České, Česko, Krajina, Mestá, Obce, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Mikulášovice – český Solingen

skala
Hits: 1532

Miku­lá­šo­vi­ce sú roz­lo­ži­té, bez stre­dis­ka, majú cha­rak­ter prie­my­sel­nej obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­li asi v 10. ale­bo 11. sto­ro­čí. V 12. sto­ro­čí tu žilo nie­koľ­ko rodín, kto­ré sa zapo­die­va­li pále­ním uhlia. Neskôr poľ­no­hos­po­dár­stvu a cho­vu dobyt­ka. Počet­né náz­vy slo­van­ských miest na oko­lí nasved­ču­jú tomu, že ten­to kraj bol obý­va­ný Slo­van­mi, kon­krét­ne lužic­ký­mi Srb­mi. V roku 1779 tu žilo 3700 oby­va­te­ľov. Vyras­ta­li tu bru­siar­ne, roz­má­ha­lo sa nožiar­stvo. V roku 1891 tu bola zalo­že­ná Prie­my­sel­ná ško­la nožiar­ska (miku​la​so​vi​ce​.cz). Okrem nožov sa tu vyrá­ba­li aj kor­dy, brit­vy a chi­rur­gic­ké nástro­je (Infor­mač­ná tabu­ľa). Po odtr­hnu­tí Sudiet v roku 1938 odiš­lo z tade­to tak­mer celé čes­ké oby­va­teľ­stvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie pre Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú sa v západ­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku v nad­mor­skej výš­ke 414 met­rov nad morom. Pred rokom 1914 boli s nece­lý­mi 8 tisíc­mi oby­va­teľ­mi, naj­väč­šou obcou Rakúsko-​Uhorska (Wiki­pe­dia CS). V súčas­nos­ti tu na plo­che 25.85 km2 žije 2189 oby­va­te­ľov. Miest­ne čas­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlhá 7 kilo­met­rov (ces​kes​vy​car​sko​.cz), kopí­ru­je Miku­lá­šo­vic­ký potok (Infor­mač­ná tabuľa).

Až do roku 1938 sa tu kona­li veľ­ko­noč­né jaz­dy, resp. jaz­dy kri­žia­kov, zvyk kto­rý sa do súčas­nos­ti docho­val iba v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roku 2011 bola veľ­ko­noč­ná jaz­da obno­ve­ná (Wiki­pe­dia CS). Sú veľ­mi obľú­be­né, počas veľ­ko­noč­nej nede­le pre­chá­dza­jú jazd­ci na koňoch. Začnú od kos­to­la, kde od fará­ra dosta­nú požeh­na­nie. Oble­če­ní sú v čier­nych fra­koch a s cylin­dra­mi na hla­vách (Infor­mač­ná tabu­ľa). Kona­jú sa tu aj nožiar­ske sláv­nos­ti na nádvo­rí továr­ne Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ne sa tu nachá­dza­jú jed­ny za naj­väč­ších var­ha­nov v Čes­ku. Obec bola pre­zý­va­ná aj čes­ký Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce is an exten­si­ve sett­le­ment wit­hout a dis­tinct cen­ter, cha­rac­te­ri­zed as an indus­trial vil­la­ge. It was estab­lis­hed around the 10th or 11th cen­tu­ry. In the 12th cen­tu­ry, seve­ral fami­lies lived here, pri­ma­ri­ly invol­ved in char­co­al bur­ning, and later tur­ned to agri­cul­tu­re and catt­le bre­e­ding. Nume­rous Sla­vic pla­ce names in the area sug­gest that the regi­on was inha­bi­ted by Slavs, spe­ci­fi­cal­ly the Lusa­tian Sorbs. In 1779, the vil­la­ge had 3,700 inha­bi­tants. Grin­ding mills emer­ged, and kni­fe manu­fac­tu­ring flou­ris­hed. In 1891, the Indus­trial Kni­fe Scho­ol was foun­ded here (miku​la​so​vi​ce​.cz). In addi­ti­on to kni­ves, swords, razors, and sur­gi­cal ins­tru­ments were also pro­du­ced (Infor­ma­ti­on board). After the Sude­ten­land anne­xa­ti­on in 1938, almost all Czech resi­dents left the area (miku​la​so​vi​ce​.cz). The Ger­man name for Miku­lá­šo­vi­ce is Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce is loca­ted in the wes­tern part of the Šluk­nov Hook at an ele­va­ti­on of 414 meters abo­ve sea level. Befo­re 1914, with near­ly 8,000 inha­bi­tants, it was the lar­gest vil­la­ge in Austria-​Hungary (Wiki­pe­dia CS). Cur­ren­tly, the vil­la­ge has 2,189 inha­bi­tants over an area of 25.85 km². Local dis­tricts inc­lu­de Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, and Tomá­šov. His­to­ri­cal names inc­lu­de Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, and Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). The vil­la­ge stret­ches for 7 kilo­me­ters along the Miku­lá­šo­vic­ký stre­am (Infor­ma­ti­on board).

Eas­ter rides, or ​“rides of the cru­sa­ders,” were tra­di­ti­onal­ly held here until 1938. Today, this cus­tom has only sur­vi­ved in Lusa­tia (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). The tra­di­ti­on was res­to­red in Miku­lá­šo­vi­ce in 2011 (Wiki­pe­dia CS). The­se rides are very popu­lar, with hor­se riders in black tail­co­ats and top hats riding through the vil­la­ge on Eas­ter Sun­day, star­ting from the church after rece­i­ving a bles­sing from the priest (Infor­ma­ti­on board). The vil­la­ge also hosts knife-​making fes­ti­vi­ties at the Mikov fac­to­ry cour­ty­ard (ces​kes​vy​car​sko​.cz). It is said to have some of the lar­gest church organs in the Czech Repub­lic. Miku­lá­šo­vi­ce was also nick­na­med the Czech Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce ist eine weit­lä­u­fi­ge, ort­skern­lo­se Sied­lung mit indu­striel­lem Cha­rak­ter. Der Ort ents­tand ver­mut­lich im 10. oder 11. Jahr­hun­dert. Im 12. Jahr­hun­dert leb­ten hier meh­re­re Fami­lien, die Holz­koh­le brann­ten. Spä­ter bes­chäf­tig­te man sich mit Lan­dwirts­chaft und Vieh­zucht. Zahl­re­i­che sla­wis­che Orts­na­men in der Umge­bung deuten darauf hin, dass die­se Regi­on einst von Sla­wen, kon­kret von Lau­sit­zer Sor­ben, bewohnt war. Im Jahr 1779 leb­ten hier bere­its 3.700 Ein­woh­ner. Es ents­tan­den Sch­le­i­fe­re­ien, das Mes­sersch­mie­de­han­dwerk flo­rier­te. 1891 wur­de hier die Indu­striel­le Mes­sers­chu­le geg­rün­det (miku​la​so​vi​ce​.cz). Neben Mes­sern wur­den auch Degen, Rasier­mes­ser und chi­rur­gis­che Ins­tru­men­te pro­du­ziert (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Nach der Abt­ren­nung des Sude­ten­lan­des 1938 ver­ließ fast die gesam­te tsche­chis­che Bevöl­ke­rung den Ort (miku​la​so​vi​ce​.cz). Der deuts­che Name für Miku­lá­šo­vi­ce lau­tet Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce liegt im west­li­chen Teil des Sch­luc­ke­nau­er Zip­fels auf 414 m Mee­res­höhe. Vor 1914 war Miku­lá­šo­vi­ce mit knapp 8.000 Ein­woh­nern das größte Dorf Österreich-​Ungarns (Wiki­pe­dia CS). Heute leben hier auf einer Flä­che von 25,85 km² 2.189 Ein­woh­ner. Orts­te­i­le sind Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov und Tomá­šov. His­to­ris­che Namen: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Das Dorf ers­trec­kt sich über 7 Kilo­me­ter entlang des Mikulášovický-​Baches (Infor­ma­ti­ons­ta­fel).

Bis 1938 fan­den hier Oster­re­i­ten (Kreuzreiter-​Ritte) statt, eine Tra­di­ti­on, die heute nur noch in der Lau­sitz erhal­ten geb­lie­ben ist (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). 2011 wur­de das Oster­re­i­ten in Miku­lá­šo­vi­ce wie­der auf­ge­nom­men (Wiki­pe­dia CS). Die Oster­re­i­ter sind sehr beliebt; sie rei­ten am Oster­sonn­tag nach dem Segen des Pfar­rers von der Kir­che aus durch den Ort. Dabei tra­gen sie sch­war­ze Fräc­ke und Zylin­der (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Im Hof der Mes­ser­fab­rik Mikov fin­den auch Mes­sersch­mie­de­fes­te statt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Angeb­lich befin­den sich hier eini­ge der größten Orgeln Tsche­chiens. Miku­lá­šo­vi­ce wur­de auch als das ​„tsche­chis­che Solin­gen“ bez­e­ich­net (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce jsou roz­leh­lé, bez výraz­né­ho stře­du, mají cha­rak­ter průmys­lo­vé obce. Vznik­ly asi v 10. nebo 11. sto­le­tí. Ve 12. sto­le­tí zde žilo něko­lik rodin, kte­ré se zabý­va­ly pále­ním dře­věné­ho uhlí. Později se oby­va­te­lé věno­va­li zeměděls­tví a cho­vu dobyt­ka. Čet­né náz­vy slo­van­ských míst v oko­lí svěd­čí o osíd­le­ní toho­to kra­je Slo­va­ny, kon­krét­ně Lužic­ký­mi Srby. Roku 1779 zde žilo 3700 oby­va­tel. Vzni­ka­ly bru­sír­ny a roz­ví­je­lo se noží­řs­tví. V roce 1891 zde byla zalo­že­na Průmys­lo­vá ško­la noží­řs­ká (miku​la​so​vi​ce​.cz). Ved­le nožů se zde vyrá­běly kor­dy, břit­vy a chi­rur­gic­ké nástro­je (Infor­mač­ní tabu­le). Po odtr­že­ní Sudet v roce 1938 odtud odeš­lo téměř veš­ke­ré čes­ké oby­va­tels­tvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Němec­ký název pro Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce leží v západ­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku ve výš­ce 414 m n. m. Před rokem 1914 byly s téměř 8000 oby­va­te­li nej­vět­ší obcí Rakouska-​Uherska (Wiki­pe­dia CS). Dnes zde žije 2189 oby­va­tel na plo­še 25,85 km². Čás­ti obce: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. Obec je dlou­há 7 kilo­met­rů a kopí­ru­je Miku­lá­šo­vic­ký potok (Infor­mač­ní tabule).

Až do roku 1938 se zde kona­ly veli­ko­noč­ní jíz­dy (jíz­dy kři­žá­ků), kte­ré byly obno­ve­ny v roce 2011 (Wiki­pe­dia CS). Jsou vel­mi oblí­be­né; jezd­ci na koních pro­jíž­dějí obcí o Veli­ko­noč­ní neděli. Začí­na­jí u kos­te­la, kde obdr­ží požeh­ná­ní od fará­ře. Oble­če­ni jsou v čer­ných fra­cích a s cylin­dry na hla­vách (Infor­mač­ní tabu­le). Pořá­da­jí se zde i noží­řs­ké slav­nos­ti v are­álu továr­ny Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Obec má údaj­ně jed­ny z nej­vět­ších var­han v ČR. Miku­lá­šo­vi­ce byly také ozna­čo­vá­ny jako čes­ký Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Obce, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Filipov v Severných Čechách

skala
Hits: 1316

Fili­pov je čas­ťou mes­ta Jiří­kov v Šluk­nov­skej pahor­ka­ti­ne v Sever­ných Čechách. Nemec­ký názov je Phi­lipps­dorf. Žije tu 470 oby­va­te­ľov. Fili­pov zalo­žil v roku 1540 istý Filip (Wiki­pe­dia CS), prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1713 (Čes­ký šta­tis­tic­ký úřad). V roku 1866 sa tu stal Fili­pov­ský zázrak, jedi­né zja­ve­nie Pan­ny Márie v Čes­ku v 19. sto­ro­čí (Wiki­pe­dia CS). Ťaž­ko cho­rej pacient­ke sa 13.1 1866 o 4:00 ráno zja­vi­la Pan­na Mária zo slo­va­mi: ​“Moje die­ťa, teraz sa to už hojí”. Je to jedi­né uzna­né zja­ve­nie v Čechách v 19. sto­ro­čí. Fili­pov sa násled­ne stal vyhľa­dá­va­ným pút­nic­kym mies­tom, vied­lo to k pome­no­va­niu ​“seve­ro­čes­ké Lur­dy” (Miro­sla­va Kube­šo­vá, Klá­ra Mág­ro­vá, Josef Poko­rák – infor­mač­ná tabuľa).

Do roku 1945 bol Fili­pov osíd­le­ný občan­mi nemec­kej národ­nos­ti. Nachá­dza sa tu kos­tol Pan­ny Marie z roku 1866 – hono­sí sa titu­lom Bazi­li­ka minor. Kos­to­lom za hlav­ným oltá­rom pre­chá­dza his­to­ric­ká česko-​nemecká hra­ni­ca (Wiki­pe­dia CS). Od roku 2008 sa tu koná­va medzi­ná­rod­ný var­ha­no­vý fes­ti­val duchov­nej hud­by (Pavel Tichý, Jiří Hou­dek, Marie Rút Kříž­ko­vá, Ben­no Beneš).

Fili­pov is a part of the town Jiří­kov, loca­ted in the Šluk­nov Hil­ly Land in Nort­hern Bohe­mia. Its Ger­man name is Phi­lipps­dorf. The popu­la­ti­on is app­ro­xi­ma­te­ly 470. Fili­pov was foun­ded in 1540 by a man named Filip (Wiki­pe­dia CS), and the first writ­ten record dates back to 1713 (Czech Sta­tis­ti­cal Offi­ce). In 1866, the ​“Fili­pov Mirac­le” occur­red here, the only Marian appa­ri­ti­on in the Czech Repub­lic in the 19th cen­tu­ry (Wiki­pe­dia CS). The Vir­gin Mary appe­a­red to a gra­ve­ly ill patient on Janu­ary 13, 1866, at 4:00 AM, say­ing: ​“My child, now it will heal.” This is the only offi­cial­ly recog­ni­zed appa­ri­ti­on in the Czech Repub­lic in the 19th cen­tu­ry. Fili­pov sub­se­qu­en­tly beca­me a popu­lar pilg­ri­ma­ge site, ear­ning the nick­na­me ​“The Lour­des of Nort­hern Bohe­mia” (Miro­sla­va Kube­šo­vá, Klá­ra Mág­ro­vá, Josef Poko­rák – infor­ma­ti­on board).

Until 1945, Fili­pov was inha­bi­ted by Ger­man nati­onals. The town is home to the Church of the Vir­gin Mary, built in 1866, which holds the tit­le of Basi­li­ca minor. The his­to­ric Czech-​German bor­der pas­ses through the church behind the main altar (Wiki­pe­dia CS). Sin­ce 2008, an inter­na­ti­onal organ fes­ti­val of sac­red music has been held here (Pavel Tichý, Jiří Hou­dek, Marie Rút Kříž­ko­vá, Ben­no Beneš).

Filipps­dorf ist ein Teil der Stadt Geor­gswal­de, gele­gen im Sch­luc­ke­nau­er Hügel­land in Nord­böh­men. Der deuts­che Name ist Phi­lipps­dorf. Die Ein­woh­ner­zahl bet­rägt etwa 470. Phi­lipps­dorf wur­de 1540 von einem Mann namens Phi­lipp geg­rün­det (Wiki­pe­dia CS), und die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1713 (Tsche­chis­ches Sta­tis­ti­kamt). Im Jahr 1866 ere­ig­ne­te sich hier das ​„Phi­lipps­dor­fer Wun­der“, die ein­zi­ge Marie­ners­che­i­nung in Tsche­chien im 19. Jahr­hun­dert (Wiki­pe­dia CS). Die Jungf­rau Maria ers­chien einer sch­werk­ran­ken Frau am 13. Janu­ar 1866 um 4:00 Uhr mor­gens mit den Wor­ten: ​„Mein Kind, jetzt wird es hei­len.“ Dies ist die ein­zi­ge aner­kann­te Ers­che­i­nung in Tsche­chien im 19. Jahr­hun­dert. Phi­lipps­dorf wur­de darauf­hin zu einem belieb­ten Wall­fa­hr­t­sort und erhielt den Bei­na­men ​„Das nord­böh­mis­che Lour­des“ (Miro­sla­va Kube­šo­vá, Klá­ra Mág­ro­vá, Josef Poko­rák – Informationstafel).

Bis 1945 war Phi­lipps­dorf von deutschs­pra­chi­gen Ein­woh­nern bewohnt. Hier befin­det sich die Kir­che der Jungf­rau Maria aus dem Jahr 1866, die den Titel Basi­li­ka minor trägt. Die his­to­ris­che tschechisch-​deutsche Gren­ze ver­lä­uft hin­ter dem Haup­tal­tar der Kir­che (Wiki­pe­dia CS). Seit 2008 fin­det hier ein inter­na­ti­ona­les Orgel- und Kir­chen­mu­sik­fes­ti­val statt (Pavel Tichý, Jiří Hou­dek, Marie Rút Kříž­ko­vá, Ben­no Beneš).

Fili­pov je čás­tí měs­ta Jiří­kov, leží­cí ve Šluk­nov­ské pahor­ka­ti­ně v sever­ních Čechách. Němec­ký název je Phi­lipps­dorf. Žije zde přib­liž­ně 470 oby­va­tel. Fili­pov byl zalo­žen v roce 1540 jis­tým Fili­pem (Wiki­pe­dia CS) a prv­ní písem­ná zmín­ka pochá­zí z roku 1713 (Čes­ký sta­tis­tic­ký úřad). V roce 1866 se zde stal ​„Fili­pov­ský zázrak“, jedi­né zje­ve­ní Pan­ny Marie v Čes­ku v 19. sto­le­tí (Wiki­pe­dia CS). Pan­na Maria se zje­vi­la těž­ce nemoc­né pacient­ce 13. led­na 1866 ve 4:00 ráno se slo­vy: ​„Mé dítě, nyní se to hojí.“ Jed­ná se o jedi­né uzna­né zje­ve­ní v Čes­ku v 19. sto­le­tí. Fili­pov se poté stal vyhle­dá­va­ným pout­ním mís­tem a zís­kal přez­dív­ku ​„seve­ro­čes­ké Lur­dy“ (Miro­sla­va Kube­šo­vá, Klá­ra Mág­ro­vá, Josef Poko­rák – infor­mač­ní tabule).

Do roku 1945 byl Fili­pov obý­ván oby­va­te­li němec­ké národ­nos­ti. Nachá­zí se zde kos­tel Pan­ny Marie z roku 1866, kte­rý nese titul Bazi­li­ka minor. His­to­ric­ká česko-​německá hra­ni­ce pro­chá­zí za hlav­ním oltá­řem kos­te­la (Wiki­pe­dia CS). Od roku 2008 se zde koná mezi­ná­rod­ní var­han­ní fes­ti­val duchov­ní hud­by (Pavel Tichý, Jiří Hou­dek, Marie Rút Kříž­ko­vá, Ben­no Beneš).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post