Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Luhačovice

skala
Hits: 278

Luhačovice sú malebné kúpeľné mesto na juhovýchode Moravy, približne 16 km juhovýchodne od Zlína. S počtom obyvateľov okolo 5 100 a bohatou históriou siahajúcou do 15. storočia (sk.wikipedia.org) sú najväčšími kúpeľmi na Morave a významným centrom liečebného turizmu (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o Luhačoviciach pochádza z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konca 16. storočia sa mesto stalo centrom panstva zahŕňajúceho 12 dedín. V roku 1629 prešlo do vlastníctva rodu Serényiovcov, ktorí začali využívať miestne minerálne a postupne budovali kúpeľné zariadenia (Wikipedia). V 20. storočí prešli Luhačovice významným rozvojom, najmä vďaka architektovi Dušanovi Jurkovičovi, ktorý tu vytvoril unikátny súbor stavieb v štýle ľudovej secesie. Luhačovice sú známe svojimi liečivými minerálnymi prameňmi, ktorých je v súčasnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Medzi najznámejšie patrí Vincentka, Aloiska, Ottovka a prameň Dr. Šťastného. Tieto pramene sú bohaté na minerály a využívajú sa pri liečbe ochorení dýchacích ciest, tráviaceho ústrojenstva, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Mesto je preslávené architektonickými skvostmi, najmä stavbami Dušana Jurkoviča, ako sú Jurkovičov dom, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovici 20. storočia architektom Oskarom Pořískom, je centrom kúpeľného života a miestom pre prechádzky a spoločenské stretnutia (Maroš Puček). Luhačovice tiež ponúkajú bohatý kultúrny program vrátane festivalov, koncertov a výstav (luhacovice.eu). Okolie Luhačovíc je ideálne pre milovníkov prírody a aktívneho odpočinku. Mesto je obklopené Bielymi Karpatmi a Vizovickými vrchmi, ktoré ponúkajú množstvo turistických a cyklistických trás (Maroš Puček). Luhačovická priehrada je obľúbeným miestom pre rekreáciu, rybolov a vodné športy (vincentluhacovice.cz). Okrem kúpeľných procedúr a prechádzok po kolonáde môžu návštevníci objavovať aj ďalšie zaujímavosti, ako je Múzeum luhačovického Zálesí, ktoré ponúka pohľad do histórie a kultúry regiónu (travelking.sk). Pre s deťmi sú k dispozícii detské ihriská, športové areály a nenáročné výlety, napríklad jedinečná trasa Ptačích budek. Mesto poskytuje širokú škálu ubytovacích možností, od luxusných wellness hotelov po útulné penzióny a ubytovanie v súkromí, ktoré uspokoja požiadavky aj tých najnáročnejších hostí (luhacovice.eu).

Luhačovice is a picturesque spa town in southeastern Moravia, approximately 16 km southeast of Zlín. With a population of around 5,100 and a rich history dating back to the 15th century (sk.wikipedia.org), it is the largest spa town in Moravia and a significant center of therapeutic tourism (Wikipedia). The first written mention of Luhačovice dates back to 1412 (sk.wikipedia.org). Since the late 16th century, the town became the center of an estate encompassing 12 villages. In 1629, it came into the ownership of the Serényi family, who began utilizing the local mineral springs and gradually developing spa facilities (Wikipedia). In the 20th century, Luhačovice experienced significant growth, particularly thanks to architect Dušan Jurkovič, who created a unique ensemble of buildings in the folk Art Nouveau style. Luhačovice is renowned for its healing mineral springs, of which there are currently 16 (vincentluhacovice.cz). Among the most famous are Vincentka, Aloiska, Ottovka, and the Dr. Šťastný spring. These springs are rich in minerals and are used to treat respiratory diseases, digestive disorders, obesity, and diabetes (Maroš Puček).

The town is famous for its architectural gems, especially buildings designed by Dušan Jurkovič, such as the Jurkovič House, Chaloupka, Valaška, and Jestřabí Hotel (vincentluhacovice.cz). The Colonnade, built in the mid-20th century by architect Oskar Pořísek, serves as the center of spa life and a place for walks and social gatherings (Maroš Puček). Luhačovice also offers a rich cultural program, including festivals, concerts, and exhibitions (luhacovice.eu). The surroundings of Luhačovice are ideal for nature lovers and active recreation. The town is surrounded by the White Carpathians and Vizovice Highlands, which offer numerous hiking and cycling trails (Maroš Puček). The Luhačovice Reservoir is a popular spot for recreation, fishing, and water sports (vincentluhacovice.cz). Besides spa treatments and strolls along the colonnade, visitors can explore other attractions, such as the Museum of Luhačovice Zálesí, which provides insight into the history and culture of the region (travelking.sk). For families with children, there are playgrounds, sports facilities, and easy trips, such as the unique Birdhouse Trail. The town offers a wide range of accommodation options, from luxurious wellness hotels to cozy guesthouses and private lodgings, catering to even the most demanding guests (luhacovice.eu).

Luhačovice jsou malebné lázeňské město na jihovýchodě Moravy, přibližně 16 km jihovýchodně od Zlína. S počtem obyvatel kolem 5 100 a bohatou historií sahající do 15. století (sk.wikipedia.org) jsou největšími lázněmi na Moravě a významným centrem léčebného turismu (Wikipedia). První písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konce 16. století se město stalo centrem panství zahrnujícího 12 vesnic. V roce 1629 přešlo do vlastnictví rodu Serényiů, kteří začali využívat místní minerální prameny a postupně budovat lázeňská zařízení (Wikipedia). Ve 20. století prošly Luhačovice významným rozvojem, především díky architektu Dušanu Jurkovičovi, který zde vytvořil unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Luhačovice jsou známé svými léčivými minerálními prameny, kterých je v současnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Mezi nejznámější patří Vincentka, Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného. Tyto prameny jsou bohaté na minerály a využívají se při léčbě onemocnění dýchacích cest, trávicího ústrojí, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Město je proslulé architektonickými skvosty, zejména stavbami Dušana Jurkoviče, jako jsou Jurkovičův dům, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovině 20. století architektem Oskarem Poříškem, je centrem lázeňského života a místem pro procházky a společenská setkání (Maroš Puček). Luhačovice také nabízejí bohatý kulturní program včetně festivalů, koncertů a výstav (luhacovice.eu). Okolí Luhačovic je ideální pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Město je obklopeno Bílými Karpaty a Vizovickými vrchy, které nabízejí množství turistických a cyklistických tras (Maroš Puček). Luhačovická přehrada je oblíbeným místem pro rekreaci, rybolov a vodní sporty (vincentluhacovice.cz). Kromě lázeňských procedur a procházek po kolonádě mohou návštěvníci objevovat další zajímavosti, jako je Muzeum luhačovického Zálesí, které nabízí pohled do historie a kultury regionu (travelking.sk). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici dětská hřiště, sportovní areály a nenáročné výlety, například jedinečná trasa Ptačích budek. Město poskytuje širokou škálu ubytovacích možností, od luxusních wellness hotelů po útulné penziony a soukromé ubytování, které uspokojí i ty nejnáročnější hosty (luhacovice.eu).

 

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Podunajsko, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Vodný mlyn v Jelke

skala
Hits: 500

Vodný mlyn sa dnes nachádza na brehu Malého Dunaja, v jeho blízkosti sa nachádza skanzen zameraný na poľnohospodársku minulosť Jelka. Pôvodný charakter mlynu bol lodný, na kolový bol prestavaný v roku 1905 (muzeum.sk). Je pozoruhodnou technickou pamiatkou juhozápadného Slovenska. Zrekonštruovaný je od 18. mája 2019. V minulosti boli v Jelke štyri. Je sprístupnený verejnosti, pôvodne patril Jozefovi Némethovi, neskôr jeho synovi Vincentovi a do roku 1973 vnukovi Ernestovi. V mlyne mleli prevažne raž. Mlyn fungoval do apríla 1951 (jelka.sk). Jeho mlynské koleso je funkčné, poháňané je však elektromotorom (cestujzamenej.sk). 

V areáli mlynu sa nachádzajú ukážky rôznych poľnohospodárskych strojov a zariadení. Napr. sekačku na repu, pluhy, lis na ľan, sane, váhy, sedliacky voz, rajtár (cestujzamenej.sk). 

Vodný mlyn slúžil na výrobu múky. Jeho architektonické riešenie spája funkčnosť s estetikou. Tradičné prvky mlynského kolesa, drevená konštrukcia a kamenné steny vytvárajú harmóniu, ktorá kontrastuje s okolitou krajinou. Každý detail, každá časť, rozpráva príbeh o dávnych časoch, cez ktoré prešiel. Miestni obyvatelia chránia a udržiavajú tento unikátny mlyn ako pamäť pre budúce generácie. Dnes je vodný mlyn turistickou atrakciou aj pre mnohých bratislavčanov. Občasne sa tu konajú kultúrne udalosti, a .

The water mill is located on the bank of the Small Danube, near which there is a museum focusing on the agricultural history of the village of Jelka. The original character of the mill was maritime, converted to a wheel mill in 1905 (muzeum.sk). It is a remarkable technical monument of southwestern Slovakia. It has been reconstructed since May 18, 2019. In the past, there were four mills in Jelka. It is open to the public, originally owned by Jozef Németh, later his son Vincent, and until 1973 his grandson Ernest. The mill mainly ground rye. The mill operated until April 1951 (jelka.sk). Its mill wheel is functional, but it is powered by an electric motor (cestujzamenej.sk).

In the mill complex, there are demonstrations of various agricultural machines and equipment. For example, a sugar beet mower, plows, flax press, sledges, scales, a farmer’s cart, a carter (cestujzamenej.sk).

The water mill served for flour production. Its architectural solution combines functionality with aesthetics. Traditional elements of the mill wheel, wooden construction, and stone walls create harmony that contrasts with the surrounding landscape. Every detail, every part, tells a story of ancient times through which it has passed. Local residents protect and maintain this unique mill as a memory for future generations. Today, the water mill is a tourist attraction even for many residents of . Occasionally, cultural events, festivals, and concerts are held here.

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Severná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 549

Vizovice sa nachádzajú 14 km východne od Zlína v podhorí Vizovických vrchov, na sútoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije tu 4800 obyvateľov. Nemecký názov je Wisowitz. Má dve časti: Vizovice a Chrastěšov. Historické jadro je pamiatkovou zónou. Dominantou je barokový zámok, nachádzajú sa tu dve trojuholníkové , kostol svätého Vavřinca z roku 1792. Názov mesta je odvodený od krstného mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osada Vizovice bola založená pred rokom 864 (mestovizovice.cz). Vtedy si stavali opevnené . Starešina (vladyka) Viza (Vizov) tu mal podľa terezíánskeho katastra z roku 1754 na poli v Hodišove (Josef Čižmář). Prvá písomná zmienka je z roku 1261. Mestské výsady získali v roku 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice sú mestom s tradíciou pálenia slivovice (Wikipedia CZ). V 13. storočí tu bol vybudovaný kláštor Smilheim. Ku nemu patrili : Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, : Lič (dnes buď Lidečko, alebo Loučka) a Šanov, časti obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Kláštor osirel v roku 1484. Ujali sa ho v roku 1493 páni z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal kláštor opraviť (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Vo Vizoviciach sa koná už desiatky rokov festival Vizovické Trnkobraní. Je najvýznamnejšou kultúrnou udalosťou v Zlínskom kraji. Tradičnou súčasťou je súťaž v jedení slivkových gulí (vizovicketrnkobrani.cz). Koná sa tu aj folkový festival Valašský frgál, ktorý poriada hudobná skupina Fleret. Ďalšími kultúrnymi akciami sú: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kultúrne leto (Wikipedia CZ).

Vizovice is located 14 kilometers east of Zlín in the foothills of the Vizovické vrchy (Vizovice Hills), at the confluence of the Lutonínka and Bratřejovka rivers. It has a population of 4,800 inhabitants. The German name is Wisowitz. It consists of two parts: Vizovice and Chrastěšov. The historic center is a monument zone. The dominant feature is the Baroque castle, and there are two triangular squares and the Church of St. Lawrence from 1792. The name of the town is derived from the baptismal name Viz, which was a variant of the name Vid. The settlement of Vizovice was founded before 864 AD (mestovizovice.cz). At that time, the Slavs built fortified settlements. The elder (chieftain) Viza (Vizov) had fields in Hodišov according to the Theresian Cadastre of 1754 (Josef Čižmář). The first written mention is from 1261. The town received its town privileges in 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice is a town with a tradition of plum brandy distillation (Wikipedia CZ). In the 13th century, the Smilheim monastery was built here. Its estates included the settlements of Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (now Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, the villages of Lič (now either Lidečko or Loučka) and Šanov, and parts of the municipalities Zádveřice, Želechovice, Slopné, and Nivnice. The monastery became orphaned in 1484. It was taken over by the lords of Kunštát in 1493. Boček of Kunštát had the monastery repaired (Josef Čižmář).

Notable natives include actor and comedian Bolek Polívka (mestovizovice.cz). The Vizovické Trnkobraní festival has been held in Vizovice for decades. It is the most significant cultural event in the Zlín Region. A traditional part of the festival is a plum dumpling eating contest (vizovicketrnkobrani.cz). The Valašský frgál folk festival, organized by the music group Fleret, also takes place here. Other cultural events include the Masters of Rock rock festival and Vizovice Cultural Summer (Wikipedia CZ).

Vizovice se nacházejí 14 km východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů, na soutoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije zde 4800 obyvatel. Německý název je Wisowitz. Má dvě části: Vizovice a Chrastěšov. Historické jádro je památkovou zónou. Dominantou je barokní zámek, nacházejí se zde dvě trojúhelníková náměstí, kostel svatého Vavřince z roku 1792. Název města je odvozen od křestního jména Viz, což byla varianta jména Vid. Osada Vizovice byla založena před rokem 864 (mestovizovice.cz). Tehdy si Slované stavěli opevněná hradiště. Starosta (vladika) Viza (Vizov) zde měl podle tereziánského katastru z roku 1754 pole v Hodišově (Josef Čižmář). První písemná zmínka je z roku 1261. Městská práva získali v roce 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice (Wikipedia CZ). Ve 13. století zde byl postaven klášter Smilheim. K němu patřily osady: Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, vesnice: Lič (dnes buď Lidečko, nebo Loučka) a Šanov, části obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Klášter osiřel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal klášter opravit (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Ve Vizovicích se koná již desítky let festival Vizovické Trnkobraní. Je nejvýznamnější kulturní událostí ve Zlínském kraji. Tradiční součástí je soutěž v jídle švestkových knedlíků (vizovicketrnkobrani.cz). Koná se zde také folklórní festival Valašský frgál, který pořádá hudební skupina Fleret. Dalšími kulturními akcemi jsou: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kulturní léto (Wikipedia CZ).

Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Fotografie

Koválovice

skala
Hits: 573

Koválovice sa nachádzajú neďaleko od Brna, na rozhraní Drahanskej vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Prvá písomná zmienka je z roku 1131. V okolí sa nachádzajú (kovalovice.cz). Nachádza sa tu kaplnka Petra a Pavla, ktorá bola v roku 2001 prestavaná na mieste drevenej z roku 1826. Nachádza sa tu aj múzeum sa vzťahuje ku poštovníctvu a bitke pri Slavkove. Napoleonská kaplnka, kúpací prírodný biotop. Okolité rybníky patrili grófovi Levovi z Kloboukov. Hniezdilo tu množstvo vodného vtáctva. Pestoval sa tu anýz. V obci boli kováčske dielne, od kováčov pochádza vraj názov obec (koval). V roku 1754 tu bolo 59 . V rokoch 1852 a 1894 postihol Koválovice požiar. Mor v rokoch 1836, 1849, 1866, ničivé krupobitie v 1891, 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice is located near , on the border of the Drahanská vrchovina and Dyjskosvratecký úval. The first written mention dates back to 1131. There are ponds in the vicinity (kovalovice.cz). There is a chapel of St. Peter and Paul, which was rebuilt in 2001 on the site of a wooden chapel from 1826. There is also a museum related to postal services and the Battle of Slavkov. Napoleon’s Chapel, a natural bathing biotope, is located here. The surrounding ponds belonged to Count Lev of Klobouk. A variety of waterfowl nested here. Anise was cultivated here. There were blacksmith workshops in the village, and supposedly, the name of the village comes from the blacksmiths (kováč). In 1754, there were 59 houses here. Koválovice was hit by fires in 1852 and 1894. There were floods in 1836, 1849, and 1866, devastating hailstorms in 1891 and 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice se nacházejí nedaleko od Brna, na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. První písemná zmínka je z roku 1131. V okolí se nacházejí rybníky (kovalovice.cz). V obci stojí kaplička svatého Petra a Pavla, která byla v roce 2001 přestavěna na místě dřevěné kapličky z roku 1826. Dále zde najdeme muzeum věnované poštovnictví a bitvě u Slavkova. Kromě toho tu najdeme Napoleonovu kapli, přírodní koupací biotop. Okolní rybníky patřily hraběti Levovi z Klobouků, kde hnízdilo množství vodního ptactva. V obci bývaly kovářské dílny, od kovářů prý pochází název (koval). V roce 1754 zde bylo 59 domů. V letech 1852 a 1894 postihl Koválovice požár. Mor v letech 1836, 1849, 1866, ničivé krupobití v roce 1891 a 1902 (kovalovice.cz).

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Hrady, Umenie, Horné Považie, Stavby, Fotografie

Hrad Strečno

skala
Hits: 2567

Strečniansky hrad (Strechun, Strechyn, Streczen, Streczan, Strežín) sa nachádza na 103 metrov vysokom brale vo nadmorskej výške 440 metrov (Wikipedia). Hrad Strečno sa nachádza na hlavnom cestnom a železničnom ťahu Bratislava – Žilina – Košice. Neďaleko pod hradom tečie (hradstrecno.sk). Hradná vyvýšenina bola obývaná už v 13. storočí. Prvá písomná zmienka je z roku 1316 (strecno.sk). Vznikol pravdepodobne na staršom základe slovanského hradiska (Wikipedia).

hradu je dokladom vývoja stredovekej od gotiky po baroko (Informačná tabuľa). V bezprostrednej blízkosti hradu boli dva – jeden bol na Váhu, druhý stál pri majeri pod hradom za cestou (pokladyslovenska.sk). Pod hlavnou bránou bola nájdená studňa hlboká 88 metrov (slovakia.com). V roku 1910 bol hrad čiastočne spevnený. V roku 1944 bol cez vojnu poškodený. V rokoch 1978 až 1994 prebiehala komplexná rekonštrukcia (strecno.sk). Na hrade sa každoročne konajú akcie: Beh do hradných schodov, Rozprávkový hrad, Hradné hry Žofie Bosniakovej, Nočné prehliadky, „Duchovia, elfovia a strečniansky des“. „Noc duchov, tekvíc a strašidiel“, Noc múzeí a galérií (Wikipedia).

Strečniansky Castle (Strechun, Strechyn, Streczen, Streczan, Strežín) is situated on a 103-meter-high cliff at an elevation of 440 meters above sea level (Wikipedia). The Strečno Castle is located on the main road and railway route – Žilina – Košice. The Váh River flows nearby beneath the castle (hradstrecno.sk). The castle hill was inhabited as early as the 13th century. The first written mention is from 1316 (strecno.sk). It likely originated on an older foundation of a Slavic hillfort (Wikipedia).

The architecture of the castle is evidence of the development of a medieval fortress from Gothic to Baroque styles (Information Board). In the immediate vicinity of the castle, there were two mills – one on the Váh River, the other located near the steward’s house beneath the castle along the road (pokladyslovenska.sk). A well 88 meters deep was found beneath the main gate (slovakia.com). The castle was partially fortified in 1910. It was damaged during the war in 1944. Comprehensive reconstruction took place from 1978 to 1994 (strecno.sk). Various events take place at the castle annually, such as the Castle Stairs Run, Fairytale Castle, Castle Games of Žofia Bosniaková, Night Tours, „Ghosts, Elves, and Strečniansky Des“, „Night of Ghosts, Pumpkins, and Spooks“, and Night of Museums and Galleries (Wikipedia).