Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Děčínská Fudžijama Růžovský vrch

skala
Hits: 593

Růžovský vrch sa čnie do výšky 619 metrov nad morom. Je najvyšším vrcholom v národnom parku České Švajčiarsko. Nachádza sa 7 km od Českej Kamenice. Vrcholové časti čadičového vrcholu sú vyhlásené za prírodnú rezerváciu Růžák. V stredoveku stála na vrchole kaplnka Panny Márie – zničená bola v roku 1326 (kudyznudy.cz). Pravdepodobne ho zničilo zemetrasenie (czippe.hier-im-netz.de). Za napoleónskych vojen bola na vrchu postavená pozorovateľňa. Stála tu aj vyhliadková veža, ale v roku 1938 bola odstránená (kudyznudy.cz). Rozhľadňa a aj hostinec, ktorý tú kedysi boli, sa tešili veľkému záujmu turistov, najmä z Nemecka, preto vznikla aj „Bierweg“ – Pivná cesta. V rokoch 1924 – 1946 bol na severnom úpätí lom, ktorý fungoval čiastočne až do roku 1974. Zničil nenávratne miestny prírodný úkaz, ľadovú jamu, kde zostávala až do leta . Z puklín tu presakoval na povrch veľmi studený vzduch (Wikipedia).

Názov vrchu je zrejme odvodený ako keltského slova „ros“, ktoré znamená mohutný. Je pravdepodobné, že slúžil ako pohanské obradné miesto a púťové miesto. Germánske kmene Markomanov a Hermandurov údajne uctievali vrch ako Ásgard – sídlo bohov. K vrchu a okolí sa tiež viaže pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, čo sa dá preložiť ako: „Ak Rúžak nosí klobúk, na dážď sa môžeš spoľahnúť (Wikipedia). Vďaka svojej mohutnosti dostal prezývku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Svoje zohráva prevýšenie 300 metrov oproti okolitému terénu (Wikipedia). Ľudovo sa mu hovorí Růžák. Má rovnako ako ázijský vulkán vulkanický pôvod. Horu tvorí čadič, ktorý prenikol na povrch cez pieskovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu predstavuje typickú ukážku denundačného reliktu severočeského treťohorného vulkanizmu. Miestami sa tu prejavuje typická šesťboká stĺpcovitá odlučnosť. Pôvodne ho obklopovali kriedové pieskovce, ktoré podľahli erózii. Na niektorých miestach vrchu sa pieskovce dochovali v najvyšších nadmorských výškach (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhľadu, ale je tu zachovaný pôvodný les s bohatým bylinným podrastom. Svahy pokrývajú prirodzené , miestami pralesového charakteru. Pri severnom úpätí sa nachádzajú ľadové diery, v ktorých sa veľakrát až do leta udržuje a firn. Južná časť je pokrytá sutinami (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je súčasťou chránených území: „Vtáčia oblasť Labské pískovce“, európsky významnej lokality České Švajčiarsko zo sústavy NATURA 2000 a Chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hľadiska je vrch súčasťou Dečínskej vrchoviny. Na úpätí sa nachádza niekoľko miest s prieduchmi nielen studeného, ale aj teplého vzduchu z podzemia. Takzvané ventaroly sa nachádzajú na južnom svahu (Wikipedia).

Medzi mnohými rastlinami, ktoré sa vyskytujú na Ružovskom vrchu, je veľké množstvo vzácnych druhov. Modré pečeňovníky žiaria na vrchole a svahoch, nachádza sa tu aj lykovec, snežienka, blen a mnohé ďalšie druhy. Ružovský vrch je tak obľúbený medzi zberateľmi bylín, botanikmi a ochrancami prírody. Bazaltová pôda v tieni bukov poskytuje priaznivé podmienky pre rozmanitú flóru (czippe.hier-im-netz.de). Z iných rastlín sa tu vyskytuje napr. Vincetoxicum hirundinaria, Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je aj vtáčie spevavé osadenstvo a divoká zver všetkého druhu. Tok tetrova na Ružovskom vrchu je zážitkom, na ktorý sa nezabúda (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny je tu zastúpený napr.: Salamandra salamandra, Triturus alpestris, Lacerta vivipara, Aegolius funereus (Wikipedia).

Růžovský vrch rises to an altitude of 619 meters above sea level. It is the highest peak in the Bohemian Switzerland National Park and is located 7 km from Česká Kamenice. The summit area of this basaltic peak is designated as the Růžák Nature Reserve. In the Middle Ages, a chapel dedicated to the Virgin Mary stood at the summit, which was destroyed in 1326, possibly by an earthquake. During the Napoleonic Wars, an observation post was built on the hill, and a lookout tower stood there until it was dismantled in 1938. The observation tower and inn that once existed here were popular among tourists, particularly from Germany, leading to the creation of the „Bierweg“ – Beer Path. Between 1924 and 1946, there was a quarry on the northern slope, which operated partially until 1974. It irreversibly destroyed a local natural phenomenon, an ice pit where snow remained until summer, as cold air seeped through cracks.

Due to its prominence, it earned the nickname „Děčín’s Fujiyama.“ The elevation difference of 300 meters above the surrounding terrain contributes to this comparison. Locally, it is known as „Růžák“ and, like the Asian volcano, has a volcanic origin. The mountain is composed of basalt that penetrated through sandstone. The cone of Růžovský vrch is a typical example of a denudation remnant of North Bohemian Tertiary volcanism. Typical six-sided columnar jointing is evident in places. Originally, it was surrounded by Cretaceous sandstones that succumbed to erosion, though some sandstone remains at the highest altitudes of the hill.

Růžovský vrch is a hill without a view, but it retains original forests with a rich herbaceous undergrowth. The slopes are covered with natural forests, some of a primeval nature. At the northern foot are ice holes where ice and firn often persist until summer. The southern part is covered with scree. Růžovský vrch is part of several protected areas: the „Elbe Sandstone Bird Area,“ the European Site of Community Importance Bohemian Switzerland under the Natura 2000 network, and the North Bohemian Chalk Protected Area of Natural Water Accumulation. From a geomorphological perspective, the hill is part of the Děčín Highlands. There are also places with vents for both cold and warm air from underground, known as ventaroles, on the southern slope.

The name of the hill probably derives from the Celtic word „ros,“ meaning „mighty.“ It is likely that it served as a pagan ritual site and a pilgrimage site. The Germanic tribes of the Marcomanni and Hermunduri allegedly worshiped the hill as Asgard—the abode of the gods. A local saying associated with the hill goes: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben,“ which translates to „If Růžák wears a cap, you can expect rain.“

Among the many plants found on Růžovský vrch are a large number of rare species. Blue hepatica blooms on the summit and slopes, along with daphne, snowdrops, henbane, and many other species. Růžovský vrch is popular among herbalists, botanists, and nature conservationists. The basaltic soil in the shade of beech trees provides favorable conditions for a diverse flora, including Vincetoxicum hirundinaria and Ribes alpinum. The area also hosts rich birdlife and diverse wildlife. The courtship display of the capercaillie on Růžovský vrch is an unforgettable experience. The includes species such as the fire salamander (Salamandra salamandra), alpine newt (Triturus alpestris), viviparous lizard (Lacerta vivipara), and boreal owl (Aegolius funereus).

Der Růžovský vrch erhebt sich auf eine Höhe von 619 Metern über dem Meeresspiegel. Er ist der höchste Gipfel im Nationalpark Böhmische Schweiz und liegt 7 km von Česká Kamenice entfernt. Der Gipfelbereich dieses basaltischen Berges ist als Naturreservat Růžák ausgewiesen. Im Mittelalter stand auf dem Gipfel eine Kapelle der Jungfrau Maria, die 1326 zerstört wurde, wahrscheinlich durch ein Erdbeben. Während der Napoleonischen Kriege wurde auf dem Berg ein Beobachtungsposten errichtet, und ein Aussichtsturm stand dort, bis er 1938 entfernt wurde. Der Aussichtsturm und das Gasthaus, die einst hier existierten, erfreuten sich großer Beliebtheit bei Touristen, insbesondere aus Deutschland, was zur Entstehung des „Bierwegs“ führte. Zwischen 1924 und 1946 gab es am Nordhang einen Steinbruch, der teilweise bis 1974 in Betrieb war. Dieser zerstörte unwiederbringlich ein lokales Naturphänomen, eine Eishöhle, in der sich der Schnee bis zum Sommer hielt, da durch Risse sehr kalte Luft an die Oberfläche drang.

Aufgrund seiner Größe erhielt er den Spitznamen „Děčíner Fujiyama“. Der Höhenunterschied von 300 Metern im Vergleich zur Umgebung trägt zu diesem Vergleich bei. Lokal ist er als „Růžák“ bekannt und hat wie der asiatische Vulkan einen vulkanischen Ursprung. Der Berg besteht aus Basalt, der durch Sandstein an die Oberfläche drang. Der Kegel des Růžovský vrch ist ein typisches Beispiel für ein Denudationsrelikt des nordböhmischen Tertiärvulkanismus. An einigen Stellen tritt die typische sechseckige Säulengliederung auf. Ursprünglich war er von Kreidesandsteinen umgeben, die der Erosion erlagen, obwohl an einigen Stellen des Berges die Sandsteine in den höchsten Höhenlagen erhalten geblieben sind.

Der Růžovský vrch ist ein Berg ohne Aussicht, doch hier ist der ursprüngliche Wald mit einem reichen krautigen Unterwuchs erhalten geblieben. Die Hänge sind von natürlichen Wäldern bedeckt, teilweise von urwaldartigem Charakter. Am Nordfuß befinden sich Eislöcher, in denen oft bis zum Sommer Eis und Firn erhalten bleiben. Der südliche Teil ist von Geröll bedeckt. Der Růžovský vrch ist Teil mehrerer Schutzgebiete: des „Vogelschutzgebiets Elbsandsteingebirge“, des Europäisch bedeutenden Gebiets Böhmische Schweiz im Rahmen des Natura 2000-Netzes und des Schutzgebiets für natürliche Wasseransammlungen Nordböhmische Kreide. Geomorphologisch gehört der Berg zum Děčíner Hochland. An seinem Fuß befinden sich mehrere Orte mit Lüftungsöffnungen nicht nur für kalte, sondern auch für warme Luft aus dem Untergrund. Diese sogenannten Ventarolen befinden sich am Südhang.

Der Name des Berges stammt wahrscheinlich vom keltischen Wort „ros“, das „mächtig“ bedeutet. Es ist wahrscheinlich, dass er als heidnische Kultstätte und Wallfahrtsort diente. Die germanischen Stämme der Markomannen und Hermunduren verehrten den Berg angeblich als Asgard – den Sitz der Götter. Eine lokale Wetterregel lautet: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.“

Unter den vielen Pflanzen, die am Růžovský vrch vorkommen, gibt es eine große Anzahl seltener Arten. Blaue Leberblümchen blühen auf dem Gipfel und den Hängen, ebenso wie Seidelbast, Schneeglöckchen, Bilsenkraut und viele andere Arten. Der Růžovský vrch ist bei Kräutersammlern, Botanikern und Naturschützern beliebt. Der Basaltboden im Schatten der Buchen bietet günstige Bedingungen für eine vielfältige Flora, darunter Vincetoxicum hirundinaria und Ribes alpinum. Das Gebiet beherbergt auch eine reiche Vogelwelt und eine vielfältige Tierwelt. Das Balzverhalten des Auerhahns am Růžovský vrch ist ein unvergessliches Erlebnis. Zur Fauna gehören Arten wie der Feuersalamander (Salamandra salamandra), der Alpenmolch (Triturus alpestris), die Bergziege (Lacerta vivipara) und der Sperlingskauz (Aegolius funereus).

Růžovský vrch se tyčí do výšky 619 metrů nad mořem a je nejvyšším vrcholem v národním parku České Švýcarsko. Nachází se 7 km od České Kamenice. Vrcholové části čedičového kopce byly vyhlášeny přírodní rezervací Růžák. Ve středověku stála na vrcholu kaple Panny Marie, která byla zničena roku 1326 (kudyznudy.cz), pravděpodobně zemětřesením (czippe.hier-im-netz.de). Během napoleonských válek zde byla postavena pozorovatelna. Na vrcholu stála také rozhledna, která byla v roce 1938 odstraněna (kudyznudy.cz). Rozhledna i hostinec, jež se zde kdysi nacházely, přitahovaly mnoho turistů, zejména z Německa, a proto vznikla „Bierweg“ – Pivní cesta. V letech 1924–1946 byl na severním úpatí lom, který částečně fungoval až do roku 1974. Nenávratně zničil místní přírodní zajímavost – ledovou jámu, ve které se až do léta udržoval sníh. Z puklin zde totiž na povrch pronikal velmi studený vzduch (Wikipedia).

Název vrchu je pravděpodobně odvozen z keltského slova „ros“, což znamená mohutný. Je možné, že sloužil jako pohanské obřadní místo a poutní lokalita. Germánské kmeny Markomanů a Hermundurů údajně uctívaly vrch jako Ásgard – sídlo bohů. K vrchu a jeho okolí se vztahuje pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, což lze přeložit jako: „Když Růžák nosí klobouk, můžeš se spolehnout na déšť“ (Wikipedia). Díky své mohutnosti si vrch vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Výrazné převýšení 300 metrů oproti okolnímu terénu přispívá k jeho majestátnosti (Wikipedia). Lidově je nazýván Růžák. Stejně jako asijský vulkán má vulkanický původ. Hora je tvořena čedičem, který pronikl na povrch skrz pískovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu představuje typickou ukázku denudačního reliktu severočeského třetihorního vulkanismu. Na některých místech se zde projevuje typická šestiboká sloupcová odlučnost. Původně vrch obklopovaly křídové pískovce, které podléhaly erozi. Na několika místech vrchu se pískovce dochovaly v nejvyšších nadmořských výškách (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhledu, avšak s původním lesem a bohatým bylinným podrostem. Svahy pokrývají přirozené lesy, místy charakteru pralesa. Na severním úpatí se nacházejí ledové díry, v nichž se často až do léta udržuje led a firn. Jižní část je pokrytá sutí (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je součástí chráněných území: ptačí oblasti Labské pískovce, evropsky významné lokality České Švýcarsko v rámci soustavy NATURA 2000 a chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hlediska patří k Děčínské vrchovině. Na úpatí se nachází několik míst s průduchy nejen studeného, ale také teplého vzduchu z podzemí. Takzvané ventaroly se nalézají na jižním svahu (Wikipedia).

Mezi mnoha rostlinami na Růžovském vrchu se nachází množství vzácných druhů. Modré jaterníky zde září na vrcholu i svazích, dále zde roste lýkovec, sněženka, blín a mnoho dalších druhů. Díky své bohaté flóře je vrch oblíbeným místem sběratelů bylin, botaniků a ochránců přírody. Bazaltová půda pod buky poskytuje příznivé podmínky pro rozmanitou vegetaci (czippe.hier-im-netz.de). Mezi další zdejší rostliny patří například Vincetoxicum hirundinaria a Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je také zastoupení pěvců a divoké zvěře. Tok tetřeva na Růžovském vrchu je nezapomenutelným zážitkem (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny zde najdeme například mloka skvrnitého, čolka horského, ještěrku živorodou a puštíka bělavého (Wikipedia).

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Rumburk – malá Paríž

skala
Hits: 1512

Rumburk je prezývaný aj ako „Malá Paríž“ je mesto v Severných Čechách v Šluknovskom výbežku, ležiace v nadmorskej výške 387 metrov nad morom. Žije tu približne 11 tisíc obyvateľov na ploche 24.71 km2. Rumburk bol preslávený textilnou výrobou tzv. véby a výrobou rumburských kachiel. Názov mesta pochádza z priezvisk zhořeleckých a žitavských mešťanov v roku 1298 Romberch, neskôr Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Rumburk, also known as ‚Little Paris,‘ is a town in Northern Bohemia in the Šluknov Hook, situated at an altitude of 387 meters above sea level. Approximately 11 thousand inhabitants reside here across an area of 24.71 square kilometers. Rumburk was renowned for its textile production, particularly weaving, and the manufacture of Rumburk tiles. The name of the town originates from the surnames of Görlitz and Zittau burghers in 1298 as Romberch, later becoming Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, and Ronberg.

Rumburk, auch als ‚Kleines Paris‘ bekannt, ist eine Stadt in Nordböhmen im Šluknovskaer Zipfel, gelegen auf einer Höhe von 387 Metern über dem Meeresspiegel. Hier leben etwa 11 Tausend Einwohner auf einer Fläche von 24,71 Quadratkilometern. Rumburk war berühmt für seine Textilproduktion, insbesondere für Weberei, und die Herstellung von Rumburker Fliesen. Der Name der Stadt stammt aus den Nachnamen der Görlitzer und Zittauer Bürger im Jahr 1298 als Romberch und wurde später zu Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg und Ronberg.

Rumburk, nazývaný také „Malá Paříž“, je město v Severních Čechách v Šluknovském výběžku, ležící v nadmořské výšce 387 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel na ploše 24,71 km2. Rumburk byl proslulý textilní výrobou tzv. věby a výrobou rumburských kachlí. Název města pochází z příjmení žitavských a žhořeleckých měšťanů v roce 1298 Romberch, později Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Krajina, Slovensko, Liptov, Fotografie

Pavlova Ves

skala
Hits: 678

Pavlova Ves leží v nadmorskej výške 620 metrov nad morom. Na plocha 6.83 km2 tu žije 282 obyvateľov (Wikipedia). Obec vznikla v roku 1400. Historické názvy : Pavlowa Vieska, Pálfalva (pavlovaves.sk). Pavlova Ves leží v Liptovskej kotline v blízkosti Západných Tatier v nadmorskej výške 620 metrov nad morom. Susedí s Aquaparkom Tatralandia. Sedem kilometrov od Liptovského Mikuláša (pavlovaves.sk). 

Vo Vlastivednom zborníku „“ vyšla štúdia Dr. Ferdinanda Uličného pod názvom „Osídlenie Liptova do 16. storočia“, v ktorej sa pri opise vzniku susedného Bobrovca uvádza, že z majetku Bobrovca bol v roku 1283 vyčlenený majetok Pavlovej Vsi Radune a Demeterovi. Kto sú tieto osoby?  Mohli by to byť Pavla, ktorého meno nesie naša obec. Osoba Pavla je doteraz neznáma. Bol to však určite niekto, kto dostal územie v Pavlovej Vsi. Tu sa usídlil, a pracoval a žil. Pavlova Ves spolu so susedným Bobrovčekom tvorili od polovice 16. storočia jednu obec so spoločným richtárom. Hlavným spôsobom obživy bolo . Na jednu sa zasiala ozimina, na druhú jarina a tretia ostala úhorom, aby sa zem oddýchla. Pásol sa hovädzí dobytok, prasce, jalovice, , jahňatá. Z obilnín siali naši predkovia najmä jarec (jačmeň), ovos, žito (raž) a neskoršie polovnák (zmes jačmeňa a ovsa) na kŕmenie. Neskôr siali pšenicu i suržicu (zmes pšenice a raži). Z okopanín švábka (zemiaky), z lúštenín fizola (fazuľa), hrach a bôb. Z ostatnej zeleniny kapusta, cibuľa, cesnak. Z ovocia jablone „plánočky“, hrušky, slivky a čerešne. Z ostatných plodín konope. Ako jedlo sú známe palovecké hrčky. Zvláštnou špecialitou „pavloveckej“ kuchyne bol koch na baraňom loji (pavlovaves.sk).

Pavlova Ves is situated at an altitude of 620 meters above sea level. Covering an area of 6.83 square kilometers, it is home to 282 inhabitants (Wikipedia). The village was founded in 1400. Historical names of the village include Pavlowa Vieska and Pálfalva (pavlovaves.sk). Pavlova Ves lies in the Liptov Basin, close to the Western Tatras, at an elevation of 620 meters above sea level. It is adjacent to the Tatralandia Aquapark and is seven kilometers away from Liptovský (pavlovaves.sk).

In the local history journal „Liptov,“ a study by Dr. Ferdinand Uličný titled „Settlement of Liptov until the 16th century“ mentions that in 1283, the property of Pavlova Ves was allocated from the estate of Bobrovec to Radun and Demeter. Who are these individuals? They could be the children of Paul, after whom our village is named. The identity of Paul remains unknown. However, he was certainly someone who received the land in Pavlova Ves, settled there, and lived and worked in the area. Pavlova Ves, along with the neighboring Bobrovček, formed a single municipality with a shared mayor from the mid-16th century. The main means of livelihood was agriculture. One field was sown with winter crops, another with spring crops, and the third was left fallow to allow the land to rest. Cattle, pigs, heifers, horses, and lambs were grazed. Our ancestors mainly sowed barley, oats, rye, and later a mixture of barley and oats (polovnák) for feed. They later also sowed wheat and a mixture of wheat and rye (suržica). Root crops included potatoes (švábka), legumes such as beans (fizola), peas, and broad beans. Other vegetables included cabbage, onions, and garlic. Fruit included apple trees (plánočky), pears, plums, and cherries. Other crops included hemp. A well-known local dish is palovecké hrčky. A special delicacy of „Pavlova“ cuisine was koch cooked in mutton lard (pavlovaves.sk).

Akvaristika

U Pala Svorada

skala
Hits: 749

Pala Svorada som nepoznal dlho. Keď sa tak stalo, bol už na dôchodku. Bol z Piešťan ako ja, mali sme spoločného známeho, to boli spojenia, vďaka ktorým sme sa kontaktovali. Palo ako mladík choval a zrejme až na dôchodok sa ku svojmu koníčku vrátil. Avšak Palo bol jedinečný svojím zápalom, ktorým sa venoval akvaristike. Bol schopný zo dňa na deň rozhodnúť sa ísť do Duisburgu na veľtrh. Pre svoje zaneprázdnenie som Pala navštívil iba raz a v dobe, kedy už jeho zdravie bolo takpovediac na vlásku. Bolo to v roku 2015. Mal okrem iného krásne veľké akvárium so skalármi Pterophyllum altum a Puntius denisoni. Palo mi okrem iného venoval kopec akvaristického tovaru. Ďakujem Palo, že som ťa poznal.

I didn’t know Palo Svorada for long. When I met him, he was already retired. He was from , like me, and we had a mutual acquaintance, which is how we got in touch. As a young man, Palo kept fish, and it seems he returned to his hobby after retirement. However, Palo was unique in his passion for aquaristics. He could decide on a whim to go to the fair in Duisburg. Due to my busy schedule, I only visited Palo once, at a time when his health was hanging by a thread. It was in 2015. Among other things, he had a beautiful large aquarium with Pterophyllum altum and Puntius denisoni. Palo also gave me a lot of aquarium supplies. Thank you, Palo, for knowing you.

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Obce, Slovenské, Tatry, Kostoly, Umenie, Stavby, Fotografie

Tatranská Javorina

skala
Hits: 748

Obec ležiaca na severnom úpätí Belianskych Tatier v nadmorskej výške 1 000 metrov nad morom. Žije tu 220 obyvateľov. Názov je od javora. Krátko po 1. svetovej vojne sa časť pohoria medzi Bielovodskou dolinou a Belianskymi Tatrami nazývala Javorinské . Javory časom zhoreli v hutách alebo ich spracovali v javorinskej lepenkárni. Na mieste dnešnej Tatranskej Javoriny kedysi stál sezónne obývaný majer lendackého veľkostatku a murovaný košiar (tjavorina.eu). Prvá písomná zmienka je z roku 1320 (Wikipedia). Nachádza sa tu drevená zámoček, z ktorého je vidno Belianske aj Vysoké Tatry. Kúpil ho knieža Hohenlohe v roku 1879 (prezident.sk).

The village is located at the northern foothills of the Belianske Tatras at an altitude of 1,000 meters above sea level. There are 220 inhabitants living here. The name is derived from the maple tree. Shortly after World War I, the part of the mountain range between the Bielovodská Valley and the Belianske Tatras was called the Javorinské Tatras. Maples were burned in furnaces or processed in the Javorina cardboard factory over time. In the place of today’s Tatranská Javorina, there used to be a seasonally inhabited alpine dairy farm of the Lendak estate and a brick shed (tjavorina.eu). The first written mention is from the year 1320 (Wikipedia). There is a wooden mansion here from which you can see the Belianske and High Tatras. It was bought by Prince Hohenlohe in 1879 (prezident.sk).

Wioska położona jest u północnych podnóży Tatr Bielskich na wysokości 1000 metrów nad poziomem morza. Mieszka tu 220 osób. Nazwa pochodzi od klonu. Krótko po I wojnie światowej część pasma górskiego między Doliną Bielovodską a Tatrami Bielskimi nazywana była Tatrami Jaworowymi. Jawory z czasem spalono w piecach lub przetworzono w fabryce tektury w Jaworinie. W miejscu dzisiejszej Tatranskiej Jaworiny znajdował się niegdyś sezonowo zamieszkały pastwisko majątku Lendak oraz murowany kościołek (tjavorina.eu). Pierwsza pisemna wzmianka pochodzi z roku 1320 (Wikipedia). Znajduje się tutaj drewniany dworek, z którego widać Tatry Bielskie i Wysokie. Kupił go książę Hohenlohe w 1879 roku (prezident.sk).