2005, 2006, 2006-2010, 2009, Časová línia, České, Česko, Do roku 2005, Krajina, Mestá, Mestá, Stredné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Praha stovežatá

Hits: 11198

Pra­ha je hlav­ným mes­tom Čes­kej repub­li­ky. Viac­krát som ju už nav­ští­vil, ale urči­te to zámer­ne tam ešte veľa krát pôj­dem foto­gra­fo­vať. Pra­ha je naozaj krás­na. Mes­to je zná­me svo­jím his­to­ric­kým jad­rom, kto­ré je zapí­sa­né na zoznam sve­to­vé­ho dedič­stva UNESCO. Medzi význam­né pamiat­ky pat­rí Praž­ský hrad, Kar­lov most, Sta­ro­mest­ské námes­tie s orlo­jom, chrám svä­té­ho Víta a mno­ho ďal­ších. Pra­ha je tiež domo­vom mno­hých múzeí, galé­rií a diva­diel. Okrem boha­tej his­tó­rie a archi­tek­tú­ry má Pra­ha aj živú kul­túr­nu scé­nu, moder­né obcho­dy, reštau­rá­cie a kaviar­ne. Miest­na kuchy­ňa ponú­ka tra­dič­né čes­ké jed­lá, ako sú vepřo-​knedlo-​zelo, pivo. Pra­ha je jed­ným z naj­nav­šte­vo­va­nej­ších miest stred­nej Euró­py a pred­sta­vu­je kom­bi­ná­ciu sta­ro­by­lé­ho a moder­né­ho sveta.


Pra­gue is the capi­tal city of the Czech Repub­lic. I have visi­ted it seve­ral times alre­a­dy, but I defi­ni­te­ly plan to go the­re many more times to cap­tu­re it through pho­tog­rap­hy. Pra­gue is tru­ly beau­ti­ful. The city is reno­wned for its his­to­ric core, which is insc­ri­bed on the UNESCO World Heri­ta­ge List. Pro­mi­nent land­marks inc­lu­de Pra­gue Cast­le, Char­les Brid­ge, Old Town Squ­are with the astro­no­mi­cal clock, St. Vitus Cat­hed­ral, and many others. Pra­gue is also home to nume­rous muse­ums, gal­le­ries, and the­a­ters. In addi­ti­on to its rich his­to­ry and archi­tec­tu­re, Pra­gue boasts a vib­rant cul­tu­ral sce­ne, modern shops, res­tau­rants, and cafes. The local cuisi­ne offers tra­di­ti­onal Czech dis­hes such as vepřo-​knedlo-​zelo and, of cour­se, beer. Pra­gue stands as one of the most visi­ted des­ti­na­ti­ons in Cen­tral Euro­pe, repre­sen­ting a blend of the ancient and the modern world.


Prag ist die Haupts­tadt der Tsche­chis­chen Repub­lik. Ich habe sie schon mehr­mals besucht, aber ich habe defi­ni­tiv vor, noch vie­le Male dort­hin zu gehen, um sie zu foto­gra­fie­ren. Prag ist wirk­lich wun­ders­chön. Die Stadt ist für ihre his­to­ris­che Alts­tadt bekannt, die auf der UNESCO-​Liste des Welt­kul­tu­rer­bes steht. Zu den bede­uten­den Sehen­swür­dig­ke­i­ten gehören die Pra­ger Burg, die Karlsb­rüc­ke, der Alts­täd­ter Ring mit der astro­no­mis­chen Uhr, der Veits­dom und vie­le ande­re. Prag beher­bergt auch zahl­re­i­che Muse­en, Gale­rien und The­a­ter. Neben ihrer rei­chen Ges­chich­te und Archi­tek­tur bie­tet Prag eine leben­di­ge Kul­turs­ze­ne, moder­ne Ges­chäf­te, Res­tau­rants und Cafés. Die loka­le Küche bie­tet tra­di­ti­onel­le tsche­chis­che Gerich­te wie vepřo-​knedlo-​zelo und natür­lich Bier. Prag gehört zu den meist­be­such­ten Zie­len in Mit­te­le­uro­pa und reprä­sen­tiert eine Mis­chung aus alter und moder­ner Welt.


Pra­ha je pova­žo­va­ná za jed­no z najk­raj­ších miest sve­ta už od stre­do­ve­ku. Má veľa prí­vlas­tkov, napr. Zla­tá Pra­ha, Sto­ve­ža­tá Pra­ha (v mes­te je asi 500 veží), Koru­na sve­ta, Kamen­ný sen. V minu­los­ti uchvá­ti­la napr. Mozar­ta, Beet­ho­ve­na, Dosto­jev­ské­ho, Apol­li­nai­re­ho, Čaj­kov­ské­ho. Praž­skí rodá­ci ako Jan Neru­da, Jaro­slav Hašek, Jaro­slav Sei­fert, Franz Kaf­ka, Egon Erwin Kisch opí­sa­li Pra­hu vo svo­jich die­lach (eart​hin​pic​tu​res​.com). Na plo­che 496 km2 žije v Pra­he pri­bliž­ne 1.3 mili­ó­na oby­va­te­ľov. Nemec­ký názov je Prag, anglic­ký Pra­gue, talian­sky Pra­ga, madar­ský Prá­ga. Leží na dol­nom toku rie­ky Vlta­va, pri ústí Beroun­ky. Vlta­va má pri Kar­lo­vom mos­te šír­ku 320 met­rov. V Pra­he vytvá­ra veľ­ký mean­der, tzv. hole­šo­vic­ký oblúk. Pra­ha leží v záve­ter­nej polo­he, pre­to sú v mes­te čas­té opa­ry a hmly. Má 57 mest­ských čas­tí, 22 správ­nych obvo­dov (wiki​pe​dia​.sk). Nie­kto­ré náz­vy z mest­ských čas­tí: Kun­ra­ti­ce, Újezd, Šebe­rov, Libuš, Sli­ve­nec, Řepo­ry­je, Vel­ká Chuch­le, Loch­kov, Lipen­ce, Zbra­slav, Zli­čín, Lyso­la­je, Nebu­ši­ce, Před­ní Kopa­ni­na, Such­dol, Tro­ja, Bře­zi­něves, Dol­ní Chab­ry, Ďab­li­ce, Dol­ní Počer­ni­ce, Vinoř, Sata­li­ce, Čako­vi­ce, Klá­no­vi­ce, Kolo­děje, Běcho­vi­ce, Křes­li­ce, Měcho­lu­py, Štěr­bo­ho­ly, Pet­ro­vi­ce, Dubeč, Krá­lo­vi­ce, Ned­vězí, Kolo­vra­ty, Beni­ce (wikipedia.cs). Väč­ši­na oby­va­te­ľov žije v okra­jo­vých štvr­tiach, naj­mä na nových síd­lis­kách, v his­to­ric­kom cen­tre žije asi 70000 ľudí. Pra­ha je aj doprav­nou kri­žo­vat­kou, sme­rom do Plz­ne, Brna, Ostra­vy a Ústí nad Labem (wiki​pe​dia​.sk).


Pra­gue has been con­si­de­red one of the most beau­ti­ful cities in the world sin­ce the Midd­le Ages. It has many epit­hets, such as Gol­den Pra­gue, City of a Hun­dred Spi­res (the­re are about 500 towers in the city), Cro­wn of the World, Sto­ne Dre­am. In the past, it cap­ti­va­ted figu­res like Mozart, Beet­ho­ven, Dosto­ev­sky, Apol­li­nai­re, and Tchai­kov­sky. Pra­gue nati­ves, such as Jan Neru­da, Jaro­slav Hašek, Jaro­slav Sei­fert, Franz Kaf­ka, and Egon Erwin Kisch, depic­ted Pra­gue in the­ir works (eart​hin​pic​tu​res​.com). With an area of 496 km², Pra­gue is home to app­ro­xi­ma­te­ly 1.3 mil­li­on inha­bi­tants. The Ger­man name is Prag, English is Pra­gue, Ita­lian is Pra­ga, and Hun­ga­rian is Prá­ga. It lies on the lower cour­se of the Vlta­va River, near the con­flu­en­ce with the Beroun­ka. The Vlta­va River has a width of 320 meters at Char­les Brid­ge, for­ming a lar­ge mean­der, the so-​called Hole­šo­vi­ce Loop. Pra­gue is situ­ated in a wind-​sheltered posi­ti­on, which is why mists and fogs are com­mon in the city. It is divi­ded into 57 muni­ci­pal dis­tricts and 22 admi­ni­stra­ti­ve dis­tricts (wiki​pe​dia​.sk). Some dis­trict names inc­lu­de Kun­ra­ti­ce, Újezd, Šebe­rov, Libuš, Sli­ve­nec, Řepo­ry­je, Vel­ká Chuch­le, Loch­kov, Lipen­ce, Zbra­slav, Zli­čín, Lyso­la­je, Nebu­ši­ce, Před­ní Kopa­ni­na, Such­dol, Tro­ja, Bře­zi­něves, Dol­ní Chab­ry, Ďab­li­ce, Dol­ní Počer­ni­ce, Vinoř, Sata­li­ce, Čako­vi­ce, Klá­no­vi­ce, Kolo­děje, Běcho­vi­ce, Křes­li­ce, Měcho­lu­py, Štěr­bo­ho­ly, Pet­ro­vi­ce, Dubeč, Krá­lo­vi­ce, Ned­vězí, Kolo­vra­ty, Beni­ce (wikipedia.cs). Most of the inha­bi­tants live in the out­skirts, espe­cial­ly in new hou­sing esta­tes, with around 70,000 peop­le resi­ding in the his­to­ric cen­ter. Pra­gue is also a tran­s­por­ta­ti­on hub, with con­nec­ti­ons to Plzeň, Brno, Ostra­va, and Ústí nad Labem (wiki​pe​dia​.sk).


Prag wird seit dem Mit­te­lal­ter als eine der schöns­ten Städ­te der Welt bet­rach­tet. Es trägt vie­le Bei­na­men wie Gol­de­ne Stadt, Stadt der Hun­dert Tür­me (es gibt etwa 500 Tür­me in der Stadt), Kro­ne der Welt, Ste­i­ner­ner Traum. In der Ver­gan­gen­he­it bege­is­ter­te es Per­sön­lich­ke­i­ten wie Mozart, Beet­ho­ven, Dosto­je­ws­ki, Apol­li­nai­re und Tschai­ko­ws­ki. Pra­ger Ein­he­i­mis­che wie Jan Neru­da, Jaro­slav Hašek, Jaro­slav Sei­fert, Franz Kaf­ka und Egon Erwin Kisch besch­rie­ben Prag in ihren Wer­ken (eart​hin​pic​tu​res​.com). Auf einer Flä­che von 496 km² leben in Prag etwa 1,3 Mil­li­onen Ein­woh­ner. Der deuts­che Name ist Prag, auf Englisch hei­ßt es Pra­gue, auf Ita­lie­nisch Pra­ga und auf Unga­risch Prá­ga. Die Stadt liegt am Unter­lauf der Mol­dau, nahe der Mün­dung der Beroun­ka. Die Mol­dau hat am Karls­platz eine Bre­i­te von 320 Metern. In Prag bil­det sie eine gro­ße Mäan­dersch­le­i­fe, den soge­nann­ten Holešovice-​Bogen. Prag liegt in einer wind­ges­chütz­ten Lage, wes­halb Nebel in der Stadt häu­fig ist. Es ist in 57 Stadt­te­i­le und 22 Ver­wal­tungs­be­zir­ke unter­te­ilt (wiki​pe​dia​.sk). Eini­ge Stadt­te­il­na­men sind Kun­ra­ti­ce, Újezd, Šebe­rov, Libuš, Sli­ve­nec, Řepo­ry­je, Vel­ká Chuch­le, Loch­kov, Lipen­ce, Zbra­slav, Zli­čín, Lyso­la­je, Nebu­ši­ce, Před­ní Kopa­ni­na, Such­dol, Tro­ja, Bře­zi­něves, Dol­ní Chab­ry, Ďab­li­ce, Dol­ní Počer­ni­ce, Vinoř, Sata­li­ce, Čako­vi­ce, Klá­no­vi­ce, Kolo­děje, Běcho­vi­ce, Křes­li­ce, Měcho­lu­py, Štěr­bo­ho­ly, Pet­ro­vi­ce, Dubeč, Krá­lo­vi­ce, Ned­vězí, Kolo­vra­ty, Beni­ce (wikipedia.cs). Die meis­ten Ein­woh­ner leben in den Rand­vier­teln, beson­ders in neuen Wohn­sied­lun­gen, wäh­rend etwa 70.000 Men­schen im his­to­ris­chen Zen­trum leben. Prag ist auch ein Ver­kehr­sk­no­ten­punkt in Rich­tung Pil­sen, Brünn, Ostra­va und Ústí nad Labem (wiki​pe​dia​.sk).


His­to­ric­ké cen­trum mes­ta je pamiat­ko­vou rezer­vá­ci­ou UNESCO. Zria­de­ná bola v roku 1971, je naj­roz­siah­lej­šou mes­t­kou pamiat­ko­vou európ­skou reze­rá­ci­ou, pat­rí do nej Sta­ré Měs­to, Jose­fov, Malá Stra­na, Hrad­ča­ny, Nové Měs­to a Vyšeh­rad (wiki​pe​dia​.sk). Pome­no­va­nie Pra­ha sa odvo­dzu­je od slo­vá práh. Mys­lí sa tým rieč­ny práh či hať, kto­rá sa nachá­dza­la nie­kde na mies­te dneš­né­ho Kar­lov­ho mos­ta. Cez ten­to brod pre­chá­dza­li ľudia cez rie­ku. Na úze­mí Pra­hy síd­li­li v pre­his­to­ric­kej dob­re rôz­ne kme­ne, posled­né nále­zy sú dato­va­né pred 7 tisíc rok­mi. Dolo­že­né je napr. ger­mán­ske síd­lis­ko. V 6. sto­ro­čí zača­li osíd­lo­vať praž­skú kot­li­nu Slo­va­nia (wikipedia.cs). Dolo­že­né je v oblas­ti dneš­né­ho Vele­sla­ví­na. Už v roku 885 na hra­de vzni­kol prvý kos­tol. Z 10. sto­ro­čia je dolo­že­ná obchod­níc­ka osa­da v oblas­ti dneš­nej Malej Stra­ny, v roku 926 je vybu­do­va­ná rotun­da svä­té­ho Víta na hra­de. V dru­hej polo­vi­ci 10. sto­ro­čia je zalo­že­ný aj Vyšeh­rad (wiki­pe­dia.cs). Od roku 995, po vyvraž­de­ní Slav­ní­kov­cov, sa Pra­ha sta­la jedi­ným síd­lom čes­ké­ho knie­žac­tva. Všet­ku moc zís­ka­li Pře­mys­lov­ci (wiki​pe​dia​.cz).

The his­to­ric cen­ter of the city is a UNESCO monu­ment reser­ve. Estab­lis­hed in 1971, it is the most exten­si­ve urban monu­ment reser­ve in Euro­pe, inc­lu­ding Old Town, Jose­fov, Malá Stra­na, Hrad­ča­ny, New Town, and Vyšeh­rad (wiki​pe​dia​.sk). The name Pra­gue is deri­ved from the word práh,” mea­ning a river thres­hold or ford, which was loca­ted some­whe­re near the present-​day Char­les Brid­ge. Peop­le used to cross the river at this ford. Vari­ous tri­bes inha­bi­ted the ter­ri­to­ry of Pra­gue in pre­his­to­ric times, with the latest dis­co­ve­ries dating back to 7,000 years ago. For exam­ple, the­re is evi­den­ce of a Ger­ma­nic sett­le­ment. In the 6th cen­tu­ry, Slavs began to sett­le in the Pra­gue basin (wikipedia.cs). Evi­den­ce is found in the present-​day Vele­sla­vín area. The first church was built on the cast­le in 885. A tra­ding sett­le­ment in the area of toda­y­’s Les­ser Town is docu­men­ted from the 10th cen­tu­ry, and in 926, the Rotun­da of St. Vitus was built on the cast­le. Vyšeh­rad was foun­ded in the second half of the 10th cen­tu­ry (wikipedia.cs). Sin­ce 995, after the mas­sac­re of the Slav­ník clan, Pra­gue beca­me the sole resi­den­ce of the Czech prin­ci­pa­li­ty. The Pře­mys­lid dynas­ty gai­ned all the power (wiki​pe​dia​.cz).


Das his­to­ris­che Zen­trum der Stadt ist ein UNESCO-​Welterbe. Es wur­de 1971 geg­rün­det und ist das größte städ­tis­che Denk­mal­re­ser­vat in Euro­pa. Es umfasst Alts­tadt, Josefs­tadt, Kle­in­se­i­te, Hrads­chin, Neus­tadt und Vyšeh­rad (wiki​pe​dia​.sk). Der Name Prag lei­tet sich vom Wort práh” ab. Es bez­ieht sich auf eine Fluss­soh­le oder einen Damm, der sich irgen­dwo an der Stel­le der heuti­gen Karlsb­rüc­ke befand. Men­schen übe­rqu­er­ten den Fluss über die­se Furt. Auf dem Gebiet von Prag leb­ten in der Vor­ges­chich­te vers­chie­de­ne Stäm­me, die letz­ten Fun­de stam­men vor 7.000 Jah­ren. Ein Beis­piel ist eine ger­ma­nis­che Sied­lung. Im 6. Jahr­hun­dert began­nen die Sla­wen das Pra­ger Bec­ken zu besie­deln (wikipedia.cs). Dies ist belegt im Gebiet des heuti­gen Vele­sla­vín. Schon im Jahr 885 ents­tand die ers­te Kir­che auf der Burg. Aus dem 10. Jahr­hun­dert ist eine Han­dels­sied­lung im Gebiet der heuti­gen Kle­in­se­i­te belegt, im Jahr 926 wur­de die Rotun­de des hei­li­gen Vitus auf der Burg erbaut. In der zwe­i­ten Hälf­te des 10. Jahr­hun­derts wur­de auch Vyšeh­rad geg­rün­det (wikipedia.cs). Ab 995, nach der Aus­lös­chung der Sla­wni­ki­den, wur­de Prag zum ein­zi­gen Sitz des böh­mis­chen Her­zog­tums. Die Pře­mys­li­den erlang­ten alle Macht (wiki​pe​dia​.cz).


V roku 1172 bolo dokon­če­ný Judi­tin most. Roku 1230 Sta­ré Měs­to po spo­je­ní s nie­koľ­ký­mi men­ší­mi obca­mi oboh­na­li hrad­by. Vte­dy vzni­ka­jú aj Hrad­ča­ny. V roku 1338 bola zalo­že­ná Sta­ro­mest­ská rad­ni­ca. Po roku 1342 sa začí­na budo­vať Kar­lov most. V roku 1344 bola zahá­je­ná výstav­ba Kated­rá­ly svä­té­ho Víta. Uni­ver­zi­ta Kar­lo­va zača­la písať svo­ji his­tó­riu v roku 1348. V roku 1648 ku kon­cu 30-​ročnej voj­ny oblie­ha­li Pra­hu Švé­di. Mes­to bol z veľ­kej čas­ti vydran­co­va­né. V roku 1741 Pra­hu obsa­di­li francúzsko-​bavorské voj­ská. V roku 1744 Pru­si. V 80-​tych rokoch 19. sto­ro­čia sa Pra­ha roz­ší­ri­la po dlhých rokoch. Pri­po­je­ný bol Vyšeh­rad, Holešovice-​Bubny. V roku 1890 Pra­ha zasiah­la 100-​ročná povo­deň. V roku 1893 bolo asa­no­va­né his­to­ric­ké Sta­ré mes­to, naj­mä židov­ské štvr­te, Jose­fov. Začiat­kom 20. sto­ro­čia bol v zna­me­ní veľ­ké­ho tech­nic­ké­ho pokro­ku. V rokoch 19051912 bola posta­ve­ný seces­ný Obec­ný dom. V roku 1922 bolo pri­po­je­ných ku Pra­he 37 men­ších obcí, medzi nimi Vinoh­ra­dy a Smí­chov. V roku 1929 bola dobu­do­va­ná Kated­rá­la svä­té­ho Víta (wiki​pe​dia​.cz).


In 1172, Judit­h’s Brid­ge was com­ple­ted. In 1230, after mer­ging with seve­ral smal­ler com­mu­ni­ties, the Old Town was sur­roun­ded by walls, giving rise to Hrad­ča­ny. In 1338, the Old Town Hall was foun­ded. After 1342, cons­truc­ti­on began on Char­les Brid­ge. The buil­ding of St. Vitus Cat­hed­ral com­men­ced in 1344. Char­les Uni­ver­si­ty began its his­to­ry in 1348. In 1648, towards the end of the Thir­ty Years’ War, Pra­gue was besie­ged by the Swe­des, resul­ting in exten­si­ve plun­de­ring of the city. In 1741, Pra­gue was occu­pied by French-​Bavarian for­ces, and in 1744, by the Prus­sians. In the 1880s, Pra­gue expan­ded after many years, incor­po­ra­ting Vyšeh­rad and Holešovice-​Bubny. In 1890, Pra­gue expe­rien­ced a 100-​year flo­od. In 1893, the his­to­ri­cal Old Town, espe­cial­ly the Jewish quar­ter Jose­fov, was cle­a­red. The ear­ly 20th cen­tu­ry was mar­ked by sig­ni­fi­cant tech­no­lo­gi­cal prog­ress. From 1905 to 1912, the Art Nou­ve­au Muni­ci­pal Hou­se was built. In 1922, 37 smal­ler muni­ci­pa­li­ties, inc­lu­ding Vinoh­ra­dy and Smí­chov, were anne­xed to Pra­gue. St. Vitus Cat­hed­ral was com­ple­ted in 1929 (wiki​pe​dia​.cz).

Im Jahr 1172 wur­de die Judithb­rüc­ke fer­tig­ges­tellt. Im Jahr 1230 wur­de die Alts­tadt nach der Vere­i­ni­gung mit meh­re­ren kle­i­ne­ren Geme­in­den mit Stadt­mau­ern umge­ben. Damals ents­tan­den auch die Hrads­chin. Im Jahr 1338 wur­de das Alts­täd­ter Rat­haus geg­rün­det. Nach 1342 begann der Bau der Karlsb­rüc­ke. Im Jahr 1344 begann der Bau des Veits­doms. Die Karls-​Universität begann ihre Ges­chich­te im Jahr 1348. Im Jahr 1648 bela­ger­ten die Sch­we­den Prag gegen Ende des 30-​jährigen Krie­ges. Die Stadt wur­de weit­ge­hend gep­lün­dert. Im Jahr 1741 wur­de Prag von französisch-​bayerischen Trup­pen besetzt. 1744 von den Pre­ußen. In den 1880er Jah­ren wei­te­te sich Prag nach lan­gen Jah­ren aus. Vyšeh­rad und Holešovice-​Bubny wur­den angesch­los­sen. Im Jahr 1890 traf Prag eine Hun­dert­jahrf­lut. Im Jahr 1893 wur­de die his­to­ris­che Alts­tadt, ins­be­son­de­re das jüdis­che Vier­tel Jose­fov, abge­ris­sen. Der Beginn des 20. Jahr­hun­derts stand im Zei­chen des gro­ßen tech­nis­chen Fortsch­ritts. In den Jah­ren 19051912 wur­de das Jugend­stil­ge­bä­u­de Obec­ní dům errich­tet. Im Jahr 1922 wur­den 37 kle­i­ne­re Geme­in­den, darun­ter Vinoh­ra­dy und Smí­chov, nach Prag ein­ge­me­in­det. Im Jahr 1929 wur­de der Veits­dom fer­tig­ges­tellt (wiki​pe​dia​.cz).


V minu­los­ti bola sídel­ným mes­tom čes­kých knie­žat a krá­ľov, rímsko-​nemeckých cisá­rov. Pra­ha v stre­do­ve­ku bola roz­de­le­ná” na Star­šiu, latin­sky Mai­or a Men­šie Mes­to praž­ské – Malú stra­nu. V 1348 vznik­lo Nové Měs­to praž­ské. V prvé­mu poku­su o zjed­no­te­niu Sta­ré­ho a Nové­ho Mes­ta priš­lo v roku 1518, avšak v roku 1528 bola Pra­ha opäť roz­de­le­ná. K zjed­no­te­niu pod jeden správ­ny celok priš­lo až v roku 1784, Pra­hu tvo­ri­lo Nové a Sta­ré Měs­to praž­ské, Malá stra­na a Hrad­ča­ny. Postup­ne bol pri­po­je­ný Jose­fov, Vyšeh­rad a Hole­šo­vi­ce (wikipedia.cs). V roku 1378 žilo v Pra­he 40000 oby­va­te­ľov, v roku 1850 155000, v roku 1960 1 mili­ón 5 tisíc. Pra­ha je šies­tym naj­nav­šte­vo­va­nej­ším mes­tom v Euró­pe. Je tu mimo­riad­ne veľa diva­diel (wikipedia.cs).


In the past, Pra­gue ser­ved as the resi­den­ce of Czech prin­ces and kings, as well as Roman-​German empe­rors. In medie­val times, Pra­gue was divi­ded” into the Old Town, Latin Mai­or, and the Les­ser Town of Pra­gue – Malá Stra­na. In 1348, the New Town of Pra­gue (Nové Měs­to praž­ské) was estab­lis­hed. The first attempt to uni­fy the Old and New Towns occur­red in 1518, but in 1528, Pra­gue was once again divi­ded. The final uni­fi­ca­ti­on into one admi­ni­stra­ti­ve enti­ty occur­red in 1784, com­pri­sing the New and Old Towns of Pra­gue, Malá Stra­na, and Hrad­ča­ny. Over time, Jose­fov, Vyšeh­rad, and Hole­šo­vi­ce were anne­xed (wikipedia.cs). In 1378, Pra­gue had 40,000 inha­bi­tants, and by 1850, the popu­la­ti­on had gro­wn to 155,000. In 1960, it rea­ched 1,005,000. Pra­gue is the sixth most-​visited city in Euro­pe, kno­wn for its nume­rous the­a­ters (wikipedia.cs).


In der Ver­gan­gen­he­it war Prag die Resi­denzs­tadt der tsche­chis­chen Fürs­ten und Köni­ge, der römisch-​deutschen Kai­ser. Prag im Mit­te­lal­ter war gete­ilt” in die Alts­tadt (Sta­ré Měs­to) und die Kle­in­se­i­te (Malá Stra­na). Im Jahr 1348 ents­tand die Neue Stadt Prag (Nové Měs­to praž­ské). Der ers­te Ver­such, die Alts­tadt und die Neue Stadt zu vere­i­nen, erfolg­te 1518, aber 1528 wur­de Prag erne­ut gete­ilt. Die end­gül­ti­ge Vere­i­ni­gung unter einer Ver­wal­tung­se­in­he­it erfolg­te erst 1784, als Prag aus der Neus­tadt (Nové Měs­to praž­ské), der Alts­tadt (Sta­ré Měs­to praž­ské), der Kle­in­se­i­te (Malá Stra­na) und der Hrads­chin bes­tand. Nach und nach wur­den auch das Josefs­tadt (Jose­fov), Vyšeh­rad und Hole­šo­vi­ce angeg­lie­dert (wikipedia.cs). Im Jahr 1378 leb­ten in Prag 40.000 Ein­woh­ner, im Jahr 1850 waren es 155.000, im Jahr 1960 1 Mil­li­on 5 Tau­send. Prag ist die sechst­be­such­tes­te Stadt in Euro­pa. Es gibt außer­ge­wöhn­lich vie­le The­a­ter hier (wikipedia.cs).


Odka­zy:


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Iné, Rodina

Zdroje genealogických a historických poznatkov

Hits: 9388

Zdro­je, z kto­rých môže­te čer­pať infor­má­cie sú rôz­ne. Nie je prá­ve naj­ľah­šie sa o nich dozve­dieť, pre­to nie­kto­ré z nich uve­diem. Ja by som kaž­dé­mu, koho aspoň tro­chu zau­jí­ma jeho pôvod, prí­pad­ne rodi­na, odpo­rú­čal v prvom rade sa opý­tať svo­jich vlast­ných rodi­čov, sta­rých rodi­čov, strý­kov atď na svo­ju rodi­nu. Tam by mali všet­ci začať, aj tí, kto­rí si mys­lia, že od nich vedia dosť. Ak toto absol­vu­je­te, bude­te mať kos­tru, na kto­rej sa dá sta­vať. Nie vždy sú tie­to infor­má­cie na 100 % prav­di­vé, ale je to výbor­ná pomôc­ka. Okrem toho, člo­vek sa dozvie pop­ri tom kopec vecí, kto­ré v papie­roch nemô­že nájsť. Nasle­du­je tá ťaž­šia strán­ka. Mat­ri­ky a archí­vy a iné inšti­tú­cie. Netre­ba však zabú­dať na časo­pi­sy, kni­hy, múzeá, fary atď. Samoz­rej­me, že aj Inter­net môže pomôcť pri hľa­da­ní, týka sa to naj­mä zahra­ni­čia. Kto­vie, dneš­ný infor­mač­ný svet sa roz­ví­ja chva­la­bo­hu aj tým­to sme­rom, mož­no sa doč­ká­me aj kva­lit­ných infor­má­cií toh­to dru­hu na Internete.

Štát­ne archí­vy sú čas­to hlav­ným úlo­žis­kom his­to­ric­kých doku­men­tov a mat­rič­ných úda­jov. Vo väč­ších mes­tách ale­bo regi­onál­nych cen­trách môže­te nájsť štát­ne archí­vy so zázna­ma­mi o naro­de­ní, sobá­šoch, úmr­tiach, sčí­ta­nia iných doku­men­toch. Far­ské úra­dy dis­po­nu­jú mat­rič­ný­mi zázna­ma­mi o naro­de­ní, sobá­šoch a úmr­tiach. Náv­šte­va cin­to­rí­nov, naj­mä rodin­ných hro­bov, môže poskyt­núť infor­má­cie o dátu­moch naro­de­nia a úmr­tia, ako aj o rodin­ných vzťa­hoch. Gene­a­lo­gic­ké data­bá­zy vedia pomôcť, napr. Ances​try​.com, MyHe­ri­ta­geFami­ly­Se­arch môžu poskyt­núť prí­stup k širo­kej šká­le his­to­ric­kých zázna­mov a doku­men­tov. Miest­ne kniž­ni­ce čas­to ucho­vá­va­jú his­tó­riu regi­ó­nu v podo­be kníh, časo­pi­sov a máp. Môžu obsa­ho­vať infor­má­cie o osíd­le­ní, uda­los­tiach a význam­ných osob­nos­tiach. Archí­vy miest­nych novín môžu poskyt­núť pohľad do kaž­do­den­né­ho živo­ta, uda­los­tí a ozná­me­ní o naro­de­ní, sobá­šoch a úmr­tiach. Tes­ty DNA môžu poskyt­núť gene­tic­ké infor­má­cie o vašom rodok­me­ni a spo­je­niach s iný­mi ľuď­mi, kto­rí sa roz­hod­li zdie­ľať svo­je gene­tic­ké úda­je. Špe­cia­li­zo­va­né kni­hy a pub­li­ká­cie o his­tó­rii kon­krét­nych oblas­tí môžu ponúk­nuť kon­text a detai­ly o živo­te a uda­los­tiach v danej loka­li­te. Nie­kto­ré obce a mes­tá ucho­vá­va­jú vlast­né archí­vy, kto­ré môžu obsa­ho­vať zázna­my o miest­nych uda­los­tiach, roz­hod­nu­tiach a oby­va­te­ľoch. Pri skú­ma­ní gene­a­ló­gie je dôle­ži­té byť trpez­li­vý a sys­te­ma­tic­ký. Kom­bi­ná­cia tých­to zdro­jov môže viesť k obja­ve­niu infor­má­cií o vašich pred­koch, kto­ré hľadáte.


Sour­ces from which you can gat­her infor­ma­ti­on are diver­se. It’s not alwa­ys easy to learn about them, so I will men­ti­on some of them. I would recom­mend eve­ry­o­ne who is even a bit inte­res­ted in the­ir ori­gin or fami­ly to start by asking the­ir own parents, grand­pa­rents, unc­les, etc., about the­ir fami­ly. Eve­ry­o­ne should begin the­re, even tho­se who think they alre­a­dy know enough. If you go through this, you will have a fra­me­work to build on. The­se pie­ces of infor­ma­ti­on are not alwa­ys 100% accu­ra­te, but they are an excel­lent star­ting point. In addi­ti­on, you will learn a lot of things that you can­not find on paper. The har­der part fol­lo­ws: regis­ters, archi­ves, and other ins­ti­tu­ti­ons. Howe­ver, one should not for­get about maga­zi­nes, books, muse­ums, paris­hes, etc. Of cour­se, the Inter­net can also help in sear­ching, espe­cial­ly for infor­ma­ti­on abro­ad. Who kno­ws, toda­y­’s infor­ma­ti­on world is for­tu­na­te­ly deve­lo­ping in this direc­ti­on as well, and we might even get quali­ty infor­ma­ti­on of this kind on the Internet.

Sta­te archi­ves are often the main repo­si­to­ries of his­to­ri­cal docu­ments and vital records. In lar­ger cities or regi­onal cen­ters, you can find sta­te archi­ves with records of births, mar­ria­ges, deaths, cen­su­ses, and other docu­ments. Parish offi­ces hold vital records of births, mar­ria­ges, and deaths. Visi­ting ceme­te­ries, espe­cial­ly fami­ly gra­ves, can pro­vi­de infor­ma­ti­on about birth and death dates as well as fami­ly rela­ti­ons­hips. Gene­a­lo­gi­cal data­ba­ses can be help­ful; for exam­ple, Ances​try​.com, MyHe­ri­ta­ge, and Fami­ly­Se­arch can pro­vi­de access to a wide ran­ge of his­to­ri­cal records and docu­ments. Local lib­ra­ries often pre­ser­ve the his­to­ry of the regi­on in the form of books, maga­zi­nes, and maps, con­tai­ning infor­ma­ti­on about sett­le­ment, events, and notab­le per­so­na­li­ties. Archi­ves of local news­pa­pers can offer insights into eve­ry­day life, events, and announ­ce­ments of births, mar­ria­ges, and deaths. DNA tests can pro­vi­de gene­tic infor­ma­ti­on about your fami­ly tree and con­nec­ti­ons with others who have cho­sen to sha­re the­ir gene­tic data. Spe­cia­li­zed books and pub­li­ca­ti­ons on the his­to­ry of spe­ci­fic are­as can offer con­text and details about life and events in a given loca­li­ty. Some towns and cities main­tain the­ir own archi­ves, which may con­tain records of local events, deci­si­ons, and resi­dents. When rese­ar­ching gene­a­lo­gy, it is impor­tant to be patient and sys­te­ma­tic. The com­bi­na­ti­on of the­se sour­ces can lead to the dis­co­ve­ry of infor­ma­ti­on about your ances­tors that you are seeking.

A guide for gene­a­lo­gi­cal rese­ar­chers from the Czech Repub­lic, occa­si­onal­ly Slo­va­kia, Poland, Hun­ga­ry, Germany.


Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) /​Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • Ban­ská Bys­tri­ca, Námes­tie SNP 1, 974 01
  • Ban­ská Bys­tri­ca, Slád­ko­vi­čo­va 1, 974 05
  • Bar­de­jov, Dlhý rad 16, 085 77
  • Boj­ni­ce, Tehelná.1, 972 01
  • Bra­ti­sla­va, Križ­ko­va 7, 811 04
  • Brzo­tín, Kaš­tieľ’ 049 51
  • Byt­ča, Kaš­tieľ 014 35
  • Čad­ca, Palá­ri­ko­va 1158, 022 01
  • Dob­rá Niva, Ostrá Lúka – Kaš­tieľ, 962 61
  • Dol­ný Kubín, Matuš­ko­va 16548, 026 01
  • Humen­né, Štú­ro­va uli­ce 1, 066 80
  • Komár­no, Čer­ve­nej armá­dy 15, 945 36
  • Koši­ce, Bačí­ko­va 1, 041 56
  • Koši­ce, Kováčs­ka 201, 040 01, Archív Mes­ta Košíc
  • Koši­ce, Kováčs­ka 20/​II, 042 11
  • Krem­ni­ca, Námes­tie 1 mája 47, 976 01
  • Levi­ce, Vojen­ská 1
  • Levo­ča, Mie­ro­vé námes­tie 7, 054 01
  • Lip­tov­ský Miku­láš, Škol­ská 4, 031 01
  • Luče­nec, Kubí­ny­i­ho námes­tie 984 01
  • Micha­lov­ce, S. Tuče­ka 4, 071 01
  • Mar­tin, Vajan­ské­ho náb­re­žie 1, 036 58
  • Mod­ra, Dol­ná 140, 900 01
  • Nit­ra – Iván­ka, Novo­zá­moc­ká 388, 949 08
  • Nit­ra, Pod Kat­ru­šou 1 949 05
  • Nové Zám­ky, Tyr­šo­va 1, 940 65
  • Pop­rad, Pop­rad­ské náb­re­žie 16, 058 44
  • Považ­ská Bys­tri­ca, Slo­ven­ských par­ti­zá­nov 113555, 017 01
  • Pre­šov, Hlav­ná 137, 080 01
  • Pre­šov, Slo­ven­ská 40, 080 01
  • Rimav­ská Sobo­ta, Hlav­né námes­tie 2, 979 80
  • Ska­li­ca, Krá­ľov­ská 16, 909 01
  • Spiš­ská Nová Ves, Let­ná 67, 052 80
  • Sta­rá Ľubov­ňa, Gott­wal­do­vo námes­tie 5, 064 80
  • Svid­ník, Par­ti­zán­ska 62512, 089 01
  • Šaľa, Soviet­skej armá­dy 1, 927 00
  • Topoľ­ča­ny, Pod Kal­vá­ri­ou 2140, 955 01
  • Tre­bi­šov, Šte­fá­ni­ko­va 201, 075 01
  • Tren­čín, Kožuš­níc­ka 1, 911 00
  • Trna­va, Šte­fá­ni­ko­va 46, 917 38
  • Veľ­ký Krtíš, Za par­kom 851, 990 01
  • Vra­nov nad Top­ľou, Soviet­skej armá­dy 114, 093 00
  • Žili­na, Buda­tín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) /​Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Bene­šov, Masa­ry­ko­vo náměs­tí 1, 256 01
  • Beroun, Tří­da poli­tic­kých věz­ňů 21, 266 49
  • Blan­sko, Sei­fer­to­va 7, 678 01
  • Blo­vi­ce, Náměs­tí 137, 336 01
  • Bos­ko­vi­ce, Pod Kláš­te­rem 6, 680 01
  • Brno, Domi­ni­kán­ske náměs­tí 1, 601 67, Archiv mes­ta Brna
  • Brno, Zero­ti­no­vo náměs­tí 35, 662 02, mzabrno@​mvcr.​cz, Morav­ský zem­ský archiv v Brne
  • Brun­tál, Zahrad­ní uli­ce, 792 11
  • Čes­ká Lípa, Náměs­tí Osvo­bo­ze­ní 297, 470 01
  • Čes­ké Budějo­vi­ce, Pře­mys­la Ota­ka­ra II. 1, 370 92
  • Čes­ký Krum­lov, Zámek 381 11
  • Děčín, Žiž­ko­va uli­ce 4, 405 02
  • Frýdek-​Místek, Bez­ru­čo­va uli­ce, 738 20
  • Hodo­nin, Kou­pel­ní uli­ce 10, 695 01
  • Hole­šov, Náměs­tí Edvar­da Bene­še 24, 769 01
  • Hor­šov­ský Týn, Náměs­tí Repub­li­ky 10, 346 11
  • Cheb, Fran­tiš­kán­ské náměs­tí 14, 350 11
  • Jab­lo­nec nad Nisou, Jeh­lár­ska 2, 466 01
  • Jihla­va , Hlu­bo­ká uli­ce 1, 586 01
  • Jin­dři­cho­vi­ce 1, Zámek 357 05
  • Jin­dři­chův Hra­dec, Vác­lav­ská 37/​III, 377 11
  • Kadaň, Bože­ny Něm­co­vé 68, 432 01
  • Kar­lo­vy Vary, Náměs­tí 17 lis­to­pa­du 2, 360 05
  • Kar­vi­ná, Fryš­tat­ská uli­ce 40, 733 21
  • Klad­no, plk. Stří­br­né­ho 1443, 272 01
  • Kla­to­vy, Plzeňs­ká 178/​III, 339 13
  • Kolín, Zahrad­ní 278, 280 00
  • Kro­měříž, Zámek 767 01
  • Kun­štát, Zámek 679 72
  • Kut­ná Hora, Poděb­ra­do­va 288, 284 80
  • Libe­rec, Mos­kev­ská uli­ce 23, 460 01
  • Lito­vel, Náměs­tí Svo­bo­dy 11, 784 01
  • Lou­ny, Míro­vé náměs­tí 57, 440 01
  • Lovo­si­ce, Tere­zin­ska 90959, 410 02, sokalitomerice@​soalitomerice.​cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Měl­ník, Kromb­hol­co­va 246, 276 41
  • Miku­lov, Náměs­tí 7, 692 24
  • Miro­vi­ce 37, 398 06
  • Mla­dá Bole­slav, Sta­ro­mest­ské náměs­tí 70/​I, 293 59
  • Most, Leoše Janáč­ka 13102, 434 01
  • Neh­viz­dy, Praž­ská uli­ce 12, 250 81
  • Nový Jičín, Slo­van­ská uli­ce 3, 741 01
  • Olo­mouc, Križ­kov­ské­ho uli­ce 2, 771 11
  • Olo­mouc, Wur­mo­va 11, 771 11
  • Opa­va, Lidic­ká uli­ce 2a, 746 84
  • Opa­va, Sněmov­ní 1, 746 22, Zem­ský archiv
  • Opa­va, Tří­da Vítez­né­ho Úno­ra 39, 746 22
  • Ostra­va 2 – Pří­voz, Spá­lo­va uli­ce 23, 702 19, Archiv mes­ta Ostravy
  • Pel­hři­mov, Praž­ská 127, 393 01
  • Pet­ro­vi­ce 1, Zámek 270 35
  • Pla­sy, Kon­vent, 331 11 Stát­ní okres­ní archiv Rokycany
  • Plzeň, Sed­láč­ko­va 44, 306 12
  • Pra­ha 1, Bada­tel­na 4, 110 00, Archiv Aka­de­mie věd ČR
  • Pra­ha 1, Kle­men­tí­num 190, 118 01, Archiv Narod­ní knihovny
  • Pra­ha 1, Leten­ská 15, 118 00, Ústřed­ní archiv geode­sie a kartografie
  • Pra­ha 1, Ovoc­ny trho­vé 5, 116 36, Archiv Uni­ver­zi­ty Karlovy
  • Pra­ha 1 – Hrad­ča­ny, Poho­re­lec 8 118 00, Archiv Narod­ní­ho muzea v Praze
  • Pra­ha 2, Hor­ská 7, 128 00
  • Pra­ha 5 – Zbra­slav, Zámek 255 01, Archiv Narod­ní galerie
  • Pra­ha 8 – Kar­lín, Soko­lov­ska 136, 186 00, Vojen­ský his­to­ric­ký archiv
  • Pra­ha, Pod­skal­ská uli­ce 19, 128 20
  • Pra­cha­ti­ce, Vel­ká náměs­tí 43, 383 11
  • Pros­tějov, Pern­štýn­ske náměs­tí 8, 796 40
  • Pře­rov, Hor­ní náměs­tí 7, 750 00
  • Příb­ram, Dlou­há uli­ce 81, 261 01
  • Rajh­rad, Klas­ter 664 61
  • Rýma­řov, Zámek 793 42
  • Slav­kov u Brna, Zámek 684 01
  • Stra­ko­ni­ce, Zámek Stře­la, 386 11
  • Štern­berk, Tří­da Čes­ko­slo­ven­skej armá­dy 14, 785 01
  • Šum­perk, Bra­tři Čap­ků 35, 787 89
  • Tachov, Plan­ska 2030, 347 01
  • Tábor, Praž­ská uli­ce 155, 390 01
  • Tep­li­ce, Škol­ní uli­ce 8, 415 01
  • Tře­bíč, Zámek 1, 674 01
  • Tře­boň, Zámek, 379 11
  • Uher­ské Hra­diš­te, Fran­tiš­kán­ska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrn­čí­řs­ka uli­ce 265, 400 23
  • Vse­tín, 4 květ­na, 755 01
  • Zlin 11, Zámek Kle­čův­ka, 763 11
  • Znoj­mo 2, Divi­šo­vo náměs­tí 5, 669 02
  • Žďár nad Sáza­vou 1, Zámek 591 01

Odporúčaná literatúra (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): /​Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

Slo­ven­sko

  • Sar­má­y­o­vá Kales­ná Jana, 1991, Cir­kev­né mat­ri­ky na Slo­ven­sku zo 1619. sto­ro­čia, Odbor archív­nic­tva Minis­ter­stva vnút­ra SR, Bra­ti­sla­va, 541 pp.
  • Archí­vy les­níc­kych komôr z rokov 17501870 – Pôdo­hos­po­dár­sky archív v Ban­skej Bystrici
  • Evi­denč­né kni­hy pozem­kov erár­nych robot­ní­kov – osad­ní­kov z rokov 18831919 – Štát­ny archív v Ban­skej Bystrici
  • Var­tí­ko­vá Mar­ta (ed.), 1984, Deji­ny SNP, Vol. 4, Spo­mien­ky a kro­ni­ky, Prav­da, 1. vyda­nie, Bra­ti­sla­va, 797 pp.
  • Var­tí­ko­vá Mar­ta, Viliam Plev­za, Jozef Vla­dár, Kata­rí­na Žiš­ko­vá – Moro­ňo­vá (eds.), 1984, Deji­ny SNP, Vol. 5, Encyk­lo­pé­dia odbo­ja a SNP, Prav­da, 1. vyda­nie, Bra­ti­sla­va, 653 pp.
  • Alber­ty Július, 1981 For­mo­va­nie robot­níc­kej trie­dy v obvo­de Brez­na, Osve­ta (vyni­ka­jú­ci zdroj infor­má­cií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvie­tok L., 1943, Zeme­pis Horehronia
  • Bin­der R., 1962, Osad­ní­ci na Horehroní
  • Strán­sky A., 1969, Dre­vo­ru­ba­či na Čier­nom Hro­ne na roz­hra­ní 18. a 19. storočia
  • Hreb­lay A., 1928, Brez­no a jeho okolie
  • Hreb­lay A., 1954, Brez­no a okolie
  • Kvie­tok L., 1943, Zeme­pis Horehronia
  • Kvie­tok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechen­ter Las­ko­mer­ský G. K., 1956, Päť­de­siat rokov slo­ven­ské­ho života
  • Rapoš, Deji­ny cir­kvi evan­je­lic­kej v Brezne
  • Var­sík Bra­ni­slav, 1984, Z osíd­le­nia západ­né­ho a stred­né­ho Slo­ven­ska v stre­do­ve­ku, Veda, Bra­ti­sla­va, 256 pp.
  • Var­sík Bra­ni­slav, 1972, Zo slo­ven­ské­ho stre­do­ve­ku. Výber his­to­ric­kých štú­dií a člán­kov z rokov 19461968, 548 pp.
  • Sop­ko Július, 1995, Kro­ni­ky stre­do­ve­ké­ho Slo­ven­ska, RAK, Budmerice
  • Mar­si­na Richard a kol.„ 1986, Deji­ny Slo­ven­ska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihá­ly­fa­lu­si For­gon Mihá­ly: Gomor Kis­hont vár­me­gye nemes csa­lá­dai (Šlach­tic­ké rody Gemersko-​Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamo­rín. Mono­gra­fia zachy­tá­va šlach­tic­ké rody býva­lej gemersko-​malohontskej župy. Jed­not­li­vé rody sú rade­né pod­ľa abe­ced­né­ho pora­dia, tak­mer pri kaž­dom hes­le je uve­de­ný erb, gene­a­lo­gic­ká tabuľ­ka a struč­né deji­ny rodu.

Čes­ko

  • Mašek Petr.„ 1999, Mod­rá krev. Minu­lost a pří­tom­nost 445 šlech­tic­kých rodů v čes­kých zemích, Mla­dá Fron­ta, Praha
  • Pil­ná­ček J, 1972, Sta­ro­mo­rav­štví rodo­vé, Stát­ní archiv, Brno
  • Pou­zar Vla­di­mír, 1999, Alma­nach čes­kých šlech­tic­kých rodů, Mar­tin, Praha
  • Mates Vla­di­mír, 2000, Jmé­na tajem­ství zba­ve­ná. Malá domá­ci encyk­lo­pe­die 250 nej­čas­tej­ších příj­me­ní, Epo­cha, Praha

Use Facebook to Comment on this Post