2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Moravské, Obce, Severná Morava, Zahraničie

Rajnochovice – obec lesa aj valašskej katedrály

Hits: 316

Raj­no­cho­vi­ce sú turis­tic­kým cen­trom Hos­týn­skych vrchov. Obec je pes­trá, pre­važ­ne zales­ne­ná z mno­hý­mi pasien­ka­mi, kto­ré sú dedič­stvom osíd­ľo­va­nia. V lete tu je troj­ná­sob­né množ­stvo oby­va­te­ľov, nachá­dza sa tu viac ako 550 rekre­ač­ných chát a objek­tov (raj​no​cho​vi​ce​.cz). Raj­no­cho­vi­ce vznik­li z nie­koľ­kých osád: Polom, Hodo­no­vi­ce, Čer­ná ves, Kate­ři­ni­ce, Košov a iné, v kto­rých žili dre­vá­ri, uhlia­ri, pas­tie­ri, roľ­ní­ci, stre­chá­ri. V roku 1640 sa naro­dil bača Miku­láš Raj­noch, slú­žil na kelčs­kom pan­stve. 8. máj 1721 je dátum zalo­že­nia Raj­no­cho­víc. His­to­ric­ká názov obce je Zál­ho­tí. V oko­lí Hos­tý­na vzni­ka­li huty a mly­ny, na úze­mí dneš­nej obce bola posta­ve­ná vyso­ká pec a mlyn. V roku 1775 v Raj­no­cho­vi­ciach žilo 1775 oby­va­te­ľov (raj​no​cho​vi​ce​.cz). 

Neďa­le­ko od dneš­né­ho cin­to­rí­na stál v minu­los­ti dre­ve­ný kos­to­lík svä­tej Anny, zrej­me z 12. sto­ro­čia. Ved­ľa dal kar­di­nál Wolf­gang z Sch­rat­ten­ba­chů posta­viť chrám Naro­de­nia Pan­ny Márie a svä­tej Anny v rokoch 17111716. Je nazý­va­ný valaš­skou kated­rá­lou”, fun­gu­je ako pút­nic­ké mies­to, kaž­do­roč­ne sa tu koná púť (raj​no​cho​vi​ce​.cz).

V roku 1775 bolo v Raj­no­cho­vi­ciach päť vod­ných píl a dva mly­ny. Kon­com 19. sto­ro­čia 7 mly­nov. V súčas­nos­ti sú tu dve píly (raj​no​cho​vi​ce​.cz). V rokoch 19041906 bola v Raj­no­cho­vi­ciach vybu­do­va­ná úzko­ko­ľaj­ná les­ná želez­ni­ca za úče­lom zvá­ža­nia dre­va k píle. Voz­ne mali nos­nosť 6000 kg. Súčas­ťou boli dva osob­né voz­ne pre výle­ty pan­stva. Po jej lik­vi­dá­cii v roku 1925 osta­la dodnes maleb­ná les­ná ces­ta štre­ka” (raj​no​cho​vi​ce​.cz).

Naj­väč­ším bohat­stvom obce boli vždy a sú lesy. Dre­vo sa z lesov v minu­los­ti nezvá­ža­lo, ale spla­vo­va­lo. Pre zvý­še­nie toku vody sa vybu­do­va­li malé prieh­ra­dy, tzv. klau­zy”. Klau­za na Roso­šen­ce sa zacho­va­la dodnes. Spla­vo­va­nie trva­lo 1014 dní (raj​no​cho​vi​ce​.cz). Raj­no­cho­vi­ce sú zná­me aj výro­bou rázo­vi­tej raj­no­chov­skej kera­mi­ky” – tou­far. kto­rá sa tvo­ri­la v 19. sto­ro­čí (raj​no​cho​vi​ce​.cz).


Raj­no­cho­vi­ce is a tou­rist cen­ter of the Hos­týn Hills. The vil­la­ge is diver­se, pre­do­mi­nan­tly fores­ted with many mea­do­ws, which are a lega­cy of sett­le­ment. In the sum­mer, the popu­la­ti­on trip­les, and the­re are more than 550 rec­re­a­ti­onal cot­ta­ges and faci­li­ties (raj​no​cho​vi​ce​.cz). Raj­no­cho­vi­ce ori­gi­na­ted from seve­ral sett­le­ments: Polom, Hodo­no­vi­ce, Čer­ná Ves, Kate­ři­ni­ce, Košov, and others, whe­re wood­cut­ters, char­co­al bur­ners, shep­herds, far­mers, and roofers lived. In 1640, the shep­herd Miku­láš Raj­noch was born, who ser­ved in the Kelč esta­te. May 8, 1721, is the date of the foun­ding of Raj­no­cho­vi­ce. The his­to­ri­cal name of the vil­la­ge is Zál­ho­tí. Iron­works and mills were estab­lis­hed near Hos­týn, and a blast fur­na­ce and mill were built in the ter­ri­to­ry of toda­y­’s vil­la­ge. In 1775, the­re were 1,775 inha­bi­tants in Raj­no­cho­vi­ce (raj​no​cho​vi​ce​.cz).

Not far from the cur­rent ceme­te­ry sto­od a wooden church of St. Anne in the past, pro­bab­ly from the 12th cen­tu­ry. Next to it, Car­di­nal Wolf­gang of Sch­rat­ten­bach had the Church of the Nati­vi­ty of the Vir­gin Mary and St. Anne built bet­we­en 1711 and 1716. It is cal­led the Valas­sian Cat­hed­ral” and ser­ves as a pilg­ri­ma­ge site, hos­ting an annu­al pilg­ri­ma­ge (raj​no​cho​vi​ce​.cz).

In 1775, the­re were five water sawmills and two mills in Raj­no­cho­vi­ce. By the end of the 19th cen­tu­ry, the­re were seven mills. Cur­ren­tly, the­re are two sawmills (raj​no​cho​vi​ce​.cz). From 1904 to 1906, a narrow-​gauge forest rai­lway was built in Raj­no­cho­vi­ce for tran­s­por­ting tim­ber to the sawmill. The wagons had a capa­ci­ty of 6000 kg. It inc­lu­ded two pas­sen­ger wagons for esta­te excur­si­ons. After its liqu­ida­ti­on in 1925, the pic­tu­re­sque forest road štre­ka” remai­ned to this day (raj​no​cho​vi​ce​.cz).

The gre­a­test wealth of the vil­la­ge has alwa­ys been and remains the forests. Wood from the forests was not tran­s­por­ted but flo­ated. Small dams, cal­led klau­zy,” were built to inc­re­a­se the water flow. The klau­za at Roso­šen­ka has been pre­ser­ved to this day. Flo­ating las­ted 10 to 14 days (raj​no​cho​vi​ce​.cz). Raj­no­cho­vi­ce are also kno­wn for the pro­duc­ti­on of dis­tinc­ti­ve Raj­no­cho­vi­ce cera­mics” – tou­far, which was cre­a­ted in the 19th cen­tu­ry (raj​no​cho​vi​ce​.cz).


Raj­no­cho­vi­ce jsou turis­tic­kým cen­trem Hos­týn­ských vrchů. Obec je pes­trou, pře­váž­ně zales­něnou s mno­ha pas­tvi­na­mi, kte­ré jsou dědic­tvím osíd­le­ní. V létě zde žije troj­ná­so­bek oby­va­tels­tva, a nachá­zí se zde více než 550 rekre­ač­ních chat a objek­tů. Raj­no­cho­vi­ce vznik­ly z něko­li­ka osad: Polom, Hodo­no­vi­ce, Čer­ná ves, Kate­ři­ni­ce, Košov a dal­ší, kde žili dře­vo­rub­ci, uhlí­ři, pas­tev­ci, rol­ní­ci, šin­de­lá­ři. V roce 1640 se naro­dil bača Miku­láš Raj­noch, slou­žil na kelčs­kém pan­ství. 8. květ­na 1721 je datem zalo­že­ní Raj­no­cho­vic. His­to­ric­ký název obce je Zál­ho­tí. V oko­lí Hos­tý­na vzni­ka­ly hutě a mlý­ny, na úze­mí dneš­ní obce byla posta­ve­na vyso­ká pec a mlýn. V roce 1775 v Raj­no­cho­vi­cích žilo 1775 oby­va­tel. Neda­le­ko od dneš­ní­ho hřbi­to­va stál v minu­los­ti dře­věný kos­te­lík sva­té Anny, zřej­mě z 12. sto­le­tí. Ved­le dal kar­di­nál Wolf­gang z Sch­rat­ten­ba­chů posta­vit chrám Naro­ze­ní Pan­ny Marie a sva­té Anny v letech 17111716. Je nazý­ván valaš­skou kated­rá­lou”, fun­gu­je jako pout­ní mís­to, kaž­do­roč­ně se zde koná pouť. V roce 1775 bylo v Raj­no­cho­vi­cích pět vod­ních pil a dva mlý­ny. Kon­cem 19. sto­le­tí 7 mlý­nů. V sou­čas­nos­ti jsou zde dvě pily. V letech 19041906 byla v Raj­no­cho­vi­cích vybu­do­vá­na úzko­roz­chod­ná les­ní želez­ni­ce za úče­lem zvá­že­ní dře­va k pílám. Vozí­ky měly nos­nost 6000 kg. Sou­čás­tí byly dva osob­ní vozy pro výle­ty pan­stva. Po její lik­vi­da­ci v roce 1925 zůs­ta­la dodnes maleb­ná les­ní ces­ta štre­ka”. Nej­vět­ším bohat­stvím obce byly vždy a jsou lesy. Dře­vo se z lesů v minu­los­ti nezvá­že­lo, ale spla­vo­va­lo. Pro zvý­še­ní toku vody se posta­vi­ly malé přeh­ra­dy, tzv. klau­zy”. Klau­za na Roso­šen­ce se zacho­va­la dodnes. Spla­vo­vá­ní trva­lo 1014 dní. Raj­no­cho­vi­ce jsou zná­mé i výro­bou rázo­vi­té raj­no­chov­ské kera­mi­ky” – tou­far, kte­rá se tvo­ři­la v 19. století.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Chřibská – starodávna, kľukatá

Hits: 1675

Mes­to Chřib­ská leží v naj­zá­pad­nej­šej čas­ti Lužic­kých hôr, v juž­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kých chr­bá­tom a Jetři­chov­ský­mi ste­na­mi. Na úze­mí Chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pies­kov­ce a Národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko. Miest­ne čas­ti mes­ta: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­ne Pole. Žije tu 1399 oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1352, avšak mes­to exis­to­va­lo pod­ľa nápi­su na kame­ni, už pre rokom 1144. Nemec­ký názov je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho pôvo­du zo slo­va Krzy­wyc­za, vyjad­ru­je mean­dru­jú­ci potok. Súčas­ný názov je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rok (mes​to​-chrib​ska​.cz). Bola tu naj­star­šia sklár­ska huta v Stred­nej Euró­pe, exis­to­va­la už v roku 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roku 1946 tu dra­ma­tic­ky pokle­sol počet oby­va­te­ľov po odsu­ne Nemcov. Zno­vu­osíd­le­nie nebo­lo úspeš­né. Opus­te­né domy chát­ra­li, boli niče­né, aj mno­ho z nich bolo zbú­ra­ných. Naj­viac v rokoch 1955, 19651967. Boli zbú­ra­né súvis­lé línie poscho­do­vých domov a prak­tic­ky bolo zlik­vi­do­va­né aj námes­tie. Mno­ho cen­ných ľudo­vých domov. Mno­ho tých­to sta­vieb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ri, kto­rých počet tak­mer dosa­hu­je počet trva­lo žijú­cich oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mla­dos­ti tu žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), kto­ré­ho otec bol v rokoch 17221727 les­maj­strom na kame­nic­kom pan­stve Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pria­mo v Chřib­ské ras­tú tisí­ce orchi­deí na pod­má­ča­ných lúkach, napr. na lúke u Brod­ských a v prí­rod­nej rezer­vá­cii Mar­schne­ro­va lúka (Infor­mač­né letáky).


The town of Chřib­ská is loca­ted in the wes­tern­most part of the Lusa­tian Moun­tains, in the sout­hern part of the Šluk­nov Hook. It is sur­roun­ded by the Kyt­li­ce Upland, the Lusa­tian Rid­ge, and the Jetři­cho­vi­ce Walls. It falls wit­hin the Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area of the Lusa­tian Moun­tains and the Lab­ské Pís­kov­ce PLA, as well as the Čes­ké Švaj­čiar­sko Nati­onal Park. The local parts of the town are Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, and Krás­ne Pole. The popu­la­ti­on is 1399 inha­bi­tants (mes​to​-chrib​ska​.cz). The first writ­ten men­ti­on is from 1352, but accor­ding to an insc­rip­ti­on on a sto­ne, the town exis­ted alre­a­dy befo­re 1144. The Ger­man name is Kre­i­bitz, of Sla­vic ori­gin from the word Krzy­wyc­za, mea­ning mean­de­ring stre­am. The cur­rent name is Old Czech from the word chřib” – hill (mes​to​-chrib​ska​.cz). The­re was the oldest glas­sworks in Cen­tral Euro­pe, alre­a­dy exis­ting in 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). After 1946, the popu­la­ti­on dra­ma­ti­cal­ly dec­li­ned after the expul­si­on of Ger­mans. Resett­le­ment was not suc­cess­ful. Aban­do­ned hou­ses dete­ri­ora­ted, were des­tro­y­ed, and many of them were demo­lis­hed. Most notab­ly in the years 1955, 1965, and 1967. Con­ti­nu­ous lines of multi-​story hou­ses were demo­lis­hed, and the squ­are was prac­ti­cal­ly obli­te­ra­ted. Many valu­ab­le folk hou­ses. Many of the­se buil­dings were saved by cot­ta­gers, who­se num­ber almost equ­als the num­ber of per­ma­nent resi­dents (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) lived here in his youth; his fat­her was a fores­ter at the Kin­sky­’s sto­ne­ma­son­ry esta­te from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

In the vici­ni­ty and direct­ly in Chřib­ská, thou­sands of orchids grow in mars­hy mea­do­ws, for exam­ple, in the mea­dow near Brod­ský and in the Mar­schne­ro­va Mea­dow natu­re reser­ve (Infor­ma­ti­on leaflets).


Die Stadt Chřib­ská liegt im west­lichs­ten Teil des Lau­sit­zer Gebir­ges, im süd­li­chen Teil des Šluknovský-​Vorgebirges. Sie ist umge­ben von der Kytlice-​Hochfläche, dem Lau­sit­zer Kamm und den Jetři­cho­vi­cer Wän­den. Sie liegt im Ges­chütz­ten Lands­chafts­ge­biet des Lau­sit­zer Gebir­ges, im Lands­chaftss­chutz­ge­biet Lab­ské Pís­kov­ce und im Nati­onal­park Čes­ké Švaj­čiar­sko. Die Orts­te­i­le der Stadt sind Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská und Krás­ne Pole. Die Bevöl­ke­rungs­zahl bet­rägt 1399 Ein­woh­ner (mes​to​-chrib​ska​.cz). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1352, aber laut einer Insch­rift auf einem Ste­in exis­tier­te die Stadt bere­its vor 1144. Der deuts­che Name lau­tet Kre­i­bitz, sla­wis­chen Urs­prungs vom Wort Krzy­wyc­za, was sich auf einen mäan­dern­den Bach bez­ieht. Der aktu­el­le Name stammt aus dem Altc­ze­gis­chen Wort chřib” – Hügel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Hier befand sich die ältes­te Glas­hüt­te in Mit­te­le­uro­pa, die bere­its 1414 exis­tier­te (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Nach 1946 ging die Bevöl­ke­rungs­zahl dra­ma­tisch zurück, nach­dem die Deuts­chen ver­trie­ben wur­den. Die Umsied­lung war nicht erfolg­re­ich. Ver­las­se­ne Häu­ser ver­fie­len, wur­den zers­tört und vie­le von ihnen abge­ris­sen. Am bemer­ken­swer­tes­ten in den Jah­ren 1955, 1965 und 1967. Kon­ti­nu­ier­li­che Rei­hen von mehrs­töc­ki­gen Häu­sern wur­den abge­ris­sen, und der Platz wur­de prak­tisch aus­ge­löscht. Vie­le wer­tvol­le Volkskunst-​Häuser. Vie­le die­ser Gebä­u­de wur­den von Som­merf­risch­lern geret­tet, deren Zahl fast der Zahl der stän­di­gen Bewoh­ner ents­pricht (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) leb­te hier in sei­ner Jugend; sein Vater war Förs­ter auf dem Ste­in­metz­gut der Kin­skýs von 1722 bis 1727 (Jiří Kühn).

In der Umge­bung und direkt in Chřib­ská wach­sen Tau­sen­de von Orchi­de­en auf sump­fi­gen Wie­sen, zum Beis­piel auf der Wie­se bei Brod­ský und im Naturs­chutz­ge­biet Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).


Měs­to Chřib­ská leží v nej­zá­pad­něj­ší čás­ti Lužic­kých hor, v již­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kým hřbe­tem a Jetři­chov­ský­mi stěna­mi. Nachá­zí se na úze­mí Chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pís­kov­ce a Národ­ní­ho par­ku Čes­ké Švý­car­sko. Míst­ní čás­ti měs­ta jsou: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­né Pole. Žije zde 1399 oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1352, ale měs­to exis­to­va­lo pod­le nápi­su na kame­ni již před rokem 1144. Němec­ký název je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho půvo­du ze slo­va Krzy­wyc­za, vyja­dřu­je mean­dru­jí­cí potok. Sou­čas­ný název je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rek (mes​to​-chrib​ska​.cz). Byla zde nej­star­ší sklá­řs­ká huť ve střed­ní Evro­pě, exis­to­va­la již v roce 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roce 1946 zde dra­ma­tic­ky poklesl počet oby­va­tel po odsu­nu Něm­ců. Zno­vu­osíd­le­ní neby­lo úspěš­né. Opuš­těné domy chát­ra­ly, byly niče­ny, a mno­ho z nich bylo zbo­ře­no. Nej­ví­ce v letech 1955, 19651967. Byly zbo­ře­ny sou­vis­lé linie pat­ro­vých domů a prak­tic­ky bylo zlik­vi­do­vá­no i náměs­tí. Mno­ho cen­ných lido­vých domů. Mno­ho těch­to sta­veb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ři, jejichž počet téměř dosa­hu­je počtu trva­le žijí­cích oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mlá­dí zde žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), jehož otec byl v letech 17221727 les­mis­trem na kame­nic­kém pan­ství Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pří­mo v Chřib­ské ros­tou tisí­ce orchi­de­jí na pod­má­če­ných lou­kách, např. na lou­ce u Brod­ských a v pří­rod­ní rezer­va­ci Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­mač­ní letáky).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Severné Čechy, Zahraničie

Varnsdorf – malý Manchester

Hits: 273

Varns­dorf je mes­to v Sever­ných Čechách. Zau­jí­ma­vos­ťou je, že je z 3 strán obklo­pe­né Nemec­kom. Leží v nad­mor­skej výš­ke 332 met­rov nad morom. Na 26 km2 tu žije 15 664 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Neďa­le­ko sú Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Mes­to má 3 čas­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Do roku 1868 bol Varns­dorf naj­väč­šou dedi­nou Rakúsko-​Uhorska. Od 18. sto­ro­čia je tex­til­ným cen­trom, stá­va sa malým Man­che­strom. Nachá­dza sa tu vyhliad­ko­vá veža z reštau­rá­ci­ou na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rov a posky­tu­je pano­ra­ma­tic­ký výhľad na mes­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skú pahor­ka­ti­nu a na Lužic­ké hory, časť Krko­noš a Jizer­ských hôr. Viet­nam­ská komu­ni­ta si tu v roku 2008 otvo­ri­la prvý bud­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­kej repub­li­ky (Infor­mač­né letáky).


Varns­dorf is a town in Nort­hern Bohe­mia. An inte­res­ting fact is that it is sur­roun­ded by Ger­ma­ny on three sides. It is loca­ted at an alti­tu­de of 332 meters abo­ve sea level. Wit­hin an area of​26 squ­are kilo­me­ters, it is home to 15,664 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). Near­by are the Lusa­tian Moun­tains and the Žita­va Basin. The town is divi­ded into three parts: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, and Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Until 1868, Varns­dorf was the lar­gest vil­la­ge in Austria-​Hungary. Sin­ce the 18th cen­tu­ry, it has been a tex­ti­le cen­ter, ear­ning the nick­na­me Litt­le Man­ches­ter.” The­re is an obser­va­ti­on tower with a res­tau­rant on the top of Hrá­dek hill. It is 29 meters high and offers a pano­ra­mic view of the town, Seif­hen­ners­dorf, the Šluk­nov Upland, the Lusa­tian Moun­tains, and parts of the Giant Moun­tains and the Jize­ra Moun­tains. In 2008, the Viet­na­me­se com­mu­ni­ty ope­ned the first Budd­hist tem­ple in the Czech Repub­lic here (Infor­ma­ti­on leaflets).


Varns­dorf ist eine Stadt in Nord­böh­men. Eine inte­res­san­te Tat­sa­che ist, dass sie von Deutsch­land auf drei Sei­ten umge­ben ist. Sie liegt auf einer Höhe von 332 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Auf einer Flä­che von 26 Quad­rat­ki­lo­me­tern leben hier 15.664 Ein­woh­ner (Wiki­pe­dia). In der Nähe befin­den sich das Lau­sit­zer Gebir­ge und das Zit­tau­er Bec­ken. Die Stadt ist in drei Tei­le geg­lie­dert: Stu­dán­ka, Svět­li­ny und Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Bis 1868 war Varns­dorf das größte Dorf in Österreich-​Ungarn. Seit dem 18. Jahr­hun­dert ist es ein Tex­til­zen­trum und trägt den Spitz­na­men Kle­i­nes Man­ches­ter”. Auf dem Hügel Hrá­dek befin­det sich ein Aus­sichts­turm mit einem Res­tau­rant auf der Spit­ze. Er ist 29 Meter hoch und bie­tet einen Pano­ra­mab­lick auf die Stadt, Seif­hen­ners­dorf, das Šluk­nov­ské pahor­ka­ti­ny, das Lau­sit­zer Gebir­ge sowie Tei­le des Rie­sen­ge­bir­ges und des Iser­ge­bir­ges. Im Jahr 2008 eröff­ne­te die viet­na­me­sis­che Geme­in­schaft hier den ers­ten budd­his­tis­chen Tem­pel in der Tsche­chis­chen Repub­lik (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).


Varns­dorf je měs­to na seve­ru Čech. Jeho zají­ma­vos­tí je, že je obklo­pe­no Němec­kem ze tří stran. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 332 met­rů. Na plo­še 26 km² zde žije 15 664 oby­va­tel. Neda­le­ko se nachá­ze­jí Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Měs­to se dělí na tři čás­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny a Varns­dorf. Do roku 1868 byl Varns­dorf nej­vět­ší ves­ni­cí Rakousko-​Uherska. Od 18. sto­le­tí je tex­til­ním cen­trem a stá­vá se malým Man­ches­te­rem”. V měs­tě sto­jí vyhlíd­ko­vá věž s res­tau­ra­cí na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rů a nabí­zí pano­ra­ma­tic­ký výhled na měs­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skou pahor­ka­ti­nu, Lužic­ké hory, část Krko­noš a Jizer­ských hor. V roce 2008 si viet­nam­ská komu­ni­ta ote­vře­la prv­ní budd­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­ké republiky.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011, 2011-2015, 2012, 2013, 2014, Biotopy, Časová línia, Európske, Krajina, Mestá, Mestá, Mokrade, Organizmy, Príroda, Rakúske, Rakúsko, Rieky, Skaly, Stromy, Typ krajiny, Zahraničie

Hainburg an der Donau

Hits: 4837

Kra­ji­na pri Hain­bur­gu, o kto­rú som sa ja pre­dov­šet­kým zau­jí­mal, pat­rí do uni­kát­ne­ho európ­ske­ho národ­né­ho par­ku Donau-​Auen. Nachá­dza sa vlast­ne medzi veľ­ký­mi mes­ta­mi Bra­ti­sla­vaVie­deň. Hain­burg an der Donau je malé mes­teč­ko, neďa­le­ko od Bra­ti­sla­vy. Nad obcou sú dva kop­ce: Brauns­berg Sch­loss­berg. Na Sch­loss­ber­gu je hrad Hain­burg.

Na plo­che 25 km2 žije nece­lých 6 tisíc oby­va­te­ľov (ces​to​va​nie​.biz). Hrad Sch­loss­berg na kop­ci posta­vil z pôvod­ných star­ších hra­dieb cisár Hen­rich III. v roku 1050 (ces​to​va​nie​.biz). V roku 1108 sa maji­teľ­mi hra­du sta­li Baben­ber­gov­ci (Wiki­pe­dia). V dru­hej polo­vi­ci 12. sto­ro­čia sa o jeho rekon­štruk­ciu zaslú­žil Richard Levie Srd­ce. V 13. sto­ro­čí čes­ký panov­ník Pře­mysl Ota­kar. V roku 1252 sa stá­va majet­kom Habs­bur­gov­cov. O roku 1629 hrad spra­vu­je mes­to, avšak začí­na pust­núť (ces​to​va​nie​.biz). V roku 1683 vyplie­ni­li mes­to Tur­ci. Zahy­nu­lo 8000 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Vte­dy sa poda­ri­lo utiecť pre nimi Tho­ma­so­vi Hayd­no­vi – otco­vi hudob­né­ho skla­da­te­ľa Joze­fa Hayd­na. V roku 1789 sem cisár Jozef II. pre­sťa­ho­val spra­co­va­teľ­skú továr­nič­ku taba­ku, kto­rá si dlhé desať­ro­čia drža­la veľ­mi význam­ný hos­po­dár­sky význam v mes­te (ces​to​va​nie​.biz). V mes­te sa nachá­dza jed­na z naj­za­cho­va­lej­ších stre­do­ve­kých mest­ských brán v Euró­pe – Wie­ner­tor (Vie­den­ská brá­na) a Unger­tor – Maďar­ská brá­na (ces​to​va​nie​.biz) (Uhor­ská brá­na) (Wiki­pe­dia). K mes­tu pat­ria aj ruiny hra­du Hei­men­burg (Röt­hels­te­in), kto­rý sa nachá­dza nece­lé 2 km od mes­ta (ces​to​va​nie​.biz), pri Duna­ji, pod Brauns­ber­gom. V júni sa tu kaž­dý rok kona­jú stre­do­ve­ké trhy a v lete hrad­né sláv­nos­ti (Wiki­pe­dia).


The lands­ca­pe near Hain­burg, which I was par­ti­cu­lar­ly inte­res­ted in, belo­ngs to the uni­que Euro­pe­an nati­onal park Donau-​Auen. It is actu­al­ly loca­ted bet­we­en the major cities of Bra­ti­sla­va and Vien­na. Hain­burg an der Donau is a small town near Bra­ti­sla­va. Abo­ve the town are two hills: Brauns­berg and Sch­loss­berg. On Sch­loss­berg hill stands Hain­burg Castle.

On an area of 25 km² live just under 6,000 inha­bi­tants (ces​to​va​nie​.biz). Empe­ror Hen­ry III built Sch­loss­berg Cast­le on the hill from the ori­gi­nal older walls in 1050 (ces​to​va​nie​.biz). In 1108, the cast­le beca­me owned by the Baben­berg fami­ly (Wiki­pe­dia). In the second half of the 12th cen­tu­ry, its recons­truc­ti­on was over­se­en by Richard the Lion­he­art. In the 13th cen­tu­ry, it was owned by the Czech ruler Pře­mysl Ota­kar. In 1252, it beca­me the pro­per­ty of the Habs­bur­gs. Around 1629, the city began to dete­ri­ora­te (ces​to​va​nie​.biz). In 1683, the city was plun­de­red by the Turks. 8000 inha­bi­tants peris­hed (Wiki­pe­dia). It was then that Tho­mas Haydn, the fat­her of the com­po­ser Joseph Haydn, mana­ged to esca­pe. In 1789, Empe­ror Joseph II relo­ca­ted a tobac­co pro­ces­sing fac­to­ry here, which held sig­ni­fi­cant eco­no­mic impor­tan­ce in the city for deca­des (ces​to​va​nie​.biz). The city is home to one of the best-​preserved medie­val city gates in Euro­pe – Wie­ner­tor (Vien­na Gate) and Unger­tor – Hun­ga­rian Gate (ces​to​va​nie​.biz) (Hun­ga­rian Gate) (Wiki­pe­dia). The ruins of Hei­men­burg Cast­le (Röt­hels­te­in), loca­ted less than 2 km from the city (ces​to​va​nie​.biz), near the Danu­be, below Brauns­berg. Eve­ry June, medie­val mar­kets are held here, and in sum­mer, cast­le fes­ti­vi­ties take pla­ce (Wiki­pe­dia).


Die Lands­chaft in der Nähe von Hain­burg, die mich beson­ders inte­res­sier­te, gehört zum ein­zi­gar­ti­gen euro­pä­is­chen Nati­onal­park Donau-​Auen. Es befin­det sich tat­säch­lich zwis­chen den gro­ßen Städ­ten Bra­ti­sla­va und Wien. Hain­burg an der Donau ist eine kle­i­ne Stadt in der Nähe von Bra­ti­sla­va. Über der Stadt lie­gen zwei Hügel: Brauns­berg und Sch­loss­berg. Auf dem Sch­loss­berg steht das Sch­loss Hainburg.

Auf einer Flä­che von 25 km² leben knapp 6.000 Ein­woh­ner (ces​to​va​nie​.biz). Kai­ser Hein­rich III. errich­te­te 1050 das Schlossberg-​Schloss auf dem Hügel aus den urs­prün­gli­chen älte­ren Mau­ern (ces​to​va​nie​.biz). Im Jahr 1108 wur­de das Sch­loss Eigen­tum der Baben­ber­ger (Wiki­pe­dia). In der zwe­i­ten Hälf­te des 12. Jahr­hun­derts wur­de sei­ne Rekons­truk­ti­on von Richard Löwen­herz über­wacht. Im 13. Jahr­hun­dert gehör­te es dem böh­mis­chen Herrs­cher Pře­mysl Otto­kar. Im Jahr 1252 ging es in den Besitz der Habs­bur­ger über. Um 1629 begann die Stadt zu ver­fal­len (ces​to​va​nie​.biz). Im Jahr 1683 wur­de die Stadt von den Tür­ken gep­lün­dert. 8000 Ein­woh­ner kamen ums Leben (Wiki­pe­dia). Zu die­ser Zeit gelang es Tho­mas Haydn, dem Vater des Kom­po­nis­ten Joseph Haydn, zu ent­kom­men. Im Jahr 1789 ver­leg­te Kai­ser Joseph II. eine Tabak­ve­rar­be­i­tungs­fab­rik hier­her, die jahr­zehn­te­lang eine bede­uten­de wirts­chaft­li­che Bede­utung für die Stadt hat­te (ces​to​va​nie​.biz). Die Stadt beher­bergt eines der am bes­ten erhal­te­nen mit­te­lal­ter­li­chen Stadt­to­re Euro­pas – das Wie­ner­tor (Wie­ner Tor) und das Unger­tor – das Unga­ris­che Tor (ces​to​va​nie​.biz) (Unga­ris­ches Tor) (Wiki­pe­dia). Die Ruinen der Burg Hei­men­burg (Röt­hels­te­in), die sich weni­ger als 2 km von der Stadt ent­fernt befin­den (ces​to​va​nie​.biz), in der Nähe der Donau, unter­halb des Brauns­ber­gs. Jeden Juni fin­den hier mit­te­lal­ter­li­che Mär­kte statt, und im Som­mer fin­den Burg­fest­lich­ke­i­ten statt (Wiki­pe­dia).


Odka­zy



Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, Kostoly, Krajina, Mestá, Neživé, Slovenská krajina, Slovenské, Spiš, Stavby

Spišské Vlachy

Hits: 389

Spiš­ské Vla­chy, nem. Wal­len­dorf (Wiki­pe­dia) ležia v Hor­nád­skej kot­li­ne (spiss​kev​la​chy​.sk). Na roz­lo­he 42,21 km2 žije 3550 oby­va­te­ľov. Leží v nad­mor­skej výš­ke 389 met­rov nad morom. Vznik­li začiat­kom 12. sto­ro­čia, v 14. sto­ro­čí pat­ri­li do Spo­lo­čen­stva spiš­ských Sasov. Od roku 1412 boli na 360 rokov v poľ­skom zálo­hu. V rokoch 16561862 zasiah­li Spiš­ské Vla­chy veľ­ké požia­re. V sever­nej čas­ti kata­strál­ne­ho úze­mia sa nachá­dza poróm­šte­ná osa­da Dob­rá Voľa (spiss​kev​la​chy​.sk). 

Prvá písom­ná zmien­ka je z 31.5.1243. V roku 1900 v Spiš­ských Vla­chov vznik­lo via­ce­ro závo­dov na spra­co­va­nie ľanu, teheľ­ňa, klam­piar­ska dieľ­ňa, dre­ve­ná a kamen­ná píla (spiss​kev​la​chy​.sk). Význam­ným rodá­kom bol pro­fe­sor, bis­kup Fran­ti­šek Ton­dra (spiss​kev​la​chy​.sk).


Spiš­ské Vla­chy, Ger­man: Wal­len­dorf (Wiki­pe­dia), are loca­ted in the Hor­nád Basin (spiss​kev​la​chy​.sk). With an area of​42.21 km², the vil­la­ge is home to 3,550 inha­bi­tants. It is situ­ated at an alti­tu­de of 389 meters abo­ve sea level. They ori­gi­na­ted in the ear­ly 12th cen­tu­ry and in the 14th cen­tu­ry belo­n­ged to the com­mu­ni­ty of Spiš Saxons. From 1412, they were in Polish pled­ge for 360 years. In 1656 and 1862, Spiš­ské Vla­chy were hit by major fires. In the nort­hern part of the cadas­tral area, the­re is the aban­do­ned vil­la­ge of Dob­rá Voľa (spiss​kev​la​chy​.sk).

The first writ­ten men­ti­on is from May 31, 1243. In 1900, seve­ral flax pro­ces­sing plants, a bric­ky­ard, a locks­mit­h’s works­hop, and a wooden and sto­ne sawmill were estab­lis­hed in Spiš­ské Vla­chy (spiss​kev​la​chy​.sk). A notab­le nati­ve was Pro­fes­sor and Bis­hop Fran­ti­šek Ton­dra (spiss​kev​la​chy​.sk).


Spiš­ské Vla­chy, deutsch: Wal­len­dorf (Wiki­pe­dia), lie­gen im Hornád-​Becken (spiss​kev​la​chy​.sk). Mit einer Flä­che von 42,21 km² zählt das Dorf 3.550 Ein­woh­ner. Es liegt auf einer Höhe von 389 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Sie ents­tan­den zu Beginn des 12. Jahr­hun­derts und gehör­ten im 14. Jahr­hun­dert zur Geme­in­schaft der Spi­šer Sach­sen. Ab 1412 waren sie für 360 Jah­re im pol­nis­chen Pfand. Im Jahr 1656 und 1862 wur­den Spiš­ské Vla­chy von gro­ßen Brän­den heim­ge­sucht. Im nörd­li­chen Teil des Kata­ster­ge­biets befin­det sich das ver­las­se­ne Dorf Dob­rá Voľa (spiss​kev​la​chy​.sk).

Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt vom 31. Mai 1243. Im Jahr 1900 wur­den in Spiš­ské Vla­chy meh­re­re Flachs­be­ar­be­i­tungs­bet­rie­be, eine Zie­ge­lei, eine Sch­mie­de­werks­tatt sowie eine Holz- und Ste­in­sä­ge geg­rün­det (spiss​kev​la​chy​.sk). Ein bede­uten­der Ein­he­i­mis­cher war Pro­fes­sor und Bis­chof Fran­ti­šek Ton­dra (spiss​kev​la​chy​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post