Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Děčínská Fudžijama Růžovský vrch

skala
Hits: 597

Růžovský vrch sa čnie do výšky 619 metrov nad morom. Je najvyšším vrcholom v národnom parku České Švajčiarsko. Nachádza sa 7 km od Českej Kamenice. Vrcholové časti čadičového vrcholu sú vyhlásené za prírodnú rezerváciu Růžák. V stredoveku stála na vrchole kaplnka Panny Márie – zničená bola v roku 1326 (kudyznudy.cz). Pravdepodobne ho zničilo zemetrasenie (czippe.hier-im-netz.de). Za napoleónskych vojen bola na vrchu postavená pozorovateľňa. Stála tu aj vyhliadková veža, ale v roku 1938 bola odstránená (kudyznudy.cz). Rozhľadňa a aj hostinec, ktorý tú kedysi boli, sa tešili veľkému záujmu turistov, najmä z Nemecka, preto vznikla aj „Bierweg“ – Pivná cesta. V rokoch 1924 – 1946 bol na severnom úpätí lom, ktorý fungoval čiastočne až do roku 1974. Zničil nenávratne miestny prírodný úkaz, ľadovú jamu, kde zostávala až do leta . Z puklín tu presakoval na povrch veľmi studený vzduch (Wikipedia).

Názov vrchu je zrejme odvodený ako keltského slova „ros“, ktoré znamená mohutný. Je pravdepodobné, že slúžil ako pohanské obradné miesto a púťové miesto. Germánske kmene Markomanov a Hermandurov údajne uctievali vrch ako Ásgard – sídlo bohov. K vrchu a okolí sa tiež viaže pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, čo sa dá preložiť ako: „Ak Rúžak nosí klobúk, na dážď sa môžeš spoľahnúť (Wikipedia). Vďaka svojej mohutnosti dostal prezývku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Svoje zohráva prevýšenie 300 metrov oproti okolitému terénu (Wikipedia). Ľudovo sa mu hovorí Růžák. Má rovnako ako ázijský vulkán vulkanický pôvod. Horu tvorí čadič, ktorý prenikol na povrch cez pieskovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu predstavuje typickú ukážku denundačného reliktu severočeského treťohorného vulkanizmu. Miestami sa tu prejavuje typická šesťboká stĺpcovitá odlučnosť. Pôvodne ho obklopovali kriedové pieskovce, ktoré podľahli erózii. Na niektorých miestach vrchu sa pieskovce dochovali v najvyšších nadmorských výškach (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhľadu, ale je tu zachovaný pôvodný les s bohatým bylinným podrastom. Svahy pokrývajú prirodzené , miestami pralesového charakteru. Pri severnom úpätí sa nachádzajú ľadové diery, v ktorých sa veľakrát až do leta udržuje a firn. Južná časť je pokrytá sutinami (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je súčasťou chránených území: „Vtáčia oblasť Labské pískovce“, európsky významnej lokality České Švajčiarsko zo sústavy NATURA 2000 a Chránenej oblasti prirodzenej akumulácie vôd (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hľadiska je vrch súčasťou Dečínskej vrchoviny. Na úpätí sa nachádza niekoľko miest s prieduchmi nielen studeného, ale aj teplého vzduchu z podzemia. Takzvané ventaroly sa nachádzajú na južnom svahu (Wikipedia).

Medzi mnohými rastlinami, ktoré sa vyskytujú na Ružovskom vrchu, je veľké množstvo vzácnych druhov. Modré pečeňovníky žiaria na vrchole a svahoch, nachádza sa tu aj lykovec, snežienka, blen a mnohé ďalšie druhy. Ružovský vrch je tak obľúbený medzi zberateľmi bylín, botanikmi a ochrancami prírody. Bazaltová pôda v tieni bukov poskytuje priaznivé podmienky pre rozmanitú flóru (czippe.hier-im-netz.de). Z iných rastlín sa tu vyskytuje napr. Vincetoxicum hirundinaria, Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je aj vtáčie spevavé osadenstvo a divoká zver všetkého druhu. Tok tetrova na Ružovskom vrchu je zážitkom, na ktorý sa nezabúda (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny je tu zastúpený napr.: Salamandra salamandra, Triturus alpestris, Lacerta vivipara, Aegolius funereus (Wikipedia).

Růžovský vrch rises to an altitude of 619 meters above sea level. It is the highest peak in the Bohemian Switzerland National Park and is located 7 km from Česká Kamenice. The summit area of this basaltic peak is designated as the Růžák Nature Reserve. In the Middle Ages, a chapel dedicated to the Virgin Mary stood at the summit, which was destroyed in 1326, possibly by an earthquake. During the Napoleonic Wars, an observation post was built on the hill, and a lookout tower stood there until it was dismantled in 1938. The observation tower and inn that once existed here were popular among tourists, particularly from Germany, leading to the creation of the „Bierweg“ – Beer Path. Between 1924 and 1946, there was a quarry on the northern slope, which operated partially until 1974. It irreversibly destroyed a local natural phenomenon, an ice pit where snow remained until summer, as cold air seeped through cracks.

Due to its prominence, it earned the nickname „Děčín’s Fujiyama.“ The elevation difference of 300 meters above the surrounding terrain contributes to this comparison. Locally, it is known as „Růžák“ and, like the Asian volcano, has a volcanic origin. The mountain is composed of basalt that penetrated through sandstone. The cone of Růžovský vrch is a typical example of a denudation remnant of North Bohemian Tertiary volcanism. Typical six-sided columnar jointing is evident in places. Originally, it was surrounded by Cretaceous sandstones that succumbed to erosion, though some sandstone remains at the highest altitudes of the hill.

Růžovský vrch is a hill without a view, but it retains original forests with a rich herbaceous undergrowth. The slopes are covered with natural forests, some of a primeval nature. At the northern foot are ice holes where ice and firn often persist until summer. The southern part is covered with scree. Růžovský vrch is part of several protected areas: the „Elbe Sandstone Bird Area,“ the European Site of Community Importance Bohemian Switzerland under the Natura 2000 network, and the North Bohemian Chalk Protected Area of Natural Water Accumulation. From a geomorphological perspective, the hill is part of the Děčín Highlands. There are also places with vents for both cold and warm air from underground, known as ventaroles, on the southern slope.

The name of the hill probably derives from the Celtic word „ros,“ meaning „mighty.“ It is likely that it served as a pagan ritual site and a pilgrimage site. The Germanic tribes of the Marcomanni and Hermunduri allegedly worshiped the hill as Asgard—the abode of the gods. A local saying associated with the hill goes: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben,“ which translates to „If Růžák wears a cap, you can expect rain.“

Among the many plants found on Růžovský vrch are a large number of rare species. Blue hepatica blooms on the summit and slopes, along with daphne, snowdrops, henbane, and many other species. Růžovský vrch is popular among herbalists, botanists, and nature conservationists. The basaltic soil in the shade of beech trees provides favorable conditions for a diverse flora, including Vincetoxicum hirundinaria and Ribes alpinum. The area also hosts rich birdlife and diverse wildlife. The courtship display of the capercaillie on Růžovský vrch is an unforgettable experience. The includes species such as the fire salamander (Salamandra salamandra), alpine newt (Triturus alpestris), viviparous lizard (Lacerta vivipara), and boreal owl (Aegolius funereus).

Der Růžovský vrch erhebt sich auf eine Höhe von 619 Metern über dem Meeresspiegel. Er ist der höchste Gipfel im Nationalpark Böhmische Schweiz und liegt 7 km von Česká Kamenice entfernt. Der Gipfelbereich dieses basaltischen Berges ist als Naturreservat Růžák ausgewiesen. Im Mittelalter stand auf dem Gipfel eine Kapelle der Jungfrau Maria, die 1326 zerstört wurde, wahrscheinlich durch ein Erdbeben. Während der Napoleonischen Kriege wurde auf dem Berg ein Beobachtungsposten errichtet, und ein Aussichtsturm stand dort, bis er 1938 entfernt wurde. Der Aussichtsturm und das Gasthaus, die einst hier existierten, erfreuten sich großer Beliebtheit bei Touristen, insbesondere aus Deutschland, was zur Entstehung des „Bierwegs“ führte. Zwischen 1924 und 1946 gab es am Nordhang einen Steinbruch, der teilweise bis 1974 in Betrieb war. Dieser zerstörte unwiederbringlich ein lokales Naturphänomen, eine Eishöhle, in der sich der Schnee bis zum Sommer hielt, da durch Risse sehr kalte Luft an die Oberfläche drang.

Aufgrund seiner Größe erhielt er den Spitznamen „Děčíner Fujiyama“. Der Höhenunterschied von 300 Metern im Vergleich zur Umgebung trägt zu diesem Vergleich bei. Lokal ist er als „Růžák“ bekannt und hat wie der asiatische Vulkan einen vulkanischen Ursprung. Der Berg besteht aus Basalt, der durch Sandstein an die Oberfläche drang. Der Kegel des Růžovský vrch ist ein typisches Beispiel für ein Denudationsrelikt des nordböhmischen Tertiärvulkanismus. An einigen Stellen tritt die typische sechseckige Säulengliederung auf. Ursprünglich war er von Kreidesandsteinen umgeben, die der Erosion erlagen, obwohl an einigen Stellen des Berges die Sandsteine in den höchsten Höhenlagen erhalten geblieben sind.

Der Růžovský vrch ist ein Berg ohne Aussicht, doch hier ist der ursprüngliche Wald mit einem reichen krautigen Unterwuchs erhalten geblieben. Die Hänge sind von natürlichen Wäldern bedeckt, teilweise von urwaldartigem Charakter. Am Nordfuß befinden sich Eislöcher, in denen oft bis zum Sommer Eis und Firn erhalten bleiben. Der südliche Teil ist von Geröll bedeckt. Der Růžovský vrch ist Teil mehrerer Schutzgebiete: des „Vogelschutzgebiets Elbsandsteingebirge“, des Europäisch bedeutenden Gebiets Böhmische Schweiz im Rahmen des Natura 2000-Netzes und des Schutzgebiets für natürliche Wasseransammlungen Nordböhmische Kreide. Geomorphologisch gehört der Berg zum Děčíner Hochland. An seinem Fuß befinden sich mehrere Orte mit Lüftungsöffnungen nicht nur für kalte, sondern auch für warme Luft aus dem Untergrund. Diese sogenannten Ventarolen befinden sich am Südhang.

Der Name des Berges stammt wahrscheinlich vom keltischen Wort „ros“, das „mächtig“ bedeutet. Es ist wahrscheinlich, dass er als heidnische Kultstätte und Wallfahrtsort diente. Die germanischen Stämme der Markomannen und Hermunduren verehrten den Berg angeblich als Asgard – den Sitz der Götter. Eine lokale Wetterregel lautet: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben.“

Unter den vielen Pflanzen, die am Růžovský vrch vorkommen, gibt es eine große Anzahl seltener Arten. Blaue Leberblümchen blühen auf dem Gipfel und den Hängen, ebenso wie Seidelbast, Schneeglöckchen, Bilsenkraut und viele andere Arten. Der Růžovský vrch ist bei Kräutersammlern, Botanikern und Naturschützern beliebt. Der Basaltboden im Schatten der Buchen bietet günstige Bedingungen für eine vielfältige Flora, darunter Vincetoxicum hirundinaria und Ribes alpinum. Das Gebiet beherbergt auch eine reiche Vogelwelt und eine vielfältige Tierwelt. Das Balzverhalten des Auerhahns am Růžovský vrch ist ein unvergessliches Erlebnis. Zur Fauna gehören Arten wie der Feuersalamander (Salamandra salamandra), der Alpenmolch (Triturus alpestris), die Bergziege (Lacerta vivipara) und der Sperlingskauz (Aegolius funereus).

Růžovský vrch se tyčí do výšky 619 metrů nad mořem a je nejvyšším vrcholem v národním parku České Švýcarsko. Nachází se 7 km od České Kamenice. Vrcholové části čedičového kopce byly vyhlášeny přírodní rezervací Růžák. Ve středověku stála na vrcholu kaple Panny Marie, která byla zničena roku 1326 (kudyznudy.cz), pravděpodobně zemětřesením (czippe.hier-im-netz.de). Během napoleonských válek zde byla postavena pozorovatelna. Na vrcholu stála také rozhledna, která byla v roce 1938 odstraněna (kudyznudy.cz). Rozhledna i hostinec, jež se zde kdysi nacházely, přitahovaly mnoho turistů, zejména z Německa, a proto vznikla „Bierweg“ – Pivní cesta. V letech 1924–1946 byl na severním úpatí lom, který částečně fungoval až do roku 1974. Nenávratně zničil místní přírodní zajímavost – ledovou jámu, ve které se až do léta udržoval sníh. Z puklin zde totiž na povrch pronikal velmi studený vzduch (Wikipedia).

Název vrchu je pravděpodobně odvozen z keltského slova „ros“, což znamená mohutný. Je možné, že sloužil jako pohanské obřadní místo a poutní lokalita. Germánské kmeny Markomanů a Hermundurů údajně uctívaly vrch jako Ásgard – sídlo bohů. K vrchu a jeho okolí se vztahuje pranostika: „Trägt der Rosenberg eine Hauben, kannst du wohl an Regen glauben“, což lze přeložit jako: „Když Růžák nosí klobouk, můžeš se spolehnout na déšť“ (Wikipedia). Díky své mohutnosti si vrch vysloužil přezdívku Děčínská Fudžijama (kudyznudy.cz). Výrazné převýšení 300 metrů oproti okolnímu terénu přispívá k jeho majestátnosti (Wikipedia). Lidově je nazýván Růžák. Stejně jako asijský vulkán má vulkanický původ. Hora je tvořena čedičem, který pronikl na povrch skrz pískovec (Wikipedia). Kužel Růžovského vrchu představuje typickou ukázku denudačního reliktu severočeského třetihorního vulkanismu. Na některých místech se zde projevuje typická šestiboká sloupcová odlučnost. Původně vrch obklopovaly křídové pískovce, které podléhaly erozi. Na několika místech vrchu se pískovce dochovaly v nejvyšších nadmořských výškách (cittadella.cz).

Růžovský vrch je kopec bez výhledu, avšak s původním lesem a bohatým bylinným podrostem. Svahy pokrývají přirozené lesy, místy charakteru pralesa. Na severním úpatí se nacházejí ledové díry, v nichž se často až do léta udržuje led a firn. Jižní část je pokrytá sutí (kudyznudy.cz). Růžovský vrch je součástí chráněných území: ptačí oblasti Labské pískovce, evropsky významné lokality České Švýcarsko v rámci soustavy NATURA 2000 a chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Z geomorfologického hlediska patří k Děčínské vrchovině. Na úpatí se nachází několik míst s průduchy nejen studeného, ale také teplého vzduchu z podzemí. Takzvané ventaroly se nalézají na jižním svahu (Wikipedia).

Mezi mnoha rostlinami na Růžovském vrchu se nachází množství vzácných druhů. Modré jaterníky zde září na vrcholu i svazích, dále zde roste lýkovec, sněženka, blín a mnoho dalších druhů. Díky své bohaté flóře je vrch oblíbeným místem sběratelů bylin, botaniků a ochránců přírody. Bazaltová půda pod buky poskytuje příznivé podmínky pro rozmanitou vegetaci (czippe.hier-im-netz.de). Mezi další zdejší rostliny patří například Vincetoxicum hirundinaria a Ribes alpinum (Wikipedia). Bohaté je také zastoupení pěvců a divoké zvěře. Tok tetřeva na Růžovském vrchu je nezapomenutelným zážitkem (czippe.hier-im-netz.de). Z fauny zde najdeme například mloka skvrnitého, čolka horského, ještěrku živorodou a puštíka bělavého (Wikipedia).

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Rumburk – malá Paríž

skala
Hits: 1517

Rumburk je prezývaný aj ako „Malá Paríž“ je mesto v Severných Čechách v Šluknovskom výbežku, ležiace v nadmorskej výške 387 metrov nad morom. Žije tu približne 11 tisíc obyvateľov na ploche 24.71 km2. Rumburk bol preslávený textilnou výrobou tzv. véby a výrobou rumburských kachiel. Názov mesta pochádza z priezvisk zhořeleckých a žitavských mešťanov v roku 1298 Romberch, neskôr Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Rumburk, also known as ‚Little Paris,‘ is a town in Northern Bohemia in the Šluknov Hook, situated at an altitude of 387 meters above sea level. Approximately 11 thousand inhabitants reside here across an area of 24.71 square kilometers. Rumburk was renowned for its textile production, particularly weaving, and the manufacture of Rumburk tiles. The name of the town originates from the surnames of Görlitz and Zittau burghers in 1298 as Romberch, later becoming Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, and Ronberg.

Rumburk, auch als ‚Kleines Paris‘ bekannt, ist eine Stadt in Nordböhmen im Šluknovskaer Zipfel, gelegen auf einer Höhe von 387 Metern über dem Meeresspiegel. Hier leben etwa 11 Tausend Einwohner auf einer Fläche von 24,71 Quadratkilometern. Rumburk war berühmt für seine Textilproduktion, insbesondere für Weberei, und die Herstellung von Rumburker Fliesen. Der Name der Stadt stammt aus den Nachnamen der Görlitzer und Zittauer Bürger im Jahr 1298 als Romberch und wurde später zu Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg und Ronberg.

Rumburk, nazývaný také „Malá Paříž“, je město v Severních Čechách v Šluknovském výběžku, ležící v nadmořské výšce 387 metrů nad mořem. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel na ploše 24,71 km2. Rumburk byl proslulý textilní výrobou tzv. věby a výrobou rumburských kachlí. Název města pochází z příjmení žitavských a žhořeleckých měšťanů v roce 1298 Romberch, později Roneberch, Ronnenberch, Ronenberg, Ronnberg, Rumberg, Rumburg, Romberg, Ronberg.

Krajina, Zahraničie, Česko, Fotografie

Hřensko

skala
Hits: 2571

Hřensko je vstupnou bránou do Národného parku České Švajčiarsko. Leží pri sútoku Labe a Kamenice v najnižšom bode Českej republiky v nadmorskej výške 115 metrov nad morom (hrensko.cz), 12 kilometrov severne od Děčína. Je to najnižšie položené miesto v Českej republike (Informačná tabuľa). Labe tvorí mohutný kaňon vytesaný do vysokej skál (hrensko.cz). Vysoké hradby skál obklopujú malú rieku. Steny sú veľmi strmé, často kolmé, vysoké 50 – 150 metrov. Nachádza sa tu množstvo skalných previsov, niekoľko tunelov, úzke lávky. Kaňon je prístupný iba v člne (Informačná tabuľa). 

Vďaka nízkym teplotám v skalách sa tu darí horským rastlinám. Hřensko je východzím bodom pre výlety na Pravčickú bránu (hrensko.cz). Prvá písomná zmienka je z roku 1408. Pri ústí Kamenice bolo skladisko dreva a mlyn. Po Labe sa tu plavilo a skladovalo aj , sklo a soľ. V 19. storočí sa začína viac rozvíjať cestovný ruch (hrensko.cz). Nemecký názov pre Hřensko je Herrnskretschen. Časti : Hřensko, Mezná, rekreačná osada Mezní louka (Wikipedia CS). Majú tu historickú skúsenosť s padaním skál, ktoré niekedy borili aj (hrensko.eu). Pôvod slova Hřensko je odvodený od krčmy na rohu – Hotniss Kretzmar. Od mena Hernskrez, Hrzensko až po Hřensko (hrensko.eu). Prvá písomná zmienka je z 15. storočia (Informačná tabuľa).

Hřensko is the gateway to Bohemian Switzerland National Park. It lies at the confluence of the Elbe and Kamenice rivers, at the lowest point in the Czech Republic, with an elevation of 115 meters above sea level (hrensko.cz), 12 kilometers north of Děčín. It is the lowest-lying place in the Czech Republic (Information board). The Elbe forms a massive canyon carved into a high rock wall (hrensko.cz). Towering rock walls surround the small river, with steep, often vertical cliffs reaching heights of 50 – 150 meters. The area features numerous rock overhangs, several tunnels, and narrow footbridges. The canyon is accessible only by boat (Information board).

Due to low temperatures in the rocks, mountain plants thrive here. Hřensko is the starting point for hikes to Pravčická Gate (hrensko.cz). The first written mention of Hřensko dates back to 1408. At the mouth of the Kamenice River, there was a timber storage site and a mill. The Elbe River was used for transporting and storing grain, glass, and salt. In the 19th century, tourism began to develop more significantly (hrensko.cz). The German name for Hřensko is Herrnskretschen. The village consists of Hřensko, Mezná, and the recreational settlement of Mezní Louka (Wikipedia CS). The area has a history of rockfalls, sometimes causing damage to houses (hrensko.eu). The origin of the word Hřensko comes from a tavern at the corner – Hotniss Kretzmar. Over time, the name evolved from Hernskrez, Hrzensko, to Hřensko (hrensko.eu). The first written record of the name dates back to the 15th century (Information board).

Hřensko ist das Eingangstor zum Nationalpark Böhmische Schweiz. Es liegt am Zusammenfluss der Elbe und Kamenice, an der tiefsten Stelle der Tschechischen Republik mit einer Höhe von 115 Metern über dem Meeresspiegel (hrensko.cz), 12 Kilometer nördlich von Děčín. Es ist der tiefstgelegene Ort in der Tschechischen Republik (Informationstafel). Die Elbe bildet einen mächtigen Canyon, der in eine hohe Felswand gehauen wurde (hrensko.cz). Hohe Felswände umgeben den kleinen Fluss, mit steil abfallenden, oft senkrechten Klippen, die 50 – 150 Meter hoch sind. Hier gibt es zahlreiche Felsüberhänge, einige Tunnel und schmale Stege. Der Canyon ist nur mit dem Boot zugänglich (Informationstafel).

Aufgrund der niedrigen Temperaturen in den Felsen gedeihen hier Gebirgspflanzen besonders gut. Hřensko ist der Ausgangspunkt für Wanderungen zum Prebischtor (hrensko.cz). Die erste schriftliche Erwähnung von Hřensko stammt aus dem Jahr 1408. An der Mündung der Kamenice gab es ein Holzlager und eine Mühle. Über die Elbe wurden Getreide, Glas und Salz transportiert und gelagert. Im 19. Jahrhundert entwickelte sich der Tourismus zunehmend (hrensko.cz). Der deutsche Name für Hřensko ist Herrnskretschen. Die Gemeinde besteht aus Hřensko, Mezná und der Erholungsiedlung Mezní Louka (Wikipedia CS). Die Region hat Erfahrungen mit Felsstürzen, die gelegentlich Häuser beschädigten (hrensko.eu). Der Ursprung des Wortes Hřensko geht auf eine Eckkneipe – Hotniss Kretzmar zurück. Der Name entwickelte sich über Hernskrez, Hrzensko zu Hřensko (hrensko.eu). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem 15. Jahrhundert (Informationstafel).

Hřensko je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Leží při soutoku Labe a Kamenice v nejnižším bodě České republiky v nadmořské výšce 115 metrů (hrensko.cz), 12 kilometrů severně od Děčína. Je to nejníže položené místo v České republice (Informační tabule). Labe zde vytváří mohutný kaňon vyhloubený do vysoké skalní stěny (hrensko.cz). Vysoké skalní stěny obklopují malou řeku, přičemž stěny jsou velmi strmé, často kolmé, s výškou 50 – 150 metrů. V oblasti se nachází mnoho skalních převisů, několik tunelů a úzké lávky. Kaňon je přístupný pouze lodí (Informační tabule).

Díky nízkým teplotám ve skalách se zde daří horským rostlinám. Hřensko je výchozím bodem pro výlety k Pravčické bráně (hrensko.cz). První písemná zmínka o Hřensku pochází z roku 1408. U ústí Kamenice bylo skladiště dřeva a mlýn. Po Labi se zde plavilo a skladovalo obilí, sklo a sůl. V 19. století se začal více rozvíjet cestovní ruch (hrensko.cz). Německý název pro Hřensko je Herrnskretschen. Obec se skládá z částí Hřensko, Mezná a rekreační osada Mezní Louka (Wikipedia CS). Oblast má historickou zkušenost s pádem skal, které někdy poškodily i domy (hrensko.eu). Původ názvu Hřensko je odvozen od hospody na rohu – Hotniss Kretzmar. Název se postupně vyvíjel od Hernskrez, Hrzensko až po Hřensko (hrensko.eu). První písemná zmínka pochází z 15. století (Informační tabule).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Obce, Mestá, Česko, Fotografie

Filipov v Severných Čechách

skala
Hits: 1561

Filipov je časťou mesta Jiříkov v Šluknovskej pahorkatine v Severných Čechách. Nemecký názov je Philippsdorf. Žije tu 470 obyvateľov. Filipov založil v roku 1540 istý Filip (Wikipedia CS), prvá písomná zmienka je z roku 1713 (Český štatistický úřad). V roku 1866 sa tu stal Filipovský zázrak, jediné zjavenie Panny Márie v Česku v 19. storočí (Wikipedia CS). Ťažko chorej pacientke sa 13.1 1866 o 4:00 ráno zjavila Panna Mária zo slovami: „Moje dieťa, teraz sa to už hojí“. Je to jediné uznané zjavenie v Čechách v 19. storočí. Filipov sa následne stal vyhľadávaným pútnickym miestom, viedlo to k pomenovaniu „severočeské Lurdy“ (Miroslava Kubešová, Klára Mágrová, Josef Pokorák – informačná tabuľa).

Do roku 1945 bol Filipov osídlený občanmi nemeckej národnosti. Nachádza sa tu kostol Panny Marie z roku 1866 – honosí sa titulom Bazilika minor. Kostolom za hlavným oltárom prechádza historická česko-nemecká hranica (Wikipedia CS). Od roku 2008 sa tu konáva medzinárodný varhanový festival duchovnej hudby (Pavel Tichý, Jiří Houdek, Marie Rút Křížková, Benno Beneš).

Filipov is a part of the town Jiříkov, located in the Šluknov Hilly Land in Northern Bohemia. Its German name is Philippsdorf. The population is approximately 470. Filipov was founded in 1540 by a man named Filip (Wikipedia CS), and the first written record dates back to 1713 (Czech Statistical Office). In 1866, the „Filipov Miracle“ occurred here, the only Marian apparition in the Czech Republic in the 19th century (Wikipedia CS). The Virgin Mary appeared to a gravely ill patient on January 13, 1866, at 4:00 AM, saying: „My child, now it will heal.“ This is the only officially recognized apparition in the Czech Republic in the 19th century. Filipov subsequently became a popular pilgrimage site, earning the nickname „The Lourdes of Northern Bohemia“ (Miroslava Kubešová, Klára Mágrová, Josef Pokorák – information board).

Until 1945, Filipov was inhabited by German nationals. The town is home to the Church of the Virgin Mary, built in 1866, which holds the title of Basilica minor. The historic Czech-German border passes through the church behind the main altar (Wikipedia CS). Since 2008, an international organ festival of sacred music has been held here (Pavel Tichý, Jiří Houdek, Marie Rút Křížková, Benno Beneš).

Filippsdorf ist ein Teil der Stadt Georgswalde, gelegen im Schluckenauer Hügelland in Nordböhmen. Der deutsche Name ist Philippsdorf. Die Einwohnerzahl beträgt etwa 470. Philippsdorf wurde 1540 von einem Mann namens Philipp gegründet (Wikipedia CS), und die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1713 (Tschechisches Statistikamt). Im Jahr 1866 ereignete sich hier das „Philippsdorfer Wunder“, die einzige Marienerscheinung in Tschechien im 19. Jahrhundert (Wikipedia CS). Die Jungfrau Maria erschien einer schwerkranken Frau am 13. Januar 1866 um 4:00 Uhr morgens mit den Worten: „Mein Kind, jetzt wird es heilen.“ Dies ist die einzige anerkannte Erscheinung in Tschechien im 19. Jahrhundert. Philippsdorf wurde daraufhin zu einem beliebten Wallfahrtsort und erhielt den Beinamen „Das nordböhmische Lourdes“ (Miroslava Kubešová, Klára Mágrová, Josef Pokorák – Informationstafel).

Bis 1945 war Philippsdorf von deutschsprachigen Einwohnern bewohnt. Hier befindet sich die Kirche der Jungfrau Maria aus dem Jahr 1866, die den Titel Basilika minor trägt. Die historische tschechisch-deutsche Grenze verläuft hinter dem Hauptaltar der Kirche (Wikipedia CS). Seit 2008 findet hier ein internationales Orgel- und Kirchenmusikfestival statt (Pavel Tichý, Jiří Houdek, Marie Rút Křížková, Benno Beneš).

Filipov je částí města Jiříkov, ležící ve Šluknovské pahorkatině v severních Čechách. Německý název je Philippsdorf. Žije zde přibližně 470 obyvatel. Filipov byl založen v roce 1540 jistým Filipem (Wikipedia CS) a první písemná zmínka pochází z roku 1713 (Český statistický úřad). V roce 1866 se zde stal „Filipovský zázrak“, jediné zjevení Panny Marie v Česku v 19. století (Wikipedia CS). Panna Maria se zjevila těžce nemocné pacientce 13. ledna 1866 ve 4:00 ráno se slovy: „Mé dítě, nyní se to hojí.“ Jedná se o jediné uznané zjevení v Česku v 19. století. Filipov se poté stal vyhledávaným poutním místem a získal přezdívku „severočeské Lurdy“ (Miroslava Kubešová, Klára Mágrová, Josef Pokorák – informační tabule).

Do roku 1945 byl Filipov obýván obyvateli německé národnosti. Nachází se zde kostel Panny Marie z roku 1866, který nese titul Bazilika minor. Historická česko-německá hranice prochází za hlavním oltářem kostela (Wikipedia CS). Od roku 2008 se zde koná mezinárodní varhanní festival duchovní hudby (Pavel Tichý, Jiří Houdek, Marie Rút Křížková, Benno Beneš).