Krajina, Česko, Južná Morava, Mestá, Moravské, Zahraničie

Luhačovice

skala
Hits: 98

Luha­čo­vi­ce sú maleb­né kúpeľ­né mes­to na juho­vý­cho­de Mora­vy, pri­bliž­ne 16 km juho­vý­chod­ne od Zlí­na. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 5 100 a boha­tou his­tó­ri­ou sia­ha­jú­cou do 15. sto­ro­čia (sk​.wiki​pe​dia​.org) sú naj­väč­ší­mi kúpeľ­mi na Mora­ve a význam­ným cen­trom lie­čeb­né­ho turiz­mu (Wiki­pe­dia). Prvá písom­ná zmien­ka o Luha­čo­vi­ciach pochá­dza z roku 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Od kon­ca 16. sto­ro­čia sa mes­to sta­lo cen­trom pan­stva zahŕňa­jú­ce­ho 12 dedín. V roku 1629 pre­šlo do vlast­níc­tva rodu Seré­ny­i­ov­cov, kto­rí zača­li využí­vať miest­ne mine­rál­ne pra­me­ne a postup­ne budo­va­li kúpeľ­né zaria­de­nia (Wiki­pe­dia). V 20. sto­ro­čí pre­šli Luha­čo­vi­ce význam­ným roz­vo­jom, naj­mä vďa­ka archi­tek­to­vi Duša­no­vi Jur­ko­vi­čo­vi, kto­rý tu vytvo­ril uni­kát­ny súbor sta­vieb v štý­le ľudo­vej sece­sie. Luha­čo­vi­ce sú zná­me svo­ji­mi lie­či­vý­mi mine­rál­ny­mi pra­meň­mi, kto­rých je v súčas­nos­ti 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Medzi naj­zná­mej­šie pat­rí Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka a pra­meň Dr. Šťast­né­ho. Tie­to pra­me­ne sú boha­té na mine­rá­ly a využí­va­jú sa pri lieč­be ocho­re­ní dýcha­cích ciest, trá­via­ce­ho ústro­jen­stva, obe­zi­ty a cuk­rov­ky (Maroš Puček).

Mes­to je pre­slá­ve­né archi­tek­to­nic­ký­mi skvos­tmi, naj­mä stav­ba­mi Duša­na Jur­ko­vi­ča, ako sú Jur­ko­vi­čov dom, Cha­loup­ka, Valaš­ka a hotel Jes­třa­bí (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kolo­ná­da, vybu­do­va­ná v polo­vi­ci 20. sto­ro­čia archi­tek­tom Oska­rom Pořís­kom, je cen­trom kúpeľ­né­ho živo­ta a mies­tom pre pre­chádz­ky a spo­lo­čen­ské stret­nu­tia (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce tiež ponú­ka­jú boha­tý kul­túr­ny prog­ram vrá­ta­ne fes­ti­va­lov, kon­cer­tov a výstav (luha​co​vi​ce​.eu). Oko­lie Luha­čo­víc je ide­ál­ne pre milov­ní­kov prí­ro­dy a aktív­ne­ho odpo­čin­ku. Mes­to je obklo­pe­né Bie­ly­mi Kar­pat­mi a Vizo­vic­ký­mi vrch­mi, kto­ré ponú­ka­jú množ­stvo turis­tic­kých a cyk­lis­tic­kých trás (Maroš Puček). Luha­čo­vic­ká prieh­ra­da je obľú­be­ným mies­tom pre rekre­áciu, rybo­lov a vod­né špor­ty (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Okrem kúpeľ­ných pro­ce­dúr a pre­chá­dzok po kolo­ná­de môžu náv­štev­ní­ci obja­vo­vať aj ďal­šie zau­jí­ma­vos­ti, ako je Múze­um luha­čo­vic­ké­ho Zále­sí, kto­ré ponú­ka pohľad do his­tó­rie a kul­tú­ry regi­ó­nu (tra​vel​king​.sk). Pre rodi­ny s deť­mi sú k dis­po­zí­cii det­ské ihris­ká, špor­to­vé are­ály a nená­roč­né výle­ty, naprí­klad jedi­neč­ná tra­sa Pta­čích budek. Mes­to posky­tu­je širo­kú šká­lu uby­to­va­cích mož­nos­tí, od luxus­ných well­ness hote­lov po útul­né pen­zi­ó­ny a uby­to­va­nie v súkro­mí, kto­ré uspo­ko­ja požia­dav­ky aj tých naj­ná­roč­nej­ších hos­tí (luha​co​vi​ce​.eu).

Luha­čo­vi­ce is a pic­tu­re­sque spa town in sout­he­as­tern Mora­via, app­ro­xi­ma­te­ly 16 km sout­he­ast of Zlín. With a popu­la­ti­on of around 5,100 and a rich his­to­ry dating back to the 15th cen­tu­ry (sk​.wiki​pe​dia​.org), it is the lar­gest spa town in Mora­via and a sig­ni­fi­cant cen­ter of the­ra­pe­utic tou­rism (Wiki­pe­dia). The first writ­ten men­ti­on of Luha­čo­vi­ce dates back to 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Sin­ce the late 16th cen­tu­ry, the town beca­me the cen­ter of an esta­te encom­pas­sing 12 vil­la­ges. In 1629, it came into the owners­hip of the Seré­nyi fami­ly, who began uti­li­zing the local mine­ral springs and gra­du­al­ly deve­lo­ping spa faci­li­ties (Wiki­pe­dia). In the 20th cen­tu­ry, Luha­čo­vi­ce expe­rien­ced sig­ni­fi­cant gro­wth, par­ti­cu­lar­ly thanks to archi­tect Dušan Jur­ko­vič, who cre­a­ted a uni­que ensem­ble of buil­dings in the folk Art Nou­ve­au sty­le. Luha­čo­vi­ce is reno­wned for its hea­ling mine­ral springs, of which the­re are cur­ren­tly 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Among the most famous are Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka, and the Dr. Šťast­ný spring. The­se springs are rich in mine­rals and are used to tre­at res­pi­ra­to­ry dise­a­ses, diges­ti­ve disor­ders, obe­si­ty, and dia­be­tes (Maroš Puček).

The town is famous for its archi­tec­tu­ral gems, espe­cial­ly buil­dings desig­ned by Dušan Jur­ko­vič, such as the Jur­ko­vič Hou­se, Cha­loup­ka, Valaš­ka, and Jes­třa­bí Hotel (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). The Colon­na­de, built in the mid-​20th cen­tu­ry by archi­tect Oskar Poří­sek, ser­ves as the cen­ter of spa life and a pla­ce for walks and social gat­he­rings (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce also offers a rich cul­tu­ral prog­ram, inc­lu­ding fes­ti­vals, con­certs, and exhi­bi­ti­ons (luha​co​vi​ce​.eu). The sur­roun­dings of Luha­čo­vi­ce are ide­al for natu­re lovers and acti­ve rec­re­a­ti­on. The town is sur­roun­ded by the Whi­te Car­pat­hians and Vizo­vi­ce High­lands, which offer nume­rous hiking and cyc­ling trails (Maroš Puček). The Luha­čo­vi­ce Reser­vo­ir is a popu­lar spot for rec­re­a­ti­on, fis­hing, and water sports (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Besi­des spa tre­at­ments and strolls along the colon­na­de, visi­tors can explo­re other att­rac­ti­ons, such as the Muse­um of Luha­čo­vi­ce Zále­sí, which pro­vi­des insight into the his­to­ry and cul­tu­re of the regi­on (tra​vel​king​.sk). For fami­lies with chil­dren, the­re are pla­yg­rounds, sports faci­li­ties, and easy trips, such as the uni­que Bird­hou­se Trail. The town offers a wide ran­ge of accom­mo­da­ti­on opti­ons, from luxu­ri­ous well­ness hotels to cozy guest­hou­ses and pri­va­te lod­gings, cate­ring to even the most deman­ding guests (luha​co​vi​ce​.eu).

Luha­čo­vi­ce jsou maleb­né lázeňs­ké měs­to na jiho­vý­cho­dě Mora­vy, přib­liž­ně 16 km jiho­vý­chod­ně od Zlí­na. S počtem oby­va­tel kolem 5 100 a boha­tou his­to­rií saha­jí­cí do 15. sto­le­tí (sk​.wiki​pe​dia​.org) jsou nej­vět­ší­mi láz­němi na Mora­vě a význam­ným cen­trem léčeb­né­ho turis­mu (Wiki­pe­dia). Prv­ní písem­ná zmín­ka o Luha­čo­vi­cích pochá­zí z roku 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Od kon­ce 16. sto­le­tí se měs­to sta­lo cen­trem pan­ství zahr­nu­jí­cí­ho 12 ves­nic. V roce 1629 přeš­lo do vlast­nic­tví rodu Seré­ny­iů, kte­ří zača­li využí­vat míst­ní mine­rál­ní pra­me­ny a postup­ně budo­vat lázeňs­ká zaří­ze­ní (Wiki­pe­dia). Ve 20. sto­le­tí proš­ly Luha­čo­vi­ce význam­ným roz­vo­jem, pře­dev­ším díky archi­tek­tu Duša­nu Jur­ko­vi­čo­vi, kte­rý zde vytvo­řil uni­kát­ní sou­bor sta­veb ve sty­lu lido­vé sece­se. Luha­čo­vi­ce jsou zná­mé svý­mi léči­vý­mi mine­rál­ní­mi pra­me­ny, kte­rých je v sou­čas­nos­ti 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Mezi nej­zná­měj­ší patří Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka a pra­men Dr. Šťast­né­ho. Tyto pra­me­ny jsou boha­té na mine­rá­ly a využí­va­jí se při léč­bě one­moc­nění dýcha­cích cest, trá­vi­cí­ho ústro­jí, obe­zi­ty a cuk­rov­ky (Maroš Puček).

Měs­to je pros­lu­lé archi­tek­to­nic­ký­mi skvos­ty, zej­mé­na stav­ba­mi Duša­na Jur­ko­vi­če, jako jsou Jur­ko­vi­čův dům, Cha­loup­ka, Valaš­ka a hotel Jes­třa­bí (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kolo­ná­da, vybu­do­va­ná v polo­vi­ně 20. sto­le­tí archi­tek­tem Oska­rem Poříš­kem, je cen­trem lázeňs­ké­ho živo­ta a mís­tem pro pro­cház­ky a spo­le­čen­ská set­ká­ní (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce také nabí­ze­jí boha­tý kul­tur­ní prog­ram včet­ně fes­ti­va­lů, kon­cer­tů a výstav (luha​co​vi​ce​.eu). Oko­lí Luha­čo­vic je ide­ál­ní pro milov­ní­ky pří­ro­dy a aktiv­ní­ho odpo­čin­ku. Měs­to je obklo­pe­no Bílý­mi Kar­pa­ty a Vizo­vic­ký­mi vrchy, kte­ré nabí­ze­jí množ­ství turis­tic­kých a cyk­lis­tic­kých tras (Maroš Puček). Luha­čo­vic­ká přeh­ra­da je oblí­be­ným mís­tem pro rekre­a­ci, rybo­lov a vod­ní spor­ty (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kro­mě lázeňs­kých pro­ce­dur a pro­chá­zek po kolo­ná­dě mohou návš­těv­ní­ci obje­vo­vat dal­ší zají­ma­vos­ti, jako je Muze­um luha­čo­vic­ké­ho Zále­sí, kte­ré nabí­zí pohled do his­to­rie a kul­tu­ry regi­onu (tra​vel​king​.sk). Pro rodi­ny s dět­mi jsou k dis­po­zi­ci dět­ská hřiš­tě, spor­tov­ní are­ály a nená­roč­né výle­ty, napří­klad jedi­neč­ná tra­sa Pta­čích budek. Měs­to posky­tu­je širo­kou šká­lu uby­to­va­cích mož­nos­tí, od luxus­ních well­ness hote­lů po útul­né pen­zi­ony a souk­ro­mé uby­to­vá­ní, kte­ré uspo­ko­jí i ty nej­ná­roč­něj­ší hos­ty (luha​co​vi​ce​.eu).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Podunajsko, Slovenská krajina, TOP

Podunajsko

skala
Hits: 4327

Podu­naj­sko leží na juhu Slo­ven­ska. Pre­važ­nú časť úze­mia tvo­rí Podu­naj­ská níži­na. V posled­nom čase sa tu roz­ví­ja­jú ter­mál­ne kúpa­lis­ká s celo­roč­nou pre­vádz­kou v Dunaj­skej Stre­de, vo Veľ­kom Mede­ri, v Štú­ro­ve, v Komár­ne, v Patin­ciach. Dunaj posky­tu­je mož­nos­ti plav­by na výlet­ných lodiach a vod­nú turis­ti­ku. Atrak­tív­ne sú vod­né mly­ny na Malom Duna­ji, luž­né lesy, dunaj­ské záku­tia. Z Bra­ti­sla­vy do Komár­na vedie cyk­lo­tra­sa ako súčasť Dunaj­skej cyk­lis­tic­kej tra­sy z Pas­sau až do Čier­ne­ho mora (slo​va​kia​.tra​vel). Ofi­ciál­ne Podu­naj­sko zahŕňa okre­sy Komár­no, Dunaj­ská Stre­da, Nové Zám­ky, čias­toč­ne Galan­ta a Senec (web​no​de​.sk). Podu­naj­ská níži­na je inten­zív­ne využí­va­ná na poľ­no­hos­po­dár­ske úče­ly. Vysky­tu­jú sa tu mok­ra­de, kto­ré majú medzi­ná­rod­ný význam. Step­ný, nížin­ný cha­rak­ter posky­tu­je pries­tor pre mno­hé step­né dru­hy vtá­kov. V men­šej mie­re sú na Podu­naj­sku aj lesy, či už ako luž­né lesy, ale aj ako tep­lé panón­ske lesy. Na Podu­naj­sku hniez­dia step­né dru­hy vtá­kov, zimu­jú tu mno­hé vtá­ky zo seve­ru (podu​naj​sko​.sk).

Nevyč­le­ňu­jem z Podu­naj­ska sever­nej­šie oblas­ti a oblasť Bra­ti­sla­vy.

Podu­naj­sko, loca­ted in the sout­hern part of Slo­va­kia, is pre­do­mi­nan­tly com­po­sed of the Podu­naj­ská Lowland. In recent times, the regi­on has seen the deve­lop­ment of ther­mal spas ope­ra­ting year-​round in Dunaj­ská Stre­da, Veľ­ký Meder, Štú­ro­vo, Komár­no, and Patin­ce. The Danu­be River offers oppor­tu­ni­ties for boat trips and water tou­rism. The area is ador­ned with char­ming water mills along the Litt­le Danu­be, ripa­rian forests, and sec­lu­ded cor­ners of the Danu­be. A cyc­ling rou­te from Bra­ti­sla­va to Komár­no is part of the Danu­be Cyc­le Path, which extends from Pas­sau to the Black Sea (slo​va​kia​.tra​vel).

Offi­cial­ly, Podu­naj­sko inc­lu­des the dis­tricts of Komár­no, Dunaj­ská Stre­da, Nové Zám­ky, and par­tial­ly Galan­ta and Senec (web​no​de​.sk). The Podu­naj­ská Lowland is inten­si­ve­ly used for agri­cul­tu­ral pur­po­ses, fea­tu­ring wet­lands of inter­na­ti­onal impor­tan­ce. Its steppe-​like, lowland cha­rac­ter pro­vi­des habi­tat for nume­rous step­pe bird spe­cies. To a les­ser extent, the­re are also forests in Podu­naj­sko, inc­lu­ding ripa­rian forests and warm Pan­no­nian wood­lands. The regi­on is a nesting ground for step­pe bird spe­cies, and many birds from the north win­ter here (podu​naj​sko​.sk).

It’s worth noting that I do not dis­tin­gu­ish the nort­hern are­as and the Bra­ti­sla­va regi­on as part of Podunajsko.

Podu­naj­sko, po maďar­sky Podo­ny­ép­vi­dék, talál­ha­tó Szlo­vá­kia déli rés­zén. Az terület dön­tően a Podu­naj­ská alac­so­ny­föld­ből áll. Az utób­bi időben a tér­ség­ben egész évben üze­me­lő ter­mál­für­dők fej­lőd­tek ki Dunas­zer­da­he­ly­en, Nagy­me­gy­eren, Esz­ter­gom­ban, Komá­rom­ban és Patin­cán. A Duna folyó lehe­tősé­get kínál hajó­ki­rán­du­lá­sok­ra és vízi turiz­mus­ra. Az terüle­tet bájos vízi­mal­mok­kal, a Kis-​Duna men­ti lomb­hul­la­tó erdők­kel és a Duna eldu­gott zugai­tal jel­lem­zik. Egy kerék­pá­rút Bra­ti­sla­vá­tól Komá­ro­mig a Duna kerék­pá­rút rés­ze, ame­ly Pas­sau­tól a Fekete-​tengerig ter­jed (slo​va​kia​.tra​vel).

Hiva­ta­lo­san a Podu­naj­sko a Komá­rom, Dunas­zer­da­he­ly, Újvár és rész­ben Galán­ta és Sze­nec kerüle­te­ket fog­lal­ja magá­ban (web​no​de​.sk). A Podu­naj­ská alac­so­ny­föl­det inten­zí­ven mezőgaz­da­sá­gi célok­ra hasz­nál­ják, nemzet­közi jelen­tősé­gű moc­sa­rak­kal. A szty­ep­pes­ze­rű, alac­so­ny­föl­di jel­leg ott­hont ad szá­mos szty­ep­pei madár­faj­nak. Kisebb mér­ték­ben erdők is talál­ha­tók Podunajsko-​ban, bele­ér­tve a lomb­hul­la­tó erdőket és a meleg Pannon-​táj erde­it. A régió fés­zek­te­lep a szty­ep­pes­ze­rű madár­fa­jok­nak, és sok észa­ki madár itt telel (podu​naj​sko​.sk).

Fon­tos meg­je­gy­ez­ni, hogy én nem különí­tem el a Podu­naj­sko észa­ki terüle­te­it és a Pozso­ny kör­ze­tet a területtől.

Nie­kto­ré príspevky

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Horné Považie, Krajina, Mestá, Mestá, Slovenská krajina, Slovenské, Typ krajiny

Rajecké Teplice

skala
Hits: 2368

Rajec­ké Tep­li­ce som nav­ští­vil viac­krát. Vní­mal som ich zvlášt­ne, pomer­ne roz­bi­to. Mes­to na mňa pôso­bi­lo izo­lo­va­ne, ako­by tam boli kúpe­le stre­dom ves­mí­ru. Asi aj pre­to, že samot­né kúpe­le na mňa pôso­bi­li gýčo­vo a snob­sky. Nemo­hol som sa zba­viť poci­tu, že sú síce pek­né, ale nepat­ria do pro­stre­dia Rajec­kej doli­ny vsa­de­nej do hor­na­té­ho reli­é­fu, Neho­di­li sa mi ani men­tál­ne, medzi tunaj­šie oby­va­teľ­stvo. Labu­tie jaze­ro je veľ­mi pekné.

Mes­to Rajec­ké Tep­li­ce ležia v Žilin­skej kot­li­ne na sva­hu Skal­ky (rajec​ke​-tep​li​ce​.info) v nad­mor­skej výš­ke 411 met­rov nad morom (Wiki­pe­dia). Na roz­lo­he 11.85 km2 tu žije 3017 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Rajec­ké Tep­li­ce vznik­li nie­ke­dy v polo­vi­ci 14. sto­ro­čia (rajec​ke​-tep​li​ce​.info). Od začiat­ku 17. sto­ro­čia sú Rajec­ké Tep­li­ce kúpeľ­nou osa­dou. V roku 1784 tu v 4 domoch žilo 27 oby­va­te­ľov. Od roku 1880 do roku 1951 boli Rajec­ké Tep­li­ce osa­dou obce Kon­ská. Naopak v roku 1980 sa k Rajec­kým Tep­li­ciam pri­čle­ni­li obce Poluv­sie, Strán­ske, Kon­ská, Kune­rád a Kamen­ná Poru­ba. Avšak ten­to stav trval len do roku 1989, kedy doš­lo k osa­mos­tat­ne­niu obcí (rajec​ke​-tep​li​ce​.info). V kúpe­ľoch v Rajec­kých Tep­li­ciach sa lie­čia zápa­lo­vé a dege­ne­ra­tív­ne cho­ro­by pohy­bo­vej sústa­vy, úra­zo­vé sta­vy, sta­vy po ope­rá­ciach, ner­vo­vé cho­ro­by. Súčas­ťou kúpe­ľov je špor­to­vý are­ál, fit­ness­cen­trum, park a jaze­ro. V augus­te sa v mes­te kona­jú let­né sláv­nos­ti a v júni Hodo­vé sláv­nos­ti (rajec​ke​-tep​li​ce​.info).

I have visi­ted Rajec­ké Tep­li­ce seve­ral times. I per­ce­i­ved them as pecu­liar, some­what run-​down. The town see­med iso­la­ted to me, as if the spa were the cen­ter of the uni­ver­se. Per­haps this per­cep­ti­on aro­se becau­se the spas them­sel­ves see­med kits­chy and snob­bish to me. I could­n’t sha­ke the fee­ling that they were inde­ed beau­ti­ful but out of pla­ce in the sur­roun­dings of the Rajec­ká Val­ley nest­led in a moun­tai­nous lands­ca­pe. They also did­n’t seem to fit in men­tal­ly with the local popu­la­ti­on. The Swan Lake is very beautiful.

The town of Rajec­ké Tep­li­ce is situ­ated in the Žili­na Basin on the slo­pe of Skal­ka (rajec​ke​-tep​li​ce​.info) at an ele­va­ti­on of 411 meters abo­ve sea level (Wiki­pe­dia). In an area of 11.85 km², it is home to 3017 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). Rajec­ké Tep­li­ce ori­gi­na­ted some­ti­me in the mid-​14th cen­tu­ry (rajec​ke​-tep​li​ce​.info). Sin­ce the begin­ning of the 17th cen­tu­ry, Rajec­ké Tep­li­ce has been a spa sett­le­ment. In 1784, 27 inha­bi­tants lived in 4 hou­ses. From 1880 to 1951, Rajec­ké Tep­li­ce was a part of the muni­ci­pa­li­ty of Kon­ská. Con­ver­se­ly, in 1980, the vil­la­ges of Poluv­sie, Strán­ske, Kon­ská, Kune­rád, and Kamen­ná Poru­ba were incor­po­ra­ted into Rajec­ké Tep­li­ce. Howe­ver, this situ­ati­on las­ted only until 1989 when the vil­la­ges regai­ned the­ir inde­pen­den­ce (rajec​ke​-tep​li​ce​.info). The spas in Rajec­ké Tep­li­ce spe­cia­li­ze in tre­a­ting inflam­ma­to­ry and dege­ne­ra­ti­ve mus­cu­los­ke­le­tal dise­a­ses, trau­ma­tic con­di­ti­ons, posto­pe­ra­ti­ve sta­tes, and ner­vous disor­ders. The spa com­plex inc­lu­des a sports area, fit­ness cen­ter, park, and a lake. In August, the town hosts sum­mer fes­ti­vi­ties, and in June, the­re are Har­vest Fes­ti­vi­ties (rajec​ke​-tep​li​ce​.info).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Bratislavské, Dokumenty, Krajina, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské

Čunovský vodácky areál

skala
Hits: 47087

V Čunov­skom vodác­kom are­áli sú dva hlav­né kaná­ly, kto­ré sú nie­koľ­ko­krát navzá­jom pre­po­je­né. Ich obtiaž­nosť sa dá regu­lo­vať. Drá­hy majú 460 met­rov. Oba kaná­ly ústia do Duna­ja (divo​ka​vo​da​.sk). Ich auto­rom je Ondrej Cibák (sme​.sk). Are­ál sa začal budo­vať v roku 1995, v súvis­los­ti s vod­ným die­lom Gab­čí­ko­vo – Nagy­ma­ros. V roku 1996 sa tu usku­toč­ni­li prvé pre­te­ky vod­né­ho sla­lo­mu. Koná sa tu množ­stvo špor­to­vých podu­ja­tí, sve­to­vé pohá­re, Maj­strov­stvá Euró­py, v roku 2011 sa bo dejis­kom Maj­strovs­tiev sve­ta vo vod­nom sla­lo­me (divo​ka​vo​da​.sk). Vyrást­lo tu mno­ho špor­tov­cov, olym­pij­ský víťa­zi bra­tia Peter a Pavol Hochs­chor­ne­rov­ci, Juraj Min­čík, Jana Duká­to­vá, Ale­xan­der Slaf­kov­ský, Ján Šaj­bi­dor (sme​.sk). Are­ál posky­tu­je pries­tor pre výkon­nost­ných vod­ných sla­lo­má­rov a raf­té­rov, ale aj pre ama­tér­skych špor­tov­cov (divo​ka​vo​da​.sk). Pria­mo z are­álu je mož­né začať spla­vo­vať sta­ré kory­to Duna­ja – Bodic­ké rame­ná (slo​va​kia​.tra​vel).

In the Čuno­vo water sports area, the­re are two main chan­nels that are inter­con­nec­ted mul­tip­le times. The­ir dif­fi­cul­ty can be adjus­ted, and the tracks are 460 meters long. Both chan­nels flow into the Danu­be River (divo​ka​vo​da​.sk). They were desig­ned by Ondrej Cibák (sme​.sk). The are­a­’s cons­truc­ti­on began in 1995 in con­nec­ti­on with the Gab­čí­ko­vo – Nagy­ma­ros water pro­ject. The first whi­te­wa­ter sla­lom races took pla­ce here in 1996. The site hosts nume­rous sports events, World Cups, Euro­pe­an Cham­pi­ons­hips, and, in 2011, it was the venue for the World Whi­te­wa­ter Sla­lom Cham­pi­ons­hips (divo​ka​vo​da​.sk). Many athle­tes have emer­ged from here, inc­lu­ding Olym­pic cham­pi­ons, the Hochs­chor­ner brot­hers, Juraj Min­čík, Jana Duká­to­vá, Ale­xan­der Slaf­kov­ský, and Ján Šaj­bi­dor (sme​.sk). The area pro­vi­des spa­ce for com­pe­ti­ti­ve whi­te­wa­ter sla­lom and raf­ting, as well as for ama­te­ur athle­tes (divo​ka​vo​da​.sk). Direct­ly from the area, you can start a jour­ney down the old Danu­be river­bed – Bodic­ké bran­ches (slo​va​kia​.tra​vel).

A Čuno­vo vízi sport terüle­ten két fő csa­tor­na talál­ha­tó, ame­ly­ek többs­zör öss­ze­kapc­so­lód­nak. Nehéz­sé­güket sza­bá­ly­oz­ni lehet, a pály­ák hoss­za 460 méter. Mind­két csa­tor­na a Duna foly­óba tor­kol­lik (divo​ka​vo​da​.sk). Azo­kat Ondrej Cibák ter­vez­te (sme​.sk). A terület épí­té­se 1995-​ben kez­dődött a Gab­čí­ko­vo – Nagy­ma­ros vízi pro­jekt kere­té­ben. Az első vad­ví­zi szla­lom­ver­se­ny­eket itt ren­dez­ték 1996-​ban. A helys­zín szá­mos spor­te­se­mé­ny­nek ad ott­hont, világ­ku­pák­nak, Európa-​bajnokságoknak, és 2011-​ben a Vad­ví­zi Szla­lom Világ­baj­nok­ság helys­zí­né­vé vált (divo​ka​vo​da​.sk). Sok spor­to­ló került innen ki, köz­tük olim­piai baj­no­kok, a Hochs­chor­ner tes­tvé­rek, Juraj Min­čík, Jana Duká­to­vá, Ale­xan­der Slaf­kov­ský és Ján Šaj­bi­dor (sme​.sk). A terület hely­et biz­to­sít ver­se­ny szin­tű vad­ví­zi szla­lom­nak és raf­ting­nak, vala­mint ama­tőr spor­to­lók­nak is (divo​ka​vo​da​.sk). Köz­vet­le­nül a terület­ről elin­dul­va lehe­tőség van az út elin­dí­tá­sá­ra a Duna régi med­ré­ben – Bodic­ké ága­kon keresz­tül (slo​va​kia​.tra​vel).

Use Facebook to Comment on this Post