Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Mestá, Fotografie, Nemecko, Nemecké mestá

Drážďany – zelená perla Nemecka

skala
Hits: 3607

, nemecky sa nachádzajú v juhovýchodnom Nemecku nad .

Drážďany, poľsky Drezno (drazdany.org), sú hlavným mestom Saska, spolkovej republiky Nemecka. rozlohe 328 km2 žije viac ako 517 000 obyvateľov. je rozlohou štvrtým najväčším veľkomestom Nemecka. Kedysi to bola rybárska obec – lužickosrbský názov označoval ľudí bažín a lužných lesov, sídlo markgrófa, neskôr sa stali kúpeľnou a kráľovskou rezidenciou. Spolu s , Chemnitzom, Lipskom a tvoria . Je označovaná aj ako Polabská  (Wikipedia.sk). Až 62 % mesta je zelených, prípadne zalesnených, čím Drážďany k najzelenším európskym mestám (dresden.de). Tvoria veľký železničný uzol (Wikipedia.cz).  mesta: hudobný skladateľ  (Wikipedia.cz).

V roku 116 existovala na miestach dnešných Drážďan, osada s latinským názvom (drazdany.org). Mesto bolo založené pôvodne ako slovanské sídlo zrejme v 10. storočí. Od 11. storočia bolo centrom Meissenska. Prvá písomná zmienka je z roku 1206. Od roku 1485 je hlavným mestom Saska. Od 13.2.1945 do 15.2.1945 boli Drážďany takmer kompletne zničené leteckým bombardovaním. V roku 2002 postihla mesto tisícročná povodeň (Wikipedia.sk). 

Každoročne sem prichádza takmer 10 miliónov turistov, teší sa aj kongresovej turistike, mesto je inovačné a kultúrne atraktívne (dresden.de). je klenotnicou najcennejších umeleckých zbierok Drážďan a nádherným dielom barokovej architektúry. Pôvodne bol výstavným palácom saského kurfirsta Augusta Veľkého, ktorý sa chcel prirovnať ku francúzskemu Ľudovítovi XIV.-temu. Postavený bol v rokoch 1710 – 1728. Dnes sa tu nachádza – , napr. Rembrandta, Rubensa, Tiziana, Canaletta, od Raffaela (mestasveta.cz). Drážďansku Semperovu operu preslávil aj (mestasveta.cz). Fürstenzug je nástenný obraz dlhý 102 metrov, zložený z asi 25 tisíc porcelánových častí, ktorý sa nachádza v Strasse. Jeho autorom je  (mestasveta.cz).

Dresden, in German Drážďany, is located in southeastern , near Ústí nad Labem.

Dresden, in Polish Drezno (drazdany.org), serves as the capital of Saxony, a federal state of Germany. With an area of 328 km2, is home to over 517,000 residents, making it the fourth-largest city in Germany by size. Once a fishing village, the Sorbian name Drežďany referred to people of marshes and floodplain forests. It later became the residence of margraves and eventually a spa and royal residence. Together with Zwickau, , Leipzig, and Halle, Dresden forms the metropolitan region of the Saxon . It is also known as the Florence on the Elbe (.sk). Approximately 62% of the city’s area is green or wooded, making Dresden one of the greenest cities in (dresden.de). It serves as a major railway hub (Wikipedia.cz). Notable personalities from the city include the composer Carl Maria von Weber (Wikipedia.cz).

In the year 116, there was a settlement named Lupphurdum in the present-day Dresden area (drazdany.org). The city was originally founded as a Slavic settlement, likely in the 10th century. From the 11th century, it became the center of the Margraviate of . The written mention dates back to 1206, and since 1485, it has been the capital of Saxony. From February 13, 1945, to February 15, 1945, Dresden was nearly completely destroyed by aerial bombardment. In 2002, the city faced a millennium flood (Wikipedia.sk).

Dresden attracts nearly 10 million tourists annually and is a hub for congress tourism. The city is innovative and culturally attractive (dresden.de). The Zwinger is a treasure trove of Dresden’s most valuable art collections and a splendid example of Baroque architecture. Originally built as an exhibition palace for the Saxon Elector Augustus the Strong, seeking to rival Louis XIV of , it was constructed between 1710 and 1728. Today, it houses the Old Masters Gallery – Gemäldegalerie Alte Meister, featuring works by artists like , , , Canaletto, and ‚s Sistine (mestasveta.cz). Richard Wagner also gained fame for the Semperoper in Dresden (mestasveta.cz). The is a 102-meter-long mural composed of approximately 25,000 porcelain tiles, located in Augustusstrasse. It was created by Wilhelm Walther (mestasveta.cz).

Dresden, auch in Tschechien als Drážďany bekannt, liegt im Südosten Deutschlands über Ústí nad Labem.

Dresden, auf Polnisch Drezno (drazdany.org), ist die Hauptstadt von Sachsen, einem Bundesland der Bundesrepublik Deutschland. Auf einer Fläche von 328 km2 leben hier mehr als 517.000 Einwohner, was es zur viertgrößten Stadt Deutschlands nach Fläche macht. Einst war es ein Fischerdorf – der sorbische Name Drežďany bedeutete Menschen in Sümpfen und Auenwäldern, Sitz des Markgrafen, später wurden sie ein Kur- und königlicher Residenzort. Zusammen mit Zwickau, Chemnitz, Leipzig und Halle bildet es die Metropolregion des sächsischen Dreiecks. Dresden wird auch als Florenz an der Elbe bezeichnet (Wikipedia.sk). Bis zu 62 % der Stadtfläche sind Grünflächen oder bewaldet, was Dresden zu einer der grünsten Städte Europas macht (dresden.de). Es ist ein wichtiger Verkehrsknotenpunkt (Wikipedia.cz). Persönlichkeiten der Stadt: der Komponist Carl Maria von Weber (Wikipedia.cz).

Im Jahr 116 gab es an der Stelle des heutigen Dresden eine Siedlung mit dem lateinischen Namen Lupphurdum (drazdany.org). Die Stadt wurde wahrscheinlich im 10. Jahrhundert als slawische Siedlung gegründet. Ab dem 11. Jahrhundert war sie das Zentrum des Meissner Landes. Die erste schriftliche Erwähnung von Dresden stammt aus dem Jahr 1206. Seit 1485 ist es die Hauptstadt Sachsens. Vom 13. Februar 1945 bis zum 15. Februar 1945 wurden Dresden bei Luftangriffen fast vollständig zerstört. Im Jahr 2002 wurde die Stadt von einem tausendjährigen Hochwasser heimgesucht (Wikipedia.sk).

Jährlich besuchen fast 10 Millionen Touristen die Stadt, die sich auch über Kongresstourismus freut. Dresden ist innovativ und kulturell attraktiv (dresden.de). Der Zwinger ist ein Juwel mit den wertvollsten Kunstsammlungen Dresdens und ein wunderschönes Beispiel barocker Architektur. Ursprünglich war es ein Ausstellungspalast des sächsischen Kurfürsten August des Starken, der sich mit Ludwig XIV. von Frankreich vergleichen wollte. Er wurde in den Jahren 1710 bis 1728 erbaut. Heute beherbergt er die Galerie Alte Meister mit Werken von Künstlern wie Rembrandt, Rubens, , Canaletto und der Sixtinischen Madonna von (mestasveta.cz). Die Semperoper Dresden wurde auch durch Richard Wagner berühmt (mestasveta.cz). Der Fürstenzug ist ein 102 Meter langes Wandgemälde aus etwa 25.000 Porzellanteilen und befindet sich in der Augustusstraße. Der Autor ist Wilhelm Walther (mestasveta.cz).

TOP

Všetky

Rodina, Iné rodinné

Zdroje genealogických a historických poznatkov

skala
Hits: 9859

Zdroje, z ktorých môžete čerpať informácie sú rôzne. Nie je práve najľahšie sa o nich dozvedieť, preto niektoré z nich uvediem. Ja by som každému, koho aspoň trochu zaujíma jeho pôvod, prípadne , odporúčal v prvom rade sa opýtať svojich vlastných rodičov, starých rodičov, strýkov atď na svoju rodinu. Tam by mali všetci začať, aj tí, ktorí si myslia, že od nich vedia dosť. Ak toto absolvujete, budete mať kostru, na ktorej sa dá stavať. Nie vždy sú tieto informácie na 100 % pravdivé, ale je to výborná pomôcka. Okrem toho, človek sa dozvie popri tom kopec vecí, ktoré v papieroch nemôže nájsť. Nasleduje tá ťažšia stránka. a archívy a iné . Netreba však zabúdať na časopisy, , , fary atď. Samozrejme, že aj Internet môže pomôcť pri hľadaní, týka sa to najmä zahraničia. Ktovie, dnešný informačný svet sa rozvíja chvalabohu aj týmto smerom, možno sa dočkáme aj kvalitných informácií tohto druhu na Internete.

Štátne archívy sú často hlavným úložiskom historických dokumentov a matričných údajov. Vo väčších mestách alebo regionálnych centrách môžete nájsť štátne archívy so záznamami o narodení, sobášoch, úmrtiach, sčítania  iných dokumentoch. disponujú matričnými záznamami o narodení, sobášoch a úmrtiach. Návšteva cintorínov, najmä rodinných hrobov, môže poskytnúť informácie o dátumoch narodenia a úmrtia, ako aj o rodinných vzťahoch. Genealogické databázy vedia pomôcť, napr. Ancestry.com, MyHeritage a FamilySearch môžu poskytnúť prístup k širokej škále historických záznamov a dokumentov. Miestne knižnice často uchovávajú históriu regiónu v podobe kníh, časopisov a máp. Môžu obsahovať informácie o osídlení, udalostiach a významných osobnostiach. Archívy miestnych novín môžu poskytnúť pohľad do každodenného života, udalostí a oznámení o narodení, sobášoch a úmrtiach. Testy DNA môžu poskytnúť o vašom rodokmeni a spojeniach s inými ľuďmi, ktorí sa rozhodli zdieľať svoje genetické údaje. Špecializované knihy a publikácie o histórii konkrétnych oblastí môžu ponúknuť kontext a detaily o živote a udalostiach v danej lokalite. Niektoré obce a mestá uchovávajú vlastné archívy, ktoré môžu obsahovať záznamy o miestnych udalostiach, rozhodnutiach a obyvateľoch. Pri skúmaní genealógie je dôležité byť trpezlivý a systematický. Kombinácia týchto zdrojov môže viesť k objaveniu informácií o vašich predkoch, ktoré hľadáte.

Sources from which you can gather information are diverse. ‚s not always easy to learn about them, so I will mention some of them. I would recommend everyone who is even a bit interested in their origin or family to start by asking their own parents, grandparents, uncles, etc., about their family. Everyone should begin there, even those who think they already know enough. If you go through this, you will have a framework to build on. These pieces of information are not always 100% accurate, but they are an excellent starting point. In addition, you will learn a lot of things that you cannot find on paper. The harder part follows: registers, archives, and other institutions. However, one should not forget about magazines, books, museums, parishes, etc. Of course, the Internet can also help in searching, especially for information abroad. Who knows, today’s information world is fortunately developing in this direction as well, and we might even get quality information of this kind on the Internet.

State archives are often the main repositories of historical documents and vital records. In larger cities or regional centers, you can find state archives with records of births, marriages, deaths, censuses, and other documents. Parish offices hold vital records of births, marriages, and deaths. Visiting cemeteries, especially family graves, can provide information about birth and death dates as well as family relationships. Genealogical databases can be helpful; for example, Ancestry.com, , and can provide access to a wide range of historical records and documents. Local libraries often preserve the history of the region in the form of books, magazines, and maps, containing information about settlement, events, and notable personalities. Archives of local newspapers can offer insights into everyday life, events, and announcements of births, marriages, and deaths. DNA tests can provide genetic information about your family tree and connections with others who have chosen to share their genetic data. Specialized books and publications on the history of specific areas can offer context and details about life and events in a given locality. Some towns and cities maintain their own archives, which may contain records of local events, decisions, and residents. When researching genealogy, it is important to be patient and systematic. The combination of these sources can lead to the discovery of information about your ancestors that you are seeking.

A guide for genealogical researchers from the Czech Republic, occasionally Slovakia, , Hungary, Germany.

Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) / Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • Banská Bystrica, 1, 974 01
  • Banská Bystrica, Sládkovičova 1, 974 05
  • Bardejov, Dlhý rad 16, 085 77
  • Bojnice, Tehelná.1, 972 01
  • Bratislava, Križkova 7, 811 04
  • Brzotín, Kaštieľ‘ 049 51
  • Bytča, Kaštieľ 014 35
  • , Palárikova 1158, 022 01
  • Dobrá Niva, Ostrá Lúka – Kaštieľ, 962 61
  • , Matuškova 1654/8, 026 01
  • Humenné, ulice 1, 066 80
  • Komárno, Červenej armády 15, 945 36
  • Košice, Bačíkova 1, 041 56
  • Košice, Kováčska 20/1, 040 01, Archív Mesta Košíc
  • Košice, Kováčska 20/II, 042 11
  • Kremnica, Námestie 1 mája 4/7, 976 01
  • , Vojenská 1
  • Levoča, Mierové námestie 7, 054 01
  • , Školská 4, 031 01
  • Lučenec, Kubínyiho námestie 984 01
  • Michalovce, S. Tučeka 4, 071 01
  • Martin, Vajanského nábrežie 1, 036 58
  • Modra, Dolná 140, 900 01
  • Nitra – Ivánka, Novozámocká 388, 949 08
  • Nitra, Pod Katrušou ,1 949 05
  • Nové Zámky, Tyršova 1, 940 65
  • , Popradské nábrežie 16, 058 44
  • Považská Bystrica, Slovenských partizánov 1135/55, 017 01
  • , Hlavná 137, 080 01
  • Prešov, Slovenská 40, 080 01
  • Rimavská Sobota, Hlavné námestie 2, 979 80
  • Skalica, Kráľovská 16, 909 01
  • Spišská , Letná 67, 052 80
  • Stará Ľubovňa, Gottwaldovo námestie 5, 064 80
  • , Partizánska 625/12, 089 01
  • Šaľa, Sovietskej armády 1, 927 00
  • , Pod Kalváriou 2140, 955 01
  • Trebišov, Štefánikova 201, 075 01
  • Trenčín, Kožušnícka 1, 911 00
  • Trnava, Štefánikova 46, 917 38
  • , Za parkom 851, 990 01
  • Vranov nad Topľou, Sovietskej armády 114, 093 00
  • , Budatín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) / Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Benešov, Masarykovo náměstí 1, 256 01
  • Beroun, Třída politických vězňů 21, 266 49
  • Blansko, Seifertova 7, 678 01
  • Blovice, Náměstí 137, 336 01
  • , Pod Klášterem 6, 680 01
  • , Dominikánske náměstí 1, 601 67, Archiv mesta Brna
  • Brno, Zerotinovo náměstí 3/5, 662 02, mzabrno@mvcr.cz, Moravský zemský archiv v Brne
  • , Zahradní ulice, 792 11
  • Česká Lípa, Náměstí Osvobození 297, 470 01
  • České Budějovice, Přemysla Otakara II. 1, 370 92
  • Český Krumlov, Zámek 381 11
  • , Žižkova ulice 4, 405 02
  • Frýdek-Místek, Bezručova ulice, 738 20
  • Hodonin, Koupelní ulice 10, 695 01
  • Holešov, Náměstí Edvarda Beneše 24, 769 01
  • Horšovský , Náměstí Republiky 10, 346 11
  • , Františkánské náměstí 14, 350 11
  • Jablonec nad Nisou, Jehlárska 2, 466 01
  • Jihlava , Hluboká ulice 1, 586 01
  • Jindřichovice 1, Zámek 357 05
  • Jindřichův Hradec, Václavská 37/III, 377 11
  • Kadaň, Boženy Němcové 68, 432 01
  • Karlovy Vary, Náměstí 17 listopadu 2, 360 05
  • Karviná, Fryštatská ulice 40, 733 21
  • Kladno, plk. Stříbrného 1443, 272 01
  • , Plzeňská 178/III, 339 13
  • Kolín, Zahradní 278, 280 00
  • , Zámek 767 01
  • , Zámek 679 72
  • Kutná Hora, Poděbradova 288, 284 80
  • , Moskevská ulice 23, 460 01
  • Litovel, Náměstí Svobody 11, 784 01
  • Louny, Mírové náměstí 57, 440 01
  • Lovosice, Terezinska 909/59, 410 02, sokalitomerice@soalitomerice.cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Mělník, Krombholcova 246, 276 41
  • Mikulov, Náměstí 7, 692 24
  • Mirovice 37, 398 06
  • Mladá Boleslav, Staromestské náměstí 70/I, 293 59
  • Most, Leoše Janáčka 1310/2, 434 01
  • Nehvizdy, Pražská ulice 12, 250 81
  • Nový Jičín, Slovanská ulice 3, 741 01
  • Olomouc, Križkovského ulice 2, 771 11
  • Olomouc, Wurmova 11, 771 11
  • , Lidická ulice 2a, 746 84
  • Opava, Sněmovní 1, 746 22, Zemský archiv
  • Opava, Třída Vítezného Února 39, 746 22
  • 2 – Přívoz, Spálova ulice 23, 702 19, Archiv mesta Ostravy
  • Pelhřimov, Pražská 127, 393 01
  • 1, Zámek 270 35
  • Plasy, Konvent, 331 11 Státní okresní archiv Rokycany
  • , Sedláčkova 44, 306 12
  • 1, Badatelna 4, 110 00, Archiv Akademie věd ČR
  • Praha 1, Klementínum 190, 118 01, Archiv Narodní knihovny
  • Praha 1, Letenská 15, 118 00, Ústřední archiv geodesie a kartografie
  • Praha 1, Ovocny trhové 5, 116 36, Archiv Univerzity Karlovy
  • Praha 1 – Hradčany, Pohorelec 8 118 00, Archiv Narodního muzea v Praze
  • Praha 2, Horská 7, 128 00
  • Praha 5 – Zbraslav, Zámek 255 01, Archiv Narodní galerie
  • Praha 8 – Karlín, Sokolovska 136, 186 00, Vojenský historický archiv
  • Praha, Podskalská ulice 19, 128 20
  • Prachatice, Velká náměstí 43, 383 11
  • Prostějov, Pernštýnske náměstí 8, 796 40
  • , Horní náměstí 7, 750 00
  • , Dlouhá ulice 81, 261 01
  • Rajhrad, Klaster 664 61
  • , Zámek 793 42
  • Slavkov u Brna, Zámek 684 01
  • Strakonice, Zámek Střela, 386 11
  • Šternberk, Třída Československej armády 14, 785 01
  • Šumperk, Bratři Čapků 35, 787 89
  • , Planska 2030, 347 01
  • , Pražská ulice 155, 390 01
  • Teplice, Školní ulice 8, 415 01
  • Třebíč, Zámek 1, 674 01
  • Třeboň, Zámek, 379 11
  • Uherské Hradište, Františkánska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrnčířska ulice 2/65, 400 23
  • , 4 května, 755 01
  • 11, Zámek Klečůvka, 763 11
  • Znojmo 2, Divišovo náměstí 5, 669 02
  • Žďár nad Sázavou 1, Zámek 591 01

Odporúčaná literatúra (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): / Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

Slovensko

  • Sarmáyová Kalesná Jana, 1991, Cirkevné matriky na Slovensku zo 16 – 19. storočia, Odbor archívnictva Ministerstva vnútra SR, Bratislava, 541 pp.
  • Archívy lesníckych komôr z rokov 1750 – 1870 – Pôdohospodársky archív v Banskej Bystrici
  • Evidenčné knihy pozemkov erárnych robotníkov – osadníkov z rokov 1883 – 1919 – Štátny archív v Banskej Bystrici
  • Vartíková Marta (ed.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 4, a kroniky, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 797 pp.
  • Vartíková Marta, Viliam Plevza, Jozef Vladár, Katarína Žišková – Moroňová (eds.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 5, Encyklopédia odboja a SNP, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 653 pp.
  • Alberty Július, 1981 Formovanie robotníckej triedy v obvode Brezna, Osveta (vynikajúci zdroj informácií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Binder R., 1962, Osadníci na Horehroní
  • Stránsky A., 1969, na Čiernom Hrone na rozhraní 18. a 19. storočia
  • Hreblay A., 1928, Brezno a jeho okolie
  • Hreblay A., 1954, Brezno a okolie
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Kvietok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechenter Laskomerský G. K., 1956, Päťdesiat rokov slovenského života
  • , Dejiny cirkvi evanjelickej v Brezne
  • Branislav, 1984, Z osídlenia západného a stredného Slovenska v stredoveku, Veda, Bratislava, 256 pp.
  • Varsík Branislav, 1972, Zo slovenského stredoveku. Výber historických štúdií a článkov z rokov 1946 – 1968, 548 pp.
  • Sopko Július, 1995, Kroniky stredovekého Slovenska, RAK, Budmerice
  • Marsina Richard a kol.,, 1986, Dejiny Slovenska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihályfalusi Forgon Mihály: Gomor Kishont vármegye nemes családai (Šlachtické rody Gemersko-Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamorín. Monografia zachytáva šlachtické rody bývalej gemersko-malohontskej župy. Jednotlivé rody sú radené podľa abecedného poradia, takmer pri každom hesle je uvedený erb, genealogická tabuľka a stručné dejiny rodu.

Česko

  • Mašek Petr.,, 1999, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, Mladá Fronta, Praha
  • Pilnáček J, 1972, Staromoravštví rodové, Státní archiv, Brno
  • Pouzar Vladimír, 1999, Almanach českých šlechtických rodů, Martin, Praha
  • Mates Vladimír, 2000, Jména tajemství zbavená. Malá domáci encyklopedie 250 nejčastejších příjmení, Epocha, Praha