Zámky, Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rakúsko, Ľudská príroda, Umenie, Stavby, Fotografie, Parky, Záhrady

Barokový Schlosshof

skala
Hits: 2600

Schlosshof slúžilo ako prázdninové sídlo Habsburgovcov. Nachádza sa neďaleko od Devínskej Novej Vsi. Odporúčam prechádzku cez Cyklomost Slobody, bude to príjemná polhodinka.

Schlosshof je osada mestečka Engelhartstetten (schlosshof.cestovanie.biz) v Dolnom Rakúsku, v blízkosti rieky Moravy a -rakúskej hranice (schlosshof.at). V 12. a 13. storočí sa uvádza ako pevnosť , patriaca ku zámku Eckarstau (Wikipedia). Komplex je najväčším v Strednej Európe – viac ako 50 hektárov (schlosshof.cestovanie.biz). Patrí medzi najvýznamnejšie Rakúska. Rozloha areálu presahuje 50 hektárov a zahŕňa samotný zámok, rozsiahle terasové a (schlosshof.at). Pôvod sídla siaha do 12. a 13. storočia, keď sa uvádza ako ( Hof), patriaca k panstvu Eckartsau. Strategická na hranici území mala obranný význam (aeiou.at). Nachádzajú sa tu záhrady, všade je plno zelene. Okrem toho mini , priestor pre statok, kone, hospodárske . Zámok Hof je najväčšou barokovou stavbou v Rakúsku. Jeho novodobá sa datuje od roku 1726, kedy naplnili želanie Eugena Savojského. Architektom bol . Mária Terézia dostala tento zámok v roku 1755 ako dar. Koncom 19. storočia cisár objekt prenechal ríšskej armáde (schlosshof.cestovanie.biz). Schlosshof sa stal miestom významných spoločenských udalostí, slávností a diplomatických stretnutí (austria.info).

Počas 2. svetovej objekt slúžil nemeckej armáde a od roku 1945 sovietskej (schlosshof.cestovanie.biz). Až do roku 1955. Dlhodobé vojenské využívanie spôsobilo výrazné poškodenie budov aj záhrad (schlosshof.at). Rekonštrukcia sa začala v roku 2002. Od roku 2005 je zámok sprístupnený verejnosti (schlosshof.cestovanie.biz). Významná ja , interiéry zahŕňajú , banketovú sála, fresková , zlaté štukové ornamenty. Konajú sa tu celoročne rôzne podujatia, napr. veľkonočné a vianočné , letné open-air , remeselné (mojerakusko.sk).

Záhrady zdobia , a pravidelne upravené partery. Súčasťou areálu je aj rozsiahly hospodársky dvor – , ktorý slúžil na zabezpečenie chodu panstva a dnes prezentuje tradičné a historických plemien hospodárskych zvierat (schlosshof.at). Nachádza sa tu viac ako 200 zvierat vo zverníku, napr. , kone, , , ovce, , , , sliepky, prasiatka (schlosshof.at).

V záhradách v letných mesiacoch rozkvitá približne 35 000 kvetín. Zámocká záhrada ponúka aj pokojné vhodné na prechádzku či piknik v tieni stromov. Vybudované sú tu podľa francúzskeho vzoru. V priebehu niekoľkých rokov vznikla pod vedením záhradného inžiniera Antona Zinnera jedna z najvýznamnejších barokových záhrad v nemecky hovoriacom priestore. Významnú súčasť výzdoby tvorí súbor sôch od sochára Johanna Christopha Madera (schlosshof.at). Okrem toho sa sa tu nachádza aj bylinková záhrada, regionálna záhrada štrte Weinviertel s lokálnymi rastlinami, záhrad maškŕt, , záhrada ruží (schlosshof.at).

served as a holiday residence of the dynasty. is located not far from Devínska . I recommend a walk across the Cycle Bridge (Cyklomost ) – it is a pleasant half-hour stroll.

Schloss Hof is a district of the municipality of in Lower , near the Morava () River and the Slovak-Austrian border. In the 12th and 13th centuries it was mentioned as “Burg Hof,” a fortress belonging to the Eckartsau estate. Covering more than 50 hectares, the complex is one of the largest Baroque palace estates in Central and ranks among Austria’s most significant Baroque monuments. The grounds include the palace itself, extensive terraced gardens, and a former agricultural estate.

The origins of the site date back to the 12th and 13th centuries, when it functioned as a fortified stronghold. Its strategic border location gave it defensive importance. Today, the area is characterized by lush greenery and landscaped gardens. There is also a small zoo, stables, horses, and various farm animals.

Schloss Hof is considered the largest Baroque palace complex in Austria. Its modern history began in 1726, when Prince Eugene of Savoy fulfilled his vision of a grand summer residence. The architect was Johann Lucas von Hildebrandt. In 1755, Maria Theresa received the palace as a gift. At the end of the 19th century, Emperor Franz Joseph I handed the property over to the imperial army. Schloss Hof became the venue for important social events, celebrations, and diplomatic meetings.

During World War II the complex was used by the German army and, from 1945 until 1955, by the Soviet army. The prolonged military use caused significant damage to the buildings and gardens. Restoration began in 2002, and since 2005 the palace has been open to the public.

A major highlight is the Neptune Fountain. The interiors include representative halls, a banqueting hall, fresco decorations, and gilded stucco ornaments. Throughout the year, various events are held here, including Easter and Christmas markets, summer open-air concerts, and craft festivals.

The gardens are adorned with fountains, sculptures, and carefully maintained parterres. The estate also includes the extensive Meierhof (manor farm), which once ensured the functioning of the estate and today showcases traditional crafts and historical breeds of farm animals. More than 200 animals can be found here, including donkeys, horses, camels, goats, sheep, peacocks, alpacas, llamas, chickens, and pigs.

In the summer months, approximately 35,000 flowers bloom in the gardens. The palace gardens also offer peaceful corners ideal for a walk or a picnic in the shade of trees. The terraces were designed in the French style. Within just a few years, under the direction of garden engineer , one of the most significant Baroque gardens in the German-speaking world was created. An important part of the decoration is a sculptural ensemble by Johann Christoph Mader. The grounds also include a herb garden, a regional Weinviertel garden with local plants, a “tasting” garden, a garden of diversity, and a rose garden.

Schloss Hof diente als Feriensitz der Habsburger. Es befindet sich unweit von . Ich empfehle einen Spaziergang über die Fahrradbrücke „“ (Brücke der Freiheit) – es ist ein angenehmer halbstündiger Weg.

Schloss Hof ist ein Ortsteil der Marktgemeinde Engelhartstetten in , nahe der March (Morava) und der slowakisch-österreichischen Grenze. Im 12. und 13. Jahrhundert wird Hof als „Burg Hof“ erwähnt, die zur Herrschaft Eckartsau gehörte. Mit einer Fläche von über 50 Hektar ist der Komplex einer der größten barocken Schlossanlagen Mitteleuropas und zählt zu den bedeutendsten Barockdenkmälern Österreichs. Das Areal umfasst das Schloss selbst, weitläufige Terrassengärten sowie den Wirtschaftshof.

Der Ursprung der Anlage reicht bis ins 12. und 13. Jahrhundert zurück, als sie als Festung Hof (Burg Hof) erwähnt wurde. Ihre strategische Lage an der Grenze hatte eine defensive Bedeutung. Heute prägen weitläufige Gärten und viel Grün die Umgebung. Zum Areal gehören zudem ein kleiner Tierpark, Stallungen, Pferde und verschiedene Nutztiere.

Schloss Hof gilt als die größte barocke Schlossanlage Österreichs. Seine neuzeitliche Geschichte beginnt 1726, als Prinz Eugen von Savoyen seinen Wunsch nach einem repräsentativen Sommersitz verwirklichte. Architekt war Johann Lucas von Hildebrandt. 1755 erhielt Maria Theresia das Schloss als Geschenk. Ende des 19. Jahrhunderts überließ Kaiser Franz Joseph I. das Anwesen der k.u.k. Armee. Schloss Hof wurde zum Schauplatz bedeutender gesellschaftlicher Ereignisse, Feste und diplomatischer Treffen.

Während des Zweiten Weltkriegs diente die Anlage der deutschen Wehrmacht und ab 1945 bis 1955 der sowjetischen Armee. Die langjährige militärische Nutzung führte zu erheblichen Schäden an Gebäuden und Gärten. Die Restaurierung begann 2002, und seit 2005 ist das Schloss wieder öffentlich zugänglich.

Besonders hervorzuheben ist der Neptunbrunnen. Die Innenräume umfassen repräsentative Säle, einen Festsaal, Fresken und vergoldete Stuckornamente. Das ganze Jahr über finden hier Veranstaltungen statt – darunter Oster- und Weihnachtsmärkte, Sommerkonzerte unter freiem Himmel und Handwerksfeste.

Die Gärten sind mit Brunnen, Skulpturen und regelmäßig gepflegten Parterres geschmückt. Zum Ensemble gehört auch der weitläufige Meierhof, der einst der Versorgung des Guts diente und heute traditionelle Handwerke sowie historische Nutztierrassen präsentiert. Mehr als 200 Tiere sind hier zu sehen, darunter Esel, Pferde, Kamele, Ziegen, Schafe, Pfaue, Alpakas, Lamas, Hühner und Schweine.

In den Sommermonaten blühen in den Gärten rund 35.000 Blumen. Die Schlossgärten bieten auch ruhige Ecken für Spaziergänge oder ein Picknick im Schatten der Bäume. Die Terrassen sind nach französischem Vorbild gestaltet. Unter der Leitung des Garteningenieurs Anton Zinner entstand innerhalb weniger Jahre eine der bedeutendsten barocken Gartenanlagen im deutschsprachigen Raum. Einen wesentlichen Bestandteil der Ausstattung bildet eine Skulpturensammlung des Bildhauers Johann Christoph Mader. Zudem gibt es einen Kräutergarten, einen regionalen Weinviertler Garten mit heimischen Pflanzen, einen Naschgarten, einen Garten der Vielfalt sowie einen Rosengarten.

Odkazy

TOP

Zámok

v Schlosshofe

 

,

Moravské mestá, Krajina, Mestá, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rastliny, Ľudská príroda, Zámky, Česko, Južná Morava, Stavby, Organizmy, Fotografie, Botanické záhrady

Valtice – hlavné mesto vína

skala
Hits: 142

sú malým mestom južnej Morave, blízko s Rakúskom. Historicky boli sídlom mocnej šľachtickej Liechtensteinovcov (turistika.cz). sa oficiálne prezentuje ako „“, nachádza sa tu (kudyznudy.cz). Valtice, nemecky patrili do konca 1. svetovej k Dolnému Rakúsku. K Československu boli pripojené na základe Saintgermainskej mierovej z 10. septembra 1919, československá správa prevzala mesto 31. júla 1920. Prvá písomná zmienka o Valticiach pochádza z roku 1193. Už vtedy tu existovalo opevnené sídlo, pravdepodobne s hradom. Majiteľmi sa stali . Celý zámocký a krajinársky komplex Lednicko-valtického areálu bol v roku 1996 zapísaný do zoznamu svetového dedičstva (zamek-valtice.cz).

Vo Valticiach sa zrejme pestovalo už v rímskych časoch. Prvé písomné doklady o valtickom vinárstve pochádzajú z 13. a 14. storočia. kontroloval , zanedbané vinice nechal označiť krížom na znak hanby. Najväčším previnením bola krádež hrozna, nikto okrem majiteľa nesmel vstúpiť do vinice. Tradícia spojená s veselosťou a tancom sa zachovala dodnes. vo Valticiach prežívalo koncom 19. storočia krízu spôsobenú révokazom a perenospórou. Nebezpečenstvu stagnácie zabránila vinárska škola, ktorá pomocou moderných metód ošetrovania viníc dosiahla, napriek silnej konkurencii rakúskych vín, nový rozmach valtického . Pre lepšiu propagáciu vín a zvýšenie prosperity viníc vznikali na prelome 19. a 20. storočia (Informačná tabuľa).

Súčasťou je zámok, ktorý vznikol rozšírením staršieho hradu, ktorý pravdepodobne v 11. storočí (Wikipedia). Počas 17. a 18. storočia dostal zámok svoju súčasnú podobu ako rozsiahla baroková rezidencia (travelking.sk). Jeho súčasťou je jazdiareň, galéra, barokové , kočiarovňa (Wikipedia). Atrakciou je zámocká vinárska pivnica z roku 1430, jedna z najstarších a najväčších vinných pivníc v Česku (zamek-valtice.cz). Nachádzajú sa tu historické s pôvodným nábytkom a umeleckou výzdobou (zamek-valtice.cz).

Neďaleko od Valtíc, na vrchu , prezývanom aj , sa nachádza Kolonáda. Je jedným z posledných architekta Josefa Hardtmutha v službách Liechtensteinov. Hardtmuth navrhol klasickú formu , do ktorej umiestnil voľnú citáciu rímskeho triumfálneho oblúka. Dielo je jeden z vrcholov empírového triumfalizmu v Česku. Kolonáda je rodovým pamätníkom a zároveň krajinárskou pohľadovou dominantou. Stavba bola dokončená v roku 1823 (zamek-valtice.cz).

V blízkosti zámku, na mieste bývalého zámockého záhradníctva sa nachádza bylinková záhrada. Nájsť tu možno približne 300 druhov, ktoré slúžia nielen na liečebné účely, ale napríklad aj na farbenie textílií či dochucovanie pokrmov (zamek-valtice.cz). Začala vznikať v roku 2004 boli Tiree a Ľubomír Chmelarovci z (bylinkovazahradavaltice.cz). V záhrade funguje malý obchodík umiestnený v skleníku, kde si môžu zakúpiť sadenice byliniek, bylinné a upomienkové (zamek-valtice.cz).

Valtice is a small town in South , close to the border with . Historically, was the seat of the powerful noble House of Liechtenstein (.cz). The town officially presents itself as the “capital of wine” and is home to the National Wine Centre (kudyznudy.cz). Valtice, known in German as Feldsberg, belonged to Lower Austria until the end of the World War. It was incorporated into Czechoslovakia on the basis of the Saint-Germain Peace Treaty of 10 September 1919, and Czechoslovak administration took over the town on 31 July 1920. The first written mention of Valtice dates back to 1193. Even at that time, a fortified settlement probably including a castle already existed. The owners became the Seefeld family. The entire château and landscape complex of the –Valtice Cultural Landscape was inscribed on the UNESCO World Heritage List in 1996 (zamek-valtice.cz).

In Valtice, wine was probably cultivated as early as times. The first written records of viticulture in Valtice date back to the 13th and 14th centuries. The vineyards were supervised by a perkmistr (vineyard overseer), and neglected vineyards were marked with a cross as a sign of disgrace. The most serious offence was the theft of grapes, and no one except the owner was allowed to enter a vineyard. The tradition of harvest celebrations accompanied by merriment and dancing has been preserved to this day. At the end of the 19th century, viticulture in Valtice experienced a crisis caused by phylloxera and downy mildew. The threat of stagnation was averted by the viticultural school, which, through modern methods of vineyard treatment, achieved a new revival of Valtice viticulture despite strong competition from Austrian wines. For better promotion of wines and increased vineyard prosperity, wine-growing cooperatives were established at the turn of the 19th and 20th centuries (information panel).

An integral part of the site is the château, which originated through the expansion of an older castle, probably dating back to the 11th century (). During the 17th and 18th centuries, the château acquired its present form as an extensive Baroque residence (travelking.sk). Its components include a riding hall, gallery, Baroque theatre, and carriage house (Wikipedia). A major attraction is the château wine cellar from 1430, one of the oldest and largest wine cellars in the Republic (zamek-valtice.cz). The complex also features historic representative halls with original furniture and artistic decoration (zamek-valtice.cz).

Near Valtice, on Reistenberg Hill, also known as Homole, stands the Colonnade. It is one of the last works of the architect in the service of the Liechtenstein family. Hardtmuth designed a classical colonnade, placing a free quotation of a Roman triumphal arch on its central axis. The structure represents one of the peaks of Empire-style triumphalism in the Czech Republic. The colonnade serves both as a family memorial and as a dominant feature of the surrounding landscape. The construction was completed in 1823 (zamek-valtice.cz).

Near the château, on the site of the former château gardening grounds, there is a herb garden. Approximately 300 species can be found here, which are used not only for medicinal purposes but also, for example, for dyeing textiles or flavouring dishes (zamek-valtice.cz). The garden began to take in 2004 thanks to Tiree and Ľubomír Chmelar from the USA (bylinkovazahradavaltice.cz). Within the garden, there is a small shop located in a greenhouse, where visitors can purchase herb seedlings, herbal teas, and souvenir items (zamek-valtice.cz).

Valtice ist eine kleine Stadt in Südmähren, nahe der Grenze zu . Historisch war sie Sitz der mächtigen Adelsfamilie Liechtenstein (turistika.cz). Die Stadt präsentiert sich offiziell als „Hauptstadt des Weines“ und beherbergt das Nationale Weinzentrum (kudyznudy.cz). Valtice, deutsch Feldsberg, gehörte bis zum Ende des Ersten Weltkriegs zu . Auf Grundlage des Friedensvertrags von Saint-Germain vom 10. September 1919 wurde die Stadt der Tschechoslowakei angeschlossen; die tschechoslowakische Verwaltung übernahm Valtice am 31. Juli 1920. Die erste schriftliche Erwähnung von Valtice stammt aus dem Jahr 1193. Bereits damals bestand hier eine befestigte Siedlung, vermutlich mit einer . Eigentümer wurden die Herren von Seefeld. Der gesamte Schloss- und Landschaftskomplex der Lednicko-valtický-Areal wurde 1996 in die Liste des UNESCO-Welterbes aufgenommen (zamek-valtice.cz).

In Valtice wurde Wein vermutlich bereits in römischer Zeit angebaut. Die ersten schriftlichen Zeugnisse über den Valticer Weinbau stammen aus dem 13. und 14. Jahrhundert. Die Weinberge wurden von einem Perkmistr (Weinbergsaufseher) kontrolliert; vernachlässigte Weinberge ließ er als Zeichen der Schande mit einem Kreuz kennzeichnen. Das schwerste Vergehen war der Diebstahl von Trauben, und niemand außer dem Eigentümer durfte einen Weinberg betreten. Die Tradition der Weinlese, verbunden mit Fröhlichkeit und Tanz, hat sich bis heute erhalten. Gegen Ende des 19. Jahrhunderts geriet der Weinbau in Valtice in eine Krise, verursacht durch die Reblaus und den Falschen Mehltau. Der Gefahr der Stagnation begegnete die Weinbauschule, die mithilfe moderner Methoden der Weinbergspflege trotz der starken Konkurrenz österreichischer Weine einen neuen Aufschwung des Valticer Weinbaus erreichte. Zur besseren Vermarktung der Weine und zur Steigerung des Wohlstands der Weinberge entstanden an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert Winzergenossenschaften (Informationstafel).

Zum Areal gehört das Schloss, das durch den Ausbau einer älteren Burg entstand, die wahrscheinlich aus dem 11. Jahrhundert stammt (Wikipedia). Im 17. und 18. Jahrhundert erhielt das Schloss seine heutige Gestalt als weitläufige barocke Residenz (travelking.sk). Zu seinen Bestandteilen zählen eine Reithalle, eine Galerie, ein barockes Theater und eine Wagenremise (Wikipedia). Eine besondere Attraktion ist der Schlossweinkeller aus dem Jahr 1430, einer der ältesten und größten Weinkeller in Tschechien (zamek-valtice.cz). Außerdem befinden sich hier historische Repräsentationssäle mit originalem Mobiliar und künstlerischer Ausstattung (zamek-valtice.cz).

In der Nähe von Valtice, auf dem Reistenberg, auch Homole genannt, befindet sich die Kolonnade. Sie ist eines der letzten Werke des Architekten Josef Hardtmuth im Dienst der Liechtensteiner. Hardtmuth entwarf eine klassische Kolonnade, in deren Achse er eine freie Anlehnung an einen römischen Triumphbogen platzierte. Das Bauwerk stellt einen der Höhepunkte des Empire-Triumphalismus in Tschechien dar. Die Kolonnade ist sowohl ein Familiengedenkmal als auch eine landschaftliche Blickdominante. Der Bau wurde 1823 vollendet (zamek-valtice.cz).

In der Nähe des Schlosses, auf dem Gelände der ehemaligen Schlossgärtnerei, befindet sich ein Kräutergarten. Hier lassen sich rund 300 Pflanzenarten finden, die nicht nur zu Heilzwecken dienen, sondern beispielsweise auch zum Färben von Textilien oder zum Würzen von Speisen verwendet werden (zamek-valtice.cz). Der Garten begann im Jahr 2004 zu entstehen, initiiert von den Eheleuten Tiree und Ľubomír Chmelar aus den USA (bylinkovazahradavaltice.cz). Im Garten befindet sich ein kleiner Laden in einem Gewächshaus, in dem Besucher Kräutersetzlinge, Kräutertees und Souvenirs erwerben können (zamek-valtice.cz).

Valtice jsou malým městem na jižní Moravě, v blízkosti hranice s Rakouskem. Historicky byly sídlem mocného šlechtického rodu Lichtenštejnů (turistika.cz). Město se oficiálně prezentuje jako „hlavní město “ a nachází se zde Národní vinařské centrum (kudyznudy.cz). Valtice, německy Feldsberg, patřily až do konce první světové války k Dolnímu Rakousku. K Československu byly připojeny na základě saintgermainské mírové smlouvy z 10. září 1919, přičemž československá správa převzala město 31. července 1920. První písemná zmínka o Valticích pochází z roku 1193. Již tehdy zde existovalo opevněné sídlo, pravděpodobně s hradem. Majiteli se stali Seefeldové. Celý zámecký a krajinářský komplex Lednicko-valtického areálu byl v roce 1996 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO (zamek-valtice.cz).

Ve Valticích se víno pravděpodobně pěstovalo již v římských dobách. První písemné doklady o valtickém vinařství pocházejí ze 13. a 14. století. Vinice kontroloval perkmistr a zanedbané vinice nechával označit křížem na znamení hanby. Největším proviněním byla krádež hroznů a nikdo kromě majitele nesměl vstoupit do vinice. Tradice vinobraní spojená s veselím a tancem se zachovala dodnes. Vinařství ve Valticích prožívalo na konci 19. století krizi způsobenou révokazem a peronosporou. Nebezpečí stagnace zabránila vinařská škola, která pomocí moderních ošetřování vinic dosáhla navzdory silné konkurenci rakouských vín nového rozmachu valtického vinařství. Pro lepší propagaci vín a zvýšení prosperity vinic vznikala na přelomu 19. a 20. století vinařská družstva (Informační tabule).

Součástí areálu je zámek, který vznikl rozšířením staršího hradu, pravděpodobně založeného již v 11. století (Wikipedia). V průběhu 17. a 18. století získal zámek svou současnou podobu jako rozsáhlá barokní rezidence (travelking.sk). Jeho součástí je jízdárna, galerie, barokní divadlo a kočárovna (Wikipedia). Významnou atrakcí je zámecký vinný sklep z roku 1430, jeden z nejstarších a největších vinných sklepů v České republice (zamek-valtice.cz). Nacházejí se zde také historické reprezentační sály s původním nábytkem a uměleckou výzdobou (zamek-valtice.cz).

Nedaleko Valtic, na vrchu Reistenberg, zvaném také Homole, se nachází Kolonáda. Jedná se o jedno z posledních děl architekta Josefa Hardtmutha ve službách Lichtenštejnů. Hardtmuth navrhl klasickou formu kolonády, do jejíž osy umístil volnou citaci římského triumfálního oblouku. Dílo představuje jeden z vrcholů empírového triumfalismu v Česku. Kolonáda je rodovým památníkem a zároveň výraznou krajinářskou dominantou. Stavba byla dokončena v roce 1823 (zamek-valtice.cz).

V blízkosti zámku, na místě bývalého zámeckého zahradnictví, se nachází bylinková zahrada. Lze zde nalézt přibližně 300 druhů, které slouží nejen k léčebným účelům, ale například také k barvení textilií či dochucování pokrmů (zamek-valtice.cz). Zahrada začala vznikat v roce 2004 zásluhou manželů Tiree a Lubomíra Chmelarových z USA (bylinkovazahradavaltice.cz). V zahradě funguje malý obchůdek umístěný ve skleníku, kde si návštěvníci mohou zakoupit sazenice bylin, bylinné čaje a upomínkové předměty (zamek-valtice.cz).

TOP

Valtický zámok

Valtice

Bylinková záhrada

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Umenie, Zámky, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Milotice – perla juhovýchodnej Moravy

skala
Hits: 365

sú obec nachádzajúca sa v okrese v Juhomoravskom kraji, približne 6 km južne od mesta Kyjov. S počtom obyvateľov okolo 1 900 (Wikipedia) a rozlohou 12,7 km² (milotice.cz) predstavujú významné kultúrne a historické centrum regiónu. Prvá písomná zmienka o Miloticiach pochádza z roku 1341, keď sa spomína miestny vo svojom misáli. V roku 1360 vlastnili tunajšiu pevnosť bratia . Počas husitských vojen v 15. storočí boli Milotice významným strediskom husitov. V priebehu storočí obec často menila svojich majiteľov, medzi ktorých patrili z Kravař, z Ojnic, či . V druhej polovici 16. storočia bola pôvodná gotická pevnosť prestavaná renesančný zámok. V 17. a 18. storočí prešiel zámok barokovou prestavbou, ktorá mu dala súčasnú podobu. Poslednými súkromnými vlastníkmi zámku bol rod , ktorým bol majetok skonfiškovaný po druhej svetovej vojne. Zámok bol verejnosti sprístupnený už v roku 1948. Dominantou je barokový , často nazývaný „„. Zámok je unikátne zachovaným komplexom barokových stavieb a záhradnej architektúry. môžu obdivovať , ktoré ponúkajú pohľad do životného štýlu a každodennosti posledného majiteľa JUDr. Ladislava Seilerna a jeho v prvej polovici 20. storočia (zamek-milotice.cz). Okolie zámku tvorí francúzska záhrada s fontánami a letohrádkom, ktorá prechádza do anglického parku. Zámok je tiež obľúbeným miestom pre filmárov, natáčali sa tu ako „“ či „“ (cestujzamenej.sk).

Ďalšou zaujímavosťou Milotíc je areál vinných pivníc , ktorý má vinársku tradíciu doloženú už na konci 17. storočia. Areál je miestom konania pravidelných podujatí, ako sú , či . V obci pôsobí množstvo spolkov a organizácií, ktoré udržiavajú miestne a . Do dnešných dní sa tu dochovali bohato zdobené , ktorých krásu môžu návštevníci obdivovať napríklad na novembrových Slováckych hodoch s vencom (milotice.cz). Názov obce je odvodený od majiteľky – Miloty. Západne od obce existovala zaniknutá obec . Rodáci a spojené s Miloticami: cyklista , spisovateľ a humorista (Wikipedia). Milotice do mikroregiónu . Tvorí ho šesť vinárskych obcí: Milotice, , , , a . Pomenovanie pochádza z histórie, zo začiatku 17. storočia a viaže sa ku milotickému panstvu, ku ktorému patrili vyššie uvedené obce okrem Ratíškovic. 

Milotice is a municipality located in the Hodonín District of the South Moravian Region, approximately 6 km south of the town of . With a population of around 1,900 () and an area of 12.7 km² (milotice.cz), represents a significant cultural and historical center of the region. The written mention of Milotice dates back to 1341 when the local priest Heřman is mentioned in his missal. In 1360, the local fortress was owned by the brothers Zdeněk and Čeněk of Ronov. During the Hussite Wars in the 15th century, Milotice was an important Hussite center. Over the centuries, the municipality frequently changed owners, including the Lords of Kravaře, Ojnice, Zástřizlové, and Žerotín. In the second half of the 16th century, the original Gothic fortress was rebuilt into a Renaissance chateau. In the 17th and 18th centuries, the chateau underwent Baroque renovations, giving it its current appearance. The last private owners of the chateau were the Seilern-Aspang family, whose property was confiscated after World War II. The chateau was opened to the public in 1948. The dominant feature of the municipality is the Baroque Milotice Chateau, often referred to as the „Pearl of Southeastern .“ The chateau is a uniquely preserved complex of Baroque buildings and garden architecture. Visitors can admire the representative halls, which offer a glimpse into the lifestyle and daily life of the last owner, JUDr. Ladislav Seilern, and his family in the first half of the 20th century (zamek-milotice.cz). The surroundings of the chateau include a French garden with fountains and a summer house, which transitions into an English park. The chateau is also a popular filming location for movies such as „Za humny je drak“ and „Žabí princ“ (cestujzamenej.sk).

Another attraction of Milotice is the Šidleny wine cellars area, which has a winemaking tradition documented as early as the late 17th century. The area hosts regular events such as the Ethnographic Festival of , the Burčák , and Martinské and Cyrilometodějské Šidleny. The village is home to numerous associations and organizations that maintain local traditions and customs. To this day, richly decorated Kyjov costumes have been preserved, and visitors can admire their beauty during the November Slovácké festival with a wreath (milotice.cz). The name of the municipality is derived from the original owner of the settlement, . To the west of the village, the now-defunct village of Jiříkovice once existed. Notable natives and personalities associated with Milotice include cyclist Jan Bárta and writer and humorist Evžen (Wikipedia). Milotice belongs to the microregion of Nový Dvůr. It consists of six wine-making villages: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice, and Vlkoš. The name originates from history, dating back to the early 17th century, and is associated with the Milotice estate, which included the above-mentioned villages except for Ratíškovice.

Milotice ist eine Gemeinde im Bezirk Hodonín in der Südmährischen Region, etwa 6 km südlich der Stadt Kyjov gelegen. Mit einer Bevölkerung von etwa 1.900 (Wikipedia) und einer Fläche von 12,7 km² (milotice.cz) stellt sie ein bedeutendes kulturelles und historisches Zentrum der Region dar. Die erste schriftliche Erwähnung von Milotice stammt aus dem Jahr 1341, als der örtliche Pfarrer Heřman in seinem Messbuch erwähnt wird. Im Jahr 1360 befand sich die örtliche Festung im Besitz der Brüder Zdeněk und Čeněk von Ronov. Während der Hussitenkriege im 15. Jahrhundert war Milotice ein wichtiges Zentrum der Hussiten. Im Laufe der Jahrhunderte wechselte die Gemeinde häufig ihre Besitzer, darunter die Herren von Kravaře, Ojnice, Zástřizlové und Žerotín. In der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts wurde die ursprüngliche gotische Festung in ein Renaissanceschloss umgebaut. Im 17. und 18. Jahrhundert erfuhr das Schloss barocke Umbauten, die ihm sein heutiges Aussehen verliehen. Die letzten privaten Eigentümer des Schlosses waren die Familie Seilern-Aspang, deren Besitz nach dem Zweiten Weltkrieg konfisziert wurde. Das Schloss wurde 1948 der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Die dominierende Sehenswürdigkeit der Gemeinde ist das Barockschloss Milotice, oft als „Perle Südostmährens“ bezeichnet. Das Schloss ist ein einzigartig erhaltenes Ensemble barocker Gebäude und Gartenarchitektur. Besucher können die Repräsentationsräume bewundern, die Einblicke in den Lebensstil und den Alltag des letzten Eigentümers, Dr. Ladislav Seilern, und seiner Familie in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts bieten (zamek-milotice.cz). Die Umgebung des Schlosses umfasst einen französischen Garten mit Springbrunnen und ein Lusthaus, das in einen englischen Park übergeht. Das Schloss ist auch ein beliebter Drehort für Filme wie „Za humny je drak“ und „Žabí princ“ (cestujzamenej.sk).

Eine weitere Attraktion von Milotice ist das Areal der Weinkeller Šidleny, das eine Weinbautradition hat, die bis ins späte 17. Jahrhundert zurückreicht. Das Areal ist Schauplatz regelmäßiger Veranstaltungen wie dem Ethnografischen Festival des Kyjovské , dem Burčák-Marsch und den Martins- und Cyrill-und-Methodius-Šidleny. In der Gemeinde sind zahlreiche Vereine und Organisationen tätig, die lokale Traditionen und Bräuche pflegen. Bis heute sind reich verzierte Kyjover Trachten erhalten geblieben, deren Schönheit Besucher beispielsweise beim Novemberfestival Slovácké Hody mit Kranz bewundern können (milotice.cz). Der Name der Gemeinde leitet sich von der ursprünglichen Besitzerin der Siedlung, Milota, ab. Westlich des Dorfes existierte einst das heute verschwundene Dorf Jiříkovice. Zu den bedeutenden Persönlichkeiten aus Milotice gehören der Radfahrer Jan Bárta und der Schriftsteller und Humorist Evžen Boček (Wikipedia). Milotice gehört zur Mikroregion Nový Dvůr. Sie besteht aus sechs Weinbaudörfern: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice und Vlkoš. Der Name stammt aus der Geschichte, vom Anfang des 17. Jahrhunderts, und bezieht sich auf das Gut Milotice, zu dem die oben genannten Dörfer außer Ratíškovice gehörten.

Milotice jsou obec nacházející se v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, přibližně 6 km jižně od města Kyjov. S počtem obyvatel okolo 1 900 (Wikipedia) a rozlohou 12,7 km² (milotice.cz) představují významné kulturní a historické centrum regionu. První písemná zmínka o Miloticích pochází z roku 1341, kdy je zmiňován místní farář Heřman ve svém misálu. V roce 1360 vlastnili zdejší tvrz bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova. Během husitských válek v 15. století byly Milotice významným střediskem husitů. V průběhu staletí obec často měnila své majitele, mezi které patřili páni z Kravař, z Ojnic, Zástřizlové či Žerotínové. V druhé polovině 16. století byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V 17. a 18. století prošel zámek barokní přestavbou, která mu dala současnou podobu. Posledními soukromými vlastníky zámku byl rod Seilern-Aspang, kterým byl majetek zkonfiskován po druhé světové válce. Zámek byl veřejnosti zpřístupněn již v roce 1948. Dominantou obce je barokní zámek Milotice, často nazývaný „Perla jihovýchodní Moravy“. Zámek je unikátně zachovalým komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Návštěvníci mohou obdivovat reprezentační sály, které nabízejí pohled do životního stylu a každodennosti posledního majitele JUDr. Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století (zamek-milotice.cz). Okolí zámku tvoří francouzská zahrada s fontánami a letohrádkem, která přechází do anglického parku. Zámek je také oblíbeným místem pro filmaře, natáčely se zde filmy jako „Za humny je drak“ či „Žabí princ“ (cestujzamenej.cz).

Další zajímavostí Milotic je areál vinných sklepů Šidleny, který má vinařskou tradici doloženou již na konci 17. století. Areál je místem konání pravidelných akcí, jako jsou Národopisný festival kyjovského Dolňácka, Burčákový pochod či Martinské a Cyrilometodějské Šidleny. V obci působí množství spolků a organizací, které udržují místní tradice a zvyky. Do dnešních dnů se zde dochovaly bohatě zdobené jihokyjovské , jejichž krásu mohou návštěvníci obdivovat například na listopadových Slováckých hodech s věncem (milotice.cz). Název obce je odvozen od majitelky osady – Miloty. Západně od obce existovala zaniklá obec Jiříkovice. Rodáci a osobnosti spojené s Miloticemi: cyklista Jan Bárta, spisovatel a humorista Evžen Boček (Wikipedia). Milotice patří do mikroregionu Nový Dvůr. Ten tvoří šest vinařských obcí: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice a Vlkoš. Název pochází z historie, z počátku 17. století, a váže se k milotickému panství, ke kterému patřily výše uvedené obce kromě Ratíškovic.

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Fotografie

Lednice – súčasť svetového kultúrneho dedičstva

skala
Hits: 13443

Lednice sa nachádzajú južnej Morave, neďaleko od Břeclavi. do tzv. Lednicko – valtického areálu. Súčasťou areálu sú , Zámocký , , , Apollónov chrám, , , , , hrad, , Rendezvous (unesco-czech.cz), – umelá jaskyňa, a romantická jaskyňa, hospodárska stavba Nový dvor, súsošie gréckych bohýň , Kaplnka svätého Huberta, (Rendezvous), , 8 km vzdialený , , (zamek-lednice.cz).

Prvá písomná zmienka o Ledniciach (Izgruobi) je z  roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 sú Lednice v Zozname svetového prírodného a kultúrneho dedičstva (lednice.cz). Súčasnú podobu dala zámku novogotická prestavba v štýle gotiky v rokoch 1846 – 1858. Časť barokových stien zostala zachovaná. Za stojí vretenovité schodisko v knižnici, kazetový strop z lipového dreva v modrom sále, reliéf stromu života zo slonovej alebo mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium bol súčasťou zámku od roku 1993. Celkový objem akvárií a terárií je 40 000 litrov (wzd.cz).

sa nachádza v obci Lednice na pravom Dyje. Patrí medzi najkrajšie pamiatkové komplexy v Českej republike. V roku 1996 bol zapísaný do zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámok je skvostom architektúry, menil sa v priebehu storočí. Pôvodne to bol gotický hrad, v 17. storočí bol prestavaný do barokovej podoby. Následne bol niekoľko krát upravovaný. V 19. storočí bol prestavaný do romantického štýlu. Zámok je symbolom luxusu a elegancie. Zámok je známy svojou bohatou novogotickou výzdobou. ponúkajú nádherné s vyrezávanými stropmi a luxusným mobiliárom. Súčasťou zámku je aj rozsiahly skleník z 19. storočia, ktorý ukrýva exotické z celého sveta. Interiéry ponúkajú , nádherný , umelecké . Unikátny je minaret, postavený na prelome 18 a 19. storočia. Je to na tomto území exotická vežovitá stavba pridávajúca orientálny nádych. Celý areál tvorí aj rozľahlý park na viac ako 200 hektároch. Patrí k najrozsiahlejším krajinárskym parkom v Európe. Inšpiruje aj rôznorodým štýlom, od anglického parku až po romantickú záhradu. Nachádzajú sa tu umelé aj , , pavilóny. Anglický park nadväzuje na zámocký areál zbierkou rastlín a drevín zo štyroch svetadielov. Je prepojený s okolitou krajinou a verejnosti je prístupný celoročne. V minulosti bol často zaplavovaný riekou Dyje, preto dali majitelia vybudovať veľký rybník so sústavou ostrovčekov. V parku sa nachádza aj unikátny Minaret, postavený na prelome 18. a 19. storočia, ktorý slúži ako vyhliadková veža ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátna kolekcia histórie, a prírody. Mesto Lednice ponúka rôzne kultúrne . Ponúka aj dobré a ochotnú obsluhu.

Lednice is located in South , near . is part of the so-called Lednice- Complex. The complex includes the Malawi Aquarium, Castle Greenhouse, Hunting Lodge, Minaret, Temple, Fishpond Chateau, New Court, Border Chateau, Temple of the Three Graces, John’s Castle, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotto – artificial cave, Aqueduct and Romantic Cave, the New Court agricultural building, the sculpture of the Greek goddesses Three Graces, St. Hubert’s Chapel, Diana’s Temple (Rendezvous), Belvedere, the Valtice Castle located 8 km away, the Wine Salon, and the Colonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

The written mention of Lednice (Izgruobi) dates back to 1222 (unesco-czech.cz). Since 1996, Lednice has been listed as a UNESCO World Heritage Site (lednice.cz). The castle’s current appearance is the result of a neo-Gothic reconstruction in the Gothic style between 1846 and 1858. Some Baroque walls were preserved. Noteworthy features include a spiral staircase in the library, a coffered ceiling made of linden wood in the Blue Hall, a tree of life relief carved from ivory, and marble fireplaces (unesco-czech.cz). The Malawi Aquarium has been part of the castle since 1993, with a total volume of 40,000 liters of aquariums and terrariums (wzd.cz).

The Lednice Castle is situated in the village of Lednice on the right bank of the Dyje River. It is one of the most beautiful heritage complexes in the Czech Republic. In 1996, it was inscribed on the UNESCO World Heritage List (Martina Haratíková). The Lednice Castle is an architectural gem that has evolved over the centuries. Originally a Gothic castle, it was transformed into a Baroque residence in the 17th century and underwent several modifications. In the 19th century, it was rebuilt in a romantic style. The castle is a symbol of luxury and elegance, renowned for its rich neo-Gothic decorations. The interiors feature magnificent state rooms with carved ceilings and luxurious furnishings. The castle also includes an extensive 19th-century greenhouse, home to exotic plants from around the world. The interiors offer opulent halls, exquisite furniture, and art collections. A unique feature is the Minaret, built at the turn of the 18th and 19th centuries, adding an exotic touch with its tower-like structure.

The entire complex encompasses a vast park spanning over 200 hectares, one of the largest landscaped parks in . It inspires with its diverse styles, ranging from an English park to a romantic garden. It features both artificial and natural lakes, bridges, and pavilions. The English park connects to the castle complex with a collection of plants and trees from four continents. It is integrated with the surrounding landscape and is open to the public year-round. In the past, the area was frequently flooded by the Dyje River, prompting the construction of a large pond with a system of islands. The park also houses the unique Minaret, which serves as a lookout tower ((Martia Kluchová). The entire complex is a unique blend of history, culture, and nature. The town of Lednice offers various cultural events as well as excellent cuisine and friendly service.

Lednice liegt in Südmähren, nahe Břeclav. Es gehört zum sogenannten Lednice-Valtice-Areal. Zum Areal gehören das Malawi-Aquarium, das Schlossgewächshaus, das Jagdschlösschen, das Minarett, der Apollontempel, das Teichschlösschen, der Neue , das Grenzschlösschen, der Tempel der drei Grazien, die Johannisburg, der Obelisk, das Rendezvous (unesco-czech.cz), die Grotta – eine künstliche Höhle, das Aquädukt und eine romantische Höhle, das landwirtschaftliche Gebäude Neuer Hof, die Skulptur der griechischen Göttinnen Drei Grazien, die Hubertuskapelle, der Dianatempel (Rendezvous), der Belvedere, das 8 km entfernte Schloss Valtice, der Weinsalon und die Kolonnade – Reistna (zamek-lednice.cz).

Die erste schriftliche Erwähnung von Lednice (Izgruobi) stammt aus dem Jahr 1222 (unesco-czech.cz). Seit 1996 ist Lednice in der Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes eingetragen (lednice.cz). Das heutige Aussehen des Schlosses entstand durch einen neugotischen Umbau im Stil der Gotik in den Jahren 1846–1858. Ein Teil der barocken Mauern blieb erhalten. Besonders sehenswert sind die Wendeltreppe in der Bibliothek, die Kassettendecke aus Lindenholz im Blauen Saal, das Lebensbaumrelief aus Elfenbein und die Marmorkamine (unesco-czech.cz). Das Malawi-Aquarium ist seit 1993 Teil des Schlosses, mit einem Gesamtvolumen von 40.000 Litern Aquarien und Terrarien (wzd.cz).

Das Schloss Lednice befindet sich im Dorf Lednice am rechten Ufer der Thaya. Es gehört zu den schönsten Denkmalkomplexen in der Tschechischen Republik. 1996 wurde es in die UNESCO-Welterbeliste aufgenommen (Martina Haratíková). Das Schloss Lednice ist ein architektonisches Juwel, das sich im Laufe der Jahrhunderte verändert hat. Ursprünglich eine gotische , wurde es im 17. Jahrhundert in ein barockes Schloss umgebaut und im 19. Jahrhundert in romantischem Stil umgestaltet. Das Schloss ist ein Symbol für und Eleganz, bekannt für seine reiche neugotische Dekoration.

Die Innenräume bieten prächtige Repräsentationsräume mit geschnitzten Decken und luxuriöser Möblierung. Teil des Schlosses ist auch ein ausgedehntes Gewächshaus aus dem 19. Jahrhundert, das exotische Pflanzen aus der ganzen Welt beherbergt. Die Innenräume präsentieren prunkvolle Säle, wertvolle Möbel und Kunstsammlungen. Einzigartig ist das Minarett, das Ende des 18. und Anfang des 19. Jahrhunderts erbaut wurde und als Aussichtsturm dient.

Das gesamte Areal umfasst einen weitläufigen Park mit über 200 Hektar, einer der größten Landschaftsparks Europas. Er inspiriert durch seinen vielseitigen Stil, von einem englischen Garten bis hin zu einem romantischen Park. Es gibt sowohl künstliche als auch natürliche Seen, Brücken und Pavillons. Der englische Park grenzt an das Schlossgelände und enthält eine Sammlung von Pflanzen und Bäumen aus vier Kontinenten. Das Gelände ist in die umliegende Landschaft integriert und das ganze Jahr über für die Öffentlichkeit zugänglich. In der Vergangenheit wurde das Gebiet häufig von der Thaya überflutet, weshalb die Besitzer einen großen Teich mit einem System von Inseln anlegen ließen. Der Park enthält auch das einzigartige Minarett, das als Aussichtsturm dient ((Martia Kluchová). Das gesamte Areal ist eine einzigartige Kombination aus Geschichte, Kultur und Natur. Die Stadt Lednice bietet verschiedene kulturelle Veranstaltungen sowie ausgezeichnete Küche und freundlichen Service.

Lednice se nacházejí na jižní Moravě, nedaleko od Břeclavi. Patří do tzv. Lednicko-valtického areálu. Součástí areálu jsou Akvárium Malawi, Zámecký skleník, Lovecký zámeček, Minaret, Apollonův chrám, Rybniční zámeček, Nový dvůr, Hraniční zámeček, Chrám tří grácií, Janův hrad, Obelisk, Rendezvous (unesco-czech.cz), Grotta – umělá jeskyně, Akvadukt a romantická jeskyně, hospodářská stavba Nový dvůr, sousoší řeckých bohyň Tři Grácie, Kaple svatého Huberta, Dianin chrám (Rendezvous), Belveder, 8 km vzdálený zámek Valtice, Salón vín a Kolonáda – Reistna (zamek-lednice.cz).

První písemná zmínka o Lednicích (Izgruobi) pochází z roku 1222 (unesco-czech.cz). Od roku 1996 jsou Lednice zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO (lednice.cz). Současnou podobu dal zámku novogotický přestavba ve stylu gotiky v letech 1846–1858. Část barokních zdí byla zachována. Za pozornost stojí spirálové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v Modrém sále, reliéf stromu života ze slonoviny a mramorové krby (unesco-czech.cz). Akvárium Malawi je součástí zámku od roku 1993, celkový objem akvárií a terárií činí 40 000 litrů (wzd.cz).

Lednický zámek se nachází v obci Lednice na pravém břehu řeky Dyje. Patří mezi nejkrásnější památkové komplexy v České republice. V roce 1996 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO (Martina Haratíková). Lednický zámek je klenotem architektury, který se měnil během staletí. Původně gotický hrad byl v 17. století přestavěn do barokní podoby a v 19. století do romantického stylu. Zámek je symbolem luxusu a elegance, známý bohatou novogotickou výzdobou. Interiéry nabízí nádherné reprezentační sály s vyřezávanými a luxusním mobiliářem. Součástí zámku je také rozsáhlý skleník z 19. století, který ukrývá exotické rostliny z celého světa.

Interiéry nabízejí honosné sály, vzácný nábytek a umělecké sbírky. Unikátní je Minaret, postavený na přelomu 18. a 19. století, který slouží jako vyhlídková věž. Celý areál tvoří rozsáhlý park o více než 200 hektarech, jeden z nejrozsáhlejších krajinářských parků v Evropě. Inspirován různorodými styly, od anglického parku po romantickou zahradu, obsahuje umělá i přirozená jezera, mosty a pavilony. Anglický park přiléhá k zámku a obsahuje sbírku rostlin a dřevin ze čtyř kontinentů. Areál je veřejnosti přístupný celoročně. V minulosti býval často zaplavován řekou Dyjí, a proto majitelé nechali vybudovat velký rybník se systémem ostrůvků. Park obsahuje i unikátní Minaret, který slouží jako rozhledna ((Martia Kluchová). Celý areál je unikátní spojení historie, kultury a přírody. Město Lednice nabízí různé kulturní akce, vynikající gastronomii a přívětivou obsluhu.