Malé Karpaty, Krajina, Slovensko, Príroda, Rastliny, Stromy, Záhorie, Skaly, Organizmy, Biotopy, Fotografie, Les

Devínska Kobyla je unikátna lokalita celosvetového významu

skala
Hits: 6571

Devínska Kobyla patrí k najdlhšie osídleným lokalitám na Slovensku. Už v období 5000 rokov pred n.l. si tu neolitickí stavali svoje prvé sídla. V 4 storočí pred n.l. sa tu usadili Kelti, ktorí začali klčovať lesy. Po nich ovládli územie v 1. storočí n.l. a založili na juhozápadných svahoch Devínskej Kobyly vinice (devinskakobyla.sk). Pod severovýchodnými svahmi medzi Dúbravkou a „Technickým sklom“ sa odkryli pozostatky vidieckej usadlosti rímskeho typu – villa rustica z 3. storočia (panorama.sk). 

Masív Devínskej Kobyly nazývajú geológovia aj „klenotnicou rozmanitosti geologických javov“. Približne pred 300 miliónmi rokov bolo toto územie súčasťou prakontinentu Pangea. V nasledujúcich obdobiach bolo toto územie niekoľkokrát zaplavené morom, v ktorom sa tvorili vápence a dolomity – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. Bádenské more, ktoré sa nachádzalo na tomto území pred 14 – 16 mil. rokmi, modelovalo významnú lokalitu skamenelín na Devínskej Kobyle – Sandberg. Nemalou mierou sa na formovaní Devínskej Kobyly podieľajú rieky Morava a Dunaj. Ich korytá sa postupne premiestňovali a približne pred 600 tis. rokmi vznikol ich sútok týchto riek v dnešnej Devínskej Novej Vsi. Geologickými zmenami sa pod Devínsku hradnú skalu presunul asi pred 130 tisíc rokmi (devinskakobyla.sk). Devínskou hradnou skalou sa na našom území začína mohutný oblúk Karpát. Geologicky ku Karpatom patria aj Hundsheimské kopce na pravom brehu Dunaja v Rakúsku. Južné svahy sú tvorené prevažne sivými vápencami, dolomitmi a karbonátovými brekciami. Súvrstvia sú 160 – 180 miliónov rokov. Vrchol je z druhohorných kremencov, ktoré vznikli stmelením plážového piesku (Informačná tabuľa).Devínskou hradnou skalou sa na našom území začína mohutný oblúk Karpát. Geologicky ku Karpatom patria aj Hundsheimské kopce na pravom brehu Dunaja v Rakúsku. Južné svahy sú tvorené prevažne sivými vápencami, dolomitmi a karbonátovými brekciami. Súvrstvia sú 160 – 180 miliónov rokov. Vrchol je z druhohorných kremencov, ktoré vznikli stmelením plážového piesku (Informačná tabuľa).

Devínska Kobyla je jedna z najunikátnejších lokalít celého Slovenska. Britský botanik D. Moore v publikácii Plant Life pripravil celosvetový výber prírodovedne osobitne zaujímavých lokalít a z desiatich vymedzených pre celú Európu venoval dve strany Devínskej Kobyle (inba.sk). Patrí do Devínskych Karpát. Nachádza sa v tesnej blízkosti Devína – mestskej časti Bratislavy. Leží pri sútoku rieky Morava s Dunajom. Ku nej patrí aj Sandberg. Je veľmi často navštevovaná. Kobyla, ako ju v Bratislave familiárne nazývame je skutočne veľmi bohatá na pestrú paletu foriem prírody. Vykazuje vysoký stupeň biodiverzity, aj z dôvodu, že pôvodne šlo o zalesnenú lokalitu, na ktorej však historicky hospodáril, odlesňoval, kosil apod (Wikipedia). Pásli sa tu ovce, ale aj kozy a hovädzí dobytok. Zhruba v polovici 20. storočia pastva postupne zanikla (broz.sk). Na Devínskej Kobyle žije niekoľkotisíc druhov živočíchov. Napr. kobylka , modlivka Mantis religiosa. Viac ako 600 druhov motýľov, napr. vidlochvost feniklový Papilio machaon, jasoň chochlačkový , viac ako 380 druhov chrobákov, napr. obyčajný , fúzač veľký Cerambyx cerdo. Z vtákov na skalách hniezdi sokol myšiar Falco tinnunculus, zalietava sem ,  (devinskakobyla.sk). Žijú tu viaceré druhy na svojej severnej hranici rozšírenia. Vyskytuje tu zriedkavá pamodlivka dlhokrká Mantispa styriaca, vidlochvost ovocný  (sazp.sk).

Z vegetácie tu dominujú teplomilné a , celkom je tu rastie viac ako 1 100 druhov vyšších rastlín. Medzi nimi 26 druhov orchideí. Vyskytujú sa tu hmyzu, prispôsobené extrémnym a dlhodobým obdobiam sucha (broz.sk).  Vyskytuje sa tu pôvabný Stipa pulcherrina a , 26 druhov vstavačov (Orchideaceae), Adonis vernalis, poniklec černastý Pulsatilla nigricans, poniklec veľkokvetý , , kosatec nízky , kosatec dvojfarebný Iris variegata, . Vzácnosťou je ihlica nízka , Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, , , , Consolida orientalis ssp. paniculata, Aplenium adianthum nigrum (sazp.sk), stepný relikt Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk).

Devínska Kobyla je najvyšším vrchom Devínskych Karpát s nadmorskou výškou 514 m nad morom a zároveň je najjužnejším výbežkom Malých Karpát. Má aj zákonnú ochranu, od roku 1964 je Národnou prírodnou rezerváciou – NPR s rozlohou 101.12 ha (Wikipedia). Devínska Kobyla je aj tzv. územím európskeho významu, je súčasťou Chránenej krajinnej oblasti Malé Karpaty a je súčasťou chránených území NATURA 2000 (broz.sk). Waitov lom, ktorý je na fotografiách sa nachádza neďaleko od Sandbergu, cca 600 metrov smerom ku Devínu. Slúžil v minulosti ako vápenka (.travel).

Dnes je Waitov lom súčasťou Sanbergsko – Pajštúnskeho geoparku. Na Devínskej Kobyle sa nachádzajú historické , dĺžka ich lomových stien presahuje 200 metrov. Kolmé vznikli ručnou ťažbou blokov pórovitého neogénneho vápenca. Devínska Kobyla poskytuje stavebný kameň nepretržite viac ako 2000 rokov. Najstaršie doloženie je v 1. storočí pred naším letopočtom, kedy si dal keltský vládca postaviť Rimanmi palác na hradnom kopci v Bratislave. Kameň bol pevný a zároveň ľahko opracovateľný, preto sa hodil na jednoduchšie kamenárske výrobky a sochy. a vápnité pieskovce sa ťažili v lokalitách Líščia a Merice priamo nad Devínom. Napr. na výstavbu Dómu svätého Martina. Najväčší rozmach nastal v 15. storočí, kedy sa materiál použil na prestavbu Bratislavského hradu, Dómu svätého Martina, Františkánskeho kostola, Akadémie Istropolitany, radnice a meštianskych domov. Ťažilo sa väčšinou povrchovo. Nový rozvoj nastal v polovici 19. storočia, keď sa stavala železnica medzi Viedňou a Budapešťou, konkrétne úsek Bratislava – Marchegg. Waitov lom bol druhým najrozsiahlejším po Štokeravskej vápenke. Jeho pôvodné pomenovanie bolo Mittelmannova vápenka. Vápenka Mórica Mittelmann bola činná v rokoch 1897 – 1932. Z nej sa kameň používal na reguláciu a spevňovanie riečnych brehov. V marci 1929 získal lom Jozef Wait, vo vápenke a ťažba v lome sa postupne utlmovala a skončila sa v roku 1932. Na okolitých pozemkoch založil Jozef Wait vinohrad a ovocný sad. Počas 2. svetovej vojny bol v objekte vápenky zriadený pracovný pre ruských zajatcov, ktorý stavali drevený most cez Moravu do Schlosshofu. Z geologického hľadiska je časť Waitovho lomu považovaná za torzo podmorskej (Informačná tabuľa).

Prevažná časť národnej prírodnej rezervácie Devínska Kobyla predstavuje kultúrnu krajiny. Svahy Devínskej Kobyly boli pôvodne pokryté dubovo-hrabovými lesmi, ktoré boli v minulosti vyrúbané a následne niekoľko storočí udržiavané ľudskou činnosťou – kosením, pasením a vypaľovaním. Toto viedlo ku vzniku a udržiavaniu jedinečných lúčnych a lesostepných spoločenstiev s bohatstvom vzácnych teplomilných druhov rastlín a živočíchov. Pásli sa tu ovce, ale aj kozy a dobytok. V roku 2013 sa podarilo po viac ako 50 rokov obnoviť pastvu kôz. Pasenie potláča zarastanie územia náletovými krovinami, pomáha tak udržiavať jeho tradičný lesostepný charakter (Informačná tabuľa). 

Vyhliadková veža sa nachádza na najvyššie položenom mieste Devínskej Kobyly v nadmorskej výške 514 metrov nad morom. Je vysoká viac ako 21 metrov. Najvyššia plošina je osadená na nivelete cca 20 m nad okolitým terénom. Ponúka výhľad na okolie Devínskej Novej Vsi, na Česko, Rakúsko a Maďarsko. Autorom návrhu vyhliadkovej veže Architektonický ateliér ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. O vzhľade veže už koluje legenda, že ju inšpirovala modlivka zelená, ktorá žije v okolitej prírode. Podľa slov autorov však stavba vychádza z genius loci daného miesta. Odtiaľto vidno z jedného bodu do troch rôznych krajín, takže fascinácia týmto miestom bola inšpiráciou aj pre trojuholníkový pôdorys vyhliadkovej veže Devínska Kobyla. Motív trojuholníka sa opakuje na celom jej dizajne (devinskanovaves.sk).

Devínska Kobyla is one of the longest inhabited sites in Slovakia. As early as 5000 years BC, Neolithic farmers established their first settlements here. In the 4th century BC, Celts settled, initiating deforestation. Following them, in the 1st century AD, the Romans dominated the area and founded vineyards on the southwest slopes of Devínska Kobyla (devinskakobyla.sk). Under the northeastern slopes, remnants of a Roman-type rural settlement – villa rustica from the 3rd century, were uncovered between Dúbravka and „Technické sklo“ (panorama.sk).

Geologists refer to the massif of Devínska Kobyla as the „treasury of geological phenomena.“ Approximately 300 million years ago, this area was part of the supercontinent Pangaea. In subsequent periods, the region was repeatedly flooded by the sea, forming limestones and dolomites – Devínska skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. The Baden Sea, which existed here 14-16 million years ago, shaped a significant fossil site on Devínska Kobyla – Sandberg. and Danube rivers significantly contribute to the formation of Devínska Kobyla. Their beds gradually shifted, and about 600 thousand years ago, their confluence was formed in the area of today’s Devínska Nová Ves. The geological changes moved Devínska hradná skala about 130 thousand years ago (devinskakobyla.sk). Devínska Kobyla is the starting point of the massive Carpathian arc. The Hundsheim Hills on the right bank of the Danube in also belong geologically to the Carpathians. Southern slopes consist mainly of gray limestones, dolomites, and carbonate breccias, dating back 160-180 million years. The summit is composed of Mesozoic cherts, formed by cementation of beach sand (Information Board).

Devínska Kobyla is one of Slovakia’s most unique locations. British botanist D. Moore, in the publication „Plant Life,“ selected globally scientifically interesting locations, dedicating two pages to Devínska Kobyla for the whole of Europe (inba.sk). is part of the Devínske Karpaty, located in close proximity to Devín – a district of Bratislava, near the confluence of the Morava River with the Danube. It includes Sandberg and is highly frequented. Familiarly known as Kobyla, it boasts a rich variety of natural forms. It exhibits a high degree of biodiversity due to its history as a originally forested area that humans have historically managed, deforested, and cultivated (Wikipedia). Devínska Kobyla used to be grazed by sheep, goats, and cattle, but pasture gradually diminished around the mid-20th century (broz.sk). Devínska Kobyla hosts thousands of animal species, such as the Saga pedo bush-cricket and the Mantis religiosa mantis. Over 600 butterfly species, including the Papilio machaon swallowtail and Parnassius mnemosyne clouded Apollo, more than 380 beetle species, like Lucanus cervus stag beetle, and Cerambyx cerdo great capricorn beetle. Falcons, such as the Falco tinnunculus kestrel, nest on the rocks, while Monticola saxatilis thrush occasionally visits. The rare long-necked mantis Mantispa styriaca and the scarce swallowtail Iphiclides podalirius are also found here (devinskakobyla.sk, sazp.sk).

The vegetation is dominated by thermophilic and calcicolous plants, with over 1,100 species of higher plants. Among them are 26 species of orchids, thermophilic insect species adapted to and prolonged periods of drought (broz.sk). The elegant feather grass Stipa pulcherrina and Stipa joannis, 26 species of orchids (Orchideaceae), Adonis vernalis, Pulsatilla nigricans, Pulsatilla grandis, martagon, Iris pumila, Iris variegata, Platanthera bifolia. Rare species include Ononis pusilla, Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, Potentilla pedata, Smyrnium porfoliatum, Bupleurum rotundifolium, Consolida orientalis ssp. paniculata, and the steppe relic Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk, sazp.sk).

Devínska Kobyla is the highest peak of the Devínske Karpaty, with an altitude of 514 meters above sea level, and simultaneously the southernmost extension of the . It has legal protection, designated as a National Natural Reserve since 1964, covering an area of 101.12 hectares (Wikipedia). Devínska Kobyla is also a so-called area of European significance, part of the Protected Landscape Area of Malé Karpaty and part of the NATURA 2000 protected areas (broz.sk). Waittov lom, depicted in the photographs, is located near Sandberg, approximately 600 meters towards Devín. In the past, it served as a limestone quarry (slovakia.travel).

Today, Wait’s Quarry is part of the Sandberg – Geopark. There are historic quarries on Devínska Kobyla, with quarry walls exceeding 200 meters in length. The vertical walls were created by manual extraction of blocks of porous Neogene limestone. Devínska Kobyla has provided building stone continuously for over 2,000 years. The oldest known use dates back to the 1st century BCE, when a Celtic ruler commissioned the Romans to build a palace on the castle hill in Bratislava. The stone was both durable and easy to work, making it suitable for simple stone carvings and sculptures. Sandy limestones and calcareous sandstones were quarried in the Líščia stráň and Merice locations, directly above Devín. These stones were used, for example, in the construction of St. Martin’s Cathedral. The greatest expansion of quarrying occurred in the 15th century, when the material was used for the reconstruction of Bratislava Castle, St. Martin’s Cathedral, the tower of the Franciscan Church, , the Old Town Hall, and various townhouses. Quarrying was mostly surface-based. A new period of development in quarrying began in the mid-19th century with the construction of the railway between Vienna and Budapest, particularly the Bratislava – Marchegg section. Wait’s Quarry was the second largest after the Štokerau Limeworks. Originally, it was called Mittelmann’s Limeworks, as Móric Mittelmann’s limeworks operated between 1897 and 1932, providing stone for riverbank regulation and reinforcement. In March 1929, the quarry was acquired by Jozef Wait, and production at the limeworks gradually declined, ceasing entirely in 1932. On the surrounding land, Jozef Wait established vineyards and an orchard. During World War II, the limeworks site was used as a labor camp for Russian prisoners, who were forced to construct a wooden bridge over the Morava River to Schloss . From a geological perspective, the upper part of Wait’s Quarry is considered the remnant of an ancient underwater cave (Information Board).

The majority of the Devínska Kobyla National Nature Reserve represents a cultural landscape. The slopes of Devínska Kobyla were originally covered by oak-hornbeam forests, which were cleared centuries ago and maintained through human activities such as mowing, grazing, and burning. This led to the formation and preservation of unique meadow and forest-steppe ecosystems, rich in rare thermophilic plant and animal species. Sheep, goats, and cattle historically grazed in the area. In 2013, after more than 50 years, goat grazing was successfully reintroduced. Grazing helps prevent the overgrowth of invasive shrubs and contributes to preserving the traditional forest-steppe character of the region (Information Board).

The observation tower is located at the highest point of Devínska Kobyla, at an elevation of 514 meters above sea level. It stands more than 21 meters tall, with the highest platform positioned approximately 20 meters above the surrounding terrain. The tower offers views of Devínska Nová Ves, as well as the Czech Republic, Austria, and Hungary. The observation tower was designed by the architectural studio ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. A legend suggests that its appearance was inspired by the praying mantis, which inhabits the local environment. However, according to the architects, the structure is based on the genius loci of the site. From this point, one can see into three different countries, which inspired the triangular floor plan of the Devínska Kobyla observation tower. The triangle motif is repeated throughout its design.

Devínska Kobyla gehört zu den am längsten besiedelten Orten in der Slowakei. Schon in der Zeit 5000 Jahre vor Christus errichteten hier neolithische Bauern ihre ersten Siedlungen. Im 4. Jahrhundert vor Christus ließen sich die Kelten nieder, die begannen, die Wälder zu roden. Nach ihnen übernahmen die Römer im 1. Jahrhundert nach Christus das Gebiet und gründeten Weinberge an den südwestlichen Hängen der Devínska Kobyla (devinskakobyla.sk). Unter den nordöstlichen Hängen zwischen Dúbravka und „Technický sklom“ wurden Überreste einer römischen Dorfsiedlung vom Typ villa rustica aus dem 3. Jahrhundert ausgegraben (panorama.sk).

Die Geologen bezeichnen den Massiv der Devínska Kobyla auch als „Schatzkammer der Vielfalt geologischer Phänomene“. Vor etwa 300 Millionen Jahren war dieses Gebiet Teil des Urkontinents Pangäa. In den folgenden Perioden wurde dieses Gebiet mehrmals vom Meer überflutet, in dem sich Kalksteine und Dolomite bildeten – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. Das Badenianmeer, das vor 14-16 Millionen Jahren in diesem Gebiet existierte, formte eine bedeutende Fossilienstätte auf der Devínska Kobyla – Sandberg. Die Flüsse Morava und Donau trugen maßgeblich zur Formung der Devínska Kobyla bei. Ihre Betten verschoben sich allmählich, und vor etwa 600.000 Jahren entstand ihre Mündung in der Gegend des heutigen Devínska Nová Ves. Geologische Veränderungen führten dazu, dass sich die Devínska hradná skala vor etwa 130.000 Jahren auf unser Gebiet verschob (devinskakobyla.sk). Die Devínska hradná skala markiert den Beginn eines mächtigen Bogens der Karpaten auf unserem Gebiet. Geologisch gehören auch die Hundsheim-Hügel am rechten Ufer der Donau in Österreich zu den Karpaten. Die südlichen Hänge bestehen hauptsächlich aus grauen Kalksteinen, Dolomiten und Karbonatbrekzien. Die Schichten sind 160-180 Millionen Jahre alt. Der Gipfel besteht aus Gesteinen des Mesozoikums, die durch Verfestigung von Strandsand entstanden sind (Informations-Tafel).

Die Devínska Kobyla ist einer der einzigartigsten Orte in der Slowakei. Der britische Botaniker D. Moore wählte es in seinem Werk Plant Life als eine der weltweit naturwissenschaftlich besonders interessanten Stätten aus und widmete Devínska Kobyla zwei Seiten von zehn, die für ganz Europa festgelegt wurden (inba.sk). Es gehört zu den Devínske Karpaty und befindet sich in unmittelbarer Nähe von Devín, einem Stadtteil von Bratislava. Es liegt am Zusammenfluss der Flüsse Morava und Donau. Dazu gehört auch der Sandberg. Es wird sehr oft besucht. Die Kobyla, wie wir sie in Bratislava umgangssprachlich nennen, ist wirklich reich an einer vielfältigen Palette von Naturformen. Sie zeigt einen hohen Grad an Biodiversität, auch aufgrund der Tatsache, dass es sich ursprünglich um einen bewaldeten Ort handelte, auf dem jedoch historisch gewirtschaftet wurde, gerodet, gemäht usw. (Wikipedia). Hier weideten Schafe, aber auch Ziegen und Rinder. In der Mitte des 20. Jahrhunderts verschwand die Weide allmählich (broz.sk). Auf der Devínska Kobyla leben Tausende von Arten von Tieren. Zum Beispiel die Heuschrecke Saga pedo, die Gottesanbeterin Mantis religiosa. Über 600 Arten von Schmetterlingen, wie der Schwalbenschwanz Papilio machaon, der Schwarze Apollofalter Parnassius mnemosyne, über 380 Arten von Käfern, wie der Hirschkafer Lucanus cervus, der Große Schmalbock Cerambyx cerdo. Unter den Vögeln brütet der Turmfalke Falco tinnunculus auf den Felsen, der Bergblauschwan Monticola saxatilis fliegt hierher, Falke Falco cherrug (devinskakobyla.sk). Es gibt hier mehrere Arten an ihrer nördlichen Verbreitungsgrenze. Die seltene Ameisenlöwe Mantispa styriaca kommt hier vor, ebenso wie der Schwalbenschwanz Iphiclides podalirius (sazp.sk).

Die Vegetation wird von warm- und kalkliebenden Pflanzen dominiert, insgesamt wachsen hier mehr als 1.100 Arten höherer Pflanzen. Darunter 26 Arten von Orchideen. Es gibt hier warm angepasste Insektenarten, die auf extreme und lang anhaltende Trockenperioden eingestellt sind (broz.sk). Es gibt den schönen Federgras Stipa pulcherrina und Stipa joannis, 26 Arten von Orchideen (Orchideaceae), die Frühlings-Adonisröschen Adonis vernalis, das Schwarze Küchenschelle Pulsatilla nigricans, das Große Küchenschelle Pulsatilla grandis, die Türkenbund-Lilie Lilium martagon, die Niedrige Schwertlilie Iris pumila, die Zweifarbige Schwertlilie Iris variegata, Platanthera bifolia. Eine Seltenheit ist der Niederliegende Gänseblümchen Ononis pusilla, Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, Potentilla pedata, Smyrnium porfoliatum, Bupleurum rotundifolium, Consolida orientalis ssp. paniculata, Aplenium adianthum nigrum (sazp.sk), der Steppenrelikt Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk).

Die Devínska Kobyla ist der höchste Gipfel der Devínske Karpaty mit einer Höhe von 514 m über dem Meeresspiegel und gleichzeitig der südlichste Ausläufer der Kleinen Karpaten. Sie hat auch gesetzlichen Schutz, seit 1964 ist sie ein Nationales Naturreservat – NNR mit einer Fläche von 101,12 Hektar (Wikipedia). Die Devínska Kobyla ist auch ein sogenanntes Gebiet von europäischer Bedeutung, sie gehört zum Geschützten Landschaftsgebiet Malé Karpaty und ist Teil der geschützten NATURA 2000-Gebiete (broz.sk). Der Waittov-Steinbruch, der auf den Fotos zu sehen ist, befindet sich in der Nähe des Sandbergs, etwa 600 Meter in Richtung Devín. Früher diente er als Kalksteinbruch (slovakia.travel).

Heute ist der Wait-Steinbruch Teil des Sandberg – Pajštún Geoparks. Auf der Devínska Kobyla befinden sich historische Steinbrüche, deren Felswände eine Länge von über 200 Metern erreichen. Die steilen Wände entstanden durch manuelle Gewinnung von Blöcken aus porösem neogenem Kalkstein. Devínska Kobyla liefert seit über 2.000 Jahren ununterbrochen Baumaterial. Die älteste nachgewiesene Nutzung stammt aus dem 1. Jahrhundert v. Chr., als ein keltischer Herrscher die Römer beauftragte, einen Palast auf dem Burghügel in Bratislava zu errichten. Der war sowohl widerstandsfähig als auch leicht zu bearbeiten, wodurch er sich gut für einfachere Steinmetzarbeiten und Skulpturen eignete. Sandige Kalke und kalkhaltige Sandsteine wurden an den Standorten Líščia stráň und Merice, direkt oberhalb von Devín, abgebaut. Diese Steine wurden unter anderem für den Bau des St.-Martins-Doms verwendet. Die größte Expansion des Steinabbaus fand im 15. Jahrhundert statt, als das Material für den Umbau der Burg Bratislava, des St.-Martins-Doms, des Turms der Franziskanerkirche, der Academia Istropolitana, des Alten Rathauses und zahlreicher Bürgerhäuser genutzt wurde. Der Abbau erfolgte meist oberflächlich. Ein neuer Aufschwung des Steinabbaus begann in der Mitte des 19. Jahrhunderts mit dem Bau der Eisenbahn zwischen Wien und Budapest, insbesondere des Abschnitts Bratislava – Marchegg. Der Wait-Steinbruch war der zweitgrößte nach der Štokerau-Kalkbrennerei. Ursprünglich hieß er Mittelmanns Kalkbrennerei, benannt nach Móric Mittelmann, dessen Betrieb von 1897 bis 1932 aktiv war. Der dort gewonnene Stein wurde zur Regulierung und Befestigung von Flussufern genutzt. Im März 1929 übernahm Jozef Wait den Steinbruch. Die Produktion in der Kalkbrennerei wurde nach und nach eingestellt und endete schließlich 1932. Auf den umliegenden Flächen legte Jozef Wait Weinberge und Obstgärten an. Während des Zweiten Weltkriegs wurde das Gelände der Kalkbrennerei als Arbeitslager für russische Gefangene genutzt. Sie wurden gezwungen, eine hölzerne Brücke über die March nach Schloss Hof zu bauen. Aus geologischer Sicht gilt der obere Teil des Wait-Steinbruchs als Überrest einer ehemaligen Unterwasserhöhle (Informationstafel).

Der größte Teil des Nationalen Naturreservats Devínska Kobyla stellt eine Kulturlandschaft dar. Die Hänge der Devínska Kobyla waren ursprünglich von Eichen-Hainbuchen-Wäldern bedeckt, die jedoch im Laufe der Jahrhunderte abgeholzt und durch menschliche Aktivitäten wie Mähen, Beweidung und Brandrodung gepflegt wurden. Dies führte zur Entstehung und Erhaltung einzigartiger Wiesen- und Waldsteppen-Gemeinschaften mit einer reichen Vielfalt an wärmeliebenden Pflanzen- und Tierarten. In der Vergangenheit wurden hier Schafe, Ziegen und Rinder geweidet. Im Jahr 2013, nach mehr als 50 Jahren, wurde die Ziegenbeweidung erfolgreich wieder eingeführt. Die Beweidung verhindert die Überwucherung durch invasive Sträucher und trägt zur Erhaltung des traditionellen Waldsteppen-Charakters der Region bei (Informationstafel).

Der Aussichtsturm befindet sich am höchsten Punkt des Devínska Kobyla auf einer Höhe von 514 Metern über dem Meeresspiegel. Er ist mehr als 21 Meter hoch, wobei die höchste Plattform ungefähr 20 Meter über dem umliegenden Gelände liegt. Der Turm bietet eine Aussicht auf Devínska Nová Ves sowie auf Tschechien, Österreich und Ungarn. Der Entwurf des Aussichtsturms stammt vom Architekturbüro ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. Einer Legende zufolge wurde sein Erscheinungsbild von der Gottesanbeterin (Mantis religiosa) inspiriert, die in der umliegenden Natur lebt. Laut den Architekten basiert das Bauwerk jedoch auf dem Genius Loci dieses Ortes. Von hier aus kann man in drei verschiedene Länder blicken, was die Inspiration für den dreieckigen Grundriss des Aussichtsturms Devínska Kobyla war. Das Dreiecksmotiv zieht sich durch das gesamte Design des Turms.

Devínska Kobyla az egyik legrégebben lakott terület Szlovákiában. Már az i. e. 5000 évvel ezelőtti időszakban itt telepedtek le a neolitikus földművesek, és építették első településeiket. Kr. e. 4. században a kelták telepedtek le itt, akik elkezdték erdőket irtani. Utánuk a rómaiak vették át a területet a Kr. u. 1. században, és szőlőültetvényeket alapítottak a Devínska Kobyly délnyugati lejtőin (devinskakobyla.sk). Az északkeleti lejtők alatt, Dúbravka és a „Technický sklom“ között, feltárták a római típusú vidéki település, a villa rustica maradványait a 3. századból (panorama.sk).

A Devínska Kobyly tömege a geológusok szerint is a „geológiai jelenségek sokféleségének kincseskamrájának“ nevezhető. Közel 300 millió évvel ezelőtt ez a terület a Pangea őscontinentum része volt. A következő időszakokban többször is elárasztotta a tenger ezt a területet, ahol mészkövek és dolomitok keletkeztek – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. A bádensi tenger, amely 14-16 millió évvel ezelőtt itt volt, jelentős fosszília lelőhelyet formált a Devínska Kobylyon – Sandberg. A Morava és a Duna folyók jelentős mértékben hozzájárultak a Devínska Kobyly kialakulásához. Az árkok fokozatosan elmozdultak, és körülbelül 600 ezer évvel ezelőtt a folyók találkozója kialakult a mai Devínska Nová Vsi területén. A geológiai változásoknak köszönhetően a Devínska hradná skala mintegy 130 ezer évvel ezelőtt került át a területre (devinskakobyla.sk). A Devínska hradná skalán kezdődik a Kárpátok hatalmas íve területünkön. Geológiai értelemben a Kárpátokhoz tartoznak Ausztria jobb partján található Hundsheim-hegyek is. A déli lejtőket főként szürke mészkők, dolomitok és karbonát brekciák alkotják. Az üledékek 160-180 millió évvel ezelőtt keletkeztek. A csúcs másodlagos kvarctartalmú homokból kialakult a mezozoikum korszakban (Információs tábla). A Devínska Kobylyon keresztül indul a Kárpátok hatalmas íve területünkön. Geológiai értelemben a Kárpátokhoz tartoznak Ausztria jobb partján található Hundsheim-hegyek is. A déli lejtőket főként szürke mészkők, dolomitok és karbonát brekciák alkotják. Az üledékek 160-180 millió évvel ezelőtt keletkeztek. A csúcs másodlagos kvarctartalmú homokból kialakult a mezozoikum korszakban (Információs tábla).

A Devínska Kobyla az egyik legszigorúbban védett hely Szlovákia egész területén. A brit botanikus, D. Moore, a Plant Life című munkájában a világ számos természeti szempontból érdekes helyéből választott ki, és a tíz európai hely közül két oldalt szentelt a Devínska Kobylynak (inba.sk). A Devínske Karpaty része. Bratislava városrészéhez, a Devínhöz, nagyon közel található. A Morava és a Duna folyók torkolata mellett fekszik. Ide tartozik a Sandberg is. Nagyon gyakran látogatott hely. A „Kobyla“, ahogyan Bratislavában hozzászoktak nevezni, valóban gazdag a természet változatos formáinak palettájában. Magas fokú biodiverzitást mutat, részben azért, mert eredetileg erdős terület volt, ahol azonban történelmileg gazdálkodtak, erdőt irtottak, kaszáltak stb. (Wikipedia). Itt legeltettek juhokat, de kecskéket és is. A legelők körülbelül a 20. század közepéig fokozatosan megszűntek (broz.sk). A Devínska Kobylyon több ezer állatfaj él. Például a Saga pedo sáska, a Mantis religiosa imádkozó sáska. Több mint 600 pillangófaj, például a lepkefarkú lepke Papilio machaon, a Parnassius mnemosyne tollaslepkű, több mint 380 bogárfaj, például a szarvasbogár Lucanus cervus, a nagy szarvasbogár Cerambyx cerdo. A sziklákon fészkel a vércse Falco tinnunculus, és ide is repül a Monticola saxatilis, a keleti rétisas Falco cherrug (devinskakobyla.sk). Több északi elterjedési határon élő faj is él itt. Ritka hosszúnyakú imádkozó sáska, Iphiclides podalirius sáska is előfordul itt (sazp.sk).

Itt a melegkedvelő és mészkövet kedvelő növények dominálnak, összesen több mint 1100 faj magasabb növény nő itt. Közöttük 26 orchidea faj. Itt élnek a száraz időszakokhoz alkalmazkodott melegkedvelő rovarfajok is (broz.sk). Itt található a szép Stipa pulcherrina és Stipa joannis, 26 orchideafaj (Orchideaceae), a tavaszi sáfrány Adonis vernalis, a fekete kankalin Pulsatilla nigricans, a nagyvirágú kankalin Pulsatilla grandis, a törpe liliom Lilium martagon, az alacsony írisz Iris pumila, a kétszínű írisz Iris variegata, a Platanthera bifolia. Rendkívüli ritkaság a kis ononis Ononis pusilla, a gömbölyű levelű pillangós Lathyrus sphaericus, a Conringia austriaca, a Potentilla pedata, a Smyrnium porfoliatum, a Bupleurum rotundifolium, a Consolida orientalis ssp. paniculata, az Aplenium adianthum nigrum sziklai relikvia (devinskakobyla.sk).

A Devínska Kobyla a Devínske Karpaty legmagasabb csúcsa, tengerszint feletti magassága 514 m, és egyben a Kis-Kárpátok legdélibb kiterjesztése. Törvényi védelmet is élvez, 1964 óta Nemzeti Természeti Rezervátum (NPR) 101,12 hektáros területtel (Wikipedia). A Devínska Kobyla az Európai Unió fontos területe, része a Kis-Kárpátok Védett Tájterületének és a NATURA 2000 védett területeknek (broz.sk). A fotókon látható Waittov lom a Sandbergtől nem messze, körülbelül 600 méterre Devín felé. Régebben mészkőbányaként szolgált (slovakia.travel).

Ma a Wait-kőfejtő a Sandberg – Pajštún Geopark része. A Devínska Kobyla területén történelmi kőfejtők találhatók, amelyek bányafalai meghaladják a 200 métert. A meredek falak kézi bányászattal alakultak ki, amikor porózus neogén mészkőtömböket fejtettek ki. Devínska Kobyla több mint 2000 éve folyamatosan szolgáltat építőkövet. Az első írásos említés az i. e. 1. századból származik, amikor egy kelta uralkodó rómaiakkal építtette fel palotáját a pozsonyi várdombon. A kőzet szilárd volt, mégis könnyen megmunkálható, így alkalmas volt egyszerűbb kőfaragványok és szobrok készítésére. Homokos mészkövet és mésztartalmú homokkövet a Líščia stráň és Merice területén fejtettek, közvetlenül felett. Ezt az anyagot például a Szent Márton-székesegyház építéséhez használták fel. A kőbányászat legnagyobb fellendülése a 15. században következett be, amikor az anyagot a Pozsonyi vár, a Szent Márton-székesegyház, a ferences templom tornya, az Academia Istropolitana, a városháza és polgárházak felújítására használták. A kőfejtés többnyire felszíni bányászati módszerekkel történt. A bányászat a 19. század közepén új lendületet kapott a Bécs és Budapest közötti vasútvonal építésével, különösen a Pozsony – Marchegg szakaszon. A Wait-kőfejtő a második legnagyobb volt a Štokerau mészégető után. Eredetileg Mittelmann-mészégetőként volt ismert, mivel Móric Mittelmann mészégetője 1897 és 1932 között működött. Az itt kitermelt követ folyópartok szabályozására és megerősítésére használták. 1929 márciusában a kőfejtőt Jozef Wait vásárolta meg. A mészégető termelése fokozatosan csökkent, majd 1932-ben teljesen megszűnt. A környező földeken Jozef Wait szőlőültetvényt és gyümölcsöst hozott létre. A második világháború alatt a mészégető területén munkatábort létesítettek orosz hadifoglyok számára, akiket arra kényszerítettek, hogy egy fa hidat építsenek a Morva folyón Schloss Hof felé. Geológiai szempontból a Wait-kőfejtő felső része egy ősi tenger alatti barlang maradványának tekinthető (Információs tábla).

A Devínska Kobyla Nemzeti Természetvédelmi Terület nagy része kultúrtáj. Devínska Kobyla lejtőit eredetileg tölgy-gyertyán erdők borították, amelyeket az évszázadok során kivágtak, majd kaszálással, legeltetéssel és égetéssel tartottak fenn. Ennek eredményeként egyedi réti és erdős sztyeppei élőhelyek alakultak ki, ritka melegkedvelő növény- és állatfajok gazdag populációival. A területen juhokat, kecskéket és szarvasmarhákat legeltettek. 2013-ban, több mint 50 év után, sikerült újraindítani a kecsketenyésztést. A legeltetés megakadályozza az invazív cserjék elburjánzását, és segít megőrizni a terület hagyományos erdős sztyeppei jellegét (Információs tábla).

A kilátótorony a Devínska Kobyla legmagasabb pontján található, 514 méterrel a tengerszint felett. Több mint 21 méter magas, a legfelső platform pedig körülbelül 20 méterrel a környező terep fölé emelkedik. A torony kilátást nyújt Devínska Nová Vesre, valamint Csehországra, Ausztriára és Magyarországra. A kilátótorony tervezője az ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ építészeti stúdió. Egy legenda szerint megjelenését a sáska (Mantis religiosa) ihlette, amely a környező természetben él. Az építészek szerint azonban az építmény a hely genius loci-jából merít ihletet. Erről a pontról három különböző országba lehet ellátni, ami inspirációt adott a háromszög alaprajzhoz. A háromszög motívum az egész kilátótorony dizájnjában megjelenik.

Odkazy

TOP

Všetky

, ,

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Lednice – súčasť svetového kultúrneho dedičstva

skala
Hits: 13402

Lednice sa nachádzajú južnej Morave, neďaleko od Břeclavi. do tzv. Lednicko – valtického areálu. Súčasťou areálu sú Akvárium , Zámocký , Lovecký zámoček, , Apollónov chrám, , , , , , Obelisk, (unesco-czech.cz), – umelá jaskyňa, a romantická jaskyňa, hospodárska stavba Nový dvor, súsošie gréckych bohýň , Kaplnka svätého Huberta, (Rendezvous), , 8 km vzdialený , , Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

Prvá písomná zmienka o Ledniciach () je z  roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 sú Lednice v Zozname svetového prírodného a kultúrneho dedičstva (lednice.cz). Súčasnú podobu dala zámku novogotická prestavba v štýle gotiky v rokoch 1846 – 1858. Časť barokových stien zostala zachovaná. Za pozornosť stojí vretenovité schodisko v knižnici, kazetový strop z lipového dreva v modrom sále, reliéf stromu života zo slonovej kosti alebo (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi bol súčasťou zámku od roku 1993. Celkový akvárií a terárií je 40 000 litrov (wzd.cz).

sa nachádza v obci Lednice na pravom brehy Dyje. Patrí medzi najkrajšie pamiatkové v Českej republike. V roku 1996 bol zapísaný do zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámok je skvostom architektúry, menil sa v priebehu storočí. Pôvodne to bol gotický hrad, v 17. storočí bol prestavaný do barokovej podoby. Následne bol niekoľko krát upravovaný. V 19. storočí bol prestavaný do romantického štýlu. Zámok je symbolom luxusu a elegancie. Zámok je známy svojou bohatou novogotickou výzdobou. ponúkajú nádherné s vyrezávanými stropmi a luxusným mobiliárom. Súčasťou zámku je aj rozsiahly skleník z 19. storočia, ktorý ukrýva z celého sveta. Interiéry ponúkajú , nádherný , umelecké . Unikátny je minaret, postavený na prelome 18 a 19. storočia. Je to na tomto území exotická vežovitá stavba pridávajúca orientálny nádych. Celý areál tvorí aj rozľahlý park na viac ako 200 hektároch. Patrí k najrozsiahlejším krajinárskym parkom v Európe. Inšpiruje aj rôznorodým štýlom, od anglického parku až po romantickú záhradu. Nachádzajú sa tu umelé aj , , pavilóny. Anglický park nadväzuje na zámocký areál zbierkou rastlín a drevín zo štyroch svetadielov. Je prepojený s okolitou krajinou a verejnosti je prístupný celoročne. V minulosti bol často zaplavovaný riekou Dyje, preto dali majitelia vybudovať veľký rybník so sústavou ostrovčekov. V parku sa nachádza aj unikátny Minaret, postavený na prelome 18. a 19. storočia, ktorý slúži ako vyhliadková veža ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátna kolekcia histórie, a prírody. Lednice ponúka rôzne . Ponúka aj dobré a ochotnú obsluhu.

Lednice is located in South , near Břeclav. is part of the so-called Lednice- Complex. The complex includes the Malawi Aquarium, Castle Greenhouse, Hunting Lodge, Minaret, Temple, Fishpond Chateau, New Court, Border Chateau, Temple of the Three Graces, John’s Castle, Obelisk, Rendezvous (unesco-.cz), Grotto – artificial cave, Aqueduct and Romantic Cave, the New Court agricultural building, the sculpture of the Greek goddesses Three Graces, St. Hubert’s Chapel, Diana’s Temple (Rendezvous), , the Valtice Castle located 8 km away, the Wine Salon, and the Colonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

The first written mention of Lednice (Izgruobi) dates back to 1222 (unesco-czech.cz). Since 1996, Lednice has been listed as a UNESCO World Heritage Site (lednice.cz). The castle’s current appearance is the result of a neo-Gothic reconstruction in the Gothic style between 1846 and 1858. Some Baroque walls were preserved. Noteworthy features include a spiral staircase in the library, a coffered ceiling made of linden wood in the Blue Hall, a tree of life relief carved from ivory, and marble fireplaces (unesco-czech.cz). The Malawi Aquarium has been part of the castle since 1993, with a total volume of 40,000 liters of aquariums and terrariums (wzd.cz).

The Lednice Castle is situated in the village of Lednice on the right bank of the Dyje River. It is one of the most beautiful heritage complexes in the Czech Republic. In 1996, it was inscribed on the UNESCO World Heritage List (Martina Haratíková). The Lednice Castle is an architectural gem that has evolved over the centuries. Originally a Gothic castle, it was transformed into a Baroque residence in the 17th century and underwent several modifications. In the 19th century, it was rebuilt in a romantic style. The castle is a symbol of luxury and elegance, renowned for its rich neo-Gothic decorations. The interiors feature magnificent state rooms with carved ceilings and luxurious furnishings. The castle also includes an extensive 19th-century greenhouse, home to exotic plants from around the world. The interiors offer opulent halls, exquisite furniture, and art collections. A unique feature is the Minaret, built at the turn of the 18th and 19th centuries, adding an exotic touch with its tower-like structure.

The entire complex encompasses a vast park spanning over 200 hectares, one of the largest landscaped parks in . It inspires with its diverse styles, ranging from an English park to a romantic garden. It features both artificial and natural lakes, bridges, and pavilions. The English park connects to the castle complex with a collection of plants and trees from four continents. It is integrated with the surrounding landscape and is open to the public year-round. In the past, the area was frequently flooded by the Dyje River, prompting the construction of a large pond with a system of islands. The park also houses the unique Minaret, which serves as a lookout tower ((Martia Kluchová). The entire complex is a unique blend of history, culture, and nature. The town of Lednice offers various cultural events as well as excellent cuisine and friendly service.

Lednice liegt in Südmähren, nahe Břeclav. Es gehört zum sogenannten Lednice-Valtice-Areal. Zum Areal gehören das Malawi-Aquarium, das Schlossgewächshaus, das Jagdschlösschen, das Minarett, der Apollontempel, das Teichschlösschen, der Neue Hof, das Grenzschlösschen, der Tempel der drei Grazien, die Johannisburg, der Obelisk, das Rendezvous (unesco-czech.cz), die Grotta – eine künstliche Höhle, das Aquädukt und eine romantische Höhle, das landwirtschaftliche Gebäude Neuer Hof, die Skulptur der griechischen Göttinnen Drei Grazien, die Hubertuskapelle, der Dianatempel (Rendezvous), der Belvedere, das 8 km entfernte Schloss Valtice, der Weinsalon und die Kolonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

Die erste schriftliche Erwähnung von Lednice (Izgruobi) stammt aus dem Jahr 1222 (unesco-czech.cz). Seit 1996 ist Lednice in der Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes eingetragen (lednice.cz). Das heutige Aussehen des Schlosses entstand durch einen neugotischen Umbau im Stil der Gotik in den Jahren 1846–1858. Ein Teil der barocken Mauern blieb erhalten. Besonders sehenswert sind die Wendeltreppe in der Bibliothek, die Kassettendecke aus Lindenholz im Blauen Saal, das Lebensbaumrelief aus Elfenbein und die Marmorkamine (unesco-czech.cz). Das Malawi-Aquarium ist seit 1993 Teil des Schlosses, mit einem Gesamtvolumen von 40.000 Litern Aquarien und Terrarien (wzd.cz).

Das Schloss Lednice befindet sich im Dorf Lednice am rechten Ufer der Thaya. Es gehört zu den schönsten Denkmalkomplexen in der Tschechischen Republik. 1996 wurde es in die UNESCO-Welterbeliste aufgenommen (Martina Haratíková). Das Schloss Lednice ist ein architektonisches Juwel, das sich im Laufe der Jahrhunderte verändert hat. Ursprünglich eine gotische , wurde es im 17. Jahrhundert in ein barockes Schloss umgebaut und im 19. Jahrhundert in romantischem Stil umgestaltet. Das Schloss ist ein Symbol für und Eleganz, bekannt für seine reiche neugotische Dekoration.

Die Innenräume bieten prächtige Repräsentationsräume mit geschnitzten Decken und luxuriöser Möblierung. Teil des Schlosses ist auch ein ausgedehntes Gewächshaus aus dem 19. Jahrhundert, das exotische Pflanzen aus der ganzen Welt beherbergt. Die Innenräume präsentieren prunkvolle Säle, wertvolle Möbel und Kunstsammlungen. Einzigartig ist das Minarett, das Ende des 18. und Anfang des 19. Jahrhunderts erbaut wurde und als Aussichtsturm dient.

Das gesamte Areal umfasst einen weitläufigen Park mit über 200 Hektar, einer der größten Landschaftsparks Europas. Er inspiriert durch seinen vielseitigen Stil, von einem englischen Garten bis hin zu einem romantischen Park. Es gibt sowohl künstliche als auch natürliche Seen, Brücken und Pavillons. Der englische Park grenzt an das Schlossgelände und enthält eine Sammlung von Pflanzen und Bäumen aus vier Kontinenten. Das Gelände ist in die umliegende Landschaft integriert und das ganze Jahr über für die Öffentlichkeit zugänglich. In der Vergangenheit wurde das Gebiet häufig von der Thaya überflutet, weshalb die Besitzer einen großen Teich mit einem System von Inseln anlegen ließen. Der Park enthält auch das einzigartige Minarett, das als Aussichtsturm dient ((Martia Kluchová). Das gesamte Areal ist eine einzigartige Kombination aus Geschichte, Kultur und Natur. Die Stadt Lednice bietet verschiedene kulturelle Veranstaltungen sowie ausgezeichnete Küche und freundlichen Service.

Lednice se nacházejí na jižní Moravě, nedaleko od Břeclavi. Patří do tzv. Lednicko-valtického areálu. Součástí areálu jsou Akvárium Malawi, Zámecký skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám tří grácií, , Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umělá jeskyně, Akvadukt a romantická jeskyně, hospodářská stavba Nový dvůr, sousoší řeckých bohyň Tři Grácie, Kaple svatého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdálený zámek Valtice, Salón vín a Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

První písemná zmínka o Lednicích (Izgruobi) pochází z roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 jsou Lednice zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (lednice.cz). Současnou podobu dal zámku novogotický přestavba ve stylu gotiky v letech 1846–1858. Část barokních zdí byla zachována. Za pozornost stojí spirálové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále, reliéf stromu života ze slonoviny a mramorové (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi je součástí zámku od roku 1993, celkový objem akvárií a terárií činí 40 000 litrů (wzd.cz).

Lednický zámek se nachází v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje. Patří mezi nejkrásnější památkové komplexy v České republice. V roce 1996 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámek je klenotem architektury, který se měnil během staletí. Původně gotický hrad byl v 17. století přestavěn do barokní podoby a v 19. století do romantického stylu. Zámek je symbolem luxusu a elegance, známý bohatou novogotickou výzdobou. Interiéry nabízí nádherné reprezentační sály s vyřezávanými a luxusním mobiliářem. Součástí zámku je také rozsáhlý skleník z 19. století, který ukrývá exotické rostliny z celého světa.

Interiéry nabízejí honosné sály, vzácný nábytek a umělecké sbírky. Unikátní je Minaret, postavený na přelomu 18. a 19. století, který slouží jako vyhlídková věž. Celý areál tvoří rozsáhlý park o více než 200 hektarech, jeden z nejrozsáhlejších krajinářských parků v Evropě. Inspirován různorodými styly, od anglického parku po romantickou zahradu, obsahuje umělá i přirozená jezera, mosty a pavilony. Anglický park přiléhá k zámku a obsahuje sbírku rostlin a dřevin ze čtyř kontinentů. Areál je veřejnosti přístupný celoročně. V minulosti býval často zaplavován řekou Dyjí, a proto majitelé nechali vybudovat velký rybník se systémem ostrůvků. Park obsahuje i unikátní Minaret, který slouží jako rozhledna ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátní spojení historie, kultury a přírody. Město Lednice nabízí různé kulturní akce, vynikající gastronomii a přívětivou obsluhu.

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Hrady, Ľudská príroda, Poľsko, Umenie, Vodné nádrže, Stavby, Fotografie

Hrad Niedzica nad Czorstynskou vodnou nádržou

skala
Hits: 2559

, ktorý je nazývaný aj Dunajec, bol centrom dunajeckého panstva. Horný hrad postavili v prvej štvrtine 14. storočia. Začiatkom 16. storočia bol postavený stredný hrad a v roku 1601 dolný hrad s obrannými múrmi. Postavený bol vápencovej skale 75 metrov nad hladinou Dunajca. Hrad bol stáročia pevnosťou a sídlom uhorským. Iba počas krátkeho obdobia sa dostal do poľských rúk. Dnes je hrad jedným z najzachovalejších v Európe. Dnes sa odzrkadľuje v Czorstynskej priehrade (spisskastaraves.sk). Vďaka Čorstínskej vodnej nádrži sú tu výborné podmienky pre vodnú turistiku, , požičiavajú sa tu vodné , , , . Premávajú tu pre turistov dáma a (Informačná tabuľa).

Na opačnom brehu sú hradu (spisskastaraves.sk). Slovenský názov pre hrad je (krajinou.sk).  vznikol pravdepodobne v 14. storočí. V roku 1790 zachvátil hrad požiar od blesku. Od roku sú 1996 sú pozostatky sprístupnené návštevníkom. Z hornej časti je vyhliadka na vodnú nádrž, , , (Informačná tabuľa).

Castle, also known as Castle, served as the center of the Dunajec domain. The Upper Castle was constructed in the quarter of the 14th century. In the early 16th century, the Middle Castle was built, followed by the Lower Castle with its defensive walls in 1601. Perched on a limestone 75 meters above the Dunajec River, the castle served as a stronghold and a residence for Hungarian nobility for centuries. only briefly fell into Polish hands. Today, the castle stands as one of the best-preserved in and is reflected in the waters of the Reservoir (spisskastaraves.sk). Thanks to the reservoir, there are excellent conditions here for water tourism, yachting, and the rental of water bicycles, boats, canoes, and gondolas. Tourist boats such as the White Lady and Harnaś operate here (Information Board).

On the opposite bank are the ruins of Czorsztyn Castle (spisskastaraves.sk). The Slovak name for the castle is Nedeca (krajinou.sk). Czorsztyn Castle likely originated in the 14th century. In 1790, a lightning strike caused a fire that ravaged the castle. Since 1996, the castle ruins have been open to visitors. From the upper part, there is a viewpoint overlooking the reservoir, Nedeca Castle, the Tatras, and the Pieniny Mountains (Information Board).

Zamek Niedzica, znany także jako Zamek Dunajec, pełnił funkcję centrum obszaru Dunajec. Górny Zamek został zbudowany w pierwszej ćwiartce XIV wieku. Na początku XVI wieku wzniesiono Środkowy Zamek, a w 1601 roku Dolny Zamek z murami obronnymi. Usytuowany na wapiennej skale 75 metrów nad poziomem rzeki Dunajec, zamek był przez wieki warownią i siedzibą węgierskiej szlachty. Tylko przez krótki okres znalazł się w rękach polskich. Dziś zamek jest jednym z najlepiej zachowanych w Europie i odzwierciedla się w wodach Zbiornika Czorsztyńskiego (spisskastaraves.sk). Dzięki zbiornikowi są tu doskonałe warunki do turystyki wodnej, żeglarstwa oraz wypożyczania rowerów wodnych, łodzi, kajaków i gondoli. Działają tu również statki turystyczne, takie jak Biała Dama i Harnaś (Tablica informacyjna).

Po przeciwnej stronie brzegu znajdują się ruiny Zamku Czorsztyn (spisskastaraves.sk). Słowacka nazwa zamku to Nedeca (krajinou.sk). Zamek Czorsztyn powstał prawdopodobnie w XIV wieku. W 1790 roku uderzenie pioruna spowodowało pożar, który strawił zamek. Od 1996 roku ruiny zamku są otwarte dla zwiedzających. Z górnej części jest punkt widokowy na zbiornik, zamek Nedeca, Tatry i Góry Pienińskie (Tablica informacyjna).

Príroda, Živočíchy, Zoologické záhrady, Vtáky, Organizmy, Fotografie, Plazy, Drsnokožce

ZOO Olomouc

skala
Hits: 6447

je otvorená pre od roku 1956 (zoo-olomouc.cz). Založená bola 31.03.1952 (Wikipedia CS).  ploche 42.5 hektára sa nachádza asi 400 druhov zvierat. Z vyhliadkovej 32 metrov vysokej možno pozorovať okolie Olomoucu, okrem iného aj neďalekú baziliku na Svatém Kopečku.  spolupracuje so od roku 1985 (zoo-olomouc.cz).

ZOO Olomouc has been open to the public since 1956 (zoo-olomouc.cz). Established on 31, 1952 ( CS), spans 42.5 hectares and is home to approximately 400 animal species. From the 32-meter-high lookout tower, visitors can enjoy views of Olomouc, including the nearby basilica on Svatý . ZOO Olomouc has collaborated with ZOO Opole since 1985 (zoo-olomouc.cz).

ZOO Olomouc je otevřená pro veřejnost od roku 1956 (zoo-olomouc.cz). Založena byla 31.03.1952 (Wikipedia CS). Na ploše 42,5 hektaru se nachází asi 400 druhů zvířat. Z vyhlídkové věže vysoké 32 metrů lze pozorovat okolí Olomouce, včetně nedaleké na Svatém Kopečku. ZOO Olomouc spolupracuje se ZOO Opole od roku 1985 (zoo-olomouc.cz).

Krajina, Zahraničie, Obce, Rakúsko, Fotografie, Zahraničné obce, Rakúske obce

Berg a Königswarte

skala
Hits: 2857

Obec je obec Dolného Rakúska v okrese Bruck an der Leitha v nadmorskej výške 154 metrov nad morom (Wikipedia) úpätí vrchu (gemeindeberg.at). Chorvátsky názov pre obec je . Na ploche 9.47 km2 tu žije 757 obyvateľov. Neďaleko sa nachádza Bratislava, resp. jej miestna časť Petržalka. Do roku 1996 tvorila s obcou jednu obec . Je obľúbeným cieľom cyklistov (Wikipedia). Berg sa označuje za agrárnu a vinohradnícku obec (gemeindeberg.at).

Prví usadlíci, ktorí položili boli z Bavorska v roku 800. Obec ležala aj v minulosti na pohraničí, veľakrát bola zničená, a znovu vybudovaná (gemeindeberg.at). Prvá písomná zmienka o obci je z roku 862 pod pomenovaním . Nachádza sa tu – morový stĺp, ktorý stojí na bývalom okraji obce, na hranici s Burgenlandom, čo bola v minulosti hranica medzi Rakúskom a Uhorskom. Bol pravdepodobne postavený na pamiatku morovej epidémie z roku 1679 (Wikipedia).

Königswarte – je východnou časťou Hundsheimských vrchov. Nachádza sa tu vyhliadková veža (gemeindeberg.at). Leží v nadmorskej výške 344 metrov nad morom. Má výšku 22.7 metra. Vyhliadková plošina je vo výške 19.2 metra. Hore vedie 120 schodov (Róbert Pintér), stojí tu od roku 2001 (citylife.sk). Od roku 1958 sa tu nachádza vojenský objekt. Za čias Habsburgovcov Königswarte slúžila ako pozorovateľňa. Medzi obcami Kittsee, Berg, tu nechávali  pochodovať vojsko a organizovali . Napr. I., ale aj (Róbert Pintér).

The village of Berg is a municipality in Lower in the Bruck an der Leitha district at an elevation of 154 meters above sea level () at the foot of the Königswarte mountain (gemeindeberg.at). The Croatian name for the village is Pierga. With an area of 9.47 km2, is home to 757 inhabitants. Nearby is Bratislava, specifically its district . Until 1996, it formed a single municipality with the village of Wolfsthal called Wolfsthal-Berg. It is a popular destination for cyclists (Wikipedia). Berg is known as an agricultural and viticultural community (gemeindeberg.at).

The settlers who laid the foundations of the village came from Bavaria in 800. The village has a history of being on the border, often destroyed, and rebuilt again (gemeindeberg.at). The first written mention of the village dates back to 862 under the name Pagus ad Pergo. There is a column of Saint Mary – a plague column located on the former edge of the village, on the border with , which used to be the border between Austria and Hungary. It was probably built in memory of the plague epidemic of 1679 (Wikipedia).

Königswarte – is the eastern part of the Mountains. There is an observation tower here (gemeindeberg.at). It is located at an altitude of 344 meters above sea level. The tower has a height of 22.7 meters. The observation platform is at a height of 19.2 meters. There are 120 stairs leading to the top (Róbert Pintér), and it has been standing here since 2001 (citylife.sk). Since 1958, a military facility has been located here. During the era, Königswarte served as an observation point. Habsburgs used to parade their troops and organize military reviews between the villages of Kittsee, Berg, and Bratislava. For example, Emperor Francis I and even Napoleon (Róbert Pintér).

Die Gemeinde Berg ist eine Gemeinde in im Bezirk Bruck an der Leitha auf einer Höhe von 154 Metern über dem Meeresspiegel (Wikipedia) am Fuße des Berges Königswarte (gemeindeberg.at). Der kroatische Name für die Gemeinde lautet Pierga. Mit einer Fläche von 9,47 km2 leben hier 757 Einwohner. In der Nähe befindet sich Bratislava, genauer gesagt der Stadtteil Petržalka. Bis 1996 bildete sie zusammen mit der Gemeinde Wolfsthal eine Gemeinde namens Wolfsthal-Berg. Es ist ein beliebtes Ziel für Radfahrer (Wikipedia). Berg gilt als landwirtschaftliche und weinbauliche Gemeinde (gemeindeberg.at).

Die ersten Siedler, die die Grundlagen des Dorfes legten, kamen im Jahr 800 aus Bayern. Das Dorf hat eine Geschichte an der Grenze, oft zerstört und wieder aufgebaut worden zu sein (gemeindeberg.at). Die erste schriftliche Erwähnung des Dorfes stammt aus dem Jahr 862 unter dem Namen Pagus ad Pergo. Es gibt eine Säule der Heiligen Maria – eine Pest-Säule am ehemaligen Rand des Dorfes, an der Grenze zu Burgenland, die früher die Grenze zwischen und Ungarn bildete. Sie wurde wahrscheinlich zum Gedenken an die Pestepidemie von 1679 errichtet (Wikipedia).

Königswarte – ist der östliche Teil des Hundsheim-Gebirges. Hier gibt es einen Aussichtsturm (gemeindeberg.at). Er befindet sich auf einer Höhe von 344 Metern über dem Meeresspiegel. Der Turm hat eine Höhe von 22,7 Metern. Die Aussichtsplattform befindet sich in einer Höhe von 19,2 Metern. Es gibt 120 Stufen, die nach oben führen (Róbert Pintér), und er steht hier seit 2001 (citylife.sk). Seit 1958 befindet sich hier eine Militäreinrichtung. Während der Habsburgerzeit diente die Königswarte als Beobachtungspunkt. Die Habsburger ließen ihre Truppen zwischen den Dörfern Kittsee, Berg und Bratislava aufmarschieren und organisierten militärische Paraden. Zum Beispiel Kaiser Franz I. und sogar Napoleon (Róbert Pintér).

,