Botanická záhrada Univerzity Karlovej v Prahe bola založená v roku 1775 Josefom Bohumírom Mikanom, pôvodne na Smíchove, na mieste bývalej jezuitskej záhrady (Wikipedia). Korene Botanickej záhrady siahajú až do prvej polovice 14. storočia. Pri kláštore kartuziánov bola vybudovaná obrovská kláštorná záhrada, jej súčasťou bol sad a vinice. Kláštor v dobe husitských vojen zanikol, ale záhrada vytrvala (Jan Puci, Jindřich Drda). Dnešné Dienzenhoferove sady sú pozostatkom pôvodnej botanickej záhrady. Mala 9 skleníkov, pestovalo sa tu asi 13 tisíc druhov a foriem rastlín. Po povodni v roku 1890 bola premiestnená na Nové Mesto. Tam bola odkúpená Slupská záhrada budovaná od Českej spoločnosti pre zveľaďovanie zahradníctva v Prahe (Wikipedia). Bombardovanie Prahy 14. 2. 1945 zničilo nemecké skleníky a české poškodilo. České skleníky bol v rokoch 1946 – 1949 prestavané (Kamila Špinarová). Rozloha botanickej záhrady je 3.5 hektára, ročne ju navštívi asi 100 tisíc návštevníkov (Wikipedia). V exteriéroch je asi 3 000 druhov rastlín (bz-uk.cz). Expozičná plocha skleníkov je 1600 m2 (uk.cz). Vlhké subtrópy sa v lete sťahuje do exteriérov, je rozdelená podľa kontinentov. Skleníky aj exteriéry sú otvorené celoročne, vstup do exteriérov je zdarma (Jolana Nováková).
V tropických skleníkoch dominujú vo vstupnej časti cykasy a palmy. V ďalšej časti sa nachádzajú paprade a rastliny tropického lesa, v bylinnom poschodí bohato zastúpené najmä čeľaďou Araceae. V inej časti sa nachádza jazierko s leknami. Na zadnej stene sú orchideje. Subtropické skleníky sú rozdelené na vlhkejší a suchší. Vlhký slúži na prezimovanie rastlín z exteriérov. Suchý subtropický skleník je venovaný sukulentom (Tomáš Procházka). Vonkajšie expozície obsahujú cca 3 000 druhov rastlín. Stredoeurópska flóra je zastúpená skalkovou časťou z Českého krasu, rastlinami z teplomilných skalných stepí, horských vápencových skál, dubohrabových hájov, lužných lesov a stojatých a pomaly tečúcich vôd. V inej časti sú zastúpené vodné, bahenné, úžitkové rastliny, rastliny piesočnatých biotopov, rašelinísk a slatín. Nachádza sa tu napr. zatienená skalka, stredoeurópska skalka (uk.cz).
The Botanical Garden of Charles University in Prague was founded in 1775 by Josef Bohumír Mikan, originally in Smíchov, on the site of the former Jesuit garden (Wikipedia). The roots of the Botanical Garden date back to the first half of the 14th century. A massive monastery garden, including an orchard and vineyards, was established at the Carthusian monastery. The monastery disappeared during the Hussite wars, but the garden endured (Jan Puci, Jindřich Drda). Today’s Dienzenhofer Gardens are remnants of the original botanical garden. It had nine greenhouses, cultivating around 13 thousand species and forms of plants. After the flood in 1890, it was relocated to Nové Mesto, where it acquired the Slupská Garden built by the Czech Society for Garden Enhancement in Prague (Wikipedia). The bombing of Prague on February 14, 1945, destroyed the German greenhouses and damaged the Czech ones. The Czech greenhouses were rebuilt between 1946 and 1949 (Kamila Špinarová). The area of the botanical garden is 3.5 hectares, with approximately 100 thousand visitors annually (Wikipedia). There are about 3,000 plant species in the outdoor areas (bz-uk.cz). The exhibition area of the greenhouses is 1600 m2 (uk.cz). In the summer, the humid subtropics move to the outdoors and are divided according to continents. Both the greenhouses and outdoor areas are open year-round, and entry to the outdoor areas is free (Jolana Nováková).
In the tropical greenhouses, cycads and palms dominate the entrance area. The next section features ferns and plants from tropical forests, with a rich representation of the Araceae family in the herbaceous layer. Another section includes a pond with water lilies, while orchids are found on the back wall. The subtropical greenhouses are divided into wetter and drier sections. The wet one is used for overwintering plants from outdoor areas, while the dry subtropical greenhouse is dedicated to succulents (Tomáš Procházka). The outdoor exhibits include approximately 3,000 plant species. Central European flora is represented by a rocky part from the Czech Karst, plants from thermophilic rocky steppes, mountain limestone rocks, oak-hornbeam forests, alluvial forests, and stagnant and slowly flowing waters. Another part features aquatic, marsh, utility plants, plants from sandy habitats, peat bogs, and marshes. Examples include a shaded rock garden, Central European rock garden (uk.cz).
Der Botanische Garten der Karls-Universität in Prag wurde 1775 von Josef Bohumír Mikan gegründet, ursprünglich in Smíchov, auf dem Gelände des ehemaligen Jesuitengartens (Wikipedia). Die Wurzeln des Botanischen Gartens reichen bis in die erste Hälfte des 14. Jahrhunderts zurück. Im Kartäuserkloster wurde ein riesiger Klostergarten angelegt, der einen Obstgarten und Weinberge einschloss. Das Kloster verschwand während der Hussitenkriege, aber der Garten überdauerte (Jan Puci, Jindřich Drda). Die heutigen Dienzenhofer Gärten sind Überreste des ursprünglichen Botanischen Gartens. Es hatte neun Gewächshäuser und kultivierte rund 13.000 Arten und Formen von Pflanzen. Nach der Flut im Jahr 1890 wurde er nach Nové Mesto verlegt, wo er den Slupská Garden erwarb, der von der Tschechischen Gesellschaft für Gartenbau in Prag angelegt wurde (Wikipedia). Die Bombardierung von Prag am 14. Februar 1945 zerstörte die deutschen Gewächshäuser und beschädigte die tschechischen. Die tschechischen Gewächshäuser wurden zwischen 1946 und 1949 wieder aufgebaut (Kamila Špinarová). Die Fläche des Botanischen Gartens beträgt 3,5 Hektar, und ihn besuchen jährlich etwa 100.000 Menschen (Wikipedia). Im Freien gibt es etwa 3.000 Pflanzenarten (bz-uk.cz). Die Ausstellungsfläche der Gewächshäuser beträgt 1600 m2 (uk.cz). Im Sommer ziehen die feuchten Subtropen ins Freie und sind nach Kontinenten unterteilt. Sowohl die Gewächshäuser als auch die Freiflächen sind das ganze Jahr über geöffnet, und der Eintritt zu den Freiflächen ist kostenlos (Jolana Nováková).
In den tropischen Gewächshäusern dominieren am Eingang Cycadeen und Palmen. Im nächsten Abschnitt finden sich Farne und Pflanzen tropischer Wälder, im krautigen Bereich vor allem Vertreter der Familie Araceae. Ein anderer Abschnitt enthält einen Teich mit Seerosen, Orchideen sind an der Rückwand zu finden. Die subtropischen Gewächshäuser sind in feuchte und trockene unterteilt. Das feuchte Gewächshaus dient der Überwinterung von Pflanzen aus Freiflächen, während das trockene subtropische Gewächshaus Sukkulenten gewidmet ist (Tomáš Procházka). Die Freilandausstellungen umfassen etwa 3.000 Pflanzenarten. Die mitteleuropäische Flora wird durch einen Felsenteil aus dem Böhmischen Karst, Pflanzen aus thermophilen Felsensteppen, kalkhaltigen Gebirgsfelsen, Eichen-Hainbuchenwäldern, Auenwäldern sowie stehenden und langsam fließenden Gewässern vertreten. Ein anderer Teil zeigt Wasserpflanzen, Moore, Nutzpflanzen, Pflanzen aus sandigen Lebensräumen, Torfmoore und Moore. Hier findet sich beispielsweise ein schattiger Steingarten, der mitteleuropäische Steingarten (uk.cz).
Botanická zahrada Univerzity Karlovy v Praze byla založena v roce 1775 Josefem Bohumírem Mikanem, původně na Smíchově, na místě bývalé jezuitské zahrady (Wikipedia). Kořeny Botanické zahrady sahají až do první poloviny 14. století. U kartuziánského kláštera byla vybudována obrovská klášterní zahrada, jejíž součástí byl sad a vinice. Klášter zanikl během husitských válek, ale zahrada přetrvala (Jan Puci, Jindřich Drda). Dnešní Dienzenhoferovy sady jsou pozůstatkem původní botanické zahrady. Měla 9 skleníků a pěstovalo se zde asi 13 tisíc druhů a forem rostlin. Po povodni v roce 1890 byla přemístěna na Nové Město, kde byla zakoupena Slupská zahrada budovaná Českou společností pro zvelebování zahradnictví v Praze (Wikipedia). Bombardování Prahy 14. 2. 1945 zničilo německé skleníky a české poškodilo. České skleníky byly v letech 1946–1949 přestavěny (Kamila Špinarová). Rozloha botanické zahrady je 3,5 hektaru a ročně ji navštíví asi 100 tisíc návštěvníků (Wikipedia). V exteriéru roste asi 3 000 druhů rostlin (bz-uk.cz). Expoziční plocha skleníků je 1600 m² (uk.cz). Vlhké subtropy se v létě přesouvají do exteriéru a jsou rozděleny podle kontinentů. Skleníky i exteriéry jsou otevřené celoročně a vstup do exteriéru je zdarma (Jolana Nováková).
V tropických sklenících dominují v úvodní části cykasy a palmy. Dále jsou zde kapradiny a rostliny tropického lesa, v bylinném patře bohatě zastoupené zejména čeledí Araceae. V další části se nachází jezírko s lekníny. Na zadní stěně jsou umístěny orchideje. Subtropické skleníky jsou rozděleny na vlhčí a sušší. Vlhčí slouží k přezimování rostlin z exteriéru. Suchý subtropický skleník je věnován sukulentům (Tomáš Procházka). Venkovní expozice zahrnují cca 3 000 druhů rostlin. Středoevropská flóra je zastoupena skalkovou částí z Českého krasu, rostlinami z teplomilných skalních stepí, horských vápencových skal, dubohabřin, lužních lesů a stojatých i pomalu tekoucích vod. V další části jsou vodní, bahenní a užitkové rostliny, rostliny písčitých biotopů, rašelinišť a slatin. Nachází se zde například zastíněná skalka a středoevropská skalka (uk.cz).
- Práve kvitne
- Register rastlín
- Kamila Špinarová, Petr Jan Juračka, Radek Lüftner
- Jolana Nováková – Zelený ráj u centra Prahy. Univerzitní botanická zahrada Na Slupi vítá i veřejnost
- Stovky masožravek jsou k vidění na největší výstavě v Praze
- Lucie Čermáková – Jedna zahrada a dvě univerzity
- Lucie Čermáková – Založení zahrady na Slupských stráních
- Lucie Čermáková – Společný život Na Slupi
- Lucie Čermáková – Válka prochází univerzitní zahradou
- Lucie Čermáková – Poválečný vývoj zahrady
