Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Fotografie

Olomouc

skala
Hits: 391

Olomouc je historické mesto ležiace na strednej Morave v Českej republike. Je šiestym najväčším mestom v Česku. Patrí medzi najstaršie v Českej republike. Jeho počiatky siahajú do obdobia Veľkej Moravy, keď bolo dôležitým centrom kresťanstva. V stredoveku sa mesto stalo významným obchodným a politickým centrom Moravy. Počas tridsaťročnej v 17. storočí bolo obsadené švédskymi vojskami, čo malo výrazný vplyv na jeho ďalší vývoj. Olomouc je sídlom jednej z najstarších univerzít v strednej Európe – Univerzity Palackého, založenej v roku 1573. Univerzita zohráva kľúčovú úlohu v akademickom a kultúrnom živote mesta. Mesto je tiež známe svojimi festivalmi, divadlami a hudobnými podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z celého sveta. Historické centrum Olomouca je jedným z najväčších mestských pamiatkových rezervácií v Českej republike. Medzi najvýznamnejšie patrí stĺp Najsvätejšej Trojice, ktorý je zapísaný na zozname svetového dedičstva UNESCO. Tento monumentálny barokový stĺp je považovaný za najväčšie súsošie v strednej Európe. Ďalšou dominantou mesta je Olomoucký hrad s katedrálou svätého Václava. Katedrála je významným príkladom gotickej architektúry a jej veža je jednou z najvyšších v krajine. Mesto je tiež známe svojimi barokovými fontánami, ako sú Herkulova, Caesarova a Jupiterova fontána, ktoré zdobia hlavné (Marián Puček).

Názov mesta je odvodený od krstného mena Olomút, meno pôvodnej pôvodne znamenalo Olomotov dvorec resp. statok apod. Najstaršia zmienka je z roku 1055 a historické názvy sú: Olomuz, Olomuc, Olomucz. V roku 1573 bola založená jezuitská univerzita, dnes UPOL, prvá vysoká škola na Morave. V roku 1576 Filozofická fakulta. V Olomouci sa nachádza viacero palácov: Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Ditrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác, Arcibiskupský palác. Nachádza sa tu katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostol svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Červený kostel (Wikipedia).

V roku 1237 tu žilo 16300 obyvateľov. Okolo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachádza sa tu množstvo kultúrnych inštitúcií: Moravské Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce, Loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia). spojené s Olomoucom: prírodovedec Gregor Mendel, básnik Petr Bezruč, futbalový tréner Karel Brückner, speváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista, filmový historik Pavel Taussig, hokejisti Jiří Hudler, Jiří Dopita, automobilový závodník Aleš Loprais. (Wikipedia).

Olomouc je najväčšie mesto ležiace na rieke . Rozprestiera sa v Hornomoravskej nížine v nivnej oblasti tejto pri sútoku s Bystřicou a s Mlýnským potokom. Obklopuje ho úrodná Hané. Olomouc je vyhľadávaným miestom medzinárodných konferencií a festivalov. Napr. sa tu konáva Academia Film Olomouc – medzinárodný festival dokumentárnych filmov a videoprogramov. Divadelný festival Divadelní Flora, medzinárodná výstava záhradnictva a pestovania rastlín Flora Olomouc. Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest, Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc ponúka množstvo parkov a záhrad, ktoré poskytujú priestor na oddych a rekreáciu. Medzi najobľúbenejšie patrí Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická záhrada Univerzity Palackého. Pre milovníkov zvierat je tu zoologická záhrada na Svatom Kopečku, ktorá je domovom pre viac ako 300 druhov zvierat. Je významným ekonomickým centrom regiónu s rozvinutým priemyslom, obchodom a službami. Mesto má dobré dopravné spojenie s ostatnými časťami Českej republiky, vrátane diaľnic a železničných tratí. Je mesto s bohatou históriou, kultúrnym dedičstvom a živou súčasnosťou. Jeho architektonické pamiatky, univerzitná tradícia a prírodné krásy ho robia atraktívnym miestom pre návštevníkov aj obyvateľov (Marián Puček).

Svatý Kopeček pri Olomouci je pútnickým miestom. Je aj mestskou časťou Olomouca, vzdialenou približne 5 km severovýchodne od centra mesta. Atraktívnym ho robí  predovšetkým monumentálna bazilika Navštívenia Panny Márie, ktorá je významným dielom barokovej architektúry. Pôvodne na jej mieste v roku 1633 stála malá kaplnka, ktorú inicioval olomoucký obchodník s vínom Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roku 1669 sa začala výstavba súčasného kostola podľa návrhu cisárskeho architekta Giovanniho Pietra Tencallu (ricolomouc.cz). Kostol bol vysvätený v roku 1679 (regiontourist.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. povýšil kostol na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobia fresky od významných umelcov, ako je J. K. Handke. Hlavný oltár je dielom Baltassare Fontanu (svaty-kopecek.cz). Okrem duchovného významu ponúka Svatý Kopeček aj Zoologickú záhradu Olomouc, v ktorej sa chová viac ako 350 druhoch živočíchov (europepilgrime.eu).

Olomouc is a historic city located in central Moravia in the Czech Republic. It is the sixth-largest city in the country and one of its oldest. Its origins date back to the time of Great Moravia when it was an important center of Christianity. In the Middle Ages, Olomouc became a significant commercial and political hub of Moravia. During the Thirty Years‘ War in the 17th century, the city was occupied by Swedish troops, which significantly influenced its further development.

Olomouc is home to one of the oldest universities in Central Europe – Palacký University, founded in 1573. The university plays a key role in the city’s academic and cultural life. The city is also known for its festivals, theaters, and music events, attracting visitors from around the world. The historical center of Olomouc is one of the largest urban conservation areas in the Czech Republic. Among its most notable landmarks is the Holy Trinity Column, a UNESCO World Heritage Site. This monumental Baroque column is considered the largest sculptural group in Central Europe. Another prominent feature is the Olomouc Castle with the Cathedral of St. Wenceslas, an excellent example of Gothic architecture, with one of the tallest towers in the country.

Olomouc is also renowned for its Baroque fountains, such as the Hercules Fountain, Caesar’s Fountain, and Jupiter’s Fountain, which adorn the main squares (Marián Puček).

The city’s name originates from the first name Olomút, referring to the original settlement, which meant Olomút’s court or estate. The earliest written mention of the city is from 1055. Historical names include Olomuz, Olomuc, and Olomucz. In 1573, the Jesuit University, now Palacký University (UPOL), was founded, followed by the establishment of the Faculty of Philosophy in 1576. Olomouc features many palaces, including Zdík’s Palace, Edelmann Palace, Hauenschild Palace, Petráš Palace, Žerotín Palace, Podstatský Palace, Dietrichstein Palace, May Palace, Salm Palace, and the Archbishop’s Palace. Other significant landmarks include the Cathedral of St. Wenceslas, the Cathedral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basilica of the Visitation of the Virgin Mary on Svatý Kopeček, and the Red Church (Wikipedia).

Svatý Kopeček (Holy Hill) near Olomouc is a pilgrimage site and a district of the city, located about 5 km northeast of the city center. Its main attraction is the monumental Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, a significant Baroque architectural work. Originally, a small chapel stood on this site in 1633, initiated by Olomouc wine merchant Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). In 1669, construction of the current church began based on a design by imperial architect Giovanni Pietro Tencalla (ricolomouc.cz). The church was consecrated in 1679 (regiontourist.cz) and elevated to the status of a minor basilica by Pope John Paul II in 1995 (kudyznudy.cz). The interior is adorned with frescoes by renowned artists such as J. K. Handke, and the main altar was crafted by Baltassare Fontana (svaty-kopecek.cz). In addition to its spiritual significance, Svatý Kopeček is home to the Olomouc , which houses over 350 animal species (europepilgrime.eu).

In 1237, Olomouc had a population of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inhabitants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts numerous cultural institutions, including the Moravian Theater Olomouc, Moravian Philharmonic Orchestra, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský Tyátr, Divadlo na Šantovce, and the puppet theater Kašpárkova říše (Wikipedia).

Notable figures connected to Olomouc include the naturalist Gregor Mendel, poet Petr Bezruč, football coach Karel Brückner, singers Karel Kryl, Jaroslav Hutka, and Karel Plíhal, entertainer Petr Novotný, actor Jan Kanyza, musician Emil Viklický, screenwriter and film historian Pavel Taussig, hockey players Jiří Hudler and Jiří Dopita, and race car driver Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc, the largest city on the Morava River, is situated in the Upper Morava Valley, where the river merges with the Bystřice and Mlýnský Potok streams. It is surrounded by the fertile landscape of Haná. Olomouc is a sought-after destination for international conferences and festivals. Events include the Academia Film Olomouc, an international festival of documentary films and video programs; the theater festival Divadelní Flora; the international horticultural exhibition Flora Olomouc; the Autumn Festival of Sacred Music, Beerfest, and the Flamenco Festival (Wikipedia).

Olomouc offers numerous parks and gardens for relaxation and recreation. Popular spots include Smetana Gardens, Bezruč Gardens, and the botanical garden of Palacký University. For animal lovers, the Olomouc Zoo on Svatý Kopeček is home to over 300 animal species. The city is a significant economic center in the region, with a developed industry, commerce, and services. It has excellent transport connections to other parts of the Czech Republic, including highways and railways. With its rich history, cultural heritage, and vibrant present, Olomouc is an attractive destination for visitors and residents alike (Marián Puček).

Olomouc je historické město ležící na střední Moravě v České republice. Je šestým největším městem v zemi a zároveň patří mezi nejstarší. Jeho počátky sahají do období Velké Moravy, kdy bylo důležitým centrem křesťanství. Ve středověku se Olomouc stala významným obchodním a politickým centrem Moravy. Během třicetileté války v 17. století bylo město obsazeno švédskými vojsky, což mělo výrazný dopad na jeho další vývoj.

Olomouc je sídlem jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě – Univerzity Palackého, založené v roce 1573. Univerzita hraje klíčovou roli v akademickém a kulturním životě města. Město je známé svými , divadly a hudebními událostmi, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historické centrum Olomouce patří k největším městským památkovým rezervacím v České republice. Mezi nejvýznamnější památky patří sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tento monumentální barokní sloup je považován za největší sousoší ve střední Evropě. Další dominantou města je Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava, která je významným příkladem gotické architektury. Její věž patří mezi nejvyšší v zemi.

Olomouc je také proslulá svými barokními kašnami, jako jsou Herkulova, Caesarova a Jupiterova kašna, které zdobí hlavní náměstí (Marián Puček).

Název města pochází z křestního jména Olomút, které označovalo původní osadu, a znamenalo Olomútův dvorec či statek. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1055. Historické názvy zahrnují Olomuz, Olomuc a Olomucz. V roce 1573 byla založena jezuitská univerzita, dnes Univerzita Palackého (UPOL), a v roce 1576 filozofická fakulta. Olomouc má mnoho paláců, například Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Dietrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác a Arcibiskupský palác. Mezi další významné památky patří katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostel svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a Červený kostel (Wikipedia).

Svatý Kopeček u Olomouce je poutním místem a zároveň městskou částí, vzdálenou přibližně 5 km severovýchodně od centra města. Jeho hlavním lákadlem je monumentální bazilika Navštívení Panny Marie, významné dílo barokní architektury. Původně zde v roce 1633 stála malá kaplička, kterou inicioval olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roce 1669 byla zahájena výstavba současného kostela podle návrhu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (ricolomouc.cz). Kostel byl vysvěcen v roce 1679 (regiontourist.cz) a v roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobí fresky od významných umělců, jako je J. K. Handke, a hlavní oltář je dílem Baltassara Fontany (svaty-kopecek.cz). Kromě duchovního významu se na Svatém Kopečku nachází také Zoologická zahrada Olomouc, která chová přes 350 druhů zvířat (europepilgrime.eu).

V roce 1237 měla Olomouc 16 300 obyvatel. Kolem roku 1475 zhruba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Město je domovem mnoha kulturních institucí, jako jsou Moravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce a loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia).

K významným osobnostem spojeným s Olomoucí patří přírodovědec Gregor Mendel, básník Petr Bezruč, fotbalový trenér Karel Brückner, zpěváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka a Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista a filmový historik Pavel Taussig, hokejisté Jiří Hudler a Jiří Dopita a automobilový závodník Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu, v nivní oblasti této řeky u soutoku s Bystřicí a Mlýnským potokem. Obklopuje ji úrodná krajina Hané. Olomouc je vyhledávaným místem pro mezinárodní konference a festivaly, například Academia Film Olomouc – mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů, divadelní festival Divadelní Flora, mezinárodní výstava zahradnictví Flora Olomouc, Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest a Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc nabízí mnoho parků a zahrad, které poskytují prostor k odpočinku a rekreaci. Mezi nejoblíbenější patří Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická zahrada Univerzity Palackého. Pro milovníky zvířat je zde zoologická zahrada na Svatém Kopečku, která je domovem pro více než 300 druhů zvířat. Město je významným ekonomickým centrem regionu s rozvinutým průmyslem, obchodem a službami. Má výborné dopravní spojení s ostatními částmi České republiky, včetně dálnic a železnic. Olomouc je město s bohatou historií, kulturním dědictvím a živou současností. Jeho architektonické památky, univerzitní tradice a přírodní krásy z něj činí atraktivní místo jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele (Marián Puček).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Umenie, Česko, Stavby, Fotografie

Landštejn – stavebno historická perla Českej Kanady

skala
Hits: 312

Hrad Landštejn, nachádzajúci sa v oblasti známej ako Česká Kanada, patrí medzi najvýznamnejšie raného stredoveku v Českej republike. Jeho mohutné sa týčia na vrchole návršia v nadmorskej výške 656 metrov, približne tri kilometre severozápadne od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec. Landštejn bol postavený na prelome 12. a 13. storočia neznámym staviteľom. Existujú dohady, že ním mohol byť český kráľ Přemysl Otakar I. alebo rakúski vojvodovia Leopold V. a Leopold VI. Názov hradu „Landštejn“ odkazuje na staviteľa, ktorý bol zemepánom, teda pánom zeme (hrad-landstejn.cz). Prvá písomná zmienka o hrade pochádza z roku 1231, kedy bol najväčším románskym hradom v českých krajinách (en.wikipedia.org). V roku 1282 je s hradom spojený Sezima z Třeboně z rodu Vítkovcov, ktorého potomkovia si podľa hradu dali prídomok „páni z Landštejna“. Najvýznamnejším z nich bol Vilém z Landštejna, obratný politik a vojvodca, ktorý pre cisára Karla IV. vykonával mnohé diplomatické misie. Po jeho smrti v roku 1356 hrad prešiel do rúk kráľovskej komory a následne, v roku 1381, ho získal Konrád Krajíř z Krajku (hrad-landstejn.cz). Krajířovci z Krajku, pôvodom zo Štajerska, vlastnili hrad takmer dve storočia. Počas ich vlastníctva prešiel hrad významnými prestavbami, ktoré z neho urobili výstavnú rezidenciu, patriacu medzi popredné feudálne sídla v Čechách v prvej polovici 16. storočia (zajimavamista.cz). V roku 1579 predala Anna Roupovská, rodená Krajířová, hrad Štěpánovi Eicinkovi z Eicinku. Počas tridsaťročnej hrad stratil svoj strategický význam a postupne chátral. V roku 1771 do hradu udrel blesk, spôsobil požiar a hrad bol opustený. Stal sa zrúcaninou a až v 20. storočí prešiel rozsiahlymi opravami. Prvá návštevnícka sezóna bola zahájená v roku 1990 (hrad-landstejn.cz).

Pôvodné hradné jadro je tvorené dvoma hranolovými vežami, palácom medzi nimi a vysokou hradbou, ktorá uzavrela areál do päťbokého pôdorysu. V priebehu 14. storočia prešiel hrad gotickou prestavbou, počas ktorej bol vystavaný obytný donjon a bol presunutý vstup do jadra na dnešné miesto. Ďalšie renesančné úpravy nasledovali koncom 15. a v prvej polovici 16. storočia (hrady-zriceniny.cz). Zaujímavým prvkom hradu je kaplnka svätého Juraja, ktorej zasvätenie je prvýkrát spomenuté v roku 1495. Kaplnka mala valenú klenbu a v západnej časti tribúnu, odkiaľ majiteľ hradu sledoval bohoslužby. Zvyšky fresiek dokladajú výnimočnosť tohto miesta a pozornosť venovanú jeho výzdobe (hrad-landstejn.cz).

Dnes je hrad Landštejn obľúbeným turistickým cieľom. Návštevníci môžu voľne prechádzať romantickými ruinami, obdivovať ukážky raného hradného staviteľstva a z vysokej obrannej veže si vychutnávať krásy zvlnenej krajiny Českej Kanady (opravdova-laska.jiznicechy.cz). Hrad je vo vlastníctve Národného pamiatkového ústavu a je prístupný verejnosti počas turistickej sezóny. Okrem prehliadky hradu ponúka aj rôzne a , ktoré približujú jeho bohatú históriu a význam v dejinách Českej republiky (hrad-landstejn.cz).

Hrad Landštejn patrí medzi najvýznamnejšie stavebno- Českej Kanady. Je jedným z mála hradov, kde sa vo veľkej miere zachovalo mohutné románske jadro, ktoré nemá obdobu medzi okolitými českými hradmi. Jedna skupina odborníkov tvrdí, že hrad postavila rakúska alebo bavorská šľachta, zatiaľ čo druhá verí, že jeho prvým stavebníkom bol český kráľ. Kostol svätého Jána Krstiteľa v Pomezí, ktorý je považovaný za podhradie Landštejna, bol pôvodne románskou stavbou so silnými väzbami na rakúske vzory. Výskumy odhalili, že osídlenie v Pomezí trvalo do 16. až 17. storočia, kým význam samotného hradu pretrvával oveľa dlhšie (e-stredovek.cz). Asi kilometer od Starého Města pod Landštejnom je hraničný kameň, označujúci miesto, kde sa stýkali pôvodné hranice Čiech, Moravy a Rakúska. Hadí vrch bol vyhlásený za prírodnú rezerváciu v roku 1988. Sú to bývalé pastviny s vresoviskami (Informačná tabuľa).

Landštejn Castle, located in the area known as Bohemian Canada, is one of the most significant monuments of the early Middle Ages in the Czech Republic. Its massive ruins rise on top of a hill at an altitude of 656 meters, approximately three kilometers northwest of Staré Město pod Landštejnem in the Jindřichův Hradec district. Landštejn was built at the turn of the 12th and 13th centuries by an unknown builder. There are speculations that it could have been the Czech King Přemysl Otakar I or the Austrian dukes Leopold V and Leopold VI. The name „Landštejn“ refers to the builder, who was a landlord, or „lord of the land“ (hrad-landstejn.cz). The first written mention of the castle dates back to 1231, when it was the largest Romanesque castle in the Czech lands (en.wikipedia.org). In 1282, the castle was associated with Sezima of Třeboň from the Vítkovci family, whose descendants adopted the surname „Lords of Landštejn“ after the castle. The most prominent of them was Vilém of Landštejn, a skilled politician and military leader who undertook many diplomatic missions for Emperor Charles IV. After his death in 1356, the castle passed to the royal chamber and later, in 1381, was acquired by Konrád Krajíř of Krajku (hrad-landstejn.cz). The Krajíř family, originally from Styria, owned the castle for nearly two centuries. During their ownership, the castle underwent significant reconstructions, transforming it into a grand residence that ranked among the leading feudal estates in Bohemia in the first half of the 16th century (zajimavamista.cz). In 1579, Anna Roupovská, née Krajířová, sold the castle to Štěpán Eicink of Eicink. During the Thirty Years‘ War, the castle lost its strategic importance and gradually fell into disrepair. In 1771, a lightning strike caused a fire, leaving the castle abandoned. It became a ruin until extensive repairs began in the 20th century, with the first visitor season opening in 1990 (hrad-landstejn.cz).

The original castle core consists of two prismatic towers, a palace between them, and a high wall that enclosed the area into a pentagonal layout. During the 14th century, the castle underwent Gothic reconstruction, during which a residential donjon was built, and the entrance to the core was moved to its current location. Further Renaissance modifications followed in the late 15th and early 16th centuries (-zriceniny.cz). An interesting feature of the castle is the Chapel of St. George, first mentioned in 1495. The chapel had a barrel vault and a gallery in the western part from which the castle owner could observe services. Remnants of frescoes attest to the uniqueness of this place and the attention given to its decoration (hrad-landstejn.cz).

Today, Landštejn Castle is a popular tourist destination. Visitors can freely explore the romantic ruins, admire examples of early castle architecture, and enjoy the rolling landscapes of Bohemian Canada from the high defensive tower (opravdova-laska.jiznicechy.cz). The castle is owned by the National Heritage Institute and is open to the public during the tourist season. In addition to castle tours, it hosts various cultural events and exhibitions that highlight its rich history and significance in Czech history (hrad-landstejn.cz).

Landštejn Castle is among the most important architectural and historical landmarks of Bohemian Canada. It is one of the few castles where a significant Romanesque core has been preserved, unparalleled among neighboring Czech castles. One group of experts believes that the castle was built by Austrian or Bavarian nobility, while another argues that its first builder was a Czech king. The Church of St. John the Baptist in Pomezí, considered the settlement below Landštejn, was originally a Romanesque structure with strong ties to Austrian designs. Research revealed that settlement in Pomezí lasted until the 16th or 17th century, while the significance of the castle itself endured much longer (e-.cz). About a kilometer from Staré Město pod Landštejnem is a boundary stone marking the place where the original borders of Bohemia, Moravia, and Austria met. Hadí vrch was declared a nature reserve in 1988. These are former pastures with heathlands (Information board).

Die Burg Landštejn, gelegen in der Region bekannt als Böhmisches Kanada, gehört zu den bedeutendsten Denkmälern des frühen Mittelalters in der Tschechischen Republik. Ihre mächtigen Ruinen erheben sich auf einem Hügel in einer Höhe von 656 Metern, etwa drei Kilometer nordwestlich von Staré Město pod Landštejnem im Bezirk Jindřichův Hradec. Landštejn wurde um die Wende vom 12. zum 13. Jahrhundert von einem unbekannten Erbauer errichtet. Es wird spekuliert, dass dies der böhmische König Přemysl Otakar I. oder die österreichischen Herzöge Leopold V. und Leopold VI. gewesen sein könnten. Der Name „Landštejn“ verweist auf den Erbauer, der ein Grundherr, also ein „Herr des Landes“, war (hrad-landstejn.cz). Die erste schriftliche Erwähnung der Burg stammt aus dem Jahr 1231, als sie die größte romanische Burg in den böhmischen Ländern war (en.wikipedia.org). Im Jahr 1282 wurde die Burg mit Sezima von Třeboň aus der Familie der Vítkovci in Verbindung gebracht, deren Nachkommen den Namenszusatz „Herren von Landštejn“ annahmen. Der bedeutendste unter ihnen war Vilém von Landštejn, ein geschickter Politiker und Militärführer, der viele diplomatische Missionen für Kaiser Karl IV. durchführte. Nach seinem Tod im Jahr 1356 ging die Burg in den Besitz der königlichen Kammer über und wurde später, im Jahr 1381, von Konrád Krajíř von Krajku erworben (hrad-landstejn.cz). Die Familie Krajíř, ursprünglich aus der Steiermark, besaß die Burg fast zwei Jahrhunderte lang. Während ihrer Herrschaft wurde die Burg umfassend umgebaut und zu einer prächtigen Residenz, die zu den führenden feudalen Anwesen in Böhmen in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts zählte (zajimavamista.cz). Im Jahr 1579 verkaufte Anna Roupovská, geborene Krajířová, die Burg an Štěpán Eicink von Eicink. Während des Dreißigjährigen Krieges verlor die Burg ihre strategische Bedeutung und verfiel allmählich. Im Jahr 1771 schlug ein Blitz ein, verursachte einen Brand, und die Burg wurde verlassen. Sie verfiel zur Ruine, bis im 20. Jahrhundert umfangreiche Restaurierungsarbeiten begannen. Die erste Besuchersaison wurde 1990 eröffnet (hrad-landstejn.cz).

Der ursprüngliche Burgkern besteht aus zwei prismatischen Türmen, einem Palast dazwischen und einer hohen Mauer, die das Areal in eine fünfeckige Anordnung einschloss. Im 14. Jahrhundert wurde die Burg gotisch umgebaut, wobei ein Wohn-Donjon errichtet und der Eingang zum Kern an die heutige Stelle verlegt wurde. Weitere Renaissance-Modifikationen folgten im späten 15. und frühen 16. Jahrhundert (hrady-zriceniny.cz). Ein interessantes Merkmal der Burg ist die Kapelle des heiligen Georg, die erstmals 1495 erwähnt wurde. Die Kapelle hatte ein Tonnengewölbe und eine Galerie im westlichen Teil, von der aus der Burgherr die Gottesdienste beobachten konnte. Freskenreste zeugen von der Einzigartigkeit dieses Ortes und der Aufmerksamkeit, die seiner Gestaltung gewidmet wurde (hrad-landstejn.cz).

Heute ist die Burg Landštejn ein beliebtes Touristenziel. Besucher können frei durch die romantischen Ruinen streifen, Beispiele früher Burgarchitektur bewundern und von der hohen Verteidigungsturm aus die Hügellandschaften des Böhmischen Kanada genießen (opravdova-laska.jiznicechy.cz). Die Burg befindet sich im Besitz des Nationalen Denkmalschutzinstituts und ist während der Tourismussaison für die Öffentlichkeit zugänglich. Neben Burgführungen werden auch verschiedene kulturelle Veranstaltungen und Ausstellungen angeboten, die die reiche Geschichte und Bedeutung der Burg in der tschechischen Geschichte hervorheben (hrad-landstejn.cz).

Die Burg Landštejn gehört zu den bedeutendsten bauhistorischen Denkmälern des Böhmischen Kanada. Sie ist eine der wenigen Burgen, in denen ein bedeutender romanischer Kern erhalten geblieben ist, der seinesgleichen unter den benachbarten tschechischen Burgen sucht. Eine Gruppe von Experten glaubt, dass die Burg von österreichischem oder bayerischem Adel erbaut wurde, während eine andere argumentiert, dass ihr erster Erbauer ein böhmischer König war. Die Kirche des heiligen Johannes des Täufers in Pomezí, die als die Siedlung unterhalb von Landštejn gilt, war ursprünglich ein romanischer Bau mit starken Verbindungen zu österreichischen Designs. Forschungen haben ergeben, dass die Besiedlung in Pomezí bis ins 16. oder 17. Jahrhundert andauerte, während die Bedeutung der Burg selbst viel länger bestand (e-stredovek.cz). Etwa einen Kilometer von Staré Město pod Landštejnem entfernt befindet sich ein Grenzstein, der den Ort markiert, an dem die ursprünglichen Grenzen Böhmens, Mährens und Österreichs aufeinandertrafen. Der Hadí vrch wurde 1988 zum Naturschutzgebiet erklärt. Es handelt sich um ehemalige Weiden mit Heideflächen (Informationsschild).

 
 

Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Pustevny

skala
Hits: 594

Pustevny sú najvýznamnejším a najnavštevovanejším strediskom Beskýd, ležiacim medzi Radhošťom a Tanečnicou v nadmorskej výške 1018 metrov nad morom (ceskehory.cz). V Radhošťskej hornatine medzi vrchmi Radhošť a Tanečnica. Areál spravuje Valašské múzeum v prírode z Rožňova pod Radhošťom (kudyznudy.cz). Meno pochádza od pustovníkov, ktorí tu žili do roku 1874. Architektúru tvoria hlavne drevené postavené v ľudovom slohu Dušana Jurkoviča, ktoré dopĺňajú drevené koliby Valašska. V zime sú Pustevny vyhľadávaným lyžiarskym strediskom (ceskehory.cz) a zároveň sú najobľúbenejším turistickým strediskom v Beskydoch. Útulne na Pustevnách sa časom dostávali do havarijného stavu. Preto v roku 1995 prišlo ku ich zásadnej rekonštrukcii, dokončená bola až v roku 2003. Celý areál bol vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku (pustevny.cz).

V roku 1735 vyrobili radhoštský kríž. Zrejme v roku 1768 bola postavená drevená kaplnka. v roku 1805 vztýčili kamenný kríž. Prvé útulne boli postavené v roku 1891, s názvom – Pustevňa. Druhá v roku 1894 dostala meno Šumná. Rozhľadňa Cyrilka existuje od roku 1894. V rokoch 1894 – 1899 bola vybudovaná Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roku 1898 bola vysvätená kaplnka svätého Cyrila a Metoda. V rokui 1899 bola vybudovaná Zvonička. Útuľňa dr. Edvarda Parmy „Tanečnica“ bola otvorená v roku 1926. V roku 1933 bol otvorený hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikali podľa princípu skladania a kombinovania rôznych prvkov a motívov ľudového staviteľstva, pochádzajúcich z jednotlivých lokalít moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavená podľa valašskej formy drevených ľudových stavieb. Jurkovič pritom hľadal analógiu pre veľkorodinu vo valašskom fojstve (Wikipedia). Pomenovanie má vyjadrovať stavbu ako útulok pre ľudí dobrej vôle. Libušín je postavený v čičmanskej forme, ktoré sú obohatené o secesiu (Wikipedia). Jej meno je pocta kňažnej Libuši. Interiér je vyzdobený freskami a grafitami s motívmi moravských a slovenských povestí. Návrhom kresieb bol Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobia farebné ornamenty od brnianskych reštaurátorov, pretože pôvodná farebná výzdoba od Jurkoviča sa nezachovala (Wikipedia).

Pustevny is the most significant and most visited resort in the Beskids, located between Radhošť and Tanečnica at an altitude of 1,018 meters above sea level (ceskehory.cz). It lies in the Radhošť Highlands between the Radhošť and Tanečnica mountains. The area is managed by the Wallachian Open Air Museum from Rožnov pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). The name comes from the hermits who lived there until 1874. The architecture mainly consists of wooden buildings constructed in the folk style by Dušan Jurkovič, complemented by wooden chalets from Wallachia. In winter, Pustevny is a popular ski resort (ceskehory.cz) and the most popular tourist destination in the Beskids. The shelters in Pustevny gradually fell into disrepair, leading to a major reconstruction that began in 1995 and was completed in 2003. The entire area was declared a national cultural monument (pustevny.cz).

In 1735, the Radhošť Cross was made. A wooden chapel was probably built in 1768, and a stone cross was erected in 1805. The first shelter was built in 1891 and named „Pustevňa.“ The second, named „Šumná,“ was constructed in 1894. The Cyrilka lookout tower has existed since 1894. Between 1894 and 1899, the Libušín dining hall and the Maměnka hotel were built. The chapel of St. Cyril and Methodius was consecrated in 1898. The bell tower was built in 1899. Dr. Edvard Parma’s „Tanečnica“ shelter was opened in 1926, and the Radegast hotel opened in 1933 (nmvp.cz).

The buildings in Pustevny were created according to the principle of assembling and combining various elements and motifs of folk architecture from different areas of Moravian Wallachia and Slovakia. Maměnka is built in the Wallachian form of wooden folk buildings. Jurkovič sought an analogy for an extended family in the Wallachian estate (Wikipedia). The name signifies a refuge for people of good will. Libušín is constructed in the Čičmany style, enriched with Art Nouveau elements (Wikipedia). Its name honors Princess Libuše. The interior is decorated with frescoes and graffiti featuring motifs from Moravian and Slovak legends. The designs were created by Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). The bell tower is adorned with colorful ornaments by restorers from , as the original colorful decoration by Jurkovič has not been preserved (Wikipedia).

Pustevny to najważniejsze i najczęściej odwiedzane centrum w Beskidach, położone między Radhoštěm a Tanečnicą na wysokości 1018 metrów nad poziomem morza (ceskehory.cz). Znajduje się w masywie Radhošť między górami Radhošť i Tanečnica. Obszar jest zarządzany przez Wołoskie Muzeum w Przyrodzie z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Nazwa pochodzi od pustelników, którzy mieszkali tam do 1874 roku. Architektura składa się głównie z drewnianych budynków w stylu ludowym Dušana Jurkoviča, uzupełnionych drewnianymi chatami Wołoszczyzny. Zimą Pustevny to popularny ośrodek narciarski (ceskehory.cz) i najpopularniejsze miejsce turystyczne w Beskidach. Schroniska na Pustevnach stopniowo popadały w ruinę, co doprowadziło do ich gruntownej renowacji, która rozpoczęła się w 1995 roku i zakończyła w 2003 roku. Cały obszar został uznany za narodowy zabytek kultury (pustevny.cz).

W 1735 roku wykonano krzyż radhošťski. Prawdopodobnie w 1768 roku zbudowano drewnianą kaplicę, a w 1805 roku wzniesiono kamienny krzyż. Pierwsze schronisko zbudowano w 1891 roku, nazwane „Pustevňa”. Drugie, nazwane „Šumná”, powstało w 1894 roku. Wieża widokowa Cyrilka istnieje od 1894 roku. W latach 1894–1899 zbudowano jadalnię Libušín i hotel Maměnka. W 1898 roku konsekrowano kaplicę świętych Cyryla i Metodego. Dzwonnica została zbudowana w 1899 roku. Schronisko dr Edvarda Parmy „Tanečnica” zostało otwarte w 1926 roku, a hotel Radegast otwarto w 1933 roku (nmvp.cz).

Budynki na Pustevnach powstawały według zasady łączenia i kombinowania różnych elementów i motywów architektury ludowej z różnych obszarów Wołoszczyzny Morawskiej i Słowacji. Maměnka jest zbudowana w wołoskim stylu drewnianych budynków ludowych. Jurkovič szukał analogii dla wielkiej rodziny w gospodarstwie wołoskim (Wikipedia). Nazwa ma oznaczać schronienie dla ludzi dobrej woli. Libušín jest zbudowany w stylu čičmańskim, wzbogaconym o elementy secesji (Wikipedia). Jego nazwa honoruje księżniczkę Libuszę. Wnętrze zdobią freski i graffiti z motywami morawskich i słowackich legend. Projekty wykonane zostały przez Mikoláša Aleša (vbeskydech.cz). Dzwonnicę zdobią kolorowe ornamenty restauratorów z Brna, ponieważ oryginalna kolorowa dekoracja Jurkoviča nie zachowała się (Wikipedia).

Pustevny jsou nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd, ležícím mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 metrů nad mořem (ceskehory.cz). V Radhošťské hornatině mezi vrcholy Radhošť a Tanečnice. Areál spravuje Valašské muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Jméno pochází od poustevníků, kteří zde žili až do roku 1874. Architektura je tvořena především dřevěnými stavbami postavenými v lidovém slohu Dušana Jurkoviče, které doplňují dřevěné koliby Valašska. V zimě jsou Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem (ceskehory.cz) a zároveň jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech. Útulny na Pustevnách se časem dostávaly do havarijního stavu. Proto v roce 1995 došlo k jejich zásadní rekonstrukci, která byla dokončena až v roce 2003. Celý areál byl vyhlášen národní kulturní památkou (pustevny.cz).

V roce 1735 byl vyroben radhošťský kříž. Pravděpodobně v roce 1768 byla postavena dřevěná kaple. V roce 1805 vztyčili kamenný kříž. První útulna byla postavena v roce 1891 pod názvem Pustevna. Druhá v roce 1894 dostala jméno Šumná. Rozhledna Cyrilka existuje od roku 1894. V letech 1894 – 1899 byla vybudována Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roce 1898 byla vysvěcena kaple svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1899 byla vybudována Zvonička. Útulna dr. Edvarda Parmy „Tanečnice“ byla otevřena v roce 1926. V roce 1933 byl otevřen hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principu skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství pocházejících z jednotlivých lokalit moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavena podle valašské formy dřevěných lidových staveb. Jurkovič při tom hledal analógií pro velkou rodinu ve valašském fojstvě (Wikipedia). Pojmenování má vyjadřovat stavbu jako útulek pro lidi dobré vůle. Libušín je postaven v čičmanské formě, obohacené o secese (Wikipedia). Její jméno je poctou kněžně Libuši. Interiér je vyzdoben freskami a grafitami s motivy moravských a slovenských pověstí. Návrhem obrázků byl Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobí barevné ornamenty od brněnských restaurátorů, protože původní barevná výzdoba od Jurkoviče se nezachovala (Wikipedia).

Krajina, Slovensko, TOP, Fotografie

Hont

skala
Hits: 3363

je jedným z regiónov Slovenska, jeho sídlom boli Šahy. V niektorých turistických publikáciách sa región nazýva aj Poiplie (Wikipedia). Názov je odvodený od šľachtického rodu Hunt – Poznan (slovakregion.sk). Do regiónu Hont patrí napr. Banská Štiavnica, Bzovík, Krupina, Dudince, Bŕhlovce (Wikipedia). Hranice tvorili Štiavnické vrchy na severe, Hron na západe, rieka Krtíš na východe, Dunaj a Ipeľ na juhu (slovakregion.sk). Hontianska župa za Uhorska mala 2 633 km2 a siahal do dnešného Maďarska. Jej vznik sa datuje do 11. storočia odčlenením Hontianskeho komitátu od Novohradského komitátu. Koncom 13. storočia sa komitát zmenil na zemiansku stolicu. V rokoch 1552 až 1682 väčšinu územia Hontu obsadili turecké vojská a pripojili ku Novohradskému sandžaku. bola v roku 1787 druhým najväčším slovenským mestom, mala 18 926 obyvateľov. Malohont bol v roku 1802 pripojený ku Gemeru. V roku 1877 bola ku Hontianskej župe pripojená Krupina. V stredoveku sa Hontianska stolica delila na štyri slúžnovské okresy: Bátovský, Banskoštiavnický, Bzovický a Malohontský. Po roku 1802 na juh od Ipľa vytvoril Ipeľský okres (Wikipedia). Charakteristický prvkom Hontu je laznícke osídlenie a pretrvávanie tradičných ľudových zvyklostí. V niektorých obciach sa dodnes zachovali – čipkárstvo, hrnčiarstvo, kováčstvo (slovakregion.sk).

Hont is one of the regions of Slovakia, with its capital being Šahy. In some tourist publications, the region is also referred to as Poiplie (Wikipedia). The name is derived from the noble Hunt-Poznan family (slovakregion.sk). The Hont region includes places like Banská Štiavnica, Bzovík, Krupina, Dudince, and Bŕhlovce (Wikipedia). Its boundaries are formed by the Štiavnické vrchy in the north, the Hron River in the west, the Krtíš River in the east, and the Danube and Ipeľ rivers in the south (slovakregion.sk).

During the time of the Kingdom of Hungary, Hont County had an area of 2,633 km², extending into present-day Hungary. Its establishment dates back to the 11th century when it separated from the Novohrad County. In the late 13th century, the county transformed into a noble county. From 1552 to 1682, Turkish forces occupied most of the Hont territory and annexed it to the Novohrad Sanjak. In 1787, Banská Štiavnica was the second-largest Slovak town with 18,926 inhabitants. Malohont was annexed to in 1802. In 1877, Krupina was added to Hont County. In the medieval period, Hont County was divided into four servile districts: Bátovský, Banskoštiavnický, Bzovický, and Malohontský. After 1802, the Ipeľ District was created south of the Ipeľ River (Wikipedia).

A characteristic feature of Hont is its spa settlements and the preservation of traditional folk customs. In some villages, traditional crafts such as lace making, pottery, and blacksmithing are still practiced today (slovakregion.sk).

Hont Szlovákia egyik régiója, központja Šahy. Néhány turisztikai kiadványban a régiót Poiplie-nek is nevezik (Wikipedia). A név a Hunt-Poznan nemes családtól származik (slovakregion.sk). A Hont régió többek között Banská Štiavnica, Bzovík, Krupina, Dudince és Bŕhlovce területét foglalja magában (Wikipedia). A határokat északon a Štiavnické vrchy, nyugaton a Hron folyó, keleten a Krtíš folyó, délen pedig a és az Ipeľ folyók alkotják (slovakregion.sk).

A Magyar Királyság idején a Hont megye területe 2 633 km² volt, kiterjedve a mai Magyarország területére is. A megye kialakulása egészen a 11. századig nyúlik vissza, amikor elkülönült a Novohrad megyétől. A 13. század végén a megye nemesi megyévé alakult át. 1552-től 1682-ig a török erők megszállták a Hont területének nagy részét, és hozzátoldották a Novohrad szandzsákhoz. 1787-ben Banská Štiavnica a második legnagyobb szlovák város volt 18 926 lakossal. Malohontot 1802-ben csatolták Gemerhez. 1877-ben Krupina is hozzácsatlakozott a Hont megyéhez. A középkorban a Hont megye négy szolgasági körzetre volt osztva: Bátovský, Banskoštiavnický, Bzovický és Malohontský. 1802 után az Ipeľ folyó déli részén Ipeľ körzetet hoztak létre (Wikipedia).

A Hont jellegzetes vonása a gyógyfürdő településeinek és a hagyományos népszokások megőrzése. Néhány faluban ma is gyakorolják a hagyományos kézműves mesterségeket, mint a csipkekészítés, fazekasság és kovácsmesterség (slovakregion.sk).

Niektoré lokality

,

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Mestá, Fotografie

Drážďany – zelená perla Nemecka

skala
Hits: 3636

Drážďany, nemecky Dresden sa nachádzajú v juhovýchodnom Nemecku nad Ústí nad Labem.

Drážďany, poľsky Drezno (drazdany.org), sú hlavným mestom Saska, spolkovej republiky Nemecka. Na rozlohe 328 km2 žije viac ako 517 000 obyvateľov. Mesto je rozlohou štvrtým najväčším veľkomestom Nemecka. Kedysi to bola rybárska obec – lužickosrbský názov Drežďany označoval ľudí bažín a lužných lesov, sídlo markgrófa, neskôr sa stali kúpeľnou a kráľovskou rezidenciou. Spolu s Zwickau, Chemnitzom, Lipskom a Halle tvoria metropolitný región saského trojuholníka. Je označovaná aj ako Polabská Florencia (Wikipedia.sk). Až 62 % plochy mesta je zelených, prípadne zalesnených, čím Drážďany k najzelenším európskym mestám (dresden.de). Tvoria veľký železničný uzol (Wikipedia.cz).  mesta: hudobný skladateľ Carl Maria von Weber (Wikipedia.cz).

V roku 116 existovala na miestach dnešných Drážďan, osada s latinským názvom Lupphurdum (drazdany.org). Mesto bolo založené pôvodne ako slovanské sídlo zrejme v 10. storočí. Od 11. storočia bolo centrom Meissenska. Prvá písomná zmienka je z roku 1206. Od roku 1485 je hlavným mestom Saska. Od 13.2.1945 do 15.2.1945 boli Drážďany takmer kompletne zničené leteckým bombardovaním. V roku 2002 postihla mesto tisícročná povodeň (Wikipedia.sk). 

Každoročne sem prichádza takmer 10 miliónov turistov, teší sa aj kongresovej turistike, mesto je inovačné a kultúrne atraktívne (dresden.de). Zwinger je klenotnicou najcennejších umeleckých zbierok Drážďan a nádherným dielom barokovej architektúry. Pôvodne bol výstavným palácom saského kurfirsta Augusta Veľkého, ktorý sa chcel prirovnať ku francúzskemu Ľudovítovi XIV.-temu. Postavený bol v rokoch 1710 – 1728. Dnes sa tu nachádza galéria starých majstrov – Gemäldegalerie Alte Meister, napr. Rembrandta, Rubensa, Tiziana, Canaletta, Sixtínska Madonna od Raffaela (mestasveta.cz). Drážďansku Semperovu operu preslávil aj Richard Wagner (mestasveta.cz). Fürstenzug je nástenný obraz dlhý 102 metrov, zložený z asi 25 tisíc porcelánových častí, ktorý sa nachádza v Augustus Strasse. Jeho autorom je Wilhelm Walther (mestasveta.cz).

Dresden, in German Drážďany, is located in southeastern Germany, near Ústí nad Labem.

Dresden, in Polish Drezno (drazdany.org), serves as the capital city of Saxony, a federal state of Germany. With an area of 328 km2, it is home to over 517,000 residents, making it the fourth-largest city in Germany by size. Once a fishing village, the Sorbian name Drežďany referred to people of marshes and floodplain forests. It later became the residence of margraves and eventually a spa and royal residence. Together with Zwickau, Chemnitz, Leipzig, and Halle, Dresden forms the metropolitan region of the Saxon Triangle. It is also known as the Florence on the Elbe (Wikipedia.sk). Approximately 62% of the city’s area is green or wooded, making Dresden one of the greenest cities in Europe (dresden.de). It serves as a major railway hub (Wikipedia.cz). Notable personalities from the city include the composer Carl Maria von Weber (Wikipedia.cz).

In the year 116, there was a settlement named Lupphurdum in the present-day Dresden area (drazdany.org). The city was originally founded as a Slavic settlement, likely in the 10th century. From the 11th century, it became the center of the Margraviate of Meissen. The first written mention dates back to 1206, and since 1485, it has been the capital of Saxony. From February 13, 1945, to February 15, 1945, Dresden was nearly completely destroyed by aerial bombardment. In 2002, the city faced a millennium flood (Wikipedia.sk).

Dresden attracts nearly 10 million tourists annually and is a hub for congress tourism. The city is innovative and culturally attractive (dresden.de). The Zwinger is a treasure trove of Dresden’s most valuable art collections and a splendid example of Baroque architecture. Originally built as an exhibition palace for the Saxon Elector Augustus the Strong, seeking to rival Louis XIV of France, it was constructed between 1710 and 1728. Today, it houses the Old Masters Gallery – Gemäldegalerie Alte Meister, featuring works by artists like Rembrandt, Rubens, Titian, Canaletto, and Raphael’s Sistine Madonna (mestasveta.cz). Richard Wagner also gained fame for the Semperoper in Dresden (mestasveta.cz). The Fürstenzug is a 102-meter-long mural composed of approximately 25,000 porcelain tiles, located in Augustusstrasse. It was created by Wilhelm Walther (mestasveta.cz).

Dresden, auch in Tschechien als Drážďany bekannt, liegt im Südosten Deutschlands über Ústí nad Labem.

Dresden, auf Polnisch Drezno (drazdany.org), ist die Hauptstadt von Sachsen, einem Bundesland der Bundesrepublik Deutschland. Auf einer Fläche von 328 km2 leben hier mehr als 517.000 Einwohner, was es zur viertgrößten Stadt Deutschlands nach Fläche macht. Einst war es ein Fischerdorf – der sorbische Name Drežďany bedeutete Menschen in Sümpfen und Auenwäldern, Sitz des Markgrafen, später wurden sie ein Kur- und königlicher Residenzort. Zusammen mit Zwickau, Chemnitz, Leipzig und Halle bildet es die Metropolregion des sächsischen Dreiecks. Dresden wird auch als Florenz an der Elbe bezeichnet (Wikipedia.sk). Bis zu 62 % der Stadtfläche sind Grünflächen oder bewaldet, was Dresden zu einer der grünsten Städte Europas macht (dresden.de). Es ist ein wichtiger Verkehrsknotenpunkt (Wikipedia.cz). Persönlichkeiten der Stadt: der Komponist Carl Maria von Weber (Wikipedia.cz).

Im Jahr 116 gab es an der Stelle des heutigen Dresden eine Siedlung mit dem lateinischen Namen Lupphurdum (drazdany.org). Die Stadt wurde wahrscheinlich im 10. Jahrhundert als slawische Siedlung gegründet. Ab dem 11. Jahrhundert war sie das Zentrum des Meissner Landes. Die erste schriftliche Erwähnung von Dresden stammt aus dem Jahr 1206. Seit 1485 ist es die Hauptstadt Sachsens. Vom 13. Februar 1945 bis zum 15. Februar 1945 wurden Dresden bei Luftangriffen fast vollständig zerstört. Im Jahr 2002 wurde die Stadt von einem tausendjährigen Hochwasser heimgesucht (Wikipedia.sk).

Jährlich besuchen fast 10 Millionen Touristen die Stadt, die sich auch über Kongresstourismus freut. Dresden ist innovativ und kulturell attraktiv (dresden.de). Der Zwinger ist ein Juwel mit den wertvollsten Kunstsammlungen Dresdens und ein wunderschönes Beispiel barocker Architektur. Ursprünglich war es ein Ausstellungspalast des sächsischen Kurfürsten August des Starken, der sich mit Ludwig XIV. von Frankreich vergleichen wollte. Er wurde in den Jahren 1710 bis 1728 erbaut. Heute beherbergt er die Galerie Alte Meister mit Werken von Künstlern wie Rembrandt, Rubens, Tizian, Canaletto und der Sixtinischen Madonna von Raffael (mestasveta.cz). Die Semperoper Dresden wurde auch durch Richard Wagner berühmt (mestasveta.cz). Der Fürstenzug ist ein 102 Meter langes Wandgemälde aus etwa 25.000 Porzellanteilen und befindet sich in der Augustusstraße. Der Autor ist Wilhelm Walther (mestasveta.cz).

TOP

Všetky