Krajina, Slovensko, Obce, Slovenské, Horné Považie, Fotografie

Zliechov

skala
Hits: 3285

Zliechov sa nachádza v Zliechovskej hornatine, v centrálnej časti Strážovských vrchov, v kotline na západnom úpätí Strážova. Leží v nadmorskej výške 603 metrov nad morom. Na ploche 54.38 km2 tu žije 596 obyvateľov. K obci patrí aj osada Košecké Rovné. Do roku 1960 bola súčasťou aj osada Gápel, pre tamojšiu sklársku huť sa tu varilo pivo. Obec bola počas 1. a 2. svetovej značne zničená a z veľkej časti vypálená. Mnoho obyvateľov odišlo po roku 1945 do Mostu pri Bratislave (Wikipedia). 

Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1272 ako terra Zlieho. Zliechov spadá do Území európskeho významu NATURA 2000. Obyvatelia sa zaoberali poľnohospodárstvom, podomovým predajom, pláteníctvom, kožušníctvom, vyšívaním a pletením čepcov a pásov (zliechov.sk). Na východnom okraji obce sa nachádza Zliechovský močiar (Wikipedia), ktorý je prírodnou pamiatkou. V obci je viacero chránených stromov. 27 metrov vysoký jaseň štíhly je 300 rokov starý, s obvodom kmeňa 720 cm. Dve vŕby majú 150 rokov, 15 metrov a obvody kmeňov 490 a 550 cm. Kostol svätého Vavrinca je z roku 1480. V interiéri bola neskorogotická socha Madony z roku cca 1500, ktorá však bola v roku 1980 odcudzená (zliechov.sk). V prvej polovici 20. storočia bola medzi Zliechovom a Ilavou úzkorozchodná železnica (Wikipedia). Zliechovský kroj patrí k najkrajším na Slovensku, bol zdokumentovaný vo filme Zem spieva a na fotografiách Karola Plicku (zliechov.sk). Každoročne sa tu v auguste koná hudobný festival Pustohlav (Wikipedia). Za účelom udržania a zachovania kultúrnych a prírodných zdrojov nášho územia bol v roku 2004 založený mikroregión Magura – Strážov, do ktorého patrí aj obec Zliechov (zliechov.sk).

Zliechov is located in the Zliechov Highlands, in the central part of the Strážov Mountains, in a basin on the western slope of Strážov. It lies at an elevation of 603 meters above sea level. With an area of 54.38 km2, the village is home to 596 residents. The settlement also includes the hamlet of Košecké Rovné. Until 1960, the village also encompassed the settlement of Gápel, known for its glassworks and brewery. During the 1st and 2nd World Wars, Zliechov suffered significant destruction and was largely burned down. Many residents left for Most pri Bratislave after 1945 (Wikipedia).

The first written mention of the village dates back to 1272 as terra Zlieho. Zliechov falls within the NATURA 2000 European Significant Areas. The inhabitants historically engaged in agriculture, cottage industry, weaving, furrier trade, embroidery, and crafting hats and belts (zliechov.sk). On the eastern edge of the village lies the Zliechov Swamp (Wikipedia), a natural monument. Several protected trees are found in the village, including a 27-meter-tall slender ash tree that is 300 years old, with a trunk circumference of 720 cm. Two willows, aged 150 years, stand at 15 meters with trunk circumferences of 490 and 550 cm. The Church of St. Lawrence dates back to 1480. Inside, there was a late Gothic statue of Madonna from around 1500, which was unfortunately stolen in 1980 (zliechov.sk). In the first half of the 20th century, a narrow-gauge railway connected Zliechov and Ilava (Wikipedia). The Zliechov folk costume is among the most beautiful in Slovakia, documented in the film „Zem spieva“ and in photographs by Karol Plicka (zliechov.sk). The annual Pustohlav music festival takes place in August (Wikipedia). In 2004, the microregion Magura – Strážov was established to preserve the cultural and natural resources of the area, of which Zliechov is a part (zliechov.sk).x

Krajina, Zahraničie, TOP, Česko, Fotografie

Česko

skala
Hits: 4626

je náš západný sused. Spája nás s ním spoločná . Veď len v roku 1993 sa federácia Československo rozpadla. Hlavným mestom je Praha. Tzv. otcom vlasti je Karel IV..

Czechia is our western neighbor. We are connected to it by a common history. After all, it was only in 1993 that the federation of Czechoslovakia dissolved. The capital city is Prague. The so-called father of the country is Charles IV.

Tschechien ist unser westlicher Nachbar. Uns verbindet eine gemeinsame Geschichte. Immerhin löste sich die Föderation der Tschechoslowakei erst im Jahr 1993 auf. Die Hauptstadt ist Prag. Der sogenannte Vater des Landes ist Karl IV.

Oficiálnym názvom štátu je Česká republika, jednoslovne Česko. Časť verejnosti slovo Česko odmieta. Jeho prvé použitie je z roku 1777 ako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoria Čechy, a Sliezsko. Geologicky Český masív a Západné Karpaty. Jeho rozloha je 78866 km2, na ktorých žije viac ako 10 miliónov obyvateľov. Veľké české : Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, Opava. Klimaticky sa vyznačuje miešaním oceánskych a kontinentálnych vplyvov. Patrónom českej krajiny je Svätý Václav. Prvé osídlenie siaha do staršej doby kamennej, zhruba 28000 rokov pred n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskyte Homo habilis sa našli okrese Beroun, Suchdol, Čakovice. Homo erectus na lokalite Písečný vrch u Bečova, pri Přezleticiach, pri Stránskej skale. Homo sapiens sapiens – Pavlovienské náleziská – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. storočia pred n. l. tu žili – Bójovia. Na južnú Moravu Volkovia – Tektoságovia (Wikipedia.cs).

The official name of the state is the Czech Republic, simply Czechia. Some of the public rejects the word Czechia. Its first usage dates back to 1777 as a synonym for Bohemia (Wikipedia.cs). Czechia consists of Bohemia, Moravia, and Silesia. Geologically, it includes the Czech Massif and the Western Carpathians. Its area is 78,866 km2, with a population of over 10 million people. Major Czech rivers include the Elbe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, and Opava. Climate-wise, it is characterized by a mix of oceanic and continental influences. The patron saint of the Czech country is Saint Wenceslaus. The first settlement dates back to the Upper Paleolithic, approximately 28,000 years before Christ (Wikipedia.sk). Evidence of Homo habilis has been found in the Beroun district, Suchdol, Čakovice. Homo erectus at the Písečný vrch site near Bečov, near Přezletice, near Stránská skála. Homo sapiens sapiens – Pavlovian sites – Předmostí near Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. From the 5th century BC, Celts – Boii lived here. In southern Moravia, the Volcae – Tectosages (Wikipedia.cs).

Der offizielle Name des Staates ist die Tschechische Republik, kurz Česko. Ein Teil der Bevölkerung lehnt jedoch das Wort Česko ab. Seine erste Verwendung geht auf das Jahr 1777 zurück, als es als Synonym für Böhmen verwendet wurde (Wikipedia.cs). Česko besteht aus Böhmen, Mähren und Schlesien. Geologisch gehören der Böhmische Masse und die Westkarpaten dazu. Die Fläche beträgt 78.866 km2, auf der mehr als 10 Millionen Menschen leben. Zu den großen tschechischen Flüssen gehören die Elbe, die Moldau, die March, die Thaya, die Oder und die Opava. Klimatisch ist das Land durch eine Mischung aus ozeanischen und kontinentalen Einflüssen gekennzeichnet. Der Schutzpatron des tschechischen Landes ist der Heilige Wenzel. Die erste Besiedlung reicht bis in die ältere Steinzeit zurück, etwa 28.000 Jahre vor Christus (Wikipedia.sk). Nachweise von Homo habilis wurden in den Bezirken Beroun, Suchdol und Čakovice gefunden. Homo erectus wurde am Standort Písečný vrch bei Bečov, bei Přezletice und bei Stránská skála gefunden. Homo sapiens sapiens – Fundstätten in Pavlovien – Předmostí bei Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov und Petřkovice. Ab dem 5. Jahrhundert v. Chr. lebten Kelten – die Boier – hier. In Südmähren lebten die Volkovianer – die Teutonen (Wikipedia.cs).

V 1. storočí sem prichádzali germánske kmene Kvádi a Markomani. Podľa niektorých historikov, napr. Balázsa Komoróczyho, exitstovala snaha Rimanov vytvoriť na časti územia provinciu Markomania za obdobia vlády Marca Aurelia s centrom na južnej Morave, zrejme v Mušove (Wikipedia.cs). Začiatkom 5, storočia ubudlo obyvateľstva, pravdepodobne časť odišla v roku 409 s Vandalmi a Alanmi. V prvej polovici 5. storočia vďaka odchodu Markomanov do Norica. Pravdepodobne na Morave existoval vplyv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. storočia sa proti prúdu Labe dostali do Čiech Longobardi a Durynkovia. V druhej polovici 6. storočia sem prišli slovanské kmene (Wikipedia.cs). V 7. storočí sa časť územia stala súčasťou Samovej ríše. V 9. storočí zase Veľkej Moravy. K zjednoteniu došlo v 10. storočí zásluhou Přemyslovcov (Wikipedia.sk). České kráľovstvo, ktoré vzniklo v roku 1198, dosiahlo svoj mocenský vrchol za vlády posledných Přemyslovcov a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. siahalo až za Alpy k Jadranskému moru. Václav II. získal územia cez až k Baltskému moru, Václav II. uhorské územia. Karol IV. pripojil Braniborsko, Lužice a Sliezsko (Wikipedia.cs).

In the 1st century, Germanic tribes, such as the Quadi and Marcomanni, migrated to this territory. According to some historians, for example, Balázs Komoróczy, there was an attempt by the Romans to create the province of Marcomania on part of the territory during the rule of Marcus Aurelius, with its center likely in southern Moravia, possibly in Mušov (Wikipedia.cs). By the beginning of the 5th century, the population decreased, with a part likely leaving in 409 with the Vandals and Alans. In the first half of the 5th century, due to the departure of the Marcomanni to Noricum, the region was affected. There was probably an influence of the Hun invasion led by Attila on the Morava in the late 5th century. By the end of the 5th century, against the current of the Elbe, the Lombards and Thuringians reached Bohemia. In the second half of the 6th century, Slavic tribes arrived here (Wikipedia.cs). In the 7th century, a part of the territory became part of the Samo Empire. In the 9th century, it became part of Great Moravia. Unification occurred in the 10th century through the efforts of the Přemyslid dynasty (Wikipedia.sk). The Czech Kingdom, established in 1198, reached its peak of power under the rule of the last Přemyslids and Charles IV. During the reign of Přemysl Otakar II, it extended beyond the Alps to the Adriatic Sea. Wenceslaus II acquired territories through Poland to the Baltic Sea, while Wenceslaus III gained Hungarian territories. Charles IV annexed Brandenburg, Lusatia, and Silesia (Wikipedia.cs).

Im 1. Jahrhundert kamen germanische Stämme der Quaden und Markomannen in diese Region. Nach einigen Historikern, wie zum Beispiel Balázs Komoróczy, gab es den Versuch der Römer, während der Herrschaft von Kaiser Marcus Aurelius auf einem Teil des Gebiets die Provinz Markomania zu schaffen, wahrscheinlich mit dem Zentrum im südlichen Mähren, möglicherweise in Mušov (Wikipedia.cs). Anfang des 5. Jahrhunderts ging die Bevölkerung zurück, wahrscheinlich verließ ein Teil von ihr im Jahr 409 das Gebiet mit den Vandalen und Alanen. In der ersten Hälfte des 5. Jahrhunderts gelangten aufgrund des Abzugs der Markomanen nach Noricum. Wahrscheinlich gab es auf der Morava den Einfluss des hunnischen Einmarschs unter der Führung von Attila. Am Ende des 5. Jahrhunderts gelangten entgegen dem Strom der Elbe die Langobarden und Thüringer nach Böhmen. In der zweiten Hälfte des 6. Jahrhunderts kamen slawische Stämme hierher (Wikipedia.cs). Im 7. Jahrhundert wurde ein Teil des Gebiets Teil des Reiches der Awaren. Im 9. Jahrhundert dann Teil des Großmährischen Reiches. Die Vereinigung erfolgte im 10. Jahrhundert durch die Přemysliden (Wikipedia.sk). Das tschechische Königreich, das im Jahr 1198 entstand, erreichte unter der Herrschaft der letzten Přemysliden und Karls IV. seinen Machthöhepunkt. Unter Přemysl Ottokar II. erstreckte es sich bis zu den Alpen und der Adria. Wenzel II. erwarb Gebiete über Polen bis zur Ostsee, Wenzel II. ungarische Gebiete. Karl IV. fügte Brandenburg, die Lausitz und Schlesien hinzu (Wikipedia.cs).

Česko bolo významnou súčasťou Svätej ríše rímskej, panovník mal postavenie kurfiřta – voliteľa cisára. V 15. storočí Česko výrazne oslabili husiti (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patrilo k rímskonemeckej ríši. V rokoch 1526 – 1918 bolo zároveň súčasťou Rakúskeho cisárstva (Wikipedia.sk). V roku 1526 nastúpila na český trón habsburská monarchia. Víťazstvo na Bielej hore v roku 1620 prispelo ku konečnej likvidácii aj posledných zbytkov samostatnosti. Korunnými územiami, po roku 1749 navzájom celkom nespojitými sa stali až do konca 1. svetovej v roku 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V rokoch 1867 – 1918 bolo Česko súčasťou -Uhorska. Pohraničie Čiech aj Moravy – Sudety boli od 13. storočia do roku 1945 obývané Nemcami (Wikipedia.sk). Od 17. storočia až do začiatku 19. storočia prebiehali ponemčovanie českého územia (Wikipedia.cs). V rokoch 1771 – 1772 zomrelo počas hladomoru najmenej 250000 ľudí (Veselý), čo viedlo k rozsiahlym nepokojom (Vašků).

Czechia was a significant part of the Holy Roman Empire, and its ruler held the position of an elector – a voter for the emperor. In the 15th century, Czechia was substantially weakened by the Hussites (Wikipedia.cs). Until 1804, Czechia belonged to the Holy Roman Empire. From 1526 to 1918, it was concurrently part of the Austrian Empire (Wikipedia.sk). In 1526, the Habsburg monarchy took the Czech throne. The victory at the Battle of White Mountain in 1620 contributed to the final elimination of the last remnants of independence. The crown territories, which were largely incongruent after 1749, remained so until the end of World War I in 1918: the Kingdom of Bohemia, the Margraviate of Moravia, and the Duchy of Upper and Lower Silesia (Wikipedia.cs). From 1867 to 1918, Czechia was part of Austria-Hungary. The border regions of Bohemia and Moravia – the Sudetenland – were inhabited by Germans from the 13th century until 1945 (Wikipedia.sk). From the 17th century until the early 19th century, Germanization efforts took place in Czech territory (Wikipedia.cs). In the years 1771-1772, at least 250,000 people died during a famine (Veselý), leading to extensive unrest (Vašků).

Tschechien war ein bedeutender Teil des Heiligen Römischen Reiches, der Monarch hatte die Position eines Kurfürsten – eines Wählers des Kaisers. Im 15. Jahrhundert wurde Tschechien durch die Hussiten erheblich geschwächt (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1804 gehörte Tschechien zum Heiligen Römischen Reich. In den Jahren 1526 bis 1918 war es gleichzeitig Teil des österreichischen Kaiserreichs (Wikipedia.sk). Im Jahr 1526 übernahm die Habsburger Monarchie den tschechischen Thron. Der Sieg auf dem Weißen Berg im Jahr 1620 trug zur endgültigen Liquidation auch der letzten Reste der Unabhängigkeit bei. Die Kronländer, die nach 1749 vollkommen unzusammenhängend waren, blieben dies bis zum Ende des Ersten Weltkriegs im Jahr 1918: das Königreich Böhmen, die Markgrafschaft Mähren und das Herzogtum Ober- und Niederschlesien (Wikipedia.cs). In den Jahren 1867 bis 1918 gehörte Tschechien zu Österreich-Ungarn. Die Grenzregionen von Böhmen und Mähren – das Sudetenland – waren vom 13. Jahrhundert bis 1945 von Deutschen bewohnt (Wikipedia.sk). Vom 17. Jahrhundert bis zum Beginn des 19. Jahrhunderts fand eine Germanisierung des tschechischen Gebiets statt (Wikipedia.cs). In den Jahren 1771-1772 starben während einer Hungersnot mindestens 250.000 Menschen (Veselý), was zu umfangreichen Unruhen führte (Vašků).

V roku 1921 žilo na území Čiech až 2 173 239 nemcov z 6 668 518 všetkých obyvateľov, čo tvorí 32.6 %. Na Morave bol pomer 20.7 %, v Sliezsku 41.9 %. V celej dnešnej Českej republike žilo takmer 3 milióny nemcov – takmer 30 % (Bujnák). V septembri 1938 Sudety pripadli Nemecku, malá časť – najmä Tešínsko pripadlo Mnichovským diktátom Poľsku. 15. marca 1939 vznikol Protektorát Čechy a Morava. Po vojne v roku 1945 došlo k vysídleniu Nemcov. Vo februári 1948 sa moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V rokoch 1990 až 1992 bolo Česko súčasťou ČSFR – Česko-slovenskej federatívnej republiky. 1.1.1993 zanikla federácia Česko-slovenská republika – Česká republika sa osamostatnila. Spoločný štát Čechov a Slovákov existoval od 28.10.1918.

In 1921, there were up to 2,173,239 Germans out of a total population of 6,668,518 in the territory of Czechia, accounting for 32.6%. In Moravia, the ratio was 20.7%, and in Silesia, it was 41.9%. In the entire present-day Czech Republic, there were almost 3 million Germans, nearly 30% of the population (Bujnák). In September 1938, the Sudetenland was annexed by Germany, and a small part, especially Teschen, was ceded to Poland through the Munich Agreement. On March 15, 1939, the Protectorate of Bohemia and Moravia was established. After the war in 1945, the Germans were expelled. In February 1948, the Communist Party took power (Wikipedia.cs). This continued until 1989. From 1990 to 1992, Czechia was part of the Czech and Slovak Federative Republic (CSFR). On January 1, 1993, the Czechoslovak Republic dissolved, and the Czech Republic became independent. The common state of Czechs and Slovaks existed from October 28, 1918.

Im Jahr 1921 lebten auf dem Gebiet der Tschechoslowakei insgesamt 2.173.239 Deutsche von 6.668.518 Einwohnern, was 32,6 % entspricht. In Mähren betrug der Anteil 20,7 %, in Schlesien 41,9 %. In der gesamten heutigen Tschechischen Republik lebten fast 3 Millionen Deutsche, was fast 30 % entspricht (Bujnák). Im September 1938 wurden die Sudeten an Deutschland angegliedert, ein kleiner Teil, insbesondere Teschen, fiel durch den Münchner Diktat an Polen. Am 15. März 1939 entstand das Protektorat Böhmen und Mähren. Nach dem Krieg im Jahr 1945 kam es zur Vertreibung der Deutschen. Im Februar 1948 übernahm die Kommunistische Partei die Macht (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1989. In den Jahren 1990 bis 1992 gehörte die Tschechoslowakei zur Tschechoslowakischen Föderativen Republik – ČSFR. Am 1. Januar 1993 wurde die Föderation Tschechoslowakische Republik aufgelöst – die Tschechische Republik wurde unabhängig. Der gemeinsame Staat der Tschechen und Slowaken existierte seit dem 28. Oktober 1918.

12.3.1999 bolo Česko prijaté do NATO, 1.5.2004 do EÚ. Najväčšie v Českej republike: Praha, , Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije tu niekoľko etnografických skupín: Chodovia, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebovia, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravskí Chorváti (Štanclová), Moravskí Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dve geograficky rozptýlené: Rómovia a Izraelci. Turisti v Česku vyhľadávajú najmä Prahu, kúpeľné mestá ako Karlove Vary, Mariánske Lázně, Františkovy Lázně, historické sídla ako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreačné oblasti České Švajčiarsko, Český raj, Krkonoše, Šumava. : pedagóg Jan Amos Komenský, vynálezca hromozvodu Václav Prokop Diviš, anatóm a fyziológ Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

On March 12, 1999, Czechia was admitted to NATO, and on May 1, 2004, it joined the European Union. The largest cities in the Czech Republic are Prague, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, and Olomouc. Several ethnographic groups live in the country, including the Chodovians, Plzeň residents, Blatáci, Doudlebovians, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravian Croats (Štanclová), Moravian Slovaks, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorals (Hubinger et al.), and two geographically dispersed groups: Roma and Jews. Tourists in Czechia are drawn to places such as Prague, spa towns like Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historical sites like Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn Castle, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, the Lednice-Valtice Cultural Landscape, recreational areas like Czech Switzerland, Bohemian Paradise, Krkonoše, and Šumava. Notable personalities from Czech history include educator Jan Amos Comenius, lightning rod inventor Václav Prokop Diviš, anatomist and physiologist Jan Evangelista Purkyně, geneticist Gregor Mendel, and chemist Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Am 12. März 1999 wurde Tschechien in die NATO aufgenommen, am 1. Mai 2004 in die EU. Die größten Städte in der Tschechischen Republik sind: Prag, Brünn, Ostrava, Pilsen, Liberec, Olmütz. Es gibt hier mehrere ethnografische Gruppen: Choden, Pilsener, Blata, Doudlebs, Hora, Hanáci (Wikipedia.cs), Mährische Kroaten (Štanclová), Mährische Slowaken, Podlužans, Walachen, Lachen (Wikipedia.cs), Goralen (Hubinger et al.) und zwei geografisch verteilte: Roma und Israelis. Touristen suchen in Tschechien vor allem Prag, Kurorte wie Karlsbad, Marienbad, Franzensbad, historische Städte wie Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednice-Valtice-Areal, Erholungsgebiete wie Böhmische Schweiz, Böhmisches Paradies, Riesengebirge, Šumava. Persönlichkeiten: Pädagoge Jan Amos Komenský, Erfinder des Blitzableiters Václav Prokop Diviš, Anatom und Physiologe Jan Evangelista Purkyně, Genetiker Gregor Mendel, Chemiker Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Prvý známy pivovar bol v Česku už v roku 1118. Česko sa vyznačuje najvyššou spotrebou piva na hlavu na svete. Bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka sú českými špecialitami (Wikipedia.cs).

The first known brewery in Czechia dates back to the year 1118. Czechia is characterized by the highest beer consumption per capita in the world. Herbal liqueurs such as Fernet Stock and Becherovka are Czech specialties (Wikipedia.cs).

Die erste bekannte Brauerei in Tschechien existierte bereits im Jahr 1118. Tschechien zeichnet sich durch den höchsten Bierkonsum pro Kopf weltweit aus. Kräuterliköre wie Fernet Stock und Becherovka sind tschechische Spezialitäten (Wikipedia.cs).

Prvými česky píšucimi autormi boli Jan Hus, jeden zo zakladateľov európskej reformácie a Jan Amos Komenský – najvýznamnejší humanista českej literatúry. Ďalšími literátmi boli Jeroným Pražský a Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert je jediný Čech, ktorý bol v roku 1984 ocenený Nobelovou cenou za literaturu. K ďalším významným spisovateľom patrili: Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Jirous, Ladislav Fuks. Po roku 1989 Patrik Ouředník a Jáchym Topol (wikipedia.cs). České divadelníctvo má v stredoveku. V 19. storočí významnú úlohu zohrali Václav Kliment Klicpera a Josef Kajetán Tyl. V roku 1883 bolo otvorené Národní . V 20. storočí došlo k rozvoju avantgardy – Osvobozené divadlo, osobnosti ako Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Presadili sa hry Karla Čapka R.U.R. a Vec Makropulos. V druhej polovici 20. storočia došlo k rozvoju divadiel malých foriem – divadlo Semafor – Jiří Suchý a Jiří Šlitr, divadlo Na zábradlí – Jan Grossman, Ivan Vyskočil, Činoherní klub – Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, divadlo Sklep, divadlo Járy Cimrmana – Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. V 60-tych rokoch sa najúspešnejším dramatikom stal Pavel Kohout (wikipedia.cs).

The first Czech authors to write in the Czech language were Jan Hus, one of the founders of the European Reformation, and Jan Amos Komenský, the most significant humanist in Czech literature. Other notable literary figures include Jeroným Pražský and Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert is the only Czech who was awarded the Nobel Prize in Literature in 1984. Other significant writers include Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. After 1989, notable authors include Patrik Ouředník and Jáchym Topol (Wikipedia.cs).

Czech theater has its roots in the Middle Ages. In the 19th century, significant figures were Václav Kliment Klicpera and Josef Kajetán Tyl. The National Theatre was opened in 1883. In the 20th century, avant-garde developments took place, including the Liberated Theatre, and personalities like Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, and Jiří Mahen played crucial roles. The plays of Karel Čapek, such as „R.U.R.“ and „The Makropulos Affair,“ gained prominence. In the second half of the 20th century, there was a development of small-form theaters, such as the Semafor Theatre by Jiří Suchý and Jiří Šlitr, the Na zábradlí Theatre by Jan Grossman and Ivan Vyskočil, Činoherní klub by Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, Sklep Theatre, and the Theatre of Jára Cimrman by Zdeněk Svěrák and Ladislav Smoljak. In the 1960s, Pavel Kohout became the most successful playwright (Wikipedia.cs).

Die ersten tschechischen Autoren waren Jan Hus, einer der Begründer der europäischen Reformation, und Jan Amos Komenský, der bedeutendste Humanist der tschechischen Literatur. Weitere Schriftsteller waren Jeroným Pražský, Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert ist der einzige Tscheche, der 1984 mit dem Nobelpreis für Literatur ausgezeichnet wurde. Zu weiteren bedeutenden Schriftstellern gehören Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. Nach 1989 traten Patrik Ouředník und Jáchym Topol auf (Wikipedia.cs). Das tschechische Theater hat seine Wurzeln im Mittelalter. Im 19. Jahrhundert spielten Václav Kliment Klicpera und Josef Kajetán Tyl eine wichtige Rolle. Im Jahr 1883 wurde das Nationaltheater eröffnet. Im 20. Jahrhundert kam es zur Entwicklung der Avantgarde – Osvobozené divadlo mit Persönlichkeiten wie Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Bekannte Stücke von Karel Čapek wie „R.U.R.“ und „Die Sache Makropulos“ wurden aufgeführt. In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts entwickelten sich kleine Theaterformen – das Semafor-Theater von Jiří Suchý und Jiří Šlitr, das Na zábradlí-Theater von Jan Grossman, Ivan Vyskočil, das Činoherní klub-Theater von Ladislav Smoček, das Husa na provázku, Ypsilonka, das Sklep-Theater, das Jára Cimrman-Theater von Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. In den 60er Jahren wurde Pavel Kohout der erfolgreichste Dramatiker (Wikipedia.cs).

Vo filme sa presadili Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, neskôr Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (wikipedia.cs). Medzi známych hudobných skladateľov patrí Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Známy dirigentom bol Rafael Kubelík. Krátko po roku 194 vznikol hudobný festival vážnej hudby Pražské jaro (wikipedia.cs). Vo výtvarnom umení sa presadili napr. Vojtěch Hynais, sochár Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha je dnes najznámejším českým maliarom na svete, najmä jeho 20 velkoformátových obrazov vyjadrujúca dejiny českého národa a Slovanov – Slovanská epopej, Najznámejší : František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

In the film industry, notable figures include Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, and later Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (Wikipedia.cs).

In the realm of music, renowned composers include Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. The famous conductor was Rafael Kubelík. Shortly after 1945, the classical music festival Prague Spring was established (Wikipedia.cs).

In the visual arts, prominent figures include Vojtěch Hynais, sculptor Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha is the most famous Czech painter globally, especially for his 20 large-format paintings expressing the history of the Czech nation and the Slavs – the Slav Epic. Notable photographers include František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (Wikipedia.cs).

Im Film haben sich Regisseure wie Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, später Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar durchgesetzt (Wikipedia.cs). Zu den bekannten Komponisten gehören Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Der Dirigent Rafael Kubelík war bekannt. Kurz nach dem Jahr 194 entstand das Musikfestival Prager Frühling (wikipedia.cs). In der bildenden Kunst haben sich zum Beispiel Vojtěch Hynais, der Bildhauer Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer durchgesetzt. Alfons Mucha ist heute der bekannteste tschechische Maler, insbesondere seine 20 großformatigen Gemälde, die die Geschichte des tschechischen Volkes und der Slawen darstellen – die Slawische Epopöe. Zu den bekanntesten Fotografen gehören František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

Česko je náš západní soused. Spojuje nás s ním společná historie. Vždyť teprve v roce 1993 se federace Československo rozpadla. Hlavním městem je . Takzvaným otcem vlasti je Karel IV.

Oficiálním názvem státu je Česká republika, jednoslovně Česko. Část veřejnosti slovo Česko odmítá. Jeho první použití pochází z roku 1777 jako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoří Čechy, Morava a Slezsko. Geologicky zahrnuje Český masiv a Západní Karpaty. Jeho rozloha činí 78 866 km², na kterých žije více než 10 milionů obyvatel. Hlavní české řeky jsou Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra a Opava. Klimaticky se vyznačuje mísením oceánských a kontinentálních vlivů. Patronem české země je svatý Václav. První osídlení sahá do starší doby kamenné, přibližně 28 000 let před n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskytu Homo habilis byly nalezeny v okrese Beroun, Suchdol a Čakovice. Homo erectus na lokalitě Písečný vrch u Bečova, v Přezleticích a na Stránské skále. Homo sapiens sapiens – pavlovianská naleziště – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. století př. n. l. zde žili Keltové – Bójové. Na jižní Moravě Volkové-Tektoságové (Wikipedia.cs).

V 1. století sem přicházely germánské kmeny Kvádů a Markomanů. Podle některých historiků, například Balázse Komoróczyho, existovala snaha Římanů vytvořit na části území provincii Markomania za vlády Marka Aurelia s centrem na jižní Moravě, pravděpodobně v Mušově (Wikipedia.cs). Na počátku 5. století došlo k úbytku obyvatelstva, pravděpodobně část odešla v roce 409 s Vandaly a Alany. V první polovině 5. století v důsledku odchodu Markomanů do Norika. Pravděpodobně na Moravě existoval vliv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. století se proti proudu Labe dostali do Čech Langobardi a Durynkové. Ve druhé polovině 6. století sem přišly slovanské kmeny (Wikipedia.cs). V 7. století se část území stala součástí Sámovy říše. V 9. století pak Velké Moravy. Ke sjednocení došlo v 10. století zásluhou Přemyslovců (Wikipedia.sk). České království, které vzniklo v roce 1198, dosáhlo svého mocenského vrcholu za vlády posledních Přemyslovců a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. sahalo až za Alpy k Jaderskému moři. Václav II. získal území přes Polsko až k Baltskému moři, Václav III. uherská území. Karel IV. připojil Braniborsko, Lužici a Slezsko (Wikipedia.cs).

Česko bylo významnou součástí Svaté říše římské, panovník měl postavení kurfiřta – volitele císaře. V 15. století Česko výrazně oslabili husité (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patřilo k římskoněmecké říši. V letech 1526–1918 bylo zároveň součástí Rakouského císařství (Wikipedia.sk). V roce 1526 nastoupila na český trůn habsburská monarchie. Vítězství na Bílé hoře v roce 1620 přispělo k definitivní likvidaci posledních zbytků samostatnosti. Korunními územími, po roce 1749 vzájemně nespojitými, se staly až do konce 1. světové války v roce 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V letech 1867–1918 bylo Česko součástí Rakouska-Uherska. Pohraničí Čech i Moravy – Sudety bylo od 13. století do roku 1945 osídleno Němci (Wikipedia.sk). Od 17. století až do počátku 19. století probíhala poněmčování českého území (Wikipedia.cs). V letech 1771–1772 během hladomoru zemřelo nejméně 250 000 lidí (Veselý), což vedlo k rozsáhlým nepokojům (Vašků).

V roce 1921 žilo na území Čech až 2 173 239 Němců z 6 668 518 všech obyvatel, což tvoří 32,6 %. Na Moravě byl podíl 20,7 %, ve Slezsku 41,9 %. V celé dnešní České republice žilo téměř 3 miliony Němců – téměř 30 % (Bujnák). V září 1938 Sudety připadly Německu, malá část – zejména Těšínsko – připadla Mnichovskou dohodou Polsku. 15. března 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava. Po válce v roce 1945 došlo k odsunu Němců. V únoru 1948 se moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V letech 1990 až 1992 bylo Česko součástí ČSFR – Československé federativní republiky. 1. 1. 1993 zanikla federace Československá republika – Česká republika se osamostatnila. Společný stát Čechů a Slováků existoval od 28. 10. 1918.

12.3. 1999 bylo Česko přijato do NATO, 1. 5. 2004 do EU. Největší města v České republice: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije zde několik etnografických skupin: Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebové, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravští Chorvati (Štanclová), Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dvě geograficky rozptýlené: Romové a Izraelci. Turisté v Česku vyhledávají především Prahu, lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historická sídla jako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreační oblasti České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše, Šumava.

Osobnosti: pedagog Jan Amos Komenský, vynálezce hromosvodu Václav Prokop Diviš, anatom a fyziolog Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

, , ,

Objekty, predmety a priestory, Hrady, Dokumenty, Slovenské dokumenty, Kostoly, Umenie, Stavby, Fotografie

Matúšovo kráľovstvo v Podolí

skala
Hits: 4495

Park miniatúr – Matúšovo kráľovstvo v Podolí je unikátna ukážka šikovnosti, kultúry a hrdosti ľudskej mysle. Na Slovensku bolo v minulosti okolo 150 hradov a zámkov. Okrem nich množstvo zámkov, kaštieľov a podobných stavieb. Osud ku mnohým z nich nebol práve milosrdný. Aj preto je veľmi cenná myšlienka tvorby modelov, ktorú zrealizoval pán Juraj Hlatký. Zmenšeniny zhruba 50-tich hradov a zámkov, kaštieľov a kostolíkov v mierke 1:50 a 1:25 sa v Podolí nachádzajú v Matúšovom kráľovstve. Prečo Matúšove kráľovstvo? Pán Hlatký si zaumienil realizovať miniatúry západnej časti Slovenska, ktoré na prelome 13 a 14. storočia patrilo „pánovi Váhu a Tatier“, Matúšovi Čákovi Trenčianskemu (matusovo-kralovstvo.sk). Cieľom pána Hlatkého je zhotoviť 80 až 100 objektov. Mnohé pôvodné dnes poznáme už len ako , viac či menej poznačené svojím osudom. Vďaka usilovnosti a túžbe autora bol týmto svedkom našej minulosti vdýchnutý opäť život. Niektoré slovenské hrady a sú aj dnes v dobrom stave, avšak v Podolí mnohé z nich našli svoju zašlú slávu. Autor projektu zmenšenín vytvoril väčšinu rekonštrukcií podľa podoby z obdobia okolo roku 1700. Dobové rekonštrukcie sú unikátnou myšlienkou, predstavujú cenné dielo, ktoré je hodné pozornosti nás všetkých. Napokon svedčí o tom aj návštevnosť parku. Polovica návštevníkov je z Českej republiky, mnoho ďalších sem prichádza aj z exotických krajín ako je napr. Nový Zéland (matusovo-kralovstvo.sk).

Len nás Slovákov zrejme naša a zaujíma poskromne. Miniatúry v Podolí majú potenciál napomôcť našej fantázii. Nie každý si vie predstaviť, ako mohli hrady vyzerať v minulosti, v prípade že dnes sú z nich už len ruiny. Som presvedčený o tom, že veľa návštevníkov prekvapí, aké boli v minulosti naše hrady krásne a veľakrát aj mohutné. Veď napokon, hrady zohrávali do konca stredoveku veľkú strategickú úlohu. Model hradu nevzniká ľahko. Tvorba začína od výkresovej dokumentácie, ak je pravdaže dostupná. To isté platí o dobových fotografiách, maľbách, nákresoch a iných podkladoch. Pomôže letecké snímkovanie, fotografovanie a ručné meranie. Proces pokračuje nákresom modelárskej dokumentácie v mierke. V prípade zložitejších objektov sa jednotlivé časti vytvoria samostatne a neskôr sa skompletizujú. Nemožno ani zabudnúť, že hradu musia stáť na pevných základoch. Poslednou fázou je úprava terénu, odvodnenie nádvorí a namaľovanie objektu. Celý proces tvorby jedného náročného modelu môže trvať aj dva roky. Prvou rekonštrukciou bol model hradu Branč, s ktorou sa začalo v auguste 2003. Nasledovala Krupinská Vartovka, Živánska veža Holíčského zámku s hospodárskymi budovami. Neskôr nasledovali mnohé iné (matusovo-kralovstvo.sk).

Na zimu sa Podolské miniatúry zakryjú, vzhľadom na to, že a by mohli spôsobiť nemalé škody (piestanskydennik.sk). Všetky modely musia byť drenážované, aby z nich odtekala dažďová voda, ktorá je ich najväčším nepriateľom (Kráľ). Z okolitých historických stavieb sa tu nachádzajú modely Beckovského, Dobrovodského, Čachtického, Nitrianskeho, Gýmešského, Oponického, Trenčianskeho, Topoľčianskeho, Tematínskeho, Smolenického hradu a Hlohoveckého kaštieľa (matusovo-kralovstvo.sk). Na myšlienku miniatúr sa viaže aj viacero vzdelávacích, kultúrno-spoločenských podujatí. Projekt intenzívne pomáha cestovnému ruchu aj v širšom regióne. Je tu možné zakúpiť si rôzne suveníry, publikácie, plagáty, sprievodcov, pohľadnice, prípadne príležitostnú pečiatku. Potešiť aj seba môžete pexesom, skladačkou hradov a zámkov, magnetkami, pasom Matúšovho kráľovstva. Za určitých podmienok sa môžete stať občanom Matúšovho kráľovstva. Závisí to najmä od toho, či chcete poznávať kultúru a prírodu, v neposlednom rade sa nesmiete báť duchov a strašidiel (matusovo-kralovstvo.sk). Matúšove kráľovstvo má vlastnú terminológiu, ktorá zvyšuje atraktivitu celého projektu. Narába sa tu s pojmami: kráľovské dŕžavy, hradné panstvá, kráľovské lehoty, Matúšove hlásky, pútnické miesta, kráľovské podniky, zľavové miesta, Matúšové edície. Pre zaujímavosť, územie kráľovstva sa delí na Záhorskú, Malokarpatskú, Podunajskú, Dolnonitriansku, Hornonitriansku, Dolnopovažskú, Hornopovažskú, Kysuckú a Oravsko – Turčiansku dŕžavu (matusovo-kralovstvo.sk). Areál sa nachádza zhruba v strede Podolie pri základnej škole. Otvorené je počas letných prázdnin od utorku do nedele od 9:00 do 16:30. V mesiacoch máj, jún a september je otvorené pre vopred ohlásených návštevníkov. Internetová stránka parku je www.matusovo-kralovstvo.sk.

Miniature Park – Matúšovo Kingdom in Podolie is a unique showcase of skill, culture, and the pride of the human mind. In the past, Slovakia had around 150 castles and chateaus, along with numerous manors and similar structures. The fate of many of them was not particularly merciful. That’s why the idea of creating models, realized by Mr. Juraj Hlatký, is so valuable. Reduced replicas of approximately 50 castles, chateaus, and churches in scales of 1:50 and 1:25 are located in Matúšovo Kingdom in Podolie. Why Matúšovo Kingdom? Mr. Hlatký decided to create miniatures of the western part of Slovakia, which, at the turn of the 13th and 14th centuries, belonged to „the lord of the and Tatras,“ Matúš Čák Trenčianský (matusovo-kralovstvo.sk). Mr. Hlatký’s goal is to create 80 to 100 objects. Many original castles are now known only as ruins, more or less marked by their fate. Thanks to the author’s diligence and desire, these miniatures breathe life back into our past. While some Slovak castles and chateaus are still in good condition today, in Podolie, many of them have found their faded glory. The project’s author created most of the reconstructions based on the appearance from around the year 1700. Period reconstructions are a unique idea, representing a valuable work that deserves the attention of all of us. The park’s attendance proves this, with half of the visitors coming from the Czech Republic, and many others from exotic countries like New Zealand (matusovo-kralovstvo.sk).

Apparently, we Slovaks are modestly interested in our culture and history. The miniatures in Podolie have the potential to stimulate our imagination. Not everyone can imagine how the castles might have looked in the past, especially when today they are just ruins. I am convinced that many visitors will be surprised by how beautiful and often massive our castles were in the past. After all, castles played a significant strategic role until the end of the Middle Ages. Creating a model castle is no easy task. The process begins with drawing documentation, if available. The same applies to period photographs, paintings, drawings, and other references. Aerial photography, photography, and manual measurement can help. The process continues with the drawing of model documentation to scale. In the case of more complex objects, individual parts are created separately and later assembled. It’s essential not to forget that castle models must stand on solid foundations. The last phase involves terrain adjustments, courtyard drainage, and object painting. The entire process of creating a complex model can take up to two years. The first reconstruction was the model of Branč Castle, started in August 2003. It was followed by Krupinská Vartovka, Živánska Tower of Holíč Castle with farm buildings, and many others (matusovo-kralovstvo.sk).

During winter, the Podolie miniatures are covered because water and snow could cause significant damage (piestanskydennik.sk). All models must be drained to let rainwater flow away, which is their biggest enemy (Kráľ). Models of , Dobrovodský, Čachtický, Nitriansky, Gýmešský, Oponický, Trenčiansky, Topoľčiansky, Tematínsky, Smolenický Castle, and Hlohovecký Chateau are among the historical buildings in the vicinity (matusovo-kralovstvo.sk). Several educational, cultural, and social events are connected to the idea of miniatures. The project significantly contributes to tourism in the wider region. Various souvenirs, publications, posters, guides, postcards, and occasional stamps can be purchased here. To delight children and yourself, there are puzzles, castle and chateau puzzles, magnets, and Matúšovo Kingdom passports. Under certain conditions, you can become a citizen of Matúšovo Kingdom, mainly if you want to explore culture and nature and are not afraid of ghosts and spirits (matusovo-kralovstvo.sk). Matúšovo Kingdom has its terminology, enhancing the attractiveness of the entire project. Terms used include royal states, castle domains, royal havens, Matúšovo letters, pilgrimage sites, royal businesses, discount places, and Matúšovo editions. For curiosity’s sake, the kingdom’s territory is divided into , , , Dolná , Horná Nitra, Dolné , , Kysuce, and -Turiec states (matusovo-kralovstvo.sk). The area is located roughly in the center of Podolie near the elementary school. It is open during the summer holidays from Tuesday to Sunday from 9:00 to 16:30. In May, June, and September, it is open for pre-announced visitors. The park’s website is www.matusovo-kralovstvo.sk.

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Dolné Považie, Umenie, Stavby, Fotografie

Tematín a Tematínske kopce

skala
Hits: 8133

Tematín je zrúcanina hradu na západnom Slovensku v pohorí Považský Inovec (Ondrejka Jozef, 1966: , Tematín, Západoslovenské vydavateľské stredisko v Bratislave). Táto národná kultúrna pamiatka je súčasťou Tematínskych vrchov, ktoré sú chráneným územím a od roku 2004 medzi územia Európskeho významu Natura 2000 (Regina Hulmanová). Hrad bol vybudovaný v juhozápadnej časti Považského Inovca na vápencovo-dolomitovom podloží temena bočnej rázsochy vybiehajúcej západne od Bezovca medzi Lúčanskou a Hrádockou dolinou. S nadmorskou výškou 564 metrov patrí medzi najvyššie položené Slovenska. Patrí do katastra Lúka (Wikipedia).

Vznikol pravdepodobne bezprostredne po mongolskom vpáde v roku 1242 na mieste staršieho hradiska o ktorého slovanskom pôvode by mohol napovedať rozbor názvu zloženého pravdepodobne zo slov „temä„, označujúceho temeno, a staroslovanského slova pre ohradené miesta „týn“ (Wikipedia). V zápisoch z poslednej tretiny 13. storočia ja zachytený názov Temetyn (webgarden.cz).

Prvý písomný doklad o ňom pochádza z roku 1270 (Dušan Jurčacko). Hrad už od svojho vzniku plnil signalizačnú a strážnu funkciu a spolu s Trenčianskym, Beckovským a Čachtickým hradom bol súčasťou ochrany severozápadných priesmykov Uhorska. Chránil aj dôležitý brod cez , spomínaný v listine z roku 1453 (Wikipedia). Bol vybudovaný ako kráľovský hrad, slúžiaci na doplnenie hraničných opevnení (Ondrejka Jozef, 1966: Beckov, Tematín, Západoslovenské vydavateľské stredisko v Bratislave). Spomínané hrady boli pomocou ohňových signálov a vlajok vizuálne dostupné (tematin.org).

V 13. storočí sa hradu násilne zmocnil Matúš Čák Trenčiansky. Začiatkom 17. storočia sa hrad dostal do rúk Stanislavovi Turzovi. Turzo sa postaral o zdokonalenie obrany predhradia. Prizval benátskeho zbrojárskeho majstra Angela Ricciardiho. V polovici 17. storočia sa stali spolumajiteľmi Tematína Berčéniovci. Zaujímavosťou je, že na hrade sa narodil v roku 1665 Berčéni, neskorší hlavný veliteľ vojsk Františka II. Rákocziho. Viaceré zariadenia z Tematínskeho hradu skončili v kaštieli v Brunovciach, vzhľadom na fakt, že Berčéniovci stavali už dlhšiu dobu tento kaštieľ. Počas povstaní Františka II. Rákocziho dal Mikuláš Berčéni hrad opraviť, dokonca zriadil na ňom stálu vojenskú posádku (tematin.org).

Hrad tvoril: horný hrad – nádvorie, gotická hranolová veža, gotická útočisková veža – bergfrit, vstupná brána, vrcholnogotický palác, renesančný palác, juhozápadný rondel, juhovýchodný bastión, kaplnka, hospodárske , prvé predbránie, východná bašta, tretia brána, severné predhradie, severovýchodná a západná bašta, druhá brána s priekopou, predsunuté opevnenie, druhé predhradie (Zdroj: Informačná tabuľa). Vojsko Mikuláša Berčéniho 22.1.1710 utrpelo v protihabsburgských vojnových ťaženiach porážku. On sám sa ukryl na hrade, odkiaľ sa mu podarilo uniknúť, ale cisárske vojská Tematín krátko na to zničili. Odvtedy hrad chátra (tematin.org).

O záchranu Tematínu sa snažia dve občianske združenia: Občianske združenie „Hrad Tematín“ a Združenie na záchranu hradu Tematín. Pri prácach používajú ako stavebný materiál vypadané a do malty sa nepridáva cement, ale len vápno. Klasický betón by pil vodu, rozpínal sa a tlačil na pôvodné kamene (Zdroj: Piešťanský týždeň). V minulosti sa hrad čistil len od náletovej zelene, k samotnej sanácií murív vo väčšom rozmere nedošlo. Združenie OZ Hrad Tematín používa ako materiál prechodnú fázu medzi vápencom a dolomitom, ktorý väčšinou pochádza z miestnych zdrojov. Zrúcanina trpí statickými poruchami kavernóznym vypadaním muriva, ale aj líniovými poruchami – trhlinami. K tomuto stavu prispeli aj návštevníci hradu, keď skúšali svoje lezecké schopnosti, alebo zhadzovali uvoľnené murivo, čo sa niektorým aj stalo osudným. Geologické podložie hradu je narúšané aj krasovými javmi. Pred murovaním prebieha proces historicko – architektonického výskumu a schvaľovanie postupu na pamiatkovom úrade (Mojmír Choma, Barbora Šusteková, Matúš Žemlička, Ján Barič).

Prírodná rezervácia Tematínske kopce bola vyhlásená v roku 1976. Zaraďuje sa medzi štyri najzaujímavejšie oblasti tohto typu v Európe. Rozprestiera sa od nivy Váh až po hradu Tematín (obecluka.sk), na ploche 2471 hektárov. Na tejto pozoruhodnej geobotanickej oblasti na južných svahov Považského Inovca s vápencovo – dolomitovým podložím sa dobre darí západokarpatskej vegetácii. Prevažuje teplomilná a . Už od skorých jarných dní sa v svetlých bučinách rastú kobercovito snežienky, neskôr chochlačky. Na skalách chlpaté poniklece veľkokveté a prostredné. Veľmi rozšíreným je aj hlaváčik jarný, ktorý tu nazývali čiernym korením a jeho čerstvý koreň sa používal na liečenie domácich zvierat, najmä ošípaných a oviec (obecluka.sk).

Na formovaní xerotermných spoločenstiev Tematínskych vrchov sa okrem pôdnoklimatických pomerov výrazne podieľa aj orientácia svahov – najextrémnejšie  sa vyvinuli na južných svahoch tvorených drobivým dolomitom. Z historického hľadiska sa na procese aridizácie a expanzii teplo a suchomilných spoločenstiev významne podieľal človek – podstatná časť lesov tu bola odstránená v období tureckých vojen. Vo vyšších polohách a na severne orientovaných svahoch sa tu zachovali aj pôvodné horské karpatské spoločenstvá – napr. dubovo-hrabové karpatské s ostrovčekmi dubovo-cerových lesov a dubových xerotermofilných lesov. Vo vyšších polohách bukové lesy vápnomilné a podhorské bukové lesy, na malých plochách – skalnatých hrebeňoch sa vyvinuli sutinové lipovo-javorové lesy (sopsr.sk). Rastie tu napr. Onosma visianii, Dianthus praecox subsp. lumnitzerii, Adonis vernalis, Dictamnus albus, Verbascum phoeniceum, Lunaria rediviva. Z orchidejí napr. Anacamptis pyramidalis, Limodorum abortivum. Jedinú izolovanú lokalitu v rámci Slovenska tu má ostrica alpínska – Carex haleriana.

Tematín je dominantou prírodnej rezervácie Tematínske kopce, ktorá je jedinečná prelínaním karpatskej a panónskej flóry. Rastie tu na južných svahoch dub plstnatý Quercus pubescens, endemická jarabina Dominova Sorbus dominii, jaseň mannový Fraxinus ornus, introdukovaná borovica čierna Pinus nigra. Na severných svahoch prevláda buk Fagus sylvatica a hrab Carpinus betulus. Suchú a teplomilnú flóru zastupuje poniklec veľkokvetý Pulsatila grandis, chudôbka Draba lasiocarpa, rod kavyľ Stipa, zvonček sibírsky Campanula sibirica, lykovec voňavý Daphne cneourum, viaceré orchidei ako Orichis pallens, Dactylorhiza majalis, D. sambucina. Endemitom je nevädzník bádenský var. tematínsky Colymbada badensis var. tematinensis. Zo živočíchov tu žijú dva zriedkavé fúzače, fúzač alpský Rosalia alpina, a fúzač dubový Plagionotus arcuatus. Z iných je to napr. svižník Cicindela campestris, bystruška Carabus coriaceus, jašterica zelená Lacerta viridis, orol kráľovský Aquila heliaca (piestany.sk). Dva kriticky ohrozené druhy slimákov Vertigo moulinsiana a Trichina filicina. Vzácna je sága stepná – Saga pedo a cikády Tibicen plebejus a Cicada orni. Žije tu roháč veľký – Lucanus cervus, slovenský endemit Brachysomus slovacicus, užovka stromová – Zamenis longissimus, Coronella austriaca, výr skalný Bubo bubo, lelek lesný Caprimulgus europaeus, Dendrocopos leucotos, Ficedula parva, jazvec lesný Meles meles, obojživelníky Bombina variegata, Bufo viridis, Rana dalmatina, netopiere Rhinolophus hipposideros, Barbastella barbastellus, Pipistrellus pipistrellus, Myotis mystacinus, Nyctalus noctula, Myotis myotis, Eptesicus serotinus.

V Tematínskych vrchoch a v priľahlej nive Váhu bolo zistených okolo dvoch tisíc druhov motýľov – najviac na Slovensku. Vidlochvosty, perlovce, Parnassius mnemosyne, Marumba quercus, Hyloicus pinastri, Libelloides macaronius, Polyommatus slovacus – modráčik slovenský, Euplagia quadripunctaria.

Tematín is a ruin of a castle in western Slovakia, located in the mountain range (Ondrejka Jozef, 1966: Beckov, Tematín, Západoslovenské vydavateľské stredisko v Bratislave). This national cultural monument is part of the Tematín Hills, a protected area that has been designated a Natura 2000 site of European importance since 2004 (Regina Hulmanová). The castle was built in the southwestern part of Považský Inovec on a limestone-dolomite base at the peak of a side ridge extending west from Bezovec between the Lúčanská and Hrádocká valleys. With an elevation of 564 meters, it is one of the highest castles in Slovakia. It belongs to the cadastral area of the village of Lúka (Wikipedia).

The castle likely originated immediately after the Mongol invasion in 1242 on the site of an older hillfort, whose Slavic origins might be indicated by an analysis of its name, probably derived from the words „temä,“ meaning crown, and the Old Slavic word for fortified places, „týn“ (Wikipedia). In records from the last third of the 13th century, the name Temetyn is documented (webgarden.cz).

The first written record of the castle dates back to 1270 (Dušan Jurčacko). Since its inception, the castle served a signaling and guarding function, and along with Trenčín, Beckov, and Čachtice castles, it was part of the defense system protecting the northwestern passes of the Kingdom of Hungary. It also guarded an important ford across the Váh River, mentioned in a document from 1453 (Wikipedia). It was built as a royal castle to supplement border fortifications (Ondrejka Jozef, 1966: Beckov, Tematín, Západoslovenské vydavateľské stredisko v Bratislave). These castles were visually accessible to each other using fire signals and flags (tematin.org).

In the 13th century, the castle was violently seized by Matthew Csák of Trenčín. At the beginning of the 17th century, the castle came into the possession of Stanislav Turzo, who improved the outer bailey’s defenses. He invited Venetian armorer Angelo Ricciardi. In the mid-17th century, the Bercsényi family became co-owners of Tematín. Interestingly, Mikuláš Bercsényi, who later became the chief commander of Francis II Rákóczi’s troops, was born at the castle in 1665. Many items from Tematín Castle ended up in the manor house in Brunovce, as the Bercsényi family had been constructing this manor for some time. During the uprisings of Francis II Rákóczi, Mikuláš Bercsényi had the castle repaired and even established a permanent military garrison there (tematin.org).

The castle comprised the upper castle with its courtyard, Gothic square tower, Gothic refuge tower – bergfried, entrance gate, high Gothic palace, Renaissance palace, southwest rondel, southeast bastion, chapel, economic buildings, first barbican, eastern bastion, third gate, northern bailey, northeast and west bastions, second gate with a moat, forward fortification, and second bailey (Source: Information board). On January 22, 1710, Mikuláš Bercsényi’s troops suffered a defeat in the anti-Habsburg wars. He hid in the castle, from where he managed to escape, but imperial troops soon destroyed Tematín. Since then, the castle has been in ruins (tematin.org).

Two civic associations are striving to save Tematín: the Civic Association „Castle Tematín“ and the Association for the Rescue of Tematín Castle. They use fallen stones as building material, and only lime is added to the mortar, not cement. Classic concrete would absorb water, expand, and press against the original stones (Source: Piešťanský týždeň). In the past, the castle was only cleared of overgrown vegetation, and no significant wall stabilization occurred. The OZ Castle Tematín association uses a transitional phase material between limestone and dolomite, mostly sourced locally. The ruin suffers from static issues like cavernous wall collapse and linear cracks. Visitors‘ activities, such as climbing and knocking down loose masonry, have also contributed to the castle’s deterioration. The geological base is disrupted by karst phenomena. Before masonry work, historical-architectural research and approval of the procedure by the Monuments Office are carried out (Mojmír Choma, Barbora Šusteková, Matúš Žemlička, Ján Barič).

The Tematín Hills Nature Reserve was established in 1976. It is one of the four most interesting areas of this type in Europe. It stretches from the floodplain of the Váh River to the ruins of Tematín Castle (obecluka.sk), covering an area of 2471 hectares. This remarkable geobotanical area on the southern slopes of Považský Inovec, with its limestone-dolomite base, is home to West Carpathian vegetation. Thermophilous flora and fauna predominate. From early spring, snowdrops carpet the light beech forests, followed later by corydalis. Large-flowered and intermediate pasque flowers bloom on the rocks. The Adonis vernalis, locally called „black pepper,“ was commonly used for treating domestic animals, especially pigs and sheep (obecluka.sk).

The formation of xerothermic communities in the Tematín Hills is significantly influenced by the orientation of the slopes – the most extreme biotopes have developed on the south-facing slopes of crumbly dolomite. Historically, human activity, notably the clearing of forests during the Turkish wars, played a significant role in the process of aridization and the expansion of warm and dry-loving communities. In higher elevations and north-facing slopes, original Carpathian mountain communities have been preserved, such as Carpathian oak-hornbeam forests with patches of oak-cer forests and xerothermophilous oak forests. In higher areas, limestone-loving and submontane beech forests are present, and on small rocky ridges, scree forests of lime and maple have developed (sopsr.sk). Notable species include Onosma visianii, Dianthus praecox subsp. lumnitzerii, Adonis vernalis, Dictamnus albus, Verbascum phoeniceum, and Lunaria rediviva. Orchid species like Anacamptis pyramidalis and Limodorum abortivum also grow here. The area is the only isolated location in Slovakia for the alpine sedge Carex haleriana.

Tematín is the dominant feature of the Tematín Hills Nature Reserve, which is unique for its blend of Carpathian and Pannonian flora. On the southern slopes, species like Quercus pubescens, the endemic Sorbus dominii, Fraxinus ornus, and the introduced Pinus nigra can be found. The northern slopes are dominated by Fagus sylvatica and Carpinus betulus. The dry and warm-loving flora includes Pulsatilla grandis, Draba lasiocarpa, Stipa species, Campanula sibirica, Daphne cneorum, and various orchids such as Orichis pallens, Dactylorhiza majalis, and D. sambucina. The endemic Colymbada badensis var. tematinensis can also be found here. Among the fauna, two rare longhorn beetles, Rosalia alpina and Plagionotus arcuatus, inhabit the area. Other species include Cicindela campestris, Carabus coriaceus, Lacerta viridis, Aquila heliaca, and critically endangered snails Vertigo moulinsiana and Trichina filicina. Noteworthy are the steppe grasshopper Saga pedo and cicadas Tibicen plebejus and Cicada orni. The area is also home to Lucanus cervus, the Slovak endemic Brachysomus slovacicus, Zamenis longissimus, Coronella austriaca, Bubo bubo, Caprimulgus europaeus, Dendrocopos leucotos, Ficedula parva, Meles meles, Bombina variegata, Bufo viridis, Rana dalmatina, and several bat species including Rhinolophus hipposideros, Barbastella barbastellus, Pipistrellus pipistrellus, Myotis mystacinus, Nyctalus noctula, Myotis myotis, and Eptesicus serotinus.

In the Tematín Hills and the adjacent Váh floodplain, around two thousand species of butterflies have been identified – the most in Slovakia. Species include swallowtails, fritillaries, Parnassius mnemosyne, Marumba quercus, Hyloicus pinastri, Libelloides macaronius, Polyommatus slovacus, and Euplagia quadripunctaria.

Tematín ist eine Burgruine im Westen der Slowakei, gelegen im Gebirge Považský Inovec (Ondrejka Jozef, 1966: Beckov, Tematín, Západoslowakisches Verlagszentrum in ). Dieses nationale Kulturdenkmal ist Teil der Tematín-Hügel, eines Schutzgebiets, das seit 2004 als Natura 2000-Gebiet von europäischer Bedeutung ausgewiesen ist (Regina Hulmanová). Die Burg wurde im südwestlichen Teil des Považský Inovec auf einem Kalkstein-Dolomit-Untergrund am Gipfel eines Seitenkamms errichtet, der westlich von Bezovec zwischen dem Lúčanská- und Hrádocká-Tal verläuft. Mit einer Höhe von 564 Metern gehört sie zu den höchstgelegenen Burgen der Slowakei. Sie gehört zum Katastergebiet des Dorfes Lúka (Wikipedia).

Die Burg entstand wahrscheinlich unmittelbar nach dem Mongolen-Einfall im Jahr 1242 an der Stelle einer älteren Festung, deren slawischer Ursprung durch die Analyse des Namens, der wahrscheinlich aus den Wörtern „temä“, was „Scheitel“ bedeutet, und dem altslawischen Wort für befestigte Plätze „týn“ zusammengesetzt ist, vermutet wird (Wikipedia). In Aufzeichnungen aus dem letzten Drittel des 13. Jahrhunderts ist der Name Temetyn verzeichnet (webgarden.cz).

Der erste schriftliche Nachweis der Burg stammt aus dem Jahr 1270 (Dušan Jurčacko). Seit ihrer Entstehung erfüllte die Burg eine Signal- und Wachfunktion und war zusammen mit den Burgen Trenčín, Beckov und Čachtice Teil des Verteidigungssystems zum Schutz der nordwestlichen Pässe des Königreichs Ungarn. Sie schützte auch eine wichtige Furt über den Váh, die in einer Urkunde von 1453 erwähnt wird (Wikipedia). Sie wurde als königliche Burg errichtet, um die Grenzbefestigungen zu ergänzen (Ondrejka Jozef, 1966: Beckov, Tematín, Západoslowakisches Verlagszentrum in Bratislava). Diese Burgen waren durch Feuersignale und Flaggen visuell miteinander verbunden (tematin.org).

Im 13. Jahrhundert wurde die Burg gewaltsam von Matthäus Csák von Trenčín eingenommen. Anfang des 17. Jahrhunderts gelangte die Burg in den Besitz von Stanislav Turzo, der die Verteidigung der Vorburg verbesserte. Er lud den venezianischen Waffenschmied Angelo Ricciardi ein. In der Mitte des 17. Jahrhunderts wurden die Bercsényis Mitbesitzer von Tematín. Interessanterweise wurde Mikuláš Bercsényi, der spätere Oberbefehlshaber der Truppen von Franz II. Rákóczi, 1665 in der Burg geboren. Viele Gegenstände aus der Burg Tematín endeten im Herrenhaus von Brunovce, da die Bercsényi-Familie dieses Herrenhaus schon seit einiger Zeit errichtete. Während der Aufstände von Franz II. Rákóczi ließ Mikuláš Bercsényi die Burg reparieren und richtete sogar eine ständige Militärgarnison ein (tematin.org).

Die Burg bestand aus der Oberburg mit ihrem Innenhof, einem gotischen quadratischen Turm, einem gotischen Zufluchtsort – dem Bergfried, dem Eingangstor, einem hochgotischen Palast, einem Renaissance-Palast, einem südwestlichen Rondell, einem südöstlichen Bastion, einer Kapelle, Wirtschaftsgebäuden, dem ersten Vorhof, einem östlichen Bastion, dem dritten Tor, der nördlichen Vorburg, nordöstlichen und westlichen Bastionen, dem zweiten Tor mit Graben, einer vorgeschobenen Befestigung und der zweiten Vorburg (Quelle: Informationstafel). Am 22. Januar 1710 erlitt die Truppe von Mikuláš Bercsényi in den Antihabsburgerkriegen eine Niederlage. Er versteckte sich in der Burg, von wo er entkommen konnte, aber die kaiserlichen Truppen zerstörten Tematín kurz darauf. Seitdem liegt die Burg in Ruinen (tematin.org).

Zwei Bürgervereine bemühen sich um die Rettung von Tematín: der Bürgerverein „Hrad Tematín“ und der Verein zur Rettung der Burg Tematín. Sie verwenden als Baumaterial abgefallene Steine, und der Mörtel wird nur mit Kalk, nicht mit Zement gemischt. Klassischer Beton würde Wasser aufnehmen, sich ausdehnen und auf die ursprünglichen Steine drücken (Quelle: Piešťanský týždeň). In der Vergangenheit wurde die Burg nur von überwuchernder Vegetation befreit, es kam jedoch zu keiner bedeutenden Mauerstabilisierung. Der Verein OZ Hrad Tematín verwendet Material in einer Übergangsphase zwischen Kalkstein und Dolomit, das meist aus lokalen Quellen stammt. Die Ruine leidet unter statischen Problemen wie dem Einsturz von Mauerwerk und linearen Rissen. Auch Besucher, die kletterten oder lose Mauersteine hinunterwarfen, trugen zum Verfall bei. Das geologische Fundament wird durch Karsterscheinungen gestört. Vor den Mauerarbeiten erfolgen historische und architektonische Untersuchungen und die Genehmigung des Verfahrens durch das Denkmalschutzamt (Mojmír Choma, Barbora Šusteková, Matúš Žemlička, Ján Barič).

Das Naturschutzgebiet Tematín-Hügel wurde 1976 gegründet. Es gehört zu den vier interessantesten Gebieten dieser Art in Europa. Es erstreckt sich von der Flussaue des Váh bis zu den Ruinen der Burg Tematín (obecluka.sk) und umfasst eine Fläche von 2471 Hektar. In diesem bemerkenswerten geobotanischen Gebiet an den Südhängen des Považský Inovec mit Kalkstein-Dolomit-Untergrund gedeiht westkarpatische Vegetation. Thermophile Flora und Fauna dominieren. Bereits im frühen Frühling wachsen Schneeglöckchen teppichartig in den lichten Buchenwäldern, gefolgt von Lerchensporn. Auf den Felsen blühen Großblütige und Mittlere Küchenschellen. Das Adonisröschen, lokal als „Schwarzer Pfeffer“ bezeichnet, wurde häufig zur Behandlung von Haustieren, insbesondere Schweinen und Schafen, verwendet (obecluka.sk).

Die Bildung xerothermischer Gemeinschaften in den Tematín-Hügeln wird stark durch die Ausrichtung der Hänge beeinflusst – die extremsten Biotope haben sich an den südlich exponierten Hängen aus brüchigem Dolomit entwickelt. Historisch spielte menschliche Aktivität, insbesondere die Abholzung während der Türkenkriege, eine bedeutende Rolle bei der Aridisierung und der Ausbreitung wärmeliebender Gemeinschaften. In höheren Lagen und an nordexponierten Hängen haben sich ursprüngliche Karpaten-Berggemeinschaften erhalten, wie Karpaten-Eichen-Hainbuchenwälder mit Eichen-Trockenwaldinseln und xerothermophile Eichenwälder. In höheren Lagen gibt es kalkliebende und submontane Buchenwälder und auf kleinen felsigen Graten haben sich Schuttwälder aus Linde und Ahorn entwickelt (sopsr.sk). Bemerkenswerte Arten sind Onosma visianii, Dianthus praecox subsp. lumnitzerii, Adonis vernalis, Dictamnus albus, Verbascum phoeniceum und Lunaria rediviva. Auch Orchideenarten wie Anacamptis pyramidalis und Limodorum abortivum wachsen hier. Das Gebiet ist der einzige isolierte Standort in der Slowakei für die Alpen-Segge Carex haleriana.

Tematín ist das dominierende Merkmal des Naturschutzgebiets Tematín-Hügel, das einzigartig für seine Mischung aus karpatischer und pannonischer Flora ist. An den südlichen Hängen wachsen Arten wie Quercus pubescens, der endemische Sorbus dominii, Fraxinus ornus und die eingeführte Pinus nigra. Die nördlichen Hänge werden von Fagus sylvatica und Carpinus betulus dominiert. Die trockene und wärmeliebende Flora umfasst Pulsatilla grandis, Draba lasiocarpa, Stipa-Arten, Campanula sibirica, Daphne cneorum und verschiedene Orchideen wie Orichis pallens, Dactylorhiza majalis und D. sambucina. Der Endemit Colymbada badensis var. tematinensis findet sich hier ebenfalls. Zu den Faunaarten gehören zwei seltene Bockkäfer, Rosalia alpina und Plagionotus arcuatus. Weitere Arten sind Cicindela campestris, Carabus coriaceus, Lacerta viridis, Aquila heliaca und die kritisch gefährdeten Schnecken Vertigo moulinsiana und Trichina filicina. Bemerkenswert sind auch die Steppenheuschrecke Saga pedo und die Zikaden Tibicen plebejus und Cicada orni. In der Region leben auch Lucanus cervus, der slowakische Endemit Brachysomus slovacicus, Zamenis longissimus, Coronella austriaca, Bubo bubo, Caprimulgus europaeus, Dendrocopos leucotos, Ficedula parva,

Meles meles, Bombina variegata, Bufo viridis, Rana dalmatina und mehrere Fledermausarten wie Rhinolophus hipposideros, Barbastella barbastellus, Pipistrellus pipistrellus, Myotis mystacinus, Nyctalus noctula, Myotis myotis und Eptesicus serotinus. In den Tematín-Hügeln und der angrenzenden Váh-Flussaue wurden etwa zweitausend Schmetterlingsarten identifiziert – die meisten in der Slowakei. Arten umfassen Schwalbenschwänze, Perlmutterfalter, Parnassius mnemosyne, Marumba quercus, Hyloicus pinastri, Libelloides macaronius, Polyommatus slovacus und Euplagia quadripunctaria.

Videozáznamy

TOP

Všetky

,

Veda

Obľúbené programy a svet informačných technológií

skala
Hits: 9229

Od roku 1998 sa živím ako informatik. Chcem sa venovať aj niektorým programom, ktoré mne uľahčujú prácu. Budem sa aj snažiť poskytnúť časť svojich skúseností pri riešení problémov s výpočtovou technikou. Budem sa snažiť o objektívne o softvéri a hardvéri, s ktorým som sa stretol.

Základná doska – motherboard

Základná doska, niekedy nazývaná aj materská doska – MB tvorí najhlavnejšiu súčasť počítača. Od nej závisí celý chod. Na túto dosku sa pripája všetko, zdroj, procesor, grafické karty, ventilátor, harddisk, atď. Technologický rozvoj ide stále veľmi rýchlym tempom, stále sa vyvíjajú nové, výkonnejšie dosky. Gigabitky medzi osvedčené značky.

Free softvér

  • QIP Infum – chatovací program pre ICQ, Jabber a mnohé iné podobné služby
  • PSPad – textový editor aj pre mnohé programovacie jazyky
  • Porta – vytvorí slideshow pre web
  • MKV Merge – pracuje s video, spája , rozdeľuje
  • GeoGebra – vytvorí matematické grafy
  • Foto2Avi – vytvorí video s fotografií, resp. obrázkov JPG
  • MediaInfo – poskytuje základné informácie o formáte video a audiostopy a to veľmi rýchlo
  • PageDefrag – defragmentuje swap, vďaka čomu stúpne výkon počítača
  • CCleaner – vymaže svinstvo, opraví registre, odinštaluje programy, vie odstrániť položky po štarte
  • Virtual Dub – skvelý nástroj pre video
  • Irfan View – browser obrázkov, videozáznamov apod.
  • Defraggler – defragmentuje disky. Dokáže napr. súbory nad istú veľkosť presunúť na koniec disku
  • MediaCoder – program pre konverziu videa. Pre zmenu kontajnerov. Využije aj CUDA, viac jadier, pracuje aj z H265 kodekmi. Spracuje aj Full HD záznam.
  • Media Player Classic Home Cinema – prehrávač videa, hudby, prehrá skoro všetko
  • VLC Media Player – prehrávač videa, hudby, prehrá skoro všetko
  • X264vfw – kodek videa, triedy H264
  • MP3 Tag – popisovač mp3
  • XnView – podobný program ako Irfan. Veľmi dobre zobrazuje IPTC informácie aj ich dobre manažuje
  • Update Checker – zisťuje nové verzie programov do vášho počítača
  • tsMuxer – nástroj pre prácu s videom, muxovanie kanálov, prácu so m2ts formátom
  • Avast – antivír
  • Winamp – prehrávač hudby
  • Java Runtime – dôležitá súčasť počítača

Since 1998, I have been working as an IT professional. I am eager to delve into programs that facilitate my work, and I will also strive to share some of my experiences in solving computer-related issues. My aim is to provide objective information about software and hardware I have encountered.

Motherboard – MB (Mainboard)

The motherboard, sometimes referred to as the mainboard, is the most critical component of a computer. The entire operation depends on it. It serves as the connection point for various components, including the power supply, processor, graphics cards, fans, hard disk, etc. Technological advancements progress at a rapid pace, with ever-evolving and more powerful motherboards. Gigabyte is among the established brands.

Free Software

  • QIP Infium: Chat program for ICQ, Jabber, and similar services.
  • PSPad: Text editor for various programming languages.
  • Porta: Creates slideshows for the web.
  • MKV Merge: Works with video, merging and splitting tracks.
  • GeoGebra: Creates mathematical graphs.
  • Foto2Avi: Generates videos with photographs or JPG images.
  • MediaInfo: Provides basic information about video and audio formats quickly.
  • PageDefrag: Defragments swap files, enhancing computer performance.
  • CCleaner: Cleans up unwanted files, repairs registries, uninstalls programs, and manages startup items.
  • Virtual Dub: Excellent tool for video editing.
  • Irfan View: Image and video browser.
  • Defraggler: Defragments disks, capable of moving files above a certain size to the end of the disk.
  • MediaCoder: Video conversion program supporting CUDA, multiple cores, and H265 codecs.
  • Media Player Classic Home Cinema: Video and music player supporting a wide range of formats.
  • VLC Media Player: Versatile media player handling almost any file format.
  • X264vfw: Video codec for H264 compression.
  • MP3 Tag: MP3 file tag editor.
  • XnView: Similar to Irfan View, excelling in displaying and managing IPTC information.
  • Update Checker: Identifies new software versions for your computer.
  • tsMuxer: Video tool for channel multiplexing and working with the m2ts format.
  • Avast: Antivirus software.
  • Winamp: Music player.
  • Java Runtime: Essential component for computer functionality.