Fotografie, akvaristika, radosť, poznanie
Členovia KDŽ – Klubu divokých živorodiek (13)
Chované druhy prítomnosti a minulosti (87):
|
|
|
ZOO – Safari Dvůr Králové patrí medzi časté zastávky milovníkov zvierat. Ja som sa tu naposledy zastavil v lete 2004. Táto unikátna zoologická záhrada sa nachádza v Dvore Králové nad Labem v Českej republika. Je jednou z najvýznamnejších a najstarších v Česku. Založená bola v roku 1946, už od svojho vzniku zohrávala dôležitú úlohu pri ochrane ohrozených druhov a pri vzdelávaní verejnosti a samozrejme aj v oblasti ochrany prírody. ZOO zohráva významnú úlohu v programoch chovu a obnovy pre niektoré kriticky ohrozené druhy, napr. pre nosorožca bieleho. Jej rozloha je rozsiahla, v rôznych expozíciach možno vidieť veľké množstvo druhov zvierat. Kladie veľký dôraz na vzdelávanie, osvetu o biodiverzite. Je to aj populárna turistická atrakcia, ktorá priťahuje tisíce návštevníkov z celého sveta.
ZOO – Safari Dvůr Králové is a frequent stop for animal lovers. I last visited here in the summer of 2004. This unique zoo is located in Dvůr Králové nad Labem, Czech Republic. It is one of the most significant and oldest zoos in the Czech Republic. Established in 1946, it has played a crucial role in the conservation of endangered species, public education, and of course, nature conservation since its inception. The zoo plays a significant role in breeding and recovery programs for critically endangered species, such as the white rhinoceros. Its extensive area features various exhibits showcasing a wide variety of animal species. The zoo places a strong emphasis on education and biodiversity awareness. It is also a popular tourist attraction, drawing thousands of visitors from around the world.
ZOO – Safari Dvůr Králové jest częstym przystankiem dla miłośników zwierząt. Ostatnio odwiedziłem to miejsce w lecie 2004 roku. To unikalne zoo znajduje się w Dvůr Králové nad Labem w Czechach. Jest jednym z najważniejszych i najstarszych ogrodów zoologicznych w Czechach. Założone w 1946 roku, od samego początku odgrywało kluczową rolę w ochronie zagrożonych gatunków, edukacji publicznej i oczywiście ochrony przyrody. Zoo pełni istotną funkcję w programach hodowlanych i przywracania dla niektórych krytycznie zagrożonych gatunków, takich jak biały nosorożec. Jego obszerna przestrzeń obejmuje różne wystawy, prezentujące szeroką gamę gatunków zwierząt. Zoo kładzie duży nacisk na edukację i świadomość bioróżnorodności. Jest także popularną atrakcją turystyczną, przyciągającą tysiące odwiedzających z całego świata.
ZOO – Safari Dvůr Králové ist eine häufige Anlaufstelle für Tierliebhaber. Ich habe es zuletzt im Sommer 2004 besucht. Dieser einzigartige Zoo befindet sich in Dvůr Králové nad Labem, Tschechien. Es ist einer der bedeutendsten und ältesten Zoos in der Tschechischen Republik. Gegründet im Jahr 1946, spielt er seit seiner Gründung eine entscheidende Rolle im Artenschutz, in der öffentlichen Aufklärung und natürlich im Naturschutz. Der Zoo spielt eine bedeutende Rolle in Zucht- und Erholungsprogrammen für stark gefährdete Arten, wie zum Beispiel für das Breitmaulnashorn. Seine umfangreiche Fläche bietet verschiedene Ausstellungen mit einer Vielzahl von Tierarten. Der Zoo legt großen Wert auf Bildung und Bewusstseinsbildung für die Artenvielfalt. Er ist auch eine beliebte Touristenattraktion, die Tausende von Besuchern aus der ganzen Welt anzieht.
ZOO – Safari Dvůr Králové patří mezi časté zastávky milovníků zvířat. Naposledy jsem se tu zastavil v létě 2004. Tato unikátní zoologická zahrada se nachází v Dvoře Králové nad Labem v České republice. Je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších v Česku. Založena byla v roce 1946 a již od svého vzniku sehrála důležitou roli při ochraně ohrožených druhů a při vzdělávání veřejnosti a samozřejmě i v oblasti ochrany přírody. ZOO hraje významnou roli v programech chovu a obnovy pro některé kriticky ohrožené druhy, např. pro nosorožce bílého. Její rozloha je rozsáhlá, v různých expozicích lze vidět velké množství druhů zvířat. Klade velký důraz na vzdělávání, osvětu o biodiverzitě. Je to také populární turistická atrakce, která přitahuje tisíce návštěvníků z celého světa.
Tetra neónová – zaužívaný je aj názov nepravá neónka. Dožívajú sa nízkeho veku – 2 až 3 rokov. V prírode žijú v riečnych oblastiach Amazonu. Nevyžadujú tak extrémne mäkkú vodu ako P. axelrodi. Tetry neónové sú hejnové ryby. Pri väčšom množstve sa správajú často ako jeden organizmus. Kam sa pohne čelo hejna, tam sa behom okamihu pohnú všetky. Je to úžasné divadlo. Pre aké také pozorovanie tohto javu treba v akváriu aspoň 20 jedincov. Kto sa raz zadíval napr. na akvárium o objeme tisíc litrov s 300 tetrami neónovými alebo neónkami pravými, ťažko odolá ich kráse. Neónky získali svoje pomenovanie podľa modrozeleného pásu tiahnuceho sa pozdĺž celého tela. Chov neóniek je nenáročný, ale začiatočníkom by som ju neodporúčal. Chov by optimálne mal prebiehať vo vode mäkšej – do 5 °dKH. Na odchov nie je nutná tak extrémne mäkká voda ako pre pravé neónky, ale optimum je do 2 °dKH.
Neon Tetra – commonly known as the False Neon Tetra. They have a relatively short lifespan, typically 2 to 3 years. In the wild, they inhabit river areas in the Amazon. They do not require water as soft as P. axelrodi. Neon Tetras are schooling fish, and in larger numbers, they often behave as a single organism. Where the front of the school moves, all individuals follow almost instantly. It’s an amazing spectacle. To observe this phenomenon in an aquarium, you need at least 20 individuals. Anyone who has seen a thousand-liter aquarium with 300 Neon Tetras or True Neon Tetras can hardly resist their beauty. Neon Tetras are named for the blue-green stripe running along their entire bodies. Keeping Neon Tetras is undemanding, but it might not be recommended for beginners. Ideally, they should be kept in soft water – up to 5 °dKH. Breeding doesn’t require water as soft as for True Neon Tetras, but the optimum is up to 2 °dKH.
Neon Tetra – auch als Falscher Neon Tetra bekannt. Sie haben eine relativ kurze Lebensdauer, in der Regel 2 bis 3 Jahre. In der Natur leben sie in Flussgebieten im Amazonas. Sie benötigen nicht so weiches Wasser wie P. axelrodi. Neon Tetras sind Schwarmfische, und in größeren Gruppen verhalten sie sich oft wie ein einziges Organismus. Wohin sich die Spitze des Schwarms bewegt, folgen alle fast augenblicklich. Es ist ein erstaunliches Schauspiel. Um dieses Phänomen in einem Aquarium zu beobachten, benötigen Sie mindestens 20 Exemplare. Jeder, der ein tausend Liter Aquarium mit 300 Neon Tetras oder Echten Neon Tetras gesehen hat, kann ihrer Schönheit kaum widerstehen. Neon Tetras sind nach dem blaugrünen Streifen benannt, der sich entlang ihres gesamten Körpers erstreckt. Die Haltung von Neon Tetras ist anspruchslos, aber Anfängern wird sie möglicherweise nicht empfohlen. Idealerweise sollten sie in weichem Wasser gehalten werden – bis zu 5 °dKH. Die Zucht erfordert nicht so weiches Wasser wie bei Echten Neon Tetras, aber das Optimum liegt bei bis zu 2 °dKH.
Tetra Neon – comumente conhecido como Falso Neon Tetra. Eles têm uma vida relativamente curta, tipicamente de 2 a 3 anos. Na natureza, habitam áreas de rios na Amazônia. Eles não requerem água tão macia quanto P. axelrodi. Os Tetras Neon são peixes cardumeiros e, em números maiores, muitas vezes se comportam como um único organismo. Para onde a frente do cardume se move, todos seguem quase instantaneamente. É um espetáculo incrível. Para observar esse fenômeno em um aquário, são necessários pelo menos 20 indivíduos. Quem já viu um aquário de mil litros com 300 Tetras Neon ou Tetras Neon verdadeiros dificilmente resistirá à sua beleza. Os Tetras Neon são assim chamados pela faixa azul-verde que percorre todo o corpo deles. Manter Tetras Neon é descomplicado, mas talvez não seja recomendado para iniciantes. Idealmente, eles devem ser mantidos em água macia – até 5 °dKH. A reprodução não exige água tão macia quanto para os Tetras Neon verdadeiros, mas o ideal é até 2 °dKH.
Divoký druh živorodky. John A. Endler objavil tento druh v roku 1975 v Laguna de Patos pri meste Puerto La Cruz v severovýchodnej Venezuele. Pred ním sa to v roku 1930 podarilo Franklynovi F. Bondovi. Laguna de Patos je jediná známa lokalita endleriek (Roman Slaboch). Pôvodné pomenovanie bolo pomenované po pánovi Endlerovi – Poecilia sp. endleri. Dorastá do 2 – 2.5 cm, samček je menší ako samička. Farebné vzory samčekov sú úžasné. Samičky sú prakticky bezfarebné, podobné Poecilia reticulata. Nie je veľa chovateľov, ktorý chovajú tento druh. Pre udržanie správnej kondície je nutné zachovať pestrú stravu: mikry, žiabronôžky, patentky, nitenky, grindal. Rybky sú to veľmi krátkoveké, jeden rok života je rarita, dožívajú sa 8 – 9 mesiacov. Inak sú to rybky, ktoré sú kľudné, vhodné aj do malých akvárií, dobre sa budú cítiť v zarastenom akváriu. Rozmnožovanie prebieha ochotne, počet mladých je menší ako u gupiek, 20 kusov z vrhu je slušný počet. Ak chceme zachovať čistý chov, je nutné zabrániť prekríženiu s Poeciliou reticulata, s ktorou sa endlerky veľmi ľahko spária. Vraj niektoré mečíkaté gupky boli dosiahnuté práve vďaka kríženiu s P. wingei. Zelená farba endleriek sa najskôr vytráca v odchovoch.
Wild type of livebearer. Discovered by John A. Endler in 1975 at Laguna de Patos near the city of Puerto La Cruz in northeastern Venezuela. Before him, Franklyn F. Bond succeeded in 1930. Laguna de Patos is the only known location of endlers (Roman Slaboch). The original name was given after Mr. Endler – Poecilia sp. endleri. It grows to 2 – 2.5 cm, with males being smaller than females. The color patterns of males are amazing. Females are practically colorless, similar to Poecilia reticulata. There aren’t many breeders who keep this species. To maintain the right condition, it is necessary to provide a varied diet: microorganisms, brine shrimp, flakes, small worms, grindal. They are very short-lived fish; reaching one year of age is rare, and they live for 8 – 9 months. Otherwise, they are peaceful fish suitable even for small aquariums, thriving in a planted environment. Breeding occurs willingly, and the number of offspring is smaller than in guppies; 20 fry per batch is a decent number. If we want to preserve a pure breed, it is necessary to prevent crossbreeding with Poecilia reticulata, with which endlers easily mate. Allegedly, some swordtail guppies were achieved through crossing with P. wingei. The green color of endlers tends to fade in offspring.
Wildform von Lebendgebärenden. Entdeckt von John A. Endler im Jahr 1975 in der Laguna de Patos in der Nähe der Stadt Puerto La Cruz im Nordosten Venezuelas. Vor ihm gelang dies bereits Franklyn F. Bond im Jahr 1930. Die Laguna de Patos ist der einzige bekannte Ort für Endler (Roman Slaboch). Die ursprüngliche Bezeichnung wurde nach Herrn Endler benannt – Poecilia sp. endleri. Sie erreicht eine Größe von 2 – 2,5 cm, wobei die Männchen kleiner als die Weibchen sind. Die Farbmuster der Männchen sind erstaunlich. Weibchen sind praktisch farblos und ähneln Poecilia reticulata. Es gibt nicht viele Züchter, die diese Art halten. Um den richtigen Zustand zu erhalten, ist es notwendig, eine abwechslungsreiche Ernährung zu bieten: Mikroorganismen, Artemia, Flockenfutter, kleine Würmer, Grindal. Sie sind sehr kurzlebige Fische; ein Jahr zu erreichen ist selten, und sie leben 8 – 9 Monate. Ansonsten sind es friedliche Fische, die sich auch für kleine Aquarien eignen und sich in einer bepflanzten Umgebung wohlfühlen. Die Zucht erfolgt bereitwillig, und die Anzahl der Nachkommen ist geringer als bei Guppys; 20 Jungtiere pro Wurf sind eine anständige Anzahl. Wenn wir eine reine Zucht bewahren wollen, ist es notwendig, eine Kreuzung mit Poecilia reticulata zu verhindern, mit der Endler leicht paaren. Angeblich wurden einige Schwertträger-Guppys durch Kreuzung mit P. wingei erreicht. Die grüne Farbe der Endler neigt dazu, in der Nachkommenschaft zu verblassen.
Especie salvaje de vivíparo. Descubierta por John A. Endler en 1975 en la Laguna de Patos cerca de la ciudad de Puerto La Cruz en el noreste de Venezuela. Antes de él, Franklyn F. Bond tuvo éxito en 1930. La Laguna de Patos es el único lugar conocido de endlers (Roman Slaboch). El nombre original fue dado en honor al Sr. Endler – Poecilia sp. endleri. Alcanza un tamaño de 2 – 2.5 cm, siendo los machos más pequeños que las hembras. Los patrones de color de los machos son sorprendentes. Las hembras son prácticamente incoloras, similares a Poecilia reticulata. No hay muchos criadores que mantengan esta especie. Para mantener la condición adecuada, es necesario proporcionar una dieta variada: microorganismos, camarones de salmuera, escamas, gusanos pequeños, grindal. Son peces de vida muy corta; alcanzar un año de edad es raro, y viven 8 – 9 meses. De lo contrario, son peces pacíficos adecuados incluso para acuarios pequeños, que prosperan en un entorno plantado. La reproducción ocurre de manera voluntaria, y el número de crías es menor que en los guppies; 20 crías por camada es una cantidad decente. Si queremos preservar una raza pura, es necesario evitar el cruzamiento con Poecilia reticulata, con la cual los endlers se aparean fácilmente. Supuestamente, algunos guppies de espada se lograron mediante el cruce con P. wingei. El color verde de los endlers tiende a desvanecerse en la descendencia.
V Bratislave v Inchebe sa konala 8. až 11.10.2009 Svetová výstava psov. Mrzí ma, že som si našiel málo času na to, aby som si vychutnal túto výstavu. Našiel som si iba hodinku a to som musel dávať pozor na čas, aby som stihol vlak. Nabudúce určite pôjdem od rána. Veľmi ma potešilo aj to, že počas akcie som stretol Ivana Čanigu, ktorý sa tiež zjavne bavil vďaka štvornohým stvoreniam všakovakých tvarov.
Svojho času som už navštívil viaceré výstavy psov. Táto bola naozaj obrovská. Samotné priestory Incheby, kde zvyknú byť výstavy psov nestačili a preto sa súťažilo a vystavovalo aj pred hlavnými halami pod velikánskym stanom. Napokon, je to vidno na úvodných fotografiách. Už teraz sa teším na nasledujúcu výstavu.
In Bratislava at Incheba, the World Dog Show took place from October 8th to 11th, 2009. I regret that I didn’t manage to find enough time to fully enjoy the exhibition. I only had an hour, and I had to keep an eye on the time to catch my train. Next time, I’ll definitely go early in the morning. It was also a great pleasure to meet Ivan Čaniga during the event, who seemed to be enjoying himself among the various four-legged creatures of all shapes and sizes.
Over time, I’ve attended several dog shows, but this one was truly massive. The Incheba premises, where dog shows are usually held, proved insufficient, leading to competitions and displays taking place even outside the main halls under a gigantic tent, as evident in the introductory photos. I’m already looking forward to the next exhibition.
