Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Třebíč – unikátne mnohoraké mesto

skala
Hits: 609

Třebíč leží na rieke Jihlava v nadmorskej výške 405 metrov nad morom, z veľkej časti na Třebíčskom masíve. Žije tu na ploche 58 km² 39700 obyvateľov. Prvá písomná zmienka je z roku 1277 (Wikipedia). Začiatky mesta súvisia s benedektínskym kláštorom v roku 1101, na jeho mieste dnes stojí zámok. Pomenovanie pochádza zrejme z miestneho názvu „Třebečského lesa“. V roku 1863 bola založená sporiteľňa, Národný dom a gymnázium (1871), súsošie Cyrila a Metoda na Karlovom námestí (1885). Od roku 1886 je Třebíč pripojený k železnici. Začiatkom 20. storočia vznikla vďaka lekárovi Jaroslavovi Bakešovi nemocnica. V 70-tych rokoch 20. storočia sa začali budovať nové , školy apod.. Dôvodom bola jadrový elektráreň Dukovany. V roku 2003 sa židovské ghetto a bazilika stali súčasťou zoznamu kultúrneho dedičstva UNESCO. Na ľavom brehu Jihlava je jedna z najväčších židovských štvrtí v Európe. Je jedinou židovskou pamiatkou mimo Izraela, ktorá je samostatne zapísaná v zozname UNESCO. Konajú sa tu viaceré , od roku 1997 Zámostí. Pravidelne sa koná Třebíčské Bramborobraní, Festival divadla 2-3-4 hercov, Šamajim. Funguje tu galéria Malovaný dům, galéria Franta, ekotechnické centrum Alternátor. Známe Třebíča: umelci Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politici Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, futbalista Theodor Gebre Selassie cyklista Pavel Padrnos, hokejista Patrik Eliáš, Erat (Wikipedia CS).

Třebíč lies on the Jihlava River at an altitude of 405 meters above sea level, largely on the Třebíč Massif. It is home to 39,700 inhabitants on an area of ​​58 km². The first written mention dates back to 1277. The origins of the city are linked to the Benedictine monastery in 1101, which now houses the castle. The name likely comes from the local name „Třebečský les.“ In 1863, a savings bank was founded, followed by the National House and gymnasium (1871), the Cyril and Methodius monument on Karlovo Square (1885). Since 1886, Třebíč has been connected to the railway. In the early 20th century, thanks to doctor Jaroslav Bakeš, a hospital was established. In the 1970s, new housing estates, schools, etc., were built, driven by the Dukovany nuclear power plant. In 2003, the Jewish ghetto and basilica became part of the UNESCO World Heritage List. On the left bank of the Jihlava River is one of the largest Jewish quarters in Europe. It is the only Jewish monument outside of Israel that is separately listed in the UNESCO list. Several festivals are held here, including Zámostí since 1997. The Třebíč Potato Festival, the Festival of Theater with 2-3-4 Actors, and Šamajim are regular events. There are galleries such as the Painted House Gallery, Franta Gallery, and the Alternator Ecotechnical Center. Famous personalities from Třebíč include artists Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politicians Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, footballer Theodor Gebre Selassie, cyclist Pavel Padrnos, hockey player Patrik Eliáš, and Martin Erat.

Třebíč leží na řece Jihlava v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem, z velké části na Třebíčském masívu. Žije zde na ploše 58 km² 39 700 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1277 (Wikipedia). Začátky města souvisejí s benediktinským klášterem v roce 1101, na jehož místě dnes stojí zámek. Původ jména je pravděpodobně odvozeno z místního názvu „Třebečského lesa“. V roce 1863 byla založena spořitelna, Národní dům a gymnázium (1871), socha Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí (1885). Od roku 1886 je Třebíč připojená k železnici. Začátkem 20. století vznikla díky lékaři Jaroslavu Bakešovi nemocnice. V 70. letech 20. století začala výstavba nových sídlišť, škol apod. Důvodem byla jaderná elektrárna Dukovany. V roce 2003 se židovské ghetto a bazilika staly součástí seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na levém břehu řeky Jihlava je jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě. Je jedinou židovskou památkou mimo Izrael, která je samostatně zapsána v seznamu UNESCO. Konají se zde různé festivaly, od roku 1997 Zámostí. Pravidelně se koná Třebíčské Bramborobraní, Festival divadla 2-3-4 herců, Šamajim. Funguje zde galerie Malovaný dům, galerie Franta, ekotechnické centrum Alternátor. Známé osobnosti Třebíče: umělci Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politici Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, fotbalista Theodor Gebre Selassie, cyklista Pavel Padrnos, hokejisté Patrik Eliáš, Martin Erat (Wikipedia CS).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Strážovice, miesto kde som si neraz zadovážil víno, mušt

skala
Hits: 579

Strážovice ležia v nadmorskej výške 417 metrov nad morom iba 7 km od Kyjova. Jej časti sú: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, Pod uličkou. V Strážoviciach žije 609 obyvateľov (strazovice.sk). Prvá písomná zmienka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strážoviciach malý zámok (strazovice.sk). V piatom storočí pred naším letopočtom tu žili . V piatom storočí tu mali pod strážovským kopcom veľkú osadu, nazývala sa Chrástovice a existovala až do roku 1470 (strazovice.sk).

Strážovice are situated at an altitude of 417 meters above sea level, just 7 km from Kyjov. Its parts include: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, and Pod uličkou. Strážovice is home to 609 inhabitants (strazovice.sk). The first written mention dates back to the year 1131. Since 1753, there has been a small castle in Strážovice (strazovice.sk). In the 5th century BC, Celts inhabited the area. In the 5th century AD, Slavs had a large settlement under the Strážovský hill, called Chrástovice, which existed until 1470 (strazovice.sk).

Strážovice leží v nadmořské výšce 417 metrů nad mořem jen 7 km od Kyjova. Jej části jsou: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, Pod uličkou. V Strážovicích žije 609 obyvatel (strazovice.sk). První písemná zmínka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strážovicich malý zámek (strazovice.sk). V pátém století před naším letopočtem zde žili Keltové. Ve 5. století zde měli Slované pod strážovským kopcem velkou osadu, nazývala se Chrástovice a existovala až do roku 1470 (strazovice.sk).

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Stráž nad Nežárkou

skala
Hits: 471

Mestečku Stráž na Nežárkou dominuje zďaleka veža strážskeho zámku. Mesto leží v nadmorskej výške 452 metrov nad morom. K bohatstvu náleží okrem bežných súčastí aj piesok a rašelina. Rieka Nežárka preteká mestom, nachádza sa tu množstvo rybníkov a potokov. Na ploche 36,3 km2 tu žije 876 obyvateľov. Dolní Lhota a Dvorce sú miestnymi časťami (straznadnezarkou.cz). Zámok dostal dnešnú barokovú podobu v 18. storočí. Pôvodne objekt bol hradom, z neho zostala len gotická veža. Od 10.1 1914 bol zámok majetkom českej opernej speváčky Emy Destinnovej (straznadnezarkou.cz).

The town of Stráž nad Nežárkou is dominated from afar by the tower of the Stráž Castle. The town is situated at an altitude of 452 meters above sea level. In addition to the usual components, sand and peat also contribute to the richness of the area. The Nežárka River flows through the town, where there are numerous ponds and streams. With an area of 36.3 km2, the town is home to 876 inhabitants. Dolní Lhota and Dvorce are local parts (straznadnezarkou.cz). The castle acquired its present Baroque appearance in the 18th century. Originally, the structure was a castle, of which only the Gothic tower remains. Since January 10, 1914, the castle has been owned by the Czech opera singer Ema Destinnová (straznadnezarkou.cz).

 

Městečku Stráž nad Nežárkou dominuje zdaleka věž strážního zámku. Město leží v nadmořské výšce 452 metrů nad mořem. K bohatství patří kromě běžných surovin také písek a rašelina. Řeka Nežárka protéká městem, kde se nachází množství rybníků a potoků. Na ploše 36,3 km2 zde žije 876 obyvatel. Dolní Lhota a Dvorce jsou místními částmi. Zámek získal dnešní barokní podobu v 18. století. Původně objekt byl hradem, z něhož zůstala pouze gotická věž. Od 10. ledna 1914 byl zámek majetkem české operní zpěvačky Emy Destinnové.

 

 

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Ruprechtov mlyn s unikátnou Halladayovou turbínou

skala
Hits: 669

Ruprechtov mlyn sa nachádza na Drahanskej vrchovine, medzi Vyškovom a Blanskom, neďaleko priepasti Macocha, v obci Ruprechtov. Postavený bol v roku 1873 ako klasický mlyn holandského typu. V rokoch 1882 až 1884 staviteľ a majiteľ mlynu, Cyril Wágner, inštaloval po veternej smršti, ktorý mlyn poškodil, namiesto klasického kolesa Halladayovu turbínu. Vďaka tomu zomlel mlyn až dvojnásobok obilia. Ruprechtov mlyn je navrhnutý medzi národné kultúrne a do zoznamu UNESCO (Blanka Sládková). Mlyn je kultúrnou pamiatkou. V októbri je cez víkendy prístupný verejnosti. Od októbra do apríla a konajú prehliadky, konajú sa tu rôzne , spoločenské akcie, menšie svadobné obrady. Od mája do septembra slúži ako ubytovací priestor (mlynruprechtov.cz).

V roku 2009 zástupca medzinárodnej mlynárskej organizácie TMS potvrdil, že pohon Halladayovou turbínou v Ruprechtove je jediný na svete. Česká pošta vydala poštovú známku mlynu, Česká národná banka vydala zlatú mincu s motívom Ruprechtovského mlynu. v Mariánskych kúpeľoch je od roku 2011 model mlynu v parku miniatúr (Blanka Sádková).

Ruprechtov Mill is located in the Drahanská Highlands, between Vyškov and Blansko, near the Macocha Abyss, in the village of Ruprechtov. It was built in 1873 as a classic Dutch-style mill. From 1882 to 1884, the builder and owner of the mill, Cyril Wágner, installed a Halladay turbine after a windstorm damaged the mill, instead of the traditional wheel. Thanks to this, the mill ground up to twice as much grain. Ruprechtov Mill is designated as a national cultural monument and is listed on the UNESCO list (Blanka Sládková). The mill is a cultural monument. In October, it is open to the public on weekends. From October to April, guided tours take place, various exhibitions, social events, and smaller wedding ceremonies are held here. From May to September, it serves as accommodation (mlynruprechtov.cz).

In 2009, a representative of the international milling organization TMS confirmed that the Halladay turbine drive in Ruprechtvoe is the only one in the world. The Czech Post issued a postage stamp of the mill, and the Czech National Bank issued a gold coin with the motif of Ruprechtov Mill. In Mariánské Lázně, there has been a model of the mill in the miniature park since 2011 (Blanka Sádková).

Ruprechtovský mlýn se nachází na Drahanské vrchovině, mezi Vyškovem a Blanskem, nedaleko propasti Macocha, v obci Ruprechtov. Byl postaven v roce 1873 jako klasický mlýn holandského typu. V letech 1882 až 1884 stavitel a majitel mlýna, Cyril Wágner, nainstaloval po větrné smršti, která mlýn poškodila, namísto klasického kola Halladayovu turbínu. Díky tomu zvládl mlýn až dvojnásobek obilí. Ruprechtovský mlýn je navržen mezi národní kulturní památky a do seznamu UNESCO (Blanka Sládková). Mlýn je kulturní památkou. V říjnu je o víkendech přístupný veřejnosti. Od října do dubna se konají prohlídky, různé výstavy, společenské akce, menší svatební obřady. Od května do září slouží jako ubytovací prostor (mlynruprechtov.cz).

V roce 2009 zástupce mezinárodní mlynářské organizace TMS potvrdil, že pohon Halladayovou turbínou v Ruprechtove je jediný na světě. Česká pošta vydala poštovní známku mlýnu, Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Ruprechtovského mlýna. V Mariánských Lázních je od roku 2011 model mlýna v parku miniatur (Blanka Sádková).

Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Pustevny

skala
Hits: 628

Pustevny sú najvýznamnejším a najnavštevovanejším strediskom Beskýd, ležiacim medzi Radhošťom a Tanečnicou v nadmorskej výške 1018 metrov nad morom (ceskehory.cz). V Radhošťskej hornatine medzi vrchmi Radhošť a Tanečnica. Areál spravuje Valašské múzeum v prírode z Rožňova pod Radhošťom (kudyznudy.cz). Meno pochádza od pustovníkov, ktorí tu žili do roku 1874. Architektúru tvoria hlavne drevené postavené v ľudovom slohu Dušana Jurkoviča, ktoré dopĺňajú drevené koliby Valašska. V zime sú Pustevny vyhľadávaným lyžiarskym strediskom (ceskehory.cz) a zároveň sú najobľúbenejším turistickým strediskom v Beskydoch. Útulne na Pustevnách sa časom dostávali do havarijného stavu. Preto v roku 1995 prišlo ku ich zásadnej rekonštrukcii, dokončená bola až v roku 2003. Celý areál bol vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku (pustevny.cz).

V roku 1735 vyrobili radhoštský kríž. Zrejme v roku 1768 bola postavená drevená kaplnka. v roku 1805 vztýčili kamenný kríž. Prvé útulne boli postavené v roku 1891, s názvom – Pustevňa. Druhá v roku 1894 dostala meno Šumná. Rozhľadňa Cyrilka existuje od roku 1894. V rokoch 1894 – 1899 bola vybudovaná Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roku 1898 bola vysvätená kaplnka svätého Cyrila a Metoda. V rokui 1899 bola vybudovaná Zvonička. Útuľňa dr. Edvarda Parmy „Tanečnica“ bola otvorená v roku 1926. V roku 1933 bol otvorený hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikali podľa princípu skladania a kombinovania rôznych prvkov a motívov ľudového staviteľstva, pochádzajúcich z jednotlivých lokalít moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavená podľa valašskej formy drevených ľudových stavieb. Jurkovič pritom hľadal analógiu pre veľkorodinu vo valašskom fojstve (Wikipedia). Pomenovanie má vyjadrovať stavbu ako útulok pre ľudí dobrej vôle. Libušín je postavený v čičmanskej forme, ktoré sú obohatené o secesiu (Wikipedia). Jej meno je pocta kňažnej Libuši. Interiér je vyzdobený freskami a grafitami s motívmi moravských a slovenských povestí. Návrhom kresieb bol Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobia farebné ornamenty od brnianskych reštaurátorov, pretože pôvodná farebná výzdoba od Jurkoviča sa nezachovala (Wikipedia).

Pustevny is the most significant and most visited resort in the Beskids, located between Radhošť and Tanečnica at an altitude of 1,018 meters above sea level (ceskehory.cz). It lies in the Radhošť Highlands between the Radhošť and Tanečnica mountains. The area is managed by the Wallachian Open Air Museum from Rožnov pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). The name comes from the hermits who lived there until 1874. The architecture mainly consists of wooden buildings constructed in the folk style by Dušan Jurkovič, complemented by wooden chalets from Wallachia. In winter, Pustevny is a popular ski resort (ceskehory.cz) and the most popular tourist destination in the Beskids. The shelters in Pustevny gradually fell into disrepair, leading to a major reconstruction that began in 1995 and was completed in 2003. The entire area was declared a national cultural monument (pustevny.cz).

In 1735, the Radhošť Cross was made. A wooden chapel was probably built in 1768, and a stone cross was erected in 1805. The first shelter was built in 1891 and named „Pustevňa.“ The second, named „Šumná,“ was constructed in 1894. The Cyrilka lookout tower has existed since 1894. Between 1894 and 1899, the Libušín dining hall and the Maměnka hotel were built. The chapel of St. Cyril and Methodius was consecrated in 1898. The bell tower was built in 1899. Dr. Edvard Parma’s „Tanečnica“ shelter was opened in 1926, and the Radegast hotel opened in 1933 (nmvp.cz).

The buildings in Pustevny were created according to the principle of assembling and combining various elements and motifs of folk architecture from different areas of Moravian Wallachia and Slovakia. Maměnka is built in the Wallachian form of wooden folk buildings. Jurkovič sought an analogy for an extended family in the Wallachian estate (Wikipedia). The name signifies a refuge for people of good will. Libušín is constructed in the Čičmany style, enriched with Art Nouveau elements (Wikipedia). Its name honors Princess Libuše. The interior is decorated with frescoes and graffiti featuring motifs from Moravian and Slovak legends. The designs were created by Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). The bell tower is adorned with colorful ornaments by restorers from , as the original colorful decoration by Jurkovič has not been preserved (Wikipedia).

Pustevny to najważniejsze i najczęściej odwiedzane centrum w Beskidach, położone między Radhoštěm a Tanečnicą na wysokości 1018 metrów nad poziomem morza (ceskehory.cz). Znajduje się w masywie Radhošť między górami Radhošť i Tanečnica. Obszar jest zarządzany przez Wołoskie Muzeum w Przyrodzie z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Nazwa pochodzi od pustelników, którzy mieszkali tam do 1874 roku. Architektura składa się głównie z drewnianych budynków w stylu ludowym Dušana Jurkoviča, uzupełnionych drewnianymi chatami Wołoszczyzny. Zimą Pustevny to popularny ośrodek narciarski (ceskehory.cz) i najpopularniejsze miejsce turystyczne w Beskidach. Schroniska na Pustevnach stopniowo popadały w ruinę, co doprowadziło do ich gruntownej renowacji, która rozpoczęła się w 1995 roku i zakończyła w 2003 roku. Cały obszar został uznany za narodowy zabytek kultury (pustevny.cz).

W 1735 roku wykonano krzyż radhošťski. Prawdopodobnie w 1768 roku zbudowano drewnianą kaplicę, a w 1805 roku wzniesiono kamienny krzyż. Pierwsze schronisko zbudowano w 1891 roku, nazwane „Pustevňa”. Drugie, nazwane „Šumná”, powstało w 1894 roku. Wieża widokowa Cyrilka istnieje od 1894 roku. W latach 1894–1899 zbudowano jadalnię Libušín i hotel Maměnka. W 1898 roku konsekrowano kaplicę świętych Cyryla i Metodego. Dzwonnica została zbudowana w 1899 roku. Schronisko dr Edvarda Parmy „Tanečnica” zostało otwarte w 1926 roku, a hotel Radegast otwarto w 1933 roku (nmvp.cz).

Budynki na Pustevnach powstawały według zasady łączenia i kombinowania różnych elementów i motywów architektury ludowej z różnych obszarów Wołoszczyzny Morawskiej i Słowacji. Maměnka jest zbudowana w wołoskim stylu drewnianych budynków ludowych. Jurkovič szukał analogii dla wielkiej rodziny w gospodarstwie wołoskim (Wikipedia). Nazwa ma oznaczać schronienie dla ludzi dobrej woli. Libušín jest zbudowany w stylu čičmańskim, wzbogaconym o elementy secesji (Wikipedia). Jego nazwa honoruje księżniczkę Libuszę. Wnętrze zdobią freski i graffiti z motywami morawskich i słowackich legend. Projekty wykonane zostały przez Mikoláša Aleša (vbeskydech.cz). Dzwonnicę zdobią kolorowe ornamenty restauratorów z Brna, ponieważ oryginalna kolorowa dekoracja Jurkoviča nie zachowała się (Wikipedia).

Pustevny jsou nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd, ležícím mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 metrů nad mořem (ceskehory.cz). V Radhošťské hornatině mezi vrcholy Radhošť a Tanečnice. Areál spravuje Valašské muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Jméno pochází od poustevníků, kteří zde žili až do roku 1874. Architektura je tvořena především dřevěnými stavbami postavenými v lidovém slohu Dušana Jurkoviče, které doplňují dřevěné koliby Valašska. V zimě jsou Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem (ceskehory.cz) a zároveň jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech. Útulny na Pustevnách se časem dostávaly do havarijního stavu. Proto v roce 1995 došlo k jejich zásadní rekonstrukci, která byla dokončena až v roce 2003. Celý areál byl vyhlášen národní kulturní památkou (pustevny.cz).

V roce 1735 byl vyroben radhošťský kříž. Pravděpodobně v roce 1768 byla postavena dřevěná kaple. V roce 1805 vztyčili kamenný kříž. První útulna byla postavena v roce 1891 pod názvem Pustevna. Druhá v roce 1894 dostala jméno Šumná. Rozhledna Cyrilka existuje od roku 1894. V letech 1894 – 1899 byla vybudována Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roce 1898 byla vysvěcena kaple svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1899 byla vybudována Zvonička. Útulna dr. Edvarda Parmy „Tanečnice“ byla otevřena v roce 1926. V roce 1933 byl otevřen hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principu skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství pocházejících z jednotlivých lokalit moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavena podle valašské formy dřevěných lidových staveb. Jurkovič při tom hledal analógií pro velkou rodinu ve valašském fojstvě (Wikipedia). Pojmenování má vyjadřovat stavbu jako útulek pro lidi dobré vůle. Libušín je postaven v čičmanské formě, obohacené o secese (Wikipedia). Její jméno je poctou kněžně Libuši. Interiér je vyzdoben freskami a grafitami s motivy moravských a slovenských pověstí. Návrhem obrázků byl Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobí barevné ornamenty od brněnských restaurátorů, protože původní barevná výzdoba od Jurkoviče se nezachovala (Wikipedia).