2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Chřibská – starodávna, kľukatá

Hits: 1672

Mes­to Chřib­ská leží v naj­zá­pad­nej­šej čas­ti Lužic­kých hôr, v juž­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kých chr­bá­tom a Jetři­chov­ský­mi ste­na­mi. Na úze­mí Chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pies­kov­ce a Národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko. Miest­ne čas­ti mes­ta: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­ne Pole. Žije tu 1399 oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1352, avšak mes­to exis­to­va­lo pod­ľa nápi­su na kame­ni, už pre rokom 1144. Nemec­ký názov je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho pôvo­du zo slo­va Krzy­wyc­za, vyjad­ru­je mean­dru­jú­ci potok. Súčas­ný názov je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rok (mes​to​-chrib​ska​.cz). Bola tu naj­star­šia sklár­ska huta v Stred­nej Euró­pe, exis­to­va­la už v roku 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roku 1946 tu dra­ma­tic­ky pokle­sol počet oby­va­te­ľov po odsu­ne Nemcov. Zno­vu­osíd­le­nie nebo­lo úspeš­né. Opus­te­né domy chát­ra­li, boli niče­né, aj mno­ho z nich bolo zbú­ra­ných. Naj­viac v rokoch 1955, 19651967. Boli zbú­ra­né súvis­lé línie poscho­do­vých domov a prak­tic­ky bolo zlik­vi­do­va­né aj námes­tie. Mno­ho cen­ných ľudo­vých domov. Mno­ho tých­to sta­vieb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ri, kto­rých počet tak­mer dosa­hu­je počet trva­lo žijú­cich oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mla­dos­ti tu žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), kto­ré­ho otec bol v rokoch 17221727 les­maj­strom na kame­nic­kom pan­stve Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pria­mo v Chřib­ské ras­tú tisí­ce orchi­deí na pod­má­ča­ných lúkach, napr. na lúke u Brod­ských a v prí­rod­nej rezer­vá­cii Mar­schne­ro­va lúka (Infor­mač­né letáky).


The town of Chřib­ská is loca­ted in the wes­tern­most part of the Lusa­tian Moun­tains, in the sout­hern part of the Šluk­nov Hook. It is sur­roun­ded by the Kyt­li­ce Upland, the Lusa­tian Rid­ge, and the Jetři­cho­vi­ce Walls. It falls wit­hin the Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area of the Lusa­tian Moun­tains and the Lab­ské Pís­kov­ce PLA, as well as the Čes­ké Švaj­čiar­sko Nati­onal Park. The local parts of the town are Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, and Krás­ne Pole. The popu­la­ti­on is 1399 inha­bi­tants (mes​to​-chrib​ska​.cz). The first writ­ten men­ti­on is from 1352, but accor­ding to an insc­rip­ti­on on a sto­ne, the town exis­ted alre­a­dy befo­re 1144. The Ger­man name is Kre­i­bitz, of Sla­vic ori­gin from the word Krzy­wyc­za, mea­ning mean­de­ring stre­am. The cur­rent name is Old Czech from the word chřib” – hill (mes​to​-chrib​ska​.cz). The­re was the oldest glas­sworks in Cen­tral Euro­pe, alre­a­dy exis­ting in 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). After 1946, the popu­la­ti­on dra­ma­ti­cal­ly dec­li­ned after the expul­si­on of Ger­mans. Resett­le­ment was not suc­cess­ful. Aban­do­ned hou­ses dete­ri­ora­ted, were des­tro­y­ed, and many of them were demo­lis­hed. Most notab­ly in the years 1955, 1965, and 1967. Con­ti­nu­ous lines of multi-​story hou­ses were demo­lis­hed, and the squ­are was prac­ti­cal­ly obli­te­ra­ted. Many valu­ab­le folk hou­ses. Many of the­se buil­dings were saved by cot­ta­gers, who­se num­ber almost equ­als the num­ber of per­ma­nent resi­dents (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) lived here in his youth; his fat­her was a fores­ter at the Kin­sky­’s sto­ne­ma­son­ry esta­te from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

In the vici­ni­ty and direct­ly in Chřib­ská, thou­sands of orchids grow in mars­hy mea­do­ws, for exam­ple, in the mea­dow near Brod­ský and in the Mar­schne­ro­va Mea­dow natu­re reser­ve (Infor­ma­ti­on leaflets).


Die Stadt Chřib­ská liegt im west­lichs­ten Teil des Lau­sit­zer Gebir­ges, im süd­li­chen Teil des Šluknovský-​Vorgebirges. Sie ist umge­ben von der Kytlice-​Hochfläche, dem Lau­sit­zer Kamm und den Jetři­cho­vi­cer Wän­den. Sie liegt im Ges­chütz­ten Lands­chafts­ge­biet des Lau­sit­zer Gebir­ges, im Lands­chaftss­chutz­ge­biet Lab­ské Pís­kov­ce und im Nati­onal­park Čes­ké Švaj­čiar­sko. Die Orts­te­i­le der Stadt sind Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská und Krás­ne Pole. Die Bevöl­ke­rungs­zahl bet­rägt 1399 Ein­woh­ner (mes​to​-chrib​ska​.cz). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1352, aber laut einer Insch­rift auf einem Ste­in exis­tier­te die Stadt bere­its vor 1144. Der deuts­che Name lau­tet Kre­i­bitz, sla­wis­chen Urs­prungs vom Wort Krzy­wyc­za, was sich auf einen mäan­dern­den Bach bez­ieht. Der aktu­el­le Name stammt aus dem Altc­ze­gis­chen Wort chřib” – Hügel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Hier befand sich die ältes­te Glas­hüt­te in Mit­te­le­uro­pa, die bere­its 1414 exis­tier­te (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Nach 1946 ging die Bevöl­ke­rungs­zahl dra­ma­tisch zurück, nach­dem die Deuts­chen ver­trie­ben wur­den. Die Umsied­lung war nicht erfolg­re­ich. Ver­las­se­ne Häu­ser ver­fie­len, wur­den zers­tört und vie­le von ihnen abge­ris­sen. Am bemer­ken­swer­tes­ten in den Jah­ren 1955, 1965 und 1967. Kon­ti­nu­ier­li­che Rei­hen von mehrs­töc­ki­gen Häu­sern wur­den abge­ris­sen, und der Platz wur­de prak­tisch aus­ge­löscht. Vie­le wer­tvol­le Volkskunst-​Häuser. Vie­le die­ser Gebä­u­de wur­den von Som­merf­risch­lern geret­tet, deren Zahl fast der Zahl der stän­di­gen Bewoh­ner ents­pricht (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) leb­te hier in sei­ner Jugend; sein Vater war Förs­ter auf dem Ste­in­metz­gut der Kin­skýs von 1722 bis 1727 (Jiří Kühn).

In der Umge­bung und direkt in Chřib­ská wach­sen Tau­sen­de von Orchi­de­en auf sump­fi­gen Wie­sen, zum Beis­piel auf der Wie­se bei Brod­ský und im Naturs­chutz­ge­biet Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).


Měs­to Chřib­ská leží v nej­zá­pad­něj­ší čás­ti Lužic­kých hor, v již­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kým hřbe­tem a Jetři­chov­ský­mi stěna­mi. Nachá­zí se na úze­mí Chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pís­kov­ce a Národ­ní­ho par­ku Čes­ké Švý­car­sko. Míst­ní čás­ti měs­ta jsou: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­né Pole. Žije zde 1399 oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1352, ale měs­to exis­to­va­lo pod­le nápi­su na kame­ni již před rokem 1144. Němec­ký název je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho půvo­du ze slo­va Krzy­wyc­za, vyja­dřu­je mean­dru­jí­cí potok. Sou­čas­ný název je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rek (mes​to​-chrib​ska​.cz). Byla zde nej­star­ší sklá­řs­ká huť ve střed­ní Evro­pě, exis­to­va­la již v roce 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roce 1946 zde dra­ma­tic­ky poklesl počet oby­va­tel po odsu­nu Něm­ců. Zno­vu­osíd­le­ní neby­lo úspěš­né. Opuš­těné domy chát­ra­ly, byly niče­ny, a mno­ho z nich bylo zbo­ře­no. Nej­ví­ce v letech 1955, 19651967. Byly zbo­ře­ny sou­vis­lé linie pat­ro­vých domů a prak­tic­ky bylo zlik­vi­do­vá­no i náměs­tí. Mno­ho cen­ných lido­vých domů. Mno­ho těch­to sta­veb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ři, jejichž počet téměř dosa­hu­je počtu trva­le žijí­cích oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mlá­dí zde žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), jehož otec byl v letech 17221727 les­mis­trem na kame­nic­kém pan­ství Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pří­mo v Chřib­ské ros­tou tisí­ce orchi­de­jí na pod­má­če­ných lou­kách, např. na lou­ce u Brod­ských a v pří­rod­ní rezer­va­ci Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­mač­ní letáky).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Obce, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Mikulášovice – český Solingen

Hits: 863

Miku­lá­šo­vi­ce sú roz­lo­ži­té, bez stre­dis­ka, majú cha­rak­ter prie­my­sel­nej obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­li asi v 10. ale­bo 11. sto­ro­čí. V 12. sto­ro­čí tu žilo nie­koľ­ko rodín, kto­ré sa zapo­die­va­li pále­ním uhlia. Neskôr poľ­no­hos­po­dár­stvu a cho­vu dobyt­ka. Počet­né náz­vy slo­van­ských miest na oko­lí nasved­ču­jú tomu, že ten­to kraj bol obý­va­ný Slo­van­mi, kon­krét­ne lužic­ký­mi Srb­mi. V roku 1779 tu žilo 3700 oby­va­te­ľov. Vyras­ta­li tu bru­siar­ne, roz­má­ha­lo sa nožiar­stvo. V roku 1891 tu bola zalo­že­ná Prie­my­sel­ná ško­la nožiar­ska. Po odtr­hnu­tí Sudiet v roku 1938 odiš­lo z tade­to tak­mer celé čes­ké oby­va­teľ­stvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie pre Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú sa v západ­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku v nad­mor­skej výš­ke 414 met­rov nad morom. Pred rokom 1914 boli s nece­lý­mi 8 tisíc­mi oby­va­teľ­mi, naj­väč­šou obcou Rakúsko-​Uhorska (Wiki­pe­dia CS). V súčast­nos­ti tu na plo­che 25.85 km2 žije 2189 oby­va­te­ľov. Miest­ne čas­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlhá 7 kilo­met­rov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Až do roku 1938 sa tu kona­li veľ­ko­noč­né jaz­dy, resp. jaz­dy kri­žia­kov, zvyk kto­rý sa do súčast­nos­ti docho­val iba v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roku 2011 bola veľ­ko­noč­ná jaz­da obno­ve­ná (Wiki­pe­dia CS). Kona­jú sa tu aj nožiar­ske sláv­nos­ti na nádvo­rí továr­ne Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ne sa tu nachá­dza­jú jed­ny za naj­väč­ších var­ha­novČes­ku. Obec bola pre­zý­va­ná aj čes­ký Solin­gen.


Miku­lá­šo­vi­ce is a spread-​out, cen­ter­less town with the cha­rac­ter of an indus­trial vil­la­ge. Miku­lá­šo­vi­ce emer­ged around the 10th or 11th cen­tu­ry. In the 12th cen­tu­ry, seve­ral fami­lies lived here, enga­ged in coal bur­ning. Later, agri­cul­tu­re and catt­le far­ming beca­me pre­va­lent. Nume­rous Sla­vic names of near­by towns sug­gest that this regi­on was inha­bi­ted by Slavs, spe­ci­fi­cal­ly the Lusa­tian Serbs. In 1779, the­re were 3,700 inha­bi­tants here. Grin­ding mills grew up here, and cut­le­ry making flou­ris­hed. In 1891, the Indus­trial Kni­fe Scho­ol was foun­ded here. After the Sude­ten­land was anne­xed in 1938, almost the enti­re Czech popu­la­ti­on left here (miku​la​so​vi​ce​.cz). The Ger­man name for Miku­lá­šo­vi­ce is Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce is loca­ted in the wes­tern part of the Šluk­nov Upland at an alti­tu­de of 414 meters abo­ve sea level. Befo­re 1914, with just under 8,000 inha­bi­tants, it was the lar­gest muni­ci­pa­li­ty in Austria-​Hungary (Wiki­pe­dia CS). Cur­ren­tly, 2,189 inha­bi­tants live here in an area of 25.85 km². Local parts: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ri­cal names: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). The vil­la­ge is 7 kilo­me­ters long (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Until 1938, Eas­ter rides, or cru­sa­der rides, were held here, a cus­tom that has sur­vi­ved only in Lusa­tia to the pre­sent day (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). In 2011, the Eas­ter ride was revi­ved (Wiki­pe­dia CS). Cut­le­ry fes­ti­vals are also held in the cour­ty­ard of the Mikov fac­to­ry (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Sup­po­sed­ly, some of the lar­gest organs in the Czech Repub­lic are loca­ted here. The vil­la­ge was also cal­led the Czech Solingen.


Miku­lá­šo­vi­ce ist eine aus­ge­dehn­te, zen­trums­lo­se Stadt mit dem Cha­rak­ter eines Indus­trie­dorfs. Miku­lá­šo­vi­ce ents­tand im 10. oder 11. Jahr­hun­dert. Im 12. Jahr­hun­dert leb­ten hier meh­re­re Fami­lien, die sich mit der Koh­len­verb­ren­nung bes­chäf­tig­ten. Spä­ter domi­nier­ten Lan­dwirts­chaft und Vieh­zucht. Zahl­re­i­che sla­wis­che Orts­na­men in der Umge­bung legen nahe, dass die­se Regi­on von Sla­wen bewohnt war, ins­be­son­de­re von den Sor­ben. Im Jahr 1779 leb­ten hier 3700 Ein­woh­ner. Es ents­tan­den Sch­le­if­müh­len und die Mes­ser­hers­tel­lung flo­rier­te. Im Jahr 1891 wur­de hier die Indus­trie­mes­sers­chu­le geg­rün­det. Nach der Anne­xi­on des Sude­ten­lan­des im Jahr 1938 ver­lie­ßen fast die gesam­ten tsche­chis­chen Bevöl­ke­rung die­sen Ort (miku​la​so​vi​ce​.cz). Der deuts­che Name für Miku­lá­šo­vi­ce lau­tet Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce liegt im west­li­chen Teil des Sch­lag­gen­walds in einer Höhe von 414 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Vor 1914 war es mit knapp unter 8000 Ein­woh­nern die größte Geme­in­de in Österreich-​Ungarn (Wiki­pe­dia CS). Der­ze­it leben hier 2189 Ein­woh­ner auf einer Flä­che von 25,85 km². Loka­le Tei­le: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ris­che Namen: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Das Dorf ist 7 Kilo­me­ter lang (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Bis 1938 fan­den hier Oster­rit­te oder Kre­uz­rit­ter­rit­te statt, ein Brauch, der nur in der Lau­sitz bis heute über­lebt hat (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). Im Jahr 2011 wur­de der Oster­ritt wie­der­be­lebt (Wiki­pe­dia CS). In der Hof des Mikov-​Werks fin­den auch Mes­ser­fes­te statt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Angeb­lich befin­den sich hier eini­ge der größten Orgeln in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Das Dorf wur­de auch als tsche­chis­ches Solin­gen bezeichnet.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Severné Čechy, Zahraničie

Varnsdorf – malý Manchester

Hits: 272

Varns­dorf je mes­to v Sever­ných Čechách. Zau­jí­ma­vos­ťou je, že je z 3 strán obklo­pe­né Nemec­kom. Leží v nad­mor­skej výš­ke 332 met­rov nad morom. Na 26 km2 tu žije 15 664 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Neďa­le­ko sú Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Mes­to má 3 čas­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Do roku 1868 bol Varns­dorf naj­väč­šou dedi­nou Rakúsko-​Uhorska. Od 18. sto­ro­čia je tex­til­ným cen­trom, stá­va sa malým Man­che­strom. Nachá­dza sa tu vyhliad­ko­vá veža z reštau­rá­ci­ou na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rov a posky­tu­je pano­ra­ma­tic­ký výhľad na mes­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skú pahor­ka­ti­nu a na Lužic­ké hory, časť Krko­noš a Jizer­ských hôr. Viet­nam­ská komu­ni­ta si tu v roku 2008 otvo­ri­la prvý bud­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­kej repub­li­ky (Infor­mač­né letáky).


Varns­dorf is a town in Nort­hern Bohe­mia. An inte­res­ting fact is that it is sur­roun­ded by Ger­ma­ny on three sides. It is loca­ted at an alti­tu­de of 332 meters abo­ve sea level. Wit­hin an area of​26 squ­are kilo­me­ters, it is home to 15,664 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). Near­by are the Lusa­tian Moun­tains and the Žita­va Basin. The town is divi­ded into three parts: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, and Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Until 1868, Varns­dorf was the lar­gest vil­la­ge in Austria-​Hungary. Sin­ce the 18th cen­tu­ry, it has been a tex­ti­le cen­ter, ear­ning the nick­na­me Litt­le Man­ches­ter.” The­re is an obser­va­ti­on tower with a res­tau­rant on the top of Hrá­dek hill. It is 29 meters high and offers a pano­ra­mic view of the town, Seif­hen­ners­dorf, the Šluk­nov Upland, the Lusa­tian Moun­tains, and parts of the Giant Moun­tains and the Jize­ra Moun­tains. In 2008, the Viet­na­me­se com­mu­ni­ty ope­ned the first Budd­hist tem­ple in the Czech Repub­lic here (Infor­ma­ti­on leaflets).


Varns­dorf ist eine Stadt in Nord­böh­men. Eine inte­res­san­te Tat­sa­che ist, dass sie von Deutsch­land auf drei Sei­ten umge­ben ist. Sie liegt auf einer Höhe von 332 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Auf einer Flä­che von 26 Quad­rat­ki­lo­me­tern leben hier 15.664 Ein­woh­ner (Wiki­pe­dia). In der Nähe befin­den sich das Lau­sit­zer Gebir­ge und das Zit­tau­er Bec­ken. Die Stadt ist in drei Tei­le geg­lie­dert: Stu­dán­ka, Svět­li­ny und Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Bis 1868 war Varns­dorf das größte Dorf in Österreich-​Ungarn. Seit dem 18. Jahr­hun­dert ist es ein Tex­til­zen­trum und trägt den Spitz­na­men Kle­i­nes Man­ches­ter”. Auf dem Hügel Hrá­dek befin­det sich ein Aus­sichts­turm mit einem Res­tau­rant auf der Spit­ze. Er ist 29 Meter hoch und bie­tet einen Pano­ra­mab­lick auf die Stadt, Seif­hen­ners­dorf, das Šluk­nov­ské pahor­ka­ti­ny, das Lau­sit­zer Gebir­ge sowie Tei­le des Rie­sen­ge­bir­ges und des Iser­ge­bir­ges. Im Jahr 2008 eröff­ne­te die viet­na­me­sis­che Geme­in­schaft hier den ers­ten budd­his­tis­chen Tem­pel in der Tsche­chis­chen Repub­lik (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).


Varns­dorf je měs­to na seve­ru Čech. Jeho zají­ma­vos­tí je, že je obklo­pe­no Němec­kem ze tří stran. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 332 met­rů. Na plo­še 26 km² zde žije 15 664 oby­va­tel. Neda­le­ko se nachá­ze­jí Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Měs­to se dělí na tři čás­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny a Varns­dorf. Do roku 1868 byl Varns­dorf nej­vět­ší ves­ni­cí Rakousko-​Uherska. Od 18. sto­le­tí je tex­til­ním cen­trem a stá­vá se malým Man­ches­te­rem”. V měs­tě sto­jí vyhlíd­ko­vá věž s res­tau­ra­cí na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rů a nabí­zí pano­ra­ma­tic­ký výhled na měs­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skou pahor­ka­ti­nu, Lužic­ké hory, část Krko­noš a Jizer­ských hor. V roce 2008 si viet­nam­ská komu­ni­ta ote­vře­la prv­ní budd­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­ké republiky.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Česko, Krajina, Les, Príroda, Severné Čechy, Zahraničie

Tanečnica

Hits: 286

Na vrchu Taneč­ni­ca sa nachá­dza roz­hľad­ňa v nad­mor­skej výš­ke 598 met­rov nad morom. Tri km na západ sú Miku­lá­šo­vi­ce. 500 met­rov je vzdia­le­ná hra­ni­ca s Nemec­kom. Názov Taneč­ni­ca je odvo­de­ný od poves­ti, pod­ľa kto­rej sem cho­die­va­lo tan­co­vať a zvá­dzať les­ní­kov pre­krás­na mla­dé diev­ča – taneč­ni­ca (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Je naj­se­ver­nej­šou roz­hľad­ňou v Čes­ku. Žulo­vý kopec na kto­rom sto­jí sa nazý­va rov­na­ko Taneč­ni­ca. Na vrchol vedie 138 scho­dov. Z rohľad­ne vid­no Čes­ko­sas­ké Švaj­čiar­sko, Šluk­nov­ský výbe­žok a nie­ke­dy aj Krko­no­še (Infor­mač­ný leták).


On the top of Taneč­ni­ca hill stands a lookout tower at an alti­tu­de of 598 meters abo­ve sea level. Three kilo­me­ters to the west are Miku­lá­šo­vi­ce. The bor­der with Ger­ma­ny is 500 meters away. The name Taneč­ni­ca is deri­ved from a legend accor­ding to which a beau­ti­ful young girl, the dan­cer (ces​kes​vy​car​sko​.cz), used to come here to dan­ce and enchant the fores­ters. It is the nort­hern­most lookout tower in the Czech Repub­lic. The gra­ni­te hill on which it stands is also cal­led Taneč­ni­ca. The­re are 138 steps lea­ding to the top. From the obser­va­ti­on tower, you can see the Czech-​Saxon Swit­zer­land, the Šluk­nov Hook, and some­ti­mes even the Giant Moun­tains (Infor­ma­ti­on leaflet).


Auf dem Gip­fel des Tanečnica-​Hügels befin­det sich ein Aus­sichts­turm in einer Höhe von 598 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Drei Kilo­me­ter west­lich lie­gen Miku­lá­šo­vi­ce. Die Gren­ze zu Deutsch­land ist 500 Meter ent­fernt. Der Name Taneč­ni­ca lei­tet sich von einer Legen­de ab, nach der eine schöne jun­ge Frau, die Tän­ze­rin (ces​kes​vy​car​sko​.cz), hier­her kam, um zu tan­zen und die Förs­ter zu ver­zau­bern. Es ist der nörd­lichs­te Aus­sichts­turm in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Der Gra­nit­hügel, auf dem er steht, wird eben­falls Taneč­ni­ca genannt. Es gibt 138 Stu­fen, die zum Gip­fel füh­ren. Vom Aus­sichts­turm aus kön­nen Sie die tsche­chis­che Säch­sis­che Sch­we­iz, den Šluk­nov­ský výběžek und manch­mal sogar das Rie­sen­ge­bir­ge sehen (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüre).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Česko, Krajina, Príroda, Severné Čechy, Skaly, Zahraničie

Zlatý vrch

Hits: 234

Zla­tý vrch leží v Lužic­kých horách, neďa­le­ko od Čes­kej Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Vzni­kol v tre­ťo­ho­rách, kedy roz­ta­ve­ný čadič pre­ni­kol na povrch a stu­hol do podo­by kamen­ných var­ha­no­vých píš­ťal” (Infor­mač­ná tabu­ľa). Od roku 1964 je národ­nou prí­rod­nou pamiat­kou. Pri­bliž­ne oko­lo roku 1870 tu bol lom, v kto­rom sa zís­ka­val sta­veb­ný kameň (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). 

Leží v nad­mor­skej výš­ke 657 met­rov nad morom. Nachá­dza­jú sa tu 30 met­rov dlhé kamen­né píš­ťa­ly. V tre­ťo­ho­rách pre­ni­kol roz­ta­ve­ný čadič zvnút­ra Zeme na povrch, kde stu­hol do kamen­ných stĺpi­kov – var­ha­no­vých píš­ťal. Kva­lit­ný čadič bol vyhľa­dá­va­ným mate­riá­lom. Súčas­ný vzhľad loka­li­ty je dôsled­kom lomo­vej ťaž­by, kto­rá bola ukon­če­ná v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia. Od roku 1964 je Zla­tý vrch chrá­ne­ný záko­nom (Infor­mač­ná tabu­ľa). Kon­krét­ne je národ­nou prí­rod­nou pamiat­kou. Zla­tý vrch (nemec­ky Gold­berg) vzni­kol v troch fázach vul­ka­nic­kej čin­nos­ti. Najprv vznik­lo lávo­vé jaze­ro, kto­ré­ho tuhnu­tím a poma­lým ochla­dzo­va­ním sa vytvo­ri­li pra­vi­del­né päť a šesť­bo­ké štíh­le tak­mer zvis­lé stĺpi­ky (hra​dy​.cz). 

Vrcho­lo­vá časť Zla­té­ho vrchu tvo­rí vul­ka­nic­ký peň vypre­pa­ro­va­ný z krie­do­vých pies­kov­cov. Ria­de­ná ťaž­ba na obvo­de vrcho­lu odkry­la vnú­tor­nú časť pňa s doko­na­le vyvi­nu­tou stĺpo­vou odluč­nos­ťou. Vznik­li vďa­ka poma­lé­mu ochla­dzo­va­niu mag­my s tepel­ný­mi gra­dient­mi neru­še­ný­mi oko­li­tý­mi vplyv­mi. Nepra­vi­del­né stĺpi­ky sved­čia o rých­lej­šom tuhnu­tí (Jaro­slav Valeč­ka).


Zla­tý vrch is loca­ted in the Lusa­tian Moun­tains, near Čes­ká Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). It was for­med during the Ter­tia­ry peri­od when mol­ten basalt penet­ra­ted to the sur­fa­ce and soli­di­fied into sto­ne organ pipes” (Infor­ma­ti­on board). Sin­ce 1964, it has been a nati­onal natu­ral monu­ment. Around 1870, the­re was a quar­ry here whe­re buil­ding sto­ne was extrac­ted (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz).

It lies at an alti­tu­de of 657 meters abo­ve sea level. The­re are 30-​meter-​long sto­ne organ pipes here. In the Ter­tia­ry peri­od, mol­ten basalt from insi­de the Earth penet­ra­ted to the sur­fa­ce, whe­re it soli­di­fied into sto­ne columns – organ pipes. High-​quality basalt was a sought-​after mate­rial. The cur­rent appe­a­ran­ce of the site is a result of quar­ry­ing, which cea­sed in the 1960s. Sin­ce 1964, Zla­tý vrch has been pro­tec­ted by law (Infor­ma­ti­on board). Spe­ci­fi­cal­ly, it is a nati­onal natu­ral monument.

Zla­tý vrch (Ger­man: Gold­berg) was for­med in three pha­ses of vol­ca­nic acti­vi­ty. Ini­tial­ly, a lava lake was for­med, and by soli­di­fy­ing and slo­wly cooling, it cre­a­ted regu­lar five- and six-​sided slen­der almost ver­ti­cal columns (hra​dy​.cz).

The sum­mit of Zla­tý vrch con­sists of a vol­ca­nic stump ero­ded from chalk sand­sto­ne. Con­trol­led mining on the perip­he­ry of the sum­mit expo­sed the inner part of the stump with per­fect­ly deve­lo­ped colum­nar sepa­ra­ti­on. They were for­med due to the slow cooling of mag­ma with ther­mal gra­dients undis­tur­bed by sur­roun­ding influ­en­ces. Irre­gu­lar columns indi­ca­te fas­ter soli­di­fi­ca­ti­on (Jaro­slav Valečka).


Der Zla­tý vrch befin­det sich im Lau­sit­zer Gebir­ge, in der Nähe von Čes­ká Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Er ents­tand im Ter­ti­är, als gesch­mol­ze­ner Basalt an die Oberf­lä­che drang und zu ste­i­ner­nen Orgelp­fe­i­fen” ers­tarr­te (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Seit 1964 ist er ein nati­ona­les Natur­denk­mal. Um 1870 gab es hier einen Ste­inb­ruch, in dem Bau­ma­te­rial abge­baut wur­de (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Er liegt in einer Höhe von 657 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Hier gibt es 30 Meter lan­ge ste­i­ner­ne Orgelp­fe­i­fen. Im Ter­ti­är drang gesch­mol­ze­ner Basalt von innen aus der Erde an die Oberf­lä­che, wo er zu ste­i­ner­nen Säu­len – Orgelp­fe­i­fen – ers­tarr­te. Hoch­wer­ti­ger Basalt war ein bege­hr­tes Mate­rial. Das heuti­ge Aus­se­hen des Ortes ist das Ergeb­nis des Berg­baus, der in den 1960er Jah­ren ein­ges­tellt wur­de. Seit 1964 ist der Zla­tý vrch gesetz­lich ges­chützt (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Kon­kret han­delt es sich um ein nati­ona­les Naturdenkmal.

Der Zla­tý vrch (deutsch: Gold­berg) ents­tand in drei Pha­sen vul­ka­nis­cher Akti­vi­tät. Zunächst bil­de­te sich ein Lava­see, der durch Ers­tar­ren und lang­sa­mes Abküh­len regel­mä­ßi­ge fünf- und sech­sec­ki­ge, sch­lan­ke, fast sen­krech­te Säu­len bil­de­te (hra​dy​.cz).

Der Gip­fel des Zla­tý vrch bes­teht aus einem vul­ka­nis­chen Stumpf, der aus kalk­hal­ti­gem Sand­ste­in ero­diert wur­de. Kon­trol­lier­ter Berg­bau am Rand des Gip­fels leg­te den inne­ren Teil des Stump­fes mit per­fekt ent­wic­kel­ter Säu­len­tren­nung frei. Sie ents­tan­den durch das lang­sa­me Abküh­len von Mag­ma mit ther­mis­chen Gra­dien­ten, die von umge­ben­den Ein­flüs­sen unges­tört waren. Unre­gel­mä­ßi­ge Säu­len zei­gen eine schnel­le­re Ers­tar­rung an (Jaro­slav Valečka).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post