Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Fotografie, Východné Čechy

Hradec Králové – salón Republiky

skala
Hits: 6059

(nemecky Königgrätz) Kleží na sútoku Labe a Orlice. Žije tu asi 100 000 obyvateľov. V roku 995 sa stalo sídlom kniežaťa za vlády Přemyslovcov. Spolu s neďalekými Pardubicami tvorí metropolitnú oblasť s približne 340 000 obyvateľmi (wikipedia.cz). Prvá písomná zmienka o Hradci Králové pochádza z roku 1225. V stredoveku bolo mesto známe ako „kráľovské veno“, pretože slúžilo ako majetok českých kráľovien. Počas husitských vojen zohralo mesto významnú úlohu a v 18. storočí sa stalo dôležitou pevnosťou (en.wikipedia.org). V 2. polovici 13. storočia mesto kolonizovali (Wirth, Tichý). V 13. storočí sa stal slobodným kráľovským mestom. V roku 1567 tu bolo 780 . V roku 1864 tu vznikla svetoznáma továreň na piana Antonín Petrof. V 80-tych rokoch 19. storočia bolo postavené Klicperove  (wikipedia.cz).

Hradec Králové sa nachádza na severovýchode Česka, približne 100 kilometrov východne od Prahy. Je významným mestským centrom. Veľmi výraznou črtou je . Mesto je domovom viacerých gotických a barokových stavieb, napr. Katedrála svätého Ducha a aj historickej radnice (wikipedia.cz). 

Hradec Králové je známe svojou kombináciou gotickej, renesančnej, barokovej a modernej architektúry. Medzi najvýznamnejšie patrí Biela veža (Bílá věž), ktorá je najvyššou dominantou mesta. Z jej galérií je jedinečný výhľad na mesto a priľahlé vrchy Krkonôš a Orlických hôr. Veža ukrýva tretí najväčší a najťažší zvon v Českej republike – zvon Augustín (en.wikipedia.org). Námestie Velké náměstí pôsobí ako srdce mesta. Hradec Králové je aj kultúrnym centrom, koná sa tu Letná filmová škola a Medzinárodný festival bábkového divadla (wikipedia.cz), festival Rock for People. Nachádzajú sa tu krásne a , napr. park Zahrada na Valech, park Letní lázně (wikipedia.cz). Hradec Králové je tiež významným vzdelávacím centrom s niekoľkými univerzitami a vysokými školami. Univerzita Hradec Králové a Lekárska fakulta Univerzity Karlovej medzi najprestížnejšie vzdelávacie inštitúcie v krajine (en.wikipedia.org).

Hradec Králové (German: Königgrätz) lies at the confluence of the Elbe and Orlice rivers. The city has approximately 100,000 inhabitants. In 995, it became the seat of a prince during the rule of the Přemyslid dynasty. Together with nearby Pardubice, it forms a metropolitan area with approximately 340,000 residents (wikipedia.cz).

The first written mention of Hradec Králové dates back to 1225. In the Middle Ages, the city was known as the „royal dowry“ because it served as the property of Czech queens. During the Hussite Wars, the city played a significant role, and in the 18th century, it became an important fortress (en.wikipedia.org). In the second half of the 13th century, the city was colonized by Germans (Wirth, Tichý). During the 13th century, it became a free royal city. In 1567, there were 780 houses in the city. In 1864, the world-famous Antonín Petrof piano factory was established here. In the 1880s, the Klicpera Theatre was built (wikipedia.cz).

Hradec Králové is located in the northeastern part of the Czech Republic, approximately 100 kilometers east of Prague. It is an important urban center. One of its most distinctive features is its architecture. The city is home to several Gothic and Baroque buildings, such as the Cathedral of the Holy Spirit and the historic town hall (wikipedia.cz).

Hradec Králové is known for its combination of Gothic, Renaissance, Baroque, and modern architecture. One of the most significant landmarks is the White Tower (Bílá věž), the tallest structure in the city. From its gallery, visitors can enjoy a unique view of the city and the surrounding mountains of the Krkonoše and Orlické ranges. The tower houses the third-largest and heaviest bell in the Czech Republic – the Augustin bell (en.wikipedia.org). Velké náměstí (Great Square) serves as the heart of the city.

Hradec Králové is also a cultural hub, hosting events such as the Summer Film School, the International Puppet Theatre Festival (wikipedia.cz), and the Rock for People festival. The city is adorned with beautiful parks and gardens, such as the Zahrada na Valech park and Letní lázně park (wikipedia.cz).

Hradec Králové is also a significant educational center, with several universities and higher education institutions. The University of Hradec Králové and the Faculty of Medicine of Charles University are among the most prestigious educational institutions in the country (en.wikipedia.org).

Hradec Králové (deutsch: Königgrätz) liegt am Zusammenfluss der Flüsse Elbe und Orlice. Die Stadt hat etwa 100.000 Einwohner. Im Jahr 995 wurde sie während der Herrschaft der Přemysliden zur Fürstenresidenz. Zusammen mit dem nahegelegenen Pardubice bildet sie eine Metropolregion mit etwa 340.000 Einwohnern (wikipedia.cz).

Die erste schriftliche Erwähnung von Hradec Králové stammt aus dem Jahr 1225. Im Mittelalter war die Stadt als „königliches Heiratsgut“ bekannt, da sie im Besitz der böhmischen Königinnen war. Während der Hussitenkriege spielte die Stadt eine bedeutende Rolle, und im 18. Jahrhundert wurde sie zu einer wichtigen Festung (en.wikipedia.org). In der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts wurde die Stadt von Deutschen kolonisiert (Wirth, Tichý). Im 13. Jahrhundert wurde sie zur freien königlichen Stadt. Im Jahr 1567 gab es hier 780 Häuser. 1864 wurde in der Stadt die weltberühmte Klavierfabrik Antonín Petrof gegründet. In den 1880er Jahren wurde das Klicpera-Theater erbaut (wikipedia.cz).

Hradec Králové liegt im Nordosten Tschechiens, etwa 100 Kilometer östlich von Prag. Die Stadt ist ein wichtiges urbanes Zentrum. Besonders auffällig ist die Architektur. Sie beherbergt zahlreiche gotische und barocke Bauwerke, darunter die Kathedrale des Heiligen Geistes und das historische Rathaus (wikipedia.cz).

Hradec Králové ist bekannt für seine Kombination aus gotischer, Renaissance-, barocker und moderner Architektur. Zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten gehört der Weiße Turm (Bílá věž), das höchste Wahrzeichen der Stadt. Von seiner Galerie aus hat man einen einzigartigen Blick auf die Stadt und die umliegenden Gebirgszüge des Riesengebirges und des Adlergebirges. Der Turm beherbergt die drittgrößte und schwerste Glocke Tschechiens – die Augustin-Glocke (en.wikipedia.org). Der Velké náměstí (Große Platz) bildet das Herz der Stadt.

Hradec Králové ist auch ein kulturelles Zentrum, in dem Veranstaltungen wie die Sommerfilmschule, das Internationale Puppentheaterfestival (wikipedia.cz) und das Festival Rock for People stattfinden. Die Stadt ist zudem von wunderschönen Parks und Gärten umgeben, darunter der Zahrada na Valech-Park und der Letní lázně-Park (wikipedia.cz).

Hradec Králové ist auch ein bedeutendes Bildungszentrum mit mehreren Universitäten und Hochschulen. Die Universität Hradec Králové und die Medizinische Fakultät der Karls-Universität gehören zu den renommiertesten Bildungseinrichtungen des Landes (en.wikipedia.org).

Hradec Králové (niemiecki: Königgrätz) leży u zbiegu rzek Łaba i Orlica. Miasto liczy około 100 000 mieszkańców. W 995 roku stało się siedzibą księcia za panowania dynastii Przemyślidów. Wraz z pobliskimi Pardubicami tworzy obszar metropolitalny zamieszkiwany przez około 340 000 osób (wikipedia.cz).

Pierwsza pisemna wzmianka o Hradcu Králové pochodzi z 1225 roku. W średniowieczu miasto było znane jako „królewski posag”, ponieważ należało do czeskich królowych. W czasie wojen husyckich odegrało znaczącą rolę, a w XVIII wieku stało się ważną twierdzą (en.wikipedia.org). W drugiej połowie XIII wieku miasto zostało skolonizowane przez Niemców (Wirth, Tichý). W XIII wieku uzyskało status wolnego miasta królewskiego. W 1567 roku znajdowało się tutaj 780 domów. W 1864 roku powstała tu światowej sławy fabryka fortepianów Antonína Petrofa. W latach 80. XIX wieku zbudowano Teatr Klicpery (wikipedia.cz).

Hradec Králové znajduje się w północno-wschodnich Czechach, około 100 kilometrów na wschód od Pragi. Jest ważnym ośrodkiem miejskim. Charakterystyczną cechą miasta jest jego architektura. Można tu znaleźć wiele gotyckich i barokowych budowli, takich jak Katedra Świętego Ducha czy historyczny ratusz (wikipedia.cz).

Hradec Králové jest znane z połączenia gotyckiej, renesansowej, barokowej i nowoczesnej architektury. Jednym z najważniejszych zabytków jest Biała Wieża (Bílá věž), najwyższa budowla miasta. Z jej galerii roztacza się wyjątkowy widok na miasto oraz okoliczne pasma górskie – Karkonosze i Góry Orlickie. Wieża skrywa trzeci największy i najcięższy dzwon w Czechach – dzwon Augustin (en.wikipedia.org). Plac Velké náměstí (Wielki Rynek) stanowi serce miasta.

Hradec Králové to także ważne centrum kulturalne, gdzie odbywają się wydarzenia takie jak Letnia Szkoła Filmowa, Międzynarodowy Festiwal Teatrów Lalkowych (wikipedia.cz) oraz festiwal Rock for People. W mieście znajdują się piękne parki i ogrody, m.in. Zahrada na Valech oraz park Letní lázně (wikipedia.cz).

Hradec Králové jest również istotnym ośrodkiem edukacyjnym, z kilkoma uniwersytetami i szkołami wyższymi. Uniwersytet w Hradcu Králové oraz Wydział Lekarski Uniwersytetu Karola należą do najbardziej prestiżowych instytucji edukacyjnych w kraju (en.wikipedia.org).

Hradec Králové (německy Königgrätz) leží na soutoku řek Labe a Orlice. Žije zde přibližně 100 000 obyvatel. V roce 995 se stal sídlem knížete za vlády Přemyslovců. Spolu s nedalekými Pardubicemi tvoří metropolitní oblast s přibližně 340 000 obyvateli (wikipedia.cz).

První písemná zmínka o Hradci Králové pochází z roku 1225. Ve středověku bylo město známé jako „královské věno“, protože patřilo českým královnám. Během husitských válek sehrálo významnou roli a v 18. století se stalo důležitou pevností (en.wikipedia.org). Ve druhé polovině 13. století bylo město kolonizováno Němci (Wirth, Tichý). Ve 13. století se stalo svobodným královským městem. V roce 1567 zde bylo 780 domů. V roce 1864 zde byla založena světoznámá továrna na piana Antonína Petrofa. V 80. letech 19. století bylo postaveno Klicperovo divadlo (wikipedia.cz).

Hradec Králové se nachází v severovýchodní části Česka, přibližně 100 kilometrů východně od Prahy. Je významným městským centrem. Velmi výraznou charakteristikou města je jeho architektura. Nachází se zde mnoho gotických a barokních staveb, například Katedrála svatého Ducha a historická radnice (wikipedia.cz).

Hradec Králové je známý svou kombinací gotické, renesanční, barokní a moderní architektury. Mezi nejvýznamnější památky patří Bílá věž, nejvyšší dominanta města. Z její galerie je jedinečný výhled na město a přilehlé vrchy Krkonoš a Orlických hor. Věž ukrývá třetí největší a nejtěžší zvon v České republice – zvon Augustin (en.wikipedia.org). Velké náměstí je srdcem města.

Hradec Králové je také kulturním centrem, kde se konají akce jako Letní filmová škola, Mezinárodní festival loutkového divadla (wikipedia.cz) a festival Rock for People. Ve městě se nachází krásné parky a zahrady, například Zahrada na Valech a park Letní lázně (wikipedia.cz).

Hradec Králové je také významným vzdělávacím centrem s několika univerzitami a vysokými školami. Univerzita Hradec Králové a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy patří mezi nejprestižnější vzdělávací instituce v zemi (en.wikipedia.org).

TOP

Všetky

,

Krajina, Zahraničie, Príroda, Živočíchy, Česko, Vtáky, Organizmy, Biotopy, Fotografie, Južné Čechy, Mokrade

Veľký a Malý Lomnický rybník

skala
Hits: 295

Veľký a Malý Lomnický rybník sú významné nachádzajúce sa v blízkosti mesta Lomnice nad Lužnicí v Juhočeskom kraji, v oblasti známej ako Třeboňsko. Tieto sú súčasťou rozsiahlej rybničnej sústavy, ktorá bola vytvorená v priebehu storočí a dnes predstavuje unikátny príklad harmonického súžitia človeka a prírody. Veľký Lomnický rybník sa nachádza približne 3 kilometre severovýchodne od centra Lomnice nad Lužnicí. Jeho rozloha je približne 70 hektárov, čo z neho robí jeden z väčších rybníkov v oblasti. Malý Lomnický rybník leží v tesnej blízkosti Veľkého Lomnického rybníka a je podstatne menší. Oba rybníky sú napájané vodami Zlaté stoky, umelého kanála vybudovaného na reguláciu vodného režimu v Třeboňskej panve (kct-tabor.cz).

Rybníky v okolí Lomnice nad Lužnicí majú bohatú históriu siahajúcu až do stredoveku. Výstavba týchto vodných diel bola úzko spojená s rozvojom rybnikárstva v južných Čechách, najmä v období 15. a 16. storočia, keď sa táto oblasť stala centrom chovu rýb, predovšetkým kaprov. Zlatá stoka, ktorá napája aj Veľký a Malý Lomnický rybník, bola vybudovaná v 16. storočí pod vedením významného rybnikára Štěpánka Netolického (lomnice-nl.cz). Pre návštevníkov, ktorí sa chcú dozvedieť viac o histórii, prírode a hospodárskom význame tejto oblasti, bol vybudovaný náučný chodník Velký a Malý Lomnický. Táto náučná trasa má dĺžku približne 6,5 kilometra a obsahuje 15 zastavení s informačnými tabuľami. Trasa vedie okolo oboch rybníkov a poskytuje návštevníkom možnosť spoznať miestnu faunu, flóru, históriu rybnikárstva a význam Zlaté stoky. Súčasťou trasy sú aj odpočinkové miesta, vyhliadková veža a pozorovací kryt na vode, ktoré umožňujú nerušené sledovanie vtáctva a iných živočíchov v ich prirodzenom prostredí (lomnice-nl.cz). Rybníky sú atraktívne pre pozorovateľov vtáctva, keďže oblasť je významným hniezdiskom a migračnou zastávkou pre rôzne druhy vodného vtáctva (kudyznudy.cz).

Oblasť okolo Veľkého a Malého Lomnického rybníka je bohatá na biodiverzitu. Pobrežné zóny sú pokryté litorálnymi spoločenstvami, ktoré poskytujú útočisko pre množstvo druhov vtákov, obojživelníkov a hmyzu. V okolí rybníkov sa nachádzajú aj lužné , ktoré sú domovom pre rôzne druhy rastlín a živočíchov (nature.cz). Veľký a Malý Lomnický rybník sú súčasťou Chránenej krajinnej oblasti Třeboňsko, ktorá bola vyhlásená v roku 1979 na ochranu unikátnej rybničnej krajiny, mokradí a lužných lesov. Oblasť je tiež zapísaná do zoznamu biosférických rezervácií UNESCO (lomnice-nl.cz).

Z vtákov tu možno pozorovať napr. Acrocephalus scirpaceus, Remiz pendulinus, Circus aeruginosus, Rallus aquaticus (lomnice-nl.cz), Acrocephalus arundinaceus, Luscinia svecica, Tachybaptus ruficollis, Ixobrychus minutus (lomnice-nl.cz). Z vážok: Calopteryx splendens, Lestes sponsa, Enallagma cyathigerum, Ischnura pumilio, Anax imperator, Libellula depresa (lomnice-nl.cz). Zo obojživelníkov: Hyla arborea, Bufo bufo, Bombina bombina, Pelophylax esculentus, Rana arvalis, Lissotriton vulgaris (lomnice-nl.cz). Z chrobákov: Cerambyx cerdo, Osmoderma eremita, Gnorimus nobilis,  Gnorimus variabilis, Tenebrio obscurus, Clytus tropicus, Agrilus biguttatus, Coraebus undatus (lomnice-nl.cz). Z cicavcov: Ondatra zibethicus, Lutra lutra, Neovison vison, Myotis daubentonii, Neomys fodiens (lomnice-nl.cz).

Lomnice nad Lužnicí je obec, v ktorej žije 1780 obyvateľov. Prvá zmienka o nej je z roku 1220, vždy bola ovplyvňovaná riekou Lužnicou. Rieka preteká asi dva kilometra na východ od mesta. Tam sa tiež nachádza najnižší bod Třeboňskej panvy, ktorá je svojou rozlohou najväčším geomorfologickým celkom tohto druhu v Česku. Rieka v histórii meandrovala, ale regulácia toku pod rybníkom Rožmberk v 20-tych rokoch 20. storočia koryto napriamila. Tok Lužnice je spojený niekoľkými regulačnými kanálmi s Nežárkou (Nová řeka) a s rybníkmi (Zlatá stoka) (Informačná tabuľa).

The Great and Small Lomnický Ponds are significant water bodies located near the town of Lomnice nad Lužnicí in the South Bohemian Region, in an area known as Třeboňsko. These ponds are part of an extensive system of fishponds created over centuries, representing a unique example of harmonious coexistence between humans and nature. The Great Lomnický Pond is situated approximately 3 kilometers northeast of the center of Lomnice nad Lužnicí. Its area is about 70 hectares, making it one of the larger ponds in the region. The Small Lomnický Pond lies in close proximity to the Great Lomnický Pond and is significantly smaller. Both ponds are fed by the waters of Zlatá stoka, an artificial canal built to regulate the water system in the Třeboň Basin (kct-tabor.cz).

The ponds around Lomnice nad Lužnicí have a rich history dating back to the Middle Ages. The construction of these waterworks was closely connected with the development of fish farming in South Bohemia, especially in the 15th and 16th centuries, when the area became a center for fish breeding, primarily carp. Zlatá stoka, which also feeds the Great and Small Lomnický Ponds, was built in the 16th century under the guidance of the notable fish farmer Štěpánek Netolický (lomnice-nl.cz). For visitors interested in learning more about the history, nature, and economic significance of the area, an educational trail around the Great and Small Lomnický Ponds has been established. This trail is about 6.5 kilometers long and includes 15 stops with informational boards. The route goes around both ponds, offering visitors a chance to explore the local , flora, the history of fish farming, and the significance of Zlatá stoka. The trail also includes rest areas, a lookout tower, and a water observation hide for uninterrupted birdwatching and wildlife observation (lomnice-nl.cz). The ponds are attractive to birdwatchers, as the area is an important nesting site and migration stopover for various species of waterfowl (kudyznudy.cz).

The area around the Great and Small Lomnický Ponds is rich in biodiversity. The shoreline zones are covered by littoral communities, providing shelter for numerous species of birds, amphibians, and insects. The surrounding floodplain forests are home to various plant and animal species (nature.cz). The Great and Small Lomnický Ponds are part of the Třeboňsko Protected Landscape Area, declared in 1979 to protect the unique pond landscape, wetlands, and floodplain forests. The area is also listed as a UNESCO Biosphere Reserve (lomnice-nl.cz).

Birds observed here include Acrocephalus scirpaceus, Remiz pendulinus, Circus aeruginosus, Rallus aquaticus (lomnice-nl.cz), Acrocephalus arundinaceus, Luscinia svecica, Tachybaptus ruficollis, and Ixobrychus minutus (lomnice-nl.cz). Dragonflies include Calopteryx splendens, Lestes sponsa, Enallagma cyathigerum, Ischnura pumilio, Anax imperator, and Libellula depressa (lomnice-nl.cz). Amphibians include Hyla arborea, Bufo bufo, Bombina bombina, Pelophylax esculentus, Rana arvalis, and Lissotriton vulgaris (lomnice-nl.cz). Beetles include Cerambyx cerdo, Osmoderma eremita, Gnorimus nobilis, Gnorimus variabilis, Tenebrio obscurus, Clytus tropicus, Agrilus biguttatus, and Coraebus undatus (lomnice-nl.cz). Mammals include Ondatra zibethicus, Lutra lutra, Neovison vison, Myotis daubentonii, and Neomys fodiens (lomnice-nl.cz).

Lomnice nad Lužnicí is a town with a population of 1,780. The first mention of it dates back to 1220, and it has always been influenced by the Lužnice River. The river flows about two kilometers east of the town. The lowest point of the Třeboň Basin, the largest geomorphological formation of its kind in the Czech Republic, is also located there. Historically, the river meandered, but its flow was straightened in the 1920s during the regulation of the Rožmberk Pond. The Lužnice River is connected by several regulatory canals to the Nežárka River (Nová řeka) and the ponds (Zlatá stoka) (Information board).

Der Große und Kleine Lomnický-Teich sind bedeutende Wasserflächen in der Nähe der Stadt Lomnice nad Lužnicí in der Region Südböhmen, in einer Gegend, die als Třeboňsko bekannt ist. Diese Teiche sind Teil eines umfangreichen Teichsystems, das über Jahrhunderte hinweg geschaffen wurde und heute ein einzigartiges Beispiel für das harmonische Zusammenleben von Mensch und Natur darstellt. Der Große Lomnický-Teich befindet sich etwa 3 Kilometer nordöstlich des Zentrums von Lomnice nad Lužnicí. Seine Fläche beträgt etwa 70 Hektar, was ihn zu einem der größeren Teiche der Region macht. Der Kleine Lomnický-Teich liegt in unmittelbarer Nähe des Großen Lomnický-Teichs und ist deutlich kleiner. Beide Teiche werden von den Gewässern der Zlatá stoka gespeist, einem künstlichen Kanal, der zur Regulierung des Wasserhaushalts im Třeboň-Becken angelegt wurde (kct-tabor.cz).

Die Teiche rund um Lomnice nad Lužnicí haben eine reiche Geschichte, die bis ins Mittelalter zurückreicht. Der Bau dieser Wasseranlagen war eng mit der Entwicklung der Teichwirtschaft in Südböhmen verbunden, insbesondere im 15. und 16. Jahrhundert, als diese Region zum Zentrum der Fischzucht, vor allem von Karpfen, wurde. Die Zlatá stoka, die auch den Großen und Kleinen Lomnický-Teich speist, wurde im 16. Jahrhundert unter der Leitung des bekannten Teichbauers Štěpánek Netolický angelegt (lomnice-nl.cz). Für Besucher, die mehr über die Geschichte, Natur und wirtschaftliche Bedeutung dieses Gebiets erfahren möchten, wurde ein Lehrpfad rund um den Großen und Kleinen Lomnický-Teich angelegt. Dieser Lehrpfad ist etwa 6,5 Kilometer lang und umfasst 15 Stationen mit Informationstafeln. Die Route führt um beide Teiche herum und bietet den Besuchern die Möglichkeit, die lokale Fauna, Flora, die Geschichte der Fischzucht und die Bedeutung der Zlatá stoka kennenzulernen. Der Lehrpfad umfasst auch Rastplätze, einen Aussichtsturm und eine Beobachtungshütte auf dem Wasser, die ungestörtes Beobachten von Vögeln und anderen Tieren in ihrer natürlichen Umgebung ermöglichen (lomnice-nl.cz). Die Teiche sind attraktiv für Vogelbeobachter, da das Gebiet ein bedeutendes Brut- und Rastgebiet für verschiedene Arten von Wasservögeln ist (kudyznudy.cz).

Der Bereich um den Großen und Kleinen Lomnický-Teich ist reich an Biodiversität. Die Uferzonen sind von Ufergemeinschaften bedeckt, die vielen Vogel-, Amphibien- und Insektenarten Schutz bieten. Die umgebenden Auenwälder beherbergen verschiedene Pflanzen- und Tierarten (nature.cz). Der Große und Kleine Lomnický-Teich sind Teil des Landschaftsschutzgebiets Třeboňsko, das 1979 zum Schutz der einzigartigen Teichlandschaft, Feuchtgebiete und Auenwälder ausgewiesen wurde. Das Gebiet ist auch als UNESCO-Biosphärenreservat gelistet (lomnice-nl.cz).

Velký a Malý Lomnický rybník jsou významné vodní plochy nacházející se v blízkosti města Lomnice nad Lužnicí v Jihočeském kraji, v oblasti známé jako Třeboňsko. Tyto rybníky jsou součástí rozsáhlé rybniční soustavy, která byla vytvořena v průběhu staletí a dnes představuje unikátní příklad harmonického soužití člověka a přírody. Velký Lomnický rybník se nachází přibližně 3 kilometry severovýchodně od centra Lomnice nad Lužnicí. Jeho rozloha činí přibližně 70 hektarů, což z něj dělá jeden z větších rybníků v oblasti. Malý Lomnický rybník leží v těsné blízkosti Velkého Lomnického rybníka a je podstatně menší. Oba rybníky jsou napájeny vodami Zlaté stoky, umělého kanálu vybudovaného k regulaci vodního režimu v Třeboňské pánvi (kct-tabor.cz).

Rybníky v okolí Lomnice nad Lužnicí mají bohatou historii sahající až do středověku. Výstavba těchto vodních děl byla úzce spjata s rozvojem rybníkářství v jižních Čechách, zejména v 15. a 16. století, kdy se tato oblast stala centrem chovu ryb, především kaprů. Zlatá stoka, která napájí i Velký a Malý Lomnický rybník, byla vybudována v 16. století pod vedením významného rybníkáře Štěpánka Netolického (lomnice-nl.cz). Pro návštěvníky, kteří se chtějí dozvědět více o historii, přírodě a hospodářském významu této oblasti, byl vybudován naučný chodník Velký a Malý Lomnický. Tato naučná trasa má délku přibližně 6,5 kilometru a obsahuje 15 zastavení s informačními tabulemi. Trasa vede kolem obou rybníků a poskytuje návštěvníkům možnost poznat místní faunu, flóru, historii rybníkářství a význam Zlaté stoky. Součástí trasy jsou také odpočinková místa, vyhlídková věž a pozorovací kryt na vodě, které umožňují nerušené sledování ptactva a dalších živočichů v jejich přirozeném prostředí (lomnice-nl.cz). Rybníky jsou atraktivní pro pozorovatele ptactva, neboť oblast je významným hnízdištěm a migrační zastávkou pro různé druhy vodních ptáků (kudyznudy.cz).

Okolí Velkého a Malého Lomnického rybníka je bohaté na biodiverzitu. Pobřežní zóny jsou pokryty litorálními společenstvy, která poskytují útočiště mnoha druhům ptáků, obojživelníků a hmyzu. V okolí rybníků se nacházejí také lužní lesy, které jsou domovem pro různé druhy rostlin a živočichů (nature.cz). Velký a Malý Lomnický rybník jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, která byla vyhlášena v roce 1979 k ochraně unikátní rybniční krajiny, mokřadů a lužních lesů. Oblast je rovněž zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO (lomnice-nl.cz).

 

 

 

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rastliny, Umenie, Zámky, Česko, Stavby, Organizmy, Fotografie, Južné Čechy

Červená Lhota

skala
Hits: 308

Zámok Červená Lhota je jedným z najkrajších a najromantickejších historických objektov v Českej republike. Nachádza sa v južných Čechách, približne 20 kilometrov severozápadne od mesta Jindřichův Hradec, v obci Pluhův Žďár. Jeho charakteristická červená fasáda a poloha na skalnatom ostrove uprostred rybníka z neho tvoria unikátnu pamiatku. Pôvodne na mieste zámku stála gotická vodná pevnosť zo 14. storočia. Prvá písomná zmienka o pochádza z roku 1465. V prvej polovici 16. storočia ju získala rodina Kábov z Rybňan, ktorá ju prestavala na renesančný zámok. Prvá písomná zmienka o názve „Nová Lhota“ pochádza z roku 1555. Názov „Červená Lhota“ sa prvýkrát objavil v roku 1602 a je odvodený od červenej omietky zámku. Podľa legendy bola červená farba použitá na zakrytie stôp krvi po tragickej udalosti, keď hradnú pani údajne odvliekol čert. V priebehu storočí zámok prešiel viacerými stavebnými úpravami. V 17. storočí ho Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka nechal prestavať v barokovom štýle a využíval ho ako letohrádok. V 19. storočí prebehli romantické úpravy, ktoré však boli neskôr čiastočne odstránené. Poslednými šľachtickými majiteľmi boli kniežatá Schönburg-Hartenstein, ktorí zámok vlastnili až do roku 1945  Zámok Červená Lhota je typickým predstaviteľom renesančnej architektúry v Čechách. Jeho štyri krídla obklopujú vnútorné nádvorie a sú zdobené renesančnými štítmi a arkádami. Prístup k zámku je možný cez kamenný most vedúci cez rybník, ktorý nahradil pôvodný padací most. zámku sú zariadené v štýle z prelomu 19. a 20. storočia. Medzi najzaujímavejšie miestnosti patrí reprezentačný salón, jedáleň, knižnica a súkromné apartmány. V podkroví sa nachádzajú detské izby s historickými hračkami (zamek-cervenalhota.cz).

Okolie zámku tvorí anglický park s rozlohou približne 15 hektárov. Park ponúka množstvo romantických zákutí, chodníkov a výhľadov na zámok a okolité prostredie. Na návrší nad zámkom sa nachádza renesančná kaplnka Najsvätejšej Trojice z roku 1591, ktorá je tiež prístupná verejnosti. Rybník obklopujúci zámok je obľúbeným miestom na člnkovanie (zamek-cervenalhota.cz). Červená Lhota sa stala obľúbeným miestom pre filmárov. Zámok sa objavil v mnohých českých rozprávkach a filmoch, ako napríklad „Zlatovláska“, „Princezná na hrášku“ či „Svatby pana Voka“. Jeho malebný vzhľad a romantická atmosféra ho predurčujú ako ideálne kulisy pre historické a rozprávkové príbehy (kudyznudy.cz).

Červená Lhota Castle is one of the most beautiful and romantic historical sites in the Czech Republic. It is located in South Bohemia, approximately 20 kilometers northwest of the town of Jindřichův Hradec, in the village of Pluhův Žďár. Its characteristic red facade and location on a rocky island in the middle of a pond make it a unique landmark. Originally, a Gothic water fortress from the 14th century stood on the site of the castle. The first written mention of the fortress dates back to 1465. In the first half of the 16th century, it was acquired by the Kábov family of Rybňany, who rebuilt it into a Renaissance castle. The first written mention of the name „Nová Lhota“ dates back to 1555. The name „Červená Lhota“ first appeared in 1602 and is derived from the red color of the castle’s plaster. According to legend, the red color was used to cover traces of blood after a tragic event when the castle lady was allegedly taken away by the devil. Over the centuries, the castle underwent several architectural modifications. In the 17th century, Vilém Slavata of Chlum and Košumberk had it rebuilt in the Baroque style and used it as a summer residence. In the 19th century, romantic modifications were made, although they were later partially removed. The last noble owners were the Princes of Schönburg-Hartenstein, who owned the castle until 1945. Červená Lhota Castle is a typical example of Renaissance architecture in Bohemia. Its four wings surround an inner courtyard and are decorated with Renaissance gables and arcades. The castle is accessible via a stone bridge crossing the pond, which replaced the original drawbridge. The interiors of the castle are furnished in the style of the late 19th and early 20th centuries. Among the most interesting rooms are the representative salon, dining room, library, and private apartments. The attic houses children’s rooms with historical toys (zamek-cervenalhota.cz).

The castle is surrounded by an English park covering approximately 15 hectares. The park offers numerous romantic corners, pathways, and views of the castle and its surroundings. On the hill above the castle stands the Renaissance Chapel of the Holy Trinity, dating from 1591, which is also open to the public. The pond surrounding the castle is a popular spot for boating (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota has become a popular location for filmmakers. The castle has appeared in many Czech fairy tales and films, such as Goldilocks, The Princess and the Pea, and The Weddings of Mr. Vok. Its picturesque appearance and romantic atmosphere make it an ideal setting for historical and fairy-tale stories (kudyznudy.cz).

Schloss Červená Lhota ist eines der schönsten und romantischsten historischen Bauwerke in der Tschechischen Republik. Es befindet sich in Südböhmen, etwa 20 Kilometer nordwestlich der Stadt Jindřichův Hradec, in der Gemeinde Pluhův Žďár. Seine charakteristische rote Fassade und seine Lage auf einer felsigen Insel inmitten eines Teiches machen es zu einem einzigartigen Denkmal. Ursprünglich stand an der Stelle des Schlosses eine gotische Wasserburg aus dem 14. Jahrhundert. Die erste schriftliche Erwähnung der Burg stammt aus dem Jahr 1465. In der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts wurde sie von der Familie Kábov von Rybňany erworben, die sie in ein Renaissanceschloss umbaute. Die erste schriftliche Erwähnung des Namens „Nová Lhota“ stammt aus dem Jahr 1555. Der Name „Červená Lhota“ erschien erstmals 1602 und leitet sich von der roten Farbe des Schlossputzes ab. Der Legende nach wurde die rote Farbe verwendet, um Blutspuren nach einem tragischen Ereignis zu verbergen, als die Burgherrin angeblich vom Teufel entführt wurde. Im Laufe der Jahrhunderte wurde das Schloss mehrfach umgebaut. Im 17. Jahrhundert ließ Vilém Slavata von Chlum und Košumberk es im Barockstil umbauen und nutzte es als Sommerresidenz. Im 19. Jahrhundert wurden romantische Veränderungen vorgenommen, die jedoch später teilweise entfernt wurden. Die letzten adligen Besitzer waren die Fürsten von Schönburg-Hartenstein, die das Schloss bis 1945 besaßen. Schloss Červená Lhota ist ein typisches Beispiel der Renaissancearchitektur in Böhmen. Seine vier Flügel umgeben einen Innenhof und sind mit Renaissancegiebeln und Arkaden geschmückt. Der Zugang zum Schloss erfolgt über eine Steinbrücke, die den ursprünglichen Zugbrückenübergang ersetzte. Die Innenräume des Schlosses sind im Stil der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert eingerichtet. Zu den interessantesten Räumen gehören der repräsentative Salon, das Esszimmer, die Bibliothek und private Apartments. Im Dachgeschoss befinden sich Kinderzimmer mit historischen Spielzeugen (zamek-cervenalhota.cz).

Das Schloss ist von einem englischen Park mit einer Fläche von etwa 15 Hektar umgeben. Der Park bietet zahlreiche romantische Ecken, Spazierwege und Aussichtspunkte auf das Schloss und die Umgebung. Auf einem Hügel über dem Schloss befindet sich die Renaissancekapelle der Heiligen Dreifaltigkeit aus dem Jahr 1591, die ebenfalls für die Öffentlichkeit zugänglich ist. Der Teich rund um das Schloss ist ein beliebter Ort zum Bootfahren (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota ist ein beliebter Drehort für Filmemacher geworden. Das Schloss war in vielen tschechischen Märchenfilmen zu sehen, darunter Goldlöckchen, Die Prinzessin auf der Erbse und Die Hochzeiten des Herrn Vok. Sein malerisches Aussehen und seine romantische Atmosphäre machen es zu einer idealen Kulisse für historische und märchenhafte Geschichten (kudyznudy.cz).

Zámek Červená Lhota je jedním z nejkrásnějších a nejromantičtějších historických objektů v České republice. Nachází se v jižních Čechách, přibližně 20 kilometrů severozápadně od města Jindřichův Hradec, v obci Pluhův Žďár. Jeho charakteristická červená fasáda a poloha na skalnatém ostrově uprostřed rybníka z něj činí unikátní památku. Původně na místě zámku stála gotická vodní tvrz ze 14. století. První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1465. V první polovině 16. století ji získala rodina Kábů z Rybňan, která ji přestavěla na renesanční zámek. První písemná zmínka o názvu „Nová Lhota“ pochází z roku 1555. Název „Červená Lhota“ se poprvé objevil v roce 1602 a je odvozen od červené barvy omítky zámku. Podle legendy byla červená barva použita k zakrytí stop krve po tragické události, kdy hradní paní údajně odnesl čert. Během staletí prošel zámek několika stavebními úpravami. V 17. století jej Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka nechal přestavět v barokním stylu a využíval jej jako letohrádek. V 19. století proběhly romantické úpravy, které však byly později částečně odstraněny. Posledními šlechtickými majiteli byli knížata Schönburg-Hartenstein, kteří zámek vlastnili až do roku 1945. Zámek Červená Lhota je typickým představitelem renesanční architektury v Čechách. Jeho čtyři křídla obklopují vnitřní nádvoří a jsou zdobena renesančními štíty a arkádami. Přístup k zámku je možný přes kamenný most vedoucí přes rybník, který nahradil původní padací most. Interiéry zámku jsou zařízeny ve stylu přelomu 19. a 20. století. Mezi nejzajímavější místnosti patří reprezentační salon, jídelna, knihovna a soukromé apartmány. V podkroví se nacházejí dětské pokoje s historickými hračkami (zamek-cervenalhota.cz).

Okolí zámku tvoří anglický park o rozloze přibližně 15 hektarů. Park nabízí mnoho romantických zákoutí, stezek a výhledů na zámek a okolní krajinu. Na návrší nad zámkem se nachází renesanční kaple Nejsvětější Trojice z roku 1591, která je rovněž přístupná veřejnosti. Rybník obklopující zámek je oblíbeným místem pro projížďky na loďkách (zamek-cervenalhota.cz).

Červená Lhota se stala oblíbeným místem filmařů. Zámek se objevil v mnoha českých pohádkách a filmech, například Zlatovláska, Princezna na hrášku či Svatby pana Voka. Jeho malebný vzhled a romantická atmosféra jej předurčují jako ideální kulisy pro historické a pohádkové příběhy (kudyznudy.cz).

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Severná Morava, Fotografie

Štramberk – valašský Betlehem

skala
Hits: 329

Štramberk je krásne mestečko nachádzajúce sa v podhorí Beskýd na severe Moravy (stramberk.cz). Na úpätí Bielej , výbežkov Skaliek, Zámockého vrch a Kotúča (Aleš Durčak – Informačná tabuľa). Prvá písomná zmienka o Štramberku pochádza z roku 1211. Koncom 13. storočia bol na vrchu nad mestom postavený hrad, z ktorého sa dodnes zachovala dominanta mesta – veža zvaná Trúba (stramberk.cz). Je možné že hrad bol postavený na protiľahlom kopci Kotúč. Niesol aj pomenovanie castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Informačná tabuľa).

V roku 1359 založil moravský markgróf Ján Jindřich Luxemburský na mieste mesto Štramberk. Počas 15. storočia sa Štramberk stal centrom Moravskej cirkvi. V roku 1624 prešlo mesto do vlastníctva jezuitov. Počas tridsaťročnej bolo mesto viackrát napadnuté a zničené, čo viedlo k výraznému poškodeniu hradu. V roku 1783 sa predná časť hradu zrútila a jeho murivo bolo rozobraté. V druhej polovici 19. storočia začala v oblasti ťažba vápenca, čo prispelo k hospodárskemu rastu mesta. V roku 1881 bola otvorená železničná trať, ktorá ešte viac podporila rozvoj Štramberka. Napriek tomu, že mesto bolo úplne české, bolo v rokoch 1938–1945 anektované nacistickým Nemeckom (stramberk.cz).

Zo Štramberskej Trúby sa naskytá nádherný výhľad na celé okolie. V blízkosti veže sa nachádza aj amfiteáter, kde sa počas roka konajú rôzne . V okolí Štramberku Národná prírodná pamiatka Šipka – jaskyňa, v ktorej boli objavené pozostatky neandertálskeho človeka. Jedným z najväčších lákadiel Štramberka je jeho zachovalá ľudová . V centre mesta nájdete množstvo drevených z 18. a 19. storočia, ktoré dodávajú mestu neopakovateľný ráz. Práve pre túto jedinečnú atmosféru sa Štramberku často hovorí „Valašský Betlehem“. Každoročne sa tu konajú rôzne folklórne , jarmoky a remeselné , kde môžete spoznať miestne zvyky a . Mesto je tiež domovom niekoľkých múzeí, vrátane Múzea Zdeňka Buriana, známeho ilustrátora praveku. Návšteva Štramberka by nebola kompletná bez ochutnania miestnej špeciality – Štramberských uší. Ide o sladké pečivo z medového cesta, tvarované do podoby ucha. Legenda hovorí, že toto pečivo pripomína uši tatárskych bojovníkov, ktorých miestni obyvatelia porazili v 13. storočí (Wikipedia).

Medzi Štramberku patrí: básnik a prozaik Peter Bezruč, maliar a ilustrátor Zdeněk Burian, hudobný skladateľ Leoš Janáček (stramberk.cz). Rodáci: cestovateľ, spisovateľ a reportér Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk is a beautiful town located in the foothills of the Beskids in northern Moravia (stramberk.cz). It lies at the foot of Bílá hora, the Skalíky ridges, Zámecký vrch, and Kotouč (Aleš Durčak – Information Board). The first written mention of Štramberk dates back to 1211. At the end of the 13th century, a castle was built on the hill above the town, and its dominant feature – a tower called Trúba – has been preserved to this day (stramberk.cz). It is possible that the castle was originally built on the opposite hill, Kotouč. It was also known as castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Information Board).

In 1359, Margrave John Henry of Luxembourg founded the town of Štramberk on the site of a former settlement. During the 15th century, Štramberk became a center of the Moravian Church. In 1624, the town came under the ownership of the Jesuits. During the Thirty Years‘ War, the town was repeatedly attacked and destroyed, leading to significant damage to the castle. In 1783, the front part of the castle collapsed, and its masonry was dismantled. In the second half of the 19th century, limestone mining began in the area, contributing to the economic growth of the town. In 1881, a railway line was opened, further supporting Štramberk’s development. Although the town was entirely Czech, it was annexed by Nazi Germany between 1938 and 1945 (stramberk.cz).

From the Štramberk Trúba tower, there is a breathtaking view of the entire surrounding area. Near the tower is an amphitheater where various cultural events are held throughout the year. In the vicinity of Štramberk lies the National Natural Monument Šipka – a cave where remains of a Neanderthal human were discovered. One of the biggest attractions of Štramberk is its well-preserved folk architecture. In the town center, you will find many wooden houses from the 18th and 19th centuries, giving the town its unique character. Because of this special atmosphere, Štramberk is often called the „Wallachian Bethlehem.“ Various folklore festivals, fairs, and craft markets are held here annually, where visitors can learn about local customs and traditions. The town is also home to several museums, including the Museum of Zdeněk Burian, a renowned prehistoric illustrator. A visit to Štramberk would not be complete without tasting its local specialty – Štramberk Ears. These are sweet pastries made from honey dough, shaped like an ear. According to legend, this pastry resembles the ears of Tatar warriors who were defeated by the local inhabitants in the 13th century (Wikipedia).

Notable figures of Štramberk include poet and prose writer Peter Bezruč, painter and illustrator Zdeněk Burian, and composer Leoš Janáček (stramberk.cz). Natives of the town include traveler, writer, and journalist Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk to piękne miasteczko położone u podnóża Beskidów na północy Moraw (stramberk.cz). Leży u podnóża Białej Góry, pasma Skalíky, Zámecký vrch i Kotouč (Aleš Durčak – Tablica Informacyjna). Pierwsza pisemna wzmianka o Štramberku pochodzi z 1211 roku. Pod koniec XIII wieku na wzgórzu nad miastem zbudowano zamek, którego dominującą częścią do dziś pozostaje wieża zwana Trúba (stramberk.cz). Możliwe, że zamek został pierwotnie wzniesiony na przeciwległym wzgórzu Kotouč. Był również znany pod nazwą castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Tablica Informacyjna).

W 1359 roku margrabia morawski Jan Henryk Luksemburski założył miasto Štramberk w miejscu wcześniejszej osady. W XV wieku Štramberk stał się centrum Kościoła Morawskiego. W 1624 roku miasto przeszło na własność jezuitów. Podczas wojny trzydziestoletniej miasto było wielokrotnie atakowane i niszczone, co doprowadziło do znacznych zniszczeń zamku. W 1783 roku przednia część zamku zawaliła się, a jego mury zostały rozebrane. W drugiej połowie XIX wieku w okolicy rozpoczęto wydobycie wapienia, co przyczyniło się do wzrostu gospodarczego miasta. W 1881 roku otwarto linię kolejową, która jeszcze bardziej wspierała rozwój Štramberka. Mimo że miasto było całkowicie czeskie, zostało w latach 1938–1945 anektowane przez nazistowskie Niemcy (stramberk.cz).

Z wieży Štramberskiej Trúby roztacza się zapierający dech w piersiach widok na całą okolicę. W pobliżu wieży znajduje się amfiteatr, w którym przez cały rok odbywają się różne wydarzenia kulturalne. W okolicach Štramberka znajduje się Narodowy Pomnik Przyrody Šipka – jaskinia, w której odkryto szczątki człowieka neandertalskiego. Jedną z największych atrakcji Štramberka jest jego dobrze zachowana architektura ludowa. W centrum miasta można znaleźć wiele drewnianych domów z XVIII i XIX wieku, które nadają miastu niepowtarzalny charakter. Ze względu na tę wyjątkową atmosferę Štramberk nazywany jest często „Wołoskim Betlejem“. Co roku odbywają się tutaj różne festiwale folklorystyczne, jarmarki i targi rzemieślnicze, gdzie można poznać lokalne zwyczaje i tradycje. Miasto jest także siedzibą kilku muzeów, w tym Muzeum Zdeňka Buriana, znanego ilustratora prehistorii. Wizyta w Štramberku nie byłaby kompletna bez spróbowania lokalnego specjału – Štramberskich Uszu. Są to słodkie wypieki z ciasta miodowego, uformowane w kształt ucha. Legenda głosi, że ciastka te przypominają uszy tatarskich wojowników, których miejscowi mieszkańcy pokonali w XIII wieku (Wikipedia).

Do znanych postaci związanych z Štramberkiem należą: poeta i prozaik Peter Bezruč, malarz i ilustrator Zdeněk Burian oraz kompozytor Leoš Janáček (stramberk.cz). Znani mieszkańcy: podróżnik, pisarz i reporter Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk je krásné městečko nacházející se v podhůří Beskyd na severu Moravy (stramberk.cz). Leží na úpatí Bílé hory, výběžků Skaliek, Zámeckého vrchu a Kotúče (Aleš Durčak – Informační tabule). První písemná zmínka o Štramberku pochází z roku 1211. Koncem 13. století byl na vrchu nad městem postaven hrad, z něhož se dodnes zachovala dominanta města – věž zvaná Trúba (stramberk.cz). Je možné, že hrad byl postaven na protilehlém kopci Kotúč. Nesl také označení castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Informační tabule).

V roce 1359 založil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský na místě osady město Štramberk. Během 15. století se Štramberk stal centrem Moravské církve. V roce 1624 přešlo město do vlastnictví jezuitů. Během třicetileté války bylo město několikrát napadeno a zničeno, což vedlo k výraznému poškození hradu. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a jeho zdivo bylo rozebráno. Ve druhé polovině 19. století začala v oblasti těžba vápence, což přispělo k hospodářskému růstu města. V roce 1881 byla otevřena železniční trať, která ještě více podpořila rozvoj Štramberku. Přestože město bylo zcela české, bylo v letech 1938–1945 anexováno nacistickým Německem (stramberk.cz).

Ze Štramberské Trúby se naskýtá nádherný výhled na celé okolí. V blízkosti věže se nachází také amfiteátr, kde se během roku konají různé kulturní akce. V okolí Štramberku se nachází Národní přírodní památka Šipka – jeskyně, v níž byly objeveny pozůstatky neandertálského člověka. Jedním z největších lákadel Štramberku je jeho zachovalá lidová architektura. V centru města najdete množství dřevěných domů z 18. a 19. století, které dodávají městu neopakovatelný ráz. Právě pro tuto jedinečnou atmosféru se Štramberku často říká „Valašský Betlém“. Každoročně se zde konají různé folklórní festivaly, jarmarky a řemeslné trhy, kde můžete poznat místní zvyky a tradice. Město je také domovem několika muzeí, včetně Muzea Zdeňka Buriana, známého ilustrátora pravěku. Návštěva Štramberku by nebyla kompletní bez ochutnání místní speciality – Štramberských uší. Jedná se o sladké pečivo z medového těsta, tvarované do podoby ucha. Legenda praví, že toto pečivo připomíná uši tatarských bojovníků, které místní obyvatelé porazili ve 13. století (Wikipedia).

Mezi osobnosti Štramberku patří: básník a prozaik Petr Bezruč, malíř a ilustrátor Zdeněk Burian, hudební skladatel Leoš Janáček (stramberk.cz). Rodáci: cestovatel, spisovatel a reportér Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Príroda, Ľudská príroda, Česko, Južná Morava, Biotopy, Fotografie, Vinohrady

Přítlucká rozhľadňa Maják

skala
Hits: 294

Rozhľadňa Maják na Přítluckej hore je významnou dominantou južnej Moravy, nachádzajúcou sa medzi obcami Přítluky, Zaječí a Rakvice. Táto 26,5 metra vysoká veža bola slávnostne otvorená 5. júla 2012 a odvtedy ponúka návštevníkom jedinečné na okolitú krajinu. Přítlucká hora, s nadmorskou výškou 292 metrov, sa týči nad rovinatou krajinou južnej Moravy. Rozhľadňa sa nachádza na jej vrchole a je dostupná po značených turistických trasách a cyklotrasách. Z Přítluky vedie k rozhľadni žltá turistická značka, ktorá prechádza vinicami a ponúka malebné scenérie. Z obce Zaječí vedie zelená značka, ktorá spája železničné stanice Zaječí a Rakvice a prechádza okolo rozhľadne. Rozhľadňa Maják je kombináciou drevenej a oceľovej konštrukcie. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 21 metrov vedie točité schodisko s 108 schodmi. Z tejto výšky majú návštevníci možnosť obdivovať panoramatické výhľady na Pálavu, Novomlýnske , a za istých okolností aj na rakúske Alpy (kudyznudy.cz). 

Myšlienka postaviť rozhľadňu na Přítluckej hore vznikla v roku 2009, keď sa obce Přítluky, Zaječí a Rakvice dohodli na spoločnom projekte na podporu cestovného ruchu v regióne. Výstavba bola financovaná z prostriedkov Európskej únie v rámci Regionálneho operačného programu Juhovýchod. Cieľom projektu bolo zvýšiť atraktivitu oblasti pre turistov a poskytnúť im možnosť obdivovať krásy južnej Moravy z výšky (pritluky.cz).

The Maják Lookout Tower on Přítlucká Hill is a significant landmark in South Moravia, situated between the villages of Přítluky, Zaječí, and Rakvice. This 26.5-meter-high tower was ceremoniously opened on July 5, 2012, and since then, it has offered visitors unique views of the surrounding landscape. Přítlucká Hill, with an elevation of 292 meters, rises above the flat terrain of South Moravia. The lookout tower is located at its summit and is accessible via marked hiking and cycling trails. From the village of Přítluky, a yellow hiking trail leads to the tower, passing through vineyards and offering picturesque scenery. From the village of Zaječí, a green trail connects the railway stations of Zaječí and Rakvice, passing by the lookout tower. The Maják Lookout Tower is a combination of wooden and steel construction. A spiral staircase with 108 steps leads to the viewing platform at a height of 21 meters. From this elevation, visitors can admire panoramic views of Pálava, the Novomlýnské reservoirs, the White Carpathians, and under certain conditions, even the Austrian Alps.

The idea to build a lookout tower on Přítlucká Hill arose in 2009 when the villages of Přítluky, Zaječí, and Rakvice agreed on a joint project to promote tourism in the region. The construction was funded by the European Union under the South-East Regional Operational Program. The project’s goal was to increase the area’s attractiveness to tourists and provide them with the opportunity to admire the beauty of South Moravia from above.

Der Aussichtsturm Maják auf dem Přítlucká-Berg ist ein bedeutendes Wahrzeichen Südmährens, gelegen zwischen den Dörfern Přítluky, Zaječí und Rakvice. Dieser 26,5 Meter hohe Turm wurde feierlich am 5. Juli 2012 eröffnet und bietet seitdem den Besuchern einzigartige Ausblicke auf die umliegende Landschaft. Der Přítlucká-Berg mit einer Höhe von 292 Metern erhebt sich über die flache Landschaft Südmährens. Der Aussichtsturm befindet sich auf seinem Gipfel und ist über markierte Wander- und Radwege erreichbar. Vom Dorf Přítluky führt ein gelb markierter Wanderweg zum Turm, der durch Weinberge verläuft und malerische Szenerien bietet. Vom Dorf Zaječí führt ein grün markierter Weg, der die Bahnhöfe Zaječí und Rakvice verbindet und am Aussichtsturm vorbeiführt. Der Aussichtsturm Maják ist eine Kombination aus Holz- und Stahlkonstruktion. Eine Wendeltreppe mit 108 Stufen führt zur Aussichtsplattform in einer Höhe von 21 Metern. Von dieser Höhe aus können Besucher einen Panoramablick auf die Pálava, die Novomlýnské-Stauseen, die Weißen Karpaten und unter bestimmten Bedingungen sogar auf die österreichischen Alpen genießen.

Die Idee, einen Aussichtsturm auf dem Přítlucká-Berg zu errichten, entstand im Jahr 2009, als sich die Dörfer Přítluky, Zaječí und Rakvice auf ein gemeinsames Projekt zur Förderung des Tourismus in der Region einigten. Der Bau wurde mit Mitteln der Europäischen Union im Rahmen des Operationellen Programms Südost finanziert. Ziel des Projekts war es, die Attraktivität der Region für Touristen zu steigern und ihnen die Möglichkeit zu bieten, die Schönheiten Südmährens von oben zu bewundern.

Rozhledna Maják na Přítlucké hoře je významnou dominantou jižní Moravy, nacházející se mezi obcemi Přítluky, Zaječí a Rakvice. Tato 26,5 metru vysoká věž byla slavnostně otevřena 5. července 2012 a od té doby nabízí návštěvníkům jedinečné výhledy na okolní krajinu. Přítlucká hora, s nadmořskou výškou 292 metrů, se tyčí nad rovinatou krajinou jižní Moravy. Rozhledna se nachází na jejím vrcholu a je dostupná po značených turistických trasách a cyklostezkách. Z obce Přítluky vede k rozhledně žlutá turistická značka, která prochází vinicemi a nabízí malebné scenérie. Z obce Zaječí vede zelená značka, která spojuje železniční stanice Zaječí a Rakvice a prochází okolo rozhledny. Rozhledna Maják je kombinací dřevěné a ocelové konstrukce. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede točité schodiště se 108 . Z této výšky mají návštěvníci možnost obdivovat panoramatické výhledy na Pálavu, Novomlýnské nádrže, Bílé Karpaty a za jistých okolností i na rakouské Alpy.

Myšlenka postavit rozhlednu na Přítlucké hoře vznikla v roce 2009, kdy se obce Přítluky, Zaječí a Rakvice dohodly na společném projektu na podporu cestovního ruchu v regionu. Výstavba byla financována z prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod. Cílem projektu bylo zvýšit atraktivitu oblasti pro turisty a poskytnout jim možnost obdivovat krásy jižní Moravy z výšky.