Zámky, Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rakúsko, Ľudská príroda, Umenie, Stavby, Fotografie, Parky, Záhrady

Barokový Schlosshof

skala
Hits: 2603

Schlosshof slúžilo ako prázdninové sídlo Habsburgovcov. Nachádza sa neďaleko od Devínskej Novej Vsi. Odporúčam prechádzku cez Cyklomost Slobody, bude to príjemná polhodinka.

Schlosshof je osada mestečka Engelhartstetten (schlosshof.cestovanie.biz) v Dolnom Rakúsku, v blízkosti Moravy a -rakúskej hranice (schlosshof.at). V 12. a 13. storočí sa zámok Hof uvádza ako pevnosť Hof, patriaca ku zámku Eckarstau (Wikipedia). Komplex je najväčším v Strednej Európe – viac ako 50 hektárov (schlosshof.cestovanie.biz). Patrí medzi najvýznamnejšie barokové Rakúska. Rozloha areálu presahuje 50 hektárov a zahŕňa samotný zámok, rozsiahle terasové a hospodársky dvor (schlosshof.at). Pôvod sídla siaha do 12. a 13. storočia, keď sa uvádza ako pevnosť Hof (Burg Hof), patriaca k panstvu Eckartsau. Strategická poloha na hranici území mala obranný význam (aeiou.at). Nachádzajú sa tu záhrady, všade je plno zelene. Okrem toho mini , priestor pre statok, , hospodárske zvieratá. Zámok Hof je najväčšou barokovou stavbou v Rakúsku. Jeho novodobá sa datuje od roku 1726, kedy naplnili želanie Eugena Savojského. Architektom bol Johann Lucas von Hildebrandt. Mária Terézia dostala tento zámok v roku 1755 ako dar. Koncom 19. storočia cisár František Jozef objekt prenechal ríšskej armáde (schlosshof.cestovanie.biz). Schlosshof sa stal miestom významných spoločenských udalostí, slávností a diplomatických stretnutí (austria.info).

Počas 2. svetovej objekt slúžil nemeckej armáde a od roku 1945 sovietskej (schlosshof.cestovanie.biz). Až do roku 1955. Dlhodobé vojenské využívanie spôsobilo výrazné poškodenie budov aj záhrad (schlosshof.at). Rekonštrukcia sa začala v roku 2002. Od roku 2005 je zámok sprístupnený verejnosti (schlosshof.cestovanie.biz). Významná ja Neptúnová fontána, zahŕňajú reprezentačné sály, banketovú sála, fresková výzdoba, zlaté štukové ornamenty. Konajú sa tu celoročne rôzne , napr. veľkonočné a vianočné , letné open-air , remeselné (mojerakusko.sk).

Záhrady zdobia , plastiky a pravidelne upravené partery. Súčasťou areálu je aj rozsiahly hospodársky dvor – Meierhof, ktorý slúžil na zabezpečenie chodu panstva a dnes prezentuje tradičné a historických plemien hospodárskych zvierat (schlosshof.at). Nachádza sa tu viac ako 200 zvierat vo zverníku, napr. osly, kone, ťavy, kozy, , pávy, alpaky, lamy, sliepky, prasiatka (schlosshof.at).

V záhradách v letných mesiacoch rozkvitá približne 35 000 kvetín. Zámocká záhrada ponúka aj pokojné zákutia vhodné na prechádzku či piknik v tieni stromov. Vybudované sú tu terasy podľa francúzskeho vzoru. V priebehu niekoľkých rokov vznikla pod vedením záhradného inžiniera Antona Zinnera jedna z najvýznamnejších barokových záhrad v nemecky hovoriacom priestore. Významnú súčasť výzdoby tvorí súbor sôch od sochára Johanna Christopha Madera (schlosshof.at). Okrem toho sa sa tu nachádza aj bylinková záhrada, regionálna záhrada štrte Weinviertel s lokálnymi rastlinami, záhrad maškŕt, záhrada rozmanitosti, záhrada ruží (schlosshof.at).

Schloss Hof served as a holiday residence of the Habsburg dynasty. It is located not far from Devínska Nová Ves. I recommend a walk across the Freedom Cycle Bridge (Cyklomost Slobody) – it is a pleasant half-hour stroll.

Schloss Hof is a district of the municipality of Engelhartstetten in Lower Austria, near the (March) River and the Slovak-Austrian border. In the 12th and 13th centuries it was mentioned as “Burg Hof,” a fortress belonging to the Eckartsau estate. Covering more than 50 hectares, the complex is one of the largest Baroque palace estates in Central Europe and ranks among Austria’s most significant Baroque monuments. The grounds include the palace itself, extensive terraced gardens, and a former agricultural estate.

The origins of the site date back to the 12th and 13th centuries, when it functioned as a fortified stronghold. Its strategic border location gave it defensive importance. Today, the area is characterized by lush greenery and landscaped gardens. There is also a small zoo, stables, horses, and various farm animals.

Schloss Hof is considered the largest Baroque palace complex in Austria. Its modern history began in 1726, when Prince Eugene of Savoy fulfilled his vision of a grand summer residence. The architect was Johann Lucas von Hildebrandt. In 1755, Maria Theresa received the palace as a gift. At the end of the 19th century, Emperor Franz Joseph I handed the property over to the imperial army. Schloss Hof became the venue for important social events, celebrations, and diplomatic meetings.

During World War II the complex was used by the German army and, from 1945 until 1955, by the Soviet army. The prolonged military use caused significant damage to the buildings and gardens. Restoration began in 2002, and since 2005 the palace has been open to the public.

A major highlight is the Neptune Fountain. The interiors include representative halls, a banqueting hall, fresco decorations, and gilded stucco ornaments. Throughout the year, various events are held here, including Easter and Christmas markets, summer open-air concerts, and craft festivals.

The gardens are adorned with fountains, sculptures, and carefully maintained parterres. The estate also includes the extensive Meierhof (manor farm), which once ensured the functioning of the estate and today showcases traditional crafts and historical breeds of farm animals. More than 200 animals can be found here, including donkeys, horses, camels, goats, sheep, peacocks, alpacas, llamas, chickens, and pigs.

In the summer months, approximately 35,000 flowers bloom in the gardens. The palace gardens also offer peaceful corners ideal for a walk or a picnic in the shade of trees. The terraces were designed in the French style. Within just a few years, under the direction of garden engineer Anton Zinner, one of the most significant Baroque gardens in the German-speaking world was created. An important part of the decoration is a sculptural ensemble by Johann Christoph Mader. The grounds also include a herb garden, a regional Weinviertel garden with local plants, a “tasting” garden, a garden of diversity, and a rose garden.

Schloss Hof diente als Feriensitz der Habsburger. Es befindet sich unweit von Devínska Nová Ves. Ich empfehle einen Spaziergang über die Fahrradbrücke „Cyklomost Slobody“ (Brücke der Freiheit) – es ist ein angenehmer halbstündiger Weg.

Schloss Hof ist ein Ortsteil der Marktgemeinde Engelhartstetten in Niederösterreich, nahe der March (Morava) und der slowakisch-österreichischen Grenze. Im 12. und 13. Jahrhundert wird Hof als „Burg Hof“ erwähnt, die zur Herrschaft Eckartsau gehörte. Mit einer Fläche von über 50 Hektar ist der Komplex einer der größten barocken Schlossanlagen Mitteleuropas und zählt zu den bedeutendsten Barockdenkmälern Österreichs. Das Areal umfasst das Schloss selbst, weitläufige Terrassengärten sowie den Wirtschaftshof.

Der Ursprung der Anlage reicht bis ins 12. und 13. Jahrhundert zurück, als sie als Festung Hof (Burg Hof) erwähnt wurde. Ihre strategische Lage an der Grenze hatte eine defensive Bedeutung. Heute prägen weitläufige Gärten und viel Grün die Umgebung. Zum Areal gehören zudem ein kleiner Tierpark, Stallungen, Pferde und verschiedene Nutztiere.

Schloss Hof gilt als die größte barocke Schlossanlage Österreichs. Seine neuzeitliche Geschichte beginnt 1726, als Prinz Eugen von Savoyen seinen Wunsch nach einem repräsentativen Sommersitz verwirklichte. Architekt war Johann Lucas von Hildebrandt. 1755 erhielt Maria Theresia das Schloss als Geschenk. Ende des 19. Jahrhunderts überließ Kaiser Franz Joseph I. das Anwesen der k.u.k. Armee. Schloss Hof wurde zum Schauplatz bedeutender gesellschaftlicher Ereignisse, Feste und diplomatischer Treffen.

Während des Zweiten Weltkriegs diente die Anlage der deutschen Wehrmacht und ab 1945 bis 1955 der sowjetischen Armee. Die langjährige militärische Nutzung führte zu erheblichen Schäden an Gebäuden und Gärten. Die Restaurierung begann 2002, und seit 2005 ist das Schloss wieder öffentlich zugänglich.

Besonders hervorzuheben ist der Neptunbrunnen. Die Innenräume umfassen repräsentative Säle, einen Festsaal, Fresken und vergoldete Stuckornamente. Das ganze Jahr über finden hier Veranstaltungen statt – darunter Oster- und Weihnachtsmärkte, Sommerkonzerte unter freiem Himmel und Handwerksfeste.

Die Gärten sind mit Brunnen, Skulpturen und regelmäßig gepflegten Parterres geschmückt. Zum Ensemble gehört auch der weitläufige Meierhof, der einst der Versorgung des Guts diente und heute traditionelle Handwerke sowie historische Nutztierrassen präsentiert. Mehr als 200 Tiere sind hier zu sehen, darunter Esel, Pferde, Kamele, Ziegen, Schafe, Pfaue, Alpakas, Lamas, Hühner und Schweine.

In den Sommermonaten blühen in den Gärten rund 35.000 Blumen. Die Schlossgärten bieten auch ruhige Ecken für Spaziergänge oder ein Picknick im Schatten der Bäume. Die Terrassen sind nach französischem Vorbild gestaltet. Unter der Leitung des Garteningenieurs Anton Zinner entstand innerhalb weniger Jahre eine der bedeutendsten barocken Gartenanlagen im deutschsprachigen Raum. Einen wesentlichen Bestandteil der Ausstattung bildet eine Skulpturensammlung des Bildhauers Johann Christoph Mader. Zudem gibt es einen Kräutergarten, einen regionalen Weinviertler Garten mit heimischen Pflanzen, einen Naschgarten, einen Garten der Vielfalt sowie einen Rosengarten.

TOP

Zámok

v Schlosshofe

 

,

Fotografické reportáže, Reportáže, Objekty, predmety a priestory, Reportáže zo Slovenska, Bratislavské reportáže, Umenie, Fotografie, Umelecké diela

Foto Slovakia

skala
Hits: 3361

Foto Slovakia je výstava a podujatie pre fotografov a nadšencov , profesionálov aj amatérov. Na jednom mieste sa stretávajú výrobcovia fototechniky, odborníci a fanúšikovia fotografie. Podujatie ponúka výstavu fotoaparátov, objektívov a príslušenstva, a diskusie so známymi fotografmi, workshopy a otvorený fotoateliér, praktické ukážky techník a fotografovania, možnosť vyskúšať si techniku (citylife.sk).

Foto Slovakia 2011 prebehla 21.-22.10.2011 v rovnakých priestoroch ako predtým. Veľmi som sa tešil na toto podujatie a úspešne som ho absolvoval. Prezentácie sa mi páčili, zdalo sa mi, že ich obsadenie bolo trochu viac regionálne. Aj tovar, ktorý bol ponúkaný sa mi zdal skromnejší. Každopádne teším sa opäť na ďalší ročník. Opäť bol prítomný Vrabko, užil som si Aleša Fremuta, Strobist Karola Srnca a Petra Praženku, Nepál Zuzany Minarovičovej.

Foto Slovakia 2010 sa uskutočnila v Dome kultúry Ružinov v Bratislave 22.-23.10.2010. Program bol bohatý, od stánkov s fototematikou, cez prednášky a prezentácie. Ja sám som navštívil viacero. Pamätám si veľmi dobre a rád si spomeniem na Martina Vrabka, ktorý nám hovoril o možnostiach svietenia a fotografovania modeliek. Poučná bola pre mňa aj prednáška o autorských právach v súvislosti s fotografiami. Niektoré prednášky boli venované skôr pre remeselnú zručnosť s fotografovaním, iné boli skôr cestovateľské, poznávacie. V strede, hlavnej haly bol priestor na fotografovanie modeliek, ktoré sa menili. Účasť bola veľmi vysoká, priestory DK Ružinov boli miestami pre takéto podujatie malé.

Foto Slovakia is an exhibition and event for photographers and photography enthusiasts, both professionals and amateurs. In one place, manufacturers of photographic equipment, experts, and fans of photography come together. The event offers an exhibition of cameras, lenses, and accessories, lectures and discussions with well-known photographers, workshops and an open photo studio, practical demonstrations of techniques and photography, and the opportunity to try out equipment (citylife.sk).

Foto Slovakia 2011 took place on October 21–22, 2011, in the same venue as before. I was very much looking forward to this event and attended it successfully. I enjoyed the presentations; it seemed to me that their lineup was somewhat more regionally oriented. The range of products on offer also appeared more modest. In any case, I am already looking forward to the next edition. Martin Vrabko was present again; I enjoyed Aleš Fremut, Strobist Karol Srnec, Peter Praženka, and Zuzana Minarovičová’s presentation about Nepal.

Foto Slovakia 2010 was held at the Ružinov House of Culture in on October 22–23, 2010. The program was rich, ranging from photography-related booths to lectures and presentations, several of which I attended personally. I remember very well—and fondly—Martin Vrabko, who spoke about lighting options and photographing models. A lecture on copyright issues related to photography was also very instructive for me. Some lectures focused more on technical craftsmanship in photography, while others were more travel- and exploration-oriented. In the center of the main hall, there was a space for photographing models, who rotated regularly. Attendance was very high, and at times the premises of the Ružinov House of Culture were too small for an event of this scale.

,

Krajina, Slovensko, Typ krajiny, Myjava, TOP, Polia, Fotografie

Kopaničiarsky región Myjava

skala
Hits: 4058

Myjavský región sa rozprestiera na Myjavskej pahorkatine a v podhorí Bielych Karpát. Hranica so Záhorím je zhruba v línii obcí Jablonica, Prietrž, Turá Lúka, Vrbovce (frndzalicafest.sk). Administratívne myjavský región zahŕňa okresy a časť okresu Nové Mesto nad Váhom (trencinregion.sk). Často sa označuje aj názvom Kopanice pre typické rozptýlené osídlenie v krajine (trencinregion.sk). Východ územia bol osídlený už v dobe slovanskej, ale kopcovitejší západ sa kolonizoval až od 13. storočia. V 16. – 17. storočí sa región pod vplyv valaskej kolonizácie z Kysúc. Vznikalo kopaničiarske osídlenie. získavali zvyčajne pomenovania podľa mien pôvodných obyvateľov. Typickou schopnosťou kopaničiarov bolo podomové obchodovanie, cestovanie za sezónnou prácou, ale aj do zámoria (frndzalicafest.sk). Sváko Ragan z Brezovej bol garbiar Marián Lacko (trencinregion.sk).

Kopaničiarsky spôsob života formoval miestnu kultúru – obyvatelia sa venovali najmä samozásobiteľskému poľnohospodárstvu, ovocinárstvu, chovu dobytka a remeslám, a známi boli aj svojou mobilitou, obchodovaním a sezónnou prácou mimo regiónu (muni.cz). Na Myjavu sa sťahovali v minulosti aj preto, aby sa boli v menšom nebezpečenstve napr. pred Turkami. V dnešnej dobe sa Myjava vyľudňuje, stáva sa z nej chatárska oblasť.

V myjavskej oblasti prevažovalo u obyvateľstvo evanjelického vierovyznania. Rozšírená bola výroba predmetov zo slamy, prútia a dreva ako aj pradenie. Výroba dreveného riadu, lyžičiek, soľničiek, variech a hračiek. Krajné je známa čipkárskou tradíciou. Rozvoj zaznamenalo súkenníctvo, rozšírená výroba plátna aj pytlikárstvo. Brezová pod Bradlom bola známa spracovaním kože (muni.cz).

Myjavu zdobí osobitná . Typické obydlia niekedy od seba vzdialené aj desiatky kilometrov sú zachované dodnes. Ľudovo povedané – žije sa tu doslova medzi karpatskými kopcami. Z tohto možno nehostinného kraja však vzišlo veľa významných osobností  – Zuzka Zguriška dala pejoratívny názov Myjave, Samuel a jeho vnuk Dušan Jurkovič, z Košarísk pochádza Milan Rastislav Štefánik, Ľudmila Podjavorinská z Bziniec a mnohí ďalší. Bošácka slivovica má viac ako 300-ročnú tradíciu. Za svoju výnimočnosť  vďačí  jedinečnej mikroklíme v Bošáckej doline. Pre milovníkov umenia je zasa tento región zosobnený v  garbiarovi Mariánovi Lackovi známom ako Sváko Ragan (trencinregion.sk).

Kopaničiarsku piesňovú tvorbu charakterizuje sklon k žartovnému prekáraniu, jemnej irónii a posmešku. Prevládajú piesne spievané pri kolektívnych zábavách. Vyskytujú sa tu však aj dlhé baladické piesne, regrútske a historické piesne. Významnými osobnosťami medzi ľudovými muzikantmi boli primáši Samko Dudík z Myjavy a Ján Petrucha z Priepasného (muni.cz).

Rastlinné zloženie zahŕňa dubovo-bukové i dubovo-hrabové , s umelo vysadenými porastami ihličnanov v niektorých častiach. Do regiónu zasahujú aj Chránené krajinné oblasti a , ktoré chránia bohatú biodiverzitu a prírodné prostredie (myjava.sk).

The Myjava region extends across the Myjava Hills and the foothills of the White Carpathians. The boundary with the region roughly follows the line of the villages Jablonica, Prietrž, Turá Lúka, and Vrbovce (frndzalicafest.sk). Administratively, the Myjava region includes the Myjava District and part of the Nové Mesto nad Váhom District (trencinregion.sk). It is often also referred to as Kopanice, a name derived from the characteristic scattered settlement pattern in the landscape (trencinregion.sk).

The eastern part of the area was settled as early as the Slavic period, while the more hilly western part was colonized only from the 13th century onward. In the 16th and 17th centuries, the region came under the influence of Wallachian colonization from Kysuce, which led to the development of dispersed homestead settlements. Villages usually received names based on the original settlers. A typical skill of the Kopanice inhabitants was peddling trade, travelling for seasonal work, and even migration overseas (frndzalicafest.sk). The famous character Sváko Ragan from Brezová was inspired by the tanner Marián Lacko (trencinregion.sk).

The Kopanice way of life shaped local culture – residents were mainly engaged in subsistence agriculture, fruit growing, livestock breeding, and crafts. They were also known for their mobility, trading activities, and seasonal work outside the region (muni.cz). In the past, people also moved to the Myjava area to reduce the risk of danger, for example from Ottoman incursions. Today, the region is experiencing depopulation and is increasingly becoming a recreational cottage area.

In the Myjava area, the population was predominantly of the Evangelical (Lutheran) faith. The production of items made from straw, wicker, and wood was widespread, as was spinning. Crafts included the manufacture of wooden utensils, spoons, salt cellars, ladles, and toys. The village of Krajné is known for its lace-making tradition. Cloth-making flourished, along with the production of linen and small textile goods, while Brezová pod Bradlom was renowned for leather processing (muni.cz).

The Myjava region is distinguished by its unique architecture. Typical dwellings, sometimes separated by distances of several kilometers, have been preserved to this day. Colloquially speaking, life here is lived literally among the Carpathian hills. From this seemingly inhospitable landscape emerged many notable figures: Zuzka Zguriška, who gave Myjava a pejorative literary label; Samuel Jurkovič and his grandson Dušan Jurkovič; Milan Rastislav Štefánik, born in Košariská; Ľudmila Podjavorinská from Bzince; and many others. Bošáca plum brandy has a tradition spanning more than 300 years, owing its exceptional quality to the unique microclimate of the Bošáca Valley. For art lovers, the region is also personified by the tanner Marián Lacko, known as Sváko Ragan (trencinregion.sk).

Kopanice folk songs are characterized by a tendency toward playful teasing, gentle irony, and mockery. Songs performed at collective festivities predominate, but long ballads, recruiting songs, and historical songs are also found. Prominent folk musicians included the lead fiddlers Samko Dudík from Myjava and Ján Petrucha from Priepasné (muni.cz).

The vegetation consists mainly of oak–beech and oak–hornbeam forests, with artificially planted conifer stands in some areas. The region also includes parts of the White Carpathians and Little Carpathians Protected Landscape Areas, which safeguard rich biodiversity and natural environments (myjava.sk).

Niektoré myjavské lokality:

, , ,

Krajina, Zahraničie, Mestá, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Ľudská príroda, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Stavby, Fotografie, Parky

Brno

skala
Hits: 1148

je metropolou Moravy, je druhým najväčším mestom Českej republiky. Žije tu približne 400 000 obyvateľov (Wikipedia) na ploche 230 km2 (mendelu.cz). Leží pri sútoku Svratky a Svitavy, v predhorí -moravskej vysočiny (Encyclopedia Britannica). Prvá písomná zmienka o Brne je z roku 1091. Historické názvy: Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. Slovo Brno je odvodené od brn – hlina, brnný znamená hlinený. V hantec jazyku je Brno pomenované ako Brnisko, Bryncl, ale aj Štatl (Wikipedia). Mesto má strategickú polohu v srdci Európy a veľké medzinárodné letisko. Disponuje množstvom autobusových a vlakových staníc, čo umožňuje jednoduché cestovanie do ďalších európskych destinácií. v meste je tiež veľmi pohodlná. Brnenské výstavisko funguje od roku 1928. Každoročne sa tu konajú veľtrhy zamerané na vedu, techniku, cestovanie, kultúru a ďalšie oblasti. Jednou z najzaujímavejších častí je sekcia vedy a techniky, kde možno vidieť najnovšie inovácie v IT, robotike a podobných odboroch. Súčasťou sú aj a špeciálne programy pre (alexstaff.agency). Brno je významným vzdelávacím centrom, nachádza sa tu viacero univerzít a vysokých škôl (Wikipedia). 

Brno bolo historicky hlavným mestom Moravy od stredoveku až do roku 1948 (Wikipedia). V stredoveku bolo mesto opevnené (discoverczech.com). Nad mestom sa čnie hrad Špilberk (Wikipedia). Brniansky hrad Špilberk vznikol v 13. storočí a počas posledných 700 rokov slúžil rôznym účelom. Najprv bol kráľovským hradom a sídlom moravských markgrófov. Neskôr sa rozrástol na významnú vojenskú pevnosť, ktorá mala chrániť Brno. Koncom 18. storočia sa zmenil na väzenie pre najťažších zločincov a politických väzňov -Uhorska. V roku 1960 sa Špilberk stal sídlom Múzea mesta Brna (travelinculture.com). Rímskokatolícka katedrála svätých Petra a Pavla stojí na brnianskom vrchu Petrov. Zvláštnosťou je, že zvon bije o 11:00 – čo je pripomienka švédskeho obliehania počas Tridsaťročnej a legendy, podľa ktorej sa obyvatelia dohodli, že poludňajší zvon bude zvoniť o hodinu skôr – čo malo prispieť k obrane mesta. Brno má astronomické hodiny – tzv. chronometer, čierny obelisk na Námestí slobody. Každý deň o 11:00 vypustí sklenenú guľôčku z jedného zo štyroch otvorov – šťastný divák si ju môže chytiť a odniesť ako suvenír. Na ktorom mieste sa objaví, však nie je možné predvídať (travelinculture.com). Brnianska Stará radnica s gotickou vežičkou prestala slúžiť svojmu pôvodnému účelu v roku 1935 a dnes je z nej galéria. Dominantou je impozantná Parnasova fontána od Johanna Bernharda Fischera von Erlacha. Socha „Spravedlnost“ na Moravskom námestí znázorňuje muža dvíhajúceho ťažký blok (travelinculture.com). Moravské námestie patrí medzi najrozsiahlejšie námestia v Brne. Okrem iného sa tu nachádza 8-metrová jazdecká socha Jošta Luxemburského od Jaroslava Rónu, prezývaná „Odvaha“ (gotobrno.cz). Pod parkom na Žltom kompci neďaleko od centra sa nachádzajú vodojemy, ktoré nemajú v Európe obdoby. Je to skvelý priestor pre , koncery, vizuálne projekcie (gotobrno.cz). Brno disponuje aj zoologickou záhradou, od roku 1953 (gotobrno.cz).

Na Námestí slobody nájdete aj Morový stĺp z roku 1689 (travelinculture.com). Brnianska kostnica je však s približne 50 000 kostrami najväčšia v Česku a druhá najväčšia v Európe – po parížskych katakombách. Kostnica pri kostole svätého Jakuba vznikla v 17. storočí a rozširovala sa v 18. storočí. Pre nedostatok miesta na cintoríne sa hroby po niekoľkých rokoch otvárali a kosti sa premiestňovali do kostnice, aby vznikol priestor pre nových zosnulých. V roku 1784 cisár Jozef II. cintorín pri svätom Jakubovi zrušil – a kostnica upadla do zabudnutia. Znovuobjavená bola až v roku 2001 (travelinculture.com). Zaujímavosťou je trhové námestie Zelný trh (Zelňák) v centre s historickými podzemnými chodbami pod ním (Wikipedia). Brna: genetik Gregor Mendel, spisovateľ Milan Kundera a Bohumil Hrabal, hudobný skladateľ Leoš Janáček, herec a dramatik Arnošt Goldflam a Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat sa nachádza na Drobného ulici v Brne. Je pobočkou Muzea Brněnska. Patrí ku nej aj záhrada. Majiteľ Alfred Löw-Beer v roku 1929 daroval hornú časť pozemku svojej dcére, ktorá si na ňom postavila rodinný dom, vilu Tugendhat (vilalowbeer.cz). V 19. storočí tu stály záhradné , vinohrad a záhrada. V roku 1903 tu dal postaviť Moriz Fuhrmann rodinnú vilu. V roku 1913 dal vilu Alfred Löw-Beer čiastočne upraviť. V roku 1940 zabavili vilu a sídlilo tu gestapo. Po vojne tu krátko fungoval Americký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt fungoval ako Masarykov študentský (vilalowbeer.cz).

Od 50-tych rokov do konca 20. storočia spravená iba čiastočná oprava strechy, inštalácie nového kotla a ústredného kúrenia. Ku pamiatkovej obnove došlo v máji 2013 a trvala do decembra 2014. Súčasťou boli mnohé remeselné interiérové práce. Rekonštruovaný bol aj záhradný dom, tzv. „Colnica“. Záhrada bola pretvorená do podoby z 30-tych rokov 20. storočia. (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Pôvodným názov pre Lužánky je Augarten, v hantecu Augec. Leží v nadmorskej výške 214 metrov nad morom (Wikipedia). Lužánky sú prvým verejný parkom v Česku (gotobrno.cz). S rozlohou 22 hektárov je najväčším brnenským parkom (brna.cz). V 16. storočí bol v tomto priestore hospodársky dvorec (Informačná tabuľa). Založený bol v roku 1786 ako jeden z prvých verejných parkov v strednej Európe (gotobrno.cz). Avšak prvé zmienky o Lužánkach sú z 13. storočia, kedy Niger venoval lužnú lúku s hospodárskym dvorcom neďaleko hradieb herburskému kláštoru. V 16. storočí tento majetok prevzali jezuiti a v 18. storočí tu postavili kaplnku a okrasnú záhradu (Wikipedia). Záhrada vznikla na území pôvodnej lužnej pri Ponávke. Jej autorom bol cisársky záhradník Franz Bissinger, ktorý ju osadil do francúzskeho štýlu (brna.cz). Pomenovanie pochádza od pôvodných lužných lesov, ktoré tu kedysi rástli (Informačná tabuľa).

Uprostred parku sa nachádza novorenesančný Pavilon, kde sa aj dnes konajú plesy, koncerty, a . Dnes je známy aj pod názvom Kasino a plní aj funkciu detského centra voľného času. Súčasná podoba parku pochádza z roku 1840 a jej autorom je Antonín Šebánek (gotobrno.cz). Šebánek zmenil ráz na park anlického prírodného štýlu. Park rozšíril na 22.3 ha, stal sa mestským korzom, výletným miestom a miestom kultúrnym a spoločenským (brna.cz). Koncom 19. storočia boli v Lužánkach zastúpené všetky druhy drevín, ktoré sa vyskytujú na Morave (Informačná tabuľa). Lužánky sú aj dnes športovým a spoločenským centrom (gotobrno.cz).  Park je kultúrnou pamiatkou (Wikipedia). Súčasná podoba parku je výsledkom rekonštrukcie z rokov 1991 – 2012 podľa Ivana Otrubu (Otruba). V rokoch 1978, 2015 – 2016 ornitológovia zaznamenali v parku 72 druhov vtákov, z toho 29 hniezdniacich (Černý, Šebela). V roku 2004 bolo v parku vybudované umelé koryto Ponávky, ktorá kedysi cez park tiekla. Dnes je jej tok zvedený do potrubia, ktoré skrýva val tiahnuci sa vedľa Drobného (jecool.net).

Brno is the metropolis of Moravia and the second largest city of the Czech Republic. Approximately 400,000 inhabitants live here (Wikipedia) on an area of 230 km² (mendelu.cz). It lies at the confluence of the Svratka and Svitava rivers, in the foothills of the Bohemian-Moravian Highlands (Encyclopedia Britannica). The first written mention of Brno dates back to 1091. Historical names include Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. The word Brno is derived from “brn” – clay; “brnný” means clayey. In the Hantec slang, Brno is called Brnisko, Bryncl, or Štatl (Wikipedia). The city has a strategic position in the heart of Europe and a large international airport. It has many bus and train stations, which allows easy travel to other European destinations. Transportation within the city is also very convenient.

The Brno Exhibition Centre has been operating since 1928. Every year, trade fairs focused on science, technology, travel, culture, and other areas are held here. One of the most interesting parts is the science and technology section, where visitors can see the newest innovations in IT, robotics, and similar fields. Concerts and special programs for children are also included (alexstaff.agency). Brno is an important educational center, home to several universities and colleges (Wikipedia).

Historically, Brno was the capital of Moravia from the Middle Ages until 1948 (Wikipedia). In the Middle Ages, the city was fortified (discoverczech.com). Above the city rises Špilberk Castle (Wikipedia). Špilberk was founded in the 13th century and has served various purposes over the last 700 years. First, it was a royal castle and the seat of the Margraves of Moravia. Later, it grew into a major military fortress designed to protect Brno. At the end of the 18th century, it was turned into a prison for the worst criminals and political prisoners of the Austro-Hungarian Empire. In 1960, Špilberk became the seat of the Brno City Museum (travelinculture.com).

The Roman Catholic Cathedral of Saints Peter and Paul stands on Petrov Hill. Its uniqueness lies in the fact that the bell rings at 11:00 – a reminder of the Swedish siege during the Thirty Years‘ War and a legend saying that locals agreed the noon bell would ring an hour earlier, which was meant to help in the city’s defense. Brno has an astronomical clock – a chronometer, a black obelisk on Freedom Square. Every day at 11:00 it releases a glass marble from one of four openings – a lucky viewer may catch it and take it home as a souvenir. However, it is impossible to predict which opening it will fall from (travelinculture.com).

The Old Town Hall with a Gothic turret stopped serving its original purpose in 1935 and today it is a gallery. A dominant landmark of the square is the impressive Parnas Fountain by Johann Bernhard Fischer von Erlach. The statue “Justice” on Moravian Square depicts a man lifting a heavy block (travelinculture.com). Moravian Square is one of the largest squares in Brno. Among other things, it features the 8-meter equestrian statue of Jošt of Luxembourg by Jaroslav Róna, nicknamed “Courage” (gotobrno.cz).

Under the park on Yellow Hill near the center are water reservoirs unlike any others in Europe. It is an excellent space for art, concerts, and visual projections (gotobrno.cz). Brno also has a , established in 1953 (gotobrno.cz).

On Freedom Square you can also find the Plague Column from 1689 (travelinculture.com). The Brno ossuary, with approximately 50,000 skeletons, is the largest in the Czech Republic and the second largest in Europe after the Paris catacombs. The ossuary by the Church of St. James was created in the 17th century and expanded in the 18th century. Due to lack of space in the cemetery, graves were opened after several years and the bones were moved to the ossuary to make room for new burials. In 1784, Emperor Joseph II abolished the cemetery by St. James – and the ossuary fell into oblivion. It was rediscovered only in 2001 (travelinculture.com). The market square Zelný trh (Zelňák) in the center is interesting due to the historic underground passageways beneath it (Wikipedia).

Famous personalities of Brno: geneticist Gregor Mendel, writers Milan Kundera and Bohumil Hrabal, composer Leoš Janáček, actor and playwright Arnošt Goldflam, and actor Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat

Villa Tugendhat is located on Drobného Street in Brno. It is a branch of the Brno Museum. It also includes a garden. Owner Alfred Löw-Beer donated the upper part of the property to his daughter in 1929, who built a family house there – Villa Tugendhat (vilalowbeer.cz). In the 19th century, garden houses, a vineyard, and a garden stood here. In 1903, Moriz Fuhrmann built a family villa on the site. In 1913, Alfred Löw-Beer partially modified it. In 1940, the villa was seized by the Germans and housed the Gestapo. After the war, the American Institute briefly operated here. From 1954 to 2012 the building served as the Masaryk Student Dormitory (vilalowbeer.cz).

From the 1950s to the end of the 20th century, only minor repairs were carried out, such as roof improvements and installation of a new boiler and central heating. Monument restoration took place from May 2013 to December 2014, including many craft interior works. The garden house, called the “Customs House,” was also restored. The garden was redesigned to its form from the 1930s (vilalowbeer.cz).

Lužánky

The original name for Lužánky is Augarten, in Hantec: Augec. It lies at an elevation of 214 meters above sea level (Wikipedia). Lužánky is the first public park in Czechia (gotobrno.cz). With an area of 22 hectares, it is the largest park in Brno (brna.cz). In the 16th century, there was an agricultural estate on this site (information board). The park was established in 1786 as one of the first public parks in Central Europe (gotobrno.cz). However, the first mentions date back to the 13th century, when Niger donated a wet meadow with a farm near the city walls to the Herbertine monastery. In the 16th century, the Jesuits took over the property, and in the 18th century they built a chapel and ornamental garden (Wikipedia).

The garden was created on what used to be a floodplain meadow near the Ponávka. Its designer was imperial gardener Franz Bissinger, who arranged it in French style (brna.cz). The name comes from the original floodplain forests that once grew here (information board).

In the middle of the park stands a Neo-Renaissance Pavilion, where balls, concerts, celebrations, and exhibitions take place even today. Today it is also known as the Casino and serves as a children’s leisure center. The present form of the park dates back to 1840, designed by Antonín Šebánek (gotobrno.cz). Šebánek transformed the garden into a park in the English landscape style. He expanded it to 22.3 hectares, and it became a city promenade, excursion area, and cultural and social place (brna.cz). At the end of the 19th century, every tree species occurring in Moravia was represented in Lužánky (information board).

Lužánky is still a sports and social center (gotobrno.cz). The park is a cultural monument (Wikipedia). Its present appearance is the result of reconstruction between 1991 and 2012 based on designs by Ivan Otruba (Otruba). In 1978 and 2015–2016, ornithologists recorded 72 bird species in the park, 29 of them nesting (Černý, Šebela). In 2004, an artificial channel of the Ponávka River was built in the park; the river itself is now led through a pipe hidden in an embankment along Drobného Street (jecool.net).

Brno je metropolí Moravy a druhým největším městem České republiky. Žije zde přibližně 400 000 obyvatel (Wikipedia) na ploše 230 km² (mendelu.cz). Leží u soutoku Svratky a Svitavy, v podhůří Českomoravské vrchoviny (Encyclopedia Britannica). První písemná zmínka o Brně pochází z roku 1091. Historické názvy: Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. Slovo Brno je odvozeno od „brn“ – hlína, „brnný“ znamená hliněný. V hantecu se Brno nazývá Brnisko, Bryncl nebo také Štatl (Wikipedia). Město má strategickou polohu v srdci Evropy a velké mezinárodní letiště. Má mnoho autobusových a vlakových nádraží, což umožňuje snadné cestování do dalších evropských destinací. Doprava ve městě je rovněž velmi pohodlná.

Brněnské výstaviště funguje od roku 1928. Každoročně se zde konají veletrhy zaměřené na vědu, techniku, cestování, kulturu a další obory. Jednou z nejzajímavějších částí je sekce vědy a techniky, kde je možné vidět nejnovější inovace v IT, robotice a podobných odvětvích. Součástí jsou také koncerty a speciální programy pro děti (alexstaff.agency). Brno je významným vzdělávacím centrem, nachází se zde několik univerzit a vysokých škol (Wikipedia).

Brno bylo historicky hlavním městem Moravy od středověku až do roku 1948 (Wikipedia). Ve středověku bylo město opevněné (discoverczech.com). Nad městem se tyčí hrad Špilberk (Wikipedia). Brněnský hrad Špilberk vznikl ve 13. století a během posledních 700 let sloužil různým účelům. Nejprve byl královským hradem a sídlem moravských markrabat. Později se rozrostl na významnou vojenskou pevnost, která měla chránit Brno. Koncem 18. století se změnil na vězení pro nejtěžší zločince a politické vězně Rakousko-Uherska. V roce 1960 se Špilberk stal sídlem Muzea města Brna (travelinculture.com).

Římskokatolická katedrála svatých Petra a Pavla stojí na brněnském vrchu Petrov. Zvláštností je, že zvon odbíjí v 11:00 – což je připomínka švédského obléhání během třicetileté války a legendy, podle níž se obyvatelé dohodli, že polední zvon bude zvonit o hodinu dříve – což mělo přispět k obraně města. Brno má astronomické hodiny – tzv. chronometr, černý obelisk na Náměstí svobody. Každý den v 11:00 vypustí skleněnou kuličku z jednoho ze čtyř otvorů – šťastný divák si ji může chytit a odnést jako suvenýr. Nelze však předvídat, odkud vypadne (travelinculture.com).

Brněnská Stará radnice s gotickou věžičkou přestala sloužit svému původnímu účelu v roce 1935 a dnes je z ní galerie. Dominantou náměstí je impozantní Parnasova kašna od Johanna Bernharda Fischera von Erlacha. Socha „Spravedlnost“ na Moravském náměstí znázorňuje muže zvedajícího těžký blok (travelinculture.com). Moravské náměstí patří mezi nejrozsáhlejší náměstí v Brně. Nachází se zde i 8metrová jezdecká socha Jošta Lucemburského od Jaroslava Róny, přezdívaná „Odvaha“ (gotobrno.cz).

Pod parkem na Žlutém kopci nedaleko centra se nacházejí vodojemy, které nemají v Evropě obdoby. Využívají se pro umění, koncerty a vizuální projekce (gotobrno.cz). Brno disponuje také zoologickou zahradou, založenou roku 1953 (gotobrno.cz).

Na Náměstí svobody najdete také Morový sloup z roku 1689 (travelinculture.com). Brněnská kostnice je však s přibližně 50 000 kostrami největší v Česku a druhá největší v Evropě – po pařížských katakombách. Kostnice u kostela svatého Jakuba vznikla v 17. století a rozšiřovala se v 18. století. Z důvodu nedostatku místa na hřbitově se hroby po několika letech otevíraly a kosti se přesouvaly do kostnice, aby vznikl prostor pro nové zemřelé. V roce 1784 císař Josef II. zrušil hřbitov u sv. Jakuba – a kostnice upadla v zapomnění. Znovuobjevena byla až v roce 2001 (travelinculture.com). Zajímavostí je tržní náměstí Zelný trh (Zelňák) v centru s historickými podzemními chodbami pod ním (Wikipedia).

Osobnosti Brna: genetik Gregor Mendel, spisovatelé Milan Kundera a Bohumil Hrabal, hudební skladatel Leoš Janáček, herec a dramatik Arnošt Goldflam a Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat se nachází na ulici Drobného v Brně. Je pobočkou Muzea Brněnska. Patří k ní také zahrada. Majitel Alfred Löw-Beer v roce 1929 daroval horní část pozemku své dceři, která si na něm postavila rodinný dům – vilu Tugendhat (vilalowbeer.cz). V 19. století zde stály zahradní domky, a zahrada. Roku 1903 zde nechal Moriz Fuhrmann postavit rodinnou vilu. V roce 1913 dal Alfred Löw-Beer vilu částečně upravit. V roce 1940 vilu zabavili Němci a sídlilo zde gestapo. Po válce zde krátce fungoval Americký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt sloužil jako Masarykův studentský domov (vilalowbeer.cz).

Od 50. let do konce 20. století se provedly pouze menší opravy, například střecha či instalace nového kotle a ústředního topení. K památkové obnově došlo od května 2013 do prosince 2014. Součástí bylo mnoho řemeslných interiérových prací. Rekonstruován byl také zahradní dům, tzv. „Celnice“. Zahrada byla upravena do podoby z 30. let 20. století (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Původní název pro Lužánky je Augarten, v hantecu Augec. Leží v nadmořské výšce 214 metrů (Wikipedia). Lužánky jsou prvním veřejným parkem v Česku (gotobrno.cz). S rozlohou 22 hektarů jsou největším brněnským parkem (brna.cz). V 16. století zde stál hospodářský dvůr (informační tabule). Založeny byly v roce 1786 jako jeden z prvních veřejných parků ve střední Evropě (gotobrno.cz). První zmínky však pocházejí již ze 13. století, kdy Niger daroval lužní louku s dvorem herburskému klášteru. V 16. století majetek převzali jezuité a v 18. století zde postavili kapli a okrasnou zahradu (Wikipedia).

Zahrada vznikla na území původní lužní louky u Ponávky. Jejím autorem byl císařský zahradník Franz Bissinger, který ji osadil do francouzského stylu (brna.cz). Název pochází od původních lužních lesů, které zde kdysi rostly (informační tabule).

Uprostřed parku stojí novorenesanční Pavilon, kde se dodnes konají plesy, koncerty, slavnosti a výstavy. Dnes je znám také jako Kasino a slouží jako dětské centrum volného času. Současná podoba parku pochází z roku 1840 a jejím autorem je Antonín Šebánek (gotobrno.cz). Šebánek změnil charakter zahrady na park anglického přírodního stylu. Park rozšířil na 22,3 ha, stal se městským korzem, výletním místem a prostorem kulturním a společenským (brna.cz). Koncem 19. století byly v Lužánkách zastoupeny všechny druhy dřevin vyskytujících se na Moravě (informační tabule).

Lužánky jsou i dnes sportovním a společenským centrem (gotobrno.cz). Park je kulturní památkou (Wikipedia). Současná podoba je výsledkem rekonstrukce z let 1991–2012 podle Ivana Otruby (Otruba). V letech 1978 a 2015–2016 zaznamenali ornitologové v parku 72 druhů ptáků, z toho 29 hnízdících (Černý, Šebela). V roce 2004 bylo v parku vybudováno umělé koryto Ponávky; její proud je dnes sveden do potrubí skrytého v valu vedle ulice Drobného (jecool.net).

Brünn (Brno) ist die Metropole Mährens und die zweitgrößte Stadt der Tschechischen Republik. Hier leben etwa 400.000 Einwohner (Wikipedia) auf einer Fläche von 230 km² (mendelu.cz). Die Stadt liegt am Zusammenfluss von Svratka (Schwarzach) und Svitava (Zwitta) im Vorland der Böhmisch-Mährischen Höhe (Encyclopedia Britannica). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1091. Historische Bezeichnungen: Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. Das Wort Brno leitet sich von „brn“ – Ton – ab; „brnný“ bedeutet tonhaltig. Im Hantec-Slang heißt Brno Brnisko, Bryncl oder Štatl (Wikipedia). Die Stadt hat eine strategische Lage im Herzen Europas und einen großen internationalen Flughafen. Zahlreiche Bus- und Bahnhöfe ermöglichen eine einfache Reise in weitere europäische Ziele. Auch der öffentliche Verkehr in der Stadt ist sehr bequem.

Das Brünner Messegelände existiert seit 1928. Jedes Jahr finden hier Messen zu Wissenschaft, Technik, Reisen, Kultur und weiteren Themen statt. Besonders interessant ist der Bereich für Wissenschaft und Technik, in dem man die neuesten Innovationen aus IT, Robotik und ähnlichen Bereichen sehen kann. Bestandteil sind auch Konzerte und spezielle Programme für Kinder (alexstaff.agency). Brünn ist ein bedeutendes Bildungszentrum mit mehreren Universitäten und Hochschulen (Wikipedia).

Historisch war Brünn von dem Mittelalter bis 1948 die Hauptstadt Mährens (Wikipedia). Im Mittelalter war die Stadt befestigt (discoverczech.com). Über der Stadt erhebt sich die Burg Spielberg (Špilberk) (Wikipedia). Sie entstand im 13. Jahrhundert und diente in den letzten 700 Jahren verschiedenen Zwecken. Zunächst war sie eine königliche Burg und Sitz der mährischen Markgrafen. Später wurde sie zu einer wichtigen Militärfestung ausgebaut, die Brünn schützen sollte. Ende des 18. Jahrhunderts wurde sie zu einem Gefängnis für Schwerverbrecher und politische Gefangene der österreichisch-ungarischen Monarchie. 1960 wurde sie zum Sitz des Brünner Stadtmuseums (travelinculture.com).

Die römisch-katholische Kathedrale der Heiligen Peter und Paul steht auf dem Petersberg (Petrov). Eine Besonderheit besteht darin, dass die Glocke bereits um 11:00 Uhr läutet – als Erinnerung an die schwedische Belagerung während des Dreißigjährigen Krieges. Der Legende zufolge vereinbarten die Bewohner, den Mittagsschlag eine Stunde früher ertönen zu lassen, um zur Verteidigung der Stadt beizutragen. Brünn hat eine astronomische Uhr – einen Chronometer, einen schwarzen Obelisken auf dem Freiheitsplatz. Jeden Tag um 11:00 Uhr lässt er eine Glaskugel aus einer von vier Öffnungen fallen – ein glücklicher Besucher kann sie fangen und als Souvenir behalten. Wo sie erscheint, ist jedoch unvorhersehbar (travelinculture.com).

Das Alte Rathaus mit seinem gotischen Türmchen verlor 1935 seine ursprüngliche Funktion und dient heute als Galerie. Eine Dominante des Platzes ist der imposante Parnas-Brunnen von Johann Bernhard Fischer von Erlach. Die Statue „Gerechtigkeit“ auf dem Mährischen Platz zeigt einen Mann, der einen schweren Block hebt (travelinculture.com). Der Mährische Platz gehört zu den größten Plätzen Brünns. Zu finden ist dort auch die 8 Meter hohe Reiterstatue von Johann von Luxemburg (Jošt), geschaffen von Jaroslav Róna und „Mut“ genannt (gotobrno.cz).

Unter dem Park am Gelben Hügel (Žlutý kopec) nahe dem Zentrum befinden sich Wasserreservoire, die in Europa einzigartig sind. Sie dienen heute als Raum für Kunst, Konzerte und visuelle Projektionen (gotobrno.cz). Brünn besitzt auch einen Zoologischen Garten, gegründet 1953 (gotobrno.cz).

Auf dem Freiheitsplatz befindet sich auch die Pestsäule von 1689 (travelinculture.com). Das Brünner Beinhaus mit etwa 50.000 Skeletten ist das größte in Tschechien und das zweitgrößte in Europa nach den Pariser Katakomben. Das Beinhaus bei der Jakobskirche entstand im 17. Jahrhundert und wurde im 18. Jahrhundert erweitert. Wegen Platzmangels auf dem Friedhof wurden Gräber nach einigen Jahren geöffnet und die Gebeine in das Beinhaus übertragen. 1784 ließ Kaiser Josef II. den Friedhof bei St. Jakob aufheben – und das Beinhaus geriet in Vergessenheit. Erst 2001 wurde es wiederentdeckt (travelinculture.com). Eine Besonderheit ist der Marktplatz Zelný trh („Kohlmarkt“) im Zentrum mit historischen unterirdischen Gängen (Wikipedia).

Berühmte Persönlichkeiten Brünns: der Genetiker Gregor Mendel, die Schriftsteller Milan Kundera und Bohumil Hrabal, der Komponist Leoš Janáček, der Schauspieler und Dramatiker Arnošt Goldflam sowie Bolek Polívka (Wikipedia).

Villa Tugendhat

Die Villa Tugendhat befindet sich in der Drobného-Straße in Brünn. Sie ist eine Außenstelle des Museums der Region Brünn. Zur Villa gehört auch ein Garten. Eigentümer Alfred Löw-Beer schenkte 1929 den oberen Teil des Grundstücks seiner Tochter, die darauf die Familienvilla – die Villa Tugendhat – errichtete (vilalowbeer.cz). Im 19. Jahrhundert standen hier Gartenhäuser, ein Weinberg und ein Garten. 1903 ließ Moriz Fuhrmann eine Familienvilla erbauen. 1913 ließ Alfred Löw-Beer das Gebäude teilweise umbauen. 1940 beschlagnahmten die Deutschen die Villa, und die Gestapo war dort untergebracht. Nach dem Krieg befand sich dort kurz das American Institute. Von 1954 bis 2012 diente das Gebäude als Masaryk-Studentenwohnheim (vilalowbeer.cz).

Von den 1950er-Jahren bis zum Ende des 20. Jahrhunderts wurden nur kleinere Reparaturen durchgeführt – unter anderem am Dach, sowie die Installation eines neuen Kessels und Zentralheizsystems. Eine denkmalpflegerische Restaurierung fand von Mai 2013 bis Dezember 2014 statt. Zahlreiche kunsthandwerkliche Innenarbeiten wurden ausgeführt. Auch das Gartenhaus, die sogenannte „Zollstation“, wurde restauriert. Der Garten wurde in den Zustand der 1930er Jahre zurückversetzt (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Der ursprüngliche Name für Lužánky lautet Augarten, im Hantec-Slang Augec. Der Park liegt auf 214 m ü. M. (Wikipedia). Lužánky ist der älteste öffentliche Park Tschechiens (gotobrno.cz). Mit 22 Hektar ist er der größte Park Brünns (brna.cz). Im 16. Jahrhundert befand sich hier ein Wirtschaftshof (Informationstafel). Der Park wurde 1786 als einer der ersten öffentlichen Parks Mitteleuropas angelegt (gotobrno.cz). Erste Erwähnungen reichen jedoch bis ins 13. Jahrhundert zurück, als Niger eine Auenwiese mit Wirtschaftshof nahe den Stadtmauern dem Herburtinerkloster schenkte. Im 16. Jahrhundert übernahmen die Jesuiten den Besitz und errichteten im 18. Jahrhundert eine Kapelle und einen Ziergarten (Wikipedia).

Der Garten entstand auf einer ehemaligen Auenwiese am Fluss Ponávka. Sein Gestalter war der kaiserliche Gärtner Franz Bissinger, der ihn im französischen Stil anlegte (brna.cz). Der Name stammt von den ursprünglichen Auenwäldern, die hier einst wuchsen (Informationstafel).

In der Mitte des Parks steht ein neorenaissance Pavillon, in dem bis heute Bälle, Konzerte, Feste und Ausstellungen stattfinden. Er ist auch unter dem Namen Kasino bekannt und dient als Zentrum für Kinderfreizeit. Die heutige Form des Parks stammt aus dem Jahr 1840 und wurde von Antonín Šebánek gestaltet (gotobrno.cz). Šebánek verwandelte den Garten in einen Park im englischen Landschaftsstil. Er erweiterte ihn auf 22,3 ha, und er wurde zur Stadtpromenade, zum Ausflugsziel sowie zu einem kulturellen und gesellschaftlichen Zentrum (brna.cz). Ende des 19. Jahrhunderts waren im Park alle Baumarten vertreten, die in Mähren vorkommen (Informationstafel).

Lužánky ist bis heute ein sportliches und gesellschaftliches Zentrum (gotobrno.cz). Der Park steht unter Denkmalschutz (Wikipedia). Sein heutiges Aussehen ist das Ergebnis einer Rekonstruktion von 1991 bis 2012 nach Plänen von Ivan Otruba (Otruba). In den Jahren 1978 sowie 2015–2016 verzeichneten Ornithologen 72 Vogelarten im Park, davon 29 brütende (Černý, Šebela). 2004 wurde im Park ein künstliches Flussbett der Ponávka gebaut; ihr Wasserlauf wird heute in einem Rohr entlang der Drobného-Straße geführt (jecool.net).

TOP

Brno

Lužánky

Vila Tugendhat

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Príroda, Rastliny, Rakúsko, Mestá, Stromy, Skaly, Organizmy, Biotopy, Fotografie, Rieky, Rakúske mestá, Mokrade

Hainburg an der Donau

skala
Hits: 6054

an der Donau je historické mesto v Dolnom Rakúsku, nachádzajúce sa na pravom brehu Dunaja medzi Viedňou a Bratislavou. Je najvýchodnejším mestom Rakúska (Wikipedia). Leží v oblasti známej ako Industrieviertel, približne 12 kilometrov západne od Bratislavy a 43 kilometrov východne od Viedne. Okolie Hainburgu je charakteristické zalesnenými kopcami a je súčasťou národného parku Donau-Auen, ktorý chráni jednu z posledných veľkých riečnych nív v strednej Európe (donau.com). Hainburg sa pýši jedným z najzachovalejších stredovekých opevnení v Rakúsku, vrátane mestských hradieb, veží a troch mestských brán. Najznámejšia z nich, Wienertor, je považovaná za najväčšiu stredovekú mestskú bránu v Európe (Wikipedia). Nad mestom sa týči hrad, ktorého počiatky siahajú do 11. storočia. Hrad bol postavený na príkaz cisára Henricha III. a slúžil ako strategická pevnosť na ochranu hraníc (Wikipedia). Okrem historických pamiatok ponúka Hainburg aj príležitosti na turistiku a cykloturistiku v okolitej prírode. Obľúbeným cieľom je vrch Braunsberg, odkiaľ sa naskytá panoramatický výhľad na mesto, a priľahlé oblasti (icestovanie.sk).

pri Hainburgu, o ktorú som sa ja predovšetkým zaujímal, patrí do unikátneho európskeho národného parku Donau-Auen. Nachádza sa vlastne medzi veľkými mestami Bratislava a Viedeň. Hainburg an der Donau je malé mestečko, neďaleko od Bratislavy. Nad obcou sú dva kopce: Braunsberg a Schlossberg. Na Schlossbergu je hrad Hainburg.

Na ploche 25 km2 žije necelých 6 tisíc obyvateľov (cestovanie.biz). Hrad Schlossberg na kopci postavil z pôvodných starších hradieb cisár Henrich III. v roku 1050 (cestovanie.biz). V roku 1108 sa majiteľmi hradu stali Babenbergovci (Wikipedia). V druhej polovici 12. storočia sa o jeho rekonštrukciu zaslúžil Richard Levie Srdce. V 13. storočí český panovník Přemysl Otakar. V roku 1252 sa stáva majetkom Habsburgovcov. O roku 1629 hrad spravuje mesto, avšak začína pustnúť (cestovanie.biz). V roku 1683 vyplienili mesto . Zahynulo 8000 obyvateľov (Wikipedia). Vtedy sa podarilo utiecť pre nimi Thomasovi Haydnovi – otcovi hudobného skladateľa Jozefa Haydna. V roku 1789 sem cisár Jozef II. presťahoval spracovateľskú továrničku tabaku, ktorá si dlhé desaťročia držala veľmi významný hospodársky význam v meste (cestovanie.biz). V meste sa nachádza jedna z najzachovalejších stredovekých mestských brán v Európe – Wienertor (Viedenská brána) a Ungertor – Maďarská brána (cestovanie.biz) (Uhorská brána) (Wikipedia). K mestu aj ruiny hradu Heimenburg (Röthelstein), ktorý sa nachádza necelé 2 km od mesta (cestovanie.biz), pri Dunaji, pod Braunsbergom. V júni sa tu každý rok konajú stredoveké  a v lete hradné (Wikipedia).

Röthelstein je zrúcanina hradu nachádzajúca sa na 30 metrov vysokom skalnom výbežku nad riekou Dunaj, východne od mesta Hainburg an der Donau v Dolnom Rakúsku. Hrad bol postavený v 11. storočí a prvá písomná zmienka o ňom pochádza z roku 1180. Jeho strategická poloha oproti hradu Devín na slovenskej strane Dunaja naznačuje, že slúžil ako hraničný a strážny hrad, kontrolujúci obchodné a rybolov na rieke (hainburg.sk). V roku 1411 bol ako léno udelený Wilhelmovi von Enzersdorf od Albrechta V., vojvodu Rakúska (castles.nl). V priebehu storočí hrad postupne strácal na význame a upadal, až sa stal zrúcaninou. Dnes je Röthelstein obľúbeným cieľom turistov a milovníkov histórie. Zo sa naskytá pôsobivý výhľad na rieku Dunaj a okolitú krajinu. Prístup k hradu je možný pešo z Hainburgu, pričom cesta vedie popri Dunaji a prechádza tunelom vytesaným do (panorama.sk). Okolie hradu je súčasťou národného parku, čo zvyšuje jeho atraktivitu pre návštevníkov (Oskar Mažgút). Zaujímavosťou je, že v línii dlhej len o málo viac ako štyri kilometre sa nachádzajú tri : Hainburský hrad, Röthelstein a Devínsky hrad. Táto oblasť, známa ako Devínska brána, bola v minulosti významne opevnená a slúžila ako strategický bod na rieke Dunaj (panorama.sk).

Hainburg an der Donau is a historic town in Lower Austria, located on the right bank of the Danube between Vienna and . It is the easternmost town in Austria (Wikipedia). Situated in the region known as Industrieviertel, it lies approximately 12 kilometers west of Bratislava and 43 kilometers east of Vienna. The surroundings of Hainburg are characterized by wooded hills and are part of the Donau-Auen National Park, which protects one of the last large river floodplains in Central Europe (donau.com). Hainburg boasts one of the best-preserved medieval fortifications in Austria, including city walls, towers, and three city gates. The most famous of these, Wienertor, is considered the largest medieval city gate in Europe (Wikipedia). Overlooking the town is a castle whose origins date back to the 11th century. The castle was built by order of Emperor Henry III and served as a strategic fortress for border defense (Wikipedia).

In addition to historical landmarks, Hainburg offers opportunities for hiking and cycling in the surrounding nature. A popular destination is Hill, which offers panoramic views of the town, the Danube, and the surrounding areas (icestovanie.sk).

The landscape near Hainburg, which I am particularly interested in, belongs to the unique European Donau-Auen National Park. It lies between the major cities of Bratislava and Vienna. Hainburg an der Donau is a small town located near Bratislava. Above the town are two hills: Braunsberg and Schlossberg. On Schlossberg stands Hainburg Castle.

The town, covering an area of 25 km², has a population of just under 6,000 (cestovanie.biz). Schlossberg Castle on the hill was built by Emperor Henry III in 1050 from older fortifications (cestovanie.biz). In 1108, the castle became the property of the Babenbergs (Wikipedia). In the second half of the 12th century, it was renovated under Richard the Lionheart, and in the 13th century by the Czech king Přemysl Otakar. In 1252, it became the property of the Habsburgs. Since 1629, the castle has been managed by the town but began to fall into disrepair (cestovanie.biz). In 1683, the town was plundered by the Turks, with 8,000 inhabitants killed (Wikipedia). During this time, Thomas Haydn, the father of composer Joseph Haydn, managed to escape. In 1789, Emperor Joseph II relocated a tobacco processing factory to the town, which became an important economic hub for decades (cestovanie.biz). The town also features one of the best-preserved medieval city gates in Europe—Wienertor (Vienna Gate) and Ungertor (Hungarian Gate) (cestovanie.biz, Wikipedia). Nearby are the ruins of Heimenburg Castle (Röthelstein), located less than 2 km from the town (cestovanie.biz), near the Danube, below Braunsberg. Medieval markets and castle festivities are held here every year in June and summer (Wikipedia).

Röthelstein is a castle ruin located on a 30-meter-high rocky outcrop above the Danube River, east of Hainburg an der Donau in Lower Austria. The castle was built in the 11th century, and the first written record dates to 1180. Its strategic location opposite Castle on the Slovak side of the Danube suggests it served as a border and watch castle, controlling trade ships and fishing on the river (hainburg.sk). In 1411, it was granted as a fiefdom to Wilhelm von Enzersdorf by Albert V, Duke of Austria (castles.nl). Over the centuries, the castle gradually lost importance and fell into ruin. Today, Röthelstein is a popular destination for tourists and history enthusiasts. The ruins offer an impressive view of the Danube River and the surrounding landscape. Access to the castle is possible on foot from Hainburg, with a path along the Danube passing through a tunnel carved into the rock (panorama.sk). The surroundings of the castle are part of the national park, enhancing its appeal for visitors (Oskar Mažgút). Interestingly, within a stretch of just over four kilometers, there are three castles: Hainburg Castle, Röthelstein, and Devín Castle. This area, known as the Devín Gate, was historically heavily fortified and served as a strategic point on the Danube River (panorama.sk).

Hainburg an der Donau ist eine historische Stadt in Niederösterreich, gelegen am rechten Ufer der Donau zwischen Wien und Bratislava. Es ist die östlichste Stadt Österreichs (Wikipedia). Die Stadt liegt in der Region Industrieviertel, etwa 12 Kilometer westlich von Bratislava und 43 Kilometer östlich von Wien. Die Umgebung von Hainburg ist geprägt von bewaldeten Hügeln und gehört zum Nationalpark Donau-Auen, der eine der letzten großen Flussauen Mitteleuropas schützt (donau.com). Hainburg verfügt über eine der besterhaltenen mittelalterlichen Befestigungsanlagen in Österreich, einschließlich Stadtmauern, Türmen und drei Stadttoren. Das bekannteste, das Wienertor, gilt als das größte mittelalterliche Stadttor Europas (Wikipedia). Über der Stadt erhebt sich eine Burg, deren Ursprünge bis ins 11. Jahrhundert zurückreichen. Die Burg wurde im Auftrag von Kaiser Heinrich III. erbaut und diente als strategische Festung zur Grenzverteidigung (Wikipedia).

Neben historischen Sehenswürdigkeiten bietet Hainburg Möglichkeiten zum Wandern und Radfahren in der umliegenden Natur. Ein beliebtes Ziel ist der Braunsberg, von dem aus man einen Panoramablick auf die Stadt, die Donau und die Umgebung genießen kann (icestovanie.sk).

Die Landschaft um Hainburg, die mich besonders interessiert, gehört zum einzigartigen europäischen Nationalpark Donau-Auen. Sie liegt zwischen den Großstädten Bratislava und Wien. Hainburg an der Donau ist eine kleine Stadt in der Nähe von Bratislava. Über der Stadt erheben sich zwei Hügel: Braunsberg und Schlossberg. Auf dem Schlossberg steht die Burg Hainburg.

Auf einer Fläche von 25 km² leben knapp 6.000 Einwohner (cestovanie.biz). Die Schlossberg-Burg auf dem Hügel wurde 1050 von Kaiser Heinrich III. aus älteren Befestigungsanlagen errichtet (cestovanie.biz). Im Jahr 1108 wurde die Burg Eigentum der Babenberger (Wikipedia). In der zweiten Hälfte des 12. Jahrhunderts wurde sie unter Richard Löwenherz renoviert, im 13. Jahrhundert vom böhmischen König Přemysl Otakar. 1252 wurde sie Eigentum der Habsburger. Seit 1629 wird die Burg von der Stadt verwaltet, begann jedoch zu verfallen (cestovanie.biz). 1683 wurde die Stadt von den Türken geplündert, wobei 8.000 Einwohner ums Leben kamen (Wikipedia). In dieser Zeit gelang es Thomas Haydn, dem Vater des Komponisten Joseph Haydn, zu fliehen. 1789 verlegte Kaiser Joseph II. eine Tabakfabrik nach Hainburg, die jahrzehntelang eine bedeutende wirtschaftliche Rolle spielte (cestovanie.biz). In der Stadt befinden sich auch einige der besterhaltenen mittelalterlichen Stadttore Europas – das Wienertor und das Ungertor (cestovanie.biz, Wikipedia). In der Nähe liegen die Ruinen der Burg Heimenburg (Röthelstein), etwa 2 km von der Stadt entfernt (cestovanie.biz), nahe der Donau unterhalb des Braunsbergs. Jährlich finden im Juni mittelalterliche Märkte und im Sommer Burgfeste statt (Wikipedia).

Röthelstein ist eine Burgruine, die auf einem 30 Meter hohen Felsvorsprung über der Donau östlich von Hainburg an der Donau in Niederösterreich liegt. Die Burg wurde im 11. Jahrhundert erbaut, und die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1180. Ihre strategische Lage gegenüber der Burg Devín auf der slowakischen Seite der Donau deutet darauf hin, dass sie als Grenz- und Wachburg diente, um Handelsschiffe und die Fischerei auf dem Fluss zu kontrollieren (hainburg.sk). Im Jahr 1411 wurde sie von Albrecht V., Herzog von Österreich, als Lehen an Wilhelm von Enzersdorf vergeben (castles.nl). Im Laufe der Jahrhunderte verlor die Burg an Bedeutung und verfiel. Heute ist Röthelstein ein beliebtes Ziel für Touristen und Geschichtsinteressierte. Von der Ruine aus bietet sich ein beeindruckender Blick auf die Donau und die umliegende Landschaft. Der Zugang zur Burg ist zu Fuß von Hainburg aus möglich, wobei der Weg entlang der Donau durch einen in den Felsen gehauenen Tunnel führt (panorama.sk). Die Umgebung der Burg ist Teil des Nationalparks, was ihre Attraktivität für Besucher erhöht (Oskar Mažgút). Interessant ist, dass sich auf einer Strecke von nur etwas mehr als vier Kilometern drei Burgen befinden: Hainburg, Röthelstein und Devín. Diese Gegend, bekannt als die Deviner Pforte, war in der Vergangenheit stark befestigt und diente als strategischer Punkt an der Donau (panorama.sk).

TOP

Všetky

, , , ,