Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Moravské mestá, Fotografie, Stredná Morava

Olomouc

skala
Hits: 391

Olomouc je historické mesto ležiace na strednej Morave v Českej republike. Je šiestym najväčším mestom v Česku. Patrí medzi najstaršie v Českej republike. Jeho počiatky siahajú do obdobia Veľkej Moravy, keď bolo dôležitým centrom kresťanstva. V stredoveku sa mesto stalo významným obchodným a politickým centrom Moravy. Počas tridsaťročnej v 17. storočí bolo obsadené švédskymi vojskami, čo malo výrazný vplyv na jeho ďalší vývoj. Olomouc je sídlom jednej z najstarších univerzít v strednej Európe – Univerzity Palackého, založenej v roku 1573. Univerzita zohráva kľúčovú úlohu v akademickom a kultúrnom živote mesta. Mesto je tiež známe svojimi festivalmi, divadlami a hudobnými podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z celého sveta. Historické centrum Olomouca je jedným z najväčších mestských pamiatkových rezervácií v Českej republike. Medzi najvýznamnejšie patrí stĺp Najsvätejšej Trojice, ktorý je zapísaný na zozname svetového dedičstva UNESCO. Tento monumentálny barokový stĺp je považovaný za najväčšie súsošie v strednej Európe. Ďalšou dominantou mesta je Olomoucký hrad s katedrálou svätého Václava. Katedrála je významným príkladom gotickej architektúry a jej veža je jednou z najvyšších v krajine. Mesto je tiež známe svojimi barokovými fontánami, ako sú Herkulova, Caesarova a Jupiterova fontána, ktoré zdobia hlavné (Marián Puček).

Názov mesta je odvodený od krstného mena Olomút, meno pôvodnej pôvodne znamenalo Olomotov dvorec resp. statok apod. Najstaršia zmienka je z roku 1055 a historické názvy sú: Olomuz, Olomuc, Olomucz. V roku 1573 bola založená jezuitská univerzita, dnes UPOL, prvá vysoká škola na Morave. V roku 1576 Filozofická fakulta. V Olomouci sa nachádza viacero palácov: Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Ditrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác, Arcibiskupský palác. Nachádza sa tu katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostol svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Červený kostel (Wikipedia).

V roku 1237 tu žilo 16300 obyvateľov. Okolo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachádza sa tu množstvo kultúrnych inštitúcií: Moravské Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce, Loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia). spojené s Olomoucom: prírodovedec Gregor Mendel, básnik Petr Bezruč, futbalový tréner Karel Brückner, speváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista, filmový historik Pavel Taussig, hokejisti Jiří Hudler, Jiří Dopita, automobilový závodník Aleš Loprais. (Wikipedia).

Olomouc je najväčšie mesto ležiace na rieke . Rozprestiera sa v Hornomoravskej nížine v nivnej oblasti tejto pri sútoku s Bystřicou a s Mlýnským potokom. Obklopuje ho úrodná Hané. Olomouc je vyhľadávaným miestom medzinárodných konferencií a festivalov. Napr. sa tu konáva Academia Film Olomouc – medzinárodný festival dokumentárnych filmov a videoprogramov. Divadelný festival Divadelní Flora, medzinárodná výstava záhradnictva a pestovania rastlín Flora Olomouc. Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest, Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc ponúka množstvo parkov a záhrad, ktoré poskytujú priestor na oddych a rekreáciu. Medzi najobľúbenejšie patrí Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická záhrada Univerzity Palackého. Pre milovníkov zvierat je tu zoologická záhrada na Svatom Kopečku, ktorá je domovom pre viac ako 300 druhov zvierat. Je významným ekonomickým centrom regiónu s rozvinutým priemyslom, obchodom a službami. Mesto má dobré dopravné spojenie s ostatnými časťami Českej republiky, vrátane diaľnic a železničných tratí. Je mesto s bohatou históriou, kultúrnym dedičstvom a živou súčasnosťou. Jeho architektonické pamiatky, univerzitná tradícia a prírodné krásy ho robia atraktívnym miestom pre návštevníkov aj obyvateľov (Marián Puček).

Svatý Kopeček pri Olomouci je pútnickým miestom. Je aj mestskou časťou Olomouca, vzdialenou približne 5 km severovýchodne od centra mesta. Atraktívnym ho robí  predovšetkým monumentálna bazilika Navštívenia Panny Márie, ktorá je významným dielom barokovej architektúry. Pôvodne na jej mieste v roku 1633 stála malá kaplnka, ktorú inicioval olomoucký obchodník s vínom Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roku 1669 sa začala výstavba súčasného kostola podľa návrhu cisárskeho architekta Giovanniho Pietra Tencallu (ricolomouc.cz). Kostol bol vysvätený v roku 1679 (regiontourist.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. povýšil kostol na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobia fresky od významných umelcov, ako je J. K. Handke. Hlavný oltár je dielom Baltassare Fontanu (svaty-kopecek.cz). Okrem duchovného významu ponúka Svatý Kopeček aj Zoologickú záhradu Olomouc, v ktorej sa chová viac ako 350 druhoch živočíchov (europepilgrime.eu).

Olomouc is a historic city located in central Moravia in the Czech Republic. It is the sixth-largest city in the country and one of its oldest. Its origins date back to the time of Great Moravia when it was an important center of Christianity. In the Middle Ages, Olomouc became a significant commercial and political hub of Moravia. During the Thirty Years‘ War in the 17th century, the city was occupied by Swedish troops, which significantly influenced its further development.

Olomouc is home to one of the oldest universities in Central Europe – Palacký University, founded in 1573. The university plays a key role in the city’s academic and cultural life. The city is also known for its festivals, theaters, and music events, attracting visitors from around the world. The historical center of Olomouc is one of the largest urban conservation areas in the Czech Republic. Among its most notable landmarks is the Holy Trinity Column, a UNESCO World Heritage Site. This monumental Baroque column is considered the largest sculptural group in Central Europe. Another prominent feature is the Olomouc Castle with the Cathedral of St. Wenceslas, an excellent example of Gothic architecture, with one of the tallest towers in the country.

Olomouc is also renowned for its Baroque fountains, such as the Hercules Fountain, Caesar’s Fountain, and Jupiter’s Fountain, which adorn the main squares (Marián Puček).

The city’s name originates from the first name Olomút, referring to the original settlement, which meant Olomút’s court or estate. The earliest written mention of the city is from 1055. Historical names include Olomuz, Olomuc, and Olomucz. In 1573, the Jesuit University, now Palacký University (UPOL), was founded, followed by the establishment of the Faculty of Philosophy in 1576. Olomouc features many palaces, including Zdík’s Palace, Edelmann Palace, Hauenschild Palace, Petráš Palace, Žerotín Palace, Podstatský Palace, Dietrichstein Palace, May Palace, Salm Palace, and the Archbishop’s Palace. Other significant landmarks include the Cathedral of St. Wenceslas, the Cathedral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basilica of the Visitation of the Virgin Mary on Svatý Kopeček, and the Red Church (Wikipedia).

Svatý Kopeček (Holy Hill) near Olomouc is a pilgrimage site and a district of the city, located about 5 km northeast of the city center. Its main attraction is the monumental Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, a significant Baroque architectural work. Originally, a small chapel stood on this site in 1633, initiated by Olomouc wine merchant Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). In 1669, construction of the current church began based on a design by imperial architect Giovanni Pietro Tencalla (ricolomouc.cz). The church was consecrated in 1679 (regiontourist.cz) and elevated to the status of a minor basilica by Pope John Paul II in 1995 (kudyznudy.cz). The interior is adorned with frescoes by renowned artists such as J. K. Handke, and the main altar was crafted by Baltassare Fontana (svaty-kopecek.cz). In addition to its spiritual significance, Svatý Kopeček is home to the Olomouc , which houses over 350 animal species (europepilgrime.eu).

In 1237, Olomouc had a population of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inhabitants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts numerous cultural institutions, including the Moravian Theater Olomouc, Moravian Philharmonic Orchestra, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský Tyátr, Divadlo na Šantovce, and the puppet theater Kašpárkova říše (Wikipedia).

Notable figures connected to Olomouc include the naturalist Gregor Mendel, poet Petr Bezruč, football coach Karel Brückner, singers Karel Kryl, Jaroslav Hutka, and Karel Plíhal, entertainer Petr Novotný, actor Jan Kanyza, musician Emil Viklický, screenwriter and film historian Pavel Taussig, hockey players Jiří Hudler and Jiří Dopita, and race car driver Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc, the largest city on the Morava River, is situated in the Upper Morava Valley, where the river merges with the Bystřice and Mlýnský Potok streams. It is surrounded by the fertile landscape of Haná. Olomouc is a sought-after destination for international conferences and festivals. Events include the Academia Film Olomouc, an international festival of documentary films and video programs; the theater festival Divadelní Flora; the international horticultural exhibition Flora Olomouc; the Autumn Festival of Sacred Music, Beerfest, and the Flamenco Festival (Wikipedia).

Olomouc offers numerous parks and gardens for relaxation and recreation. Popular spots include Smetana Gardens, Bezruč Gardens, and the botanical garden of Palacký University. For animal lovers, the Olomouc Zoo on Svatý Kopeček is home to over 300 animal species. The city is a significant economic center in the region, with a developed industry, commerce, and services. It has excellent transport connections to other parts of the Czech Republic, including highways and railways. With its rich history, cultural heritage, and vibrant present, Olomouc is an attractive destination for visitors and residents alike (Marián Puček).

Olomouc je historické město ležící na střední Moravě v České republice. Je šestým největším městem v zemi a zároveň patří mezi nejstarší. Jeho počátky sahají do období Velké Moravy, kdy bylo důležitým centrem křesťanství. Ve středověku se Olomouc stala významným obchodním a politickým centrem Moravy. Během třicetileté války v 17. století bylo město obsazeno švédskými vojsky, což mělo výrazný dopad na jeho další vývoj.

Olomouc je sídlem jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě – Univerzity Palackého, založené v roce 1573. Univerzita hraje klíčovou roli v akademickém a kulturním životě města. Město je známé svými , divadly a hudebními událostmi, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historické centrum Olomouce patří k největším městským památkovým rezervacím v České republice. Mezi nejvýznamnější památky patří sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tento monumentální barokní sloup je považován za největší sousoší ve střední Evropě. Další dominantou města je Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava, která je významným příkladem gotické architektury. Její věž patří mezi nejvyšší v zemi.

Olomouc je také proslulá svými barokními kašnami, jako jsou Herkulova, Caesarova a Jupiterova kašna, které zdobí hlavní náměstí (Marián Puček).

Název města pochází z křestního jména Olomút, které označovalo původní osadu, a znamenalo Olomútův dvorec či statek. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1055. Historické názvy zahrnují Olomuz, Olomuc a Olomucz. V roce 1573 byla založena jezuitská univerzita, dnes Univerzita Palackého (UPOL), a v roce 1576 filozofická fakulta. Olomouc má mnoho paláců, například Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Dietrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác a Arcibiskupský palác. Mezi další významné památky patří katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostel svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a Červený kostel (Wikipedia).

Svatý Kopeček u Olomouce je poutním místem a zároveň městskou částí, vzdálenou přibližně 5 km severovýchodně od centra města. Jeho hlavním lákadlem je monumentální bazilika Navštívení Panny Marie, významné dílo barokní architektury. Původně zde v roce 1633 stála malá kaplička, kterou inicioval olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roce 1669 byla zahájena výstavba současného kostela podle návrhu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (ricolomouc.cz). Kostel byl vysvěcen v roce 1679 (regiontourist.cz) a v roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobí fresky od významných umělců, jako je J. K. Handke, a hlavní oltář je dílem Baltassara Fontany (svaty-kopecek.cz). Kromě duchovního významu se na Svatém Kopečku nachází také Zoologická zahrada Olomouc, která chová přes 350 druhů zvířat (europepilgrime.eu).

V roce 1237 měla Olomouc 16 300 obyvatel. Kolem roku 1475 zhruba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Město je domovem mnoha kulturních institucí, jako jsou Moravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce a loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia).

K významným osobnostem spojeným s Olomoucí patří přírodovědec Gregor Mendel, básník Petr Bezruč, fotbalový trenér Karel Brückner, zpěváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka a Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista a filmový historik Pavel Taussig, hokejisté Jiří Hudler a Jiří Dopita a automobilový závodník Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu, v nivní oblasti této řeky u soutoku s Bystřicí a Mlýnským potokem. Obklopuje ji úrodná krajina Hané. Olomouc je vyhledávaným místem pro mezinárodní konference a festivaly, například Academia Film Olomouc – mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů, divadelní festival Divadelní Flora, mezinárodní výstava zahradnictví Flora Olomouc, Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest a Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc nabízí mnoho parků a zahrad, které poskytují prostor k odpočinku a rekreaci. Mezi nejoblíbenější patří Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická zahrada Univerzity Palackého. Pro milovníky zvířat je zde zoologická zahrada na Svatém Kopečku, která je domovem pro více než 300 druhů zvířat. Město je významným ekonomickým centrem regionu s rozvinutým průmyslem, obchodem a službami. Má výborné dopravní spojení s ostatními částmi České republiky, včetně dálnic a železnic. Olomouc je město s bohatou historií, kulturním dědictvím a živou současností. Jeho architektonické památky, univerzitní tradice a přírodní krásy z něj činí atraktivní místo jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele (Marián Puček).

Krajina, Zahraničie, Obce, Príroda, Moravské obce, Skaly, Česko, Severná Morava, Biotopy, Fotografie

Lidečko

skala
Hits: 284

Lidečko je obec nachádzajúca sa v údolí Senice, približne 16 km južne od Vsetína, v regióne Valašsko na východe Českej republiky. Obec je obklopená krásnou prírodou, ktorá ponúka množstvo príležitostí pre turistiku a rekreáciu. Prvá písomná zmienka o Lidečku pochádza z roku 1424, keď kráľ Žigmund Luxemburský odovzdal brumovské panstvo, vrátane Lidečka, do záložného držania Miroslavovi z Cimburku. Počas svojej histórie obec čelila viacerým nájazdom a pohromám. V roku 1663 utrpela pri vpáde Tatárov, ktorí údajne zajali a zabili 234 obyvateľov. Následne bola postihnutá tureckými vpádmi v roku 1683 a útokmi Kurucov v roku 1707, pri ktorých zahynulo 12 ľudí (mistopisy.cz). Medzi najvýznamnejšie v obci patrí kostol svätej Kataríny Sinajskej, postavený v roku 1700 na mieste pôvodného kostola z roku 1511, ktorý bol zničený počas tatárskych nájazdov (Wikipedia). Prírodnou pamiatkou sú Čertovy skály, sú obľúbené pre turistov aj horolezcov. Tieto pieskovcové útvary sú spojené s miestnymi legendami a ponúkajú na okolitú krajinu (kudyznudy.cz). Z  geomorfologického hľadiska ide o eróziou narušeného štruktúrneho svahu, zvyčajne označovaného ako skalný múr, resp. hradba. Ide o priečnymi puklinami rozčlenenú pieskovcovú lavicu, ktorá je súčasťou paleogénnych luhačovických vrstiev (Informačná tabuľa). 

Obcou prechádza Hornolidečská magistrála a v okolí vedie niekoľko náučných chodníkov, ako napríklad náučný chodník Vařákovy paseky, ktorá zoznamuje návštevníkov s prírodným bohatstvom a históriou vypálenej valašskej Vařákovy paseky. Časť katastra , ležiaca východne od železnice, sa nachádza v Chránenej krajinnej oblasti Beskydy (lidecko.cz). V súčasnosti má Lidečko približne 1 800 obyvateľov a je súčasťou okresu Vsetín v Zlínskom kraji. Obec si zachováva svoj tradičný ráz a aktívne udržiava miestne zvyky a kultúru. V obci pôsobí viacero záujmových spolkov a združení, ktoré prispievajú k spoločenskému životu (valach.cz). Vďaka drsným prírodným podmienkam Vizovických vrchov a Javorníkov v Lidečku nájdeme udržiavané a zachované pozostatky pôvodnej drevenej zástavby. Najvýznamnejšia pamiatka – Františákovo fojství z 18. storočia bola pre svoju vysokú hodnotu prevezená do Valašského múzea v prírode (Informačná tabuľa). 

Lidečko is a village located in the valley of the Senice River, approximately 16 km south of Vsetín, in the Wallachia region in the eastern Czech Republic. The village is surrounded by beautiful nature, offering numerous opportunities for hiking and recreation. The first written mention of Lidečko dates back to 1424, when King Sigismund of Luxembourg handed over the Brumov estate, including Lidečko, to Miroslav of Cimburk as collateral possession. Throughout its history, the village faced several raids and disasters. In 1663, it suffered during the Tatar invasion, which allegedly resulted in the capture and killing of 234 inhabitants. Subsequently, it was affected by Turkish invasions in 1683 and Kuruc attacks in 1707, during which 12 people were killed (mistopisy.cz). Among the most notable landmarks in the village is the Church of St. Catherine of Sinai, built in 1700 on the site of the original church from 1511, which was destroyed during the Tatar raids (Wikipedia). A natural landmark in the area is Devil’s Rocks (Čertovy skály), which are popular among tourists and climbers. These sandstone formations are associated with local legends and offer views of the surrounding landscape (kudyznudy.cz). From a geomorphological perspective, it is an erosion-damaged structural slope, usually referred to as a rock wall or barrier. It is a sandstone bench divided by transverse cracks, forming part of the Paleogene Luhačovice layers (Information board).

The village is traversed by the Hornolideč Magistrala, and several educational trails lead through the surrounding area, such as the Vařákovy Paseky Educational Trail, which introduces visitors to the natural wealth and history of the burned-out Wallachian settlement of Vařákovy Paseky. Part of the village’s cadastral area, located east of the railway, is situated in the Beskydy Protected Landscape Area (lidecko.cz). Currently, Lidečko has approximately 1,800 inhabitants and is part of the Vsetín District in the Zlín Region. The village retains its traditional character and actively preserves local customs and culture. Several interest groups and associations operate in the village, contributing to its social life (valach.cz). Thanks to the harsh natural conditions of the Vizovice Highlands and the Javorníky Mountains, Lidečko preserves maintained traditions and remnants of the original wooden architecture. The most significant monument, Františák’s farmstead from the 18th century, was relocated to the Wallachian Open Air Museum due to its high historical value (Information board).

Lidečko je obec nacházející se v údolí řeky Senice, přibližně 16 km jižně od Vsetína, v regionu Valašsko na východě České republiky. Obec je obklopena krásnou přírodou, která nabízí mnoho příležitostí pro turistiku a rekreaci. První písemná zmínka o Lidečku pochází z roku 1424, kdy král Zikmund Lucemburský předal brumovské panství, včetně Lidečka, do zástavního držení Miroslavovi z Cimburka. Během své historie obec čelila několika nájezdům a pohromám. V roce 1663 utrpěla při vpádu Tatarů, kteří údajně zajali a zabili 234 obyvatel. Následně byla zasažena tureckými vpády v roce 1683 a útoky Kuruců v roce 1707, při nichž zahynulo 12 lidí (mistopisy.cz). Mezi nejvýznamnější památky v obci patří kostel svaté Kateřiny Sienské, postavený v roce 1700 na místě původního kostela z roku 1511, který byl zničen při tatarských nájezdech (Wikipedia). Přírodní památkou jsou Čertovy skály, které jsou oblíbené mezi turisty i horolezci. Tyto pískovcové útvary jsou spojeny s místními legendami a nabízejí výhledy do okolní krajiny (kudyznudy.cz). Z geomorfologického hlediska jde o erozí narušený strukturální svah, obvykle označovaný jako skalní zeď nebo hradba. Jedná se o pískovcovou lavici rozčleněnou příčnými puklinami, která je součástí paleogenních luhačovických vrstev (Informační tabule).

Obcí prochází Hornolidečská magistrála a v okolí vede několik naučných stezek, například naučná stezka Vařákovy paseky, která seznamuje návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií vypálené valašské osady Vařákovy paseky. Část katastru obce, ležící východně od železnice, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy (lidecko.cz). V současné době má Lidečko přibližně 1 800 obyvatel a je součástí okresu Vsetín ve Zlínském kraji. Obec si zachovává svůj tradiční ráz a aktivně udržuje místní zvyky a kulturu. V obci působí několik zájmových spolků a sdružení, které přispívají ke společenskému životu (valach.cz). Díky drsným přírodním podmínkám Vizovických vrchů a Javorníků v Lidečku najdeme udržované tradice a zachované pozůstatky původní dřevěné zástavby. Nejvýznamnější památka – Františákovo fojtství z 18. století byla pro svou vysokou hodnotu přemístěna do Valašského muzea v přírodě (Informační tabule).

 

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Lednice – súčasť svetového kultúrneho dedičstva

skala
Hits: 13465

Lednice sa nachádzajú na južnej Morave, neďaleko od Břeclavi. do tzv. Lednicko – valtického areálu. Súčasťou areálu sú Akvárium , Zámocký skleník, Lovecký zámoček, Minaret, Apollónov chrám, Rybničný zámoček, Nový dvor, Hraničný zámoček, Chrám troch grácií, Janov hrad, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umelá jaskyňa, Akvadukt a romantická jaskyňa, hospodárska stavba Nový dvor, súsošie gréckych bohýň Tri Grácie, Kaplnka svätého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdialený zámok Valtice, Salón vín, Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

Prvá písomná zmienka o Ledniciach (Izgruobi) je z  roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 sú Lednice v Zozname svetového prírodného a kultúrneho dedičstva UNESCO (lednice.cz). Súčasnú podobu dala zámku novogotická prestavba v štýle gotiky v rokoch 1846 – 1858. Časť barokových stien zostala zachovaná. Za pozornosť stojí vretenovité schodisko v knižnici, kazetový strop z lipového dreva v modrom sále, reliéf stromu života zo slonovej kosti alebo mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi bol súčasťou zámku od roku 1993. Celkový objem akvárií a terárií je 40 000 litrov (wzd.cz).

Lednický zámok sa nachádza v obci Lednice na pravom Dyje. Patrí medzi najkrajšie pamiatkové komplexy v Českej republike. V roku 1996 bol zapísaný do zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámok je skvostom architektúry, menil sa v priebehu storočí. Pôvodne to bol gotický hrad, v 17. storočí bol prestavaný do barokovej podoby. Následne bol niekoľko krát upravovaný. V 19. storočí bol prestavaný do romantického štýlu. Zámok je symbolom luxusu a elegancie. Zámok je známy svojou bohatou novogotickou výzdobou. ponúkajú nádherné reprezentačné sály s vyrezávanými stropmi a luxusným mobiliárom. Súčasťou zámku je aj rozsiahly skleník z 19. storočia, ktorý ukrýva exotické z celého sveta. Interiéry ponúkajú honosné sály, nádherný nábytok, umelecké zbierky. Unikátny je minaret, postavený na prelome 18 a 19. storočia. Je to na tomto území exotická vežovitá stavba pridávajúca orientálny nádych. Celý areál tvorí aj rozľahlý park na viac ako 200 hektároch. Patrí k najrozsiahlejším krajinárskym parkom v Európe. Inšpiruje aj rôznorodým štýlom, od anglického parku až po romantickú záhradu. Nachádzajú sa tu umelé aj prirodzené , , pavilóny. Anglický park nadväzuje na zámocký areál zbierkou rastlín a drevín zo štyroch svetadielov. Je prepojený s okolitou krajinou a verejnosti je prístupný celoročne. V minulosti bol často zaplavovaný riekou Dyje, preto dali majitelia vybudovať veľký rybník so sústavou ostrovčekov. V parku sa nachádza aj unikátny Minaret, postavený na prelome 18. a 19. storočia, ktorý slúži ako vyhliadková veža ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátna kolekcia histórie, kultúry a prírody. Mesto Lednice ponúka rôzne kultúrne akcie. Ponúka aj dobré jedlo a ochotnú obsluhu.

Lednice is located in South Moravia, near Břeclav. It is part of the so-called Lednice-Valtice Complex. The complex includes the Malawi Aquarium, Castle Greenhouse, Hunting Lodge, Minaret, Apollo Temple, Fishpond Chateau, New Court, Border Chateau, Temple of the Three Graces, John’s Castle, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotto – artificial cave, Aqueduct and Romantic Cave, the New Court agricultural building, the sculpture of the Greek goddesses Three Graces, St. Hubert’s Chapel, Diana’s Temple (Rendezvous), Belvedere, the Valtice Castle located 8 km away, the Wine Salon, and the Colonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

The first written mention of Lednice (Izgruobi) dates back to 1222 (unesco-czech.cz). Since 1996, Lednice has been listed as a UNESCO World Heritage Site (lednice.cz). The castle’s current appearance is the result of a neo-Gothic reconstruction in the Gothic style between 1846 and 1858. Some Baroque walls were preserved. Noteworthy features include a spiral staircase in the library, a coffered ceiling made of linden wood in the Blue Hall, a tree of life relief carved from ivory, and marble fireplaces (unesco-czech.cz). The Malawi Aquarium has been part of the castle since 1993, with a total volume of 40,000 liters of aquariums and terrariums (wzd.cz).

The Lednice Castle is situated in the village of Lednice on the right bank of the Dyje River. It is one of the most beautiful heritage complexes in the Czech Republic. In 1996, it was inscribed on the UNESCO World Heritage List (Martina Haratíková). The Lednice Castle is an architectural gem that has evolved over the centuries. Originally a Gothic castle, it was transformed into a Baroque residence in the 17th century and underwent several modifications. In the 19th century, it was rebuilt in a romantic style. The castle is a symbol of luxury and elegance, renowned for its rich neo-Gothic decorations. The interiors feature magnificent state rooms with carved ceilings and luxurious furnishings. The castle also includes an extensive 19th-century greenhouse, home to exotic plants from around the world. The interiors offer opulent halls, exquisite furniture, and art collections. A unique feature is the Minaret, built at the turn of the 18th and 19th centuries, adding an exotic touch with its tower-like structure.

The entire complex encompasses a vast park spanning over 200 hectares, one of the largest landscaped parks in Europe. It inspires with its diverse styles, ranging from an English park to a romantic garden. It features both artificial and natural lakes, bridges, and pavilions. The English park connects to the castle complex with a collection of plants and trees from four continents. It is integrated with the surrounding landscape and is open to the public year-round. In the past, the area was frequently flooded by the Dyje River, prompting the construction of a large pond with a system of islands. The park also houses the unique Minaret, which serves as a lookout tower ((Martia Kluchová). The entire complex is a unique blend of history, culture, and nature. The town of Lednice offers various cultural events as well as excellent cuisine and friendly service.

Lednice liegt in Südmähren, nahe Břeclav. Es gehört zum sogenannten Lednice-Valtice-Areal. Zum Areal gehören das Malawi-Aquarium, das Schlossgewächshaus, das Jagdschlösschen, das Minarett, der Apollontempel, das Teichschlösschen, der Neue Hof, das Grenzschlösschen, der Tempel der drei Grazien, die Johannisburg, der Obelisk, das Rendezvous (unesco-czech.cz), die Grotta – eine künstliche Höhle, das Aquädukt und eine romantische Höhle, das landwirtschaftliche Gebäude Neuer Hof, die Skulptur der griechischen Göttinnen Drei Grazien, die Hubertuskapelle, der Dianatempel (Rendezvous), der Belvedere, das 8 km entfernte Schloss Valtice, der Weinsalon und die Kolonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

Die erste schriftliche Erwähnung von Lednice (Izgruobi) stammt aus dem Jahr 1222 (unesco-czech.cz). Seit 1996 ist Lednice in der Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes eingetragen (lednice.cz). Das heutige Aussehen des Schlosses entstand durch einen neugotischen Umbau im Stil der Gotik in den Jahren 1846–1858. Ein Teil der barocken Mauern blieb erhalten. Besonders sehenswert sind die Wendeltreppe in der Bibliothek, die Kassettendecke aus Lindenholz im Blauen Saal, das Lebensbaumrelief aus Elfenbein und die Marmorkamine (unesco-czech.cz). Das Malawi-Aquarium ist seit 1993 Teil des Schlosses, mit einem Gesamtvolumen von 40.000 Litern Aquarien und Terrarien (wzd.cz).

Das Schloss Lednice befindet sich im Dorf Lednice am rechten Ufer der Thaya. Es gehört zu den schönsten Denkmalkomplexen in der Tschechischen Republik. 1996 wurde es in die UNESCO-Welterbeliste aufgenommen (Martina Haratíková). Das Schloss Lednice ist ein architektonisches Juwel, das sich im Laufe der Jahrhunderte verändert hat. Ursprünglich eine gotische Burg, wurde es im 17. Jahrhundert in ein barockes Schloss umgebaut und im 19. Jahrhundert in romantischem Stil umgestaltet. Das Schloss ist ein Symbol für Luxus und Eleganz, bekannt für seine reiche neugotische Dekoration.

Die Innenräume bieten prächtige Repräsentationsräume mit geschnitzten Decken und luxuriöser Möblierung. Teil des Schlosses ist auch ein ausgedehntes Gewächshaus aus dem 19. Jahrhundert, das exotische Pflanzen aus der ganzen Welt beherbergt. Die Innenräume präsentieren prunkvolle Säle, wertvolle Möbel und Kunstsammlungen. Einzigartig ist das Minarett, das Ende des 18. und Anfang des 19. Jahrhunderts erbaut wurde und als Aussichtsturm dient.

Das gesamte Areal umfasst einen weitläufigen Park mit über 200 Hektar, einer der größten Landschaftsparks Europas. Er inspiriert durch seinen vielseitigen Stil, von einem englischen Garten bis hin zu einem romantischen Park. Es gibt sowohl künstliche als auch natürliche Seen, Brücken und Pavillons. Der englische Park grenzt an das Schlossgelände und enthält eine Sammlung von Pflanzen und Bäumen aus vier Kontinenten. Das Gelände ist in die umliegende Landschaft integriert und das ganze Jahr über für die Öffentlichkeit zugänglich. In der Vergangenheit wurde das Gebiet häufig von der Thaya überflutet, weshalb die Besitzer einen großen Teich mit einem System von Inseln anlegen ließen. Der Park enthält auch das einzigartige Minarett, das als Aussichtsturm dient ((Martia Kluchová). Das gesamte Areal ist eine einzigartige Kombination aus Geschichte, Kultur und Natur. Die Stadt Lednice bietet verschiedene kulturelle Veranstaltungen sowie ausgezeichnete Küche und freundlichen Service.

Lednice se nacházejí na jižní Moravě, nedaleko od Břeclavi. Patří do tzv. Lednicko-valtického areálu. Součástí areálu jsou Akvárium Malawi, Zámecký skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám tří grácií, Janův hrad, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umělá jeskyně, Akvadukt a romantická jeskyně, hospodářská stavba Nový dvůr, sousoší řeckých bohyň Tři Grácie, Kaple svatého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdálený zámek Valtice, Salón vín a Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

První písemná zmínka o Lednicích (Izgruobi) pochází z roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 jsou Lednice zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (lednice.cz). Současnou podobu dal zámku novogotický přestavba ve stylu gotiky v letech 1846–1858. Část barokních zdí byla zachována. Za pozornost stojí spirálové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále, reliéf stromu života ze slonoviny a mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi je součástí zámku od roku 1993, celkový objem akvárií a terárií činí 40 000 litrů (wzd.cz).

Lednický zámek se nachází v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje. Patří mezi nejkrásnější památkové komplexy v České republice. V roce 1996 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámek je klenotem architektury, který se měnil během staletí. Původně gotický hrad byl v 17. století přestavěn do barokní podoby a v 19. století do romantického stylu. Zámek je symbolem luxusu a elegance, známý bohatou novogotickou výzdobou. Interiéry nabízí nádherné reprezentační sály s vyřezávanými stropy a luxusním mobiliářem. Součástí zámku je také rozsáhlý skleník z 19. století, který ukrývá exotické rostliny z celého světa.

Interiéry nabízejí honosné sály, vzácný nábytek a umělecké sbírky. Unikátní je Minaret, postavený na přelomu 18. a 19. století, který slouží jako vyhlídková věž. Celý areál tvoří rozsáhlý park o více než 200 hektarech, jeden z nejrozsáhlejších krajinářských parků v Evropě. Inspirován různorodými styly, od anglického parku po romantickou zahradu, obsahuje umělá i přirozená jezera, mosty a pavilony. Anglický park přiléhá k zámku a obsahuje sbírku rostlin a dřevin ze čtyř kontinentů. Areál je veřejnosti přístupný celoročně. V minulosti býval často zaplavován řekou Dyjí, a proto majitelé nechali vybudovat velký rybník se systémem ostrůvků. Park obsahuje i unikátní Minaret, který slouží jako rozhledna ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátní spojení historie, kultury a přírody. Město Lednice nabízí různé kulturní akce, vynikající gastronomii a přívětivou obsluhu.

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Obce, Slovenské, Spiš, Umenie, Zámky, Stavby, Fotografie, Spišské obce

Markušovce

skala
Hits: 2319

Markušovce ležia v južnej časti Hornádskej kotline, neďaleko od Spišskej Novej Vsi (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). Pri sútoku Levočského potoka s Hornádom (markusovce.sk) v nadmorskej výške 435 metrov nad morom (Wikipedia). Markušovce sú súčasťou národného parku Slovenský raj (markusovce.sk). Na rozlohe 18.51 km2 tu žije 4546 obyvateľov (Wikipedia). Prvé zmienky o Markušovciach sú zo začiatku 12, storočia. Tatári v roku 1241 Markušovce vyplienili. Osada sa predtým nazývala Svätý , nové meno dostala „Terra Marci“ – Zem Markova. Markušovce sa v priebehu stredoveku vyvinuli na významné sídlo. V roku 1527 bol Markušovský hrad zničený. Následne bol obnovovaný a ničený požiarmi. Zachovalo sa aj 10 kaštieľov a kúrií. Opevnený renesančný kaštieľ bol dostavaný v roku 1643 (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). 

Markušovce ležia na gotickej ceste, jej dejiny sú úzko späté s rodinou Mariášiovcov. V ňom sa nachádza nádherná expozícia historického nábytku. Vznikla pri pamiatkovej obnove v rokoch 1984 – 1994. Pôvodne bol renesančnou pevnosťou s nárožnými vežami, obohnaný priekopou. Rokokovú prestavbu realizoval Wolfgang Mariássy v rokoch 1770 – 1775. Pri príležitosti príchodu cisára Jozefa II. dal v parku kaštieľa postaviť Dardanely. (Informačná tabuľa). Na hornej terase parku bol vybudovaný letohrádok Dardanely (História Markušoviec pre budúcnosť obec a zásady ochrany pamiatkovej zóny, Krajský pamiatkový úrad Košice, pracovisko Spišská Nová Ves). V rokokovom letohrádku z 18. storočia je inštalovaná vzácna expozícia klávesových hudobných nástrojov, jediná svojho druhu na Slovensku. Vznikla pri pamiatkovej obnove v rokoch 1984 – 1994 (Informačná tabuľa). 

Historické názvy : Villa Marci, Szentmichalur, Mariusdorf, Marcusfalua, Zentmyhal, Markussowcze, Markusfalua. Maďarsky je to Márkusfalu, Markuscsepánfalu, nemecky Marksdorf. V druhej polovici 19. storočia s Markušovcami splynula obec Čepanovce. V roku 1787 tu v 65 domoch žilo 408 obyvateľov. Zapodievali sa okrem poľnohospodárstva práci v lese a v baniach. Neskôr tu fungovala pražiareň železnej rudy. V roku 1892 tu vznikol drevársky závod. V rokoch 1880 – 1890 postihlo Markušovce veľké vysťahovalectvo (markusovce.sk).

Markušovce is located in the southern part of the Hornád Basin, near Spišská Nová Ves (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace). It lies at the confluence of the Levočský Stream and the Hornád River (markusovce.sk) at an altitude of 435 meters above sea level (Wikipedia). Markušovce is part of the Slovak Paradise National Park (markusovce.sk). The municipality covers an area of 18.51 km² and is home to 4,546 residents (Wikipedia). The first mentions of Markušovce date back to the early 12th century. In 1241, the Tatars plundered Markušovce. The settlement was originally named Saint Michael (Svätý Michal) but was later renamed „Terra Marci“ – Mark’s Land. During the Middle Ages, Markušovce developed into a significant settlement. In 1527, Markušovský Castle was destroyed and subsequently rebuilt, only to be damaged by fires multiple times. Additionally, 10 manor houses and mansions have been preserved. A fortified Renaissance mansion was completed in 1643 (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace).

Markušovce is situated on the Gothic Route, and its history is closely tied to the Mariássy family. The mansion features a stunning exhibition of historical furniture, which was created during a restoration project between 1984 and 1994. Originally, it was a Renaissance fortress with corner towers, surrounded by a moat. Wolfgang Mariássy carried out a Rococo renovation between 1770 and 1775. To commemorate Emperor Joseph II’s visit, the Dardanely Summerhouse was built in the mansion park (Information Board). On the upper terrace of the park, the Dardanely Summerhouse was constructed (History of Markušovce for the Future of the Municipality and Principles for Protecting the Heritage Zone, Regional Monument Office Košice, Spišská Nová Ves Workplace). The Rococo summerhouse from the 18th century houses a rare exhibition of keyboard musical instruments, the only one of its kind in Slovakia. This exhibition was also created during the restoration project between 1984 and 1994 (Information Board).

Historical names of the municipality include Villa Marci, Szentmichalur, Mariusdorf, Marcusfalua, Zentmyhal, Markussowcze, and Markusfalua. In Hungarian, it is known as Márkusfalu or Markuscsepánfalu, and in German as Marksdorf. In the second half of the 19th century, the village of Čepanovce merged with Markušovce. In 1787, the village had 65 houses and 408 inhabitants, who worked in agriculture, forestry, and mining. Later, an iron ore roasting plant operated here. In 1892, a timber factory was established. Between 1880 and 1890, Markušovce experienced significant emigration (markusovce.sk).

Krajina, Slovensko, Príroda, Skaly, Biotopy, Fotografie, Kysuce

Megonky – kamenné gule v Milošovej

skala
Hits: 1952

V 80-tych rokoch sa v kameňolome po odstrele horniny objavili pravidelné okrúhle gule s priemerom 10 až 260 cm. Unikátny prírodný úkaz, v roku 2003 bolo nálezisko v Milošovej, vyhlásené za prírodný úkaz (regionkysuce.sk). Najväčšia guľa má priemer 2.6 metra. Odtlačky po vypadnutých guliach naznačujú, že tie najväčšie mali priemer až 5 metrov (Ľuboš Vodička). V priestore medzi Klokočovom – Milošovou a hrebeňom Moravsko-sliezskych Beskýd sa nachádza úzky pruh pieskovcov s nápadnou guľovitou odlučnosťou. Kamenné gule sa nachádzajú aj na iných miestach (František Beleš).

Prírodný útvar kamenné gule sa dá nájsť na rôznych miestach na svete. Obvykle sú vytvorené prírodnými silami a eróziou. Eróziou sa postupne odstraňujú mäkšie časti hornín a vytvárajú guľovité . Gule tvorí aj dažďová , ktorá preniká do pórov v horninách, spôsobuje odlupovanie a oddeľovanie. V angličtine sa tento typ prírodného útvaru nazýva „Racetrack Playa“.

Megonky predstavujú v rámci Slovenska jedinečný geologický útvar s výskytom pieskovcov guľovitej odlučnosti. Tento nesúvislý úzky pruh je dlhý 15 km a široký 250 – 500 metrov. Vek týchto vrstiev je vrchná krieda až stredný eocén – 30 – 40 miliónov rokov. Ide o tzv. Ciežkowický pieskovec, pomenovaný ako Bukovecký. Kamenné gule sa nachádzajú napr. v Grónsku, Rumunsku, , Novom Zélande (František Beleš, Peter Drengubiak – Informačná tabuľa). Gule umiestnené v pevnej pieskovcovej hornine, pôvodne ležali na ploche, postupne však boli zanesené pieskom a bahnom. Geologické zmeny spôsobili ich zdvihnutie do súčasnej polohy. Ležia približne 150 – 200 cm pod dnešným terénom. Veľkostne majú gule priemer od 30 do 3 metre. Ich hmotnosť je aj 25 – 30 ton. Nálezisko bolo odkryté v roku 1988 pri ťažbe v lome Padyšák. Pôvodne sa tu nachádzalo asi 30 gúľ, viaceré boli odvezené do expozícií a rozkradnuté (Wikipedia). Presný proces formovania týchto kamenných gúľ zostáva záhadou. Niektoré hypotézy naznačujú, že vznikli milióny rokov kotúľaním horniny po mäkkom povrchu, zatiaľ čo iné teórie hovoria o ich formovaní ako výplne plynových dutín v iných skalách (turisticky.sk).

In the 1980s, regular round spheres with diameters ranging from 10 to 260 cm were discovered in a quarry after blasting rock. This unique natural phenomenon in Milošová was declared a natural monument in 2003 (regionkysuce.sk). The largest sphere has a diameter of 2.6 meters. Imprints of missing spheres suggest that the largest ones could have had a diameter of up to 5 meters (Ľuboš Vodička). Between Klokočov – Milošová and the ridge of the Moravian-Silesian Beskids, there is a narrow strip of sandstone with noticeable spherical separation. Stone spheres are also found in other places (František Beleš).

The natural formation of stone spheres can be found in various places worldwide. They are typically formed by natural forces and erosion. Erosion gradually removes softer parts of rocks, creating spherical shapes. Rainwater also contributes by penetrating rock pores, causing peeling and separation. This type of natural formation is called „Racetrack Playa“ in English.

Megonky are a unique geological formation in Slovakia, characterized by sandstone with spherical separation. This discontinuous narrow strip is 15 km long and 250–500 meters wide. These layers date back to the Upper Cretaceous to the Middle Eocene, approximately 30–40 million years ago. They consist of so-called Ciężkowice Sandstone, also known as Bukovecký. Stone spheres are also found in Greenland, Romania, the USA, and New Zealand (František Beleš, Peter Drengubiak – information board). The spheres, embedded in solid sandstone, originally lay on the surface but were gradually buried by sand and mud. Geological changes later elevated them to their current position. They lie approximately 150–200 cm below the present terrain. The spheres range in diameter from 30 cm to 3 meters, with a weight of 25–30 tons. The site was uncovered in 1988 during quarrying at Padyšák. Originally, about 30 spheres were found; many were taken to exhibitions or stolen (Wikipedia). The exact process of their formation remains a mystery. Some hypotheses suggest they formed over millions of years by rolling rocks on soft surfaces, while others propose they formed as fillings of gas cavities in other rocks (turisticky.sk).

W latach 80. w kamieniołomie po wystrzeleniu skał odkryto regularne okrągłe kule o średnicy od 10 do 260 cm. Ten unikalny naturalny fenomen w Milošovej został w 2003 roku uznany za pomnik przyrody (regionkysuce.sk). Największa kula ma średnicę 2,6 metra. Odciski po zaginionych kulach sugerują, że największe mogły mieć średnicę nawet 5 metrów (Ľuboš Vodička). Między Klokočovem – Milošovą a grzbietem Beskidów Morawsko-Śląskich znajduje się wąski pas piaskowców z charakterystycznym kulistym oddzieleniem. Kamienne kule występują również w innych miejscach (František Beleš).

Naturalne formacje kamiennych kul można znaleźć w różnych miejscach na świecie. Zazwyczaj powstają one pod wpływem sił natury i erozji. Erozja stopniowo usuwa miększe części skał, tworząc kuliste kształty. Deszczówka również przyczynia się do ich powstawania, wnikając w pory skał, powodując łuszczenie i oddzielanie. W języku angielskim tego typu formacja nazywana jest „Racetrack Playa“.

Megonki to unikalna formacja geologiczna na Słowacji, charakteryzująca się piaskowcami z kulistym oddzieleniem. Ten nieciągły wąski pas ma długość 15 km i szerokość 250–500 metrów. Wiek tych warstw szacuje się na późną kredę do środkowego eocenu, czyli 30–40 milionów lat. Składają się z tzw. piaskowca Ciężkowickiego, znanego również jako Bukovecký. Kamienne kule znajdują się np. na Grenlandii, w Rumunii, USA i Nowej Zelandii (František Beleš, Peter Drengubiak – tablica informacyjna). Kule osadzone w solidnym piaskowcu pierwotnie leżały na powierzchni, ale stopniowo zostały zasypane piaskiem i błotem. Zmiany geologiczne później podniosły je do obecnej pozycji. Leżą około 150–200 cm pod obecnym terenem. Kule mają średnicę od 30 cm do 3 metrów i ważą nawet 25–30 ton. Odkryto je w 1988 roku podczas wydobycia w kamieniołomie Padyšák. Początkowo znaleziono tam około 30 kul, wiele z nich zostało przeniesionych do ekspozycji lub skradzionych (Wikipedia). Dokładny proces ich powstawania pozostaje tajemnicą. Niektóre hipotezy sugerują, że powstały miliony lat temu w wyniku toczenia skał po miękkiej powierzchni, inne mówią o ich formowaniu się jako wypełnienia pustek gazowych w innych skałach (turisticky.sk).

V 80. letech se v kamenolomu po odstřelu horniny objevily pravidelné kulaté koule o průměru 10 až 260 cm. Unikátní přírodní úkaz, nález v Milošové byl v roce 2003 prohlášen za přírodní památku (regionkysuce.sk). Největší koule má průměr 2,6 metru. Otisky po vypadlých koulích naznačují, že ty největší mohly mít průměr až 5 metrů (Ľuboš Vodička). Mezi Klokočovem – Milošovou a hřebenem Moravskoslezských Beskyd se nachází úzký pruh pískovců s nápadnou kulovitou odlučností. Kamenné koule se nacházejí i na jiných místech (František Beleš).

Přírodní útvar kamenné koule lze nalézt na různých místech světa. Obvykle jsou vytvořeny přírodními silami a erozí. Eroze postupně odstraňuje měkčí části hornin a vytváří kulovité tvary. Koule tvoří také dešťová voda, která proniká do pórů v horninách, způsobuje odlupování a oddělování. V angličtině se tento typ přírodního útvaru nazývá „Racetrack Playa“.

Megonky představují na Slovensku jedinečný geologický útvar s výskytem pískovců kulovité odlučnosti. Tento nesouvislý úzký pruh je dlouhý 15 km a široký 250–500 metrů. Stáří těchto vrstev se datuje do svrchní křídy až středního eocénu – 30–40 milionů let. Jde o tzv. Ciężkowický pískovec, známý jako Bukovecký. Kamenné koule se nacházejí např. v Grónsku, Rumunsku, USA, na Novém Zélandu (František Beleš, Peter Drengubiak – informační tabule). Koule, uložené v pevném pískovci, původně ležely na povrchu, ale postupně byly zasypány pískem a bahnem. Geologické změny je později zvedly do současné polohy. Nacházejí se zhruba 150–200 cm pod dnešním terénem. Velikostí mají průměr od 30 cm do 3 metrů a váží až 25–30 tun. Naleziště bylo odkryto v roce 1988 při těžbě v lomu Padyšák. Původně zde bylo asi 30 koulí, mnohé byly odvezeny do expozic a rozkradeny (Wikipedia). Přesný proces jejich formování zůstává záhadou. Některé hypotézy tvrdí, že vznikly miliony let valením horniny po měkkém povrchu, jiné teorie hovoří o jejich formování jako výplně plynových dutin v jiných horninách (turisticky.sk).