Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Severná Morava, Fotografie

Veľké Karlovice – klenot Beskýd

skala
Hits: 553

Veľké Karlovice ležia v podhorí Javorníkov a Beskýd, v chránenej krajinnej oblasti Beskydy. Boli založené v roku 1714. V obci žije 2296 obyvateľov (velkekarlovice.cz). Veľké Karlovice sú typickou valašskou obcou, nachádzajú sa tu stále pastviny so stádami oviec (velkekarlovice.cz). V 19. storočí tu boli založené sklárne. Vrch Soláň je významným miestom stretávania sa výtvarných umelcov. Oblasť dnešnej sa pred jej založením mala údajne nazývať „Dolina Urogatina“, resp. „Dolina Urgatina“. Názov Karlovice pochádza od mena zakladateľa Karla Jindřicha. Dĺžka obce presahuje 10 km (Wikipedia).

Malebné Veľké Karlovice ležia v srdci Beskýd na severovýchode Moravy, lákajú nádhernou prírodou, tradíciami a pohostinnosťou. V minulosti boli svedkom mnohých zmien, čo sa podpísalo na jeho uličkách a stavbách, ktorým bol vdýchnutý historický nádych. Vo Veľkých Karloviach sa pýši svojráznou architektúrou. Kostol svätého Cyrila a Metoda je postavený v barokovom štýle. Nachádzajú sa tu tradičné drevené , , galérie, remeselnícke dielne. Konajú sa tu rôzne , folklórne , umelecké , dodržiavajú sa tu .

Okolité , , krásne údolia poskytujú možnosť vyžitia sa turistom, cykloturistom a v zime aj lyžiarom. Geomorfologicky je to veľmi pestrá a zvlnená , ktorá poskytuje úchvatné . Fungujú tu aj termálne . Ochutnať možno tradičné jedlá, regionálne špeciality, napr. syry, klobásy, kysnuté knedle.

Veľké Karlovice lie in the foothills of the Javorníky and Beskids, within the protected landscape area of Beskydy. They were founded in 1714, and the village is home to 2,296 inhabitants (velkekarlovice.cz). Veľké Karlovice epitomize a typical Valašsko village, with pastoral scenes of sheep grazing still prevalent (velkekarlovice.cz). Glassworks were established here in the 19th century. The peak of Soláň is a significant gathering place for artists. The area of today’s village allegedly bore the name „Dolina Urogatina“ or „Dolina Urgatina“ before its founding. The name Karlovice derives from the founder’s name, Karel Jindřich. The length of the village exceeds 10 km (Wikipedia).

Picturesque Veľké Karlovice lie in the heart of the Beskids in northeastern Moravia, enticing visitors with their stunning nature, traditions, and hospitality. They have witnessed many changes in the past, reflected in their streets and historic buildings imbued with a sense of history. Veľké Karlovice boasts diverse architecture, with the Baroque-style Church of St. Cyril and Methodius standing out. Traditional wooden houses, museums, galleries, and artisan workshops are scattered throughout the village. Various events, folklore festivals, art exhibitions, and the preservation of traditions take place here.

The surrounding mountains, forests, and beautiful valleys offer opportunities for hiking, cycling, and skiing in winter. Geomorphologically, it is a varied and undulating landscape, providing breathtaking views. Thermal spas are also available for relaxation. Visitors can taste traditional dishes and regional specialties such as cheeses, sausages, and dumplings.

Ve Velkých Karlovicích se nachází v podhůří Javorníků a Beskyd, v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Byly založeny v roce 1714. V obci žije 2296 obyvatel. Velké Karlovice jsou typickou valašskou obcí, stále zde najdeme pastviny se stády ovcí. V 19. století zde byly založeny sklárny. Vrch Soláň je významným místem setkávání výtvarných umělců. Oblast dnešní obce se před jejím založením údajně nazývala „Dolina Urogatina“ nebo „Dolina Urgatina“. Název Karlovice pochází od jména zakladatele Karla Jindřicha. Délka obce přesahuje 10 km.

Malebné Velké Karlovice leží v srdci Beskyd na severovýchodě Moravy, lákají nádhernou přírodou, tradicemi a pohostinností. V minulosti byly svědkem mnoha změn, což se podepsalo na jeho uličkách a stavbách, kterým byl vdýchnut historický nádech. Ve Velkých Karlovicích se pyšní svéráznou architekturou. Kostel svatého Cyrila a Metoděje je postaven v barokním stylu. Najdeme zde tradiční dřevěné domy, muzea, galerie, řemeslnické dílny. Konají se zde různé akce, folklórní festivaly, umělecké výstavy, dodržují se zde tradice.

Okolní hory, lesy, krásná údolí poskytují možnost vyžití turistům, cykloturistům a v zimě i lyžařům. Geomorfologicky je to velmi pestrá a zvlněná krajina, která poskytuje úchvatné výhledy. Zde fungují i termální lázně. Ochutnat lze tradiční jídla, regionální speciality, např. sýry, klobásy, kysané knedlíky.

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Severná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Valašské Meziříčí – valašské Atény

skala
Hits: 521

Valaské Meziříčí leží na sútoku riek Řožnovská a Vsetínska Bečva. Je bránou do Moravskoslezských Beskýd (valasskemezirici.cz). Leží v nadmorskej výške 311 metrov nad morom (info-vm.cz). Prvá písomná zmienka pochádza z roku 1297. Žije tu 22630 obyvateľov na ploche 35,2 km2. Dominantou mesta je zámok Žerotínov (valasskemezirici.cz). Miestne časti: Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, Lhota (valasskemezirici.cz). Valašsky názov pre mesto je Mezríč, nemecký Wallachisch Meseritch. Niekedy sa Valašskému Meziříčí hovorí tiež Valašské Atény, skrátene Valmez. Dôvodom je fakt, že v minulosti bolo Valašské Meziříčí centrom školstva a kultúry. Historické jadro mesta bolo v roku 1992 vyhlásené za pamiatkovú zónu. Budova radnice pochádza z roku 1677. Po roku 1945 sa mesto stalo centrom chemického a sklárskeho priemyslu. Na južnom okraji mesta, na kopci Stínadla sa nachádza hvezdáreň, v ktorej sa konajú , semináre, pôsobia tu astronomické krúžky. V areáli sa nachádza aj meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Každý druhý rok sa koná folklórny festival Babí léto a Festival cimbálu. Každoročne sa koná festival folkové a rockovej hudby Valašský špalíček. Pochádza odtiaľto Mňága a Žďorp. Medzi mesta patrí: futbalista Milan Baroš, novinár Dorazín, speváčka Markéta Irglová, hudobník Vlasta Redl (Wikipedia).

Valašské Meziříčí lies at the confluence of the Řožnovská and Vsetínska Bečva rivers. It serves as the gateway to the Moravian-Silesian Beskids (valasskemezirici.cz). Situated at an elevation of 311 meters above sea level (info-vm.cz), it was first mentioned in writing in 1297. The population of 22,630 inhabits an area of 35.2 km2. The town’s dominant feature is Žerotín Castle (valasskemezirici.cz). Its local parts include Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, and Lhota (valasskemezirici.cz). The Valašský name for the town is Mezríč, while in German, it is called Wallachisch Meseritch. Sometimes, Valašské Meziříčí is also referred to as Valašské Athens, abbreviated as Valmez, due to its historical significance as a center of education and culture. The historic center of the town was declared a heritage zone in 1992. The town hall building dates back to 1677. After 1945, the town became a center for the chemical and glass industries. On the southern edge of the town, on the hill of Stínadla, there is an observatory where lectures, seminars, and astronomical circles are held. The observatory also houses a meteorological station of the Czech Hydrometeorological Institute. Every other year, the folk festival Babí léto and the Cimbalom Festival are held. Additionally, the folk and rock music festival Valašský špalíček takes place annually. Notable personalities from the town include footballer Milan Baroš, journalist Martin Dorazín, singer Markéta Irglová, and musician Vlasta Redl (Wikipedia).

Valašské Meziříčí leží na soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva. Je branou do Moravskoslezských Beskyd. Nachází se v nadmořské výšce 311 metrů nad mořem. První písemná zmínka pochází z roku 1297. Žije zde 22 630 obyvatel na ploše 35,2 km2. Dominantou města je zámek Žerotínov. Místní části zahrnují Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, Lhota. Valašský název pro město je Mezríč, německy Wallachisch Meseritch. Občas se Valašskému Meziříčí říká také Valašské Athény, zkráceně Valmez, kvůli tomu, že v minulosti bylo centrem školství a kultury. Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Budova radnice pochází z roku 1677. Po roce 1945 se město stalo centrem chemického a sklářského průmyslu. Na jižním okraji města, na kopci Stínadla, se nachází hvězdárna, kde se konají přednášky, semináře a působí zde astronomické kroužky. V areálu se nachází i meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Každý druhý rok se koná folklórní festival Babí léto a Festival cimbálu. Každoročně se koná festival folkové a rockové hudby Valašský špalíček. Z města pochází například Milan Baroš, Martin Dorazín, Markéta Irglová nebo Vlasta Redl.

Krajina, Zahraničie, Mestá, České mestá, Česko, Severná Morava, Fotografie

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

skala
Hits: 675

Valašské Klobouky sa nachádzajú na severnom výbežku Bielych Karpát – CHKO , ktoré sú biosférickou rezerváciou UNESCO. V nadmorskej výške 405 metrov nad morom. Na ploche 14,11 km2 tu žije 5001 obyvateľov (valasskeklobouky.cz). Nemecky Wallachisch Klobouk sa nachádzajú 27 km od Zlína na rieke Brumovka (mieste zvaná aj Klobučka). Štyri časti: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 sa stali Valašské Klobouky centrom južného Valašska (valasskeklobouky.cz). Spôsob hospodárenia užívaný v rumunskom Valašsku – hospodárenie na horských kopaniciach, ovcí a kôz, dal kolonizácii názov valašská. Rozmach kolonizácie sa pretavil už v 17. storočí do pomenovania regiónu Valašsko. Významným remeslom kraja sa stalo súkenníctvo (valasskeklobouky.cz). Významné Valašských Klobúkov: architekt Hubert Gessner, spisovateľ Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Nachádzajú sa tu architektonické perly secesie. Zaslúžil sa o ne Hubert Gessner, ktorý je považovaný za jedného z najvýznamnejších architektov v strednej Európe prvej polovice 20. storočia (valasskeklobucko.cz). Kraj okolo Valašských Klobúkov sľubuje, že ak otvoríte okno, budete počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestretnete, ale oni vás srdečne pozdravia a priamo vám hľadia do očí. Srdce majú na dlani (valasskeklobucko.cz).

Veterný mlyn je typickou dominantou Valašských Kloboukov. Koncom 19. storočia stálo nad obcou štyri veterné . Posledný z nich zhorel na konci druhej svetovej . Koncom 80-tych rokov bol zakúpený schátralý mlyn z Kroměřížska, ktorý pod podobný. Hlavná časť mlyna bola prevezená, zbytok bol zhotovený nový. V roku 1985 bol na mieste otvorený nový „vetrák“. Je jedným z mála veterných mlynov v Čechách, ktorý má kompletné vnútorné vybavenie a je plne funkčný.

Valašské Klobouky are located at the northern tip of the White Carpathians – the White Carpathians Protected Landscape Area, which is a UNESCO biosphere reserve. At an altitude of 405 meters above sea level, covering an area of 14.11 km2, it is home to 5001 inhabitants (valasskeklobouky.cz). In German, Wallachisch Klobouk is situated 27 km from Zlín on the Brumovka River (also known as Klobučka). It consists of four parts: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

The first written mention dates back to 1341. Historical names include Clobuk, Klobúky, Klobouky. Since 1848, Valašské Klobouky has become the center of southern Valašsko (valasskeklobouky.cz). The farming method used in Romanian Valašsko – farming in mountain meadows, sheep and goat farming – gave colonization the name „Valašsko“. The expansion of colonization transformed the region into Valašsko in the 17th century. The significant craft of the region became wool manufacturing (valasskeklobouky.cz). Notable figures from Valašské Klobúky include architect Hubert Gessner and writer Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Architectural gems of the Art Nouveau style are found here, thanks to Hubert Gessner, considered one of the most significant architects in Central Europe in the first half of the 20th century (valasskeklobouky.cz). The region around Valašské Klobouky promises that if you open the window, you will hear silence. You won’t encounter many people in the mountains, but those you meet will warmly greet you and look you in the eye. They wear their hearts on their sleeves (valasskeklobouky.cz).

A windmill is a typical landmark. At the location above the town of Kuželov, four windmills stood in the 19th century. In 1946, the mill was severely damaged by a storm. It was completely restored between 1963 and 1973. The mill has a cone-shaped roof, and the wooden building turns according to the wind. It is approximately 10 meters tall. Today, it houses an exhibition of milling and agricultural tools from the Horňácko region. The building next to the mill showcases traditional furnishings and exhibits village life in the early 20th century.

Valašské Klobouky leží na severním výběžku Bílých Karpat – CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosférickou rezervací UNESCO, v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem. Na ploše 14,11 km2 zde žije 5001 obyvatel. Německy Wallachisch Klobouk se nachází 27 km od Zlína na řece Brumovka (místě nazývané také Klobučka). Čtyři části: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina.

První písemná zmínka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 se staly Valašské Klobouky centrem jižního Valašska. Způsob hospodaření užívaný v rumunském Valašsku – hospodaření na horských pastvinách, chov ovcí a koz, dal kolonizaci název valašská. Rozmach kolonizace se promítl už v 17. století do pojmenování regionu Valašsko. Významným řemeslem kraje se stalo sukennictví. Významné osobnosti Valašských Klobúků: architekt Hubert Gessner, spisovatel Ladislav Mňačko. Nacházejí se zde architektonické perly secese. O ně se zasloužil Hubert Gessner, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů ve střední Evropě první poloviny 20. století. Kraj kolem Valašských Klobúků slibuje, že pokud otevřete okno, uslyšíte ticho. Lidí v horách moc nepotkáte, ale srdečně vás pozdraví a hledí vám přímo do očí. Mávají srdce na dlani.

Větrný mlýn je typickou dominantou Valašských Klobouk. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Poslední z nich vyhořel na konci druhé světové války. Na konci 2. světové války shořel poslední z nich. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Na konci druhé světové války shořel poslední z nich. Koncem 20. století byl z Kroměřížska zakoupen chátrající mlýn podobného typu. Hlavní část mlýna byla převezena, zbytek byl vyroben nový. Roku 1985 byl na místě otevřen nový „větrák“. Patří mezi málo větrných mlýnů v Čechách, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

 

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, České mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Třebíč – unikátne mnohoraké mesto

skala
Hits: 580

Třebíč leží na rieke Jihlava v nadmorskej výške 405 metrov nad morom, z veľkej časti na Třebíčskom masíve. Žije tu na ploche 58 km² 39700 obyvateľov. Prvá písomná zmienka je z roku 1277 (Wikipedia). Začiatky mesta súvisia s benedektínskym kláštorom v roku 1101, na jeho mieste dnes stojí zámok. Pomenovanie pochádza zrejme z miestneho názvu „Třebečského lesa“. V roku 1863 bola založená sporiteľňa, Národný dom a gymnázium (1871), súsošie Cyrila a Metoda na Karlovom námestí (1885). Od roku 1886 je Třebíč pripojený k železnici. Začiatkom 20. storočia vznikla vďaka lekárovi Jaroslavovi Bakešovi nemocnica. V 70-tych rokoch 20. storočia sa začali budovať nové , školy apod.. Dôvodom bola jadrový elektráreň Dukovany. V roku 2003 sa židovské ghetto a bazilika stali súčasťou zoznamu kultúrneho dedičstva UNESCO. Na ľavom brehu Jihlava je jedna z najväčších židovských štvrtí v Európe. Je jedinou židovskou pamiatkou mimo Izraela, ktorá je samostatne zapísaná v zozname UNESCO. Konajú sa tu viaceré , od roku 1997 Zámostí. Pravidelne sa koná Třebíčské Bramborobraní, Festival divadla 2-3-4 hercov, Šamajim. Funguje tu galéria Malovaný dům, galéria Franta, ekotechnické centrum Alternátor. Známe Třebíča: umelci Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politici Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, futbalista Theodor Gebre Selassie cyklista Pavel Padrnos, hokejista Patrik Eliáš, Erat (Wikipedia CS).

Třebíč lies on the Jihlava River at an altitude of 405 meters above sea level, largely on the Třebíč Massif. It is home to 39,700 inhabitants on an area of ​​58 km². The first written mention dates back to 1277. The origins of the city are linked to the Benedictine monastery in 1101, which now houses the castle. The name likely comes from the local name „Třebečský les.“ In 1863, a savings bank was founded, followed by the National House and gymnasium (1871), the Cyril and Methodius monument on Karlovo Square (1885). Since 1886, Třebíč has been connected to the railway. In the early 20th century, thanks to doctor Jaroslav Bakeš, a hospital was established. In the 1970s, new housing estates, schools, etc., were built, driven by the Dukovany nuclear power plant. In 2003, the Jewish ghetto and basilica became part of the UNESCO World Heritage List. On the left bank of the Jihlava River is one of the largest Jewish quarters in Europe. It is the only Jewish monument outside of Israel that is separately listed in the UNESCO list. Several festivals are held here, including Zámostí since 1997. The Třebíč Potato Festival, the Festival of Theater with 2-3-4 Actors, and Šamajim are regular events. There are galleries such as the Painted House Gallery, Franta Gallery, and the Alternator Ecotechnical Center. Famous personalities from Třebíč include artists Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politicians Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, footballer Theodor Gebre Selassie, cyclist Pavel Padrnos, hockey player Patrik Eliáš, and Martin Erat.

Třebíč leží na řece Jihlava v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem, z velké části na Třebíčském masívu. Žije zde na ploše 58 km² 39 700 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1277 (Wikipedia). Začátky města souvisejí s benediktinským klášterem v roce 1101, na jehož místě dnes stojí zámek. Původ jména je pravděpodobně odvozeno z místního názvu „Třebečského lesa“. V roce 1863 byla založena spořitelna, Národní dům a gymnázium (1871), socha Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí (1885). Od roku 1886 je Třebíč připojená k železnici. Začátkem 20. století vznikla díky lékaři Jaroslavu Bakešovi nemocnice. V 70. letech 20. století začala výstavba nových sídlišť, škol apod. Důvodem byla jaderná elektrárna Dukovany. V roce 2003 se židovské ghetto a bazilika staly součástí seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na levém břehu řeky Jihlava je jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě. Je jedinou židovskou památkou mimo Izrael, která je samostatně zapsána v seznamu UNESCO. Konají se zde různé festivaly, od roku 1997 Zámostí. Pravidelně se koná Třebíčské Bramborobraní, Festival divadla 2-3-4 herců, Šamajim. Funguje zde galerie Malovaný dům, galerie Franta, ekotechnické centrum Alternátor. Známé osobnosti Třebíče: umělci Ladislav Novák, Miroslav Donutil, Jiří Pecha, Vítězslav Nezval, Oldřich Navrátil, politici Ludvík Svoboda, Bohumír Šmeral, fotbalista Theodor Gebre Selassie, cyklista Pavel Padrnos, hokejisté Patrik Eliáš, Martin Erat (Wikipedia CS).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Strážovice, miesto kde som si neraz zadovážil víno, mušt

skala
Hits: 546

Strážovice ležia v nadmorskej výške 417 metrov nad morom iba 7 km od Kyjova. Jej časti sú: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, Pod uličkou. V Strážoviciach žije 609 obyvateľov (strazovice.sk). Prvá písomná zmienka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strážoviciach malý zámok (strazovice.sk). V piatom storočí pred naším letopočtom tu žili . V piatom storočí tu mali pod strážovským kopcom veľkú osadu, nazývala sa Chrástovice a existovala až do roku 1470 (strazovice.sk).

Strážovice are situated at an altitude of 417 meters above sea level, just 7 km from Kyjov. Its parts include: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, and Pod uličkou. Strážovice is home to 609 inhabitants (strazovice.sk). The first written mention dates back to the year 1131. Since 1753, there has been a small castle in Strážovice (strazovice.sk). In the 5th century BC, Celts inhabited the area. In the 5th century AD, Slavs had a large settlement under the Strážovský hill, called Chrástovice, which existed until 1470 (strazovice.sk).

Strážovice leží v nadmořské výšce 417 metrů nad mořem jen 7 km od Kyjova. Jej části jsou: Horní kopec, Dolní kopec, Jamy, Kamence, Pod uličkou. V Strážovicích žije 609 obyvatel (strazovice.sk). První písemná zmínka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strážovicich malý zámek (strazovice.sk). V pátém století před naším letopočtem zde žili Keltové. Ve 5. století zde měli Slované pod strážovským kopcem velkou osadu, nazývala se Chrástovice a existovala až do roku 1470 (strazovice.sk).