Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Fotografie

Koválovice

skala
Hits: 578

Koválovice sa nachádzajú neďaleko od Brna, na rozhraní Drahanskej vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Prvá písomná zmienka je z roku 1131. V okolí sa nachádzajú (kovalovice.cz). Nachádza sa tu kaplnka Petra a Pavla, ktorá bola v roku 2001 prestavaná na mieste drevenej z roku 1826. Nachádza sa tu aj múzeum sa vzťahuje ku poštovníctvu a bitke pri Slavkove. Napoleonská kaplnka, kúpací prírodný biotop. Okolité rybníky patrili grófovi Levovi z Kloboukov. Hniezdilo tu množstvo vodného vtáctva. Pestoval sa tu anýz. V obci boli kováčske dielne, od kováčov pochádza vraj názov obec (koval). V roku 1754 tu bolo 59 . V rokoch 1852 a 1894 postihol Koválovice požiar. Mor v rokoch 1836, 1849, 1866, ničivé krupobitie v 1891, 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice is located near , on the border of the Drahanská vrchovina and Dyjskosvratecký úval. The first written mention dates back to 1131. There are ponds in the vicinity (kovalovice.cz). There is a chapel of St. Peter and Paul, which was rebuilt in 2001 on the site of a wooden chapel from 1826. There is also a museum related to postal services and the Battle of Slavkov. Napoleon’s Chapel, a natural bathing biotope, is located here. The surrounding ponds belonged to Count Lev of Klobouk. A variety of waterfowl nested here. Anise was cultivated here. There were blacksmith workshops in the village, and supposedly, the name of the village comes from the blacksmiths (kováč). In 1754, there were 59 houses here. Koválovice was hit by fires in 1852 and 1894. There were floods in 1836, 1849, and 1866, devastating hailstorms in 1891 and 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice se nacházejí nedaleko od Brna, na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. První písemná zmínka je z roku 1131. V okolí se nacházejí rybníky (kovalovice.cz). V obci stojí kaplička svatého Petra a Pavla, která byla v roce 2001 přestavěna na místě dřevěné kapličky z roku 1826. Dále zde najdeme muzeum věnované poštovnictví a bitvě u Slavkova. Kromě toho tu najdeme Napoleonovu kapli, přírodní koupací biotop. Okolní rybníky patřily hraběti Levovi z Klobouků, kde hnízdilo množství vodního ptactva. V obci bývaly kovářské dílny, od kovářů prý pochází název (koval). V roce 1754 zde bylo 59 domů. V letech 1852 a 1894 postihl Koválovice požár. Mor v letech 1836, 1849, 1866, ničivé krupobití v roce 1891 a 1902 (kovalovice.cz).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Fotografie

Kelč – mesto s bohatou históriou

skala
Hits: 1096

Kelč leží neďaleko od Valašského Meziříčí, a Hranice. Prvá písomná zmienka je z roku 1131 (kelc.cz). Žije tu 2685 obyvateľov na ploche necelých 28 km2. Kelče: hudobný skladateľ Jaroslav Křička, katolícky kňaz, pedagóg, teológ, arcibiskup pražský, prímas český, kardinál František Tomášek, česko-americký scenárista, režisér Vojtěch Jasný (Wikipedia), hokejista a futbalista Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). Pôvodný názov bol Keleč, odvodený od mena Kelec, Kelek. Kel znamená mohutný (zvierací) zub. Významovo šlo o Kelcov, resp. Kelkov majetok (Hosák, Šrámek). Časti mesta: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

Najstaršie človeka na tomto území sú z mladšej doby kamennej. Prvé dočasné sídla vznikali cca 5000 rokov pred naším letopočtom. Súvislé osídlenie je datované okolo roku 1000. Na Strážnom bol uložený poklad mincí a zlomkového striebra. Veľkého rozkvetu dosiahla Kelč za biskupa Bruna z Šaumburku. Vtedy bolo založené Nové město Kelč, založená obec Posvátno, ktorá bola samostatná do roku 1850. Koncom 14. storočia prebiehali medzi moravskými markrabatmi Joštom a Prokopom a na začiatku 15. storočia husitské vojny, kedy bola Kelč spustošená. V 16. storočí tu existoval pivovar a začali vznikať remeselné cechy. V roku 1621 bola Kelč niekoľko krát vyplienená a vypálená susedmi s „valašských panstiev natoľko, že tu zostala sotva pätina obyvateľov. Kelč prestalo byť mestom. Mestom sa opäť stalo až na konci 18. storočia. Začiatkom 19. storočia sa tu rozšírila výroba fajok (Ladislav Baletka).

V Kelči sa nachádza pôvodne neskorogotický zámok zo 16. storočia, renesančne a barokovo upravený v 17. storočí. V súčasnosti slúži ako učilište a praktická škola. Farský kostol svätého Petra a Pavla a kostol svätej Kataríny, ktorý bol pôvodne zámockou kaplnkou zo 16. storočia. Radnica je zo začiatku u 17. storočia (Ladislav Baletka).

Kelč is located near Valašské Meziříčí and Hranice. The first written mention dates back to 1131 (kelc.cz). There are 2685 inhabitants living on an area of ​​almost 28 km2. Personalities of Kelč include music composer Jaroslav Křička, Catholic priest, educator, theologian, Archbishop of Prague, Czech primate, cardinal František Tomášek, Czech-American screenwriter, director Vojtěch Jasný (Wikipedia), hockey player and footballer Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). The original name of the village was Keleč, derived from the name Kelec, Kelek. Kel means sturdy (animal) tooth. In terms of meaning, it was the property of Kelc or Kelkov (Hosák, Šrámek). Parts of the city: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

The oldest traces of human presence in this area are from the younger Stone Age. The first temporary settlements were established around 5000 years before our era. Continuous settlement is dated around the year 1000. A treasure trove of coins and fragments of silver was deposited on Strážný. Kelč flourished under Bishop Bruno of Schaumburg. At that time, Nové město Kelč was founded, and the village of Posvátno, which remained independent until 1850, was founded. Wars between the Moravian margraves Jošt and Prokop took place at the end of the 14th century, and at the beginning of the 15th century, the Hussite wars, during which Kelč was devastated. In the 16th century, there was a brewery and craft guilds began to emerge. In 1621, Kelč was plundered several times and burned by neighbors from „Valašských panstiev“ to such an extent that barely a fifth of the inhabitants remained. Kelč ceased to be a city. It became a city again only at the end of the 18th century. At the beginning of the 19th century, pipe production expanded here (Ladislav Baletka).

In Kelč, there is an originally late Gothic castle from the 16th century, renovated in the Renaissance and Baroque styles in the 17th century. It currently serves as a vocational school. The parish church of St. Peter and Paul and the church of St. Catherine, which was originally a castle chapel from the 16th century. The town hall dates back to the early 17th century (Ladislav Baletka).

Kelč leží nedaleko od Valašského Meziříčí a Hranic. První písemná zmínka je z roku 1131 (kelc.cz). Žije zde 2685 obyvatel na ploše necelých 28 km2. Osobnosti Kelče: hudební skladatel Jaroslav Křička, katolický kněz, pedagog, teolog, arcibiskup pražský, primas český, kardinál František Tomášek, česko-americký scenárista, režisér Vojtěch Jasný (Wikipedia), hokejista a fotbalista Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). Původní název obce byl Keleč, odvozený od jména Kelec, Kelek. Kel znamená mohutný (zvířecí) zub. Významově šlo o Kelcov, resp. Kelkov majetek (Hosák, Šrámek). Části města: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

Nejstarší stopy člověka na tomto území jsou z mladší doby kamenné. První dočasné sídla vznikala asi před 5000 lety. Souvislé osídlení je datováno kolem roku 1000. Na Strážném byl uložen poklad mincí a zlomkového stříbra. Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna z Šaumburku. Tehdy bylo založeno Nové město Kelč, založená obec Posvátno, která byla samostatná do roku 1850. Koncem 14. století probíhaly války mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a na začátku 15. století husitské války, kdy byla Kelč spustošena. V 16. století zde existoval pivovar a začaly vznikat řemeslné cechy. V roce 1621 byla Kelč několikrát vypleněna a vypálena sousedy „valašských panstiev natolik, že tu zůstala sotva pětina obyvatel. Kelč přestalo být městem. Městem se opět stalo až na konci 18. století. Začátkem 19. století se tu rozšířila výroba dýmek (Ladislav Baletka).

V Kelči se nachází původně pozdně gotický zámek z 16. století, renesančně a barokně upravený v 17. století. V současnosti slouží jako učiliště a praktická škola. Farní kostel svatého Petra a Pavla a kostel svaté Kateřiny, který byl původně zámeckou kaplí ze 16. století. Radnice je z počátku 17. století (Ladislav Baletka).

Hosák, Šrámek, 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, , p. 388, 389

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Fotografie

Chřibská – starodávna, kľukatá

skala
Hits: 2211

Mesto Chřibská leží v najzápadnejšej časti Lužických hôr, v južnej časti Šluknovského výbežku. Je obklopené Kytlickou pahorkatinou, Lužických chrbátom a Jetřichovskými stenami. Na území Chránenej krajinnej oblasti Lužické a CHKO Labské pieskovce a Národného parku České Švajčiarsko. Miestne časti mesta: Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská, Krásne Pole. Žije tu 1399 obyvateľov (mesto-chribska.cz). Prvá písomná zmienka je z roku 1352, avšak mesto existovalo podľa nápisu na kameni, už pre rokom 1144. Nemecký názov je Kreibitz, je slovanského pôvodu zo slova Krzywycza, vyjadruje meandrujúci potok. Súčasný názov je staročeský od slova chřib – pahorok (mesto-chribska.cz). Dominantou je kostol svätého Juraja s farou a krížovou cestou, so štyrmi kaplnkami. Miestne vlastivedné múzeum je venované Chřibskej a jeho rodákovi Tadeášovi Haenkemu (Informačná tabuľa). 

Bola tu najstaršia sklárska huta v Strednej Európe, existovala už v roku 1414 (Alexandr Vanžura). Jej činnosť skončila v roku 2007 (Informačná tabuľa). Po roku 1946 tu dramaticky poklesol počet obyvateľov po odsune Nemcov. Znovuosídlenie nebolo úspešné. Opustené chátrali, boli ničené, aj mnoho z nich bolo zbúraných. Najviac v rokoch 1955, 1965 a 1967. Boli zbúrané súvislé poschodových a prakticky bolo zlikvidované aj námestie. Mnoho cenných ľudových domov. Mnoho týchto stavieb zachránili chalupári, ktorých počet takmer dosahuje počet trvalo žijúcich obyvateľov (mesto-chribska.cz). V mladosti tu žil Christoph Willibald Gluck (1714 – 1787), ktorého otec bol v rokoch 1722 – 1727 lesmajstrom na kamenickom panstve Kinských (Jiří Kühn).

V okolí a priamo v Chřibské rastú tisíce orchideí na podmáčaných lúkach, napr. na lúke u Brodských a v prírodnej rezervácii Marschnerova lúka (Informačné letáky).

The town of Chřibská is located in the westernmost part of the Lusatian Mountains, in the southern part of the Šluknov Hook. It is surrounded by the Kytlice Hills, Lusatian Ridge, and Jetřichovice Walls. The town lies within the Lusatian Mountains Protected Landscape Area, the Elbe Sandstone Protected Landscape Area, and the Bohemian Switzerland National Park. Its local districts are Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská, and Krásné Pole. It has a population of 1,399 inhabitants (mesto-chribska.cz). The first written record dates back to 1352, although, according to an inscription on a stone, the town existed before 1144. The German name is Kreibitz, derived from the Slavic word Krzywycza, meaning a meandering stream. The current name is Old Czech, derived from the word chřib, meaning hill (mesto-chribska.cz). The dominant feature of the town is the Church of St. George, along with its parish and the Stations of the Cross with four chapels. The local history museum is dedicated to Chřibská and its native, Tadeáš Haenke (information board).

Central Europe’s oldest glassworks, established in 1414, operated here (Alexandr Vanžura). It ceased operations in 2007 (information board). After 1946, the population dramatically decreased due to the expulsion of Germans. Resettlement was unsuccessful; abandoned houses decayed, were vandalized, and many were demolished, especially in 1955, 1965, and 1967. Entire rows of multi-story buildings and even the town square were practically destroyed, along with many valuable folk houses. Numerous buildings were saved by weekend residents, whose number almost equals the permanent residents (mesto-chribska.cz). Christoph Willibald Gluck (1714–1787) lived here in his youth. His father served as the forestry manager for the Kinsky estate in Kamenice from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

Thousands of orchids grow in the vicinity and directly in Chřibská, especially in wet meadows such as the Brodský meadow and the Marschnerova louka nature reserve (information leaflets).

Die Stadt Chřibská liegt im westlichsten Teil des Lausitzer Gebirges, im südlichen Teil des Schluckenauer Zipfels. Sie ist umgeben von der Kittlitzer Hügellandschaft, dem Lausitzer Kamm und den Dittersbacher Wänden. Das Gebiet liegt in den Schutzgebieten Lausitzer Gebirge, Elbsandsteingebirge und im Nationalpark Böhmische Schweiz. Stadtteile sind Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská und Krásné Pole. Die Stadt hat 1.399 Einwohner (mesto-chribska.cz). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1352, allerdings existierte die Stadt laut einer Inschrift auf einem Stein bereits vor dem Jahr 1144. Der deutsche Name Kreibitz ist slawischen Ursprungs (Krzywycza) und bedeutet „mäandernder Bach“. Der heutige Name ist alttschechisch und stammt vom Wort chřib („Hügel“) ab (mesto-chribska.cz). Dominierend ist die Kirche St. Georg mit Pfarrhaus und Kreuzweg mit vier Kapellen. Das örtliche Heimatmuseum widmet sich Chřibská und seinem berühmten Sohn Tadeáš Haenke (Informationstafel).

Hier befand sich die älteste Glashütte Mitteleuropas, bereits seit 1414 in Betrieb (Alexandr Vanžura). Ihre Tätigkeit wurde 2007 eingestellt (Informationstafel). Nach 1946 sank die Bevölkerungszahl dramatisch durch die Vertreibung der Deutschen. Die Wiederbesiedlung war nicht erfolgreich. Verlassene Häuser verfielen, wurden beschädigt und viele abgerissen, besonders in den Jahren 1955, 1965 und 1967. Ganze Häuserreihen und auch der Stadtplatz wurden weitgehend zerstört, darunter auch viele wertvolle Volksbauten. Viele Gebäude retteten Wochenendhausbesitzer, deren Zahl heute fast die der festen Einwohner erreicht (mesto-chribska.cz). Christoph Willibald Gluck (1714–1787) lebte hier in seiner Jugend. Sein Vater war von 1722 bis 1727 Oberförster auf der Herrschaft der Kinskys in Kamenice (Jiří Kühn).

In der Umgebung und direkt in Chřibská wachsen tausende Orchideen auf feuchten Wiesen, z.B. auf der Brodský-Wiese und im Naturschutzgebiet Marschnerova louka (Informationsblätter).

Miasto Chřibská leży w najbardziej na zachód wysuniętej części Gór Łużyckich, w południowej części Występu Šluknovskiego. Jest otoczone przez Pogórze Kytlickie, Grzbiet Łużycki i Skały Jetřichovickie. Miasto znajduje się na terenie Obszaru Chronionego Krajobrazu Gór Łużyckich, Obszaru Chronionego Krajobrazu Łabskich Piaskowców oraz Parku Narodowego Czeska Szwajcaria. Części miasta to Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská i Krásné Pole. Mieszka tu 1399 osób (mesto-chribska.cz). Pierwsza wzmianka pochodzi z 1352 roku, choć według inskrypcji na kamieniu miasto istniało już przed rokiem 1144. Niemiecka nazwa Kreibitz pochodzi od słowiańskiego Krzywycza i oznacza meandrujący potok. Obecna nazwa pochodzi od staroczeskiego słowa chřib (pagórek) (mesto-chribska.cz). Dominantą jest kościół św. Jerzego z plebanią i drogą krzyżową z czterema kapliczkami. Muzeum regionalne poświęcone jest Chřibskiej i Tadeášowi Haenkemu (tablica informacyjna).

Znajdowała się tu najstarsza huta szkła w Europie Środkowej, działająca już w 1414 roku (Alexandr Vanžura), zamknięta w 2007 roku (tablica informacyjna). Po 1946 dramatycznie zmniejszyła się liczba mieszkańców przez wysiedlenie Niemców. Ponowne zasiedlenie nie powiodło się. Opuszczone domy niszczały, były burzone szczególnie w latach 1955, 1965 i 1967. Uratowali je mieszkańcy sezonowi (mesto-chribska.cz). Młodość spędził tu Christoph Willibald Gluck (1714–1787), którego ojciec zarządzał lasami rodu Kinskich w latach 1722–1727 (Jiří Kühn).

W okolicy i w samym mieście rosną tysiące storczyków na wilgotnych łąkach, np. Brodský i Marschnerova louka (ulotki informacyjne).

Čeština (Česky): Město Chřibská leží v nejzápadnější části Lužických hor, v jižní části Šluknovského výběžku. Je obklopeno Kytlickou pahorkatinou, Lužickým hřbetem a Jetřichovickými stěnami. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, CHKO Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko. Místní části města jsou Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská a Krásné Pole. Žije zde 1399 obyvatel (mesto-chribska.cz). První písemná zmínka pochází z roku 1352, avšak podle nápisu na kameni existovalo město již před rokem 1144. Německý název Kreibitz má slovanský původ od slova Krzywycza a znamená meandrující potok. Současný název je staročeský, odvozený od slova chřib (pahorek) (mesto-chribska.cz). Dominantou města je kostel svatého Jiří s farou a křížovou cestou se čtyřmi kaplemi. Místní vlastivědné muzeum je věnováno Chřibské a zdejšímu rodákovi Tadeáši Haenkemu (informační tabule).

Byla zde nejstarší sklářská huť ve střední Evropě, založená již roku 1414 (Alexandr Vanžura). Svoji činnost ukončila v roce 2007 (informační tabule). Po roce 1946 zde dramaticky poklesl počet obyvatel kvůli odsunu Němců. Znovuosídlení nebylo úspěšné; opuštěné domy chátraly, byly ničeny a mnoho z nich bylo zbořeno, zejména v letech 1955, 1965 a 1967. Byly zbořeny celé řady patrových domů a prakticky bylo zlikvidováno i náměstí, včetně mnoha cenných lidových staveb. Mnohé objekty zachránili chalupáři, jejichž počet téměř dosahuje počtu trvale žijících obyvatel (mesto-chribska.cz). V mládí zde žil Christoph Willibald Gluck (1714–1787), jehož otec byl v letech 1722–1727 lesmistrem na kamenickém panství Kinských (Jiří Kühn).

V okolí a přímo v Chřibské rostou tisíce orchidejí na podmáčených loukách, například na louce u Brodských a v přírodní rezervaci Marschnerova louka (informační letáky).

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Varnsdorf – malý Manchester

skala
Hits: 705

Varnsdorf je mesto v Severných Čechách. Zaujímavosťou je, že je z 3 strán obklopené Nemeckom. Leží v nadmorskej výške 332 metrov nad morom. Na 26 km2 tu žije 15 664 obyvateľov (Wikipedia). Prvá písomná zmienka je z roku 1352 (Informačná tabuľa). Neďaleko sú Lužické a Žitavská kotlina. Mesto má 3 časti: Studánka, Světliny, Varnsdorf (varnsdorf.cz). Do roku 1868 bol Varnsdorf najväčšou dedinou -Uhorska. Od 18. storočia je textilným centrom, stáva sa malým Manchestrom. Nachádza sa tu vyhliadková veža z reštauráciou na vrchu Hrádek. Je vysoká 29 metrov a poskytuje panoramatický výhľad na mesto, na Seifhennerdorf, Šluknovskú pahorkatinu a na Lužické hory, časť Krkonoš a Jizerských hôr. Vietnamská komunita si tu v roku 2008 otvorila prvý budhistický chrám na území Českej republiky (Informačné letáky). Od roku 1991 sú udržované čulé vzťahy najmä s lužickosrbskými umelcami (Informačná tabuľa).

Varnsdorf is a town in Northern Bohemia. Interestingly, it is surrounded by Germany on three sides. It lies at an altitude of 332 meters above sea level. Covering 26 km², it has a population of 15,664 inhabitants (Wikipedia). The first written mention dates back to 1352 (Information board). Nearby are the Lusatian Mountains and the Zittau Basin. The town consists of three parts: Studánka, Světliny, and Varnsdorf (varnsdorf.cz). Until 1868, Varnsdorf was the largest village in Austria-Hungary. Since the 18th century, it has been a textile hub, earning the nickname „Little Manchester.“ A lookout tower with a restaurant is situated on Hrádek hill. It is 29 meters tall, offering panoramic views of the town, Seifhennersdorf, the Šluknov Uplands, the Lusatian Mountains, and parts of the Krkonoše and Jizera Mountains. In 2008, the Vietnamese community opened the first Buddhist temple in the Czech Republic here (Information flyers). Since 1991, the town has actively maintained relations, particularly with Sorbian artists (Information board).

Varnsdorf ist eine Stadt in Nordböhmen. Eine Besonderheit ist, dass sie von drei Seiten von Deutschland umgeben ist. Sie liegt auf einer Höhe von 332 Metern über dem Meeresspiegel. Auf 26 km² leben hier 15.664 Einwohner (Wikipedia). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1352 (Informationstafel). In der Nähe befinden sich das Lausitzer Gebirge und das Zittauer Becken. Die Stadt besteht aus drei Ortsteilen: Studánka, Světliny und Varnsdorf (varnsdorf.cz). Bis 1868 war Varnsdorf das größte Dorf Österreich-Ungarns. Seit dem 18. Jahrhundert ist es ein Zentrum der Textilindustrie und wird auch „Klein-Manchester“ genannt. Auf dem Hügel Hrádek steht ein Aussichtsturm mit Restaurant. Der Turm ist 29 Meter hoch und bietet einen Panoramablick auf die Stadt, Seifhennersdorf, das Schluckenauer Hügelland, das Lausitzer Gebirge sowie Teile des Riesengebirges und Isergebirges. 2008 eröffnete hier die vietnamesische Gemeinschaft den ersten buddhistischen Tempel auf dem Gebiet der Tschechischen Republik (Informationsflyer). Seit 1991 pflegt die Stadt lebendige Kontakte, insbesondere zu sorbischen Künstlern (Informationstafel).

Varnsdorf to miasto w północnych Czechach. Co ciekawe, z trzech stron otoczone jest przez Niemcy. Leży na wysokości 332 metrów nad poziomem morza. Na powierzchni 26 km² mieszka tu 15 664 mieszkańców (Wikipedia). Pierwsza pisemna wzmianka pochodzi z roku 1352 (Tablica informacyjna). Niedaleko znajdują się Góry Łużyckie i Kotlina Żytawska. Miasto składa się z trzech części: Studánka, Světliny i Varnsdorf (varnsdorf.cz). Do roku 1868 Varnsdorf był największą wsią Austro-Węgier. Od XVIII wieku jest centrum przemysłu tekstylnego, przez co określane jest jako „mały Manchester”. Na wzgórzu Hrádek znajduje się wieża widokowa z restauracją. Ma 29 metrów wysokości i oferuje panoramiczne widoki na miasto, Seifhennersdorf, Pogórze Šluknovskie oraz Góry Łużyckie, część Karkonoszy i Gór Izerskich. W 2008 roku społeczność wietnamska otworzyła tu pierwszą świątynię buddyjską na terenie Republiki Czeskiej (Ulotki informacyjne). Od 1991 roku utrzymywane są żywe kontakty zwłaszcza z artystami łużyckoserbskimi (Tablica informacyjna).

Varnsdorf je město v severních Čechách. Zajímavostí je, že je ze tří stran obklopeno Německem. Leží v nadmořské výšce 332 metrů nad mořem. Na 26 km² zde žije 15 664 obyvatel (Wikipedia). První písemná zmínka pochází z roku 1352 (Informační tabule). Nedaleko jsou Lužické hory a Žitavská kotlina. Město má tři části: Studánka, Světliny a Varnsdorf (varnsdorf.cz). Do roku 1868 byl Varnsdorf největší vesnicí Rakouska-Uherska. Od 18. století je textilním centrem, díky čemuž získal označení „malý Manchester“. Nachází se zde rozhledna s restaurací na vrchu Hrádek. Je vysoká 29 metrů a poskytuje panoramatický výhled na město, Seifhennersdorf, Šluknovskou pahorkatinu, Lužické hory a části Krkonoš a Jizerských hor. V roce 2008 zde vietnamská komunita otevřela první buddhistický chrám na území České republiky (Informační letáky). Od roku 1991 jsou udržovány čilé vztahy zejména s lužickosrbskými umělci (Informační tabule).

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Tanečnica

skala
Hits: 702

Na vrchu Tanečnica sa nachádza rozhľadňa v nadmorskej výške 598 metrov nad morom. Tri km na západ sú Mikulášovice. 500 metrov je vzdialená hranica s Nemeckom. Názov Tanečnica je odvodený od povesti, podľa ktorej sem chodievalo tancovať a zvádzať lesníkov prekrásna mladé dievča – tanečnica (ceskesvycarsko.cz). Je najsevernejšou rozhľadňou v Česku. Žulový kopec na ktorom stojí sa nazýva rovnako Tanečnica. Na vrchol vedie 138 schodov. Z rozhľadne vidno Českosaské Švajčiarsko, Šluknovský výbežok a niekedy aj Krkonoše (Informačný leták). V 30-tych rokoch 19. storočia bola na vrchole postavená drevená vymeriavacia veža. Rozhľadňa bola postavená po jej zániku v roku 1886. V roku 1903 ju zničila búrka, avšak staviteľ Josef Scholz postavil novú v roku 1905. V rokoch 1978 – 1979 bola postavená vedľa rozhľadne koliba reštauračného typu (Informačná tabuľa).

 

On the Tanečnica hill, there is a lookout tower at an altitude of 598 meters above sea level. Three kilometers to the west lies Mikulášovice, and the German border is just 500 meters away. The name Tanečnica is derived from a legend according to which a beautiful young girl – a dancer – used to come here to dance and enchant foresters (ceskesvycarsko.cz). It is the northernmost lookout tower in the Czech Republic. The granite hill on which it stands is also called Tanečnica. There are 138 steps leading to the top. From the tower, one can see Bohemian-Saxon Switzerland, the Šluknov Hook, and sometimes even the Krkonoše Mountains (Information leaflet).

In the 1830s, a wooden survey tower was built on the summit. The lookout tower was constructed after its disappearance in 1886. However, in 1903, a storm destroyed it, but builder Josef Scholz erected a new one in 1905. In 1978-1979, a restaurant-style chalet was built next to the tower (Information board).

Auf dem Tanečnica-Berg befindet sich ein Aussichtsturm auf einer Höhe von 598 Metern über dem Meeresspiegel. Drei Kilometer westlich liegt Mikulášovice, und die deutsche Grenze ist nur 500 Meter entfernt. Der Name Tanečnica stammt aus einer Legende, nach der ein wunderschönes junges Mädchen – eine Tänzerin – hierherkam, um zu tanzen und Förster zu verführen (ceskesvycarsko.cz). Es ist der nördlichste Aussichtsturm in der Tschechischen Republik. Der Granitberg, auf dem er steht, heißt ebenfalls Tanečnica. 138 Stufen führen zur Spitze. Vom Turm aus hat man eine Aussicht auf die Böhmisch-Sächsische Schweiz, den Šluknov-Ausläufer und manchmal sogar das Riesengebirge (Informationsbroschüre).

In den 1830er Jahren wurde auf dem Gipfel ein hölzerner Vermessungsturm errichtet. Nach dessen Verfall wurde im Jahr 1886 der Aussichtsturm gebaut. Im Jahr 1903 wurde er jedoch durch einen Sturm zerstört, doch der Baumeister Josef Scholz errichtete 1905 einen neuen. In den Jahren 1978-1979 wurde neben dem Turm eine gasthausähnliche Berghütte gebaut (Informationstafel).

Na wzgórzu Tanečnica znajduje się wieża widokowa na wysokości 598 metrów nad poziomem morza. Trzy kilometry na zachód znajduje się Mikulášovice, a granica z Niemcami jest oddalona o 500 metrów. Nazwa Tanečnica pochodzi z legendy, według której piękna młoda dziewczyna – tancerka – przychodziła tu tańczyć i uwodzić leśników (ceskesvycarsko.cz). Jest to najbardziej na północ wysunięta wieża widokowa w Czechach. Granitowe wzgórze, na którym stoi, nosi tę samą nazwę – Tanečnica. Na szczyt prowadzi 138 schodów. Z wieży można zobaczyć Czesko-Saksońską Szwajcarię, Wysunięcie Šluknov oraz czasami nawet Karkonosze (Ulotka informacyjna).

W latach 30. XIX wieku na szczycie zbudowano drewnianą wieżę pomiarową. Wieża widokowa została wzniesiona po jej zniknięciu w 1886 roku. W roku 1903 została zniszczona przez burzę, ale budowniczy Josef Scholz postawił nową w 1905 roku. W latach 1978-1979 obok wieży zbudowano karczmę w stylu restauracyjnym (Tablica informacyjna).

Na vrchu Tanečnice se nachází rozhledna v nadmořské výšce 598 metrů. Tři kilometry na západ leží Mikulášovice, a hranice s Německem je vzdálena 500 metrů. Název Tanečnice je odvozen od pověsti, podle které sem chodila tančit a svádět lesníky nádherná mladá dívka – tanečnice (ceskesvycarsko.cz). Je to nejsevernější rozhledna v Česku. Žulový kopec, na kterém stojí, se rovněž jmenuje Tanečnice. Na vrchol vede 138 schodů. Z rozhledny je vidět Českosaské Švýcarsko, Šluknovský výběžek a někdy i Krkonoše (Informační leták).

Ve 30. letech 19. století byla na vrcholu postavena dřevěná vyměřovací věž. Rozhledna byla postavena po jejím zániku v roce 1886. V roce 1903 ji zničila bouře, ale stavitel Josef Scholz postavil novou v roce 1905. V letech 1978-1979 byla vedle rozhledny postavena koliba restauračního typu (Informační tabule).