Tento príspevok zaznel na konferencii GIS Slovakia 2026.
Zmena klímy zásadne mení fungovanie krajiny a zvyšuje tlak na jej ekologickú stabilitu, vodný režim, biodiverzitu aj kvalitu života obyvateľstva. V krajine sa však klimatické vplyvy neprejavujú izolovane. Sucho, vlny horúčav, extrémne zrážky, požiare, strata prírodnosti biotopov, fragmentácia, znečistenie či antropický tlak sa navzájom kombinujú, zosilňujú alebo naopak čiastočne tlmia. Príspevok Viléma Pechance preto bol ukážkou komplexného GIS prístupu, ktorý sa snaží odpovedať na otázku: kde je krajina najzraniteľnejšia a kde je potrebné adaptačné opatrenia riešiť najnaliehavejšie. Prezentovaný projekt RegAdapt sa zameriava na mapovanie regionálneho rozdelenia Českej republiky z pohľadu naliehavosti vykonania adaptačných opatrení na zmenu klímy. Ide o projekt programu TAČR Prostředí pro život, riešený v období 04/2024 – 03/2026, ktorého cieľom je regionalizovať celé územie ČR podľa zraniteľnosti krajiny a podľa potreby adaptačných zásahov. Výsledky majú byť spracované v lokálnom meradle a sprístupnené na úrovni obcí, respektíve katastrálnych území, vo forme interaktívnej mapy a databázy.
Zraniteľnosť krajiny je v projekte chápaná ako kombinácia troch základných komponentov: expozície, citlivosti a adaptačnej kapacity. Expozícia vyjadruje mieru vystavenia územia klimatickému alebo environmentálnemu stresu, citlivosť určuje, ako silno daná krajinná alebo urbánna zložka na tento stres reaguje, a adaptačná kapacita zachytáva schopnosť systému odolávať, obnoviť sa alebo negatívne vplyvy zmierniť. Dôležité je, že rovnaký klimatický jav nemusí mať všade rovnaký dôsledok. Sucho inak pôsobí v lesnej krajine, inak v poľnohospodárskom území, inak v mestskom prostredí a inak v území s vysokou retenčnou schopnosťou biotopov. Metodický prístup RegAdapt je postavený na piatich nadväzujúcich etapách. Prvou je tvorba matíc zraniteľnosti, v ktorých sa príčiny zraniteľnosti zoskupujú do tematických celkov podľa hlavného faktora, ktorý ich vyvoláva, a podľa prejavov vo voľnej krajine alebo v urbanizovanom prostredí. Druhou etapou je tvorba jednotlivých indikátorov – výber a spracovanie dát, ktoré dokážu jednotlivé prejavy zraniteľnosti vyjadriť. Treťou etapou je tvorba komponentov zraniteľnosti, kde sa indikátory kombinujú do hodnôt expozície, citlivosti a adaptačnej kapacity. Štvrtou etapou je hodnotenie zraniteľnosti na úrovni katastrálnych území a piatou etapou je prioritizácia naliehavosti riešenia.
Významnou prednosťou projektu je práca s veľmi podrobným priestorovým detailom. Analýzy prebiehajú na úrovni veľkých administratívnych regiónov, ale podľa charakteru vstupných dát aj na úrovni biotopu, pixelu, segmentu alebo bloku. Až následne sa výsledné hodnoty sumarizujú na úroveň katastrálnych území. V prezentácii sa uvádza 13 091 katastrálnych území, pre ktoré sa počítajú hodnoty komponentov a zraniteľnosti pre jednotlivé riziká. Takýto postup umožňuje zachytiť lokálnu heterogenitu krajiny a zároveň vytvoriť výstup, ktorý je prakticky využiteľný pre plánovanie a rozhodovanie verejnej správy. Projekt pracuje s rozsiahlym súborom dát. Zahŕňa klimatické dáta, napríklad ukazovatele sucha založené na zrážkach a evapotranspirácii, počty tropických dní a nocí, teplotu, zrážky a dostupnosť vody v pôde, ale aj klimatické normály a predikcie. Dôležitú úlohu zohráva detailná kombinovaná vrstva biotopov ČR z roku 2024, dáta o ekosystémových funkciách a službách, údaje o zásobe uhlíka v biomase, evapotranspirácii, ekologickej hodnote biotopov, produkčnej a vodoretenčnej funkcii. Dopĺňajú ich údaje o spade NOx, povrchovej teplote odvodené z dát Landsat 8/9, vegetačné charakteristiky zo Sentinel 1/2, nepriepustné povrchy, protierózny účinok vegetácie a predspracované adresné body ako vstup do analýz dopadu na ľudskú spoločnosť.
Z metodického hľadiska nejde o jednoduchý jednorazový výpočet jedného indexu. Prezentácia ukazuje, že RegAdapt využíva multikriteriálny prístup a viacero typov modelov. Medzi aplikované prístupy patrí napríklad ESAI – Environmental Sensitive Area Index, ktorý hodnotí stratu produkčnej schopnosti krajiny, modelovanie straty prírodnosti biotopov prostredníctvom prístupu CZ-GLOBIO, ako aj bioklimatické modelovanie dopadov klimatickej zmeny na vybrané indikačné taxóny. Takto sa zraniteľnosť krajiny nechápe iba ako klimatický problém, ale ako výsledok vzťahu medzi klimatickou expozíciou, stavom krajiny, intenzitou ľudskej činnosti, fragmentáciou, infraštruktúrou a schopnosťou ekosystémov plniť svoje funkcie. Samotné hodnotenie zahŕňa trinásť rizík. Patria medzi nepoškodenie vegetácie suchom, zvýšený výskyt požiarov, zníženie prírodnosti biotopov v dôsledku zmien využitia územia, fragmentácie a znečistenia, dopady vĺn horúčav v mestskom prostredí, vznik mestských tepelných ostrovov, nedostupnosť pitnej vody pre obyvateľstvo, dopady extrémnych zrážok, dopady sucha na obyvateľov a mestské prostredie, vysychanie prameňov, vodných tokov, mokradí a pokles hladín vodných nádrží, ohrozenie veternou eróziou a posun areálov indikačných druhov. Tieto riziká vytvárajú komplexný obraz o tom, kde je krajina zraniteľná environmentálne, kde sociálne a kde sa oba typy zraniteľnosti prekrývajú. Pre každé katastrálne územie vzniká sada hodnôt pre jednotlivé riziká a ich komponenty. Následne sa riziká vzájomne kombinujú a rankujú, čím vzniká jednotná vrstva s hodnotami rizík, stupňom priority a popisnými atribútmi. Výsledná kategória neslúži iba na vizualizáciu zraniteľnosti, ale najmä na určenie priority opatrení.
Jednotlivé časti klastra zároveň umožňujú identifikovať, čo je hlavnou príčinou problému a aká je jej závažnosť. Veľmi dôležitý je práve posun od analytického výstupu k rozhodovaniu. Projekt umožňuje povedať, kde je územie zraniteľné, ale aj kde je zásah najnaliehavejší a aký typ opatrení by mal byť preferovaný. Tým sa GIS analýza prepája s adaptačným plánovaním, environmentálnou politikou, územným rozvojom a investičným rozhodovaním. V praxi to znamená, že výsledky môžu pomôcť nasmerovať pozornosť a zdroje tam, kde majú adaptačné opatrenia najväčší potenciálny efekt. Projekt generuje tri hlavné výstupy. Prvým je interaktívna mapa zraniteľnosti krajiny ČR a prioritizácie adaptačných opatrení. Druhým je špecializovaná verejná databáza charakterizujúca jednotlivé regióny alebo katastrálne územia z pohľadu zraniteľnosti. Tretím výstupom je metodická správa opisujúca metodologické prístupy analýzy zraniteľnosti krajiny.
Prezentácia zároveň ukázala, že projekt má širší význam než len pre územie Českej republiky. V závere bola otvorená otázka prenositeľnosti prístupu na Slovensko, najmä prostredníctvom projektu JIZKES – Jednotná identifikace zranitelnosti krajiny a metodologie návrhu adaptačních opatření se zvláštním zřetelem na ekosystémové funkce. Ide o projekt Interreg SK-CZ, v ktorom spolupracujú Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre a Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Cieľom je porovnať národné prístupy k analýze zraniteľnosti, prakticky aplikovať metodiky jedného štátu na území druhého, vytvoriť jednotný prístup pre prihraničné regióny a pripraviť spoločné dátové a metodické základy.
V tejto súvislosti je mimoriadne dôležitá aj otázka dátovej kompatibility. Prezentácia upozornila, že GIS je schopný pracovať s veľmi rozsiahlymi a heterogénnymi dátami, no kvalita výslednej analýzy je priamo závislá od kvality vstupných dát. Problémom zostáva dostupnosť relevantných údajov, ich mierka, aktuálnosť, cyklus aktualizácie aj cezhraničná kompatibilita. Dáta programu Copernicus boli označené za veľmi prínosný, no stále nie úplne využitý zdroj. Zároveň platí, že nekompatibilita dát v pohraničí môže skresľovať výsledky analýz a musí sa zohľadniť pri interpretácii.
Prezentácia ukázala hodnotenie zraniteľnosti krajiny ako plnohodnotnú GIS disciplínu, ktorá spája klimatológiu, ekológiu, diaľkový prieskum Zeme, priestorové modelovanie, environmentálne plánovanie a rozhodovaciu prax. RegAdapt je metodickým rámcom, ktorý umožňuje pochopiť, prečo sú niektoré územia zraniteľnejšie než iné, ktoré faktory túto zraniteľnosť spôsobujú a kde je potrebné konať najskôr. Práve v tom spočíva hlavná hodnota projektu: premieňať komplexné environmentálne dáta na zrozumiteľný, priestorovo presný a prakticky použiteľný podklad pre adaptáciu krajiny na zmenu klímy.
- Prezentácia, ktorá odznela na konferencii GIS Slovakia 2026
- JIZKES – Jednotná identifikace zranitelnosti krajiny a metodologie návrhu adaptačních opatření se zvláštním zřetelem na ekosystémové funkce
- Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu (RegAdapt)
- Charakteristika jednotlivých regionů – katastrálních území z pohledu zranitelnosti
- Copernicus
Climate change is fundamentally altering the functioning of the landscape and increasing pressure on its ecological stability, water regime, biodiversity, and the quality of life of the population. However, climate impacts do not occur in isolation within the landscape. Drought, heatwaves, extreme precipitation, fires, loss of habitat naturalness, fragmentation, pollution, and anthropogenic pressure interact with one another, reinforcing or, conversely, partially mitigating their effects. Vilém Pechanec’s contribution therefore presented an example of a comprehensive GIS approach seeking to answer the question: where is the landscape most vulnerable, and where is the implementation of adaptation measures most urgent?
The presented RegAdapt project focuses on mapping the regional distribution of the Czech Republic according to the urgency of implementing climate change adaptation measures. It is a project under the Technology Agency of the Czech Republic’s Environment for Life programme, implemented between 04/2024 and 03/2026, whose objective is to regionalise the entire territory of the Czech Republic according to landscape vulnerability and the need for adaptation interventions. The results are intended to be produced at a local scale and made accessible at the level of municipalities or cadastral areas in the form of an interactive map and database. Landscape vulnerability is understood within the project as a combination of three basic components: exposure, sensitivity, and adaptive capacity. Exposure expresses the degree to which an area is subjected to climatic or environmental stress, sensitivity determines how strongly a particular landscape or urban component responds to that stress, and adaptive capacity reflects the system’s ability to resist, recover, or mitigate negative impacts. Importantly, the same climatic phenomenon does not necessarily have the same consequences everywhere. Drought has different effects in a forest landscape, agricultural areas, urban environments, and areas with a high water-retention capacity of habitats.
The RegAdapt methodological approach is based on five consecutive stages. The first is the creation of vulnerability matrices, in which the causes of vulnerability are grouped into thematic categories according to the main factor causing them and according to their manifestations in open landscapes or urbanised environments. The second stage involves the creation of individual indicators – the selection and processing of data capable of expressing particular manifestations of vulnerability. The third stage is the development of vulnerability components, where indicators are combined into values representing exposure, sensitivity, and adaptive capacity. The fourth stage is the assessment of vulnerability at the level of cadastral areas, while the fifth stage consists of prioritising the urgency of intervention. A major strength of the project is its use of a very high level of spatial detail. Analyses are conducted at the level of large administrative regions but, depending on the nature of the input data, also at the level of habitats, pixels, segments, or blocks. Only subsequently are the resulting values aggregated to the level of cadastral areas. The presentation referred to 13,091 cadastral areas for which component and vulnerability values are calculated for individual risks. This approach makes it possible to capture the local heterogeneity of the landscape while at the same time producing outputs that can be practically used for planning and public-sector decision-making.
The project works with an extensive collection of datasets. These include climate data, such as drought indicators based on precipitation and evapotranspiration, numbers of tropical days and nights, temperature, precipitation, and soil-water availability, as well as climate normals and projections. An important role is played by a detailed combined habitat layer of the Czech Republic from 2024, data on ecosystem functions and services, information on carbon stored in biomass, evapotranspiration, the ecological value of habitats, and their production and water-retention functions. These are complemented by data on NOx deposition, land surface temperature derived from Landsat 8/9 data, vegetation characteristics obtained from Sentinel-1/2, impervious surfaces, the anti-erosion effect of vegetation, and pre-processed address points used as inputs for analyses of impacts on human society. From a methodological perspective, this is not a simple one-off calculation of a single index. The presentation showed that RegAdapt uses a multicriteria approach and several types of models. Applied approaches include, for example, ESAI – the Environmental Sensitive Area Index, which assesses the loss of the landscape’s productive capacity; modelling the loss of habitat naturalness using the CZ-GLOBIO approach; and bioclimatic modelling of climate change impacts on selected indicator taxa. Landscape vulnerability is therefore not understood solely as a climatic problem, but rather as the result of interactions between climatic exposure, the condition of the landscape, the intensity of human activity, fragmentation, infrastructure, and the ability of ecosystems to perform their functions.
The assessment itself covers thirteen risks. These include drought-related damage to vegetation, an increased incidence of fires, declining habitat naturalness as a result of land-use change, fragmentation and pollution, the impacts of heatwaves in urban environments, the formation of urban heat islands, insufficient availability of drinking water for the population, impacts of extreme precipitation, impacts of drought on residents and the urban environment, the drying up of springs, watercourses and wetlands and declining water levels in reservoirs, vulnerability to wind erosion, and shifts in the distribution ranges of indicator species. Together, these risks create a comprehensive picture of where the landscape is vulnerable environmentally, where it is vulnerable socially, and where the two types of vulnerability overlap. For every cadastral area, a set of values is created for the individual risks and their components. The risks are subsequently combined and ranked, producing a unified layer containing risk values, priority levels, and descriptive attributes. The resulting category is intended not only to visualise vulnerability but, above all, to determine the priority of individual measures.
The individual parts of the cluster also make it possible to identify the principal cause of a problem and its severity. Particularly important is the shift from analytical output to decision-making. The project makes it possible to determine not only where an area is vulnerable, but also where intervention is most urgent and what type of measures should be preferred. GIS analysis is thus linked with adaptation planning, environmental policy, spatial development, and investment decision-making. In practice, this means that the results can help direct attention and resources towards areas where adaptation measures have the greatest potential impact. The project generates three main outputs. The first is an interactive vulnerability map of the Czech landscape and the prioritisation of adaptation measures. The second is a specialised public database characterising individual regions or cadastral areas from the perspective of vulnerability. The third output is a methodological report describing the methodological approaches used in landscape vulnerability analysis.
The presentation also demonstrated that the project has broader significance beyond the territory of the Czech Republic. Its conclusion raised the question of transferring the approach to Slovakia, particularly through the JIZKES project – Unified Identification of Landscape Vulnerability and Methodology for Designing Adaptation Measures with Special Regard to Ecosystem Functions. This is an Interreg SK-CZ project involving Palacký University in Olomouc, Constantine the Philosopher University in Nitra, and the Global Change Research Institute of the Czech Academy of Sciences. Its objective is to compare national approaches to vulnerability analysis, practically apply the methodology of one country in the territory of the other, develop a unified approach for cross-border regions, and establish common data and methodological foundations. In this context, the issue of data compatibility is particularly important. The presentation highlighted that GIS is capable of working with very large and heterogeneous datasets, but the quality of the resulting analysis is directly dependent on the quality of the input data. The availability of relevant data, their scale, timeliness, update cycle, and cross-border compatibility remain important challenges. Data from the Copernicus programme were identified as a highly valuable but still not fully utilised resource. At the same time, data incompatibility in border regions can distort analytical results and therefore needs to be taken into account when interpreting them.
The presentation demonstrated landscape vulnerability assessment as a fully developed GIS discipline that integrates climatology, ecology, remote sensing, spatial modelling, environmental planning, and decision-making practice. RegAdapt provides a methodological framework for understanding why some areas are more vulnerable than others, which factors cause this vulnerability, and where action is required most urgently. This is precisely where the project’s principal value lies: transforming complex environmental data into an understandable, spatially precise, and practically applicable basis for adapting the landscape to climate change.
Změna klimatu zásadně mění fungování krajiny a zvyšuje tlak na její ekologickou stabilitu, vodní režim, biodiverzitu i kvalitu života obyvatelstva. V krajině se však klimatické vlivy neprojevují izolovaně. Sucho, vlny veder, extrémní srážky, požáry, ztráta přirozenosti biotopů, fragmentace, znečištění či antropogenní tlak se navzájem kombinují, zesilují nebo naopak částečně tlumí. Příspěvek Viléma Pechance proto představoval ukázku komplexního GIS přístupu, který se snaží odpovědět na otázku: kde je krajina nejzranitelnější a kde je třeba adaptační opatření řešit nejnaléhavěji.
Prezentovaný projekt RegAdapt se zaměřuje na mapování regionálního rozdělení České republiky z hlediska naléhavosti realizace adaptačních opatření na změnu klimatu. Jedná se o projekt programu TAČR Prostředí pro život, řešený v období 04/2024–03/2026, jehož cílem je regionalizovat celé území ČR podle zranitelnosti krajiny a potřeby adaptačních zásahů. Výsledky mají být zpracovány v lokálním měřítku a zpřístupněny na úrovni obcí, respektive katastrálních území, ve formě interaktivní mapy a databáze.
Zranitelnost krajiny je v projektu chápána jako kombinace tří základních komponent: expozice, citlivosti a adaptační kapacity. Expozice vyjadřuje míru vystavení území klimatickému nebo environmentálnímu stresu, citlivost určuje, jak silně daná krajinná nebo urbánní složka na tento stres reaguje, a adaptační kapacita zachycuje schopnost systému odolávat, obnovit se nebo negativní vlivy zmírnit. Důležité je, že stejný klimatický jev nemusí mít všude stejný důsledek. Sucho působí jinak v lesní krajině, jinak v zemědělském území, jinak v městském prostředí a jinak v území s vysokou retenční schopností biotopů.
Metodický přístup RegAdapt je založen na pěti navazujících etapách. První je tvorba matic zranitelnosti, v nichž se příčiny zranitelnosti seskupují do tematických celků podle hlavního faktoru, který je vyvolává, a podle jejich projevů ve volné krajině nebo v urbanizovaném prostředí. Druhou etapou je tvorba jednotlivých indikátorů – výběr a zpracování dat, která dokážou jednotlivé projevy zranitelnosti vyjádřit. Třetí etapou je tvorba komponent zranitelnosti, kde se indikátory kombinují do hodnot expozice, citlivosti a adaptační kapacity. Čtvrtou etapou je hodnocení zranitelnosti na úrovni katastrálních území a pátou etapou je prioritizace naléhavosti řešení.
Významnou předností projektu je práce s velmi podrobným prostorovým detailem. Analýzy probíhají na úrovni velkých administrativních regionů, ale podle charakteru vstupních dat také na úrovni biotopu, pixelu, segmentu nebo bloku. Teprve následně se výsledné hodnoty sumarizují na úroveň katastrálních území. V prezentaci je uvedeno 13 091 katastrálních území, pro která se počítají hodnoty komponent a zranitelnosti pro jednotlivá rizika. Takový postup umožňuje zachytit lokální heterogenitu krajiny a zároveň vytvořit výstup, který je prakticky využitelný pro plánování a rozhodování veřejné správy.
Projekt pracuje s rozsáhlým souborem dat. Zahrnuje klimatická data, například ukazatele sucha založené na srážkách a evapotranspiraci, počty tropických dnů a nocí, teplotu, srážky a dostupnost vody v půdě, ale také klimatické normály a predikce. Důležitou roli hraje detailní kombinovaná vrstva biotopů ČR z roku 2024, data o ekosystémových funkcích a službách, údaje o zásobě uhlíku v biomase, evapotranspiraci, ekologické hodnotě biotopů, produkční a vodoretenční funkci. Doplňují je údaje o spadu NOx, povrchové teplotě odvozené z dat Landsat 8/9, vegetační charakteristiky ze Sentinel 1/2, nepropustné povrchy, protierozní účinek vegetace a předzpracované adresní body jako vstup do analýz dopadu na lidskou společnost.
Z metodického hlediska se nejedná o jednoduchý jednorázový výpočet jednoho indexu. Prezentace ukazuje, že RegAdapt využívá multikriteriální přístup a několik typů modelů. Mezi aplikované přístupy patří například ESAI – Environmental Sensitive Area Index, který hodnotí ztrátu produkční schopnosti krajiny, modelování ztráty přirozenosti biotopů prostřednictvím přístupu CZ-GLOBIO a také bioklimatické modelování dopadů změny klimatu na vybrané indikační taxony. Zranitelnost krajiny tak není chápána pouze jako klimatický problém, ale jako výsledek vztahu mezi klimatickou expozicí, stavem krajiny, intenzitou lidské činnosti, fragmentací, infrastrukturou a schopností ekosystémů plnit své funkce.
Samotné hodnocení zahrnuje třináct rizik. Patří mezi ně poškození vegetace suchem, zvýšený výskyt požárů, snížení přirozenosti biotopů v důsledku změn využití území, fragmentace a znečištění, dopady vln veder v městském prostředí, vznik městských tepelných ostrovů, nedostupnost pitné vody pro obyvatelstvo, dopady extrémních srážek, dopady sucha na obyvatele a městské prostředí, vysychání pramenů, vodních toků a mokřadů a pokles hladin vodních nádrží, ohrožení větrnou erozí a posun areálů indikačních druhů.
Tato rizika vytvářejí komplexní obraz o tom, kde je krajina zranitelná environmentálně, kde sociálně a kde se oba typy zranitelnosti překrývají. Pro každé katastrální území vzniká sada hodnot pro jednotlivá rizika a jejich komponenty. Následně se rizika vzájemně kombinují a řadí podle významnosti, čímž vzniká jednotná vrstva s hodnotami rizik, stupněm priority a popisnými atributy. Výsledná kategorie neslouží pouze k vizualizaci zranitelnosti, ale především k určení priority opatření.
Jednotlivé části klastru zároveň umožňují identifikovat, co je hlavní příčinou problému a jaká je její závažnost. Velmi důležitý je právě posun od analytického výstupu k rozhodování. Projekt umožňuje určit nejen to, kde je území zranitelné, ale také kde je zásah nejnaléhavější a jaký typ opatření by měl být preferován. GIS analýza se tak propojuje s adaptačním plánováním, environmentální politikou, územním rozvojem a investičním rozhodováním. V praxi to znamená, že výsledky mohou pomoci nasměrovat pozornost a zdroje tam, kde mají adaptační opatření největší potenciální efekt.
Projekt generuje tři hlavní výstupy. Prvním je interaktivní mapa zranitelnosti krajiny ČR a prioritizace adaptačních opatření. Druhým je specializovaná veřejná databáze charakterizující jednotlivé regiony nebo katastrální území z hlediska zranitelnosti. Třetím výstupem je metodická zpráva popisující metodologické přístupy analýzy zranitelnosti krajiny.
Prezentace zároveň ukázala, že projekt má širší význam než pouze pro území České republiky. V závěru byla otevřena otázka přenositelnosti přístupu na Slovensko, zejména prostřednictvím projektu JIZKES – Jednotná identifikace zranitelnosti krajiny a metodologie návrhu adaptačních opatření se zvláštním zřetelem na ekosystémové funkce. Jedná se o projekt Interreg SK-CZ, na němž spolupracují Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře a Ústav výzkumu globální změny AV ČR. Cílem je porovnat národní přístupy k analýze zranitelnosti, prakticky aplikovat metodiky jednoho státu na území druhého, vytvořit jednotný přístup pro příhraniční regiony a připravit společné datové a metodické základy.
V této souvislosti je mimořádně důležitá také otázka datové kompatibility. Prezentace upozornila, že GIS je schopen pracovat s velmi rozsáhlými a heterogenními daty, avšak kvalita výsledné analýzy je přímo závislá na kvalitě vstupních dat. Problémem zůstává dostupnost relevantních údajů, jejich měřítko, aktuálnost, cyklus aktualizace i přeshraniční kompatibilita. Data programu Copernicus byla označena za velmi přínosný, avšak stále ne zcela využitý zdroj. Zároveň platí, že nekompatibilita dat v příhraničí může výsledky analýz zkreslovat a musí být zohledněna při jejich interpretaci.
Prezentace představila hodnocení zranitelnosti krajiny jako plnohodnotnou GIS disciplínu, která propojuje klimatologii, ekologii, dálkový průzkum Země, prostorové modelování, environmentální plánování a rozhodovací praxi. RegAdapt je metodickým rámcem, který umožňuje pochopit, proč jsou některá území zranitelnější než jiná, které faktory tuto zranitelnost způsobují a kde je třeba jednat nejdříve. Právě v tom spočívá hlavní hodnota projektu: převádět komplexní environmentální data do srozumitelného, prostorově přesného a prakticky využitelného podkladu pro adaptaci krajiny na změnu klimatu.
