Krajina, Biotopy, Česko, Príroda, Severné Čechy, Skaly, Zahraničie

Pravčická brána

skala
Hits: 108

Prav­čic­ká brá­na je prí­rod­ný útvar nachá­dza­jú­ci sa v Národ­nom par­ku Čes­ké Švý­car­sko, neďa­le­ko obce Hřen­sko. S roz­pä­tím oblú­ka 26,5 met­ra a výš­kou otvo­ru 16 met­rov je naj­väč­ším prí­rod­ným skal­ným mos­tom v Euró­pe (pbra​na​.cz). Brá­na je v najs­lab­šom mies­te širo­ká 8 met­rov a hru­bá 2,5 met­ra. Sto­jí na skal­nom ostro­hu vyso­kom viac než 70 met­rov. Prav­čic­ká brá­na sa nachá­dza v nad­mor­skej výš­ke 447 met­rov a týči sa nad rie­kou Labe s pre­vý­še­ním viac než 250 met­rov (Jakub Šaf­rá­nek). Prav­čic­ká brá­na vznik­la pred pri­bliž­ne 90 mili­ón­mi rokov počas nesko­rej krie­dy, keď sa more zača­lo ustu­po­vať a zane­cha­lo za sebou roz­siah­le pies­kov­co­vé plo­ši­ny. Mäk­kosť pies­kov­ca umož­ni­la rie­ke Labe a jej prí­to­kom ero­do­vať ska­lu (pbra​na​.cz). Prav­čic­ká brá­na vznik­la v kvád­ro­vých pies­kov­coch krie­do­vé­ho veku. Pro­ce­sy zvet­rá­va­nia a eró­zie postup­ne for­mo­va­li ten­to impo­zant­ný skal­ný oblúk (cs​.wiki​pe​dia​.org). 

V roku 1826 bola pri brá­ne posta­ve­ná krč­ma, kto­rá slú­ži­la náv­štev­ní­kom. V roku 1881 dal knie­ža Edmund Clary-​Aldringen posta­viť neďa­le­ko brá­ny zámo­ček zná­my ako Soko­lí hníz­do (Fal­ken­nest), kto­rý slú­žil ako hotel s 50 lôž­ka­mi (en​.wiki​pe​dia​.org). V minu­los­ti bolo mož­né vystú­piť na samot­ný skal­ný oblúk, avšak od roku 1980 je vstup na oblúk zaká­za­ný z dôvo­du ochra­ny a bez­peč­nos­ti regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Prav­čic­ká brá­na bola pomer­ne rea­lis­tic­ky zobra­zo­va­ná maliar­mi už v 19. sto­ro­čí. Pre­to sa dá s rela­tív­ne vyso­kou mie­rou isto­ty tvr­diť, že brá­na sto­jí via­me­nej nemen­ná viac ako 150 rokov. Od roku 1963 je vyhlá­se­ná za chrá­ne­ný prí­rod­ný výtvor (Jakub Šaf­rá­nek). Ved­ci si tiež lámu hla­vu nad tým, ako je mož­no, že sa Prav­čic­ká brá­na už dáv­no nezo­sy­pa­la. Jej skal­ný oblúk je prí­liš ten­ký a kreh­ký, aby udr­žal záťaž svo­jej vlast­nej váhy a roz­ťa­ho­va­nie a zmr­š­ťo­va­nie v závis­los­ti od tep­lo­ty. Ved­ci sa dom­nie­va­jú, že Prav­čic­kú brá­nu tvo­ria dve samos­tat­né ska­ly. Vďa­ka tomu nie je oblúk vysta­ve­ná veľ­ké­mu pnu­tiu (ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Prav­čic­ká brá­na is a natu­ral for­ma­ti­on loca­ted in the Bohe­mian Swit­zer­land Nati­onal Park, near the vil­la­ge of Hřen­sko. With an arch span of 26.5 meters and an ope­ning height of 16 meters, it is the lar­gest natu­ral rock brid­ge in Euro­pe (pbra​na​.cz). The brid­ge is 8 meters wide at its nar­ro­west point and 2.5 meters thick. It stands on a roc­ky pro­mon­to­ry more than 70 meters high. Prav­čic­ká brá­na is situ­ated at an alti­tu­de of 447 meters and rises abo­ve the Elbe River with an ele­va­ti­on dif­fe­ren­ce of more than 250 meters (Jakub Šaf­rá­nek). It was for­med app­ro­xi­ma­te­ly 90 mil­li­on years ago during the Late Cre­ta­ce­ous peri­od when the sea began to retre­at, lea­ving behind vast sand­sto­ne pla­te­aus. The soft­ness of the sand­sto­ne allo­wed the Elbe River and its tri­bu­ta­ries to ero­de the rock (pbra​na​.cz). Prav­čic­ká brá­na deve­lo­ped in block sand­sto­nes of the Cre­ta­ce­ous peri­od. Weat­he­ring and ero­si­on pro­ces­ses gra­du­al­ly sha­ped this impres­si­ve rock arch (cs​.wiki​pe​dia​.org).

In 1826, an inn was built near the arch to ser­ve visi­tors. In 1881, Prin­ce Edmund Clary-​Aldringen had a small cast­le built near the arch, kno­wn as Soko­lí hníz­do (Fal­ken­nest), which ser­ved as a hotel with 50 beds (en​.wiki​pe​dia​.org). In the past, it was possib­le to climb onto the rock arch itself, but sin­ce 1980, access has been pro­hi­bi­ted for con­ser­va­ti­on and safe­ty rea­sons (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Prav­čic­ká brá­na was depic­ted quite rea­lis­ti­cal­ly by pain­ters as ear­ly as the 19th cen­tu­ry. The­re­fo­re, it can be sta­ted with a rela­ti­ve­ly high degree of cer­tain­ty that the arch has remai­ned more or less unchan­ged for more than 150 years. Sin­ce 1963, it has been dec­la­red a pro­tec­ted natu­ral monu­ment (Jakub Šaf­rá­nek). Scien­tists are still puzz­led by the fact that Prav­čic­ká brá­na has not col­lap­sed yet. Its rock arch is too thin and fra­gi­le to withs­tand the load of its own weight and the expan­si­on and con­trac­ti­on cau­sed by tem­pe­ra­tu­re chan­ges. Scien­tists belie­ve that Prav­čic­ká brá­na con­sists of two sepa­ra­te rock for­ma­ti­ons. Thanks to this, the arch is not expo­sed to sig­ni­fi­cant stress (ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Die Prav­čic­ká brá­na ist eine natür­li­che Fels­for­ma­ti­on im Nati­onal­park Böh­mis­che Sch­we­iz, nahe dem Dorf Hřen­sko. Mit einer Spann­we­i­te von 26,5 Metern und einer Öff­nungs­höhe von 16 Metern ist sie die größte natür­li­che Felsb­rüc­ke Euro­pas (pbra​na​.cz). Die Brüc­ke ist an ihrer sch­mals­ten Stel­le 8 Meter bre­it und 2,5 Meter dick. Sie steht auf einem Fels­vor­s­prung, der mehr als 70 Meter hoch ist. Die Prav­čic­ká brá­na befin­det sich auf einer Höhe von 447 Metern und ragt über die Elbe mit einem Höhe­nun­ters­chied von mehr als 250 Metern auf (Jakub Šaf­rá­nek). Sie ents­tand vor etwa 90 Mil­li­onen Jah­ren wäh­rend der spä­ten Kre­i­de­ze­it, als sich das Meer zurück­zog und gro­ße Sand­ste­in­pla­te­aus hin­ter­ließ. Die Weich­he­it des Sand­ste­ins ermög­lich­te es der Elbe und ihren Neben­flüs­sen, den Fel­sen zu ero­die­ren (pbra​na​.cz). Die Prav­čic­ká brá­na bil­de­te sich in den Sand­ste­inb­löc­ken der Kre­i­de­ze­it. Verwitterungs- und Ero­si­ons­pro­zes­se form­ten all­mäh­lich die­sen impo­san­ten Fels­bo­gen (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Im Jahr 1826 wur­de in der Nähe des Bogens ein Gast­haus für Besu­cher errich­tet. 1881 ließ Prinz Edmund Clary-​Aldringen in der Nähe des Bogens ein kle­i­nes Sch­loss namens Soko­lí hníz­do (Fal­ken­nest) errich­ten, das als Hotel mit 50 Bet­ten dien­te (en​.wiki​pe​dia​.org). Früher war es mög­lich, auf den Fels­bo­gen selbst zu ste­i­gen, doch seit 1980 ist der Zugang aus Naturschutz- und Sicher­he­itsg­rün­den ver­bo­ten (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Die Prav­čic­ká brá­na wur­de bere­its im 19. Jahr­hun­dert von Malern rela­tiv rea­lis­tisch dar­ges­tellt. Daher kann mit einer hohen Wahrs­che­in­lich­ke­it gesagt wer­den, dass der Bogen seit mehr als 150 Jah­ren weit­ge­hend unve­rän­dert geb­lie­ben ist. Seit 1963 ist er als ges­chütz­tes Natur­denk­mal aus­ge­wie­sen (Jakub Šaf­rá­nek). Wis­sen­schaft­ler rät­seln noch immer darüber, warum die Prav­čic­ká brá­na nicht längst ein­ges­türzt ist. Ihr Fels­bo­gen ist zu dünn und fra­gil, um die Last ihres eige­nen Gewichts und die durch Tem­pe­ra­tursch­wan­kun­gen verur­sach­te Aus­deh­nung und Kon­trak­ti­on zu tra­gen. Wis­sen­schaft­ler ver­mu­ten, dass die Prav­čic­ká brá­na aus zwei sepa­ra­ten Fels­for­ma­ti­onen bes­teht. Dadurch ist der Bogen nicht einer star­ken Span­nung aus­ge­setzt (ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Prav­čic­ká brá­na to for­mac­ja skal­na znaj­du­jąca się w Par­ku Naro­do­wym Czes­ka Szwaj­ca­ria, nie­da­le­ko miejs­co­wo­ści Hřen­sko. Z roz­pi­ęto­ścią łuku wynos­zącą 26,5 met­ra i wyso­ko­ścią otwo­ru 16 met­rów, jest naj­wi­ęks­zym natu­ral­nym mos­tem skal­nym w Euro­pie (pbra​na​.cz). Most w naj­wężs­zym miejs­cu ma sze­ro­ko­ść 8 met­rów i gru­bo­ść 2,5 met­ra. Stoi na skal­nym urwis­ku o wyso­ko­ści ponad 70 met­rów. Prav­čic­ká brá­na znaj­du­je się na wyso­ko­ści 447 met­rów nad pozi­omem mor­za i wzno­si się nad rze­ką Łabą z prze­wy­żs­ze­niem ponad 250 met­rów (Jakub Šaf­rá­nek). Pows­ta­ła oko­ło 90 mili­onów lat temu w późnej kre­dzie, kie­dy mor­ze zaczęło się cofać, pozos­ta­wia­jąc roz­le­głe płas­ko­wy­że pias­ko­wco­we. Mięk­ko­ść pias­ko­wca pozwo­li­ła rze­ce Łabie i jej dopły­wom na eroz­ję ska­ły (pbra​na​.cz). Prav­čic­ká brá­na ufor­mo­wa­ła się w pias­ko­wcach blo­ko­wych z okre­su kre­do­we­go. Pro­ce­sy wietr­ze­nia i eroz­ji stop­ni­owo uksz­ta­łto­wa­ły ten impo­nu­jący łuk skal­ny (cs​.wiki​pe​dia​.org).

W 1826 roku przy łuku wybu­do­wa­no gos­po­dę, któ­ra słu­ży­ła turys­tom. W 1881 roku ksi­ążę Edmund Clary-​Aldringen kazał wybu­do­wać w pobli­żu zamko­wy budy­nek zna­ny jako Soko­lí hníz­do (Fal­ken­nest), któ­ry słu­żył jako hotel z 50 miejs­ca­mi noc­le­go­wy­mi (en​.wiki​pe​dia​.org). W przes­zło­ści można było wejść na sam łuk skal­ny, jed­nak od 1980 roku dostęp został zaka­za­ny ze wzg­lędów ochro­ny i bez­piec­ze­ńst­wa (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Prav­čic­ká brá­na była sto­sun­ko­wo rea­lis­tycz­nie przed­sta­wia­na przez malar­zy już w XIX wie­ku. Dla­te­go można z dużą dozą pewno­ści stwier­dzić, że łuk pozos­ta­je w dużej mier­ze niez­mie­ni­ony od ponad 150 lat. Od 1963 roku jest uzna­na za chro­ni­ony pomnik przy­ro­dy (Jakub Šaf­rá­nek). Nauko­wcy wci­ąż zasta­na­wia­ją się, dlac­ze­go Prav­čic­ká brá­na jeszc­ze się nie zawa­li­ła. Jej skal­ny łuk jest zbyt cien­ki i kru­chy, by utr­zy­mać ciężar włas­nej masy oraz rozs­zer­za­nie i kurc­ze­nie się w zale­żno­ści od tem­pe­ra­tu­ry. Nauko­wcy uwa­ża­ją, że Prav­čic­ká brá­na skła­da się z dwóch oddziel­nych skał. Dzi­ęki temu łuk nie jest nara­żo­ny na sil­ne napręże­nia (ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Prav­čic­ká brá­na je pří­rod­ní útvar nachá­ze­jí­cí se v Národ­ním par­ku Čes­ké Švý­car­sko, neda­le­ko obce Hřen­sko. S roz­pětím oblou­ku 26,5 met­ru a výš­kou otvo­ru 16 met­rů je nej­vět­ším pří­rod­ním skal­ním mos­tem v Evro­pě (pbra​na​.cz). Most je v nejuž­ším mís­tě širo­ký 8 met­rů a sil­ný 2,5 met­ru. Sto­jí na skal­ním ostro­hu vyso­kém více než 70 met­rů. Prav­čic­ká brá­na se nachá­zí v nad­mo­řs­ké výš­ce 447 met­rů a tyčí se nad řekou Labe s pře­vý­še­ním více než 250 met­rů (Jakub Šaf­rá­nek). Vznik­la přib­liž­ně před 90 mili­ony let během pozd­ní kří­dy, kdy se moře zača­lo ustu­po­vat a zane­cha­lo za sebou roz­sáh­lé pís­kov­co­vé plo­ši­ny. Měk­kost pís­kov­ce umož­ni­la řece Labe a jejím pří­to­kům ero­do­vat ská­lu (pbra​na​.cz). Prav­čic­ká brá­na vznik­la v kvád­ro­vých pís­kov­cích kří­do­vé­ho věku. Pro­ce­sy zvět­rá­vá­ní a ero­ze postup­ně for­mo­va­ly ten­to impo­zant­ní skal­ní oblouk (cs​.wiki​pe​dia​.org).

V roce 1826 byla u brá­ny posta­ve­na hos­po­da, kte­rá slou­ži­la návš­těv­ní­kům. V roce 1881 dal kní­že Edmund Clary-​Aldringen posta­vit neda­le­ko brá­ny záme­ček zná­mý jako Soko­lí hníz­do (Fal­ken­nest), kte­rý slou­žil jako hotel s 50 lůž­ky (en​.wiki​pe​dia​.org). V minu­los­ti bylo mož­né vystou­pit na samot­ný skal­ní oblouk, avšak od roku 1980 je vstup na oblouk zaká­zán z důvo­du ochra­ny a bez­peč­nos­ti (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Prav­čic­ká brá­na byla poměr­ně rea­lis­tic­ky zobra­zo­vá­na malí­ři již v 19. sto­le­tí. Pro­to se dá s rela­tiv­ně vyso­kou mírou jis­to­ty tvr­dit, že brá­na sto­jí více­mé­ně neměn­ná více než 150 let. Od roku 1963 je vyhlá­še­na za chrá­něný pří­rod­ní výtvor (Jakub Šaf­rá­nek). Věd­ci si také lámou hla­vu nad tím, jak je mož­né, že se Prav­čic­ká brá­na už dáv­no nezří­ti­la. Její skal­ní oblouk je pří­liš ten­ký a křeh­ký, aby udr­žel zátěž vlast­ní váhy a roz­pí­ná­ní a smrš­ťo­vá­ní v závis­los­ti na tep­lo­tě. Věd­ci se dom­ní­va­jí, že Prav­čic­kou brá­nu tvo­ří dvě samos­tat­né ská­ly. Díky tomu není oblouk vysta­ven vel­ké­mu pnu­tí (ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Mlyny, Neživé, Podunajsko, Slovenská krajina, Stavby

Vodný mlyn v Kolárove s dreveným mostom

skala
Hits: 2744

Vod­ný mlyn v Kolá­ro­ve je zre­kon­štru­ova­ný plá­va­jú­ci mlyn – lod­ný mlyn, kto­rý kot­ví na bre­hu mŕt­ve­ho rame­na Malé­ho Duna­ja (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). Tie­to mly­ny majú byzant­ský pôvod s využi­tím naj­mä na Bal­ká­ne (tra​vel​gu​ide​.sk). Plá­va­jú­ce mly­ny sa vždy ukot­vi­li v mies­tach s naj­sil­nej­ším prú­dom, kto­rý využí­va­li na pohon mlyn­ských kolies, vďa­ka čomu nebo­li závis­lé od zmien výš­ky hla­di­ny rie­ky (kras​ne​slo​ven​sko​.eu). Mlyn je repli­kou mly­nu z Rad­va­ne nad Duna­jom (Jiří Výbor­ný). Pôvod­ný mlyn bol posta­ve­ný v roku 1920. Pod­kla­dom pre teraj­ší mlyn boli dobo­vé foto­gra­fie, a naj­mä ver­ný model býva­lé­ho zamest­nan­ca mly­na, Suha­ja Lajo­sa (tra​vel​gu​ide​.sk). Pria­mo v mly­ne bolo zria­de­né Múze­um vod­né­ho mly­nár­stva (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). V ňom mož­no vidieť okrem iné­ho, uni­kát­ny stroj na výro­bu rybár­skych sie­tí, jeden z prvých na sve­te (slo​va​kian​gu​ide​.com). Lod­ný mlyn je zara­de­ný i medzi národ­né kul­túr­ne pamiat­ky. Pôvod­ný mlyn bol v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia pre­su­nu­tý do Múzea slo­ven­skej dedi­ny v Mar­ti­ne (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). Dneš­ný mlyn je mier­ne upra­ve­ný, ale je plne funkč­ný. Are­ál leží na polo­stro­ve, kto­ré­ho hra­ni­ce tvo­ria toky Malé­ho Duna­ja a Váhu z jed­nej stra­ny a mŕt­ve­ho rame­na Malé­ho Duna­ja zo stra­ny dru­hej (muze​um​.sk).

Od polo­vi­ce 90-​tych rokov v sused­stve mly­nu vyras­tá are­ál aj pre cyk­lo­tu­ris­tov. Okrem obyt­nej budo­vy s krč­mou tu vznik­lo aj malé múze­um sta­rej poľ­no­hos­po­dár­skej tech­ni­ky a rodin­ná eko­far­ma s domá­ci­mi zvie­ra­ta­mi (Jiří Výbor­ný) – Far­ma Vod­ný mlyn – 133046. K are­álu pat­rí aj pries­tor na sta­no­va­nie a uby­to­va­nie v bun­ga­lo­voch – Kem­ping Mlyn. Zastre­še­né javis­ko posky­tu­je pries­tor pre kul­túr­ne podu­ja­tia. Nachá­dza­jú sa tu aj dve det­ské ihris­ká (nove​zam​ky​.sk).

K are­álu vedie dre­ve­ný most pre peších s celo­dre­ve­nou zastre­še­nou kon­štruk­ci­ou. Svo­jou dĺž­kou 86 met­rov sa radí medzi naj­dl­h­šie v Euró­pe (muze​um​.sk). Bol posta­ve­ný v roku 1992 pod­ľa výpo­ve­dí pamät­ní­kov pôvod­né­ho mos­tu, kto­rý zni­či­li ľado­vé kry­hy v polo­vi­ci 20. sto­ro­čia. Pilie­re pôvod­né­ho mos­ta sú v let­nom obdo­bí pri níz­kej hla­di­ne vidi­teľ­né. Nový most bol dva­krát pre­sta­va­ný v rokoch 1997 a 2000 (nove​zam​ky​.sk). Most je zo špe­ciál­ne napus­te­né­ho agá­to­vé­ho dre­va a mal by vydr­žať pri­bliž­ne 150 rokov (Milan Šal­ko).

The water mill in Kolá­ro­vo is a recons­truc­ted flo­ating mill – a boat mill ancho­red on the bank of the dead arm of the Litt­le Danu­be (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). The­se mills have Byzan­ti­ne ori­gins, main­ly uti­li­zed in the Bal­kans (tra​vel​gu​ide​.sk). Flo­ating mills were alwa­ys ancho­red in pla­ces with the stron­gest cur­rents, which they used to dri­ve the mill whe­els, making them inde­pen­dent of chan­ges in the rive­r’s water level (kras​ne​slo​ven​sko​.eu). The mill is a repli­ca of a mill from Rad­van nad Duna­jom (Jiří Výbor­ný). The ori­gi­nal mill was built in 1920, and the cur­rent mill is based on peri­od pho­tog­raphs, espe­cial­ly a faith­ful model cre­a­ted by a for­mer mill emplo­y­ee, Lajos Suhaj (tra​vel​gu​ide​.sk). The mill itself hou­ses the Muse­um of Water Mil­ling (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). Among other exhi­bits, visi­tors can see a uni­que machi­ne for making fis­hing nets, one of the first in the world (slo​va​kian​gu​ide​.com). The boat mill is also lis­ted among the nati­onal cul­tu­ral monu­ments. The ori­gi­nal mill was relo­ca­ted to the Muse­um of Slo­vak Vil­la­ge in Mar­tin in the 1960s (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). The cur­rent mill has under­go­ne slight modi­fi­ca­ti­ons but remains ful­ly func­ti­onal. The area is loca­ted on a penin­su­la, bor­de­red by the waters of the Litt­le Danu­be and Váh rivers on one side and the dead arm of the Litt­le Danu­be on the other (muze​um​.sk).

Sin­ce the mid-​90s, a com­plex for cyc­lists has been deve­lo­ping in the vici­ni­ty of the mill. Besi­des a resi­den­tial buil­ding with a pub, the­re is also a small muse­um of old agri­cul­tu­ral machi­ne­ry and a fami­ly eco-​farm with domes­tic ani­mals (Jiří Výbor­ný) – Vod­ný mlyn Farm – 133046. The com­plex inc­lu­des a cam­ping area with bun­ga­lo­ws – Kem­ping Mlyn. A cove­red sta­ge pro­vi­des spa­ce for cul­tu­ral events, and the­re are two pla­yg­rounds for chil­dren (nove​zam​ky​.sk).

A wooden footb­rid­ge with a ful­ly wooden roof struc­tu­re leads to the area. With a length of 86 meters, it is con­si­de­red one of the lon­gest in Euro­pe (muze​um​.sk). It was built in 1992 accor­ding to the tes­ti­mo­nies of wit­nes­ses to the ori­gi­nal brid­ge, which was des­tro­y­ed by ice flo­es in the mid-​20th cen­tu­ry. The pil­lars of the ori­gi­nal brid­ge are visib­le in the sum­mer when the water level is low. The new brid­ge was rebu­ilt twi­ce in 1997 and 2000 (nove​zam​ky​.sk). The brid­ge is made of spe­cial­ly impreg­na­ted aga­te wood and is expec­ted to last app­ro­xi­ma­te­ly 150 years (Milan Šalko).

A Kolá­ro­voi vízi­ma­lom egy felú­jí­tott úszó malom – hajó malom, ame­ly a Kis-​Duna hol­tá­gá­nak part­ján hor­go­ny­zik (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). Ezek­nek a malom­nak a byzan­tin ere­de­te van, főként a Bal­ká­non hasz­nál­ták (tra​vel​gu​ide​.sk). Az úszó malom min­dig azo­kon a hely­eken volt leköt­ve, ahol a lege­rősebb áram­la­tok vol­tak, ame­ly­eket a malom­ke­re­kek meg­haj­tá­sá­ra hasz­nál­tak, így füg­get­le­nek vol­tak a folyó vízs­zint­jé­nek vál­to­zá­sai­tól (kras​ne​slo​ven​sko​.eu). A malom egy repli­ka a Rad­ván nad Duna­jom talál­ha­tó malom­ról (Jiří Výbor­ný). Az ere­de­ti malo­mot 1920-​ban épí­tet­ték. A jelen­le­gi malom alap­ját a kora­be­li fény­ké­pek és a malom egy­ko­ri alkal­ma­zott­já­nak, Lajos Suhaj­nak a hű máso­la­ta képe­zi (tra​vel​gu​ide​.sk). A malom­ban köz­vet­le­nül kia­la­kí­tot­ták a Vízi­mal­má­riu­mot is (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). Itt lát­ha­tó töb­bek között egy egy­edi háló­kés­zí­tő gép is, az egy­ik első a vilá­gon (slo​va​kian​gu​ide​.com). A hajó malom sze­re­pel a nemze­ti kul­tu­rá­lis emlé­kek között is. Az ere­de­ti malo­mot az 1960-​as évek­ben áthe­ly­ez­ték a Mar­ti­ni Szlo­vák Falu Múze­umá­ba (Mar­tin Kiňo, Vác­lav Sulek). A jelen­le­gi malom eny­he módo­sí­tá­so­kon esett át, de tel­je­sen működőké­pes maradt. A terület egy féls­zi­ge­ten feks­zik, az egy­ik olda­lon a Kis-​Duna és a Vág folyó vize­i­vel, a másik olda­lon pedig a Kis-​Duna hol­tá­gá­val hatá­rol­va (muze​um​.sk).

Az 1990-​es évek köze­pé­től kerék­pá­ro­sok szá­má­ra is kia­la­kí­tot­ták a malom köze­lé­ben a kom­ple­xu­mot. Egy lakó­é­pület­tel és kocs­ma rész­leg­gel, vala­mint egy kis múze­um­mal az öreg mezőgaz­da­sá­gi tech­ni­ká­ról és egy csa­lá­di öko­farm­mal háziál­la­tok­kal (Jiří Výbor­ný) – Vod­ný mlyn Farm – 133046. A kom­ple­xum­hoz tar­to­zik egy kem­ping terület is bun­ga­lók­kal – Kem­ping Mlyn. Egy fedett szín­pad kul­tu­rá­lis ese­mé­ny­ek helys­zí­né­ül szol­gál, és két játs­zó­tér is talál­ha­tó a gyere­kek­nek (nove​zam​ky​.sk).

A terület­hez egy fa gyalog­híd vezet, tel­je­sen fa tetővel. 86 méte­res hoss­zá­val az egy­ik leg­hoss­zabb Euró­pá­ban (muze​um​.sk) közé tar­to­zik. 1992-​ben épült az ere­de­ti híd tanú­val­lo­má­sai sze­rint, ame­ly­et az 1950-​es évek köze­pén a jégár miatt elpusz­tí­tot­tak. Az ere­de­ti híd pil­lé­rei nyá­ron alac­so­ny vízál­lás­nál lát­ha­tók. Az új hidat kéts­zer újí­tot­ták fel, 1997-​ben és 2000-​ben (nove​zam​ky​.sk). A híd spe­ciá­li­san impreg­nált achát faa­ny­ag­ból kés­zült, és vár­ha­tó­an körül­be­lül 150 évig tart (Milan Šalko).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Neživé, Slovenská krajina, Stavby, Turiec

Múzeum slovenskej dediny v Martine

skala
Hits: 7581

Skan­zen v Mar­ti­ne je náro­do­pis­nou expo­zí­ci­ou (muze​um​.sk). Nachá­dza sa v Jahod­níc­kych hájoch, na východ od mes­ta Mar­tin (Wiki­pe­dia). Podá­va obraz ľudo­vé­ho sta­vi­teľ­stva, býva­nia a spô­so­bu živo­ta našich pred­kov z obdo­bia dru­hej polo­vi­ce 19. a prvej polo­vi­ce 20. sto­ro­čia z oblas­tí seve­ro­zá­pad­né­ho Slo­ven­ska – Ora­vy, Lip­to­va a Kysúc. A neskôr aj Tur­ca (muze​um​.sk). Prvý zámer výstav­by vzni­kol v roku 1930. Základ­ný kameň expo­zí­cie bol polo­že­ný v roku 1967. Sprí­stup­ne­ný bol v roku 1972 (muze​um​.sk). Od roku 2004 je v celo­roč­nej pre­vádz­ke (Wiki­pe­dia). V are­áli sa nachá­dza 143 objek­tov na plo­che 15.5 hek­tá­ra (skan​zen​mar​tin​.sk). Od roku 1991 múze­um pra­vi­del­ne orga­ni­zu­je podu­ja­tia s ukáž­ka­mi tra­dič­nej ľudo­vej výro­by, reme­siel, zvy­kos­lo­via a folk­ló­ru, napr. Michal­ský jar­mok, Det­ská nede­ľa, Via­no­ce na dedi­ne a Veľ­ká noc na dedi­ne (skon​li​ne​.sk).

K naj­po­zo­ru­hod­nej­ším stav­bám pat­rí zemian­ska usad­losť z Vyšné­ho Kubí­na z roku 1748. Je tu napr. kováčs­ka diel­ňa zo Suchej Hory, ole­já­reň z Orav­ské­ho Vese­lé­ho, horá­reň a krč­ma z Orav­skej Pol­ho­ry, sýp­ky a zemia­ko­vé jamy zo Sed­liac­kej Dubo­vej, Zuber­ca a Dlhej nad Ora­vou, kapl­n­ka zo Bzín a Kru­šet­ni­ce, krč­ma z Orav­skej Pol­ho­ry z roku 1811 (wordp​ress​.com), rím­sko­ka­to­líc­ky kos­tol z Rud­na z roku 1792, fila­gó­ria zo Slo­ven­ské­ho Prav­na, vozia­reň z Moš­kov­ca. Objekt z Tur­če­ka pred­sta­vu­je kar­pat­ských Nemcov z krem­nic­kej oblas­ti z kon­ca 30-​tych rokov 20. sto­ro­čia. Súčas­ťou je Roma­no drom – Ces­ta Rómov, kto­rá je expo­zí­ci­ou Múzea kul­tú­ry Rómov na Slo­ven­sku (skon​li​ne​.sk).

Odka­zy

“The Open-​Air Muse­um in Mar­tin is a folk exhi­bi­ti­on loca­ted in Jahod­níc­ke háje, east of the town of Mar­tin (Wiki­pe­dia). It pre­sents a por­tra­y­al of folk archi­tec­tu­re, hou­sing, and the way of life of our ances­tors from the second half of the 19th and the first half of the 20th cen­tu­ry in the nort­hwes­tern regi­ons of Slo­va­kia – Ora­va, Lip­tov, and Kysu­ce, and later also Turiec (muze​um​.sk). The ini­tial con­cept for its cons­truc­ti­on emer­ged in 1930, and the foun­da­ti­on sto­ne was laid in 1967. It was ope­ned to the pub­lic in 1972 (muze​um​.sk). Sin­ce 2004, it has been in year-​round ope­ra­ti­on (Wiki­pe­dia). The area encom­pas­ses 143 struc­tu­res on 15.5 hec­ta­res (skan​zen​mar​tin​.sk). Sin­ce 1991, the muse­um regu­lar­ly orga­ni­zes events fea­tu­ring demon­stra­ti­ons of tra­di­ti­onal folk pro­duc­ti­on, crafts, cus­toms, and folk­lo­re, such as Michal­ský jar­mok, Det­ská nede­ľa, Via­no­ce na dedi­ne, and Veľ­ká noc na dedi­ne (skon​li​ne​.sk).

Among the most notab­le buil­dings is the manor sett­le­ment from Vyšný Kubín dating back to 1748. Other struc­tu­res inc­lu­de a blacks­mith works­hop from Suchá Hora, an oil mill from Orav­ský Vese­lý, a moun­tain hut and inn from Orav­ská Pol­ho­ra, gra­na­ries, and pota­to pits from Sed­liac­ka Dubo­vá, Zuber­ca, and Dlhá nad Ora­vou, a cha­pel from Bzín and Kru­šet­ni­ca, and an inn from Orav­ská Pol­ho­ra built in 1811 (wordp​ress​.com). The Roman Cat­ho­lic church from Rud­no, cons­truc­ted in 1792, the fila­go­ria from Slo­ven­ské Prav­no, a car­ria­ge hou­se from Moš­ko­vec, and a buil­ding from Tur­ček repre­sen­ting Car­pat­hian Ger­mans from the Krem­ni­ca area in the late 1930s are also part of this impres­si­ve col­lec­ti­on. Addi­ti­onal­ly, the­re is Roma­no drom – The Road of the Roma, an expo­si­ti­on repre­sen­ting the Muse­um of Roma­ni Cul­tu­re in Slo­va­kia (skon​li​ne​.sk).”

Skan­zen w Mar­ti­nie to eks­po­zyc­ja etno­gra­ficz­na (muze​um​.sk). Znaj­du­je się w Jahod­níc­kich hájoch, na wschód od mias­ta Mar­tin (Wiki­pe­dia). Przed­sta­wia obraz ludo­wej archi­tek­tu­ry, miesz­kal­nict­wa i życia naszych przod­ków z okre­su dru­giej poło­wy XIX wie­ku i pier­ws­zej poło­wy XX wie­ku z obsza­rów północno-​zachodniej Sło­wac­ji – Ora­wy, Lip­to­wa i Kysu­cy. Później również z Tur­ca (muze​um​.sk). Pier­ws­za kon­cepc­ja budo­wy pows­ta­ła w 1930 roku. Kamień węgiel­ny eks­po­zyc­ji został poło­żo­ny w 1967 roku. Udos­tęp­ni­ony został w 1972 roku (muze​um​.sk). Od 2004 roku dzia­ła przez cały rok (Wiki­pe­dia). Na tere­nie znaj­du­je się 143 obiek­ty na powierzch­ni 15,5 hek­ta­ra (skan​zen​mar​tin​.sk). Od 1991 roku muze­um regu­lar­nie orga­ni­zu­je wydar­ze­nia z poka­za­mi tra­dy­cyj­ne­go rze­mi­osła ludo­we­go, rze­mi­osł, zwyc­za­jów i folk­lo­ru, takie jak Jar­mark Micha­ła, Dzie­ci­ęca Nie­dzie­la, Boże Naro­dze­nie na wsi i Wiel­ka­noc na wsi (skon​li​ne​.sk).

Do naj­bar­dziej nie­zwy­kłych budo­wli nale­ży zie­mia­nin usy­tu­owa­ny w Vyšný Kubín z 1748 roku. W skan­se­nie znaj­du­je się warsz­tat kowal­ski z Suchej Hory, ole­jar­nia z Orav­ské­ho Vese­lé­ho, huta i karcz­ma z Orav­skej Pol­ho­ry, spich­ler­ze i piwni­ce z Sed­liac­kej Dubo­vej, Zuber­cy i Dłhej nad Ora­vou, kap­licz­ka z Bzí­na i Kru­šet­ni­ce, karcz­ma z Orav­skej Pol­ho­ry z 1811 roku (wordp​ress​.com), kości­ół rzym­sko­ka­to­lic­ki z Rud­na z 1792 roku, fila­go­ria ze Slo­ven­ské­ho Prav­na, wozo­wnia z Moš­kov­ca. Obiekt z Tur­če­ka przed­sta­wia Kar­pac­kich Niem­ców z oko­lic Krem­ni­cy z końca lat 30. XX wie­ku. Częścią jest Roma­no drom – Dro­ga Romów, któ­ra jest eks­po­zyc­ją Muze­um Kul­tu­ry Romów na Sło­wac­ji (skon​li​ne​.sk).

Use Facebook to Comment on this Post