Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Fotografie

Chřibská – starodávna, kľukatá

skala
Hits: 2183

Mesto Chřibská leží v najzápadnejšej časti Lužických hôr, v južnej časti Šluknovského výbežku. Je obklopené Kytlickou pahorkatinou, Lužických chrbátom a Jetřichovskými stenami. Na území Chránenej krajinnej oblasti Lužické a CHKO Labské pieskovce a Národného parku České Švajčiarsko. Miestne časti mesta: Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská, Krásne Pole. Žije tu 1399 obyvateľov (mesto-chribska.cz). Prvá písomná zmienka je z roku 1352, avšak mesto existovalo podľa nápisu na kameni, už pre rokom 1144. Nemecký názov je Kreibitz, je slovanského pôvodu zo slova Krzywycza, vyjadruje meandrujúci potok. Súčasný názov je staročeský od slova chřib – pahorok (mesto-chribska.cz). Dominantou je kostol svätého Juraja s farou a krížovou cestou, so štyrmi kaplnkami. Miestne vlastivedné múzeum je venované Chřibskej a jeho rodákovi Tadeášovi Haenkemu (Informačná tabuľa). 

Bola tu najstaršia sklárska huta v Strednej Európe, existovala už v roku 1414 (Alexandr Vanžura). Jej činnosť skončila v roku 2007 (Informačná tabuľa). Po roku 1946 tu dramaticky poklesol počet obyvateľov po odsune Nemcov. Znovuosídlenie nebolo úspešné. Opustené chátrali, boli ničené, aj mnoho z nich bolo zbúraných. Najviac v rokoch 1955, 1965 a 1967. Boli zbúrané súvislé poschodových a prakticky bolo zlikvidované aj námestie. Mnoho cenných ľudových domov. Mnoho týchto stavieb zachránili chalupári, ktorých počet takmer dosahuje počet trvalo žijúcich obyvateľov (mesto-chribska.cz). V mladosti tu žil Christoph Willibald Gluck (1714 – 1787), ktorého otec bol v rokoch 1722 – 1727 lesmajstrom na kamenickom panstve Kinských (Jiří Kühn).

V okolí a priamo v Chřibské rastú tisíce orchideí na podmáčaných lúkach, napr. na lúke u Brodských a v prírodnej rezervácii Marschnerova lúka (Informačné letáky).

The town of Chřibská is located in the westernmost part of the Lusatian Mountains, in the southern part of the Šluknov Hook. It is surrounded by the Kytlice Hills, Lusatian Ridge, and Jetřichovice Walls. The town lies within the Lusatian Mountains Protected Landscape Area, the Elbe Sandstone Protected Landscape Area, and the Bohemian Switzerland National Park. Its local districts are Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská, and Krásné Pole. It has a population of 1,399 inhabitants (mesto-chribska.cz). The first written record dates back to 1352, although, according to an inscription on a stone, the town existed before 1144. The German name is Kreibitz, derived from the Slavic word Krzywycza, meaning a meandering stream. The current name is Old Czech, derived from the word chřib, meaning hill (mesto-chribska.cz). The dominant feature of the town is the Church of St. George, along with its parish and the Stations of the Cross with four chapels. The local history museum is dedicated to Chřibská and its native, Tadeáš Haenke (information board).

Central Europe’s oldest glassworks, established in 1414, operated here (Alexandr Vanžura). It ceased operations in 2007 (information board). After 1946, the population dramatically decreased due to the expulsion of Germans. Resettlement was unsuccessful; abandoned houses decayed, were vandalized, and many were demolished, especially in 1955, 1965, and 1967. Entire rows of multi-story buildings and even the town square were practically destroyed, along with many valuable folk houses. Numerous buildings were saved by weekend residents, whose number almost equals the permanent residents (mesto-chribska.cz). Christoph Willibald Gluck (1714–1787) lived here in his youth. His father served as the forestry manager for the Kinsky estate in Kamenice from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

Thousands of orchids grow in the vicinity and directly in Chřibská, especially in wet meadows such as the Brodský meadow and the Marschnerova louka nature reserve (information leaflets).

Die Stadt Chřibská liegt im westlichsten Teil des Lausitzer Gebirges, im südlichen Teil des Schluckenauer Zipfels. Sie ist umgeben von der Kittlitzer Hügellandschaft, dem Lausitzer Kamm und den Dittersbacher Wänden. Das Gebiet liegt in den Schutzgebieten Lausitzer Gebirge, Elbsandsteingebirge und im Nationalpark Böhmische Schweiz. Stadtteile sind Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská und Krásné Pole. Die Stadt hat 1.399 Einwohner (mesto-chribska.cz). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1352, allerdings existierte die Stadt laut einer Inschrift auf einem Stein bereits vor dem Jahr 1144. Der deutsche Name Kreibitz ist slawischen Ursprungs (Krzywycza) und bedeutet „mäandernder Bach“. Der heutige Name ist alttschechisch und stammt vom Wort chřib („Hügel“) ab (mesto-chribska.cz). Dominierend ist die Kirche St. Georg mit Pfarrhaus und Kreuzweg mit vier Kapellen. Das örtliche Heimatmuseum widmet sich Chřibská und seinem berühmten Sohn Tadeáš Haenke (Informationstafel).

Hier befand sich die älteste Glashütte Mitteleuropas, bereits seit 1414 in Betrieb (Alexandr Vanžura). Ihre Tätigkeit wurde 2007 eingestellt (Informationstafel). Nach 1946 sank die Bevölkerungszahl dramatisch durch die Vertreibung der Deutschen. Die Wiederbesiedlung war nicht erfolgreich. Verlassene Häuser verfielen, wurden beschädigt und viele abgerissen, besonders in den Jahren 1955, 1965 und 1967. Ganze Häuserreihen und auch der Stadtplatz wurden weitgehend zerstört, darunter auch viele wertvolle Volksbauten. Viele Gebäude retteten Wochenendhausbesitzer, deren Zahl heute fast die der festen Einwohner erreicht (mesto-chribska.cz). Christoph Willibald Gluck (1714–1787) lebte hier in seiner Jugend. Sein Vater war von 1722 bis 1727 Oberförster auf der Herrschaft der Kinskys in Kamenice (Jiří Kühn).

In der Umgebung und direkt in Chřibská wachsen tausende Orchideen auf feuchten Wiesen, z.B. auf der Brodský-Wiese und im Naturschutzgebiet Marschnerova louka (Informationsblätter).

Miasto Chřibská leży w najbardziej na zachód wysuniętej części Gór Łużyckich, w południowej części Występu Šluknovskiego. Jest otoczone przez Pogórze Kytlickie, Grzbiet Łużycki i Skały Jetřichovickie. Miasto znajduje się na terenie Obszaru Chronionego Krajobrazu Gór Łużyckich, Obszaru Chronionego Krajobrazu Łabskich Piaskowców oraz Parku Narodowego Czeska Szwajcaria. Części miasta to Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská i Krásné Pole. Mieszka tu 1399 osób (mesto-chribska.cz). Pierwsza wzmianka pochodzi z 1352 roku, choć według inskrypcji na kamieniu miasto istniało już przed rokiem 1144. Niemiecka nazwa Kreibitz pochodzi od słowiańskiego Krzywycza i oznacza meandrujący potok. Obecna nazwa pochodzi od staroczeskiego słowa chřib (pagórek) (mesto-chribska.cz). Dominantą jest kościół św. Jerzego z plebanią i drogą krzyżową z czterema kapliczkami. Muzeum regionalne poświęcone jest Chřibskiej i Tadeášowi Haenkemu (tablica informacyjna).

Znajdowała się tu najstarsza huta szkła w Europie Środkowej, działająca już w 1414 roku (Alexandr Vanžura), zamknięta w 2007 roku (tablica informacyjna). Po 1946 dramatycznie zmniejszyła się liczba mieszkańców przez wysiedlenie Niemców. Ponowne zasiedlenie nie powiodło się. Opuszczone domy niszczały, były burzone szczególnie w latach 1955, 1965 i 1967. Uratowali je mieszkańcy sezonowi (mesto-chribska.cz). Młodość spędził tu Christoph Willibald Gluck (1714–1787), którego ojciec zarządzał lasami rodu Kinskich w latach 1722–1727 (Jiří Kühn).

W okolicy i w samym mieście rosną tysiące storczyków na wilgotnych łąkach, np. Brodský i Marschnerova louka (ulotki informacyjne).

Čeština (Česky): Město Chřibská leží v nejzápadnější části Lužických hor, v jižní části Šluknovského výběžku. Je obklopeno Kytlickou pahorkatinou, Lužickým hřbetem a Jetřichovickými stěnami. Nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, CHKO Labské pískovce a Národního parku České Švýcarsko. Místní části města jsou Chřibská, Dolní Chřibská, Horní Chřibská a Krásné Pole. Žije zde 1399 obyvatel (mesto-chribska.cz). První písemná zmínka pochází z roku 1352, avšak podle nápisu na kameni existovalo město již před rokem 1144. Německý název Kreibitz má slovanský původ od slova Krzywycza a znamená meandrující potok. Současný název je staročeský, odvozený od slova chřib (pahorek) (mesto-chribska.cz). Dominantou města je kostel svatého Jiří s farou a křížovou cestou se čtyřmi kaplemi. Místní vlastivědné muzeum je věnováno Chřibské a zdejšímu rodákovi Tadeáši Haenkemu (informační tabule).

Byla zde nejstarší sklářská huť ve střední Evropě, založená již roku 1414 (Alexandr Vanžura). Svoji činnost ukončila v roce 2007 (informační tabule). Po roce 1946 zde dramaticky poklesl počet obyvatel kvůli odsunu Němců. Znovuosídlení nebylo úspěšné; opuštěné domy chátraly, byly ničeny a mnoho z nich bylo zbořeno, zejména v letech 1955, 1965 a 1967. Byly zbořeny celé řady patrových domů a prakticky bylo zlikvidováno i náměstí, včetně mnoha cenných lidových staveb. Mnohé objekty zachránili chalupáři, jejichž počet téměř dosahuje počtu trvale žijících obyvatel (mesto-chribska.cz). V mládí zde žil Christoph Willibald Gluck (1714–1787), jehož otec byl v letech 1722–1727 lesmistrem na kamenickém panství Kinských (Jiří Kühn).

V okolí a přímo v Chřibské rostou tisíce orchidejí na podmáčených loukách, například na louce u Brodských a v přírodní rezervaci Marschnerova louka (informační letáky).

Krajina, Zahraničie, Príroda, Česko, Biotopy, Fotografie

Tanečnica

skala
Hits: 692

Na vrchu Tanečnica sa nachádza rozhľadňa v nadmorskej výške 598 metrov nad morom. Tri km na západ sú Mikulášovice. 500 metrov je vzdialená hranica s Nemeckom. Názov Tanečnica je odvodený od povesti, podľa ktorej sem chodievalo tancovať a zvádzať lesníkov prekrásna mladé dievča – tanečnica (ceskesvycarsko.cz). Je najsevernejšou rozhľadňou v Česku. Žulový kopec na ktorom stojí sa nazýva rovnako Tanečnica. Na vrchol vedie 138 schodov. Z rozhľadne vidno Českosaské Švajčiarsko, Šluknovský výbežok a niekedy aj Krkonoše (Informačný leták). V 30-tych rokoch 19. storočia bola na vrchole postavená drevená vymeriavacia veža. Rozhľadňa bola postavená po jej zániku v roku 1886. V roku 1903 ju zničila búrka, avšak staviteľ Josef Scholz postavil novú v roku 1905. V rokoch 1978 – 1979 bola postavená vedľa rozhľadne koliba reštauračného typu (Informačná tabuľa).

 

On the Tanečnica hill, there is a lookout tower at an altitude of 598 meters above sea level. Three kilometers to the west lies Mikulášovice, and the German border is just 500 meters away. The name Tanečnica is derived from a legend according to which a beautiful young girl – a dancer – used to come here to dance and enchant foresters (ceskesvycarsko.cz). It is the northernmost lookout tower in the Czech Republic. The granite hill on which it stands is also called Tanečnica. There are 138 steps leading to the top. From the tower, one can see Bohemian-Saxon Switzerland, the Šluknov Hook, and sometimes even the Krkonoše Mountains (Information leaflet).

In the 1830s, a wooden survey tower was built on the summit. The lookout tower was constructed after its disappearance in 1886. However, in 1903, a storm destroyed it, but builder Josef Scholz erected a new one in 1905. In 1978-1979, a restaurant-style chalet was built next to the tower (Information board).

Auf dem Tanečnica-Berg befindet sich ein Aussichtsturm auf einer Höhe von 598 Metern über dem Meeresspiegel. Drei Kilometer westlich liegt Mikulášovice, und die deutsche Grenze ist nur 500 Meter entfernt. Der Name Tanečnica stammt aus einer Legende, nach der ein wunderschönes junges Mädchen – eine Tänzerin – hierherkam, um zu tanzen und Förster zu verführen (ceskesvycarsko.cz). Es ist der nördlichste Aussichtsturm in der Tschechischen Republik. Der Granitberg, auf dem er steht, heißt ebenfalls Tanečnica. 138 Stufen führen zur Spitze. Vom Turm aus hat man eine Aussicht auf die Böhmisch-Sächsische Schweiz, den Šluknov-Ausläufer und manchmal sogar das Riesengebirge (Informationsbroschüre).

In den 1830er Jahren wurde auf dem Gipfel ein hölzerner Vermessungsturm errichtet. Nach dessen Verfall wurde im Jahr 1886 der Aussichtsturm gebaut. Im Jahr 1903 wurde er jedoch durch einen Sturm zerstört, doch der Baumeister Josef Scholz errichtete 1905 einen neuen. In den Jahren 1978-1979 wurde neben dem Turm eine gasthausähnliche Berghütte gebaut (Informationstafel).

Na wzgórzu Tanečnica znajduje się wieża widokowa na wysokości 598 metrów nad poziomem morza. Trzy kilometry na zachód znajduje się Mikulášovice, a granica z Niemcami jest oddalona o 500 metrów. Nazwa Tanečnica pochodzi z legendy, według której piękna młoda dziewczyna – tancerka – przychodziła tu tańczyć i uwodzić leśników (ceskesvycarsko.cz). Jest to najbardziej na północ wysunięta wieża widokowa w Czechach. Granitowe wzgórze, na którym stoi, nosi tę samą nazwę – Tanečnica. Na szczyt prowadzi 138 schodów. Z wieży można zobaczyć Czesko-Saksońską Szwajcarię, Wysunięcie Šluknov oraz czasami nawet Karkonosze (Ulotka informacyjna).

W latach 30. XIX wieku na szczycie zbudowano drewnianą wieżę pomiarową. Wieża widokowa została wzniesiona po jej zniknięciu w 1886 roku. W roku 1903 została zniszczona przez burzę, ale budowniczy Josef Scholz postawił nową w 1905 roku. W latach 1978-1979 obok wieży zbudowano karczmę w stylu restauracyjnym (Tablica informacyjna).

Na vrchu Tanečnice se nachází rozhledna v nadmořské výšce 598 metrů. Tři kilometry na západ leží Mikulášovice, a hranice s Německem je vzdálena 500 metrů. Název Tanečnice je odvozen od pověsti, podle které sem chodila tančit a svádět lesníky nádherná mladá dívka – tanečnice (ceskesvycarsko.cz). Je to nejsevernější rozhledna v Česku. Žulový kopec, na kterém stojí, se rovněž jmenuje Tanečnice. Na vrchol vede 138 schodů. Z rozhledny je vidět Českosaské Švýcarsko, Šluknovský výběžek a někdy i Krkonoše (Informační leták).

Ve 30. letech 19. století byla na vrcholu postavena dřevěná vyměřovací věž. Rozhledna byla postavena po jejím zániku v roce 1886. V roce 1903 ji zničila bouře, ale stavitel Josef Scholz postavil novou v roce 1905. V letech 1978-1979 byla vedle rozhledny postavena koliba restauračního typu (Informační tabule).

Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Děčínská Fudžijama Růžovský vrch

skala
Hits: 569

Růžovský vrch sa čnie do výšky 619 metrov nad morom. Je najvyšším vrcholom v národnom parku České Švajčiarsko. Nachádza sa 7 km od Českej Kamenice. Vrcholové časti čadičového vrcholu sú vyhlásené za prírodnú rezerváciu Růžák. V stredoveku stála na vrchole kaplnka Panny Márie – zničená bola v roku 1326 (kudyznudy.cz). Pravdepodobne ho zničilo zemetrasenie (czippe.hier-im-netz.de). Za napoleónskych vojen bola na vrchu postavená pozorovateľňa. Stála tu aj vyhliadková veža, ale v roku 1938 bola odstránená (kudyznudy.cz). Rozhľadňa a aj hostinec, ktorý tú kedysi boli, sa tešili veľkému záujmu turistov, najmä z Nemecka, preto vznikla aj „Bierweg“ – Pivná cesta. V rokoch 1924 – 1946 bol na severnom úpätí lom, ktorý fungoval čiastočne až do roku 1974. Zničil nenávratne miestny prírodný úkaz, ľadovú jamu, kde zostávala až do leta . Z puklín tu presakoval na povrch veľmi studený vzduch (Wikipedia).

Názov vrchu je zrejme odvodený ako keltského slova „ros“, ktoré znamená mohutný. Je pravdepodobné, že slúžil ako pohanské obradné miesto a púťové miesto. Germánske kmene Markomanov a Hermandurov údajne uctievali vrch ako Ásgard – sídlo bohov. K vrchu a okolí sa tiež viaže pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, čo sa dá preložiť ako: „Ak Rúžak nosí klobúk, na dážď sa môžeš spoľahnúť (Wikipedia). Vďaka svojej mohutnosti dostal prezývku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Svoje zohráva prevýšenie 300 metrov oproti okolitému terénu (Wikipedia). Ľudovo sa mu hovorí Růžák. Má rovnako ako ázijský vulkán vulkanický pôvod. Horu tvorí čadič, ktorý prenikol na povrch cez pieskovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu predstavuje typickú ukážku denundačného reliktu severočeského treťohorného vulkanizmu. Miestami sa tu prejavuje typická šesťboká stĺpcovitá odlučnosť. Pôvodne ho obklopovali kriedové pieskovce, ktoré podľahli erózii. Na niektorých miestach vrchu sa pieskovce dochovali v najvyšších nadmorských výškach (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhľadu, ale je tu zachovaný pôvodný les s bohatým bylinným podrastom. Svahy pokrývajú prirodzené , miestami pralesového charakteru. Pri severnom úpätí sa nachádzajú ľadové diery, v ktorých sa veľakrát až do leta udržuje a firn. Južná časť je pokrytá sutinami (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je súčasťou chránených území: „Vtáčia oblasť Labské pískovce“, európsky významnej lokality České Švajčiarsko zo sústavy NATURA 2000 a Chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hľadiska je vrch súčasťou Dečínskej vrchoviny. Na úpätí sa nachádza niekoľko miest s prieduchmi nielen studeného, ale aj teplého vzduchu z podzemia. Takzvané ventaroly sa nachádzajú na južnom svahu (Wikipedia).

Medzi mnohými rastlinami, ktoré sa vyskytujú na Ružovskom vrchu, je veľké množstvo vzácnych druhov. Modré pečeňovníky žiaria na vrchole a svahoch, nachádza sa tu aj lykovec, snežienka, blen a mnohé ďalšie druhy. Ružovský vrch je tak obľúbený medzi zberateľmi bylín, botanikmi a ochrancami prírody. Bazaltová pôda v tieni bukov poskytuje priaznivé podmienky pre rozmanitú flóru (czippe.hier-im-netz.de). Z iných rastlín sa tu vyskytuje napr. Vincetoxicum hirundinaria, Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je aj vtáčie spevavé osadenstvo a divoká zver všetkého druhu. Tok tetrova na Ružovskom vrchu je zážitkom, na ktorý sa nezabúda (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny je tu zastúpený napr.: Salamandra salamandra, Triturus alpestris, Lacerta vivipara, Aegolius funereus (Wikipedia).

Růžovský vrch rises to an altitude of 619 meters above sea level. It is the highest peak in the Bohemian Switzerland National Park and is located 7 km from Česká Kamenice. The summit area of this basaltic peak is designated as the Růžák Nature Reserve. In the Middle Ages, a chapel dedicated to the Virgin Mary stood at the summit, which was destroyed in 1326, possibly by an earthquake. During the Napoleonic Wars, an observation post was built on the hill, and a lookout tower stood there until it was dismantled in 1938. The observation tower and inn that once existed here were popular among tourists, particularly from Germany, leading to the creation of the „Bierweg“ – Beer Path. Between 1924 and 1946, there was a quarry on the northern slope, which operated partially until 1974. It irreversibly destroyed a local natural phenomenon, an ice pit where snow remained until summer, as cold air seeped through cracks.

Due to its prominence, it earned the nickname „Děčín’s Fujiyama.“ The elevation difference of 300 meters above the surrounding terrain contributes to this comparison. Locally, it is known as „Růžák“ and, like the Asian volcano, has a volcanic origin. The mountain is composed of basalt that penetrated through sandstone. The cone of Růžovský vrch is a typical example of a denudation remnant of North Bohemian Tertiary volcanism. Typical six-sided columnar jointing is evident in places. Originally, it was surrounded by Cretaceous sandstones that succumbed to erosion, though some sandstone remains at the highest altitudes of the hill.

Růžovský vrch is a hill without a view, but it retains original forests with a rich herbaceous undergrowth. The slopes are covered with natural forests, some of a primeval nature. At the northern foot are ice holes where ice and firn often persist until summer. The southern part is covered with scree. Růžovský vrch is part of several protected areas: the „Elbe Sandstone Bird Area,“ the European Site of Community Importance Bohemian Switzerland under the Natura 2000 network, and the North Bohemian Chalk Protected Area of Natural Water Accumulation. From a geomorphological perspective, the hill is part of the Děčín Highlands. There are also places with vents for both cold and warm air from underground, known as ventaroles, on the southern slope.

The name of the hill probably derives from the Celtic word „ros,“ meaning „mighty.“ It is likely that it served as a pagan ritual site and a pilgrimage site. The Germanic tribes of the Marcomanni and Hermunduri allegedly worshiped the hill as Asgard—the abode of the gods. A local saying associated with the hill goes: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben,“ which translates to „If Růžák wears a cap, you can expect rain.“

Among the many plants found on Růžovský vrch are a large number of rare species. Blue hepatica blooms on the summit and slopes, along with daphne, snowdrops, henbane, and many other species. Růžovský vrch is popular among herbalists, botanists, and nature conservationists. The basaltic soil in the shade of beech trees provides favorable conditions for a diverse flora, including Vincetoxicum hirundinaria and Ribes alpinum. The area also hosts rich birdlife and diverse wildlife. The courtship display of the capercaillie on Růžovský vrch is an unforgettable experience. The includes species such as the fire salamander (Salamandra salamandra), alpine newt (Triturus alpestris), viviparous lizard (Lacerta vivipara), and boreal owl (Aegolius funereus).

Der Růžovský vrch erhebt sich auf eine Höhe von 619 Metern über dem Meeresspiegel. Er ist der höchste Gipfel im Nationalpark Böhmische Schweiz und liegt 7 km von Česká Kamenice entfernt. Der Gipfelbereich dieses basaltischen Berges ist als Naturreservat Růžák ausgewiesen. Im Mittelalter stand auf dem Gipfel eine Kapelle der Jungfrau Maria, die 1326 zerstört wurde, wahrscheinlich durch ein Erdbeben. Während der Napoleonischen Kriege wurde auf dem Berg ein Beobachtungsposten errichtet, und ein Aussichtsturm stand dort, bis er 1938 entfernt wurde. Der Aussichtsturm und das Gasthaus, die einst hier existierten, erfreuten sich großer Beliebtheit bei Touristen, insbesondere aus Deutschland, was zur Entstehung des „Bierwegs“ führte. Zwischen 1924 und 1946 gab es am Nordhang einen Steinbruch, der teilweise bis 1974 in Betrieb war. Dieser zerstörte unwiederbringlich ein lokales Naturphänomen, eine Eishöhle, in der sich der Schnee bis zum Sommer hielt, da durch Risse sehr kalte Luft an die Oberfläche drang.

Aufgrund seiner Größe erhielt er den Spitznamen „Děčíner Fujiyama“. Der Höhenunterschied von 300 Metern im Vergleich zur Umgebung trägt zu diesem Vergleich bei. Lokal ist er als „Růžák“ bekannt und hat wie der asiatische Vulkan einen vulkanischen Ursprung. Der Berg besteht aus Basalt, der durch Sandstein an die Oberfläche drang. Der Kegel des Růžovský vrch ist ein typisches Beispiel für ein Denudationsrelikt des nordböhmischen Tertiärvulkanismus. An einigen Stellen tritt die typische sechseckige Säulengliederung auf. Ursprünglich war er von Kreidesandsteinen umgeben, die der Erosion erlagen, obwohl an einigen Stellen des Berges die Sandsteine in den höchsten Höhenlagen erhalten geblieben sind.

Der Růžovský vrch ist ein Berg ohne Aussicht, doch hier ist der ursprüngliche Wald mit einem reichen krautigen Unterwuchs erhalten geblieben. Die Hänge sind von natürlichen Wäldern bedeckt, teilweise von urwaldartigem Charakter. Am Nordfuß befinden sich Eislöcher, in denen oft bis zum Sommer Eis und Firn erhalten bleiben. Der südliche Teil ist von Geröll bedeckt. Der Růžovský vrch ist Teil mehrerer Schutzgebiete: des „Vogelschutzgebiets Elbsandsteingebirge“, des Europäisch bedeutenden Gebiets Böhmische Schweiz im Rahmen des Natura 2000-Netzes und des Schutzgebiets für natürliche Wasseransammlungen Nordböhmische Kreide. Geomorphologisch gehört der Berg zum Děčíner Hochland. An seinem Fuß befinden sich mehrere Orte mit Lüftungsöffnungen nicht nur für kalte, sondern auch für warme Luft aus dem Untergrund. Diese sogenannten Ventarolen befinden sich am Südhang.

Der Name des Berges stammt wahrscheinlich vom keltischen Wort „ros“, das „mächtig“ bedeutet. Es ist wahrscheinlich, dass er als heidnische Kultstätte und Wallfahrtsort diente. Die germanischen Stämme der Markomannen und Hermunduren verehrten den Berg angeblich als Asgard – den Sitz der Götter. Eine lokale Wetterregel lautet: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.“

Unter den vielen Pflanzen, die am Růžovský vrch vorkommen, gibt es eine große Anzahl seltener Arten. Blaue Leberblümchen blühen auf dem Gipfel und den Hängen, ebenso wie Seidelbast, Schneeglöckchen, Bilsenkraut und viele andere Arten. Der Růžovský vrch ist bei Kräutersammlern, Botanikern und Naturschützern beliebt. Der Basaltboden im Schatten der Buchen bietet günstige Bedingungen für eine vielfältige Flora, darunter Vincetoxicum hirundinaria und Ribes alpinum. Das Gebiet beherbergt auch eine reiche Vogelwelt und eine vielfältige Tierwelt. Das Balzverhalten des Auerhahns am Růžovský vrch ist ein unvergessliches Erlebnis. Zur Fauna gehören Arten wie der Feuersalamander (Salamandra salamandra), der Alpenmolch (Triturus alpestris), die Bergziege (Lacerta vivipara) und der Sperlingskauz (Aegolius funereus).

Růžovský vrch se tyčí do výšky 619 metrů nad mořem a je nejvyšším vrcholem v národním parku České Švýcarsko. Nachází se 7 km od České Kamenice. Vrcholové části čedičového kopce byly vyhlášeny přírodní rezervací Růžák. Ve středověku stála na vrcholu kaple Panny Marie, která byla zničena roku 1326 (kudyznudy.cz), pravděpodobně zemětřesením (czippe.hier-im-netz.de). Během napoleonských válek zde byla postavena pozorovatelna. Na vrcholu stála také rozhledna, která byla v roce 1938 odstraněna (kudyznudy.cz). Rozhledna i hostinec, jež se zde kdysi nacházely, přitahovaly mnoho turistů, zejména z Německa, a proto vznikla „Bierweg“ – Pivní cesta. V letech 1924–1946 byl na severním úpatí lom, který částečně fungoval až do roku 1974. Nenávratně zničil místní přírodní zajímavost – ledovou jámu, ve které se až do léta udržoval sníh. Z puklin zde totiž na povrch pronikal velmi studený vzduch (Wikipedia).

Název vrchu je pravděpodobně odvozen z keltského slova „ros“, což znamená mohutný. Je možné, že sloužil jako pohanské obřadní místo a poutní lokalita. Germánské kmeny Markomanů a Hermundurů údajně uctívaly vrch jako Ásgard – sídlo bohů. K vrchu a jeho okolí se vztahuje pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, což lze přeložit jako: „Když Růžák nosí klobouk, můžeš se spolehnout na déšť“ (Wikipedia). Díky své mohutnosti si vrch vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Výrazné převýšení 300 metrů oproti okolnímu terénu přispívá k jeho majestátnosti (Wikipedia). Lidově je nazýván Růžák. Stejně jako asijský vulkán má vulkanický původ. Hora je tvořena čedičem, který pronikl na povrch skrz pískovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu představuje typickou ukázku denudačního reliktu severočeského třetihorního vulkanismu. Na některých místech se zde projevuje typická šestiboká sloupcová odlučnost. Původně vrch obklopovaly křídové pískovce, které podléhaly erozi. Na několika místech vrchu se pískovce dochovaly v nejvyšších nadmořských výškách (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhledu, avšak s původním lesem a bohatým bylinným podrostem. Svahy pokrývají přirozené lesy, místy charakteru pralesa. Na severním úpatí se nacházejí ledové díry, v nichž se často až do léta udržuje led a firn. Jižní část je pokrytá sutí (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je součástí chráněných území: ptačí oblasti Labské pískovce, evropsky významné lokality České Švýcarsko v rámci soustavy NATURA 2000 a chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hlediska patří k Děčínské vrchovině. Na úpatí se nachází několik míst s průduchy nejen studeného, ale také teplého vzduchu z podzemí. Takzvané ventaroly se nalézají na jižním svahu (Wikipedia).

Mezi mnoha rostlinami na Růžovském vrchu se nachází množství vzácných druhů. Modré jaterníky zde září na vrcholu i svazích, dále zde roste lýkovec, sněženka, blín a mnoho dalších druhů. Díky své bohaté flóře je vrch oblíbeným místem sběratelů bylin, botaniků a ochránců přírody. Bazaltová půda pod buky poskytuje příznivé podmínky pro rozmanitou vegetaci (czippe.hier-im-netz.de). Mezi další zdejší rostliny patří například Vincetoxicum hirundinaria a Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je také zastoupení pěvců a divoké zvěře. Tok tetřeva na Růžovském vrchu je nezapomenutelným zážitkem (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny zde najdeme například mloka skvrnitého, čolka horského, ještěrku živorodou a puštíka bělavého (Wikipedia).

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Rumburk – malá Paríž

skala
Hits: 1504

Rumburk je prezývaný aj ako „Malá Paríž“ je mesto v Severných Čechách v Šluknovskom výbežku, ležiace v nadmorskej výške 387 metrov nad morom. Žije tu približne 11 tisíc obyvateľov na ploche 24.71 km2. Rumburk bol preslávený textilnou výrobou tzv. véby a výrobou rumburských kachiel. Názov mesta pochádza z priezvisk zhořeleckých a žitavských mešťanov v roku 1298 Romberch, neskôr Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Rumburk, also known as ‚Little Paris,‘ is a town in Northern Bohemia in the Šluknov Hook, situated at an altitude of 387 meters above sea level. Approximately 11 thousand inhabitants reside here across an area of 24.71 square kilometers. Rumburk was renowned for its textile production, particularly weaving, and the manufacture of Rumburk tiles. The name of the town originates from the surnames of Görlitz and Zittau burghers in 1298 as Romberch, later becoming Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, and Ronberg.

Rumburk, auch als ‚Kleines Paris‘ bekannt, ist eine Stadt in Nordböhmen im Šluknovskaer Zipfel, gelegen auf einer Höhe von 387 Metern über dem Meeresspiegel. Hier leben etwa 11 Tausend Einwohner auf einer Fläche von 24,71 Quadratkilometern. Rumburk war berühmt für seine Textilproduktion, insbesondere für Weberei, und die Herstellung von Rumburker Fliesen. Der Name der Stadt stammt aus den Nachnamen der Görlitzer und Zittauer Bürger im Jahr 1298 als Romberch und wurde später zu Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg und Ronberg.

Rumburk, nazývaný také „Malá Paříž“, je město v Severních Čechách v Šluknovském výběžku, ležící v nadmořské výšce 387 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel na ploše 24,71 km2. Rumburk byl proslulý textilní výrobou tzv. věby a výrobou rumburských kachlí. Název města pochází z příjmení žitavských a žhořeleckých měšťanů v roce 1298 Romberch, později Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Príroda, Rastliny, Organizmy, Fotografie

Fata Morgana – expozícia Botanickej záhrady

skala
Hits: 8033

Fata Morgana je expozícia Botanickej hlavného mesta Praha.

Botanická záhrada hlavného mesta bola založená v roku 1969. Je miestom pre pestovanie rastlín, odpočinku, poučenia, zábavy a potešenia. Rastie tu 15 000 druhov stromov a kvetín (botanicka.cz). K najvýznamnejším zbierkam Botanickej záhrady cibuľoviny, predovšetkým zo Stredomoria, Turecka a Číny. Významná je zbierka stálozelených listnatých drevín. Ojedinelá je kolekcia tamarišiek a iných púštnych drevín Strednej Ázie a západnej Číny. Cenné sú zbierky Nepenthaceae, paliem a cykasov (Pavel Sekerka).

Po roku 1984 bola založená zbierka bonsajov. V roku 1997 vznikla japonská záhrada, vresovisko, expozícia flóry Turecka a Stredomoria a kolekcia kosatcov. Po roku 1996 sa začala pripravovať výstavba tropických skleníkov – Fata Morgana bola kolaudovaná až v roku 2003. Od roku 2004 je zriadená vinica. Expozícia výroby vína bola vybudovaná v roku 2009. Od roku 2011 sa roztrieštené plochy botanickej záhrady spojili v jeden 25 hektárový celok. Súčasťou záhrady je tzv. Ornamentálna záhrada, Stráň – fragmenty pôvodných stepných spoločenstiev pre Tróju. Pivonkova lúka a kolekciou magnólií. Stálozelené a tieňomilné trvalky (hajničky) – podrastu listnatých lesov Európy, Ázie a Ameriky. Severoamerická polopúšť – kaktusy a sukulenty, trvalky a ihličnany, predovšetkým opuncie a juky. Mokraď a jazero je časť, kde sa rozmnožujú žaby a rastú tu vodné, bahenné a mäsožravé rastliny. Ďalšími expozíciami sú Lesné východnej Ázie a Lesné biotopy Severnej Ameriky (botanicka.cz).

Fata Morgana is an exhibition within the Botanical Garden of the capital city of Prague.

The Botanical Garden of the capital city of Prague was established in 1969. It serves as a place for the cultivation of plants, relaxation, education, entertainment, and enjoyment. There are 15,000 species of trees and flowers growing here (botanicka.cz). Among the most significant collections of the Botanical Garden are bulbous plants, especially from the Mediterranean, Turkey, and China. The collection of evergreen deciduous woody plants is notable. There is a unique collection of tamarisks and other desert plants from Central Asia and western China. Valuable collections include Nepenthaceae, palms, and cycads (Pavel Sekerka).

After 1984, a collection of bonsai trees was established. In 1997, a Japanese garden, heathland, an exhibition of the flora of Turkey and the Mediterranean, and a collection of irises were created. After 1996, the construction of tropical greenhouses began – Fata Morgana was not completed until 2003. Since 2004, a vineyard has been established. The wine production exhibition was built in 2009. Since 2011, the scattered areas of the botanical garden have been connected into one 25-hectare unit. Part of the garden is the so-called Ornamental Garden, Slope – fragments of original steppe communities for Troja, Peony Meadow, and a collection of magnolias. Evergreen trees and shade-loving perennials (woodland plants) – undergrowth of deciduous forests of Europe, Asia, and America. North American semi-desert – cacti and succulents, perennials, and conifers, especially opuntias and yuccas. The marsh and lake are areas where frogs breed, and water, marsh, and carnivorous plants grow. Other exhibitions include Forest Biotopes of Eastern Asia and Forest Biotopes of North America (botanicka.cz).

Fata Morgana ist eine Ausstellung im Botanischen Garten der Hauptstadt Prag.

Der Botanische Garten der Hauptstadt Prag wurde 1969 gegründet. Er dient als Ort für die Kultivierung von Pflanzen, Erholung, Bildung, Unterhaltung und Freude. Hier wachsen 15.000 Arten von Bäumen und Blumen (botanicka.cz). Zu den bedeutendsten Sammlungen des Botanischen Gartens gehören Zwiebelpflanzen, insbesondere aus dem Mittelmeerraum, der Türkei und China. Die Sammlung immergrüner Laubholzpflanzen ist bemerkenswert. Es gibt eine einzigartige Sammlung von Tamarisken und anderen Wüstenpflanzen aus Zentralasien und Westchina. Wertvolle Sammlungen umfassen Nepenthaceae, Palmen und Zykaden (Pavel Sekerka).

Nach 1984 wurde eine Sammlung von Bonsaibäumen angelegt. 1997 entstanden ein japanischer Garten, Heideflächen, eine Ausstellung zur Flora der Türkei und des Mittelmeers sowie eine Sammlung von Schwertlilien. Nach 1996 begann der Bau tropischer Gewächshäuser – Fata Morgana wurde erst 2003 fertiggestellt. Seit 2004 gibt es einen Weinberg. Die Ausstellung zur Weinherstellung wurde 2009 gebaut. Seit 2011 wurden die verstreuten Flächen des Botanischen Gartens zu einer 25 Hektar großen Einheit verbunden. Ein Teil des Gartens ist der sogenannte Ornamentalgarten, der Hang – Fragmente von ursprünglichen Steppengemeinschaften für Troja, Pfingstwiesen und eine Magnoliensammlung. Immergrüne Bäume und schattenliebende Stauden (Unterwuchs von Laubwäldern Europas, Asiens und Amerikas). Nordamerikanische Halbwüste – Kakteen und Sukkulenten, Stauden und Nadelbäume, insbesondere Feigenkakteen und Yuccas. Das Sumpfgebiet und der See sind Bereiche, in denen Frösche brüten und Wasserpflanzen, Moorpflanzen und fleischfressende Pflanzen wachsen. Weitere Ausstellungen umfassen Waldlebensräume Ostasiens und Waldlebensräume Nordamerikas (botanicka.cz).