Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Hrady, Umenie, Horné Považie, Stavby, Fotografie

Starhrad – Starý hrad Strečno

skala
Hits: 2015

V minulosti bol Starý hrad Strečno známy aj ako Varín. Prvá písomná zmienka je z roku 1241. V prvej polovici 17. storočia bol hrad rekonštruovaný (hradstrecno.sk). Nachádza sa na ľavom brehu , v nadmorskej výške 475 metrov nad morom. Z hradu vidno Domašinský meander (hradstrecno.sk). Iné názvy pre hrad: Varínsky hrad, Warna, Varna, Owar, Owaar, Starigrad. V roku 2017 bol zapísaný medzi (Wikipedia). Povesť o hrade Starhrad hovorí o krásnej Marienke a jej milom Milkovi (kamnavylety.sk). Dolný hrad obopínal pomerne vysoký a masívny hradný múr (strecno.sk). Hrad chránil brod cez rieku Váh. Jeho je dokladom vývoja stredovekej od gotiky po baroko. Hrad bol sídlom Františka Vešeléniho a Žofie Bosniakovej, nazývanej tiež „svätica zo Strečna“, ktorej život napĺňajú legendami múry aj dnes (Informačná tabuľa). 

In the past, Starý hrad Strečno was also known as Varín. The first written mention dates back to 1241. In the first half of the 17th century, the castle underwent reconstruction (hradstrecno.sk). It is located on the left bank of the Váh River, at an altitude of 475 meters above sea level. From the castle, one can see the Domašinský Meander (hradstrecno.sk). Other names for the castle include Varínsky hrad, Warna, Varna, Owar, Owaar, and Starigrad. In 2017, it was listed as a national cultural monument (Wikipedia). A legend about Starhrad Castle tells the story of the beautiful Marienka and her beloved Milko (kamnavylety.sk). The lower castle was surrounded by a relatively tall and massive castle wall (strecno.sk). The castle protected a ford across the Váh River. Its architecture reflects the development of a medieval fortress from the Gothic to the Baroque period. The castle was home to František Vešeléni and Žofia Bosniaková, also known as the „saint of Strečno,“ whose life still fills the castle walls with legends today (Information Board).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Lednice – súčasť svetového kultúrneho dedičstva

skala
Hits: 13502

Lednice sa nachádzajú na južnej Morave, neďaleko od Břeclavi. do tzv. Lednicko – valtického areálu. Súčasťou areálu sú Akvárium , Zámocký skleník, Lovecký zámoček, Minaret, Apollónov chrám, Rybničný zámoček, Nový dvor, Hraničný zámoček, Chrám troch grácií, Janov hrad, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umelá jaskyňa, Akvadukt a romantická jaskyňa, hospodárska stavba Nový dvor, súsošie gréckych bohýň Tri Grácie, Kaplnka svätého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdialený zámok Valtice, Salón vín, Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

Prvá písomná zmienka o Ledniciach (Izgruobi) je z  roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 sú Lednice v Zozname svetového prírodného a kultúrneho dedičstva UNESCO (lednice.cz). Súčasnú podobu dala zámku novogotická prestavba v štýle gotiky v rokoch 1846 – 1858. Časť barokových stien zostala zachovaná. Za pozornosť stojí vretenovité schodisko v knižnici, kazetový strop z lipového dreva v modrom sále, reliéf stromu života zo slonovej kosti alebo mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi bol súčasťou zámku od roku 1993. Celkový objem akvárií a terárií je 40 000 litrov (wzd.cz).

Lednický zámok sa nachádza v obci Lednice na pravom Dyje. Patrí medzi najkrajšie pamiatkové komplexy v Českej republike. V roku 1996 bol zapísaný do zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámok je skvostom architektúry, menil sa v priebehu storočí. Pôvodne to bol gotický hrad, v 17. storočí bol prestavaný do barokovej podoby. Následne bol niekoľko krát upravovaný. V 19. storočí bol prestavaný do romantického štýlu. Zámok je symbolom luxusu a elegancie. Zámok je známy svojou bohatou novogotickou výzdobou. ponúkajú nádherné reprezentačné sály s vyrezávanými stropmi a luxusným mobiliárom. Súčasťou zámku je aj rozsiahly skleník z 19. storočia, ktorý ukrýva exotické z celého sveta. Interiéry ponúkajú honosné sály, nádherný nábytok, umelecké zbierky. Unikátny je minaret, postavený na prelome 18 a 19. storočia. Je to na tomto území exotická vežovitá stavba pridávajúca orientálny nádych. Celý areál tvorí aj rozľahlý park na viac ako 200 hektároch. Patrí k najrozsiahlejším krajinárskym parkom v Európe. Inšpiruje aj rôznorodým štýlom, od anglického parku až po romantickú záhradu. Nachádzajú sa tu umelé aj prirodzené , , pavilóny. Anglický park nadväzuje na zámocký areál zbierkou rastlín a drevín zo štyroch svetadielov. Je prepojený s okolitou krajinou a verejnosti je prístupný celoročne. V minulosti bol často zaplavovaný riekou Dyje, preto dali majitelia vybudovať veľký rybník so sústavou ostrovčekov. V parku sa nachádza aj unikátny Minaret, postavený na prelome 18. a 19. storočia, ktorý slúži ako vyhliadková veža ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátna kolekcia histórie, kultúry a prírody. Mesto Lednice ponúka rôzne kultúrne akcie. Ponúka aj dobré jedlo a ochotnú obsluhu.

Lednice is located in South Moravia, near Břeclav. It is part of the so-called Lednice-Valtice Complex. The complex includes the Malawi Aquarium, Castle Greenhouse, Hunting Lodge, Minaret, Apollo Temple, Fishpond Chateau, New Court, Border Chateau, Temple of the Three Graces, John’s Castle, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotto – artificial cave, Aqueduct and Romantic Cave, the New Court agricultural building, the sculpture of the Greek goddesses Three Graces, St. Hubert’s Chapel, Diana’s Temple (Rendezvous), Belvedere, the Valtice Castle located 8 km away, the Wine Salon, and the Colonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

The first written mention of Lednice (Izgruobi) dates back to 1222 (unesco-czech.cz). Since 1996, Lednice has been listed as a UNESCO World Heritage Site (lednice.cz). The castle’s current appearance is the result of a neo-Gothic reconstruction in the Gothic style between 1846 and 1858. Some Baroque walls were preserved. Noteworthy features include a spiral staircase in the library, a coffered ceiling made of linden wood in the Blue Hall, a tree of life relief carved from ivory, and marble fireplaces (unesco-czech.cz). The Malawi Aquarium has been part of the castle since 1993, with a total volume of 40,000 liters of aquariums and terrariums (wzd.cz).

The Lednice Castle is situated in the village of Lednice on the right bank of the Dyje River. It is one of the most beautiful heritage complexes in the Czech Republic. In 1996, it was inscribed on the UNESCO World Heritage List (Martina Haratíková). The Lednice Castle is an architectural gem that has evolved over the centuries. Originally a Gothic castle, it was transformed into a Baroque residence in the 17th century and underwent several modifications. In the 19th century, it was rebuilt in a romantic style. The castle is a symbol of luxury and elegance, renowned for its rich neo-Gothic decorations. The interiors feature magnificent state rooms with carved ceilings and luxurious furnishings. The castle also includes an extensive 19th-century greenhouse, home to exotic plants from around the world. The interiors offer opulent halls, exquisite furniture, and art collections. A unique feature is the Minaret, built at the turn of the 18th and 19th centuries, adding an exotic touch with its tower-like structure.

The entire complex encompasses a vast park spanning over 200 hectares, one of the largest landscaped parks in Europe. It inspires with its diverse styles, ranging from an English park to a romantic garden. It features both artificial and natural lakes, bridges, and pavilions. The English park connects to the castle complex with a collection of plants and trees from four continents. It is integrated with the surrounding landscape and is open to the public year-round. In the past, the area was frequently flooded by the Dyje River, prompting the construction of a large pond with a system of islands. The park also houses the unique Minaret, which serves as a lookout tower ((Martia Kluchová). The entire complex is a unique blend of history, culture, and nature. The town of Lednice offers various cultural events as well as excellent cuisine and friendly service.

Lednice liegt in Südmähren, nahe Břeclav. Es gehört zum sogenannten Lednice-Valtice-Areal. Zum Areal gehören das Malawi-Aquarium, das Schlossgewächshaus, das Jagdschlösschen, das Minarett, der Apollontempel, das Teichschlösschen, der Neue Hof, das Grenzschlösschen, der Tempel der drei Grazien, die Johannisburg, der Obelisk, das Rendezvous (unesco-czech.cz), die Grotta – eine künstliche Höhle, das Aquädukt und eine romantische Höhle, das landwirtschaftliche Gebäude Neuer Hof, die Skulptur der griechischen Göttinnen Drei Grazien, die Hubertuskapelle, der Dianatempel (Rendezvous), der Belvedere, das 8 km entfernte Schloss Valtice, der Weinsalon und die Kolonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

Die erste schriftliche Erwähnung von Lednice (Izgruobi) stammt aus dem Jahr 1222 (unesco-czech.cz). Seit 1996 ist Lednice in der Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes eingetragen (lednice.cz). Das heutige Aussehen des Schlosses entstand durch einen neugotischen Umbau im Stil der Gotik in den Jahren 1846–1858. Ein Teil der barocken Mauern blieb erhalten. Besonders sehenswert sind die Wendeltreppe in der Bibliothek, die Kassettendecke aus Lindenholz im Blauen Saal, das Lebensbaumrelief aus Elfenbein und die Marmorkamine (unesco-czech.cz). Das Malawi-Aquarium ist seit 1993 Teil des Schlosses, mit einem Gesamtvolumen von 40.000 Litern Aquarien und Terrarien (wzd.cz).

Das Schloss Lednice befindet sich im Dorf Lednice am rechten Ufer der Thaya. Es gehört zu den schönsten Denkmalkomplexen in der Tschechischen Republik. 1996 wurde es in die UNESCO-Welterbeliste aufgenommen (Martina Haratíková). Das Schloss Lednice ist ein architektonisches Juwel, das sich im Laufe der Jahrhunderte verändert hat. Ursprünglich eine gotische Burg, wurde es im 17. Jahrhundert in ein barockes Schloss umgebaut und im 19. Jahrhundert in romantischem Stil umgestaltet. Das Schloss ist ein Symbol für Luxus und Eleganz, bekannt für seine reiche neugotische Dekoration.

Die Innenräume bieten prächtige Repräsentationsräume mit geschnitzten Decken und luxuriöser Möblierung. Teil des Schlosses ist auch ein ausgedehntes Gewächshaus aus dem 19. Jahrhundert, das exotische Pflanzen aus der ganzen Welt beherbergt. Die Innenräume präsentieren prunkvolle Säle, wertvolle Möbel und Kunstsammlungen. Einzigartig ist das Minarett, das Ende des 18. und Anfang des 19. Jahrhunderts erbaut wurde und als Aussichtsturm dient.

Das gesamte Areal umfasst einen weitläufigen Park mit über 200 Hektar, einer der größten Landschaftsparks Europas. Er inspiriert durch seinen vielseitigen Stil, von einem englischen Garten bis hin zu einem romantischen Park. Es gibt sowohl künstliche als auch natürliche Seen, Brücken und Pavillons. Der englische Park grenzt an das Schlossgelände und enthält eine Sammlung von Pflanzen und Bäumen aus vier Kontinenten. Das Gelände ist in die umliegende Landschaft integriert und das ganze Jahr über für die Öffentlichkeit zugänglich. In der Vergangenheit wurde das Gebiet häufig von der Thaya überflutet, weshalb die Besitzer einen großen Teich mit einem System von Inseln anlegen ließen. Der Park enthält auch das einzigartige Minarett, das als Aussichtsturm dient ((Martia Kluchová). Das gesamte Areal ist eine einzigartige Kombination aus Geschichte, Kultur und Natur. Die Stadt Lednice bietet verschiedene kulturelle Veranstaltungen sowie ausgezeichnete Küche und freundlichen Service.

Lednice se nacházejí na jižní Moravě, nedaleko od Břeclavi. Patří do tzv. Lednicko-valtického areálu. Součástí areálu jsou Akvárium Malawi, Zámecký skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám tří grácií, Janův hrad, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umělá jeskyně, Akvadukt a romantická jeskyně, hospodářská stavba Nový dvůr, sousoší řeckých bohyň Tři Grácie, Kaple svatého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdálený zámek Valtice, Salón vín a Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

První písemná zmínka o Lednicích (Izgruobi) pochází z roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 jsou Lednice zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (lednice.cz). Současnou podobu dal zámku novogotický přestavba ve stylu gotiky v letech 1846–1858. Část barokních zdí byla zachována. Za pozornost stojí spirálové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále, reliéf stromu života ze slonoviny a mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi je součástí zámku od roku 1993, celkový objem akvárií a terárií činí 40 000 litrů (wzd.cz).

Lednický zámek se nachází v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje. Patří mezi nejkrásnější památkové komplexy v České republice. V roce 1996 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámek je klenotem architektury, který se měnil během staletí. Původně gotický hrad byl v 17. století přestavěn do barokní podoby a v 19. století do romantického stylu. Zámek je symbolem luxusu a elegance, známý bohatou novogotickou výzdobou. Interiéry nabízí nádherné reprezentační sály s vyřezávanými stropy a luxusním mobiliářem. Součástí zámku je také rozsáhlý skleník z 19. století, který ukrývá exotické rostliny z celého světa.

Interiéry nabízejí honosné sály, vzácný nábytek a umělecké sbírky. Unikátní je Minaret, postavený na přelomu 18. a 19. století, který slouží jako vyhlídková věž. Celý areál tvoří rozsáhlý park o více než 200 hektarech, jeden z nejrozsáhlejších krajinářských parků v Evropě. Inspirován různorodými styly, od anglického parku po romantickou zahradu, obsahuje umělá i přirozená jezera, mosty a pavilony. Anglický park přiléhá k zámku a obsahuje sbírku rostlin a dřevin ze čtyř kontinentů. Areál je veřejnosti přístupný celoročně. V minulosti býval často zaplavován řekou Dyjí, a proto majitelé nechali vybudovat velký rybník se systémem ostrůvků. Park obsahuje i unikátní Minaret, který slouží jako rozhledna ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátní spojení historie, kultury a přírody. Město Lednice nabízí různé kulturní akce, vynikající gastronomii a přívětivou obsluhu.

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Obce, Slovenské, Spiš, Umenie, Stavby, Fotografie

Markušovce

skala
Hits: 2347

Markušovce ležia v južnej časti Hornádskej kotline, neďaleko od Spišskej Novej Vsi (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). Pri sútoku Levočského potoka s Hornádom (markusovce.sk) v nadmorskej výške 435 metrov nad morom (Wikipedia). Markušovce sú súčasťou národného parku Slovenský raj (markusovce.sk). Na rozlohe 18.51 km2 tu žije 4546 obyvateľov (Wikipedia). Prvé zmienky o Markušovciach sú zo začiatku 12, storočia. Tatári v roku 1241 Markušovce vyplienili. Osada sa predtým nazývala Svätý , nové meno dostala „Terra Marci“ – Zem Markova. Markušovce sa v priebehu stredoveku vyvinuli na významné sídlo. V roku 1527 bol Markušovský hrad zničený. Následne bol obnovovaný a ničený požiarmi. Zachovalo sa aj 10 kaštieľov a kúrií. Opevnený renesančný kaštieľ bol dostavaný v roku 1643 (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). 

Markušovce ležia na gotickej ceste, jej dejiny sú úzko späté s rodinou Mariášiovcov. V ňom sa nachádza nádherná expozícia historického nábytku. Vznikla pri pamiatkovej obnove v rokoch 1984 – 1994. Pôvodne bol renesančnou pevnosťou s nárožnými vežami, obohnaný priekopou. Rokokovú prestavbu realizoval Wolfgang Mariássy v rokoch 1770 – 1775. Pri príležitosti príchodu cisára Jozefa II. dal v parku kaštieľa postaviť Dardanely. (Informačná tabuľa). Na hornej terase parku bol vybudovaný letohrádok Dardanely (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). V rokokovom letohrádku z 18. storočia je inštalovaná vzácna expozícia klávesových hudobných nástrojov, jediná svojho druhu na Slovensku. Vznikla pri pamiatkovej obnove v rokoch 1984 – 1994 (Informačná tabuľa). 

Historické názvy : Villa Marci, Szentmichalur, Mariusdorf, Marcusfalua, Zentmyhal, Markussowcze, Markusfalua. Maďarsky je to Márkusfalu, Markuscsepánfalu, nemecky Marksdorf. V druhej polovici 19. storočia s Markušovcami splynula obec Čepanovce. V roku 1787 tu v 65 domoch žilo 408 obyvateľov. Zapodievali sa okrem poľnohospodárstva práci v lese a v baniach. Neskôr tu fungovala pražiareň železnej rudy. V roku 1892 tu vznikol drevársky závod. V rokoch 1880 – 1890 postihlo Markušovce veľké vysťahovalectvo (markusovce.sk).

Markušovce is located in the southern part of the Hornád Basin, near Spišská Nová Ves (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace). It lies at the confluence of the Levočský Stream and the Hornád River (markusovce.sk) at an altitude of 435 meters above sea level (Wikipedia). Markušovce is part of the Slovak Paradise National Park (markusovce.sk). The municipality covers an area of 18.51 km² and is home to 4,546 residents (Wikipedia). The first mentions of Markušovce date back to the early 12th century. In 1241, the Tatars plundered Markušovce. The settlement was originally named Saint Michael (Svätý Michal) but was later renamed „Terra Marci“ – Mark’s Land. During the Middle Ages, Markušovce developed into a significant settlement. In 1527, Markušovský Castle was destroyed and subsequently rebuilt, only to be damaged by fires multiple times. Additionally, 10 manor houses and mansions have been preserved. A fortified Renaissance mansion was completed in 1643 (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace).

Markušovce is situated on the Gothic Route, and its history is closely tied to the Mariássy family. The mansion features a stunning exhibition of historical furniture, which was created during a restoration project between 1984 and 1994. Originally, it was a Renaissance fortress with corner towers, surrounded by a moat. Wolfgang Mariássy carried out a Rococo renovation between 1770 and 1775. To commemorate Emperor Joseph II’s visit, the Dardanely Summerhouse was built in the mansion park (Information Board). On the upper terrace of the park, the Dardanely Summerhouse was constructed (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace). The Rococo summerhouse from the 18th century houses a rare exhibition of keyboard musical instruments, the only one of its kind in Slovakia. This exhibition was also created during the restoration project between 1984 and 1994 (Information Board).

Historical names of the municipality include Villa Marci, Szentmichalur, Mariusdorf, Marcusfalua, Zentmyhal, Markussowcze, and Markusfalua. In Hungarian, it is known as Márkusfalu or Markuscsepánfalu, and in German as Marksdorf. In the second half of the 19th century, the village of Čepanovce merged with Markušovce. In 1787, the village had 65 houses and 408 inhabitants, who worked in agriculture, forestry, and mining. Later, an iron ore roasting plant operated here. In 1892, a timber factory was established. Between 1880 and 1890, Markušovce experienced significant emigration (markusovce.sk).

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Luhačovice

skala
Hits: 332

Luhačovice sú malebné kúpeľné mesto na juhovýchode Moravy, približne 16 km juhovýchodne od Zlína. S počtom obyvateľov okolo 5 100 a bohatou históriou siahajúcou do 15. storočia (sk.wikipedia.org) sú najväčšími kúpeľmi na Morave a významným centrom liečebného turizmu (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o Luhačoviciach pochádza z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konca 16. storočia sa mesto stalo centrom panstva zahŕňajúceho 12 dedín. V roku 1629 prešlo do vlastníctva rodu Serényiovcov, ktorí začali využívať miestne minerálne a postupne budovali kúpeľné zariadenia (Wikipedia). V 20. storočí prešli Luhačovice významným rozvojom, najmä vďaka architektovi Dušanovi Jurkovičovi, ktorý tu vytvoril unikátny súbor stavieb v štýle ľudovej secesie. Luhačovice sú známe svojimi liečivými minerálnymi prameňmi, ktorých je v súčasnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Medzi najznámejšie patrí Vincentka, Aloiska, Ottovka a prameň Dr. Šťastného. Tieto pramene sú bohaté na minerály a využívajú sa pri liečbe ochorení dýchacích ciest, tráviaceho ústrojenstva, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Mesto je preslávené architektonickými skvostmi, najmä stavbami Dušana Jurkoviča, ako sú Jurkovičov dom, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovici 20. storočia architektom Oskarom Pořískom, je centrom kúpeľného života a miestom pre prechádzky a spoločenské stretnutia (Maroš Puček). Luhačovice tiež ponúkajú bohatý kultúrny program vrátane festivalov, koncertov a výstav (luhacovice.eu). Okolie Luhačovíc je ideálne pre milovníkov prírody a aktívneho odpočinku. Mesto je obklopené Bielymi Karpatmi a Vizovickými vrchmi, ktoré ponúkajú množstvo turistických a cyklistických trás (Maroš Puček). Luhačovická priehrada je obľúbeným miestom pre rekreáciu, rybolov a vodné športy (vincentluhacovice.cz). Okrem kúpeľných procedúr a prechádzok po kolonáde môžu návštevníci objavovať aj ďalšie zaujímavosti, ako je Múzeum luhačovického Zálesí, ktoré ponúka pohľad do histórie a kultúry regiónu (travelking.sk). Pre s deťmi sú k dispozícii detské ihriská, športové areály a nenáročné výlety, napríklad jedinečná trasa Ptačích budek. Mesto poskytuje širokú škálu ubytovacích možností, od luxusných wellness hotelov po útulné penzióny a ubytovanie v súkromí, ktoré uspokoja požiadavky aj tých najnáročnejších hostí (luhacovice.eu).

Luhačovice is a picturesque spa town in southeastern Moravia, approximately 16 km southeast of Zlín. With a population of around 5,100 and a rich history dating back to the 15th century (sk.wikipedia.org), it is the largest spa town in Moravia and a significant center of therapeutic tourism (Wikipedia). The first written mention of Luhačovice dates back to 1412 (sk.wikipedia.org). Since the late 16th century, the town became the center of an estate encompassing 12 villages. In 1629, it came into the ownership of the Serényi family, who began utilizing the local mineral springs and gradually developing spa facilities (Wikipedia). In the 20th century, Luhačovice experienced significant growth, particularly thanks to architect Dušan Jurkovič, who created a unique ensemble of buildings in the folk Art Nouveau style. Luhačovice is renowned for its healing mineral springs, of which there are currently 16 (vincentluhacovice.cz). Among the most famous are Vincentka, Aloiska, Ottovka, and the Dr. Šťastný spring. These springs are rich in minerals and are used to treat respiratory diseases, digestive disorders, obesity, and diabetes (Maroš Puček).

The town is famous for its architectural gems, especially buildings designed by Dušan Jurkovič, such as the Jurkovič House, Chaloupka, Valaška, and Jestřabí Hotel (vincentluhacovice.cz). The Colonnade, built in the mid-20th century by architect Oskar Pořísek, serves as the center of spa life and a place for walks and social gatherings (Maroš Puček). Luhačovice also offers a rich cultural program, including festivals, concerts, and exhibitions (luhacovice.eu). The surroundings of Luhačovice are ideal for nature lovers and active recreation. The town is surrounded by the White Carpathians and Vizovice Highlands, which offer numerous hiking and cycling trails (Maroš Puček). The Luhačovice Reservoir is a popular spot for recreation, fishing, and water sports (vincentluhacovice.cz). Besides spa treatments and strolls along the colonnade, visitors can explore other attractions, such as the Museum of Luhačovice Zálesí, which provides insight into the history and culture of the region (travelking.sk). For families with children, there are playgrounds, sports facilities, and easy trips, such as the unique Birdhouse Trail. The town offers a wide range of accommodation options, from luxurious wellness hotels to cozy guesthouses and private lodgings, catering to even the most demanding guests (luhacovice.eu).

Luhačovice jsou malebné lázeňské město na jihovýchodě Moravy, přibližně 16 km jihovýchodně od Zlína. S počtem obyvatel kolem 5 100 a bohatou historií sahající do 15. století (sk.wikipedia.org) jsou největšími lázněmi na Moravě a významným centrem léčebného turismu (Wikipedia). První písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konce 16. století se město stalo centrem panství zahrnujícího 12 vesnic. V roce 1629 přešlo do vlastnictví rodu Serényiů, kteří začali využívat místní minerální prameny a postupně budovat lázeňská zařízení (Wikipedia). Ve 20. století prošly Luhačovice významným rozvojem, především díky architektu Dušanu Jurkovičovi, který zde vytvořil unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Luhačovice jsou známé svými léčivými minerálními prameny, kterých je v současnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Mezi nejznámější patří Vincentka, Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného. Tyto prameny jsou bohaté na minerály a využívají se při léčbě onemocnění dýchacích cest, trávicího ústrojí, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Město je proslulé architektonickými skvosty, zejména stavbami Dušana Jurkoviče, jako jsou Jurkovičův dům, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovině 20. století architektem Oskarem Poříškem, je centrem lázeňského života a místem pro procházky a společenská setkání (Maroš Puček). Luhačovice také nabízejí bohatý kulturní program včetně festivalů, koncertů a výstav (luhacovice.eu). Okolí Luhačovic je ideální pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Město je obklopeno Bílými Karpaty a Vizovickými vrchy, které nabízejí množství turistických a cyklistických tras (Maroš Puček). Luhačovická přehrada je oblíbeným místem pro rekreaci, rybolov a vodní sporty (vincentluhacovice.cz). Kromě lázeňských procedur a procházek po kolonádě mohou návštěvníci objevovat další zajímavosti, jako je Muzeum luhačovického Zálesí, které nabízí pohled do historie a kultury regionu (travelking.sk). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici dětská hřiště, sportovní areály a nenáročné výlety, například jedinečná trasa Ptačích budek. Město poskytuje širokou škálu ubytovacích možností, od luxusních wellness hotelů po útulné penziony a soukromé ubytování, které uspokojí i ty nejnáročnější hosty (luhacovice.eu).

 

Krajina, Slovensko, Príroda, Biotopy, Fotografie

Megonky – kamenné gule v Milošovej

skala
Hits: 1984

V 80-tych rokoch sa v kameňolome po odstrele horniny objavili pravidelné okrúhle gule s priemerom 10 až 260 cm. Unikátny prírodný úkaz, v roku 2003 bolo nálezisko v Milošovej, vyhlásené za prírodný úkaz (regionkysuce.sk). Najväčšia guľa má priemer 2.6 metra. Odtlačky po vypadnutých guliach naznačujú, že tie najväčšie mali priemer až 5 metrov (Ľuboš Vodička). V priestore medzi Klokočovom – Milošovou a hrebeňom Moravsko-sliezskych Beskýd sa nachádza úzky pruh pieskovcov s nápadnou guľovitou odlučnosťou. Kamenné gule sa nachádzajú aj na iných miestach (František Beleš).

Prírodný útvar kamenné gule sa dá nájsť na rôznych miestach na svete. Obvykle sú vytvorené prírodnými silami a eróziou. Eróziou sa postupne odstraňujú mäkšie časti hornín a vytvárajú guľovité . Gule tvorí aj dažďová , ktorá preniká do pórov v horninách, spôsobuje odlupovanie a oddeľovanie. V angličtine sa tento typ prírodného útvaru nazýva „Racetrack Playa“.

Megonky predstavujú v rámci Slovenska jedinečný geologický útvar s výskytom pieskovcov guľovitej odlučnosti. Tento nesúvislý úzky pruh je dlhý 15 km a široký 250 – 500 metrov. Vek týchto vrstiev je vrchná krieda až stredný eocén – 30 – 40 miliónov rokov. Ide o tzv. Ciežkowický pieskovec, pomenovaný ako Bukovecký. Kamenné gule sa nachádzajú napr. v Grónsku, Rumunsku, , Novom Zélande (František Beleš, Peter Drengubiak – Informačná tabuľa). Gule umiestnené v pevnej pieskovcovej hornine, pôvodne ležali na ploche, postupne však boli zanesené pieskom a bahnom. Geologické zmeny spôsobili ich zdvihnutie do súčasnej polohy. Ležia približne 150 – 200 cm pod dnešným terénom. Veľkostne majú gule priemer od 30 do 3 metre. Ich hmotnosť je aj 25 – 30 ton. Nálezisko bolo odkryté v roku 1988 pri ťažbe v lome Padyšák. Pôvodne sa tu nachádzalo asi 30 gúľ, viaceré boli odvezené do expozícií a rozkradnuté (Wikipedia). Presný proces formovania týchto kamenných gúľ zostáva záhadou. Niektoré hypotézy naznačujú, že vznikli milióny rokov kotúľaním horniny po mäkkom povrchu, zatiaľ čo iné teórie hovoria o ich formovaní ako výplne plynových dutín v iných skalách (turisticky.sk).

In the 1980s, regular round spheres with diameters ranging from 10 to 260 cm were discovered in a quarry after blasting rock. This unique natural phenomenon in Milošová was declared a natural monument in 2003 (regionkysuce.sk). The largest sphere has a diameter of 2.6 meters. Imprints of missing spheres suggest that the largest ones could have had a diameter of up to 5 meters (Ľuboš Vodička). Between Klokočov – Milošová and the ridge of the Moravian-Silesian Beskids, there is a narrow strip of sandstone with noticeable spherical separation. Stone spheres are also found in other places (František Beleš).

The natural formation of stone spheres can be found in various places worldwide. They are typically formed by natural forces and erosion. Erosion gradually removes softer parts of rocks, creating spherical shapes. Rainwater also contributes by penetrating rock pores, causing peeling and separation. This type of natural formation is called „Racetrack Playa“ in English.

Megonky are a unique geological formation in Slovakia, characterized by sandstone with spherical separation. This discontinuous narrow strip is 15 km long and 250–500 meters wide. These layers date back to the Upper Cretaceous to the Middle Eocene, approximately 30–40 million years ago. They consist of so-called Ciężkowice Sandstone, also known as Bukovecký. Stone spheres are also found in Greenland, Romania, the USA, and New Zealand (František Beleš, Peter Drengubiak – information board). The spheres, embedded in solid sandstone, originally lay on the surface but were gradually buried by sand and mud. Geological changes later elevated them to their current position. They lie approximately 150–200 cm below the present terrain. The spheres range in diameter from 30 cm to 3 meters, with a weight of 25–30 tons. The site was uncovered in 1988 during quarrying at Padyšák. Originally, about 30 spheres were found; many were taken to exhibitions or stolen (Wikipedia). The exact process of their formation remains a mystery. Some hypotheses suggest they formed over millions of years by rolling rocks on soft surfaces, while others propose they formed as fillings of gas cavities in other rocks (turisticky.sk).

W latach 80. w kamieniołomie po wystrzeleniu skał odkryto regularne okrągłe kule o średnicy od 10 do 260 cm. Ten unikalny naturalny fenomen w Milošovej został w 2003 roku uznany za pomnik przyrody (regionkysuce.sk). Największa kula ma średnicę 2,6 metra. Odciski po zaginionych kulach sugerują, że największe mogły mieć średnicę nawet 5 metrów (Ľuboš Vodička). Między Klokočovem – Milošovą a grzbietem Beskidów Morawsko-Śląskich znajduje się wąski pas piaskowców z charakterystycznym kulistym oddzieleniem. Kamienne kule występują również w innych miejscach (František Beleš).

Naturalne formacje kamiennych kul można znaleźć w różnych miejscach na świecie. Zazwyczaj powstają one pod wpływem sił natury i erozji. Erozja stopniowo usuwa miększe części skał, tworząc kuliste kształty. Deszczówka również przyczynia się do ich powstawania, wnikając w pory skał, powodując łuszczenie i oddzielanie. W języku angielskim tego typu formacja nazywana jest „Racetrack Playa“.

Megonki to unikalna formacja geologiczna na Słowacji, charakteryzująca się piaskowcami z kulistym oddzieleniem. Ten nieciągły wąski pas ma długość 15 km i szerokość 250–500 metrów. Wiek tych warstw szacuje się na późną kredę do środkowego eocenu, czyli 30–40 milionów lat. Składają się z tzw. piaskowca Ciężkowickiego, znanego również jako Bukovecký. Kamienne kule znajdują się np. na Grenlandii, w Rumunii, USA i Nowej Zelandii (František Beleš, Peter Drengubiak – tablica informacyjna). Kule osadzone w solidnym piaskowcu pierwotnie leżały na powierzchni, ale stopniowo zostały zasypane piaskiem i błotem. Zmiany geologiczne później podniosły je do obecnej pozycji. Leżą około 150–200 cm pod obecnym terenem. Kule mają średnicę od 30 cm do 3 metrów i ważą nawet 25–30 ton. Odkryto je w 1988 roku podczas wydobycia w kamieniołomie Padyšák. Początkowo znaleziono tam około 30 kul, wiele z nich zostało przeniesionych do ekspozycji lub skradzionych (Wikipedia). Dokładny proces ich powstawania pozostaje tajemnicą. Niektóre hipotezy sugerują, że powstały miliony lat temu w wyniku toczenia skał po miękkiej powierzchni, inne mówią o ich formowaniu się jako wypełnienia pustek gazowych w innych skałach (turisticky.sk).

V 80. letech se v kamenolomu po odstřelu horniny objevily pravidelné kulaté koule o průměru 10 až 260 cm. Unikátní přírodní úkaz, nález v Milošové byl v roce 2003 prohlášen za přírodní památku (regionkysuce.sk). Největší koule má průměr 2,6 metru. Otisky po vypadlých koulích naznačují, že ty největší mohly mít průměr až 5 metrů (Ľuboš Vodička). Mezi Klokočovem – Milošovou a hřebenem Moravskoslezských Beskyd se nachází úzký pruh pískovců s nápadnou kulovitou odlučností. Kamenné koule se nacházejí i na jiných místech (František Beleš).

Přírodní útvar kamenné koule lze nalézt na různých místech světa. Obvykle jsou vytvořeny přírodními silami a erozí. Eroze postupně odstraňuje měkčí části hornin a vytváří kulovité tvary. Koule tvoří také dešťová voda, která proniká do pórů v horninách, způsobuje odlupování a oddělování. V angličtině se tento typ přírodního útvaru nazývá „Racetrack Playa“.

Megonky představují na Slovensku jedinečný geologický útvar s výskytem pískovců kulovité odlučnosti. Tento nesouvislý úzký pruh je dlouhý 15 km a široký 250–500 metrů. Stáří těchto vrstev se datuje do svrchní křídy až středního eocénu – 30–40 milionů let. Jde o tzv. Ciężkowický pískovec, známý jako Bukovecký. Kamenné koule se nacházejí např. v Grónsku, Rumunsku, USA, na Novém Zélandu (František Beleš, Peter Drengubiak – informační tabule). Koule, uložené v pevném pískovci, původně ležely na povrchu, ale postupně byly zasypány pískem a bahnem. Geologické změny je později zvedly do současné polohy. Nacházejí se zhruba 150–200 cm pod dnešním terénem. Velikostí mají průměr od 30 cm do 3 metrů a váží až 25–30 tun. Naleziště bylo odkryto v roce 1988 při těžbě v lomu Padyšák. Původně zde bylo asi 30 koulí, mnohé byly odvezeny do expozic a rozkradeny (Wikipedia). Přesný proces jejich formování zůstává záhadou. Některé hypotézy tvrdí, že vznikly miliony let valením horniny po měkkém povrchu, jiné teorie hovoří o jejich formování jako výplně plynových dutin v jiných horninách (turisticky.sk).