Príroda, Rastliny, Organizmy, Fotografie

Botanická záhrada v Bratislave

skala
Hits: 2746

Botanická záhrada Univerzity Komenského (UK) v Bratislave je významným vedecko-pedagogickým pracoviskom, nachádza sa na Botanickej ulici 3 v mestskej časti Karlova Ves, neďaleko Dunaja (sk.wikipedia.org). Založená bola v roku 1942 (uniba.sk) z iniciatívy profesora Františka Nábělka (sk.wikipedia.org). Pre výstavbu bol vybratý pozemok okolo vily Lanfranconi o rozlohe 6.6 ha, ktorý mal vďaka Vydrici zdroj . Skleníky a zavlažovací systém boli postavené po roku 1945. Záhrada je pracoviskom Univerzity Komenského, ktorého poslaním je aj udržovať a rozširovať zbierky živých rastlín. V spolupráci s inými organizáciami poriada . Pokusne sa v Botanickej záhrade aklimatizujú rôzne druhy rastlín. Teplomilná vegetácia pestovaná v skleníkoch vzbudzuje najväčší záujem verejnosti (uniba.sk). V expozíciach rastie viac ako 5 000 druhmi rastlín, okrem iného aj rozárium s rozlohou 0,5 hektára, kde návštevníci môžu obdivovať takmer 150 prevažne novošľachtených odrôd ruží (slovakia.travel).

Botanická záhrada je otvorená pre verejnosť od 1. apríla do 31. októbra, od 9-tej do 18-tej. Nachádza sa na Botanickej ulici 3 v Bratislave. (uniba.sk). Nájsť v nej možno tieto expozície skleníkové: austrálsky skleník, palmový skleník, kaktusový skleník, skleník úžitkových rastlín, Viktóriový skleník s vlhkomilnou a teplomilnou tropickou a subtropickou flórou. A vonkajšie: rozárium, andezitová skalka, vápencová skalka, travertínovo – penovcová skalka, troskovo – lávová skalka, bridlicová skalka, čadičová skalka, žulová skalka, rašelinisko, letničkové a trvalkové záhony, cudzokrajné a domáce , rododendrony a azalky, zimuvzdorné a mrazuvzdorné kaktusy, stredomorie, japonská záhrada (uniba.sk). Rozloha areálu bola zmenšená v dôsledku výstavby mosta Lanfranconi v 80 tých rokoch 20. storočia (Wikipedia).

Vzhľadom na to, že som vyštudovaný environmentalista na fakulte, ktorá je na kopci oproti a celých päť rokov štúdia som býval neďaleko, do Botanickej som chodil často. Dokonca na index sme tam mali prístup zdarma a párkrát som bol v nej aj mimo obdobia prístupu pre verejnosť. Občas som sa tam chodil učiť. V zadnej časti, pri moste Lanfranconi sa nachádza celkom romantické jazierko a kúsok od neho je priestor s húpačkami a podobnými zariadeniami pre . Za celý môjho poznania, a je to od roku 1991 už poriadne dlhá doba, môžem zodpovedne povedať, že marketing Botanickej záhrady sa blíži k nule. Nerozumiem tomu, pretože tento areál síce nie je v milosti mocných, ale určite sa dá lepšie propagovať. Občas sa tu určite investuje, veci sa udržiavajú. Keďže sem tiež chodím často fotografovať, narazil som už aj ja na to upozornenie, aby som nezarábal na fotografovaní v areáli Botanickej záhrady. Nuž, ono to ani veľmi nejde. Ledaže by som sa zameral na svadby, čo je neskutočná drina. Nie, môžete byť radi za promo, za to, že si niekto cení vašu prácu a prácu vašich predchodcov a dokáže a chce ju propagovať aspoň týmto spôsobom. Želám Botanickej záhrade, aby kompetentní radikálne zmenili prístup k tejto potenciálne skvelej inštitúcii aj z hľadiska cestovného ruchu.

Zoznam druhov (316)

Acer (8)

  1. Acer circinatum
  2. Acer davidii
  3. Acer palmatum
  4. Acer palmatum ‚Aureum‘
  5. Acer palmatum ‚Dissectum‘
  6. Acer platanoides
  7. Acer platanoides ‚Drummondii‘
  8. Acer platanoides ‚Prinz Handjery‘

Aloe (6)

  1. Aloe arborescens
  2. Aloe bellatula
  3. Aloe juvenna
  4. Aloe variegata
  5. Aloe vera
  6. Aloe viguieri

Aquilegia (4)

  1. Aquilegia caerulea
  2. Aquilegia vulgaris
  3. Aquilegia vulgaris ‚Black Barlow‘
  4. Aquilegia vulgaris ‚Nora Barlow‘

A (35)

  1. Abies nordmanniana
  2. Acacia erioloba
  3. Actinidia kolomikta
  4. Adiantum capillus-veneris
  5. Aechmea fasciata variegata
  6. Aegopodium podagraria ‚Variegatum‘
  7. Aesculus parviflora
  8. Aesculus × carnea
  9. Aethionema grandiflorum
  10. Agave parryi
  11. Agave victoriae-reginae
  12. Aglaonema commutatum
  13. Albizia julibrissin
  14. Alchemilla arvensis
  15. Allium schoenoprasum
  16.  Alyssum montanum
  17. Amelanchier × lamarckii
  18. Ananas comosus
  19. Anemone nemorosa
  20. Anemone sylvestris
  21. Antirrhinum majus
  22. Araucaria araucana
  23. Aristolochia macrophylla
  24. Armeria maritima
  25. Asparagus setaceus
  26. Asplenium scolopendrium
  27. Asplenium trichomanes
  28. Aster alpinus
  29. Aster amellus
  30. Astragalus monspessulanus
  31. Athyrium niponicum
  32. Athyrium niponicum ‚Pictum‘
  33. Aubrieta deltoidea
  34. Aucuba japonica ‚Variegata‘
  35. Aurinia saxatilis

Begonia (3)

  1. Begonia coccinea
  2. Begonia cucullata
  3. Begonia grandis

Berberis (4)

  1. Berberis aquifolium
  2. Berberis japonica
  3. Berberis julianae
  4. Berberis thunbergii

B (3)

  1. Betula papyrifera
  2. Bougainvillea glabra
  3. Buxus sempervirens

Carex (5)

  1. Carex acuta
  2. Carex elata
  3. Carex humilis
  4. Carex morrowii
  5. Carex ornithopoda

Cornus (4)

  1. Cornus alba ‚Elegantissima‘
  2. Cornus controversa
  3. Cornus controversa ‚Variegata‘
  4. Cornus florida

Cotoneaster (3)

  1. Cotoneaster acutifolius
  2. Cotoneaster dammeri
  3. Cotoneaster salicifolius

C (26)

  1. Caladium bicolor
  2. Callicarpa japonica
  3. Callistemon viminalis
  4. Catalpa bignonioides ‚Aurea‘
  5. Catalpa ovata
  6. Cedrus atlantica
  7. Cedrus atlantica ‚Glauca‘
  8. Cerastium tomentosum
  9. Cissus discolor
  10. Citrus trifoliata
  11. Cleistocactus strausii
  12. Clematis ‚General Sikorski‘
  13. Clematis ‚Niobe‘
  14. Clerodendrum speciosissimum
  15. Clerodendrum thomsoniae
  16. Codiaeum variegatum
  17. Codiaeum variegatum ‚Petra‘
  18. Colletia paradoxa
  19. Corydalis ochroleuca
  20. Crataegus persimilis
  21. Crossandra infundibuliformis
  22. Cryptanthus bahianus
  23. Cryptomeria japonica
  24. Cupressus sempervirens
  25. Cymbalaria muralis
  26. Cytisus scoparius

Dianthus (3)

  1. Dianthus deltoides
  2. Dianthus gratianopolitanus
  3. Dianthus plumarius

D (6)

  1. Delosperma nubigenum
  2. Deutzia scabra
  3. Dieffenbachia seguine
  4. Diospyros lotus
  5. Dracaena marginata ‚Tricolor‘
  6. Dryopteris filix-mas

Euphorbia (4)

  1. Euphorbia cooperi
  2. Euphorbia milii
  3. Euphorbia myrsinites
  4. Euphorbia polychroma

E (10)

  1. Echinocactus grusonii
  2. Echinopsis pachanoi
  3. Echinopsis terscheckii
  4. Elaeagnus pungens
  5. Elaeagnus pungens ‚Maculata‘
  6. Epipremnum aureum ‚Marble Queen‘
  7. Erica carnea
  8. Eriocapitella hupehensis
  9. Eucharis grandiflora
  10. Euonymus fortunei

F (9)

  1. Fagus sylvatica ‚Purpurea‘
  2. Festuca glauca
  3. Festuca scabriculmis
  4. Ficus benjamina
  5. Ficus benjamina ‚Variegata‘
  6. Fraxinus angustifolia
  7. Fraxinus ornus
  8. Fuchsia hatschbachii
  9. Fuchsia magellanica

Geranium (3)

  1. Geranium macrorrhizum
  2. Geranium phaeum
  3. Geranium sanguineum

G (10)

  1. Galatella sedifolia
  2. Gasteraloe ‚Flow‘
  3. Gasteria bicolor
  4. Genista tinctoria
  5. Geum coccineum
  6. Gleditsia triacanthos
  7. Globularia cordifolia
  8. Guzmania lingulata
  9. Guzmania monostachia
  10. Gypsophila repens

Hosta (4)

  1. Hosta ‚Golden Tiara‘
  2. Hosta ‚Undulata Albomarginata‘
  3. Hosta plantaginea
  4. Hosta sieboldiana

Hydrangea (4)

  1. Hydrangea arborescens
  2. Hydrangea macrophylla
  3. Hydrangea quercifolia
  4. Hydrangea serrata

Hypericum (4)

  1. Hypericum olympicum
  2. Hypericum perfoliatum
  3. Hypericum polyphyllum
  4. Hypericum reptans

H (7)

  1. Hamamelis mollis
  2. Hamamelis virginiana
  3. Heleborus lividus
  4. Helianthemum nummularium
  5. Heliconia rostrata
  6. Houttuynia cordata
  7. Hyacinthoides non-scripta

CH (2)

  1. Chamaecyparis obtusa
  2. Chondrostoma amphibium

I (3)

  1. Iris germanica
  2. Iris sibirica
  3. Isopyrum thalictroides

J (4)

  1. Jasminum nudiflorum
  2. Juniperus horizontalis
  3. Juniperus scopulorum
  4. Justicia carnea

K (1)

  1. Kolkwitzia amabilis

L (13)

  1. Lamprocapnos spectabilis
  2. Larix kaempferi
  3. Larix laricina
  4. Liatris spicata
  5. Linum flavum
  6. Liquidambar styraciflua
  7. Liriodendron tulipifera
  8. Lobelia erinus
  9. Lobularia maritima
  10. Lonicera ligustrina
  11. Lupinus perennis
  12. Lupinus polyphyllus
  13. Lysimachia nummularia

M (6)

  1. Magnolia denudata
  2. Magnolia liliiflora
  3. Malephora crocea
  4. Melaleuca bracteata
  5. Mertensia alpina
  6. Moricandia arvensis

Nymphaea (3)

  1. Nymphaea alba
  2. Nymphaea nouchali
  3. Nymphaea rubra

N (2)

  1. Nelumbo nucifera
  2. Nerium oleander

O (3)

  1. Odontonema strictum
  2. Opuntia phaeacantha
  3. Osmunda regalis

Pinus (3)

  1. Pinus cembra
  2. Pinus mugo
  3. Pinus strobus

Prunus (4)

  1. Prunus laurocerasus ‚Castlewellan‘
  2. Prunus padus
  3. Prunus serotina
  4. Prunus × yedoensis

P (28)

  1. Pachystachys lutea
  2. Panicum virgatum
  3. Papaver cambricum
  4. Papaver nudicaule
  5. Parthenocissus quinquefolia
  6. Parthenocissus tricuspidata
  7. Paulownia tomentosa
  8. Pelophylax ridibundus
  9. Phedimus kamtschaticus
  10. Phedimus spurius
  11. Philodendron bipinnatifidum
  12. Phlox divaricata
  13. Phlox subulata
  14. Physocarpus opulifolius
  15. Picea laxa
  16. Picea orientalis
  17. Pilea cadierei
  18. Pistacia chinensis
  19. Plantago media
  20. Polypodium vulgare
  21. Polypodium × mantoniae
  22. Polyscias filicifolia
  23. Polyscias fruticosa
  24. Polystichum setiferum
  25. Portulacaria afra
  26. Potentilla fruticosa
  27. Primula japonica
  28. Pyracantha coccinea

Quercus (3)

  1. Quercus bicolor
  2. Quercus palustris
  3. Quercus velutina

Rhododendron (12)

  1. Rhododendron balfourianum
  2. Rhododendron calendulaceum
  3. Rhododendron catawbiense
  4. Rhododendron irroratum
  5. Rhododendron kaempferi
  6. Rhododendron kiusianum Makino
  7. Rhododendron luteum
  8. Rhododendron maximum
  9. Rhododendron ponticum
  10. Rhododendron roseum
  11. Rhododendron simsii
  12. Rhodothamnus chamaecistus

Rosa (5)

  1. Rosa chinensis
  2. Rosa foetida
  3. Rosa lucieae
  4. Rosa pendulina
  5. Rosa × odorata

R (2)

  1. Robinia hispida
  2. Ruta graveolens

Saxifraga (4)

  1. Saxifraga paniculata
  2. Saxifraga rotundifolia
  3. Saxifraga valdensis
  4. Saxifraga × arendsii

Sedum (8)

  1. Sedum acre
  2. Sedum album
  3. Sedum forsterianum
  4. Sedum forsterianum ‚Angelina‘
  5. Sedum hispanicum
  6. Sedum kamtschaticum
  7. Sedum sexangulare
  8. Sedum spurium

Silene (4)

  1. Silene dioica
  2. Silene saxifraga
  3. Silene viscaria
  4. Silene vulgaris

Syringa (3)

  1. Syringa meyeri ‚Palibin‘
  2. Syringa villosa
  3. Syringa vulgaris

S (18)

  1. Sagina procumbens
  2. Salix integra ‚Hakuro Nishiki‘
  3. Salix purpurea
  4. Salvia officinalis
  5. Santolina chamaecyparissus
  6. Saponaria ocymoides
  7. Sciadopitys verticillata
  8. Sempervivum montanum
  9. Senecio serpens
  10. Spartium junceum
  11. Spathiphyllum blandum
  12. Spiraea japonica
  13. Spiraea thunbergii
  14. Stipa tenuissima
  15. Stromanthe sanguinea ‚Triostar‘
  16. Symphyotrichum ericoides
  17. Symphytum orientale
  18. Syngonium podophyllum

Thymus (3)

  1. Thymus praecox
  2. Thymus serpyllum
  3. Thymus vulgaris

Tilandsia (6)

  1. Tilandsia capitata
  2. Tillandsia bergeri
  3. Tillandsia brachycaulos
  4. Tillandsia festucoides
  5. Tillandsia ionantha
  6. Tillandsia usneoides

T (3)

  1. Thuja occidentalis
  2. Thujopsis dolabrata
  3. Trollius europaeus

U (1)

  1. Ulmus × hollandica

Veronica (3)

  1. Veronica brachysiphon
  2. Veronica chamaedrys
  3. Veronica spicata

V (2)

  1. Viburnum opulus
  2. Viburnum rhytidophyllum

W (1)

  1. Weigela florida

Z (1)

  1. Zanthoxylum bungeanum

The Botanical Garden of Comenius University (UK) in is an important scientific and educational institution. It is located at Botanická Street 3 in the Karlova Ves district, near the Danube River (sk.wikipedia.org). It was founded in 1942 (uniba.sk) on the initiative of Professor František Nábělek (sk.wikipedia.org). The chosen site for its construction was an area around the Lanfranconi Villa, covering 6.6 hectares, which had a natural water source thanks to the Vydrica stream. Greenhouses and an irrigation system were built after 1945. The garden is part of Comenius University, with a mission to maintain and expand its collection of living plants. In cooperation with other organizations, it hosts exhibitions. Various species of plants are experimentally acclimatized in the garden. Warmth-loving vegetation cultivated in the greenhouses attracts the greatest public interest (uniba.sk). The garden’s exhibitions feature more than 5,000 plant species, including a rose garden spanning 0.5 hectares, where visitors can admire nearly 150 predominantly newly cultivated varieties of roses (slovakia.travel).

The Botanical Garden is open to the public from April 1 to October 31, from 9:00 AM to 6:00 PM. It is located at Botanická Street 3 in Bratislava (uniba.sk). The greenhouse exhibitions include the Australian greenhouse, the Palm greenhouse, the Cactus greenhouse, the Useful Plants greenhouse, and the Victoria greenhouse, which houses humidity- and heat-loving tropical and subtropical flora. The outdoor exhibitions feature a rose garden, andesite rockery, limestone rockery, travertine-tufa rockery, slag-lava rockery, slate rockery, basalt rockery, granite rockery, a peat bog, annual and perennial flower beds, foreign and domestic woody plants, rhododendrons and azaleas, frost-hardy and winter-hardy cacti, Mediterranean flora, and a Japanese garden (uniba.sk). The area of the garden was reduced due to the construction of the Lanfranconi Bridge in the 1980s (Wikipedia).

Having graduated as an environmentalist from the faculty situated on the hill opposite the garden, and having lived nearby for my entire five years of study, I often visited the Botanical Garden. We had free access with our student IDs, and I occasionally visited the garden even outside the public opening period. Sometimes, I would go there to study. In the rear section, near the Lanfranconi Bridge, there is a rather romantic pond, and not far from it, an area with swings and similar playground equipment for children. Over the long period since I first got to know the garden in 1991, I can confidently say that its marketing has been nearly non-existent. I do not understand this because, although the garden is not favored by those in power, it certainly has the potential to be better promoted. There are occasional investments, and maintenance is carried out. As I frequently visit the garden for photography, I have also encountered the notice warning against earning money from photography within the garden grounds. Well, making money from photography there is not exactly easy—unless one focuses on weddings, which is an exhausting task. No, the garden should be grateful for the publicity, for people who appreciate its work and the efforts of its predecessors, and who are willing and eager to promote it in this way. I wish for the Botanical Garden that the responsible authorities would radically change their approach to this potentially outstanding institution, also from the perspective of tourism.

Die Botanischer Garten der Comenius-Universität (UK) in Bratislava ist eine bedeutende wissenschaftlich-pädagogische Einrichtung. Er befindet sich in der Botanická-Straße 3 im Stadtteil Karlova Ves, in der Nähe der Donau (sk.wikipedia.org). Der Garten wurde im Jahr 1942 auf Initiative von Professor František Nábělek gegründet (uniba.sk) (sk.wikipedia.org). Als Baugrund wurde das Gelände um die Villa Lanfranconi mit einer Fläche von 6,6 Hektar ausgewählt, das dank des Flusses Vydrica eine Wasserquelle hatte. Nach 1945 wurden Gewächshäuser und ein Bewässerungssystem errichtet. Der Garten ist eine Einrichtung der Comenius-Universität, deren Aufgabe es ist, Sammlungen lebender Pflanzen zu pflegen und zu erweitern. In Zusammenarbeit mit anderen Organisationen werden regelmäßig Ausstellungen veranstaltet. Verschiedene Pflanzenarten werden im Botanischen Garten experimentell akklimatisiert. Das größte Interesse der Öffentlichkeit weckt die wärmeliebende Vegetation, die in den Gewächshäusern kultiviert wird (uniba.sk). Die Ausstellung umfasst mehr als 5.000 Pflanzenarten, darunter einen Rosengarten mit einer Fläche von 0,5 Hektar, in dem Besucher fast 150 vorwiegend neu gezüchtete Rosensorten bewundern können (slovakia.travel).

Der Botanische Garten ist für die Öffentlichkeit vom 1. April bis zum 31. Oktober geöffnet, täglich von 9:00 bis 18:00 Uhr. Er befindet sich in der Botanická-Straße 3 in Bratislava (uniba.sk). Zu den Gewächshausausstellungen gehören: das Australische Gewächshaus, das Palmengewächshaus, das Kaktusgewächshaus, das Nutzpflanzengewächshaus und das Viktoria-Gewächshaus mit feuchtigkeits- und wärmeliebender tropischer und subtropischer Flora. Die Freilandexpositionen umfassen einen Rosengarten, einen Andesit-Felsengarten, einen Kalkstein-Felsengarten, einen Travertin-Tuffstein-Felsengarten, einen Schlacke-Lava-Felsengarten, einen Schiefer-Felsengarten, einen Basalt-Felsengarten, einen Granit-Felsengarten, ein Hochmoor, Beete mit Einjährigen und Stauden, ausländische und heimische Gehölze, Rhododendren und Azaleen, winterharte und frostresistente Kakteen, mediterrane Vegetation und einen japanischen Garten (uniba.sk). Die Fläche des Gartens wurde in den 1980er Jahren durch den Bau der Lanfranconi-Brücke verkleinert (Wikipedia).

Da ich an der Fakultät, die auf dem gegenüberliegenden Hügel liegt, Umweltwissenschaften studiert habe und während meiner gesamten fünfjährigen Studienzeit in der Nähe gewohnt habe, habe ich den Botanischen Garten oft besucht. Mit unserem Studentenausweis hatten wir kostenlosen Zugang, und ich war auch einige Male dort außerhalb der offiziellen Öffnungszeiten für die Öffentlichkeit. Gelegentlich bin ich dorthin gegangen, um zu lernen. Im hinteren Teil, in der Nähe der Lanfranconi-Brücke, befindet sich ein recht romantischer Teich, und ein Stück davon entfernt gibt es einen Bereich mit Schaukeln und ähnlichen Spielgeräten für Kinder. Während meiner gesamten Zeit, die ich den Garten kenne – und das ist seit 1991 eine recht lange Zeit –, kann ich mit gutem Gewissen sagen, dass das Marketing des Botanischen Gartens praktisch nicht vorhanden ist. Ich verstehe das nicht, denn obwohl dieses Areal nicht in der Gunst der Mächtigen steht, könnte es sicher besser beworben werden. Gelegentlich wird hier sicherlich investiert, und die Anlage wird instand gehalten. Da ich den Garten auch oft zum Fotografieren besuche, bin ich ebenfalls auf den Hinweis gestoßen, dass man im Areal des Botanischen Gartens nicht mit Geld verdienen dürfe. Nun ja, das ist ohnehin nicht besonders leicht. Es sei denn, man spezialisiert sich auf Hochzeiten – was eine wahnsinnige Plackerei ist. Nein, man sollte eher dankbar sein für die Werbung, für die Tatsache, dass jemand die Arbeit der Gärtner und ihrer Vorgänger wertschätzt und bereit ist, diese zumindest auf diese Weise zu fördern. Ich wünsche dem Botanischen Garten, dass die Verantwortlichen ihren Ansatz radikal ändern und dieses potenziell großartige Institut auch im Hinblick auf den Tourismus besser unterstützen.

A Pozsonyi Comenius Egyetem (UK) Botanikus Kertje egy jelentős tudományos és oktatási intézmény. A Karlova Ves városrészben, a Botanická utca 3. szám alatt található, a Duna közelében (sk.wikipedia.org). Az intézményt 1942-ben alapították František Nábělek professzor kezdeményezésére (uniba.sk) (sk.wikipedia.org). A kert kialakítására a Lanfranconi-villa körüli, 6,6 hektáros területet választották, amely a Vydrica pataknak köszönhetően vízforrással is rendelkezett. Az üvegházakat és az öntözőrendszert 1945 után építették ki. A kert a Comenius Egyetem része, feladata a növénygyűjtemények gondozása és bővítése. Együttműködve más szervezetekkel rendszeresen rendez kiállításokat. A botanikus kertben különféle növényfajokat próbálnak akklimatizálni. A legnagyobb érdeklődést a melegigényes növények keltik, amelyeket az üvegházakban termesztenek (uniba.sk). A gyűjteményben több mint 5 000 növényfaj található, köztük egy 0,5 hektáros rózsakert, ahol a látogatók közel 150, főként újonnan nemesített rózsafajtát csodálhatnak meg (slovakia.travel).

A botanikus kert április 1-től október 31-ig tart nyitva, naponta 9:00 és 18:00 óra között. A címe: Botanická utca 3., Pozsony (uniba.sk). A következő üvegházi kiállítások találhatók itt: ausztrál üvegház, pálmaház, kaktuszház, haszonnövényeket bemutató üvegház, valamint a Viktória-ház, amely a trópusi és szubtrópusi nedvesség- és melegkedvelő növényeknek ad otthont. A kültéri kiállítások részei a rózsakert, andezit sziklakert, mészkő sziklakert, travertin-tufa sziklakert, salak-láva sziklakert, pala sziklakert, bazalt sziklakert, gránit sziklakert, tőzegláp, egynyári és évelő virágágyások, hazai és külföldi fák és cserjék, rododendronok és azáleák, télálló és fagyálló kaktuszok, mediterrán növények, valamint egy japánkert (uniba.sk). A kert területe az 1980-as években csökkent, a Lanfranconi híd építése miatt (Wikipedia).

Mivel környezetvédelmi szakemberként a szemközti dombon található karon végeztem tanulmányaimat, és öt évig a közelben laktam, gyakran látogattam a botanikus kertet. A diákigazolványunkkal ingyenes belépésre volt lehetőségünk, és néhányszor a hivatalos nyitvatartási időn kívül is bejutottam. Néha ide jártam tanulni is. A hátsó részben, a Lanfranconi híd közelében található egy romantikus kis tó, és nem messze tőle egy gyerekeknek kialakított játszótér hintákkal és más játékokkal. Az 1991 óta eltelt hosszú idő alatt – amióta ismerem ezt a helyet – felelősségteljesen kijelenthetem, hogy a botanikus kert marketingje gyakorlatilag nem létezik. Nem értem, miért van ez így, hiszen bár a kert talán nem élvezi a hatalmon lévők különösebb támogatását, mégis sokkal jobban lehetne népszerűsíteni. Időnként látszik, hogy vannak beruházások, és a karbantartás sem marad el. Mivel gyakran fotózom itt, találkoztam azzal a figyelmeztetéssel is, hogy a kert területén nem szabad kereskedelmi célú fényképezést folytatni. Nos, őszintén szólva, ebből amúgy sem könnyű megélni. Hacsak nem esküvőkre szakosodik valaki – ami pedig rendkívül fárasztó munka. Nem, inkább örülniük kellene annak, hogy valaki reklámozza őket, elismeri az ott dolgozók és elődeik munkáját, és legalább ezzel a módszerrel igyekszik népszerűsíteni a kertet. Kívánom, hogy a botanikus kert vezetése radikálisan változtasson a hozzáállásán, és ezt a potenciálisan kiváló intézményt a turizmus szempontjából is jobban támogassák.

TOP (41)

Kobercovky (78)

Skleník (67)

Skalničky (53)

Paprade (26)

Sukulenty (14)

Rododendrony (33)

Duby (28)

Rozchodníky (26)

Hortenzie (25)

Javory (24)

Driene a dráče (24)

Floxy a klinčeky (17)

Ruže (15)

Kosatce (9)

Ostrice (7)

Ihličnaté dreviny (33)

Ostatné dreviny (122)

(44)

(27)

(84)

Ostatné (142)

,

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Pravčická brána

skala
Hits: 266

Pravčická brána je prírodný útvar nachádzajúci sa v Národnom parku České Švýcarsko, neďaleko Hřensko. S rozpätím oblúka 26,5 metra a výškou otvoru 16 metrov je najväčším prírodným skalným mostom v Európe (pbrana.cz). Brána je v najslabšom mieste široká 8 metrov a hrubá 2,5 metra. Stojí na skalnom ostrohu vysokom viac než 70 metrov. Pravčická brána sa nachádza v nadmorskej výške 447 metrov a týči sa nad riekou Labe s prevýšením viac než 250 metrov (Jakub Šafránek). Pravčická brána vznikla pred približne 90 miliónmi rokov počas neskorej kriedy, keď sa more začalo ustupovať a zanechalo za sebou rozsiahle pieskovcové plošiny. Mäkkosť pieskovca umožnila rieke Labe a jej prítokom erodovať skalu (pbrana.cz). Pravčická brána vznikla v kvádrových pieskovcoch kriedového veku. Procesy zvetrávania a erózie postupne formovali tento impozantný skalný oblúk (cs.wikipedia.org). 

V roku 1826 bola pri bráne postavená krčma, ktorá slúžila návštevníkom. V roku 1881 dal knieža Edmund Clary-Aldringen postaviť neďaleko zámoček známy ako Sokolí hnízdo (Falkennest), ktorý slúžil ako hotel s 50 lôžkami (en.wikipedia.org). V minulosti bolo možné vystúpiť na samotný skalný oblúk, avšak od roku 1980 je vstup na oblúk zakázaný z dôvodu ochrany a bezpečnosti region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána bola pomerne realisticky zobrazovaná maliarmi už v 19. storočí. Preto sa dá s relatívne vysokou mierou istoty tvrdiť, že brána stojí viamenej nemenná viac ako 150 rokov. Od roku 1963 je vyhlásená za chránený prírodný výtvor (Jakub Šafránek). Vedci si tiež lámu hlavu nad tým, ako je možno, že sa Pravčická brána už dávno nezosypala. Jej skalný oblúk je príliš tenký a krehký, aby udržal záťaž svojej vlastnej váhy a rozťahovanie a zmršťovanie v závislosti od teploty. Vedci sa domnievajú, že Pravčickú bránu tvoria dve samostatné . Vďaka tomu nie je oblúk vystavená veľkému pnutiu (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána is a natural formation located in the Bohemian Switzerland National Park, near the village of Hřensko. With an arch span of 26.5 meters and an opening height of 16 meters, it is the largest natural rock bridge in Europe (pbrana.cz). The bridge is 8 meters wide at its narrowest point and 2.5 meters thick. It stands on a rocky promontory more than 70 meters high. Pravčická brána is situated at an altitude of 447 meters and rises above the Elbe River with an elevation difference of more than 250 meters (Jakub Šafránek). It was formed approximately 90 million years ago during the Late Cretaceous period when the sea began to retreat, leaving behind vast sandstone plateaus. The softness of the sandstone allowed the Elbe River and its tributaries to erode the rock (pbrana.cz). Pravčická brána developed in block sandstones of the Cretaceous period. Weathering and erosion processes gradually shaped this impressive rock arch (cs.wikipedia.org).

In 1826, an inn was built near the arch to serve visitors. In 1881, Prince Edmund Clary-Aldringen had a small castle built near the arch, known as Sokolí hnízdo (Falkennest), which served as a hotel with 50 beds (en.wikipedia.org). In the past, it was possible to climb onto the rock arch itself, but since 1980, access has been prohibited for conservation and safety reasons (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána was depicted quite realistically by painters as early as the 19th century. Therefore, it can be stated with a relatively high degree of certainty that the arch has remained more or less unchanged for more than 150 years. Since 1963, it has been declared a protected natural monument (Jakub Šafránek). Scientists are still puzzled by the fact that Pravčická brána has not collapsed yet. Its rock arch is too thin and fragile to withstand the load of its own weight and the expansion and contraction caused by temperature changes. Scientists believe that Pravčická brána consists of two separate rock formations. Thanks to this, the arch is not exposed to significant stress (ceskesvycarsko.cz).

 

Die Pravčická brána ist eine natürliche Felsformation im Nationalpark Böhmische Schweiz, nahe dem Dorf Hřensko. Mit einer Spannweite von 26,5 Metern und einer Öffnungshöhe von 16 Metern ist sie die größte natürliche Felsbrücke Europas (pbrana.cz). Die Brücke ist an ihrer schmalsten Stelle 8 Meter breit und 2,5 Meter dick. Sie steht auf einem Felsvorsprung, der mehr als 70 Meter hoch ist. Die Pravčická brána befindet sich auf einer Höhe von 447 Metern und ragt über die Elbe mit einem Höhenunterschied von mehr als 250 Metern auf (Jakub Šafránek). Sie entstand vor etwa 90 Millionen Jahren während der späten Kreidezeit, als sich das Meer zurückzog und große Sandsteinplateaus hinterließ. Die Weichheit des Sandsteins ermöglichte es der Elbe und ihren Nebenflüssen, den Felsen zu erodieren (pbrana.cz). Die Pravčická brána bildete sich in den Sandsteinblöcken der Kreidezeit. Verwitterungs- und Erosionsprozesse formten allmählich diesen imposanten Felsbogen (cs.wikipedia.org).

Im Jahr 1826 wurde in der Nähe des Bogens ein Gasthaus für Besucher errichtet. 1881 ließ Prinz Edmund Clary-Aldringen in der Nähe des Bogens ein kleines Schloss namens Sokolí hnízdo (Falkennest) errichten, das als Hotel mit 50 Betten diente (en.wikipedia.org). Früher war es möglich, auf den Felsbogen selbst zu steigen, doch seit 1980 ist der Zugang aus Naturschutz- und Sicherheitsgründen verboten (region-ceskesvycarsko.cz). Die Pravčická brána wurde bereits im 19. Jahrhundert von Malern relativ realistisch dargestellt. Daher kann mit einer hohen Wahrscheinlichkeit gesagt werden, dass der Bogen seit mehr als 150 Jahren weitgehend unverändert geblieben ist. Seit 1963 ist er als geschütztes Naturdenkmal ausgewiesen (Jakub Šafránek). Wissenschaftler rätseln noch immer darüber, warum die Pravčická brána nicht längst eingestürzt ist. Ihr Felsbogen ist zu dünn und fragil, um die Last ihres eigenen Gewichts und die durch Temperaturschwankungen verursachte Ausdehnung und Kontraktion zu tragen. Wissenschaftler vermuten, dass die Pravčická brána aus zwei separaten Felsformationen besteht. Dadurch ist der Bogen nicht einer starken Spannung ausgesetzt (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána to formacja skalna znajdująca się w Parku Narodowym Czeska Szwajcaria, niedaleko miejscowości Hřensko. Z rozpiętością łuku wynoszącą 26,5 metra i wysokością otworu 16 metrów, jest największym naturalnym mostem skalnym w Europie (pbrana.cz). Most w najwęższym miejscu ma szerokość 8 metrów i grubość 2,5 metra. Stoi na skalnym urwisku o wysokości ponad 70 metrów. Pravčická brána znajduje się na wysokości 447 metrów nad poziomem morza i wznosi się nad rzeką Łabą z przewyższeniem ponad 250 metrów (Jakub Šafránek). Powstała około 90 milionów lat temu w późnej kredzie, kiedy morze zaczęło się cofać, pozostawiając rozległe płaskowyże piaskowcowe. Miękkość piaskowca pozwoliła rzece Łabie i jej dopływom na erozję skały (pbrana.cz). Pravčická brána uformowała się w piaskowcach blokowych z okresu kredowego. Procesy wietrzenia i erozji stopniowo ukształtowały ten imponujący łuk skalny (cs.wikipedia.org).

W 1826 roku przy łuku wybudowano gospodę, która służyła turystom. W 1881 roku książę Edmund Clary-Aldringen kazał wybudować w pobliżu zamkowy budynek znany jako Sokolí hnízdo (Falkennest), który służył jako hotel z 50 miejscami noclegowymi (en.wikipedia.org). W przeszłości można było wejść na sam łuk skalny, jednak od 1980 roku dostęp został zakazany ze względów ochrony i bezpieczeństwa (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána była stosunkowo realistycznie przedstawiana przez malarzy już w XIX wieku. Dlatego można z dużą dozą pewności stwierdzić, że łuk pozostaje w dużej mierze niezmieniony od ponad 150 lat. Od 1963 roku jest uznana za chroniony pomnik przyrody (Jakub Šafránek). Naukowcy wciąż zastanawiają się, dlaczego Pravčická brána jeszcze się nie zawaliła. Jej skalny łuk jest zbyt cienki i kruchy, by utrzymać ciężar własnej masy oraz rozszerzanie i kurczenie się w zależności od temperatury. Naukowcy uważają, że Pravčická brána składa się z dwóch oddzielnych skał. Dzięki temu łuk nie jest narażony na silne naprężenia (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána je přírodní útvar nacházející se v Národním parku České Švýcarsko, nedaleko obce Hřensko. S rozpětím oblouku 26,5 metru a výškou otvoru 16 metrů je největším přírodním skalním mostem v Evropě (pbrana.cz). Most je v nejužším místě široký 8 metrů a silný 2,5 metru. Stojí na skalním ostrohu vysokém více než 70 metrů. Pravčická brána se nachází v nadmořské výšce 447 metrů a tyčí se nad řekou Labe s převýšením více než 250 metrů (Jakub Šafránek). Vznikla přibližně před 90 miliony let během pozdní křídy, kdy se moře začalo ustupovat a zanechalo za sebou rozsáhlé pískovcové plošiny. Měkkost pískovce umožnila řece Labe a jejím přítokům erodovat skálu (pbrana.cz). Pravčická brána vznikla v kvádrových pískovcích křídového věku. Procesy zvětrávání a eroze postupně formovaly tento impozantní skalní oblouk (cs.wikipedia.org).

V roce 1826 byla u brány postavena hospoda, která sloužila návštěvníkům. V roce 1881 dal kníže Edmund Clary-Aldringen postavit nedaleko brány zámeček známý jako Sokolí hnízdo (Falkennest), který sloužil jako hotel s 50 lůžky (en.wikipedia.org). V minulosti bylo možné vystoupit na samotný skalní oblouk, avšak od roku 1980 je vstup na oblouk zakázán z důvodu ochrany a bezpečnosti (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána byla poměrně realisticky zobrazována malíři již v 19. století. Proto se dá s relativně vysokou mírou jistoty tvrdit, že brána stojí víceméně neměnná více než 150 let. Od roku 1963 je vyhlášena za chráněný přírodní výtvor (Jakub Šafránek). Vědci si také lámou hlavu nad tím, jak je možné, že se Pravčická brána už dávno nezřítila. Její skalní oblouk je příliš tenký a křehký, aby udržel zátěž vlastní váhy a rozpínání a smršťování v závislosti na teplotě. Vědci se domnívají, že Pravčickou bránu tvoří dvě samostatné skály. Díky tomu není oblouk vystaven velkému pnutí (ceskesvycarsko.cz).

Reportáže, Ľudia, Reportáže zo Slovenska, Fotografie

Veľký letný karneval v Senci

skala
Hits: 4364

V Senci sa koná každoročný Veľký letný karneval. Priťahuje obyvateľov aj návštevníkov z okolitých obcí a miest, ponúkajúc zábavu, kultúru a rôznorodé aktivity pre všetky vekové kategórie.

Tento farebný a živý festival sa tradične koná posledný piatok školského roka (velkyletnykarneval.sk). Prvý ročník Veľkého letného karnevalu sa uskutočnil v roku 1996. Odvtedy sa podujatie koná pravidelne každý rok (senec.sk). Pôvodnou myšlienkou bolo vytvoriť podujatie, ktoré by spojilo obyvateľov mesta Senec a poskytlo im priestor na kreatívne vyjadrenie prostredníctvom masiek a kostýmov. Karneval začína v popoludňajších hodinách na pešej zóne v centre Senca. Účastníci v pestrofarebných maskách a kostýmoch sa zhromažďujú, aby sa zúčastnili na sprievode mestom. Sprievod vedie cez hlavné mesta a smeruje k Slnečným jazerám, kde pokračuje bohatý kultúrny program. Počas sprievodu môžu diváci vidieť rôzne tematické , tanečné súbory (slovakia.travel), divadelné predstavenia (velkyletnykarneval.sk), hudobné kapely, šermiarov, jazdcov na koňoch, zbrojnošov, mažoretiek, gajdošských súborov a ďalších umeleckých skupín. Počas celého dňa prebiehajú na rôznych miestach mesta rôzne , vrátane detských predstavení, tanečných vystúpení a hudobných koncertov (slovakia.travel).

Jedným z hlavných lákadiel karnevalu je súťaž o najlepšiu masku. Porota hodnotí originalitu, nápaditosť a prevedenie masiek. Pre sú pripravené rôzne aktivity, ako napríklad maľovanie na tvár, tvorivé dielne či hry (velkyletnykarneval.sk). Prípravy na karneval začínajú už niekoľko mesiacov pred samotným podujatím (senec.sk). Organizátori spolupracujú s miestnymi školami, kultúrnymi inštitúciami a dobrovoľníkmi, aby zabezpečili hladký priebeh akcie. Výroba masiek a kostýmov je často výsledkom spoločného úsilia rodín, priateľov či školských tried (velkyletnykarneval.sk).

Rok 2015

Po druhýkrát som zvečnil karneval v roku 2015.

Rok 2009

V Senci sa konal aj v roku 2009 „Veľký letný karneval„, tentokrát 26.6.2009. Ja som sa zúčastnil po prvý krát. Predtým som počúval o tomto karnevale samé chvály, tak som bol veľmi zvedavý. Musím povedať, že som bol nadšený a to predovšetkým kvôli dvom veciam. Po prvé videl som, že ak sa dá ľuďom priestor, tak sú tvoriví a nielen to, ale aj tvoria. Po druhé, atmosféra bola výborná, sa tešili. Tento rok pritom hrozilo, že všetci zmokneme, hodinu predtým bola zatiahnutá obloha a lialo a lialo. Asi polhodinu pred šiestou večer vykuklo a chvalabohu vykukli aj ľudia.

The Great Summer Carnival is held annually in Senec. It attracts both locals and visitors from surrounding towns and villages, offering entertainment, culture, and a variety of activities for all age groups.

This colorful and lively festival traditionally takes place on the last Friday of the school year (velkyletnykarneval.sk). The first edition of the Great Summer Carnival was held in 1996, and since then, the event has been organized annually (senec.sk). The original idea was to create an event that would bring together the residents of Senec and provide them with a platform for creative expression through masks and costumes. The carnival starts in the afternoon on the pedestrian zone in the center of Senec. Participants dressed in colorful masks and costumes gather to take part in a parade through the town. The parade route leads through the main streets and ends at Sunny Lakes, where a rich cultural program continues. Along the parade route, spectators can enjoy various themed groups, dance ensembles (slovakia.travel), theater performances (velkyletnykarneval.sk), music bands, fencers, horse riders, knights, majorettes, bagpipe groups, and other artistic performances. Throughout the day, different parts of the city host various events, including children’s performances, dance shows, and live music concerts (slovakia.travel).

One of the main attractions of the carnival is the Best Costume Competition. A jury evaluates originality, creativity, and execution of the costumes. Various activities for children are also available, such as face painting, creative workshops, and games (velkyletnykarneval.sk). Preparations for the carnival begin months in advance (senec.sk). Organizers collaborate with local schools, cultural institutions, and volunteers to ensure the smooth execution of the event. The creation of masks and costumes is often a collective effort involving families, friends, and school classes (velkyletnykarneval.sk).

Year 2015

For the second time, I captured the carnival in 2015.

Year 2009

The Great Summer Carnival was also held in Senec in 2009, on June 26, 2009. It was my first time attending. Before that, I had heard many great things about this carnival, so I was really curious. I have to say that I was thrilled, especially for two reasons.

First, I saw that when people are given space, they are creative, and not only that, but they actually create. Second, the atmosphere was amazing, and people were having fun. That year, we were worried about rain—an hour before the event, the sky was overcast, and it was pouring rain. Then, about half an hour before six in the evening, the sun came out, and thankfully, so did the people.

A Nagy Nyári Karnevál évente megrendezésre kerül Szenicen (Senec). Ez az esemény vonzza a helyieket és a látogatókat a környező falvakból és városokból, és szórakozást, kultúrát és változatos programokat kínál minden korosztály számára.

Ez a színes és élénk fesztivál hagyományosan az iskolai év utolsó péntekén kerül megrendezésre (velkyletnykarneval.sk). Az első Nagy Nyári Karnevált 1996-ban tartották, és azóta évente megrendezik (senec.sk). Az eredeti ötlet az volt, hogy összehozza Szenic lakóit, és lehetőséget biztosítson számukra a kreatív önkifejezésre maszkok és jelmezek segítségével.

A karnevál délután kezdődik Szenic sétálóövezetében. A résztvevők színes maszkokban és jelmezekben gyülekeznek, hogy felvonuljanak a városon keresztül. A felvonulás a főutcákon halad, és a Napfényes Tavaknál (Slnečné ) ér véget, ahol egy gazdag kulturális program folytatódik. A felvonulás során a nézők különféle tematikus csoportokat, tánccsoportokat (slovakia.travel), színházi előadásokat (velkyletnykarneval.sk), zenekarokat, kardvívókat, lovasokat, lovagokat, mazsoretteket, dudás együtteseket és más művészeti csoportokat láthatnak. A nap folyamán a város különböző pontjain különféle programok zajlanak, beleértve gyermekelőadásokat, táncbemutatókat és élőzenei koncerteket (slovakia.travel).

A karnevál egyik fő attrakciója a legjobb maszk versenye. A zsűri értékeli az eredetiséget, a kreativitást és a kivitelezést. A gyermekek számára különböző programok állnak rendelkezésre, például arcfestés, kézműves foglalkozások és játékok (velkyletnykarneval.sk). A karnevál előkészületei hónapokkal a rendezvény előtt kezdődnek (senec.sk). A szervezők helyi iskolákkal, kulturális intézményekkel és önkéntesekkel működnek együtt a rendezvény sikeres lebonyolítása érdekében. A maszkok és jelmezek készítése gyakran közös családi, baráti vagy iskolai osztályok együttműködésének eredménye (velkyletnykarneval.sk).

2015

Másodszor örökítettem meg a karnevált 2015-ben.

2009

A Nagy Nyári Karnevált Szenicén 2009-ben is megrendezték, méghozzá június 26-án. Ez volt az első alkalom, hogy részt vettem rajta. Korábban csak dicséreteket hallottam erről a karneválról, ezért nagyon kíváncsi voltam.

Azt kell mondanom, hogy el voltam ragadtatva, különösen két dolog miatt.

Először is láttam, hogy ha az emberek lehetőséget kapnak, akkor kreatívak, és nemcsak gondolkodnak, hanem alkotnak is. Másodszor, a hangulat fantasztikus volt, és mindenki élvezte az eseményt. Ebben az évben esőre volt kilátás – egy órával a rendezvény előtt az ég borult volt, és szakadt az eső. Aztán fél órával hat előtt kisütött a nap, és szerencsére az emberek is előbújtak.

Veliki Letnji Karneval održava se svake godine u Senci. Ovaj događaj privlači lokalne stanovnike i posetioce iz okolnih sela i gradova, nudeći zabavu, kulturu i raznovrsne aktivnosti za sve uzraste.

Ovaj šareni i živopisan festival tradicionalno se održava poslednjeg petka školske godine (velkyletnykarneval.sk). Prvi Veliki Letnji Karneval održan je 1996. godine, a od tada se organizuje svake godine (senec.sk). Originalna ideja bila je da se okupi stanovništvo Senca i omogući im prostor za kreativno izražavanje kroz maske i kostime.

Karneval počinje popodne na pešačkoj zoni u centru Senca. Učesnici obučeni u šarene maske i kostime okupljaju se kako bi učestvovali u paradi kroz grad. Parada prolazi glavnim ulicama i završava se na Suncanim Jezerima, gde se nastavlja bogat kulturni program. Tokom parade, posetioci mogu videti različite tematske grupe, plesne ansamble (slovakia.travel), pozorišne predstave (velkyletnykarneval.sk), muzičke bendove, mačevaoce, konjanike, vitezove, mažoretkinje, gajdaške ansamble i druge umetničke grupe. Tokom celog dana, na raznim mestima u gradu održavaju se brojna dešavanja, uključujući dečje predstave, plesne nastupe i muzičke koncerte (slovakia.travel).

Jedna od glavnih atrakcija karnevala je takmičenje za najbolju masku. Žiri ocenjuje originalnost, kreativnost i izradu maski. Za decu su pripremljene razne aktivnosti, poput oslikavanja lica, kreativnih radionica i igara (velkyletnykarneval.sk). Pripreme za karneval počinju nekoliko meseci unapred (senec.sk). Organizatori sarađuju sa lokalnim školama, kulturnim institucijama i volonterima kako bi osigurali uspešnu realizaciju događaja. Izrada maski i kostima često je rezultat zajedničkog truda porodica, prijatelja i školskih razreda (velkyletnykarneval.sk).

2015

Drugi put sam zabeležio karneval 2015. godine.

2009

Veliki Letnji Karneval održan je u Senci i 2009. godine, tačnije 26. juna 2009. Ovo je bilo prvi put da sam učestvovao. Pre toga sam čuo samo pohvale o ovom karnevalu, pa sam bio veoma radoznao.

Moram da kažem da sam bio oduševljen, posebno iz dva razloga.

Prvo, video sam da kada se ljudima pruži prilika, oni su kreativni, ne samo da razmišljaju, već i stvaraju. Drugo, atmosfera je bila fantastična, ljudi su se istinski zabavljali. Te godine je postojala pretnja kišom – sat vremena pre događaja, nebo je bilo prekriveno oblacima i kiša je pljuštala. Onda, pola sata pre šest uveče, sunce je zasijalo, i na sreću, pojavili su se i ljudi.

 

 

,

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Príroda, Biotopy, Fotografie

Czarny staw

skala
Hits: 302

Czarny Staw pod Rysmi, známy aj ako Čierne pleso pod Rysmi, je vysokohorské pleso nachádzajúce sa v Tatrách na juhu Poľska. Leží v nadmorskej výške 1 583 metrov, o 188 metrov vyššie ako Morské oko, nad ktorým sa nachádza. Jazero má takmer kruhový tvar s dĺžkou približne 578 metrov a šírkou 444 metrov. Jeho plocha je 20,64 hektára a maximálna hĺbka dosahuje 76,4 metra, čo z neho robí druhé najhlbšie jazero v Tatrách. Jazero je takmer úplne obklopené vysokými štítmi, z topiaceho sa snehu v okolí jazera vznikajú malé kaskády, ktoré stekajú do Morského oka a vytvárajú vodopád nazývaný Czarnostawiańska Siklawa (en.wikipedia.org). Názov „Czarny Staw“ (Čierne pleso) pochádza od tmavej v jazere. Tento tmavý odtieň je spôsobený tieňom, ktorý vrhajú okolité skalné steny, a prítomnosťou siníc, konkrétne druhu Pleurocapsa polonica (zakopane.pl) a Pleurocapsa minor (tulismanore.pl). Tieto faktory spôsobujú, že v jazere má charakteristický tmavý vzhľad (zakopane.pl). Czarny staw zvyčajne zamrzne v októbri alebo novembri a roztopí sa medzi májom a júlom. V lete sa vody pohybuje od 7 do 11,5 °C . Tienené oblasti pozdĺž brehu jazera zostávajú chladné aj počas veľmi horúceho počasia. Od roku 1883 sa pokúšali zarybniť Czarny Staw pstruhmi z Morského oka, no neúspešne. Drsné podmienky a nedostatok potravy znemožňovali pstruhom prežiť (tulismanore.pl). Czarny Staw pod Rysami je oligotrofné pleso, obsahuje len malé množstvo živín. Voda v jazere je mimoriadne priehľadná, s viditeľnosťou až do hĺbky 16,5 – 17,5 metra. Počas slnečných dní môže mať voda modrastý alebo azúrový odtieň, avšak kvôli okolitému terénu je jazero často v tieni, čo mu dodáva tmavší vzhľad (poczujmagiegor.wordpress.com). Nachádzajú sa tu vzácne druhy rastlín, ako sú Saxifraga paniculata, Agrostis alpina, Juncus triglumis, Carex lachenalii, Poa nobilis, Carex pauciflora (zakopane.atrakcje.pl).

Czarny Staw pod Rysami, also known as Black Pond below Rysy, is a high-altitude lake located in the Tatra Mountains in southern Poland. It lies at an altitude of 1,583 meters, 188 meters higher than Morskie Oko, above which it is situated. The lake has an almost circular shape, with a length of approximately 578 meters and a width of 444 meters. Its surface area is 20.64 hectares, and its maximum depth reaches 76.4 meters, making it the second deepest lake in the Tatras. The lake is almost entirely surrounded by high peaks, and small cascades form from the melting snow around the lake, flowing into Morskie Oko and creating a waterfall known as Czarnostawiańska Siklawa (en.wikipedia.org). The name „Czarny Staw“ (Black Pond) comes from the dark color of the water in the lake. This dark shade is caused by the shadow cast by the surrounding rock walls and the presence of cyanobacteria, specifically the species Pleurocapsa polonica (zakopane.pl) and Pleurocapsa minor (tulismanore.pl). These factors contribute to the lake’s characteristic dark appearance (zakopane.pl). Czarny Staw usually freezes in October or November and thaws between May and July. In summer, the water temperature ranges from 7 to 11.5°C. The shaded areas along the lake’s shore remain cool even during very hot weather. Since 1883, attempts have been made to stock Czarny Staw with trout from Morskie Oko, but without success. Harsh conditions and a lack of food made survival impossible for the fish (tulismanore.pl). Czarny Staw pod Rysami is an oligotrophic lake, meaning it contains only a small amount of nutrients. The water in the lake is exceptionally clear, with visibility up to 16.5 – 17.5 meters. On sunny days, the water can appear bluish or azure, but due to the surrounding terrain, the lake is often in the shade, giving it a darker appearance (poczujmagiegor.wordpress.com). Rare plant species can be found here, such as Saxifraga paniculata, Agrostis alpina, Juncus triglumis, Carex lachenalii, Poa nobilis, and Carex pauciflora (zakopane.atrakcje.pl).

Czarny Staw pod Rysami, znany również jako Czarny Staw pod Rysami, to wysokogórskie jezioro położone w Tatrach na południu Polski. Znajduje się na wysokości 1 583 metrów, 188 metrów wyżej niż Morskie Oko, nad którym się znajduje. Jezioro ma niemal okrągły kształt, o długości około 578 metrów i szerokości 444 metrów. Jego powierzchnia wynosi 20,64 hektara, a maksymalna głębokość sięga 76,4 metra, co czyni go drugim najgłębszym jeziorem w Tatrach. Jezioro jest niemal całkowicie otoczone wysokimi szczytami, a z topniejącego śniegu wokół jeziora powstają małe kaskady, które spływają do Morskiego Oka i tworzą wodospad zwany Czarnostawiańska Siklawa (en.wikipedia.org). Nazwa „Czarny Staw“ pochodzi od ciemnego koloru wody w jeziorze. Ten ciemny odcień jest spowodowany cieniem rzucanym przez otaczające ściany skalne oraz obecnością sinic, w szczególności gatunków Pleurocapsa polonica (zakopane.pl) i Pleurocapsa minor (tulismanore.pl). Czynniki te sprawiają, że woda w jeziorze ma charakterystyczny ciemny wygląd (zakopane.pl). Czarny Staw zwykle zamarza w październiku lub listopadzie i rozmarza między majem a lipcem. Latem temperatura wody wynosi od 7 do 11,5°C. Zacienione obszary wzdłuż brzegu jeziora pozostają chłodne nawet podczas bardzo upalnej pogody. Od 1883 roku podejmowano próby zarybienia Czarnego Stawu pstrągami z Morskiego Oka, jednak bez powodzenia. Surowe warunki i brak pożywienia uniemożliwiały rybom przetrwanie (tulismanore.pl). Czarny Staw pod Rysami jest jeziorem oligotroficznym, co oznacza, że zawiera niewielką ilość składników odżywczych. Woda w jeziorze jest wyjątkowo przejrzysta, z widocznością do 16,5 – 17,5 metra. W słoneczne dni woda może mieć niebieskawy lub lazurowy odcień, ale ze względu na otaczający teren jezioro często znajduje się w cieniu, co nadaje mu ciemniejszy wygląd (poczujmagiegor.wordpress.com). Występują tu rzadkie gatunki roślin, takie jak Saxifraga paniculata, Agrostis alpina, Juncus triglumis, Carex lachenalii, Poa nobilis i Carex pauciflora (zakopane.atrakcje.pl).

TOP

Všetky

 

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Panská skála v Kamenickom Šenove

skala
Hits: 321

Kamenický Šenov je mesto nachádzajúce sa na rozhraní dvoch chránených krajinných oblastí – Českého stredohoria a Lužických hôr. V nadmorskej výške 350 až 550 metrov nad morom. Mesto sa skladá z dvoch častí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtom približne 4 000 obyvateľov. Prvá písomná zmienka o Kamenickom Šenove pochádza z roku 1352, kde je v kronike Českej Kamenice uvedená obec nazývaná Sonov, založená prisťahovalcami z Lužice. Kamenický Šenov je svetoznámy svojou takmer tristo ročnou nepretržitou tradíciou výroby nádherných krištáľových lustrov a umeleckého skla. Prvé zmienky o miestnych sklárskych majstroch pochádzajú zo 17. storočia, keď obyvatelia začali spracovávať sklo dovážané z neďalekých sklární v Chřibskej, založenej už v roku 1414. V roku 1856 tu bola založená prvá odborná sklárska škola na svete, ktorá dodnes funguje a je najstaršou svojho druhu (kamenicky-senov.cz). Medzi najvýznamnejšie mesta patrí kostol Narodenia svätého Jána Krstiteľa, baroková stavba z rokov 1715–1718. Históriu sklárstva v meste predstavuje Sklárske múzeum Kamenický Šenov, ktoré sídli v historickom dome z roku 1770. Mesto tiež udržiava partnerské vzťahy s nemeckým mestom Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlom najväčšieho českého výrobcu lustrov a svitidiel Preciosa Lustry (Informačná tabuľa).

Národnou prírodnou pamiatkou a symbolom mesta je Panská skála, známa aj ako „kamenné varhany“. Ide o čadičovú skalu, ktorá je najnavštevovanejšou geologickou formáciou v Českej republike (en.wikipedia.org). Nachádza sa pri obci Prácheň (cs.wikipedia.org). Panská skala sa nachádza približne 80 kilometrov severne od Prahy, medzi mestami Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svojou výraznou stĺpovitou odlučnosťou. Je tvorená päť až šesťbokými čadičovými stĺpmi, ktoré dosahujú dĺžku až 12 metrov a priemer okolo 20–25 centimetrov. Tieto stĺpy sú usporiadané prevažne vertikálne, niektoré sú šikmo orientované. Celý útvar vznikol pred približne 30 miliónmi rokov počas treťohôr v dôsledku vulkanickej činnosti, keď láva chladla a kryštalizovala, čo viedlo k tvorbe týchto charakteristických stĺpov (cs.wikipedia.org). Čadičová magma vystúpila z podložia, z hĺbky väčšej než 30 km, približne pred 25 miliónmi rokmi, ale nikdy nevytiekla na povrch. Chránená pod povrchom, chladla veľmi pomaly, čím začala vznikať typická čadičová odlučnosť, ktorú je možné dnes pozorovať (kudyznudy.cz).

Ťažba čadiča na Panskej skale prebiehala od 19. storočia, čo viedlo k odhaleniu a zvýrazneniu stĺpovitej štruktúry . V roku 1895 bola vyhlásená za chránený geologický útvar, čím sa stala najstaršou geologickou rezerváciou na území Českej republiky. Napriek tomuto statusu ťažba pokračovala až do roku 1914, keď územie odkúpili miestne úrady a ťažbu definitívne zastavili. Po druhej svetovej vojne bola tohto územia ešte viac posilnená (amazingczechia.com). Dnes je Panská skala obľúbeným turistickým cieľom, pri úpätí skaly sa nachádza malé jazierko, ktoré vzniklo zaplnením bývalého lomu dažďovou vodou (ceskehory.cz). Panská skala sa stala známou aj vďaka českému filmu „Pyšná princezna“ z roku 1952, kde poslúžila ako kulisa pre niektoré scény (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov is a town located at the intersection of two protected landscape areas – the České Středohoří and the Lusatian Mountains, at an altitude of 350 to 550 meters above sea level. The town consists of two parts: Kamenický Šenov and Prácheň, with a total population of approximately 4,000 inhabitants. The first written mention of Kamenický Šenov dates back to 1352, where a settlement called Sonov, founded by settlers from Lusatia, is recorded in the chronicle of Česká Kamenice. Kamenický Šenov is world-famous for its nearly 300-year-old continuous tradition of producing magnificent crystal chandeliers and artistic glass. The first records of local glassmakers date back to the 17th century when residents began processing glass imported from nearby glassworks in Chřibská, established in 1414. In 1856, the first specialized glass school in the world was founded here, which still operates today and is the oldest of its kind (kamenicky-senov.cz).

Among the town’s most significant landmarks is the Church of the Nativity of St. John the Baptist, a Baroque building from 1715–1718. The history of glassmaking in the town is represented by the Kamenický Šenov Glass Museum, housed in a historic building from 1770. The town also maintains a partnership with the German city of Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov is home to Preciosa Lustry, the largest Czech manufacturer of chandeliers and lighting fixtures (Information board).

The national natural monument and symbol of the town is Panská skála, also known as the „Stone Organ.“ This basalt rock formation is the most visited geological site in the Czech Republic (en.wikipedia.org). It is located near the village of Prácheň (cs.wikipedia.org), about 80 kilometers north of Prague, between the towns of Kamenický Šenov and Nový Bor (amazingczechia.com). This geological phenomenon is remarkable for its distinctive columnar jointing. It consists of five- to six-sided basalt columns that reach up to 12 meters in length and have a diameter of around 20–25 cm. These columns are predominantly arranged vertically, while some are tilted. The entire formation originated about 30 million years ago during the Tertiary period due to volcanic activity when lava cooled and crystallized, forming these characteristic columns (cs.wikipedia.org). The basalt magma rose from a depth of more than 30 km approximately 25 million years ago but never reached the surface. Protected beneath the surface, it cooled very slowly, leading to the formation of the typical basaltic structure observed today (kudyznudy.cz).

Basalt extraction at Panská skála took place from the 19th century, revealing and emphasizing the rock’s columnar structure. In 1895, it was declared a protected geological site, making it the oldest geological reserve in the Czech Republic. Despite this status, mining continued until 1914, when the local authorities purchased the area and permanently halted extraction. After World War II, protection of this site was further strengthened (amazingczechia.com). Today, Panská skála is a popular tourist destination, with a small lake at its base that was formed by rainwater filling the former quarry (ceskehory.cz). Panská skála also gained fame thanks to the Czech film The Proud Princess (1952), where it served as a backdrop for some scenes (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov ist eine Stadt an der Schnittstelle zweier geschützter Landschaftsgebiete – des Böhmischen Mittelgebirges (České středohoří) und des Lausitzer Gebirges (Lužické ) – in einer Höhe von 350 bis 550 Metern über dem Meeresspiegel. Die Stadt besteht aus zwei Teilen: Kamenický Šenov und Prácheň, mit einer Gesamtbevölkerung von etwa 4.000 Einwohnern. Die erste schriftliche Erwähnung von Kamenický Šenov stammt aus dem Jahr 1352, als in der Chronik von Česká Kamenice eine Siedlung namens Sonov erwähnt wurde, die von Siedlern aus der Lausitz gegründet wurde. Kamenický Šenov ist weltweit bekannt für seine fast 300-jährige ununterbrochene Tradition in der Herstellung prächtiger Kristalllüster und künstlerischer Glaswaren. Erste Aufzeichnungen über lokale Glasmeister stammen aus dem 17. Jahrhundert, als die Bewohner begannen, Glas aus nahegelegenen Glashütten in Chřibská zu verarbeiten, die bereits 1414 gegründet wurde. Im Jahr 1856 wurde hier die erste Fachschule für Glas weltweit gegründet, die noch heute existiert und die älteste ihrer Art ist (kamenicky-senov.cz).

Zu den bedeutendsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört die Kirche der Geburt Johannes des Täufers, ein barockes Bauwerk aus den Jahren 1715–1718. Die Geschichte der Glasherstellung in der Stadt wird im Glasmuseum Kamenický Šenov dokumentiert, das sich in einem historischen Gebäude aus dem Jahr 1770 befindet. Die Stadt pflegt außerdem eine Städtepartnerschaft mit der deutschen Stadt Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov ist Sitz des größten tschechischen Herstellers von Kronleuchtern und Leuchten, Preciosa Lustry (Informationstafel).

Das nationale Naturdenkmal und Wahrzeichen der Stadt ist die Panská skála, auch bekannt als die „Steinerne Orgel“. Diese Basaltformation ist die meistbesuchte geologische Sehenswürdigkeit in der Tschechischen Republik (en.wikipedia.org). Sie befindet sich in der Nähe des Dorfes Prácheň (cs.wikipedia.org), etwa 80 Kilometer nördlich von Prag, zwischen den Städten Kamenický Šenov und Nový Bor (amazingczechia.com). Dieses geologische Phänomen ist bemerkenswert für seine ausgeprägte säulenförmige Absonderung. Es besteht aus fünf- bis sechseckigen Basaltsäulen, die bis zu 12 Meter lang sind und einen Durchmesser von etwa 20–25 cm haben. Diese Säulen sind überwiegend vertikal angeordnet, einige sind jedoch schräg ausgerichtet. Die gesamte Formation entstand vor etwa 30 Millionen Jahren während des Tertiärs durch vulkanische Aktivität, als Lava abkühlte und kristallisierte, wodurch diese charakteristischen Säulen entstanden (cs.wikipedia.org). Die basaltische Magma stieg vor etwa 25 Millionen Jahren aus einer Tiefe von mehr als 30 km auf, erreichte jedoch nie die Erdoberfläche. Geschützt unter der Erdkruste kühlte sie sehr langsam ab, was zur typischen basaltenen Absonderung führte, die heute beobachtet werden kann (kudyznudy.cz).

Der Basaltabbau an der Panská skála begann im 19. Jahrhundert und führte zur Freilegung und Hervorhebung der säulenförmigen Struktur des Gesteins. Im Jahr 1895 wurde sie als geschütztes geologisches Naturdenkmal ausgewiesen und ist somit das älteste geologische Reservat in der Tschechischen Republik. Trotz dieses Schutzstatus‘ wurde der Bergbau bis 1914 fortgesetzt, als die örtlichen Behörden das Gebiet erwarben und den Abbau endgültig einstellten. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde der Schutz dieses Gebiets weiter verstärkt (amazingczechia.com). Heute ist die Panská skála ein beliebtes Touristenziel. Am Fuße des Felsens befindet sich ein kleiner See, der durch Regenwasser entstanden ist, das den ehemaligen Steinbruch füllte (ceskehory.cz). Die Panská skála wurde auch durch den tschechischen Film Die stolze Prinzessin (1952) bekannt, in dem sie als Kulisse für einige Szenen diente (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov to miasto położone na styku dwóch chronionych obszarów krajobrazowych – Czeskiego Średniogórza (České středohoří) i Gór Łużyckich (Lužické hory), na wysokości od 350 do 550 m n.p.m. Miasto składa się z dwóch części: Kamenický Šenov i Prácheň, z łączną liczbą mieszkańców około 4 000. Pierwsza pisemna wzmianka o Kamenickým Šenovie pochodzi z 1352 roku, gdzie w kronice Českiej Kamenice wspomniano o osadzie Sonov, założonej przez osadników z Łużyc. Kamenický Šenov jest znany na całym świecie ze swojej prawie 300-letniej nieprzerwanej tradycji produkcji wspaniałych kryształowych żyrandoli i szkła artystycznego. Pierwsze wzmianki o miejscowych hutnikach szkła pochodzą z XVII wieku, kiedy mieszkańcy zaczęli przetwarzać szkło sprowadzane z pobliskich hut w Chřibskiej, założonych już w 1414 roku. W 1856 roku powstała tutaj pierwsza na świecie specjalistyczna szkoła szklarska, która działa do dziś i jest najstarszą tego typu placówką (kamenicky-senov.cz). Do najważniejszych zabytków miasta należy kościół Narodzenia św. Jana Chrzciciela, barokowa budowla z lat 1715–1718. Historię hutnictwa szkła w mieście przedstawia Muzeum Szkła w Kamenickým Šenovie, mieszczące się w zabytkowym budynku z 1770 roku. Miasto utrzymuje także partnerstwo z niemieckim Rheinbachem (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov jest siedzibą największego czeskiego producenta żyrandoli i oświetlenia, Preciosa Lustry (Tablica informacyjna).

Narodowym pomnikiem przyrody i symbolem miasta jest Panská skála, znana również jako „Kamienne Organy”. Ta bazaltowa formacja skalna jest najczęściej odwiedzaną atrakcją geologiczną w Czechach (en.wikipedia.org). Znajduje się w pobliżu wsi Prácheň (cs.wikipedia.org), około 80 kilometrów na północ od Pragi, między miastami Kamenický Šenov i Nový Bor (amazingczechia.com). To zjawisko geologiczne wyróżnia się charakterystyczną kolumnową strukturą. Składa się z pięcio- i sześciokątnych kolumn bazaltowych, które osiągają długość do 12 metrów i średnicę około 20–25 cm. Kolumny te są ułożone głównie pionowo, choć niektóre są nachylone. Cała formacja powstała około 30 milionów lat temu w okresie trzeciorzędu w wyniku działalności wulkanicznej, gdy lawa stygnęła i krystalizowała, tworząc te charakterystyczne kolumny (cs.wikipedia.org). Magma bazaltowa wynurzyła się z głębokości ponad 30 km około 25 milionów lat temu, ale nigdy nie wypłynęła na powierzchnię. Chroniona pod ziemią, ochładzała się bardzo powoli, co doprowadziło do powstania typowej struktury bazaltowej, którą można dziś podziwiać (kudyznudy.cz). Wydobycie bazaltu na Panskiej skale rozpoczęło się w XIX wieku, co pozwoliło na odsłonięcie i uwydatnienie kolumnowej struktury skały. W 1895 roku została ona uznana za chroniony pomnik geologiczny, co czyni ją najstarszym rezerwatem geologicznym w Czechach. Pomimo tego statusu wydobycie trwało do 1914 roku, kiedy władze lokalne wykupiły teren i definitywnie zakończyły eksploatację. Po II wojnie światowej ochrona tego obszaru została dodatkowo wzmocniona (amazingczechia.com).

Dziś Panská skála jest popularnym celem turystycznym, u podnóża której znajduje się niewielkie jezioro powstałe w wyniku wypełnienia dawnego kamieniołomu wodą deszczową (ceskehory.cz). Panská skála zyskała także sławę dzięki czeskiemu filmowi Dumna księżniczka (1952), w którym posłużyła jako tło dla niektórych scen (kudyznudy.cz).

Kamenický Šenov je město nacházející se na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí – Českého středohoří a Lužických hor, v nadmořské výšce 350 až 550 metrů. Město se skládá ze dvou částí: Kamenický Šenov a Prácheň, s celkovým počtem přibližně 4 000 obyvatel. První písemná zmínka o Kamenickém Šenově pochází z roku 1352, kdy je v kronice České Kamenice uvedena obec nazývaná Sonov, založená přistěhovalci z Lužice. Kamenický Šenov je světově proslulý svou téměř třistaletou nepřetržitou tradicí výroby nádherných křišťálových lustrů a uměleckého skla. První zmínky o místních sklářských mistrech pocházejí ze 17. století, kdy obyvatelé začali zpracovávat sklo dovážené z nedalekých skláren v Chřibské, které byly založeny již v roce 1414. V roce 1856 zde byla založena první odborná sklářská škola na světě, která funguje dodnes a je nejstarší svého druhu (kamenicky-senov.cz). Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel Narození svatého Jana Křtitele, barokní stavba z let 1715–1718. Historii sklářství v městě představuje Sklářské muzeum Kamenický Šenov, které sídlí v historickém domě z roku 1770. Město také udržuje partnerské vztahy s německým městem Rheinbach (en.wikipedia.org). Kamenický Šenov je sídlem největšího českého výrobce lustrů a svítidel Preciosa Lustry (Informační tabule).

Národní přírodní památkou a symbolem města je Panská skála, známá také jako „kamenné varhany“. Tato čedičová skalní formace je nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v České republice (en.wikipedia.org). Nachází se poblíž Prácheň (cs.wikipedia.org), přibližně 80 kilometrů severně od Prahy, mezi městy Kamenický Šenov a Nový Bor (amazingczechia.com). Tento geologický fenomén je pozoruhodný svou výraznou sloupcovitou odlučností. Tvoří ho pětiboké až šestiboké čedičové sloupce, které dosahují délky až 12 metrů a průměru okolo 20–25 cm. Tyto sloupce jsou převážně uspořádány vertikálně, některé jsou však nakloněné. Celý útvar vznikl přibližně před 30 miliony let během třetihor v důsledku vulkanické činnosti, kdy láva chladla a krystalizovala, což vedlo k tvorbě těchto charakteristických sloupců (cs.wikipedia.org). Čedičová magma vystoupila z hloubky větší než 30 km přibližně před 25 miliony let, ale nikdy nevytekla na povrch. Chránína pod povrchem chladla velmi pomalu, což vedlo ke vzniku typické čedičové odlučnosti, kterou je možné dnes pozorovat (kudyznudy.cz).

Těžba čediče na Panské skále probíhala od 19. století, což vedlo k odhalení a zvýraznění sloupcovité struktury skály. V roce 1895 byla vyhlášena chráněným geologickým útvarem, čímž se stala nejstarší geologickou rezervací na území České republiky. Navzdory tomuto statusu těžba pokračovala až do roku 1914, kdy místní úřady území odkoupily a těžbu definitivně zastavily. Po druhé světové válce byla ochrana tohoto území ještě více posílena (amazingczechia.com). Dnes je Panská skála oblíbeným turistickým cílem, u jejího úpatí se nachází malé jezírko, které vzniklo zaplněním bývalého lomu dešťovou vodou (ceskehory.cz). Panská skála se stala známou i díky českému filmu Pyšná princezna (1952), kde posloužila jako kulisa pro některé scény (kudyznudy.cz).

Odkazy

TOP

Všetky