2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Krásna Lípa – centrum Českého Švajčiarska

skala
Hits: 2095

Mes­to Krás­na Lípa je cen­trom Čes­ké­ho Švaj­čiar­ska. Leží v nad­mor­skej výš­ke 426 met­rov nad morom (kras​na​li​pa​.cz) na hor­nom toku Kři­ni­ce na roz­hra­ní Národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko a Lužic­kých hôr (Wiki­pe­dia CS). Na roz­lo­he 31.4 km2 tu žije 3601 oby­va­te­ľov (kras​na​li​pa​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie Krás­nej Lípy je Schön­lin­de. Miest­ne čas­ti Krás­nej Lípy: Dlou­hý Důl, Hely, Kamen­ná Hor­ka, Krás­na Lípa, Krás­ny Buk, Kyjov, Sněž­ná, Vlčí Hora, Zahra­dy (Wiki­pe­dia CS).

Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1361. V polo­vi­ci 16. sto­ro­čia pat­ri­la k tolš­tejn­ské­mu pan­stvu, ale v roku 1573 ju pre­da­li a pri­po­ji­li ku kame­nic­ké­mu pan­stvu (kras​na​li​pa​.cz). V 18. sto­ro­čí sa tu roz­ví­ja­la výro­ba a spra­co­va­nie tex­ti­lu (Wiki­pe­dia CS). Od roku 1870 je Krás­na Lípa mes­tom (kras​na​li​pa​.cz). V dobe Rakúsko-​Uhorska bola Krás­na Lípa jed­no z najp­rie­my­slo­vej­ších a naj­bo­hat­ších miest Čes­ku. Vyrá­ba­li sa tu pan­ču­chy, úple­to­vý tovar, boli tu rôz­ne tex­til­ky (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Do polo­vi­ce 20. sto­ro­čia je oby­va­teľ­stvo zväč­ša nemec­ké (Wiki­pe­dia CS). Ku znač­né­mu úpad­ku mes­ta doš­lo po odsu­ne nemec­kých oby­va­te­ľov po dru­hej sve­to­vej voj­ne. Počet sa zní­žil na polo­vi­cu, asa­no­va­ných bolo asi 300 opus­te­ných domov (kras​na​li​pa​.cz). Tunaj­šia oblasť je zná­ma typic­ký­mi pod­stáv­ko­vý­mi doma­mi (kras​na​li​pa​.cz).

His­to­ric­ké cen­trum Krás­nej Lípy je cha­rak­te­ris­tic­ké baro­ko­vý­mi a rene­sanč­ný­mi stav­ba­mi. Medzi význam­né pamiat­ky pat­rí kos­tol Svä­té­ho Pet­ra a Pav­la, rad­ni­ca a ďal­šie his­to­ric­ké budo­vy, kto­ré odrá­ža­jú kul­túr­ne dedič­stvo mesta.

The town of Krás­ná Lípa is the cen­ter of the Czech Swit­zer­land. It is situ­ated at an alti­tu­de of 426 meters abo­ve sea level (kras​na​li​pa​.cz) on the upper rea­ches of the Kři­ni­ce River, at the bor­der of the Czech Swit­zer­land Nati­onal Park and the Lusa­tian Moun­tains (Wiki­pe­dia CS). With an area of​31.4 km², it is home to 3601 inha­bi­tants (kras​na​li​pa​.cz). The Ger­man name for Krás­ná Lípa is Schön­lin­de. The local parts of Krás­ná Lípa inc­lu­de: Dlou­hý Důl, Hely, Kamen­ná Hor­ka, Krás­ná Lípa, Krás­ný Buk, Kyjov, Sněž­ná, Vlčí Hora, Zahra­dy (Wiki­pe­dia CS).

The first writ­ten men­ti­on dates back to 1361. In the mid-​16th cen­tu­ry, it belo­n­ged to the Tolš­tejn esta­te, but in 1573 it was sold and anne­xed to the Kame­nic­ké esta­te (kras​na​li​pa​.cz). In the 18th cen­tu­ry, tex­ti­le pro­duc­ti­on and pro­ces­sing flou­ris­hed here (Wiki­pe­dia CS). Sin­ce 1870, Krás­ná Lípa has been a town (kras​na​li​pa​.cz). During the time of the Austro-​Hungarian Empi­re, Krás­ná Lípa was one of the most indus­tria­li­zed and wealt­hiest towns in the Czech Repub­lic. Stoc­kings, knit­we­ar, and vari­ous tex­ti­les were pro­du­ced here (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Until the mid-​20th cen­tu­ry, the popu­la­ti­on was most­ly Ger­man (Wiki­pe­dia CS). The city expe­rien­ced a sig­ni­fi­cant dec­li­ne after the expul­si­on of Ger­man inha­bi­tants fol­lo­wing World War II. The popu­la­ti­on dec­re­a­sed by half, with around 300 aban­do­ned hou­ses being demo­lis­hed (kras​na​li​pa​.cz). The local area is kno­wn for its typi­cal half-​timbered hou­ses (kras​na​li​pa​.cz).

The his­to­ric cen­ter of Krás­ná Lípa is cha­rac­te­ri­zed by Baro­que and Renais­san­ce buil­dings. Among the sig­ni­fi­cant land­marks are the Church of St. Peter and Paul, the Town Hall, and other his­to­ri­cal buil­dings ref­lec­ting the cul­tu­ral heri­ta­ge of the city.

Die Stadt Krás­ná Lípa ist das Zen­trum der Böh­mis­chen Sch­we­iz. Sie liegt auf einer Höhe von 426 Metern über dem Mee­ress­pie­gel (kras​na​li​pa​.cz) an den obe­ren Fluss­lä­u­fen der Kři­ni­ce, an der Gren­ze des Nati­onal­parks Böh­mis­che Sch­we­iz und des Lau­sit­zer Gebir­ges (Wiki­pe­dia CS). Auf einer Flä­che von 31,4 km² leben hier 3601 Ein­woh­ner (kras​na​li​pa​.cz). Der deuts­che Name für Krás­ná Lípa lau­tet Schön­lin­de. Zu den ört­li­chen Tei­len von Krás­ná Lípa gehören: Dlou­hý Důl, Hely, Kamen­ná Hor­ka, Krás­ná Lípa, Krás­ný Buk, Kyjov, Sněž­ná, Vlčí Hora, Zahra­dy (Wiki­pe­dia CS).

Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1361. In der Mit­te des 16. Jahr­hun­derts gehör­te sie zum Gut Tolš­tejn, wur­de aber 1573 ver­kauft und dem Gut Kame­nic­ké angesch­los­sen (kras​na​li​pa​.cz). Im 18. Jahr­hun­dert flo­rier­te hier die Tex­til­pro­duk­ti­on und ‑verar­be­i­tung (Wiki­pe­dia CS). Seit 1870 ist Krás­ná Lípa eine Stadt (kras​na​li​pa​.cz). Zur Zeit des österreichisch-​ungarischen Rei­ches war Krás­ná Lípa eine der indus­tria­li­sier­tes­ten und wohl­ha­bend­sten Städ­te in Tsche­chien. Hier wur­den Strümp­fe, Strick­wa­ren und vers­chie­de­ne Tex­ti­lien her­ges­tellt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Bis Mit­te des 20. Jahr­hun­derts war die Bevöl­ke­rung größten­te­ils deutsch (Wiki­pe­dia CS). Die Stadt erleb­te nach der Ver­tre­i­bung der deuts­chen Bewoh­ner nach dem Zwe­i­ten Weltk­rieg einen bede­uten­den Nie­der­gang. Die Bevöl­ke­rung hal­bier­te sich, und rund 300 ver­las­se­ne Häu­ser wur­den abge­ris­sen (kras​na​li​pa​.cz). Die loka­le Gegend ist für ihre typis­chen Fach­werk­hä­u­ser bekannt (kras​na​li​pa​.cz).

Das his­to­ris­che Zen­trum von Krás­ná Lípa ist durch baroc­ke und Renais­san­ce­ge­bä­u­de gep­rägt. Zu den bede­uten­den Sehen­swür­dig­ke­i­ten gehören die Kir­che St. Peter und Paul, das Rat­haus und ande­re his­to­ris­che Gebä­u­de, die das kul­tu­rel­le Erbe der Stadt widerspiegeln.

Mias­to Krás­ná Lípa jest cen­trum Czes­kiej Szwaj­ca­rii. Poło­żo­ne jest na wyso­ko­ści 426 met­rów nad pozi­omem mor­za (kras​na​li​pa​.cz) na gór­nym bie­gu rze­ki Kři­ni­ce, na gra­ni­cy Par­ku Naro­do­we­go Czes­ka Szwaj­ca­ria i Gór Łużyc­kich (Wiki­pe­dia CS). Na powierzch­ni 31,4 km² miesz­ka tutaj 3601 miesz­ka­ńców (kras​na​li​pa​.cz). Nie­miec­ka nazwa Krás­nej Lípy to Schön­lin­de. Lokal­ne części Krás­nej Lípy to: Dlou­hý Důl, Hely, Kamen­ná Hor­ka, Krás­ná Lípa, Krás­ný Buk, Kyjov, Sněž­ná, Vlčí Hora, Zahra­dy (Wiki­pe­dia CS).

Pier­ws­za pisem­na wzmian­ka pocho­dzi z roku 1361. W poło­wie XVI wie­ku nale­ża­ła do dóbr Tolš­tejn, ale w 1573 roku zosta­ła spr­ze­da­na i przy­łąc­zo­na do dóbr Kame­nic­ké (kras​na​li​pa​.cz). W XVIII wie­ku rozwi­ja­ła się tu pro­dukc­ja i przet­wórst­wo teks­ty­li­ów (Wiki­pe­dia CS). Od 1870 roku Krás­na Lípa jest mias­tem (kras​na​li​pa​.cz). W cza­sach Austro-​Węgier Krás­na Lípa była jed­nym z naj­bar­dziej upr­ze­my­sło­wi­onych i naj­bo­gats­zych miast w Cze­chach. Pro­du­ko­wa­no tu pońc­zo­chy, dzia­ni­ny i różne teks­ty­lia (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Do poło­wy XX wie­ku lud­no­ść była głó­wnie nie­miec­ka (Wiki­pe­dia CS). Mias­to doświadc­zy­ło znacz­ne­go upad­ku po wysied­le­niu nie­miec­kich miesz­ka­ńców po II woj­nie świa­to­wej. Licz­ba miesz­ka­ńców zmniejs­zy­ła się o poło­wę, a oko­ło 300 opuszc­zo­nych domów zosta­ło wybur­zo­nych (kras​na​li​pa​.cz). Lokal­na oko­li­ca jest zna­na z typo­wych domów szkie­le­to­wych (kras​na​li​pa​.cz).

His­to­rycz­ne cen­trum Krás­nej Lípy cha­rak­te­ry­zu­je się budyn­ka­mi baro­ko­wy­mi i rene­san­so­wy­mi. Do ważnych zabyt­ków nale­żą kości­ół św. Piot­ra i Pawła, ratusz oraz inne his­to­rycz­ne budyn­ki, któ­re odzwier­cied­la­ją dzie­dzict­wo kul­tu­ro­we miasta.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 746

Liten­či­ce ležia na Liten­čic­kej pahor­ka­ti­ne, 21 km juho­zá­pad­ne od Kro­me­ří­žu. Majú cha­rak­ter mes­ty­su, kto­ré­ho súčas­ťou je aj obec Stra­be­ni­ce. Na výme­re 10,51 km2 tu žije 484 oby­va­te­ľov (liten​ci​ce​.com).Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bolo z obdo­bia Veľ­ko­mo­rav­skej ríše náj­de­ných 153 hro­bov (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­ciach exis­to­va­la v dru­hej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia. Z nej sa stav­ba pre­bu­do­va­la na zámok, kto­rý v roku 1948 pre­šiel do rúk štá­tu a bol znač­ne devas­to­va­ný. Po roku 1993 bol rešti­tu­ova­ný a momen­tál­ne je rekon­štru­ova­ný (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámok je z roku 1437, v mes­ty­se sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Názov mes­ty­su je odvo­de­ný od rod­né­ho ména Lute­nek. Koreň slo­va lut zná­me­ná líty, zúri­vý (Hosák, Šrá­mek). Poria­da­jú sa tu poľov­níc­ke ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce are situ­ated on the Liten­či­ce Uplands, 21 kilo­me­ters sout­hwest of Kro­měříž. They have the cha­rac­ter of a town, which also inc­lu­des the vil­la­ge of Stra­be­ni­ce. With an area of 10.51 squ­are kilo­me­ters, the popu­la­ti­on here is 484 inha­bi­tants (liten​ci​ce​.com). The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. On the hill of Obec­ni­ce, 153 gra­ves from the Gre­at Mora­vian Empi­re peri­od were found (liten​ci​ce​.com). A for­tress in Liten­či­ce exis­ted in the second half of the 14th cen­tu­ry. From it, the struc­tu­re was rebu­ilt into a cast­le, which in 1948 pas­sed into the hands of the sta­te and was sig­ni­fi­can­tly devas­ta­ted. After 1993, it was res­ti­tu­ted and is cur­ren­tly under recons­truc­ti­on (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). The cast­le dates back to 1437, and in the town, the­re is the Church of St. Peter and Paul (liten​ci​ce​.com). The name of the town is deri­ved from the nati­ve name Lute­nek. The root of the word ​“lut” means fier­ce, raging (Hosák, Šrá­mek). Hun­ting balls, Sokol car­ni­vals, and fes­ti­vals are held here (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Liten­či­ce leží na Liten­čic­ké pahor­ka­ti­ně, 21 km jiho­zá­pad­ně od Kro­měří­že. Mají cha­rak­ter měs­ty­se, jehož sou­čás­tí je i obec Stra­be­ni­ce. Na výměře 10,51 km² zde žije 484 oby­va­tel (liten​ci​ce​.com). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bylo z obdo­bí Vel­ko­mo­rav­ské říše nale­ze­no 153 hro­bů (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­cích exis­to­va­la v dru­hé polo­vi­ně 14. sto­le­tí. Z ní se stav­ba pře­bu­do­va­la na zámek, kte­rý v roce 1948 pře­šel do rukou stá­tu a byl znač­ně devas­to­ván. Po roce 1993 byl res­ti­tu­ován a momen­tál­ně je rekons­tru­ován (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámek je z roku 1437, v měs­ty­se se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Název měs­ty­se je odvo­zen od rod­né­ho jmé­na Lute­nek. Kořen slo­va lut zna­me­ná zuři­vý (Hosák, Šrá­mek). Pořá­da­jí se zde lovec­ké ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).

Odka­zy

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha 1970, str. 540.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Kelč – mesto s bohatou históriou

skala
Hits: 368

Kelč leží neďa­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí, a Hra­ni­ce. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije tu 2685 oby­va­te­ľov na plo­che nece­lých 28 km2. Osob­nos­ti Kel­če: hudob­ný skla­da­teľ Jaro­slav Křič­ka, kato­líc­ky kňaz, peda­góg, teológ, arci­bis­kup praž­ský, prí­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fut­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Pôvod­ný názov obce bol Keleč, odvo­de­ný od mena Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zvie­ra­cí) zub. Význa­mo­vo šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tok (Hosák, Šrá­mek). Čas­ti mes­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Naj­star­šie sto­py člo­ve­ka na tom­to úze­mí sú z mlad­šej doby kamen­nej. Prvé dočas­né síd­la vzni­ka­li cca 5000 rokov pred naším leto­poč­tom. Súvis­lé osíd­le­nie je dato­va­né oko­lo roku 1000. Na Stráž­nom bol ulo­že­ný poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho strieb­ra. Veľ­ké­ho roz­kve­tu dosiah­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Vte­dy bolo zalo­že­né Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kto­rá bola samos­tat­ná do roku 1850. Kon­com 14. sto­ro­čia pre­bie­ha­li voj­ny medzi morav­ský­mi mark­ra­bat­mi Još­tom a Pro­ko­pom a na začiat­ku 15. sto­ro­čia husit­ské voj­ny, kedy bola Kelč spus­to­še­ná. V 16. sto­ro­čí tu exis­to­val pivo­var a zača­li vzni­kať reme­sel­né cechy. V roku 1621 bola Kelč nie­koľ­ko krát vyplie­ne­ná a vypá­le­ná sused­mi s ​“valaš­ských pans­tiev natoľ­ko, že tu zosta­la sot­va päti­na oby­va­te­ľov. Kelč pre­sta­lo byť mes­tom. Mes­tom sa opäť sta­lo až na kon­ci 18. sto­ro­čia. Začiat­kom 19. sto­ro­čia sa tu roz­ší­ri­la výro­ba fajok (Ladi­slav Balet­ka).

V Kel­či sa nachá­dza pôvod­ne nesko­ro­go­tic­ký zámok zo 16. sto­ro­čia, rene­sanč­ne a baro­ko­vo upra­ve­ný v 17. sto­ro­čí. V súčas­nos­ti slú­ži ako uči­liš­te a prak­tic­ká ško­la. Far­ský kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tol svä­tej Kata­rí­ny, kto­rý bol pôvod­ne zámoc­kou kapl­n­kou zo 16. sto­ro­čia. Rad­ni­ca je zo začiat­ku u 17. sto­ro­čia (Ladi­slav Balet­ka).

Kelč is loca­ted near Valaš­ské Mezi­ří­čí and Hra­ni­ce. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1131 (kelc​.cz). The­re are 2685 inha­bi­tants living on an area of​almost 28 km². Per­so­na­li­ties of Kelč inc­lu­de music com­po­ser Jaro­slav Křič­ka, Cat­ho­lic priest, edu­ca­tor, the­olo­gian, Arch­bis­hop of Pra­gue, Czech pri­ma­te, car­di­nal Fran­ti­šek Tomá­šek, Czech-​American scre­en­wri­ter, direc­tor Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoc­key pla­y­er and foot­bal­ler Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). The ori­gi­nal name of the vil­la­ge was Keleč, deri­ved from the name Kelec, Kelek. Kel means stur­dy (ani­mal) tooth. In terms of mea­ning, it was the pro­per­ty of Kelc or Kel­kov (Hosák, Šrá­mek). Parts of the city: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

The oldest tra­ces of human pre­sen­ce in this area are from the youn­ger Sto­ne Age. The first tem­po­ra­ry sett­le­ments were estab­lis­hed around 5000 years befo­re our era. Con­ti­nu­ous sett­le­ment is dated around the year 1000. A tre­a­su­re tro­ve of coins and frag­ments of sil­ver was depo­si­ted on Stráž­ný. Kelč flou­ris­hed under Bis­hop Bru­no of Schaum­burg. At that time, Nové měs­to Kelč was foun­ded, and the vil­la­ge of Posvát­no, which remai­ned inde­pen­dent until 1850, was foun­ded. Wars bet­we­en the Mora­vian mar­gra­ves Jošt and Pro­kop took pla­ce at the end of the 14th cen­tu­ry, and at the begin­ning of the 15th cen­tu­ry, the Hus­si­te wars, during which Kelč was devas­ta­ted. In the 16th cen­tu­ry, the­re was a bre­we­ry and craft guilds began to emer­ge. In 1621, Kelč was plun­de­red seve­ral times and bur­ned by neigh­bors from ​“Valaš­ských pans­tiev” to such an extent that bare­ly a fifth of the inha­bi­tants remai­ned. Kelč cea­sed to be a city. It beca­me a city again only at the end of the 18th cen­tu­ry. At the begin­ning of the 19th cen­tu­ry, pipe pro­duc­ti­on expan­ded here (Ladi­slav Baletka).

In Kelč, the­re is an ori­gi­nal­ly late Got­hic cast­le from the 16th cen­tu­ry, reno­va­ted in the Renais­san­ce and Baro­que sty­les in the 17th cen­tu­ry. It cur­ren­tly ser­ves as a voca­ti­onal scho­ol. The parish church of St. Peter and Paul and the church of St. Cat­he­ri­ne, which was ori­gi­nal­ly a cast­le cha­pel from the 16th cen­tu­ry. The town hall dates back to the ear­ly 17th cen­tu­ry (Ladi­slav Baletka).

Kelč leží neda­le­ko od Valaš­ské­ho Mezi­ří­čí a Hra­nic. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131 (kelc​.cz). Žije zde 2685 oby­va­tel na plo­še nece­lých 28 km². Osob­nos­ti Kel­če: hudeb­ní skla­da­tel Jaro­slav Křič­ka, kato­lic­ký kněz, peda­gog, teolog, arci­bis­kup praž­ský, pri­mas čes­ký, kar­di­nál Fran­ti­šek Tomá­šek, česko-​americký sce­ná­ris­ta, reži­sér Voj­těch Jas­ný (Wiki­pe­dia), hoke­jis­ta a fot­ba­lis­ta Vlas­ti­mil Bub­ník (Wiki­pe­dia CZ). Původ­ní název obce byl Keleč, odvo­ze­ný od jmé­na Kelec, Kelek. Kel zna­me­ná mohut­ný (zví­ře­cí) zub. Význa­mo­vě šlo o Kel­cov, resp. Kel­kov maje­tek (Hosák, Šrá­mek). Čás­ti měs­ta: Kelč, Babi­ce, Komá­ro­vi­ce, Lho­ta, Něme­ti­ce (Wiki­pe­dia CZ).

Nej­star­ší sto­py člo­věka na tom­to úze­mí jsou z mlad­ší doby kamen­né. Prv­ní dočas­né síd­la vzni­ka­la asi před 5000 lety. Sou­vis­lé osíd­le­ní je dato­vá­no kolem roku 1000. Na Stráž­ném byl ulo­žen poklad min­cí a zlom­ko­vé­ho stříb­ra. Vel­ké­ho rozk­větu dosáh­la Kelč za bis­ku­pa Bru­na z Šaum­bur­ku. Teh­dy bylo zalo­že­no Nové měs­to Kelč, zalo­že­ná obec Posvát­no, kte­rá byla samos­tat­ná do roku 1850. Kon­cem 14. sto­le­tí pro­bí­ha­ly vál­ky mezi morav­ský­mi mark­ra­ba­ty Još­tem a Pro­ko­pem a na začát­ku 15. sto­le­tí husit­ské vál­ky, kdy byla Kelč spus­to­še­na. V 16. sto­le­tí zde exis­to­val pivo­var a zača­ly vzni­kat řeme­sl­né cechy. V roce 1621 byla Kelč něko­li­krát vyple­něna a vypá­le­na sou­se­dy ​“valaš­ských pans­tiev nato­lik, že tu zůs­ta­la sot­va pěti­na oby­va­tel. Kelč přes­ta­lo být měs­tem. Měs­tem se opět sta­lo až na kon­ci 18. sto­le­tí. Začát­kem 19. sto­le­tí se tu roz­ší­ři­la výro­ba dýmek (Ladi­slav Baletka).

V Kel­či se nachá­zí původ­ně pozdně gotic­ký zámek z 16. sto­le­tí, rene­sanč­ně a barok­ně upra­ve­ný v 17. sto­le­tí. V sou­čas­nos­ti slou­ží jako uči­liš­tě a prak­tic­ká ško­la. Far­ní kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la a kos­tel sva­té Kate­ři­ny, kte­rý byl původ­ně zámec­kou kap­lí ze 16. sto­le­tí. Rad­ni­ce je z počát­ku 17. sto­le­tí (Ladi­slav Baletka).

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek, 1970: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha, p. 388, 389

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2014, Časová línia, Krajina, Obce, Považské, Slovenská krajina, Slovenské, Stredné Považie

Pruské

skala
Hits: 2221

Prus­ké leží na pra­vom bre­hu rie­ky Váh v nad­mor­skej výš­ke 252 met­rov nad morom. Tečie cez neho Pod­hrad­ský potok. Obec je od seve­ru obklo­pe­ná Bie­ly­mi Kar­pat­mi. Súčas­ťou obce sú miest­ne čas­ti Pod­va­žie a Sav­či­na. Prus­ké je cen­trál­nou obcou mik­ro­re­gi­ó­nu Zdro­je Bie­lych Kar­pát (obecp​rus​ke​.sk). Na plo­che 12.93 km2 tu žije 2283 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Prvá písom­ná zmien­ka o obci je z roku 1221 (obecp​rus​ke​.sk). Nachá­dza sa tu fran­tiš­kán­sky kláš­tor, rene­sanč­ný kaš­tieľ s anglic­kým par­kom, pôso­bil tu spi­so­va­teľ Hugo­lín Mar­tin Gav­lo­vič, ras­tú tu 700 roč­né tisy (Viliam Cíbik). Sme­rom na východ v minu­los­ti exis­to­va­la neďa­le­ko od Prus­ké­ho osa­da Výčap, resp. Výča­py (obecp​rus​ke​.sk). Obec pat­ri­la pod pan­stvo Vrša­tec (obecp​rus​ke​.sk). V stre­do­ve­kých lis­ti­nách Prus­ké býva­lo ozna­čo­va­né ako mes­teč­ko, kto­ré malo prá­vo konať päť­krát do roka dobyt­čie i výklad­né jar­mo­ky. V obci sa nachá­dza Kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la z roku 1780 a Kapl­n­ka svä­té­ho Jura­ja z roku 1642. V minu­los­ti tu stá­la aj syna­gó­ga, kto­rá schát­ra­la po roku 1945 a bola zbú­ra­ná. 700 roč­né tri tisy ras­tú vo far­skej záh­ra­de a sú chrá­ne­nou kul­túr­nou pamiat­kou (Wiki­pe­dia). Upro­stred leta sa v Prus­kom koná bežec­ké podu­ja­tie Hor­ský kros Prus­ké – Vrša­tec (obecp​rus​ke​.sk).

Prus­ké is loca­ted on the right bank of the Váh River at an ele­va­ti­on of 252 meters abo­ve sea level. The Pod­hrad­ský stre­am flo­ws through it. The vil­la­ge is sur­roun­ded by the Whi­te Car­pat­hians from the north. The local parts of Pod­va­žie and Sav­či­na are integ­ral parts of the muni­ci­pa­li­ty. Prus­ké ser­ves as the cen­tral vil­la­ge of the Zdro­je Bie­lych Kar­pát mic­ro­re­gi­on (obecp​rus​ke​.sk). With an area of 12.93 km², the vil­la­ge is home to 2,283 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). The first writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1221 (obecp​rus​ke​.sk). The vil­la­ge is home to a Fran­cis­can monas­te­ry, a Renais­san­ce cast­le with an English park, and it was a resi­den­ce of the wri­ter Hugo­lín Mar­tin Gav­lo­vič. The area also boasts 700-​year-​old yews (Viliam Cíbik). In the past, towards the east, the­re was a sett­le­ment cal­led Výčap or Výča­py near Prus­ké (obecp​rus​ke​.sk). The vil­la­ge was under the juris­dic­ti­on of Vrša­tec (obecp​rus​ke​.sk). In medie­val docu­ments, Prus­ké was refer­red to as a small town with the right to orga­ni­ze catt­le and tra­de fairs five times a year. The vil­la­ge is home to the Church of Saints Peter and Paul, built in 1780, and the Cha­pel of Saint Geor­ge from 1642. The­re used to be a syna­go­gue in the vil­la­ge, which dete­ri­ora­ted after 1945 and was sub­se­qu­en­tly demo­lis­hed. The 700-​year-​old yews in the parish gar­den are pro­tec­ted as a cul­tu­ral monu­ment (Wiki­pe­dia). In the midd­le of sum­mer, Prus­ké hosts a trail run­ning event, the Moun­tain Cross Prus­ké – Vrša­tec (obecp​rus​ke​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2012, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Zahraničie

Polešovice

skala
Hits: 1656

Pole­šo­vi­ce ležia v okre­se Uher­ské­ho Hra­diš­te, na pome­dzí Dol­no­mo­rav­ské­ho úva­lu a poho­ria Chři­by (pole​so​vi​ce​.cz), v nad­mor­skej výš­ke 223 met­rov nad morom. Na plo­che 13.07 km2 tu žije 1980 oby­va­te­ľov. Z Pole­šo­víc pochá­dza herec Moj­mír Maděrič (Wiki­pe­dia CZ).

V oblas­ti Pole­šo­víc je z minu­los­ti dolo­že­ná osa­da Zábla­ca­ny v 10. a 11. sto­ro­čí. Prvá písom­ná zmien­ka k Pole­šo­vi­ciach je z rok 1220. Obec pat­ri­la cis­te­rián­ske­mu kláš­to­ru vo Veleh­ra­de. Obci domi­nu­je kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la už od roku 1320 napriek dra­ma­tic­kým zme­nám. Zau­jí­ma­vý je svia­toč­ný ľudo­vý kroj, kto­rý sa pou­ží­va napri. pri slo­vác­kych hodoch, kto­ré sa kona­jú dru­hú nede­ľu v októb­ri. Svo­ju dáv­nu his­tó­riu má vinoh­rad­níc­tvo. V roku 1922 tu bola zria­de­ná Štát­na révo­va škôl­ka. Pochá­dza­jú z nej napr. odro­dy morav­ský muš­kát, Olša­va, Amos. Na Veľ­kú noc sa v obci poria­da ​“Košt vína”. Okrem toho sa poria­da ​“Žeh­ná­ní vína” za pod­po­ry pole­šo­vic­ké cim­bá­lo­vej muzi­ky Kap­ka a žen­ské­ho spe­vác­ke­ho súbo­ru Drmo­li­ce (pole​so​vi​ce​.cz).

Pole­šo­vi­ce are situ­ated in the Uher­ské Hra­diš­tě Dis­trict, on the bor­der bet­we­en the Dol­no­mo­rav­ský Val­le­ys and the Chři­by Moun­tains, at an ele­va­ti­on of 223 meters abo­ve sea level (pole​so​vi​ce​.cz). Cove­ring an area of 13.07 km², the vil­la­ge is home to 1,980 resi­dents. The actor Moj­mír Maděrič hails from Pole­šo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ).

In the Pole­šo­vi­ce regi­on, the­re is evi­den­ce of the sett­le­ment Zábla­ca­ny dating back to the 10th and 11th cen­tu­ries. The first writ­ten men­ti­on of Pole­šo­vi­ce is from the year 1220. The vil­la­ge belo­n­ged to the Cis­ter­cian monas­te­ry in Veleh­rad. The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge has been the Church of St. Peter and Paul sin­ce 1320, des­pi­te dra­ma­tic chan­ges. The fes­ti­ve folk cos­tu­me used during events like the Slo­vác­ko fes­ti­vi­ties, which take pla­ce on the second Sun­day in Octo­ber, is note­wort­hy. Pole­šo­vi­ce has a long his­to­ry of viti­cul­tu­re. In 1922, the Sta­te Gra­pe Nur­se­ry was estab­lis­hed here, giving rise to gra­pe varie­ties such as Mora­vian Mus­cat, Olša­va, and Amos. The vil­la­ge hosts the ​“Wine Tas­ting” event during Eas­ter. Addi­ti­onal­ly, the ​“Bles­sing of the Wine” takes pla­ce with the sup­port of the Pole­šo­vi­ce cim­ba­lom band Kap­ka and the wome­n’s sin­ging group Drmo­li­ce (pole​so​vi​ce​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post