Krajina, Zahraničie, Mestá, České, Česko, Severná Morava

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

skala
Hits: 571

Valašské Klobouky sa nachádzajú na severnom výbežku Bielych Karpát – CHKO Biele Karpaty, ktoré sú biosférickou rezerváciou UNESCO. V nadmorskej výške 405 metrov nad morom. Na ploche 14,11 km2 tu žije 5001 obyvateľov (valasskeklobouky.cz). Nemecky Wallachisch Klobouk sa nachádzajú 27 km od Zlína na rieke Brumovka (mieste zvaná aj Klobučka). Štyri časti: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 sa stali Valašské Klobouky centrom južného Valašska (valasskeklobouky.cz). Spôsob hospodárenia užívaný v rumunskom Valašsku – hospodárenie na horských kopaniciach, chov ovcí a kôz, dal kolonizácii názov valašská. Rozmach kolonizácie sa pretavil už v 17. storočí do pomenovania regiónu Valašsko. Významným remeslom kraja sa stalo súkenníctvo (valasskeklobouky.cz). Významné osobnosti Valašských Klobúkov: architekt Hubert Gessner, spisovateľ Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Nachádzajú sa tu architektonické perly secesie. Zaslúžil sa o ne Hubert Gessner, ktorý je považovaný za jedného z najvýznamnejších architektov v strednej Európe prvej polovice 20. storočia (valasskeklobucko.cz). Kraj okolo Valašských Klobúkov sľubuje, že ak otvoríte okno, budete počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestretnete, ale oni vás srdečne pozdravia a priamo vám hľadia do očí. Srdce majú na dlani (valasskeklobucko.cz).

Veterný mlyn je typickou dominantou Valašských Kloboukov. Koncom 19. storočia stálo nad obcou štyri veterné mlyny. Posledný z nich zhorel na konci druhej svetovej vojny. Koncom 80-tych rokov bol zakúpený schátralý mlyn z Kroměřížska, ktorý pod podobný. Hlavná časť mlyna bola prevezená, zbytok bol zhotovený nový. V roku 1985 bol na mieste otvorený nový „vetrák“. Je jedným z mála veterných mlynov v Čechách, ktorý má kompletné vnútorné vybavenie a je plne funkčný.

Valašské Klobouky are located at the northern tip of the White Carpathians – the White Carpathians Protected Landscape Area, which is a UNESCO biosphere reserve. At an altitude of 405 meters above sea level, covering an area of 14.11 km2, it is home to 5001 inhabitants (valasskeklobouky.cz). In German, Wallachisch Klobouk is situated 27 km from Zlín on the Brumovka River (also known as Klobučka). It consists of four parts: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

The first written mention dates back to 1341. Historical names include Clobuk, Klobúky, Klobouky. Since 1848, Valašské Klobouky has become the center of southern Valašsko (valasskeklobouky.cz). The farming method used in Romanian Valašsko – farming in mountain meadows, sheep and goat farming – gave colonization the name „Valašsko“. The expansion of colonization transformed the region into Valašsko in the 17th century. The significant craft of the region became wool manufacturing (valasskeklobouky.cz). Notable figures from Valašské Klobúky include architect Hubert Gessner and writer Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Architectural gems of the Art Nouveau style are found here, thanks to Hubert Gessner, considered one of the most significant architects in Central Europe in the first half of the 20th century (valasskeklobouky.cz). The region around Valašské Klobouky promises that if you open the window, you will hear silence. You won’t encounter many people in the mountains, but those you meet will warmly greet you and look you in the eye. They wear their hearts on their sleeves (valasskeklobouky.cz).

A windmill is a typical landmark. At the location above the town of Kuželov, four windmills stood in the 19th century. In 1946, the mill was severely damaged by a storm. It was completely restored between 1963 and 1973. The mill has a cone-shaped roof, and the wooden building turns according to the wind. It is approximately 10 meters tall. Today, it houses an exhibition of milling and agricultural tools from the Horňácko region. The building next to the mill showcases traditional furnishings and exhibits village life in the early 20th century.

Valašské Klobouky leží na severním výběžku Bílých Karpat – CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosférickou rezervací UNESCO, v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem. Na ploše 14,11 km2 zde žije 5001 obyvatel. Německy Wallachisch Klobouk se nachází 27 km od Zlína na řece Brumovka (místě nazývané také Klobučka). Čtyři části: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina.

První písemná zmínka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 se staly Valašské Klobouky centrem jižního Valašska. Způsob hospodaření užívaný v rumunském Valašsku – hospodaření na horských pastvinách, chov ovcí a koz, dal kolonizaci název valašská. Rozmach kolonizace se promítl už v 17. století do pojmenování regionu Valašsko. Významným řemeslem kraje se stalo sukennictví. Významné osobnosti Valašských Klobúků: architekt Hubert Gessner, spisovatel Ladislav Mňačko. Nacházejí se zde architektonické perly secese. O ně se zasloužil Hubert Gessner, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů ve střední Evropě první poloviny 20. století. Kraj kolem Valašských Klobúků slibuje, že pokud otevřete okno, uslyšíte ticho. Lidí v horách moc nepotkáte, ale srdečně vás pozdraví a hledí vám přímo do očí. Mávají srdce na dlani.

Větrný mlýn je typickou dominantou Valašských Klobouk. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Poslední z nich vyhořel na konci druhé světové války. Na konci 2. světové války shořel poslední z nich. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Na konci druhé světové války shořel poslední z nich. Koncem 20. století byl z Kroměřížska zakoupen chátrající mlýn podobného typu. Hlavní část mlýna byla převezena, zbytek byl vyroben nový. Roku 1985 byl na místě otevřen nový „větrák“. Patří mezi málo větrných mlýnů v Čechách, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

Odkazy

 

valasske-klobouky 27789

Krajina, Zahraničie, Česko, Severná Morava

Pustevny

skala
Hits: 481

Pustevny sú najvýznamnejším a najnavštevovanejším strediskom Beskýd, ležiacim medzi Radhošťom a Tanečnicou v nadmorskej výške 1018 metrov nad morom (ceskehory.cz). V Radhošťskej hornatine medzi vrchmi Radhošť a Tanečnica. Areál spravuje Valašské múzeum v prírode z Rožňova pod Radhošťom (kudyznudy.cz). Meno pochádza od pustovníkov, ktorí tu žili do roku 1874. Architektúru tvoria hlavne drevené stavby postavené v ľudovom slohu Dušana Jurkoviča, ktoré dopĺňajú drevené koliby Valašska. V zime sú Pustevny vyhľadávaným lyžiarskym strediskom (ceskehory.cz) a zároveň sú najobľúbenejším turistickým strediskom v Beskydoch. Útulne na Pustevnách sa časom dostávali do havarijného stavu. Preto v roku 1995 prišlo ku ich zásadnej rekonštrukcii, dokončená bola až v roku 2003. Celý areál bol vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku (pustevny.cz).

V roku 1735 vyrobili radhoštský kríž. Zrejme v roku 1768 bola postavená drevená kaplnka. v roku 1805 vztýčili kamenný kríž. Prvé útulne boli postavené v roku 1891, s názvom – Pustevňa. Druhá v roku 1894 dostala meno Šumná. Rozhľadňa Cyrilka existuje od roku 1894. V rokoch 1894 – 1899 bola vybudovaná Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roku 1898 bola vysvätená kaplnka svätého Cyrila a Metoda. V rokui 1899 bola vybudovaná Zvonička. Útuľňa dr. Edvarda Parmy „Tanečnica“ bola otvorená v roku 1926. V roku 1933 bol otvorený hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikali podľa princípu skladania a kombinovania rôznych prvkov a motívov ľudového staviteľstva, pochádzajúcich z jednotlivých lokalít moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavená podľa valašskej formy drevených ľudových stavieb. Jurkovič pritom hľadal analógiu pre veľkorodinu vo valašskom fojstve (Wikipedia). Pomenovanie má vyjadrovať stavbu ako útulok pre ľudí dobrej vôle. Libušín je postavený v čičmanskej forme, ktoré sú obohatené o secesiu (Wikipedia). Jej meno je pocta kňažnej Libuši. Interiér je vyzdobený freskami a grafitami s motívmi moravských a slovenských povestí. Návrhom kresieb bol Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobia farebné ornamenty od brnianskych reštaurátorov, pretože pôvodná farebná výzdoba od Jurkoviča sa nezachovala (Wikipedia).

Pustevny is the most significant and most visited resort in the Beskids, located between Radhošť and Tanečnica at an altitude of 1,018 meters above sea level (ceskehory.cz). It lies in the Radhošť Highlands between the Radhošť and Tanečnica mountains. The area is managed by the Wallachian Open Air Museum from Rožnov pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). The name comes from the hermits who lived there until 1874. The architecture mainly consists of wooden buildings constructed in the folk style by Dušan Jurkovič, complemented by wooden chalets from Wallachia. In winter, Pustevny is a popular ski resort (ceskehory.cz) and the most popular tourist destination in the Beskids. The shelters in Pustevny gradually fell into disrepair, leading to a major reconstruction that began in 1995 and was completed in 2003. The entire area was declared a national cultural monument (pustevny.cz).

In 1735, the Radhošť Cross was made. A wooden chapel was probably built in 1768, and a stone cross was erected in 1805. The first shelter was built in 1891 and named „Pustevňa.“ The second, named „Šumná,“ was constructed in 1894. The Cyrilka lookout tower has existed since 1894. Between 1894 and 1899, the Libušín dining hall and the Maměnka hotel were built. The chapel of St. Cyril and Methodius was consecrated in 1898. The bell tower was built in 1899. Dr. Edvard Parma’s „Tanečnica“ shelter was opened in 1926, and the Radegast hotel opened in 1933 (nmvp.cz).

The buildings in Pustevny were created according to the principle of assembling and combining various elements and motifs of folk architecture from different areas of Moravian Wallachia and Slovakia. Maměnka is built in the Wallachian form of wooden folk buildings. Jurkovič sought an analogy for an extended family in the Wallachian estate (Wikipedia). The name signifies a refuge for people of good will. Libušín is constructed in the Čičmany style, enriched with Art Nouveau elements (Wikipedia). Its name honors Princess Libuše. The interior is decorated with frescoes and graffiti featuring motifs from Moravian and Slovak legends. The designs were created by Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). The bell tower is adorned with colorful ornaments by restorers from Brno, as the original colorful decoration by Jurkovič has not been preserved (Wikipedia).

Pustevny to najważniejsze i najczęściej odwiedzane centrum w Beskidach, położone między Radhoštěm a Tanečnicą na wysokości 1018 metrów nad poziomem morza (ceskehory.cz). Znajduje się w masywie Radhošť między górami Radhošť i Tanečnica. Obszar jest zarządzany przez Wołoskie Muzeum w Przyrodzie z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Nazwa pochodzi od pustelników, którzy mieszkali tam do 1874 roku. Architektura składa się głównie z drewnianych budynków w stylu ludowym Dušana Jurkoviča, uzupełnionych drewnianymi chatami Wołoszczyzny. Zimą Pustevny to popularny ośrodek narciarski (ceskehory.cz) i najpopularniejsze miejsce turystyczne w Beskidach. Schroniska na Pustevnach stopniowo popadały w ruinę, co doprowadziło do ich gruntownej renowacji, która rozpoczęła się w 1995 roku i zakończyła w 2003 roku. Cały obszar został uznany za narodowy zabytek kultury (pustevny.cz).

W 1735 roku wykonano krzyż radhošťski. Prawdopodobnie w 1768 roku zbudowano drewnianą kaplicę, a w 1805 roku wzniesiono kamienny krzyż. Pierwsze schronisko zbudowano w 1891 roku, nazwane „Pustevňa”. Drugie, nazwane „Šumná”, powstało w 1894 roku. Wieża widokowa Cyrilka istnieje od 1894 roku. W latach 1894–1899 zbudowano jadalnię Libušín i hotel Maměnka. W 1898 roku konsekrowano kaplicę świętych Cyryla i Metodego. Dzwonnica została zbudowana w 1899 roku. Schronisko dr Edvarda Parmy „Tanečnica” zostało otwarte w 1926 roku, a hotel Radegast otwarto w 1933 roku (nmvp.cz).

Budynki na Pustevnach powstawały według zasady łączenia i kombinowania różnych elementów i motywów architektury ludowej z różnych obszarów Wołoszczyzny Morawskiej i Słowacji. Maměnka jest zbudowana w wołoskim stylu drewnianych budynków ludowych. Jurkovič szukał analogii dla wielkiej rodziny w gospodarstwie wołoskim (Wikipedia). Nazwa ma oznaczać schronienie dla ludzi dobrej woli. Libušín jest zbudowany w stylu čičmańskim, wzbogaconym o elementy secesji (Wikipedia). Jego nazwa honoruje księżniczkę Libuszę. Wnętrze zdobią freski i graffiti z motywami morawskich i słowackich legend. Projekty wykonane zostały przez Mikoláša Aleša (vbeskydech.cz). Dzwonnicę zdobią kolorowe ornamenty restauratorów z Brna, ponieważ oryginalna kolorowa dekoracja Jurkoviča nie zachowała się (Wikipedia).

Pustevny jsou nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd, ležícím mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 metrů nad mořem (ceskehory.cz). V Radhošťské hornatině mezi vrcholy Radhošť a Tanečnice. Areál spravuje Valašské muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Jméno pochází od poustevníků, kteří zde žili až do roku 1874. Architektura je tvořena především dřevěnými stavbami postavenými v lidovém slohu Dušana Jurkoviče, které doplňují dřevěné koliby Valašska. V zimě jsou Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem (ceskehory.cz) a zároveň jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech. Útulny na Pustevnách se časem dostávaly do havarijního stavu. Proto v roce 1995 došlo k jejich zásadní rekonstrukci, která byla dokončena až v roce 2003. Celý areál byl vyhlášen národní kulturní památkou (pustevny.cz).

V roce 1735 byl vyroben radhošťský kříž. Pravděpodobně v roce 1768 byla postavena dřevěná kaple. V roce 1805 vztyčili kamenný kříž. První útulna byla postavena v roce 1891 pod názvem Pustevna. Druhá v roce 1894 dostala jméno Šumná. Rozhledna Cyrilka existuje od roku 1894. V letech 1894 – 1899 byla vybudována Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roce 1898 byla vysvěcena kaple svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1899 byla vybudována Zvonička. Útulna dr. Edvarda Parmy „Tanečnice“ byla otevřena v roce 1926. V roce 1933 byl otevřen hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principu skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství pocházejících z jednotlivých lokalit moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavena podle valašské formy dřevěných lidových staveb. Jurkovič při tom hledal analógií pro velkou rodinu ve valašském fojstvě (Wikipedia). Pojmenování má vyjadřovat stavbu jako útulek pro lidi dobré vůle. Libušín je postaven v čičmanské formě, obohacené o secese (Wikipedia). Její jméno je poctou kněžně Libuši. Interiér je vyzdoben freskami a grafitami s motivy moravských a slovenských pověstí. Návrhem obrázků byl Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobí barevné ornamenty od brněnských restaurátorů, protože původní barevná výzdoba od Jurkoviče se nezachovala (Wikipedia).

Odkazy

pustevny 75931

Krajina, Zahraničie, Príroda, Rastliny, Stromy, Česko, Severná Morava, Organizmy, Biotopy

Lázy

skala
Hits: 405

Lázy sa nachádzajú v okrese Vsetín, sú časťou obce Loučka. Žije tu 80 obyvateľov. Kedysi sa tu konali preteky minikár. Prvá písomná zmienka je z roku 1763 (Wikipedia). V druhej polovici 14. storočia tu bola pevnosť, ktorá bola neskôr prebudovaná na zámok. V roku 1948 prešiel do vlastníctva štátu a bol značne poškodený. Od roku 1993 prebieha jeho rekonštrukcia s cieľom zachovať tento historický symbol obce. Okrem zámku je tu aj kostol svätého Petra.

Lázy, located in the district of Vsetín, are a part of the municipality of Loučka. There are 80 inhabitants living here. Once, mini kart races were held here. The first written mention dates back to 1763 (Wikipedia). In the second half of the 14th century, there was a fortress here, which was later rebuilt into a castle. In 1948, it passed into state ownership and was significantly damaged. Since 1993, its reconstruction has been underway with the aim of preserving this historical symbol of the municipality. In addition to the castle, there is also the Church of St. Peter.

Lázy se nacházejí v okrese Vsetín a jsou součástí obce Loučka. Zde žije 80 obyvatel. V minulosti se zde konaly závody miniaturizovaných vozů. První písemná zmínka o Lázích pochází z roku 1763 (Wikipedia). V druhé polovině 14. století zde stávala pevnost, která byla později přestavěna na zámek. V roce 1948 přešel zámek do vlastnictví státu a byl značně poškozen. Od roku 1993 probíhá jeho rekonstrukce s cílem zachovat tento historický symbol obce. Kromě zámku se zde nachází také kostel svatého Petra.

lazy 10573

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Severná Morava, Moravské

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 465

Vizovice sa nachádzajú 14 km východne od Zlína v podhorí Vizovických vrchov, na sútoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije tu 4800 obyvateľov. Nemecký názov je Wisowitz. Má dve časti: Vizovice a Chrastěšov. Historické jadro je pamiatkovou zónou. Dominantou je barokový zámok, nachádzajú sa tu dve trojuholníkové námestia, kostol svätého Vavřinca z roku 1792. Názov mesta je odvodený od krstného mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osada Vizovice bola založená pred rokom 864 (mestovizovice.cz). Vtedy si Slovania stavali opevnené hradiská. Starešina (vladyka) Viza (Vizov) tu mal podľa terezíánskeho katastra z roku 1754 na poli v Hodišove (Josef Čižmář). Prvá písomná zmienka je z roku 1261. Mestské výsady získali v roku 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice sú mestom s tradíciou pálenia slivovice (Wikipedia CZ). V 13. storočí tu bol vybudovaný kláštor Smilheim. Ku nemu patrili osady: Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, dediny: Lič (dnes buď Lidečko, alebo Loučka) a Šanov, časti obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Kláštor osirel v roku 1484. Ujali sa ho v roku 1493 páni z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal kláštor opraviť (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Vo Vizoviciach sa koná už desiatky rokov festival Vizovické Trnkobraní. Je najvýznamnejšou kultúrnou udalosťou v Zlínskom kraji. Tradičnou súčasťou je súťaž v jedení slivkových gulí (vizovicketrnkobrani.cz). Koná sa tu aj folkový festival Valašský frgál, ktorý poriada hudobná skupina Fleret. Ďalšími kultúrnymi akciami sú: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kultúrne leto (Wikipedia CZ).

Vizovice is located 14 kilometers east of Zlín in the foothills of the Vizovické vrchy (Vizovice Hills), at the confluence of the Lutonínka and Bratřejovka rivers. It has a population of 4,800 inhabitants. The German name is Wisowitz. It consists of two parts: Vizovice and Chrastěšov. The historic center is a monument zone. The dominant feature is the Baroque castle, and there are two triangular squares and the Church of St. Lawrence from 1792. The name of the town is derived from the baptismal name Viz, which was a variant of the name Vid. The settlement of Vizovice was founded before 864 AD (mestovizovice.cz). At that time, the Slavs built fortified settlements. The elder (chieftain) Viza (Vizov) had fields in Hodišov according to the Theresian Cadastre of 1754 (Josef Čižmář). The first written mention is from 1261. The town received its town privileges in 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice is a town with a tradition of plum brandy distillation (Wikipedia CZ). In the 13th century, the Smilheim monastery was built here. Its estates included the settlements of Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (now Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, the villages of Lič (now either Lidečko or Loučka) and Šanov, and parts of the municipalities Zádveřice, Želechovice, Slopné, and Nivnice. The monastery became orphaned in 1484. It was taken over by the lords of Kunštát in 1493. Boček of Kunštát had the monastery repaired (Josef Čižmář).

Notable natives include actor and comedian Bolek Polívka (mestovizovice.cz). The Vizovické Trnkobraní festival has been held in Vizovice for decades. It is the most significant cultural event in the Zlín Region. A traditional part of the festival is a plum dumpling eating contest (vizovicketrnkobrani.cz). The Valašský frgál folk festival, organized by the music group Fleret, also takes place here. Other cultural events include the Masters of Rock rock festival and Vizovice Cultural Summer (Wikipedia CZ).

Vizovice se nacházejí 14 km východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů, na soutoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije zde 4800 obyvatel. Německý název je Wisowitz. Má dvě části: Vizovice a Chrastěšov. Historické jádro je památkovou zónou. Dominantou je barokní zámek, nacházejí se zde dvě trojúhelníková náměstí, kostel svatého Vavřince z roku 1792. Název města je odvozen od křestního jména Viz, což byla varianta jména Vid. Osada Vizovice byla založena před rokem 864 (mestovizovice.cz). Tehdy si Slované stavěli opevněná hradiště. Starosta (vladika) Viza (Vizov) zde měl podle tereziánského katastru z roku 1754 pole v Hodišově (Josef Čižmář). První písemná zmínka je z roku 1261. Městská práva získali v roce 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice (Wikipedia CZ). Ve 13. století zde byl postaven klášter Smilheim. K němu patřily osady: Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, vesnice: Lič (dnes buď Lidečko, nebo Loučka) a Šanov, části obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Klášter osiřel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal klášter opravit (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Ve Vizovicích se koná již desítky let festival Vizovické Trnkobraní. Je nejvýznamnější kulturní událostí ve Zlínském kraji. Tradiční součástí je soutěž v jídle švestkových knedlíků (vizovicketrnkobrani.cz). Koná se zde také folklórní festival Valašský frgál, který pořádá hudební skupina Fleret. Dalšími kulturními akcemi jsou: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kulturní léto (Wikipedia CZ).

Odkazy

vizovice-mesto-slivovice 51136

Krajina, Zahraničie, Neživé, Obce, Moravské, Česko, Severná Morava, Mlyny, Stavby

Štípa – obec s najmenším veterným mlynom v Českej republike

skala
Hits: 974

Štípa je miestna časť Zlína. Pôvodne to bola obec ležiaca 6 km severovýchodne od Zlína smerom na Fryšták vo Vizovických vrchoch. Meno pochádza z mužského krstného mena Ščípa, ktoré je od slova ščípati – štípat. Prvá písomná zmienka je z roku 1391 a viaže sa na hrad Lukov. Nachádza sa tu pútnický chrám Narodenia Panny Márie s bývalým kartuziánským kláštorom (Wikipedia CZ). Výstavba chrámu bola umožnená vďaka mecenášstvu pani Lukrécie Nekešovej, majiteľky lukovského panstva, manželky Albrechta z Valdštejna, vojvodu frýdlantského (ado.cz).

Veterný mlyn pri obci bol vybudovaný v rokoch 1858 až 1860 starousadlíkom Kristiánom Kovářom. Mlyn fungoval ešte počas 2. svetovej vojny. Dnes je to kultúrna a technická pamiatka (Wikipedia CZ), je aj zapísaný do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok ČR. Leží v nadmorskej výške 340 metrov v časti nazývanej Pod Větrákem na južnom úpätí Hostýnskych vrchov. Hovorí sa mu aj Kovářův větrák. Po roku 1945 mlel mlyn len príležitostne, v 50-tych rokoch domlel. Mlyn postupne chátral, ale bol priebežne opravovaný. V roku 1989 bol vrátený potomokom posledného mlynára Rudolfa Kovářa. Krídla mlyna majú priemer 10 metrov, plocha lopatky je 5.6 m2. Vysoký je 8.5 metra (Wikipedia CZ). Je najmenším mlynom holandského typu v ČR. Je jedinou stavbou tohto druhu na Zlínsku (Saskia Mišová). Výnimočnou konštrukciou je mechanizmus otáčania strechy, ktorá sa otáča pomocou slimačieho prevodu (povetrnik.cz).

Štípa is a district of Zlín. Originally, it was a village located 6 km northeast of Zlín towards Fryšták in the Vizovice Hills. The name comes from the male given name Ščípa, derived from the word „ščípati“ meaning „to split.“ The first written mention dates back to 1391 and is related to Lukov Castle. There is a pilgrimage church of the Nativity of the Virgin Mary with a former Carthusian monastery located here (Wikipedia CZ). The construction of the church was made possible thanks to the patronage of Mrs. Lukrécia Nekešová, the owner of the Lukov estate, wife of Albrecht of Valdštejn, the Duke of Frýdlant (ado.cz).

The windmill near the village was built between 1858 and 1860 by the longtime resident Kristián Kovář. The mill operated even during World War II. Today, it is a cultural and technical monument (Wikipedia CZ) and is also listed in the Central List of Cultural Monuments of the Czech Republic. It is located at an altitude of 340 meters in a part called Pod Větrákem on the southern foothills of the Hostýn Hills. It is also known as Kovářův větrák. After 1945, the mill only occasionally ground grain, and in the 1950s, it ceased operation. The mill gradually deteriorated but was continuously repaired. In 1989, it was returned to the descendants of the last miller, Rudolf Kovář. The mill’s wings have a diameter of 10 meters, and the blade area is 5.6 m2. It is 8.5 meters high (Wikipedia CZ). It is the smallest Dutch-type mill in the Czech Republic and the only one of its kind in the Zlín region (Saskia Mišová). A remarkable feature is the mechanism for rotating the roof, which rotates using a worm gear (povetrnik.cz).

Štípa je místní částí Zlína. Původně to byla obec ležící 6 km severovýchodně od Zlína směrem na Fryšták ve Vizovických vrších. Jméno pochází z mužského křestního jména Ščípa, které je od slova ščípati – štípat. První písemná zmínka je z roku 1391 a váže se na hrad Lukov. Nachází se tu poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem.

Větrný mlýn v obci byl postaven v letech 1858 až 1860 starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Mlýn fungoval ještě během 2. světové války. Dnes je to kulturní a technická památka, je i zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Leží v nadmořské výšce 340 metrů v části nazývané Pod Větrákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Hovoří se mu také Kovářův větrák. Po roce 1945 mlýn mlel jen příležitostně, v 50. letech dosloužil. Mlýn postupně chátral, ale byl průběžně opravován. V roce 1989 byl vrácen potomkům posledního mlynáře Rudolfa Kováře. Křídla mlýna mají průměr 10 metrů, plocha lopatky je 5,6 m2. Vysoký je 8,5 metra. Je nejmenším mlýnem holandského typu v ČR a jedinou stavbou tohoto druhu na Zlínsku. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy, která se otáčí pomocí šnekového převodu.

Odkazy

stipa 23331