Značka: subtropické skleníky

Bota­nic­ká záh­ra­da Uni­ver­zi­ty Kar­lo­vej v Pra­he bola zalo­že­ná v roku 1775 Jose­fom Bohu­mí­rom Mika­nom, pôvod­ne na Smí­cho­ve, na mies­te býva­lej jezu­it­skej záh­ra­dy (Wiki­pe­dia). Kore­ne Bota­nic­kej záh­ra­dy sia­ha­jú až do prvej polo­vi­ce 14. sto­ro­čia. Pri kláš­to­re kar­tu­ziá­nov bola vybu­do­va­ná obrov­ská kláš­tor­ná záh­ra­da, jej súčas­ťou bol sad a vini­ce. Kláš­tor v dobe husit­ských vojen zani­kol, ale záh­ra­da vytrva­la (Jan Puci, Jin­dřich Drda). Dneš­né Dien­zen­ho­fe­ro­ve sady sú pozos­tat­kom pôvod­nej bota­nic­kej záh­ra­dy. Mala 9 skle­ní­kov, pes­to­va­lo sa tu asi 13 tisíc dru­hov a foriem rast­lín. Po povod­ni v roku 1890 bola pre­miest­ne­ná na Nové Mes­to. Tam bola odkú­pe­ná Slup­ská záh­ra­da budo­va­ná od Čes­kej spo­loč­nos­ti pre zve­ľa­ďo­va­nie zahrad­níc­tva v Pra­he (Wiki­pe­dia). Bom­bar­do­va­nie Pra­hy 14. 2. 1945 zni­či­lo nemec­ké skle­ní­ky a čes­ké poško­di­lo. Čes­ké skle­ní­ky bol v rokoch 1946 – 1949 pre­sta­va­né (Kami­la Špi­na­ro­vá). Roz­lo­ha bota­nic­kej záh­ra­dy je 3.5 hek­tá­ra, roč­ne ju nav­ští­vi asi 100 tisíc náv­štev­ní­kov (Wiki­pe­dia). V exte­ri­é­roch je asi 3 000 dru­hov rast­lín (bz​-uk​.cz). Expo­zič­ná plo­cha skle­ní­kov je 1600 m² (uk​.cz). Vlh­ké subt­ró­py sa v lete sťa­hu­je do exte­ri­é­rov, je roz­de­le­ná pod­ľa kon­ti­nen­tov. Skle­ní­ky aj exte­ri­é­ry sú otvo­re­né celo­roč­ne, vstup do exte­ri­é­rov je zdar­ma (Jola­na Nová­ko­vá).

V tro­pic­kých skle­ní­koch domi­nu­jú vo vstup­nej čas­ti cyka­sy a pal­my. V ďal­šej čas­ti sa nachá­dza­jú pap­ra­de a rast­li­ny tro­pic­ké­ho lesa, v bylin­nom poscho­dí boha­to zastú­pe­né naj­mä čeľa­ďou Ara­ce­ae. V inej čas­ti sa nachá­dza jazier­ko s lek­na­mi. Na zadnej ste­ne sú orchi­de­je. Subt­ro­pic­ké skle­ní­ky sú roz­de­le­né na vlh­kej­ší a such­ší. Vlh­ký slú­ži na pre­zi­mo­va­nie rast­lín z exte­ri­é­rov. Suchý subt­ro­pic­ký skle­ník je veno­va­ný suku­len­tom (Tomáš Pro­cház­ka). Von­kaj­šie expo­zí­cie obsa­hu­jú cca 3 000 dru­hov rast­lín. Stre­do­európ­ska fló­ra je zastú­pe­ná skal­ko­vou čas­ťou z Čes­ké­ho kra­su, rast­li­na­mi z tep­lo­mil­ných skal­ných ste­pí, hor­ských vápen­co­vých skál, dubo­hra­bo­vých hájov, luž­ných lesov a sto­ja­tých a poma­ly tečú­cich vôd. V inej čas­ti sú zastú­pe­né vod­né, bahen­né, úžit­ko­vé rast­li­ny, rast­li­ny pie­soč­na­tých bio­to­pov, raše­li­nísk a sla­tín. Nachá­dza sa tu napr. zatie­ne­ná skal­ka, stre­do­európ­ska skal­ka (uk​.cz).

The Bota­ni­cal Gar­den of Char­les Uni­ver­si­ty in Pra­gue was foun­ded in 1775 by Josef Bohu­mír Mikan, ori­gi­nal­ly in Smí­chov, on the site of the for­mer Jesu­it gar­den (Wiki­pe­dia). The roots of the Bota­ni­cal Gar­den date back to the first half of the 14^th cen­tu­ry. A mas­si­ve monas­te­ry gar­den, inc­lu­ding an orchard and vine­y­ards, was estab­lis­hed at the Cart­hu­sian monas­te­ry. The monas­te­ry disap­pe­a­red during the Hus­si­te wars, but the gar­den endu­red (Jan Puci, Jin­dřich Drda). Toda­y­’s Dien­zen­ho­fer Gar­dens are rem­nants of the ori­gi­nal bota­ni­cal gar­den. It had nine gre­en­hou­ses, cul­ti­va­ting around 13 thou­sand spe­cies and forms of plants. After the flo­od in 1890, it was relo­ca­ted to Nové Mes­to, whe­re it acqu­ired the Slup­ská Gar­den built by the Czech Socie­ty for Gar­den Enhan­ce­ment in Pra­gue (Wiki­pe­dia). The bom­bing of Pra­gue on Feb­ru­ary 14, 1945, des­tro­y­ed the Ger­man gre­en­hou­ses and dama­ged the Czech ones. The Czech gre­en­hou­ses were rebu­ilt bet­we­en 1946 and 1949 (Kami­la Špi­na­ro­vá). The area of the bota­ni­cal gar­den is 3.5 hec­ta­res, with app­ro­xi­ma­te­ly 100 thou­sand visi­tors annu­al­ly (Wiki­pe­dia). The­re are about 3,000 plant spe­cies in the out­do­or are­as (bz​-uk​.cz). The exhi­bi­ti­on area of the gre­en­hou­ses is 1600 m² (uk​.cz). In the sum­mer, the humid subt­ro­pics move to the out­do­ors and are divi­ded accor­ding to con­ti­nents. Both the gre­en­hou­ses and out­do­or are­as are open year-​round, and entry to the out­do­or are­as is free (Jola­na Nováková).

In the tro­pi­cal gre­en­hou­ses, cycads and palms domi­na­te the entran­ce area. The next sec­ti­on fea­tu­res ferns and plants from tro­pi­cal forests, with a rich repre­sen­ta­ti­on of the Ara­ce­ae fami­ly in the her­ba­ce­ous lay­er. Anot­her sec­ti­on inc­lu­des a pond with water lilies, whi­le orchids are found on the back wall. The subt­ro­pi­cal gre­en­hou­ses are divi­ded into wet­ter and drier sec­ti­ons. The wet one is used for over­win­te­ring plants from out­do­or are­as, whi­le the dry subt­ro­pi­cal gre­en­hou­se is dedi­ca­ted to suc­cu­lents (Tomáš Pro­cház­ka). The out­do­or exhi­bits inc­lu­de app­ro­xi­ma­te­ly 3,000 plant spe­cies. Cen­tral Euro­pe­an flo­ra is repre­sen­ted by a roc­ky part from the Czech Karst, plants from ther­mop­hi­lic roc­ky step­pes, moun­tain limes­to­ne rocks, oak-​hornbeam forests, allu­vial forests, and stag­nant and slo­wly flo­wing waters. Anot­her part fea­tu­res aqu­atic, marsh, uti­li­ty plants, plants from san­dy habi­tats, peat bogs, and mars­hes. Exam­ples inc­lu­de a sha­ded rock gar­den, Cen­tral Euro­pe­an rock gar­den (uk​.cz).

Der Bota­nis­che Gar­ten der Karls-​Universität in Prag wur­de 1775 von Josef Bohu­mír Mikan geg­rün­det, urs­prün­glich in Smí­chov, auf dem Gelän­de des ehe­ma­li­gen Jesu­iten­gar­tens (Wiki­pe­dia). Die Wur­zeln des Bota­nis­chen Gar­tens rei­chen bis in die ers­te Hälf­te des 14. Jahr­hun­derts zurück. Im Kar­tä­u­serk­los­ter wur­de ein rie­si­ger Klos­ter­gar­ten ange­legt, der einen Obst­gar­ten und Wein­ber­ge ein­sch­loss. Das Klos­ter versch­wand wäh­rend der Hus­si­ten­krie­ge, aber der Gar­ten über­dau­er­te (Jan Puci, Jin­dřich Drda). Die heuti­gen Dien­zen­ho­fer Gär­ten sind Über­res­te des urs­prün­gli­chen Bota­nis­chen Gar­tens. Es hat­te neun Gewächs­hä­u­ser und kul­ti­vier­te rund 13.000 Arten und For­men von Pflan­zen. Nach der Flut im Jahr 1890 wur­de er nach Nové Mes­to ver­legt, wo er den Slup­ská Gar­den erwarb, der von der Tsche­chis­chen Gesells­chaft für Gar­ten­bau in Prag ange­legt wur­de (Wiki­pe­dia). Die Bom­bar­die­rung von Prag am 14. Feb­ru­ar 1945 zers­tör­te die deuts­chen Gewächs­hä­u­ser und bes­chä­dig­te die tsche­chis­chen. Die tsche­chis­chen Gewächs­hä­u­ser wur­den zwis­chen 1946 und 1949 wie­der auf­ge­baut (Kami­la Špi­na­ro­vá). Die Flä­che des Bota­nis­chen Gar­tens bet­rägt 3,5 Hek­tar, und ihn besu­chen jähr­lich etwa 100.000 Men­schen (Wiki­pe­dia). Im Fre­ien gibt es etwa 3.000 Pflan­ze­nar­ten (bz​-uk​.cz). Die Auss­tel­lungsf­lä­che der Gewächs­hä­u­ser bet­rägt 1600 m² (uk​.cz). Im Som­mer zie­hen die feuch­ten Subt­ro­pen ins Fre­ie und sind nach Kon­ti­nen­ten unter­te­ilt. Sowohl die Gewächs­hä­u­ser als auch die Fre­if­lä­chen sind das gan­ze Jahr über geöff­net, und der Ein­tritt zu den Fre­if­lä­chen ist kos­ten­los (Jola­na Nováková).

In den tro­pis­chen Gewächs­hä­u­sern domi­nie­ren am Ein­gang Cyca­de­en und Pal­men. Im nächs­ten Abschnitt fin­den sich Far­ne und Pflan­zen tro­pis­cher Wäl­der, im krau­ti­gen Bere­ich vor allem Ver­tre­ter der Fami­lie Ara­ce­ae. Ein ande­rer Abschnitt ent­hält einen Teich mit See­ro­sen, Orchi­de­en sind an der Rück­wand zu fin­den. Die subt­ro­pis­chen Gewächs­hä­u­ser sind in feuch­te und troc­ke­ne unter­te­ilt. Das feuch­te Gewächs­haus dient der Über­win­te­rung von Pflan­zen aus Fre­if­lä­chen, wäh­rend das troc­ke­ne subt­ro­pis­che Gewächs­haus Suk­ku­len­ten gewid­met ist (Tomáš Pro­cház­ka). Die Fre­i­lan­dauss­tel­lun­gen umfas­sen etwa 3.000 Pflan­ze­nar­ten. Die mit­te­le­uro­pä­is­che Flo­ra wird durch einen Fel­sen­te­il aus dem Böh­mis­chen Karst, Pflan­zen aus ther­mop­hi­len Fel­sens­tep­pen, kalk­hal­ti­gen Gebir­gs­fel­sen, Eichen-​Hainbuchenwäldern, Auen­wäl­dern sowie ste­hen­den und lang­sam flie­ßen­den Gewäs­sern ver­tre­ten. Ein ande­rer Teil zeigt Was­serpf­lan­zen, Moore, Nutzpf­lan­zen, Pflan­zen aus san­di­gen Lebens­rä­u­men, Torf­mo­ore und Moore. Hier fin­det sich beis­piel­swe­i­se ein schat­ti­ger Ste­in­gar­ten, der mit­te­le­uro­pä­is­che Ste­in­gar­ten (uk​.cz).

Odka­zy

• Prá­ve kvitne
• Regis­ter rastlín
• Face­bo­ok
• Kami­la Špi­na­ro­vá, Petr Jan Jurač­ka, Radek Lüftner
• Jola­na Nová­ko­vá – Zele­ný ráj u cen­tra Pra­hy. Uni­ver­zit­ní bota­nic­ká zahra­da Na Slu­pi vítá i veřejnost
• Stov­ky masož­ra­vek jsou k vidění na nej­vět­ší výsta­vě v Praze
• Lucie Čer­má­ko­vá – Jed­na zahra­da a dvě univerzity
• Lucie Čer­má­ko­vá – Zalo­že­ní zahra­dy na Slup­ských stráních
• Lucie Čer­má­ko­vá – Spo­leč­ný život Na Slupi
• Lucie Čer­má­ko­vá – Vál­ka pro­chá­zí uni­ver­zit­ní zahradou
• Lucie Čer­má­ko­vá – Pová­leč­ný vývoj zahrady

Use Facebook to Comment on this Post