro­pi­nqua, Ant­ho­co­pa ter­ges­ten­sis, Ant­ho­co­pa spi­nu­lo­sa, Mega­bom­bus sub­ter­ra­ne­us kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Psit­hy­rus maxil­lo­sus, Fer­nal­da­ep­sit­hy­rus syl­ves­tris, Gory­tes foeola­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 185 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Rana dal­ma­ti­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 186 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Angu­is fra­gi­lis, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Natrix tes­sel­la­ta, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 186 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cico­nia nig­ra, Merops apias­ter, Fal­co cher­rug, Jynx torqu­il­la, Upu­pa epops, Lus­ci­nia megar­hyn­chos, Fice­du­la par­va, Lul­lu­la arbo­rea, Syl­via niso­ria, Milia­ria calan­dra kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 186 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus hip­po­si­de­ros, Rhi­no­lop­hus fer­ru­me­qu­inum, Myo­tis sch­re­i­be­ri, Myo­tis myo­tis, Myo­tis bechs­te­i­ni, Myo­tus natte­re­ri, Myo­tis emar­gi­na­tus, Myo­tis mys­ta­ci­nus, Myo­tis dau­ben­to­ni, Epte­si­cus sero­ti­nus, Pipi­strel­lus pipi­strel­lus, Bar­bas­tel­la bar­bas­tel­lus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E7 Malé Kar­pa­ty – Devín­ska Koby­la – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 186 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ple­co­tus auri­tus, Ple­co­tus aus­tria­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Fis­si­dens cras­si­pes, Fon­ti­na­lis anti­py­re­ti­ca, Fon­ti­na­lis squ­amo­sa, Cinc­li­do­tus danu­bi­cus, Cinc­li­do­tus fon­ti­na­lo­ides, Cinc­li­do­tus ripa­rius, Apha­nor­heg­ma patens, Ric­ci­ocar­pus natans, Ric­cia caver­no­sa, Ric­cia flu­itans, Ent­hos­to­don hun­ga­ri­cus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Des­ma­to­don hei­mii, Pte­ry­go­ne­urum koz­lo­wii, Pottia bry­o­ides kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Bat­ra­chium cir­ci­na­tum, Cera­top­hyl­lum demer­sum, Lem­na minor, Lem­na tri­sul­ca, Myri­op­hyl­lum spi­ca­tum, Myri­op­hyl­lum ver­ti­cil­la­tum, Nymp­ha­ea alba, Nup­har lutea, Pota­mo­ge­ton natans, Pota­mo­ge­ton lucens, Pota­mo­ge­ton per­fo­lia­tus, Pota­mo­ge­ton pec­ti­na­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Tra­pa natans, Najas mari­na, Najas minor, Pha­la­ris arun­di­na­cea, Phrag­mi­tes aus­tra­lis, Rorip­pa amp­hi­bia, Scho­enop­lec­tus lacus­tris, Typ­ha lati­fo­lia, Typ­ha angus­ti­fo­lia, Limo­nium gme­li­nii kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Fra­xi­nus angus­ti­fo­lia ssp. danu­bia­lis, Gro­en­lan­dia den­sa, Nymp­ho­ides pel­ta­ta, Sal­vi­nia natans, Hip­pu­ris vul­ga­ris, Utri­cu­la­ria vul­ga­ris, Hot­to­nia palus­tris, Scho­enop­lec­tus tri­qu­e­ter, Vitis sil­ves­tris, Col­chi­cum are­na­rium, Diant­hus sero­ti­nus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Epi­pa­tis alben­sis, Minu­ar­tia glau­ci­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 187 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­chia stri­ola­ta, Semi­li­max semi­li­max, Heli­cop­sis stria­ta, Coch­li­co­pa nitens, Val­lo­nia enni­nien­sis, Ver­ti­go mou­lin­sia­na, Ani­sus vor­ti­cu­lus, Ani­sus sep­tem­gy­ra­tus, Pla­nor­bis cari­na­tus, Val­va­ta pul­chel­la, Val­va­ta nati­ci­na, Pisi­dium amni­cum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Chli­do­nias leucop­te­rus, Chli­do­nias hyb­ri­dus, Chli­do­nias niger, Lus­ci­nia sve­ci­ca, Ardea cine­rea, Aqu­ila poma­ri­na, Mil­vus mig­rans, Mil­vus mil­vus, Fal­co cher­rus, Fal­co sub­bu­teo, Lanius minor, Fal­co ves­per­ti­nus, Otis tar­da, Cora­cias gar­ru­lus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E8 Podu­naj­ska – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 188 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Mic­ro­tus oeco­no­mus, Cas­tor fiber, Lut­ra lut­ra kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Coro­nil­la ele­gans, Cle­is­to­ge­nes sero­ti­na, Aster lino­sy­ris, Andro­sa­ce elon­ga­ta, Cam­pa­nu­la bono­nien­sis, Ranun­cu­lus illy­ri­cus, Minu­ar­tia fru­tes­cens, Vin­ca her­ba­cea, Phlo­mis tube­ro­sa, Hes­pe­ris tris­tis, Dic­tam­nus albus, Tri­fo­lium rubens, Acer tata­ri­cum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Chon­drul­la albo­lim­ba­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Syna­ge­les hilau­rus, Argen­na sub­nig­ra, Carr­ho­tus bico­lor, Mei­one­ta bae­ta, Mica­ria dives, Pis­tius trun­ca­tus, The­ri­di­on suave­olens, Zelo­tes her­ma­ni kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Dor­ca­di­on sco­po­li, Phy­to­ecia cylin­di­ca, Hete­rius fer­ru­gi­ne­us, Catops wes­ti, Scap­hium imma­cu­la­tum, Cla­vi­ger tes­ta­ce­us, Ocho­da­e­us chry­so­me­lo­ides, Leth­rus apte­rus, Tet­rops star­ki kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Lacer­ta vivi­pa­ra, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Calan­drel­la bra­chy­dac­ty­la, Embe­ri­za cia, Lus­ci­nia lus­ci­nia, Colum­ba oenas, Crex crex, Aqu­ila poma­ri­na, Aqu­ila helia­ca, Hie­ra­ëtus pen­na­tus, Cir­ca­ëtus gal­li­cus, Lanius minor, Fice­du­la par­va, Otus scops, Strix ura­len­sis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E9 Zem­plín­skych vrchov – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 189 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus fer­ru­me­qu­inum, Myo­tis emar­gi­na­tus, Myo­tis mytis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Macho­ras­ty E10 Lato­ri­ce a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­ska 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 182 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Ent­hos­to­don hun­ga­ri­cus, Pottia bry­o­ides, Man­nia frag­rans, Oxy­mit­ra pale­a­cea, Ric­cia sub­bi­fur­ca, Ric­cia cili­i­fe­ra, Ric­cia pse­udo­pa­pil­lo­sa, Ric­cia gou­ge­tia­na, Acau­lon muti­cum, Phas­cum cur­vi­col­le, Phas­cum flo­er­ka­num, Pottia daval­lia­na, Pottia inter­me­dia kni­ha 2−8317−0323−9

Har­dis­ky M.A., Gross M.F., Kle­mas V. Remo­te sen­sing of coas­tal wet­lands 1986 Bio­Scien­ce Vol. 36, p. 453 – 460 Ame­ri­can Ins­ti­tu­te of Bio­lo­gi­cal Scien­ces eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG ďial­ko­vé sní­ma­nie, pobrež­né eko­sys­té­my článok

Lys­ter S. Inter­na­ti­onal wild­li­fe law 1985 Gro­tius Puli­ca­ti­ons Ltd. Cam­brid­ge prá­vo, eko­so­zo­ló­gia ENG prá­vo divo­či­ny neznámy

Peter­ken G.F., Back­me­roff C. Long-​term moni­to­ring in unma­na­ged wood­land Natu­re Reser­ves 1988 Rese­arch and Sur­vey in Natu­re Con­ser­va­ti­on No. 2 Natu­re Con­ser­van­cy Coun­cil syne­ko­so­zo­ló­gia ENG nema­na­žo­va­ný luž­ný les, moni­to­ring neznámy

Pol­lard E. Moni­to­ring but­terf­ly abun­dan­ce in rela­ti­on to the mana­ge­ment of a natu­re reser­ve 1981 Bio­lo­gi­cal Con­ser­va­ti­on Vol. 29, p. 317 – 328 Bar­king Else­vier Tech­no­lo­gy Else­vier lepi­dop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG moni­to­ring, motý­le, Lepi­dop­te­ra, abun­dan­cia, manaž­ment článok

Hey­er W.R., Don­ne­ly M.A., McDar­mid R.W., Hay­ek L.A.C., Fos­ter M.S. (eds.) Mea­su­ring and moni­to­ring bio­lo­gi­cal diver­si­ty. Stan­dard met­hods for amp­hi­bians 1994 Smith­so­nian Ins­ti­tu­ti­on Pre­ss Was­hing­ton, Lon­don eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG oboj­ži­vel­ní­ky, moni­to­ring, bio­di­ver­zi­ta, mera­nie neznámy

Spel­ler­berg Ian F. Insu­la­ri­zá­cia a ochra­na prí­ro­dy. Stra­ty živej prí­ro­dy, rých­losť a účin­ky insu­la­ri­zá­cie 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 80 – 82 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia CES insu­la­ri­zá­cia, izo­lá­cia, poľ­no­hos­po­dár­stvo, les­né hos­po­dár­stvo, frag­men­tá­cia, chrá­ne­né úze­mia, šíre­nie, vyhy­nu­tie polu­lá­cií, stra­ta rôz­no­ro­dos­ti, zra­ni­teľ­né dru­hy, ostrov­če­ko­vi­té roz­ší­re­nie, mik­ro­bi­oto­py, ináz­ne dru­hy, ťaž­ké kovy, živi­ny kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Insu­la­ri­zá­cia a ochra­na prí­ro­dy. Stra­ty živej prí­ro­dy, rých­losť a účin­ky insu­la­ri­zá­cie 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 82 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia CES zní­že­nie varia­bi­li­ty, gene­tic­ká varia­bi­li­ta, inb­re­e­ding, gene­tic­ký drift, efekt úzke­fo pro­fi­lu, vplyv zakla­da­te­ľa, rece­sív­ne varian­ty, moni­to­ring, spo­ločn­stvo, invá­zia, vre­so­vis­ko, frag­men­tá­cia, ostrov­ná popu­lá­cia, roz­ma­ni­tosť mik­ro­bi­oto­pov kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Insu­la­ri­zá­cia a ochra­na prí­ro­dy. Stra­ty živej prí­ro­dy, rých­losť a účin­ky insu­la­ri­zá­cie 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 80 – 82 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia, popu­lač­ná eko­ló­gia CES aty­pic­ké feno­lo­gic­ké javy, odliš­ný pomer pohla­ví, doba výsky­tu motý­ľov, dyna­mic­ka popu­lá­cií, popu­lač­ná gene­ti­ka, prí­bu­zen­ská ple­me­nit­ba, adap­ta­bi­li­ta, gepard, Aci­no­nyx juba­tus, úzky pro­fil, chrá­ne­né úze­mia kni­ha 80−901855−2−5

Berns­te­in I.S., Bal­ca­en P., Dres­da­le L., Gou­zou­les H., Kava­nagh M., Pat­ter­son T. Dif­fe­ren­tial effects of forest degra­da­ti­on on pri­ma­te popu­la­ti­ons 1976 Pri­ma­tes Vol. 17, p. 401 – 411 les­né hos­po­dár­stvo, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia cicav­cov, popu­lač­ná eko­ló­gia ENG degra­dá­cia lesa, cicav­ce, popu­lá­cia článok

Bra­ke­field P.M. Gene­tics and the con­ser­va­ti­on of inver­teb­ra­tes 1991 Spel­ler­berg Ian F., Golds­mith F.B., Mor­ris M.G. (eds.): The scien­ti­fic mana­ge­ment of tem­pe­ra­te com­mu­ni­ties for con­ser­va­ti­on p. 45 – 79 Black­well Oxford gene­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, ever­teb­ra­to­ló­gia ENG Inver­teb­ra­ta, ochra­na článok

Spel­ler­berg Ian F., Golds­mith F.B., Mor­ris M.G. (eds.) The scien­ti­fic mana­ge­ment of tem­pe­ra­te com­mu­ni­ties for con­ser­va­ti­on 1991 Black­well Oxford gene­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia, ever­teb­ra­to­ló­gia ENG Inver­teb­ra­ta, ochra­na, mana­ge­ment, mier­ne pás­mo, spo­lo­čen­stvo neznámy

Bur­ley F.W. Moni­to­ring bio­lo­gi­cal diver­si­ty for set­ting pri­ori­ties in con­ser­va­ti­on 1988 Wil­son Edward O., Peter F.M. (eds.): Bio­di­ver­si­ty, p. 227 – 230 Nati­onal Aca­de­my Pre­ss Was­hing­ton eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia ENG moni­to­ring, bio­di­ver­zi­ta, ochra­na článok

Wil­son Edward O., Peter F.M. Bio­di­ver­si­ty 1988 Nati­onal Aca­de­my Pre­ss Was­hing­ton eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia ENG moni­to­ring, bio­di­ver­zi­ta, ochra­na neznámy

Dar­by H.C. The cle­a­ring of the wood­land in Euro­pe 1956 Tho­mas W.L. (ed.): Man‘s role in chan­ging the face of the Earth, p. 183 – 216 Uni­ver­si­ty of Chi­ca­go Pre­ss Chi­ca­go eko­so­zo­ló­gia, les­né hos­po­dár­stvo ENG ťaž­ba, les, odles­ňo­va­nie článok

Ehr­lich P.R., Murp­hy D.D. Moni­to­ring popu­la­ti­ons on rem­nants of nati­ve vege­ta­ti­on 1987 Saun­ders D.A., Arnold G.W., Burb­rud­ge A.A., Hop­kins A.J.M. (ed.): The role of rem­nants of nati­ve vege­ta­ti­on, p. 201 – 210 bota­ni­ka, eko­so­zo­ló­gia ENG moni­to­ring, pôvod­ná vege­tá­cia, popu­lá­cia článok

Gre­en G.M., Suss­man R.W. Defo­re­sta­ti­on his­to­ry of the eas­tern rain forest of Mada­gas­car from satel­li­te ima­ges 1990 Scien­ce Vol. 248, p. 212 – 215 les­né hos­po­dár­stvo, his­tó­ria, eko­so­zo­ló­gia ENG odles­ňo­va­nie, Mada­gas­kar, daž­ďo­vý pra­les článok

Mil­ler R.I. Con­ser­ving the gene­tic integ­ri­ty of fau­nal popu­la­ti­ons and com­mu­ni­ties 1979 Envi­ron­men­tal Con­ser­va­ti­on Vol. 6, p. 297 – 304 gene­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia ENG gene­tic­ká integ­ri­ta, fau­na, popu­lá­cia, spo­lo­čen­stvo článok

Newmark W.D. A land-​bridge island per­spec­ti­ve on mam­ma­lian extinc­ti­ons in wes­tern North Ame­ri­can parks 1987 Natu­re Vol. 325, p. 430 – 432 mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG cicav­ce, Sever­ná Ame­ri­ka článok

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pico­ides tri­dac­ty­lus, Fice­du­la par­va, Syl­via niso­ria, Lul­lu­la arbo­rea kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lut­ra lut­ra kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Nyc­ta­lus noc­tu­la, Nyc­ta­lus lasi­op­te­rus, Myo­tis dau­ben­to­ni, Myo­tis dasyc­ne­me kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sta­chys alpi­na, Hacqu­e­tia epi­pac­tis, Bro­mop­sis ramo­sa, Cicer­bi­ta alpi­na, Scrop­hu­la­ria sco­po­lii, Allium vic­to­ria­lis, Gen­tia­na kochia­na, Pedi­cu­la­ris exal­ta­ta, Pri­mu­la veris, Sal­via pra­ten­sis, Sal­via pra­ten­sis, Knau­tia kitai­be­lii, Oph­rys holo­se­ri­ca kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Orchis ustu­la­ta, Equ­ise­tum pra­ten­se, Vale­ria­na sim­pli­ci­fo­lia, Tha­lict­rum luci­dum, Salix repens ssp. ros­ma­ri­ni­fo­lia, Eri­op­ho­rum vagi­na­tum, Eri­op­ho­rum angus­ti­fo­lium kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Helix poma­tia, Ceci­li­oides aci­cu­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tita­no­eca obscu­ra, Zelo­tes elec­tus, Pel­le­nes tri­punc­ta­tus, Par­do­sa pula­tel­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sym­pec­ma fus­ca, Calop­te­ryx vir­go, Les­tes viri­dis, Ischnu­ra pumi­lio, Pyrr­ho­so­ma nymp­hu­la, Sym­pet­rum pede­mon­ta­num, Calop­te­ryx splen­dens, Pla­tyc­ne­mis pen­ni­pes, Cor­du­le­gas­ter annu­la­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Blan­ko­kríd­lov­ce E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 193 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Mega­bom­bus pomo­rum, Con­fu­si­bom­bus con­fu­sus, Mega­bom­bus humi­lis, Pyro­bom­bus hyp­no­rum, Ves­pi­dae kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 194 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lae­na vien­nen­sis, Bary­pe­it­hes pel­lu­ci­dus, Acal­les hypoc­ri­ta, Com­bo­ce­rus gla­ber, Cara­bus vari­olo­sus, Cara­bus viola­ce­us, Cara­bus intri­ca­tus, Cara­bus gra­nu­la­tus, Cara­bus coria­ce­us, Cara­bus ull­ri­chi, Cara­bus hor­ten­sis, Cara­bus nemo­ra­lis, Cara­bus sche­id­lei kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 194 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sala­man­dra sala­man­dra, Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Tri­tu­rus alpes­tris, Rana arva­lis, Rana tem­po­ra­ria, Rana escu­len­ta klep­ton, Bom­bi­na varie­ga­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 194 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Lacer­ta vivi­pa­ra, Natrix tes­sel­la­ta, Coro­nel­la aus­tria­ca, Elap­he lon­gis­si­ma, Vipe­ra berus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 194 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Colum­ba oenas, Fice­du­la albi­col­lis, Cucu­lus cano­rus, Upu­pa epops, Locus­tel­la nae­via, Acrop­cep­ha­lus palus­tris, Fal­co cher­rug, Crex crex, Mon­ti­co­la saxa­ti­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E12 Bie­le Kar­pa­ty – Chvoj­ni­ca – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 194 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Neomys spp., Mus­car­di­nus avel­la­na­rius, Felis sil­ves­tris kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Fló­ra E13 Malé Kar­pa­ty – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cete­rach offi­ci­na­rum ssp. biva­lens, Lyc­nis coro­na­ria, Myrr­ho­ides nodo­sa, Rus­cus hypog­los­sum, Ker­ne­ra saxa­ti­lis, Hip­poc­re­pis como­sa, The­sium alip­num, Bis­cu­tel­la lae­vi­ga­ta, Medi­ga­go rigi­du­la, Labur­num alpi­num, Bup­le­urum rotun­di­fo­lium, Cau­ca­lis pla­ty­car­pos kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Fló­ra E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO gaš­ta­ni­ce, vini­ce, rúny, kame­ni­ce, sege­tál­ne spo­lo­čen­stvá kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Abi­da seca­le, Tri­chia stri­ola­ta, Gyrau­lus lae­vis, Ver­ti­go mou­lin­sia­na, Ver­ti­go angus­ti­or, Balea per­ver­sa, Coch­los­to­ma scla­ri­num sau­e­ri, Sad­le­ria­na sp., Aego­pis klem­mis, Zoni­to­ides sepul­tus, Heli­ci­go­na cape­ki, Trun­ca­tel­li­na cos­tu­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Heria­e­us hir­tus, Oxy­o­pes ramo­sus, Ara­ne­us gros­sus, Ara­ne­us ull­ri­chi, Heli­op­ha­nus aene­us, Mar­pis­sa nivo­yi, Mica­ria for­mi­ca­ria kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Bla­no­kríd­lov­ce E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Melit­ta nig­ri­nus, Melit­tur­ga pra­es­tans, Mega­bom­bus sub­ter­ra­en­nus, Con­fu­si­bom­bus con­fu­sus, Fer­nal­da­ep­sit­hy­rus syl­ves­tris kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 195 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Bary­pe­it­hes for­ma­ne­ki, Api­on semi­vi­tat­tum, Rosa­lia alpi­na, Orxc­tes nasi­cor­nis, Maso­re­us wet­ter­ha­li, Cha­e­tab­ra­e­us glo­bu­lus, Sat­ra­pes mus, Ocy­pus oph­tal­mi­cus, Aki­me­rus scha­ef­fe­ri, Rham­nu­sium bico­lor, Tri­cho­fe­rus pal­li­dus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sala­man­dra sala­man­dra, Bom­bi­na bom­bi­na, Bom­bi­na varie­ga­ta, Rana arva­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta viri­dis, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Cico­nia nig­ra, Fal­co cher­rug, Aqu­ila helia­ca, Bona­sa bona­sia, Colum­ba oenas, Crex crex, Den­dro­co­pos syria­cus, Fice­du­la par­va, Lul­lu­la arbo­rea, Upu­pa epops, Cap­ri­mul­gus euro­pe­us, Syl­via niso­ria kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus hip­po­si­de­ros, Myo­tis myo­tis, Myo­tis blyt­hi, Myo­tis bechs­te­i­ni, Myo­tis dau­ben­to­ni, Pipi­strel­lus pipi­strel­lus, Nyc­ta­lus noc­tu­la, Ple­co­tus aus­tria­cus, Bar­bas­tel­la bar­bas­tel­lus, Mini­op­te­rus sch­re­i­ber­si kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce E13 Malých Kar­pát – stred – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Glis glis, Felis sives­tris, Neomys fodiens, Neomys ano­ma­lus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Fló­ra E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 – 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Daph­ne cne­orum, Pla­tant­he­ra bifo­lia, Epi­pac­tis artro­ru­bens, Orchis pur­pu­rea, Ana­camp­tis pyra­mi­da­lis, Orchis tri­den­ta­ta, Limo­do­rum abor­ti­vum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va mala­ko­zo­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Pupil­la trip­li­ca­ta, Clau­si­lia par­vu­la, Chi­los­to­ma faus­ti­num, Gra­na­ria fru­men­tum, Ver­ti­go anti­ver­ti­go, Ver­ti­go sub­stria­ta, Ceci­li­oides aci­cu­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Motý­le E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va lepi­dop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Satur­nia pyri, Par­nas­sius mne­mo­sy­ne kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Calo­so­ma auro­punc­ta­tum, Apti­nus bom­bar­da, Heta­e­rius fer­ru­gi­ne­us, Agyr­tes bico­lor, Catops pici­pes, Colon den­ti­pes, Ocy­pus oph­tal­mi­cus, Sisyp­hus schef­fe­ri, Axi­no­pal­pis gra­ci­lis, Rosa­lia alpi­na, Plint­hus tis­he­ri kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sala­man­dra sala­man­dra, Bom­bi­na varie­ga­ta, Bufo bufo, Bufo viri­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta mura­lis, Natrix tes­sel­la­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Per­nis api­vo­rus, Fal­co sub­bu­teo, Aqu­ila helia­ca, Cap­ri­mul­gus euro­pe­us, Lul­lu­la arbo­rea, Upu­pa epops, Lus­ci­nia megar­hyn­chos, Syl­via niso­ria kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Cicav­ce a neto­pie­re E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 197 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, mam­ma­li­oló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sorex alpi­nus, Cro­ci­du­ra leuco­don, Neomys fodiens, Citel­lus citel­lus, Mus­te­la ermi­nea, Mar­tes foina, Felis sil­ves­tris, Meles meles, Ursus arc­tos, Bar­bas­tel­la bar­bas­tel­lus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Niž­šie rast­li­ny E15 Trí­be­ču – juh (Zobor a Žib­ri­ca) – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 198 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bry­o­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Man­nia frag­rans, Oxy­mit­ra pale­a­cea, Ric­cia canes­cens, Ricia cili­i­fe­ra, Ric­cia gou­ge­tia­na, Acau­lon muti­cum, Pottia caes­pi­to­sa, Pse­udoc­ros­si­dium horn­schu­chia­num, Aste­rel­la sac­ca­ta, Ric­cia cilia­ta, Funai­ra muh­len­ber­gii kni­ha 2−8317−0323−9

Osz­lá­nyi Július Struc­tu­re of the natu­ral har­dwo­od flo­odp­lain forest in the Nati­onal Natu­re Reser­ve Lyon 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 225 – 231 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia, soci­obi­oló­gia ENG tvr­dý luž­ný les, Lyon, Číčov, Dunaj, stro­mo­vá vrstva, kro­vin­ná vrstva, Quer­cus robur, Fra­xi­nus angus­ti­fo­lia, Popu­lus nig­ra, Popu­lus alba, Ulmus lae­vis, Salix alba, poško­de­nie koru­ny, úpra­va povo­dia, hyd­ro­tech­nic­ké opat­re­nia, Salix sp. článok

Osz­lá­nyi Július Struc­tu­re of the natu­ral har­dwo­od flo­odp­lain forest in the Nati­onal Natu­re Reser­ve Lyon 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 225 – 231 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia, soci­obi­oló­gia ENG topo­ľo­vé mono­kul­tú­ry, zvyš­ky pôvod­né­ho luž­né­ho lesa, Robi­nia pse­udo­aca­cia, Acer pla­ta­no­ides, Pru­nus padus, Euony­mus euro­pe­us, Swi­da san­gu­inea, Vibur­num opu­lus, Ligus­trum vul­ga­re, Sam­bu­cus nig­ra, Fran­gu­la alnus, Bra­chy­po­dium syl­va­ti­cum, Cra­ta­e­gus mono­gy­na článok

Osz­lá­nyi Július Struc­tu­re of the natu­ral har­dwo­od flo­odp­lain forest in the Nati­onal Natu­re Reser­ve Lyon 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 225 – 231 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia, soci­obi­oló­gia ENG bio­so­ci­olo­gic­ká diver­zi­ta, Pru­nus maha­leb, Cle­ma­tis vital­ba, Jug­lans nig­ra, Ribes alpi­num, Ber­be­ris vul­ga­ris, Tilia cor­da­ta, pri­ro­dze­ná obno­va článok

Nová­ko­vá Jana Agri­cul­tu­ral impact on non­li­ne­ar vege­ta­ti­on for­ma­ti­ons. Spe­cies rich­ness – stand trop­hy rela­ti­ons 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 233 – 241 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, pro­dukč­ná eko­ló­gia ENG poľ­no­hos­po­dár­stvo, vege­tá­cia, dru­ho­vá boha­tosť, pro­duk­cia lesa, indi­ká­tor dusí­ka, stred­né Čechy, r‑stratégia, K‑stratégia, hno­je­nie, dusík, výnos, varia­bi­li­ta dru­ho­vej boha­tos­ti, rude­ra­li­zá­cia článok

Spel­ler­berg Ian F. Typy chrá­ne­ných úze­mí v Bri­tá­nii, legis­la­tív­ne zabez­pe­če­nie 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 141 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, prá­vo CES Ram­sar­ské loka­li­ty, bio­sfé­ric­ké rezer­vá­cie, Bri­tá­nia kni­ha 80−901855−2−5

Kovář P. Vege­ta­ti­on as a dyna­mic struc­tu­ral com­po­nent of urban and subur­ban lands­ca­pe 1989 Pro­ce­e­dings of Con­fe­ren­ce, Met­hods of Landscape-​ecological Ana­ly­ses and Synt­he­ses, 25 – 26 Janu­ary 1989, Čes­ké Bude­jo­vi­ce, ČSFR, Vol. 2, p. 134 – 153 urbán­na eko­so­zo­ló­gia, bota­ni­ka, eko­ló­gia rast­lín CES vege­tá­cia, kra­jin­ný prvok článok

Spel­ler­berg Ian F. Zme­ny kra­ji­ny v Anglic­ku a Wale­su – roz­sah kra­jin­ných seg­men­tov medzi 1947 – 1980 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 145 ČÚOP Brno 1 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES les, tráv­ny porast, vre­so­vis­ko, zasta­va­ná plo­cha, SKŠ, živé plo­ty, plo­ty, bre­hy, otvo­re­né prie­ko­py, ste­ny, okra­je lesov kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Navrho­va­ná frek­ven­cia zís­ka­va­nia dát pre moni­to­ro­va­nie vzác­nych rast­lín – moni­to­ro­va­nie fló­ry Nové­ho Zélan­du na pobre­ží jaze­ra India­na Dunes 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 148 ČÚOP Brno 1 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES India­na Dunes, Nový Zéland, jaze­ro, moni­to­ro­va­nie, vzác­ne rast­li­ny, moni­to­ring, frek­ven­cia zbe­ru kni­ha 80−901855−2−5

Spel­ler­berg Ian F. Vplyv zme­ny sali­ni­ty na roz­ší­re­nie ben­tic­kých dru­hov 1995 Spel­ler­berg Ian F.: Moni­to­ro­vá­ní eko­lo­gic­kých změn, p. 153 ČÚOP Brno 1 eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia CES kni­ha 80−901855−2−5

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 190 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Nup­har lutea, Nymp­ha­ea alba, Tra­pa natans, Najas minor, Elo­dea cana­den­sis, Lin­der­nia pro­cum­bens, Gly­ce­ria maxi­ma, Scir­pus radi­cans, Sagit­ta­ria sagit­ti­fo­lia, Pota­mo­ge­ton cris­pus, Sta­ti­oides alo­ides, Mar­si­lea quad­ri­fo­lia, Nymp­ha­e­i­on albae, Krča­va kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 190 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Pota­me­go­ton gra­mi­ne­us, Poly­go­num amp­hi­bium, Ele­ocha­ris palus­tris, Bol­bos­cho­enus mari­ti­mus, Isoëto-​Nanojuncetea, Bat­ra­chium cir­ci­na­tum, Utri­cu­la­ria vul­ga­ris, Typ­ha angus­ti­fo­lia, Typ­ha lati­fo­lia, Beck­man­nia eru­ci­for­mis, Wolf­fia arr­hi­za, Aco­rus cala­mus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, flo­ris­ti­ka SLO Hydrochari-​Stratiotetum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Mäk­ký­še E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, mala­ko­zo­oló­gia SLO Ani­sus sep­tem­gy­ra­tus, Ani­sus spi­ror­bis, Ani­sus vor­ti­cu­lus, Bit­hy­nia lea­chi, Pse­uda­no­don­ta com­pla­na­ta, Unio tumi­dus, Val­lo­nia ennien­sis, Vivi­pa­rus ace­ro­sus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, arach­no­ló­gia SLO Argy­ro­ne­ta aqu­ati­ca, Dolo­me­des plan­ta­rius, Hap­lod­ras­sus mode­ra­tus, Lyco­sa sin­go­rien­sis, Mar­pis­sa radia­ta, The­ri­di­on antu­si, Argen­na patu­la, Bat­hyp­han­tes simi­lis, Par­do­sa nebu­lo­sa, Pele­cop­sis paral­le­la, Tibel­lus vit­ta­tus, Arc­to­sa leopar­dus, Ero apha­na kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pavú­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, arach­no­ló­gia SLO Pira­ta pis­ca­to­rius, Tri­chop­ter­na cito kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Poden­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va ephe­me­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Bae­tis tri­co­lor, Amet­ro­pus eato­ni, Oli­go­ne­uriel­la mikul­skii, Oli­go­ne­uris­ca boryst­he­ni­ca, Ephe­me­rel­la meso­le­uca, Bra­chy­cer­cus har­ri­sel­lus, cho­ro­ter­pes pic­te­ti, Beh­nin­gia ulme­ri, Epho­ron vir­go, Ephe­me­ra line­a­ta, Ephe­me­ra glau­cops, Palin­ge­nia fuli­gi­no­sa kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Les­tes viri­dis, Ischnu­ra pumi­lio, Coenag­ri­on pul­chel­lum, Coenag­ri­on sci­tu­lum, Neha­le­nia spe­ci­osa, Eryt­hrom­ma viri­du­lum, Bra­chyt­ron pra­ten­se, Aeschna mix­ta, Aeschna affi­nis, Ana­cia­a­e­schna isos­ce­les, Gomp­hus fla­vi­pes, Ony­cho­gomp­hus for­ci­pa­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Váž­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va odo­na­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Epit­he­ca bima­cu­la­ta, Cro­cot­he­mis eryth­ra­e­am, Sym­pet­rum dep­res­sius­cu­lum kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Bla­no­kríd­lov­ce E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va hyme­nop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Bias­tes emar­gi­na­tus, Melit­tur­ga cla­vi­cor­nis, Ant­hi­dium flo­ren­ti­num, Mega­bom­bus mus­co­rum, Sco­lia macu­la­ta, Bato­zo­nel­lus lacer­ti­da, Lar­ra anat­he­ma, Phi­lan­tus coro­na­tus, Bem­bix oli­va­cea, Bem­bix meger­lei, Bem­bix biden­ta­ta kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Dic­rant­hus majz­la­ni, Bagous spp., Thry­o­ge­nes scirr­ho­sus, Nota­ris bima­cu­la­tus, Hyd­ro­va­tus cus­pi­da­tus, Gyri­nus nata­tor, Lach­na­es cri­ni­tus, Cas­si­da sub­fer­ru­gi­nea, Lae­na reit­te­ri, Bary­pe­it­hes inter­po­si­tus, Myce­top­ha­gus ater, Omia­mi­ma hana­ki kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Chro­bá­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va cole­op­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Acal­les pet­rys­za­ki kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Oboj­ži­vel­ní­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va bat­ra­cho­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Tri­tu­rus vul­ga­ris, Tri­tu­rus dob­ro­gi­cus, Bom­bi­na bom­bi­na, Bufo bufo, Bufo viri­dis, Pelo­ba­tes fus­cus, Rana arva­lis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Pla­zy E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va her­pe­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Emys orbi­cu­la­ris, Lacer­ta agi­lis, Lacer­ta vivi­pa­ra, Natrix tes­sel­la­ta, Elap­he lon­gis­si­ma kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Botau­rus stel­la­ris, Ixob­ry­chus minu­tus, Egret­ta gar­zet­ta, Egret­ta alba, Arde­ola ral­lo­ides, Ardea pur­pu­rea, Cico­nia nig­ra, Ayt­hya nyro­ca, Por­za­na por­za­na, Por­za­na par­va, Limo­sa limo­sa, Chli­do­nias leucop­te­ros, Chli­do­nias niger, Lus­ci­nia lus­ci­nia, Crex crex kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vtá­ky E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Aqu­ila helia­ca, Lanius minor kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Neto­pie­re E10 Lato­ri­ca a Tice – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 191 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va chi­rop­te­ro­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Rhi­no­lop­hus fer­ru­me­qu­inum, Rhi­no­lop­hus hip­po­si­de­ros, Myo­tis myo­tis, Epte­si­cus sero­ti­nus, Ple­co­tus aus­tria­cus, Myo­tis dau­ben­to­ni, Nyc­ta­lus noc­tu­la kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Vyš­šie rast­li­ny E11 Sen­né – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 192 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Pota­mo­ge­ton bert­chol­dii, Zan­ni­chel­lia palus­tris, Poly­go­num amp­hi­bium, Typ­ha angus­ti­fo­lia, Spar­ga­nium erec­tum, Carex ripa­ria, Carex vesi­ca­ria, Gly­ce­ria maxi­ma, Gly­ce­ria flu­itans, Rorip­pa amp­hi­bia, Rorip­pa palus­tris, Ranun­cu­lus sce­le­ra­tus kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Fló­ra E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Ado­nis ver­na­lis, Sti­pa joan­nis, Inu­la oculus-​christi, Juri­nea mol­lis, Dic­tam­nus albus, Cle­is­to­ge­nes sero­ti­na, Chry­so­po­gon gryl­lus, Tri­nia glau­ca, Dra­ba lasi­ocar­pa, Diant­hus pra­e­cox ssp. lum­nit­ze­ri, Onos­ma visia­nii, Pul­sa­til­la gran­dis kni­ha 2−8317−0323−9

Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan, Stra­ka Peter, Ružič­ko­vá Jana, Šol­tés Rudolf, Lac­ko­vi­čo­vá Anna, Gaj­doš Peter, Kriš­tín Anton, Sme­ta­na Vla­di­mír a kol. Fló­ra E14 Považ­ské­ho Inov­ca – Tema­tín­ských kop­cov, Úhra­du – jad­ro­vé­ho úze­mia NECONET Slo­ven­sko 1996 Sabo Peter (ed.), Koreň Milan, Štef­fek Jozef a kol.: Návrh národ­nej eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska – NECONET, p. 196 Nadá­cia IUCN Bra­ti­sla­va flo­ris­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Cam­pa­nu­la mora­vi­ca ssp. mora­vi­ca, Scor­zo­ne­ra aus­tri­ca, Rese­da phy­te­uma, Lina­ria genis­ti­fo­lia, Thlas­pi mon­ta­num, Bis­cu­tel­la lae­vi­ga­ta ssp. hun­ga­ri­ca, The­sium alpi­num, Saxif­ra­ga pani­cu­la­ta, Stap­hy­lea pin­na­ta, Lilium mar­ta­gon, Aco­ni­tum lycoc­to­num kni­ha 2−8317−0323−9

Pan­dey A.N., Sin­gh J.S. Mecha­nism of eco­sys­tem reco­ve­ry. A case stu­dy from Kumaun Hima­la­ya 1985 Rec­lam. Reveg. Res. Vol. 3, p. 271 – 292 eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG obno­va eko­sys­té­mu, Hima­lá­je článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG úpra­va toku, Dunaj, alfa diver­zi­ta, zní­že­nie diver­zi­ty, ústup luž­ných dru­hov, Dunaj­ské kri­vi­ny, Bat­ra­chi­on aqu­ati­lis, spring­tails, Pha­la­ri­di­on arun­di­na­ce­ae, Phrag­mi­ti­on com­mu­nis, Bodíc­ka brá­na, Popu­lus x euro­ame­ri­ca­na, hyg­ro­fil­nosť, mezo­fil­nosť článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG nit­ro­fil­nosť, sil­vi­kol­nosť, agri­kol­nosť, Per­po­li­ta ham­mo­nis, Punc­tum pyg­ma­e­um, Leuco­jum aes­ti­vum, Mol­lus­ca, Pse­udot­ri­chia rubi­gi­no­sa, Suc­ci­nel­la oblon­ga, Zoni­to­ides niti­dus, mik­ro­fá­gia, Lary­chium mini­mum, Val­lo­nia cos­ta­ta, Coch­li­co­pa lub­ri­ca článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG Par­do­sa lugub­ris, Bat­hyp­han­tes nig­ri­nus, Dip­los­ty­la con­co­lor, Pachyg­na­ta lis­te­ri, Pira­ta hyg­rop­hi­lus, Pira­ta lati­tans, Par­do­sa amen­ta­ta, Tro­cho­sa ruri­co­la, Baker­da­nia quad­ra­ta, Coryl­lus avel­la­na, Cra­ta­e­gus mono­gy­na, Iso­to­ma viri­dis článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG Fol­so­mia mono­la­chei, Fol­so­mia quad­ri­ma­cu­la­ta, Iso­to­ma nota­bi­lis, pavú­ky, mäk­ký­še, dru­ho­vá­di­ver­zi­ta, pokryv­nosť, život­ná for­ma, zápla­vy, olis­te­nie, Salix alba, kro­vi­ny, Popu­lus x canes­cens, Popu­lus x euro­ame­ri­ca­na, vlh­kosť, Linyph­ji­i­dae, Tha­e­ri­di­i­dae článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG Hypo­gas­tru­ri­dae, Iso­to­mi­dae, Istra­gov, Salix fra­gi­lis, Rorip­pa amp­hi­bia, Car­da­mi­ne den­ta­ta, Poly­go­num amp­hi­bium, Carex ripa­ria, Aster novi ‑bel­gii, Impa­tiens glan­du­li­fe­ra, Impa­tiens par­vif­lo­ra, Urti­ca dioica, úro­veň pod­zem­nej vody, kore­ňo­vý sys­tém článok

Lisic­ký Miku­láš J., Čar­no­gur­ský Jozef, Čej­ka Tomáš, Kalúz Sta­ni­slav, Krum­pá­lo­vá Zuza­na, Pišút Peter, Uher­čí­ko­vá Eva Adap­ti­ve chan­ges in the eco­sys­tem rela­ted to the shiht of the Danu­be river into the Gab­čí­ko­vo powerp­lant canal 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 265 – 280 SAP Bra­ti­sla­va eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG začia­tok vege­tač­né­ho obdo­bia, LAI – Leaf area index, eko­mor­fó­za, pre­svet­ľo­va­nie korún, vysu­šo­va­nie, pre­ni­ka­nie eury­va­lent­ných dru­hov článok

Paolet­ti E., La Sca­la S., Rad­di P. Leaf sur­fa­ce res­pon­se to abi­otic stress fac­tors in a beech stand in cen­tral Ita­ly 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 281 – 293 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG abi­otic­ký stre­so­vý fak­tor, epi­ku­ti­ku­lár­na vos­ko­vá eró­zia, sto­ma­tár­ne poško­de­nie, list­na­tý les, moni­to­ring, stred­né Talian­sko, povr­cho­vá vos­ko­vá vrstva, Fagus syl­va­ti­ca, eró­zia stro­mov, kolaps sprie­vod­ných buniek, dep­re­sia sprie­vod­ných buniek článok

Paolet­ti E., La Sca­la S., Rad­di P. Leaf sur­fa­ce res­pon­se to abi­otic stress fac­tors in a beech stand in cen­tral Ita­ly 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 281 – 293 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG oklú­zia vos­kom, oklú­zia vos­ko­vý­mi hrč­ka­mi, fúzia sprie­vod­ných buniek, roz­pad sprie­vod­ných buniek, sto­ma­tár­na kon­duk­tan­cia, úpa­dok lesa, sever­né Ape­ni­ny, indi­ká­tor zdra­vot­né­ho sta­vu, kli­ma­tic­ké pod­mien­ky – moni­to­ring, vie­tor, dážď, Picea abies, Pinu pinea článok

Paolet­ti E., La Sca­la S., Rad­di P. Leaf sur­fa­ce res­pon­se to abi­otic stress fac­tors in a beech stand in cen­tral Ita­ly 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 3, p. 281 – 293 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG gene­tic­ká dis­po­zí­cia článok

Čaboun Vla­di­mír Bio­di­ver­zi­ta a hos­po­dá­re­nie v lesoch 1994 Zbor­ník refe­rá­tov zo semi­ná­ra v Záhor­skej Bys­tri­ci 6. – 8. apríl 1993, p. 67 – 73 KEF PRIF UK, SRS Bra­ti­sla­va les­níc­tvo, eko­so­zo­ló­gia SLO pro­duk­ti­vi­ta zborník

Ostro­luc­ká Mária Gab­rie­la, Bol­van­ský Milan, Tokár Fer­di­nand Seed pro­duc­ti­on and seed varia­bi­li­ty in black pine (Pinus nig­ra Arnold) at sites with dif­fe­rent level of pol­lu­ti­on 1997 Eko­ló­gia, Vol. 16, No. 2, p. 129 – 136 SAP Bra­ti­sla­va pro­dukč­ná eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG Pinus nig­ra, pro­duk­cia semien, zne­čis­te­nie – pro­duk­cia, repro­dukč­ná schop­nosť, hmot­nosť seme­na, klí­či­vosť, ťaž­ké kovy, Antol, Bra­ti­sla­va, Stu­pa­va, Drá­žov­ce, Mly­ňa­ny, Nit­ra článok

Krum­pá­lo­vá Zuza­na Epi­ge­ic spi­ders (Ara­ne­ae) of the inun­da­ti­on of the Danu­be river, on the area of inte­rest of the Gab­čí­ko­vo water­works 1997 Eko­ló­gia, Vol. 169, No. 2, p. 147 – 162 SAP Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia pavú­kov ENG Ara­nea, epi­ge­ic­ké pavú­ky, Gab­čí­ko­vo, Dob­ro­hošť, Kľú­čo­vec, Krá­ľov­ská lúka, gil­dy, eko­lo­gic­ké náro­ky, podob­nosť bio­to­pov, dru­ho­vá diver­zi­ta, Topo­ľo­vé hony, Bodí­ky, Istra­gov, Hamu­lia­ko­vo, Das­de­ra hun­ga­ri­ca, Allo­men­gea vidua, Dona­co­cha­ra spe­ci­osa článok

Krum­pá­lo­vá Zuza­na Epi­ge­ic spi­ders (Ara­ne­ae) of the inun­da­ti­on of the Danu­be river, on the area of inte­rest of the Gab­čí­ko­vo water­works 1997 Eko­ló­gia, Vol. 169, No. 2, p. 147 – 162 SAP Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia pavú­kov ENG Walck­ke­na­e­ria obtu­sa, Alo­pe­co­sa soli­ta­ria, Arc­to­sa leopar­dus, Pira­ta pis­ca­to­rius, Agra­e­ci­na stria­ta, Hap­lod­ras­sus dal­ma­ten­sis, Zora mani­ca­ta, Tha­na­tus are­na­rius, Tha­na­tus stria­tus, Xys­ti­cus robus­tus, Par­do­sa lugub­ris, Dra­syl­lus vil­li­cus, Xys­ti­cus kochi článok

Krum­pá­lo­vá Zuza­na Epi­ge­ic spi­ders (Ara­ne­ae) of the inun­da­ti­on of the Danu­be river, on the area of inte­rest of the Gab­čí­ko­vo water­works 1997 Eko­ló­gia, Vol. 169, No. 2, p. 147 – 162 SAP Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia pavú­kov ENG Coelo­tes lon­gis­pi­nus, Har­pac­tea rubi­cun­da, Par­do­sa mon­ti­co­la, Tro­cho­sa ruri­co­la, Pira­ta hyg­rop­hi­los, Ozyp­ti­la pra­ti­co­la, Dip­los­ty­la con­co­lor, Ente­le­ca­ra con­ge­ne­ra, Pychyg­nat­ha lis­te­ri, Lept­hyp­han­tes teneb­ri­co­la, Pachyg­nat­ha lis­te­ri, Pachyg­nat­ha clerc­ki článok

Krum­pá­lo­vá Zuza­na Epi­ge­ic spi­ders (Ara­ne­ae) of the inun­da­ti­on of the Danu­be river, on the area of inte­rest of the Gab­čí­ko­vo water­works 1997 Eko­ló­gia, Vol. 169, No. 2, p. 147 – 162 SAP Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia pavú­kov ENG Pira­ta pira­ti­cus, Par­do­sa amen­ta­ta, Tra­chy­ze­lo­tes pedes­tris, Hap­lod­ras­sus sig­ni­fer, Alo­pe­co­sa acu­le­a­ta, Alo­pe­co­sa pul­ve­ru­len­ta, Zelo­tes vil­li­cus, Coelo­tes lon­gis­pi­nus, Har­pac­tea rubi­cun­da, Dip­lo­cep­ha­lus latif­rons, Dip­lo­cap­ha­lus pici­nus článok

Krum­pá­lo­vá Zuza­na Epi­ge­ic spi­ders (Ara­ne­ae) of the inun­da­ti­on of the Danu­be river, on the area of inte­rest of the Gab­čí­ko­vo water­works 1997 Eko­ló­gia, Vol. 169, No. 2, p. 147 – 162 SAP Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia pavú­kov ENG Cen­tro­me­rus syl­va­ti­cus, Lyco­si­dae, Linyp­hi­i­dae článok

Gaj­doš Peter, Sva­toň Jaro­slav The red list of spi­ders in Slo­va­kia 1993 Boll. Acc. Gioenia Sci. Nat. Vol. 26, No. 354, p. 115 – 133 eko­so­zo­ló­gia ENG, LAT čer­ve­ný zoznam pavú­kov článok

Jed­lič­ko­vá J. Spi­ders (Ara­nea) of the Jur­ský Šúr natu­re reser­ve (Cze­cho­slo­va­kia) 1988 Bio­lo­gic­ké prá­ce Vol. 34, No. 3, 170 pp. SAV Bra­ti­sla­va arach­no­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG Ara­nea, Jur­ský Šúr článok

Kubin­ská Anna, Jano­vi­co­vá Kata­rí­na, Peciar Voj­tech The list of extinct, mis­sing and thre­a­te­ned bry­op­hy­tes (Bry­op­hy­ta) of Slo­va­kia (1st ver­si­on) 1996 Bio­ló­gia, Vol. 51, No.4, p. 373 – 380 SAP Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, bry­o­ló­gia ENG Bry­op­hy­ta, ohro­ze­né dru­hy, Hepa­ti­sop­si­da, Ant­ho­ce­ro­top­si­da člá­nok 0006 – 3088

Par­me­lee R.W., Went­sel R.S., Phil­lips C.T., Simi­ni M., Chec­kai R.T. Soil mic­ro­cosm for tes­ting the effects of che­mi­cal pol­lu­tants on soil fau­na com­mu­ni­ties and trop­hic struc­tu­re 1993 Envi­ron­men­tal Toxi­co­lo­gy and Che­mie Vol. 12, p. 1477 – 1486 envi­ron­men­tál­na toxi­ko­ló­gia, ché­mic­ká pedo­ló­gia, eko­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia ENG pôd­ny mik­ro­koz­mos, pôd­na mik­ro­štruk­tú­ra, tes­to­va­nie che­mic­kých polu­tan­tov, pôd­ne spo­lo­čen­stvá, pôd­na fau­na, tro­fic­ká štruk­tú­ra článok

SOVS Spra­vo­daj SOVS, No. 3, Jeseň 1997 1997 SOVS Vra­nov nad Top­ľou orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO časopis

SOVS Spra­vo­daj SOVS, No. 4, Zima 1997 1997 SOVS Vra­nov nad Top­ľou orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO časopis

Bohuš Mir­ko Prob­lé­my ochra­ny orlia­ka mor­ské­ho v Podu­naj­sku 1997 Vtá­čie sprá­vy, Vol. 4, No. 1, p. 4 – 5 SOVS Vra­nov nad Top­ľou eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO orliak mor­ský, Heli­ëtus albi­cil­la, Podu­naj­sko, ochra­na, poľov­níc­tvo, postre­le­né kači­ce, kor­mo­rán veľ­ký, hniez­do, hniez­de­nie, noco­vis­ko, potra­va, pri­kr­mo­va­nie, úpra­va les­né­ho hos­po­dá­re­nia článok

Kaňuch Peter Neber­te nám domov ! 1997 Vtá­čie sprá­vy, Vol. 4, No. 1, p. 5 SOVS Vra­nov nad Top­ľou eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO sova dlho­chvos­tá článok

Balá­žo­vá Dáša Pomôž zachrá­niť les, kúp si svoj strom 1997 Vtá­čie sprá­vy, Vol. 4, No. 1, p. 9 SOVS Vra­nov nad Top­ľou eko­so­zo­ló­gia SLO VLK, súkrom­né chrá­ne­né úze­mie, Čer­gov, Oli­ša­vec článok

Kle­in Peter Nasu­ľoz­re­le­ta ale­bo nádej ma meno Ster­na hirun­do 1997 Vtá­čie sprá­vy, Vol. 4, No. 1, p. 15 SOVS Vra­nov nad Top­ľou eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO Ster­na hirun­do, rybár oby­čaj­ný článok

Pače­nov­ský Samu­el Novin­ka o ohro­ze­ných zúb­ko­zob­coch 1997 Vtá­čie sprá­vy, Vol. 4, No. 1, p. 23 SOVS Vra­nov nad Top­ľou eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia SLO choch­lač­ka bie­lo­oká, Ayt­hya nyro­ca, kači­ca úzko­zo­bá, Mar­ma­ro­net­ta angus­ti­ros­tris, potáp­ni­ca bie­lo­hla­vá, Oxy­ura leuco­cep­ha­la, hus malá, Anser eryth­ro­pus článok

Flou­sek Jiří Sou­čas­ný stav a per­spek­ti­vy ochra­ny ptac­tva v Krko­no­ších 1992 Hora Jan, Kaňuch Pavol et al.: Význam­ná pta­čí úze­mí v Čes­ké a Slo­ven­ské repub­li­ce, Sbor­ník refe­rá­tů, Tře­boň, 24. – 25. 3. 1992, p. 13 – 17 Čes­ko­slo­ven­ská sek­ce ICBP, MŽP ČR, ČÚOP, Národ­né múze­um Pra­ha, SOVS, Zem­plín­ske múze­um Micha­lov­ce, Zdru­že­nie miest a obcí vra­nov­ské­ho regi­ó­nu, Dia­na Micha­lov­ce Pra­ha orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES Krko­no­še, Aves, moni­to­ring, výskum, ochra­na, imi­sie, rozp­tý­le­ná zeleň, mapo­va­nie hniezd­ne­ho roz­ší­re­nia, Tet­rao uro­gal­lus zborník

Haj­ný Ladi­slav, Baláž Peter Význam­né chrá­něné a ohro­že­né dru­hy avi­fau­ny v CHKO Jese­ní­ky 1992 Hora Jan, Kaňuch Pavol et al.: Význam­ná pta­čí úze­mí v Čes­ké a Slo­ven­ské repub­li­ce, Sbor­ník refe­rá­tů, Tře­boň, 24. – 25. 3. 1992, p. 99 – 105 Čes­ko­slo­ven­ská sek­ce ICBP, MŽP ČR, ČÚOP, Národ­né múze­um Pra­ha, SOVS, Zem­plín­ske múze­um Micha­lov­ce, Zdru­že­nie miest a obcí vra­nov­ské­ho regi­ó­nu, Dia­na Micha­lov­ce Pra­ha orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia CES chrá­ne­ný druh, ohro­ze­ný druh, CHKO Jese­ní­ky zborník

Bohuš Mir­ko Stav význam­né­ho vtá­čie­ho úze­mia Podu­naj­sko, hlav­né mož­nos­ti ich rie­še­nia 1992 Hora Jan, Kaňuch Pavol et al.: Význam­ná pta­čí úze­mí v Čes­ké a Slo­ven­ské repub­li­ce, Sbor­ník refe­rá­tů, Tře­boň, 24. – 25. 3. 1992, p. 115 – 119 Čes­ko­slo­ven­ská sek­ce ICBP, MŽP ČR, ČÚOP, Národ­né múze­um Pra­ha, SOVS, Zem­plín­ske múze­um Micha­lov­ce, Zdru­že­nie miest a obcí vra­nov­ské­ho regi­ó­nu, Dia­na Micha­lov­ce Pra­ha orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Podu­naj­sko, Aves zborník

Chav­ko Jozef Prob­le­ma­ti­ka ochra­ny drav­cov na západ­nom Slo­ven­sku vo vzťa­hu k CHKO Malé Kar­pa­ty 1992 Hora Jan, Kaňuch Pavol et al.: Význam­ná pta­čí úze­mí v Čes­ké a Slo­ven­ské repub­li­ce, Sbor­ník refe­rá­tů, Tře­boň, 24. – 25. 3. 1992, p. 120 – 126 Čes­ko­slo­ven­ská sek­ce ICBP, MŽP ČR, ČÚOP, Národ­né múze­um Pra­ha, SOVS, Zem­plín­ske múze­um Micha­lov­ce, Zdru­že­nie miest a obcí vra­nov­ské­ho regi­ó­nu, Dia­na Micha­lov­ce Pra­ha orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO západ­né Slo­ven­sko, drav­ce, CHKO Malé Kar­pa­ty, Aves, poľov­níc­tvo, rekre­ácia, turis­ti­ka, rybár­stvo, horo­le­zec­tvo, vykrá­da­nie hniezd, stĺpy smr­ti, chov, odchov zborník

Dan­ko Šte­fan Pro­jekt kom­plex­nej ochra­ny a mana­ge­men­tu ŠPR Senné-​rybníky a pri­ľah­lej ryb­nič­nej sústa­vy pri Iňa­čov­ciach 1992 Hora Jan, Kaňuch Pavol et al.: Význam­ná pta­čí úze­mí v Čes­ké a Slo­ven­ské repub­li­ce, Sbor­ník refe­rá­tů, Tře­boň, 24. – 25. 3. 1992, p. 150 – 155 Čes­ko­slo­ven­ská sek­ce ICBP, MŽP ČR, ČÚOP, Národ­né múze­um Pra­ha, SOVS, Zem­plín­ske múze­um Micha­lov­ce, Zdru­že­nie miest a obcí vra­nov­ské­ho regi­ó­nu, Dia­na Micha­lov­ce Pra­ha orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia SLO Sen­né, Iňa­čov­ce, Aves zborník

Brtek Ľubo­mír Vymie­ra­nia cicav­cov a podiel člo­ve­ka na ňom 1996 Brtek Ľubo­mír: Vybra­né kapi­to­ly z eko­ló­gie cicav­cov, p. 133 – 144 PRIF UK Bra­ti­sla­va 1 eko­so­zo­ló­gia, mam­ma­li­oló­gia, eko­ló­gia SLO vymie­ra­nie, vplyv člo­ve­ka, nepô­vod­né bio­to­py, his­tó­ria, komerč­né záuj­my, slo­no­vi­na, zne­hod­no­te­nie gene­tic­kej kva­li­ty, zvie­ra­tá bez klov, veľ­ry­by, dugong, nad­mer­ný lov, piž­mo, kabar piž­mo­vý, Mos­chus mos­chi­fe­rus skrip­tá 80−85697−35−1

Freck­man D.W., Vir­gi­nia R.A. Low-​diversity Antarc­tic soil nema­to­de com­mu­ni­ties: dis­tri­bu­ti­on and res­pon­se to dis­tur­ban­ce 1997 Eco­lo­gy Vol. 78, No. 2, p. 363 – 369 ESA Was­hing­ton eko­so­zo­ló­gia, eko­ló­gia ENG níz­ka diver­zi­ta, Antar­ktí­da, pôd­ne nema­tó­dy, dis­tri­bú­cia, prí­či­ny dis­tur­ban­cie článok

Sch­mie­ge­low F.K.A., Mach­tans C.S., Han­non S.J. Are bore­al birds resi­lient to forest frag­men­ta­ti­on ? An expe­ri­man­tal stu­dy of short-​term com­mu­ni­ty res­pon­ses 1997 Eco­lo­gy Vol. 78, No. 6, p. 1914 – 1932 ESA Was­hing­ton orni­to­ló­gia, eko­so­zo­ló­gia, expe­ri­men­tál­na eko­ló­gia ENG bore­ál­ne vtá­ky, frag­men­tá­cia lesa článok

Gold­berg D., Novop­lan­sky A. On the rela­ti­ve impor­tan­ce of com­pe­ti­ti­on in unp­ro­duc­ti­ve envi­ron­ments 1997 Jour­nal of Eco­lo­gy Vol. 85, No. 4, p. 409 – 418 Oxford eko­so­zo­ló­gia, pro­dukč­ná eko­ló­gia ENG kon­ku­ren­cia, nepro­duk­tív­ne pro­stre­die článok

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v kon­tex­te medzi­ná­rod­nej spo­lu­prá­ce pri ochra­ne život­né­ho pro­stre­dia 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 8 – 15 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO medzi­ná­rod­né práv­ne nor­my, hos­po­dár­sky význam­né dru­hy, juris­dik­cia, regi­onál­ne práv­ne nor­my, glo­bál­ne stra­té­gie a doku­men­ty, WCS – World Con­ser­va­ti­on Stra­te­gy, Sve­to­vá char­ta ochra­ny prí­ro­dy – WCC, rezo­lú­cia Val­né­ho zhro­maž­de­nia OSN, Our com­mon futu­re skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Ochra­na bio­di­ver­zi­ty v kon­tex­te medzi­ná­rod­nej spo­lu­prá­ce pri ochra­ne život­né­ho pro­stre­dia 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 15 – 19 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Caring for the Earth, Agen­da 21, Glo­bal Bio­di­ver­si­ty Stra­te­gy skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Doho­vor o bio­lo­gic­kej diver­zi­te a ostat­né medzi­ná­rod­né doho­vo­ry 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 19 – 41 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO UNCED ​‘92, Doho­vor o bio­lo­gic­kej diver­zi­te, Národ­ná stra­té­gia ochra­ny bio­di­ver­zi­ty na Slo­ven­sku, Zmlu­va o Antar­ktí­de, Doho­vor o ochra­ne antar­ktic­kých mor­ských živých zdro­joch, Ram­sar­ská kon­ven­cia, Worl Heri­ta­ge, CITES, Bonn­ská kon­ven­cia skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Medzi­ná­rod­né doho­vo­ry 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 41 – 44 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Doho­vor o ochra­ne neto­pie­rov v Euró­pe, Bern­ská kon­ven­cia, Doho­vor o spo­lu­prá­cie pri ochra­ne a trva­lom využí­va­ní Duna­ja, Doho­vor o ochra­ne povo­dia Duna­ja skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Medzi­vlád­ne orga­ni­zá­cie s celo­sve­to­vou pôsob­nos­ťou na ochra­nu bio­di­ver­zi­ty 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 45 – 50 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO OSN, Prog­ram OSN pre roz­voj, UNDP, UNEP, Európ­ska hos­po­dár­ska komi­sia – ECE, FAO, UNESCO, komi­sia pre trva­lo udr­ža­teľ­ný roz­voj, MaB, GEF, Pro­jekt ochra­ny bio­di­ver­zi­ty na Slo­ven­sku, SCOPE, Sve­ová prie­my­sel­ná rada pre život­né pro­stre­die – WICE skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Medzi­vlád­ne orga­ni­zá­cie s celo­sve­to­vou pôsob­nos­ťou na ochra­nu bio­di­ver­zi­ty 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 50 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Sve­to­vá rada pre bio­sfé­ru – WCB skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Európ­ske regi­onál­ne ini­cia­tí­vy v ochra­ne bio­di­ver­zi­ty 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 50 – 54 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Rada Euró­py, Európ­ska sieť bio­ge­ne­tic­kých rezer­vá­cií, The Euro­pe­an Dip­lo­ma, Natu­ro­pa, Envi­ron­ment for the Euro­pe, Envi­ron­men­tál­ny akč­ný prog­ram pre stred­nú a východ­nú Euró­pu (CEE-​EAP), The Pan-​European Bio­lo­gi­cal and Lands­ca­pe Diver­si­ty Stra­te­gy skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Európ­ske regi­onál­ne ini­cia­tí­vy v ochra­ne bio­di­ver­zi­ty 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 54 – 62 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Európ­ska únia, PHARE, EECONET, NECONET, Ini­tia­ti­ve Eco­lo­gi­cal bricks for Our Com­mon Hou­se (IEB), Minis­ter­ské kon­fe­ren­cie o ochra­ne lesov v Euró­pe skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Mimo­vlád­ne orga­ni­zá­cie 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 62 – 67 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO NGO, IUCN, IBA, WWF, Cen­tral and East Euro­pe­an Wor­king Group for the Enhan­ce­ment of Bio­di­ver­si­ty (CEE WEB), Európ­ske stre­dis­ko ochra­ny prí­ro­dy (ECNC), Euro­parc (FNNPE), Euro­si­te skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Zapo­je­nie Slo­ven­skej repub­li­ky do medzi­ná­rod­nej spo­lu­prá­ce pri ochra­ne život­né­ho pro­stre­dia 1997 Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter: Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty, p. 67 – 81 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO štát­ne envi­ron­men­tál­na poli­ti­ka, medzi­ná­rod­né doho­vo­ry k 1.7.1995, národ­ný envi­ron­men­tál­ny ekč­ný prog­ram, Envi­ron­men­tál­ny prog­ram pre povo­die Duna­ja (DEP), Stra­te­gic­ký akč­ný plán (SEP), Národ­ný akč­ný plán (NAP), Aso­ciač­ná doho­da, EÚ skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty 1997 p. 83 – 184 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Doho­vor o bio­lo­gic­kej diver­zi­te, Zmlu­va o Antarj­tí­de, Ram­sar­ská kon­ven­cia, World Heri­ta­ge, CITES, Bern­ská kon­ven­cia, Bonn­ská kon­ven­cia, Doho­da o ochra­ne neto­pie­rov, Doho­da o spo­lu­prá­ci pri trva­lom využí­va­ní Duna­ja skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Šíbl Jaro­mír, Guzi­ová Zuza­na, Stra­ka Peter Ochra­na bio­di­ver­zi­ty. Medzi­ná­rod­né aspek­ty 1997 p. 185 – 190 AP, Patocs Atti­la Bra­ti­sla­va 1 envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO Dru­há kon­fe­ren­cia minis­trov o ochra­ne lesov Hel­sin­ki 16. – 17. jún 1993 skrip­tá 80 – 967720-​4‑X

Pod­po­rí­me pokles bio­di­ver­zi­ty Devín­skej Koby­ly ? 1997 Život­né pro­stre­die Vol. 31, No. 6, p. 319 eko­so­zo­ló­gia SLO Devín­ska Koby­la, vyso­ká náchyl­nosť pôdy na vod­nú eró­ziu, San­berg, nále­ty topo­ľa, rarit­ná psa­mo­fyt­ná fau­na, rarit­ná psa­mo­fyt­ná fló­ra, are­ni­col­né dru­hy, Minu­ar­tia glau­ci­na, Oro­ban­che ela­ti­or, Orchi­da­ce­ae, Kochia lanif­lo­ra, Saga pedo, ento­mo­lo­gic­ké rari­ty článok

Uher­čí­ko­vá Eva, Pišút P. Luž­né lesy inun­dá­cie Duna­ja z hľa­dis­ka súčas­né­ho sta­vu bio­di­ver­zi­ty a mož­nos­tí ich rena­tu­rá­cie 1995 Diver­zi­ta rast­lin­stva Slo­ven­ska. Zbor­ník VI. zjaz­du SBS pri SAV, Nit­ra, p. 189 – 193 SBS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fyto­ce­no­ló­gia SLO luž­né lesy, Dunaj, bio­di­ver­zi­ta, rena­tu­rá­cia zborník

Diver­zi­ta rast­lin­stva Slo­ven­ska. Zbor­ník VI. zjaz­du SBS pri SAV, Nit­ra 1995 SBS Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fyto­ce­no­ló­gia SLO luž­né lesy, Dunaj, bio­di­ver­zi­ta, rena­tu­rá­cia, diver­zi­ta rast­lín zborník

Šol­tés R. Cor­re­la­ti­on bet­we­en alti­tu­de and hea­vy metal depo­si­ti­on in the Tat­ra Moun­tains (Slo­va­kia) 1998 Bio­ló­gia Vol. 53, No. 1, p. 85 – 90 SAP Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia ENG nad­mor­ská výš­ka – depo­zí­cia ťaž­kých kovov, Vyso­ké Tat­ry, Sphyg­num gir­gen­soh­nii člá­nok 0006 – 3088

SRS Voda pre tre­tie tisíc­ro­čie. Zása­dy vodo­hos­po­dár­skej poli­ti­ky a návrh opat­re­ní, alter­na­tív­ny návrh. 1994 SRS, SZOPK, STUŽ Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, vod­né hos­po­dár­stvo SLO vodo­hos­po­dár­ska poli­ti­ka, kon­cep­cia, alter­na­tí­va neznámy

Len­gy­el Jozef Náčrt prob­le­ma­ti­ky ochra­ny a manaž­men­tu význam­né­ho vtá­čie­ho úze­mia – prí­rod­nej rezer­vá­cia Žitav­ský lúh 1997 Daph­ne Vol. 4, No. 2, p. 15 – 18 Daph­ne Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, eko­ló­gia SLO PR Žitav­ský lúh, význam­né vtá­čie úze­mie, absen­cia manaž­men­tu, blo­ko­va­né suk­ces­né štá­diá, bah­nia­ky, oddy­cho­vé bio­to­py, Limo­sa limo­sa, Trin­ga tota­nus, Phi­lo­ma­chus pug­nax, kose­nie, ria­de­né zápla­vy, pes­to­ve­nie nevhod­ných poľ­no­hos­po­dár­skych plo­dín, kuku­ri­ca člá­nok 13358 – 2091

Len­gy­el Jozef Náčrt prob­le­ma­ti­ky ochra­ny a manaž­men­tu význam­né­ho vtá­čie­ho úze­mia – prí­rod­nej rezer­vá­cia Žitav­ský lúh 1997 Daph­ne Vol. 4, No. 2, p. 15 – 18 Daph­ne Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, orni­to­ló­gia, eko­ló­gia SLO slneč­ni­ca, zráž­ky, náno­sa pôd­nych sedi­men­tov, kači­ce, suk­ce­sia vege­tá­cie, ostri­ce, vývoj hniezd­nych popu­lá­cií, asb­sen­cia kose­nia, opä­tov­ná habi­tu­ácia, nále­to­vé dre­vi­ny, expan­zia steb­lov­ky, zazem­ne­nie, Gly­ce­ria maxi­ma, Typ­ha, Eup­hor­bia člá­nok 13358 – 2091

IUCN, Koreň Milan, Sabo Peter, Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan Poten­ciál­ny prí­nos prí­ro­dy Slo­ven­ska k EECONET. Cie­le NECONET na Slo­ven­skua základ­né prv­ky NECONET 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 2 – 3 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO NECONET, EECONET, ochra­na prí­ro­dy, Euró­pa, Slo­ven­sko, prí­ro­da Slo­ven­ska, poten­ciál­ny prí­nos, bio­ge­o­gra­fic­ké pro­vin­cie, bohyt­stvo prí­ro­dy, práv­ny rámec, chrá­ne­né úze­mie, cie­le NECONET, prv­ky NECONET, jad­ro­vé úze­mie, typy jad­ro­vých úze­mí, krí­té­ria výbe­ru kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

IUCN, Koreň Milan, Sabo Peter, Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan Cie­le NECONET na Slo­ven­skua základ­né prv­ky NECONET 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 3 – 4 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO eko­lo­gic­ký kori­dor, krí­té­ria výbe­ru, úze­mie roz­vo­ja prí­rod­ných prv­kov, kon­zer­vá­cia, eli­mi­ná­cia antro­po­gén­nych dis­tur­ban­cií, revi­ta­li­zá­cia, hie­rar­chia kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

IUCN, Koreň Milan, Sabo Peter, Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan Výber prv­kov NECONET Slo­ven­ska a ich hie­rar­chi­zá­cia 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 5 – 7 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO NECONET, hie­rar­chia, výber prv­kov, vyso­ké Kar­pa­ty, cen­trál­ne Kar­pa­ty, Eucar­pa­ti­cum, Zápa­do­kar­pat­ské bio­sfé­ric­ké úze­mie, Tat­ry, úni­kum sub­ni­vál­ne­ho stup­ňa, ende­miz­mus, európ­ska význam­nosť, národ­ná význam­nosť, hod­no­te­ni NECONET, Devín­ska Koby­la, Dunaj kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

IUCN, Koreň Milan, Sabo Peter, Štef­fek Jozef, Mag­loc­ký Šte­fan Výber prv­kov NECONET Slo­ven­ska a ich hie­rar­chi­zá­cia 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 7 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO morasko-​slovenské pohra­ni­čie, pre­ni­ka­nie kar­pat­ských ele­men­tov fló­ry kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

IUCN Pri­már­ne a sekun­dár­ne fun­kcie jad­ro­vých úze­mí NECONET z pohľa­du trva­lo udr­ža­teľ­né­ho roz­vo­ja 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 12 – 13 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO trva­lo udr­ža­teľ­ný roz­voj, fun­kcia jad­ro­vé­ho úze­mie kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

WWF Kri­té­ria kva­li­ty lesa 1996 IUCN: Aspek­ty imple­men­tá­cie eko­lo­gic­kej sie­te Slo­ven­ska, p. 74 IUCN Bra­ti­sla­va envi­ron­men­ta­lis­ti­ka, eko­so­zo­ló­gia SLO kri­té­ria kva­li­ty, kva­li­ta lesa kni­ha 2 – 8317-​0359‑X

Machar Ivo Pro­ti­po­vo­dňo­vý význam pri­ro­dze­nej údol­nej nivy a návrh opti­ma­li­zá­cie jeje pro­ti­po­vo­dňo­vej fun­kcie na mode­lo­vom prí­kla­de Lito­vel­ské­ho Pomo­ra­via 1997 Daph­ne Vol. 4, No. 2, p. 1 – 4 Daph­ne Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fyzi­oló­gia rast­lín, eko­fy­zi­oló­gia CES pro­ti­po­vo­dňo­vý efekt, údol­ná niva, opti­ma­li­zá­cia pro­ti­po­vo­dňo­vej fun­kcie, Lito­vel­ské Pomo­ra­vie, absen­cia povo­dňo­vé­ho plá­nu, trans­for­má­cia povo­dňo­vej vlny, sprá­va vod­né­ho toku, vzdu­tie hla­di­ny, zor­ne­nie, inten­zí­ne poľ­no­hos­po­dár­ske polia, pôvod­né lúky člá­nok 13358 – 2091

Machar Ivo Pro­ti­po­vo­dňo­vý význam pri­ro­dze­nej údol­nej nivy a návrh opti­ma­li­zá­cie jeje pro­ti­po­vo­dňo­vej fun­kcie na mode­lo­vom prí­kla­de Lito­vel­ské­ho Pomo­ra­via 1997 Daph­ne Vol. 4, No. 2, p. 1 – 4 Daph­ne Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fyzi­oló­gia rast­lín, eko­fy­zi­oló­gia CES pozi­tív­ne dôsled­ky, vylú­če­nie záplav, ume­lé zápla­vy, záso­bo­va­nie vodou, spo­ma­le­nie asi­mi­lá­cie, obme­ze­nie ras­tu, stra­ta rezis­ten­cie, tra­che­omy­kó­za, odu­mie­ra­nie, pri­ro­dze­ný tok, Rame­na řeky Mora­vy, Vra­pač, reten­cia, sed­liac­ka hrá­dza, pro­ti­po­vo­dňo­vý fak­tor člá­nok 13358 – 2091

Machar Ivo Pro­ti­po­vo­dňo­vý význam pri­ro­dze­nej údol­nej nivy a návrh opti­ma­li­zá­cie jeje pro­ti­po­vo­dňo­vej fun­kcie na mode­lo­vom prí­kla­de Lito­vel­ské­ho Pomo­ra­via 1997 Daph­ne Vol. 4, No. 2, p. 1 – 4 Daph­ne Bra­ti­sla­va eko­so­zo­ló­gia, fyzi­oló­gia rast­lín, eko­fy­zi­oló­gia CES ria­de­ná inun­dá­cia člá­nok 13358 – 2091

Use Facebook to Comment on this Post