Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 1107

Litenčice ležia na Litenčickej pahorkatine, 21 km juhozápadne od Kromeřížu. Majú charakter mestysu, ktorého súčasťou je aj obec Strabenice.  Na výmere 10,51 km2 tu žije 484 obyvateľov (litencice.com). Prvá písomná zmienka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bolo z obdobia Veľkomoravskej ríše nájdených 153 hrobov (litencice.com). Tvrz v Litenčiciach existovala v druhej polovici 14. storočia. Z nej sa stavba prebudovala na zámok, ktorý v roku 1948 prešiel do rúk štátu a bol značne devastovaný. Po roku 1993 bol reštituovaný a momentálne je rekonštruovaný (zameklitencice.cz). Zámok je z roku 1437, v mestyse sa nachádza kostol svätého Petra a Pavla (litencice.com). Názov mestysu je odvodený od rodného ména Lutenek. Koreň slova lut známená líty, zúrivý (Hosák, Šrámek). Poriadajú sa tu poľovnícke plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Litenčice are situated on the Litenčice Uplands, 21 kilometers southwest of Kroměříž. They have the character of a town, which also includes the village of Strabenice. With an area of 10.51 square kilometers, the population here is 484 inhabitants (litencice.com). The first written mention dates back to 1141. On the hill of Obecnice, 153 graves from the Great Moravian Empire period were found (litencice.com). A fortress in Litenčice existed in the second half of the 14th century. From it, the structure was rebuilt into a castle, which in 1948 passed into the hands of the state and was significantly devastated. After 1993, it was restituted and is currently under reconstruction (zameklitencice.cz). The castle dates back to 1437, and in the town, there is the Church of St. Peter and Paul (litencice.com). The name of the town is derived from the native name Lutenek. The root of the word „lut“ means fierce, raging (Hosák, Šrámek). Hunting balls, Sokol carnivals, and festivals are held here (zameklitencice.cz).

Litenčice leží na Litenčické pahorkatině, 21 km jihozápadně od Kroměříže. Mají charakter městyse, jehož součástí je i obec Strabenice. Na výměře 10,51 km2 zde žije 484 obyvatel (litencice.com). První písemná zmínka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bylo z období Velkomoravské říše nalezeno 153 hrobů (litencice.com). Tvrz v Litenčicích existovala v druhé polovině 14. století. Z ní se stavba přebudovala na zámek, který v roce 1948 přešel do rukou státu a byl značně devastován. Po roce 1993 byl restituován a momentálně je rekonstruován (zameklitencice.cz). Zámek je z roku 1437, v městyse se nachází kostel svatého Petra a Pavla (litencice.com). Název městyse je odvozen od rodného jména Lutenek. Kořen slova lut znamená zuřivý (Hosák, Šrámek). Pořádají se zde lovecké plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, 1970, str. 540.

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Vysielač Kojál stojí na mieste kde narieka vietor

skala
Hits: 1138

Vysielač Kojál je 340 metrov vysoký vysielač, ktorý je postavený na rovnomennom vrchole medzi obcami Lipovec a Krásenska, asi 25 km severovýchodne od Brna. Je najvyššou stavbou na Morave, a treťou najvyššou v Česku. Signálom pokrýva južnú a strednú Moravu a časť východných Čiech. Postavený bol v rokoch 1957 – 1958. V prevádzke je od 1.1.1959 (Wikipedia CS).

V roku 1968 sa stal miestom odporu. Po invázii vojsk Varšavskej zmluvy vo vysielaní pokračovalo brnenské štúdio, z ktorého unikol prenosový autobus s 20-timi pracovníkmi a na Kojáli mu radiokomunikační kolegovia poskytli zázemie. Vďaka silnému signálu z vysielača dosahovalo neskôr vysielanie z Brna a Dědíc až na územie Rakúska, kde ho preberala televízia ORF a šírila ďalej. V 80-tych rokoch prebehla na vysielači rekonštrukcia. Pri prechode analógového vysielania na digitálne prebehla modernizácia, v roku 2009 tu bol vypnutý analógový signál ČT2 a v roku 2011 Novy, ČT1, a Primy. Maximálne pracovalo na vysielači zhruba 60 zamestnancov, v roku 2019 ho obsluhovali dvaja stali zamestnanci (Wikipedia CS).

Vysielač Kojál patrí k dôležitejším súčastiam infraštruktúry Českých Radiokomunikácií. Mal vynikajúci dosah, naladený ho malo asi 2.5 milióna obyvateľov bývalého Československa (parabola.cz). Vznikol ako štvrtý televízny vysielač Československa. Jeho oceľová konštrukcia je dielom vynikajúceho tvorcu inžinierských diel Josefa Wankeho, ktorý vtedy pracoval v Hutním projektu v Prahe. Vo vnútri stožiaru bol výťah, ktorý šiel do výšky 290.62 metra a trvalo mu to asi 10 minút. Raz vypadol signál počas Verdiho opery a obsluha zaradila monoskop a k nemu melódiu „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas …“. Prišli mnohé sťažnosti, že Kojál obsluhujú barbari. V roku 1963 tu nastala myšia kalamita a bol nasadený zdatný hubiteľ kocúr Markup, ktorý poznal všetky káblové rozvody. Pri potrebe niekam prietiahnuť nový kábel bol Markup nepostrádateľný pomocník (Jakub Karásek). Vysielaču patrí 800 kW záložný generátor, ktorý dokáže do 20 sekúnd dodať celú spotrebu pri výpadku elektriny (pira.cz).

Vysielač je postavený na nevľúdnom kopci o ktorom sa vraví, že na ňom narieka vietor. Kedysi dávno v 14. storočí na kopci odpočívali matky a kojili svoje (idnes.cz). Vrch sa pôvodne nazýval Kujál, od slova kujati – foukati, hučetí (Jan Celý).

The Kojál transmitter is a 340-meter-tall broadcasting tower situated on the hill of the same name between the villages of Lipovec and Krásensko, approximately 25 km northeast of . It is the tallest structure in Moravia and the third tallest in the Czech Republic. Its signal covers southern and central Moravia and parts of eastern Bohemia. Constructed between 1957 and 1958, it has been in operation since January 1, 1959 (Wikipedia CS).

In 1968, it became a site of resistance. After the invasion of the Warsaw Pact forces, broadcasting continued from the Brno studio, and a transmission bus with 20 employees fled to Kojál, where their colleagues provided support. Thanks to the strong signal from the transmitter, broadcasting from Brno and Dědice reached as far as Austria, where it was picked up by ORF television and relayed further. In the 1980s, the transmitter underwent reconstruction. During the transition from analog to digital broadcasting, modernization took place. In 2009, the analog signal of ČT2 was switched off here, followed by Nova, ČT1, and Prima in 2011. Initially, around 60 employees worked at the transmitter, but by 2019, only two permanent employees operated it (Wikipedia CS).

The Kojál transmitter is among the essential components of the Czech Radiocommunications infrastructure. It had an excellent reach, reaching approximately 2.5 million inhabitants of the former Czechoslovakia. It was established as the fourth television transmitter in Czechoslovakia. Its steel structure was designed by the outstanding engineer Josef Wanke, who worked at Hutní projekt in Prague at the time. Inside the tower, there was an elevator reaching a height of 290.62 meters, taking about 10 minutes to ascend. Once, during a broadcast of a Verdi opera, the signal failed, and the staff played a tape with the melody „Ole, olé, buy our pineapple again, ole, olé…“. Many complaints were received, accusing the staff of being barbaric. In 1963, there was a mouse plague, and a proficient mouse exterminator named Markup, who knew all the cable routes, was deployed. Markup was an indispensable helper whenever a new cable needed to be pulled somewhere (Jakub Karásek). The transmitter is equipped with an 800 kW backup generator capable of supplying the entire electricity demand within 20 seconds of a power outage (pira.cz).

The transmitter is located on a bleak hill, said to be where the wind mourns. In the 14th century, mothers rested on the hill and breastfed their children. The hill was originally called Kujál, from the word „kujati,“ meaning to blow or roar (Jan Celý).

Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký vysílač, který je postaven na stejnojmenném vrcholu mezi obcemi Lipovec a Krásensko, asi 25 km severovýchodně od Brna. Je nejvyšší stavbou na Moravě a třetí nejvyšší v Česku. Signálem pokrývá jižní a střední Moravu a část východních Čech. Postaven byl v letech 1957–1958. V provozu je od 1.1.1959 (Wikipedia CS).

V roce 1968 se stal místem odporu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy ve vysílání pokračovalo brněnské studio, z něhož unikl přenosový autobus s 20 pracovníky, a na Kojálu mu radiokomunikační kolegové poskytli zázemí. Díky silnému signálu z vysílače dosahovalo později vysílání z Brna a Dědic až na území Rakouska, kde ho přebírala televize ORF a šířila dál. V 80. letech proběhla na vysílači rekonstrukce. Při přechodu z analogového vysílání na digitální byla provedena modernizace, v roce 2009 zde byl vypnut analogový signál ČT2 a v roce 2011 Nova, ČT1 a Prima. Maximálně na vysílači pracovalo asi 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali dva stálí zaměstnanci (Wikipedia CS).

Vysílač Kojál patří k důležitějším součástem infrastruktury Českých Radiokomunikací. Měl vynikající dosah, naladěn jej mělo asi 2,5 milionu obyvatel bývalého Československa (parabola.cz). Vznikl jako čtvrtý televizní vysílač Československa. Jeho ocelová konstrukce je dílem vynikajícího tvůrce inženýrských staveb Josefa Wankeho, který tehdy pracoval v Hutním projektu v Praze. Uvnitř stožáru byl výtah, který jezdil do výšky 290,62 metru a trvalo mu to asi 10 minut. Jednou vypadl signál během Verdiho opery a obsluha zařadila monoskop a k němu melodii „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas…“. Přišlo mnoho stížností, že Kojál obsluhují barbaři. V roce 1963 zde nastala myší kalamita a byl nasazen zdatný lovec kocour Markup, který znal všechny kabelové rozvody. Při potřebě někam protáhnout nový kabel byl Markup nepostradatelný pomocník (Jakub Karásek). Vysílači patří 800kW záložní generátor, který dokáže do 20 sekund dodat celou spotřebu při výpadku elektřiny (pira.cz).

Vysílač je postaven na nevlídném kopci, o kterém se říká, že na něm naříká vítr. Kdysi dávno ve 14. století na kopci odpočívaly matky a kojily své děti (idnes.cz). Vrch se původně nazýval Kujál, od slova kujati – foukati, hučet (Jan Celý).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Smolkův větrák v Jalubí

skala
Hits: 659

Replika veterného mlynu v Jalubí bol vybudovaný v rokoch 2007 – 2009 na základoch pôvodného mlyna, ktorý bol zbúraný v roku 1938 (slovacko.cz). Mlyn tu stál už v roku 1840 (cestou-necestou.estranky.cz). Mlynu sa hovorilo Smolkův větrák (bike.cz).

The replica of the windmill in Jalubí was built between 2007 and 2009 on the foundations of the original mill, which was demolished in 1938 (slovacko.cz). The mill had already stood here in 1840 (cestou-necestou.estranky.cz). The mill was known as Smolka’s Windmill (bike.cz).

Replika větrného mlýna v Jalubí byla vybudována v letech 2007 až 2009 na základech původního mlýna, který byl zbořen v roce 1938 (slovacko.cz). Mlýn zde stál již v roce 1840 (cestou-necestou.estranky.cz). Mlýnu se říkalo Smolkův větrák (bike.cz).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Chválkovický mlyn – Vítkův mlýn

skala
Hits: 766

Chválkovice sa nachádzajú v okrese Vyškov (Wikipedia CS). Vo Chvalkovicicah sa na nachádza veterný mlyn holandského typu (kudyznudy.cz). Mlyn je zapísaný do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok ČR (Wikipedia CS). Je postavený z tehlí, strecha je šindľová. Mlelo sa tu od roku 1873. Jeho prezývka Vítkův mlýn pochádza od prvého mlynára, ktorým bol Josef Vítek. Mlela sa v ňom do roku 1941. Mlyn bol postupne technicky vylepšený na benzínový motor, neskôr bol prerobený na koks. Dnes je mlyn verejnosti neprístupný. Mlyn je vysoký takmer 11 metrov (kudyznudy.cz). Pri plnom výkone dosahoval 119 otáčok za minútu – 5.67 m/s (Wikipedia CS).  V roku 1972 bol mlyn ešte raz naprázdno roztočený. Neskôr chátral a podliehal vandalom. Súčasný majiteľ je pravnuk posledného mlynára. Začal s rozsiahlou opravou (povetrnik.cz).

Chvalkovice is located in the Vyškov District (Wikipedia CS). In Chvalkovice, there is a Dutch-style windmill (kudyznudy.cz). The mill is listed in the Central List of Cultural Monuments of the Czech Republic (Wikipedia CS). It is built of bricks, with a shingle roof. Grinding began here in 1873. Its nickname, Vítek’s Mill, comes from the first miller, Josef Vítek. It operated until 1941. The mill was gradually modernized with a gasoline engine, later converted to coke. Today, the mill is inaccessible to the public. The mill stands almost 11 meters high (kudyznudy.cz). At full capacity, it reached 119 revolutions per minute – 5.67 m/s (Wikipedia CS). In 1972, the mill was once again turned empty. Later, it fell into disrepair and was vandalized. The current owner is the great-grandson of the last miller. He began extensive repairs (povetrnik.cz).

Chválkovice se nacházejí v okrese Vyškov. Ve Chválkovicích se nachází větrný mlýn holandského typu. Mlýn je zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Je postaven z cihel a má šindelovou střechu. Mlelo se v něm od roku 1873. Jeho přezdívka „Vítkův mlýn“ pochází od prvního mlynáře, Josef Vítek. Mlýn byl technicky vylepšen na benzínový motor a později na koks. Dnes je mlýn veřejnosti nepřístupný. Mlýn je vysoký téměř 11 metrů. Při plném výkonu dosahoval 119 otáček za minutu, což je 5.67 m/s. V roce 1972 byl mlýn ještě jednou roztočen naprázdno. Později chátral a podléhal vandalům. Současným majitelem je pravnuk posledního mlynáře, který začal s rozsáhlou opravou.

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Veľké Těšany

skala
Hits: 605

Obec Bařice – Veľké Těšany leží v Chřibských lesoch medzi mestami Kromeříž a Otrokovice. Bařice a Veľké Téšany sú dve miestne časti, ktoré sú od seba dva kilometre. K ich zlúčeniu došlo v roku 1960. Prvá písomná zmienka o Veľkých Těšanoch je z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Meno Téšany je odvodené od mena Těch. Těšan bolo označenie pre člena rodu Téchova. Meno bolo zmieňované už v roku 1375, Názov Veľké Těšany sa objavuje až v roku 1921. Nachádza sa tu veterný mlyn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcou, neďaleko od lesa Chvaletiny. Po roku 1945 mlyn chátral. Mlyn patrí medzi stĺpové. Je významnou technickou pamiatkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národnou kultúrnou pamiatkou. Za protektorátu bolo zakázané mlieť, ale tunajší mlynár František Páter po nociach mlel až do roku 1942 (muzeum-km.cz). 

V roku 2003 bola okolo vybudovaná cyklotrasa z Kroměříže cez Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kedysi bola zvonica. Kaplnka svätého Floriána bola dokončená v roku 1926 (barice-velketesany.cz). Pri ceste do Těšnovíc sa nachádza 370 ročná chránená lipa s obvodom 4,7 metra, o výške 28 metra. Je ju vidno zo Zlína, Svetlej, Machova, Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lipou stojí kríž, na ktorom je rok 1851 (barice-velketesany.cz).

The municipality of Bařice – Veľké Těšany is located in the Chřibské (Chřiby Forests) between the towns of Kroměříž and Otrokovice. Bařice and Veľké Těšany are two local parts situated two kilometers apart, and they were merged in 1960. The first written mention of Veľké Těšany dates back to 1110 (barice-velketesany.cz).

The name Těšany is derived from the name Těch. Těšan was a designation for a member of the Těch family. The name was mentioned as early as 1375, and the name Veľké Těšany appeared in 1921. There is a windmill here dating back to 1827 (barice-velketesany.cz), located above the village near the Chvaletiny Forest. After 1945, the mill fell into disrepair. The mill belongs to the column type and is a significant technical monument (barice-velketesany.cz). Since 2014, it has been a national cultural monument. During the Protectorate era, milling was prohibited, but the local miller František Páter continued to grind at night until 1942 (muzeum-km.cz).

In 2003, a cycling route was built around the village from Kroměříž through Vrbka, Kostelany, and Bunč (barice-velketesany.cz). There used to be a bell tower in the village. The Chapel of St. Florian was completed in 1926 (barice-velketesany.cz). Along the road to Těšnovice stands a 370-year-old protected lime tree with a circumference of 4.7 meters and a height of 28 meters. It is visible from Zlín, Svetla, Machov, and Hostýn. It is a landscape landmark. A cross stands beneath the lime tree, with the year 1851 inscribed on it (barice-velketesany.cz).

Obec Bařice – Velké Těšany leží v Chřibských lesích mezi městy Kroměříž a Otrokovice. Bařice a Velké Těšany jsou dvě místní části, které jsou od sebe vzdáleny dva kilometry. K jejich sloučení došlo v roce 1960. První písemná zmínka o Velkých Těšanech pochází z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Název Těšany je odvozen od jména Těch. Těšan bylo označení pro člena rodu Těchova. Toto jméno bylo zmíněno již v roce 1375, název Velké Těšany se objevuje až v roce 1921. Nachází se zde větrný mlýn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcí, nedaleko od lesa Chvaletiny. Po roce 1945 mlýn chátral. Mlýn patří mezi sloupové a je významnou technickou památkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národní kulturní památkou. Za protektorátu bylo zakázáno mlít, ale místní mlynář František Páter mlel po nocích až do roku 1942 (muzeum-km.cz).

V roce 2003 byla okolo obce vybudována cyklostezka z Kroměříže přes Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kdysi stála zvonice. Kaplička svatého Floriána byla dokončena v roce 1926 (barice-velketesany.cz). U do Těšnovic se nachází 370 let stará chráněná lípa s obvodem 4,7 metru a výškou 28 metrů. Je viditelná ze Zlína, Světlé, Machova a Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lípou stojí kříž, na kterém je vyryt rok 1851 (barice-velketesany.cz).