2006-2010, 2009, Časová línia, Hont, Hontianske, Kaštiely, Krajina, Ľudská príroda, Neživé, Obce, Parky, Príroda, Slovenská krajina, Slovenské, Stavby

Svätý Anton

skala
Hits: 5522

Svä­tý Anton, pred­tým Antol, sa nachá­dza len kúsok od Ban­skej Štiav­ni­ce. Súčas­ťou je kaš­tieľ s krás­nym parkom.

K obci pat­ria usad­los­ti Rov­ne, Baža­nia a Mac­ko. Prvá písom­ná zmien­ka o obci je z roku 1266. Názov obce vychá­dza z náz­vu pôvod­né­ho kos­to­la zasvä­te­né­ho svä­té­mu Anto­no­vi Pus­tov­ní­ko­vi. His­to­ric­ké náz­vy obce: Scen­tan­tol­lo, Sanc­tus Anto­nius, Zent­han­tal, Swä­tý Antal, Antol. Maďar­ský názov je Sze­nan­tal. Oby­va­te­lia sa živi­li pre­važ­ne baníc­tvom, hut­níc­tvom, les­níc­tvom, v kame­ňo­lo­me a v prie­my­sel­ných pod­ni­koch v Ban­skej Štiav­ni­ci. V polo­vi­ci 20. sto­ro­čia je zná­ma výro­ba vyre­zá­va­ných a maľo­va­ných bet­le­he­mov. V 17. sto­ro­čí zís­kal pan­stvo Peter Kohá­ry. Rodi­na Kohá­ry­ov­cov sa zaslú­ži­la o roz­voj Svä­té­ho Anto­na. Od roku 1826 pat­ri­la obec Cobur­gov­com. Fer­di­nand Coburg, brat posled­né­ho vlast­ní­ka kaš­tie­ľa, nav­šte­vo­val obec až do roku 1944. Zná­mym rodá­kom bol slo­ven­ský herec, diva­del­ný reži­sér a scé­nic­ký výtvar­ník Karol Zachar, vlast­ným menom Karol Legé­ny (wiki​pe​dia​.sk).

Vo Svä­tom Anto­ne sa nachá­dza kaš­tieľ s par­kom. Je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Šty­ri kríd­la budo­vy sym­bo­li­zu­jú šty­ri roč­né obdo­bia, 12 komí­nov mesia­ce, 52 izieb týžd­ne a 365 okien, dni v roku. Dnes je síd­lom Les­níc­ke­ho, dre­vár­ske­ho a poľ­no­hos­po­dár­ske­ho múzea s mno­hý­mi zbra­ňa­mi a tro­fe­ja­mi. Kaž­do­roč­ne začiat­kom sep­tem­bra sa v kaš­tie­li uspo­ra­dú­va­jú atrak­tív­ne poľov­níc­ke sláv­nos­ti – Dni sv. Huber­ta (SACR). Baro­ko­vý kaš­tieľ je posta­ve­ný na mies­te býva­lé­ho hra­du, začiat­kom 19. sto­ro­čia je kla­si­cis­tic­ky upra­ve­ný (wiki​pe​dia​.sk).

Poľov­níc­ka expo­zí­cia je jedi­nou špe­cia­li­zo­va­nou s celo­slo­ven­skou pôsob­nos­ťou. V roku 1808 sa v Ban­skej Štiav­ni­ci začal vyučo­vať pred­met poľov­níc­tvo (geopark​.sk). Je naj­väč­šou svoj­ho dru­hu na Slo­ven­sku. Chod­by kaš­tie­ľa pre­zen­tu­jú viac ako tisíc tro­fe­jí zve­ri (msa​.sk). Baro­ko­vo – kla­si­cis­tic­ké­mu kaš­tie­ľu v Svä­tom Anto­ne pred­chá­dzal men­ší opev­ne­ný hrá­dok, kto­rý je spo­mí­na­ný už v 15. sto­ro­čí. V 16. sto­ro­čí bol pre­sta­va­ný a mal chrá­niť Ban­skú Štiav­ni­cu pred turec­ký­mi nájaz­da­mi (geopark​.sk). Kaš­tieľ býva ozna­čo­va­ný aj ako kaš­tieľ Antol, ale­bo Kohá­ry­ov­ský kaš­tieľ. Je síd­lom les­níc­ke­ho, dre­vár­ske­ho a poľov­níc­ke­ho múzea (Wiki­pe­dia). Dali ho posta­viť na začiat­ku 18. sto­ro­čia vlast­ní­ci pan­stva Sit­no, Kohá­ry­ov­ci (Buj­no­vá et all, 2003). Svo­je let­né síd­lo tu mal bul­har­ský cár Fer­di­nand Coburg, pat­ril do Sit­nian­ske­ho pan­stva Kohá­ry­ov­cov (Terem). V roku 1826 sa jedi­ná dcé­ra posled­né­ho z muž­ských potom­kov rodu Kohá­ry­ov­cov vyda­la za Fer­di­nan­da Jura­ja Cobur­ga zo Sas­ka. Posled­ným z Cobur­gov­cov, kto­rý žil v kaš­tie­li, bol vše­stran­ne nada­ný Fer­di­nand Coburg, v rokoch 1908 – 1918 bul­har­ský cár. Dovŕ­šil šťast­nú tra­dí­ciu osvie­te­ných, roz­hľa­de­ných a cti­žia­dos­ti­vých maji­te­ľov, kto­rí zve­ľa­ďo­va­li majet­ky a zaria­di­li ich vkus­ne (Buj­no­vá et all, 2003).

V par­ku bol do roku 1995 vysa­de­ný, Fili­pom Cobur­gom v roku 1878, sek­vo­jo­vec mamu­tí – Sequ­oia­den­dron gigan­te­um. V roku 1996 po vysc­hnu­tí bola vysa­de­ná iná sek­vo­ja. Oko­lie je boha­té na chrá­ne­né dru­hy, mno­hé ende­mi­ty. V par­ku a pri­ľah­lom leso­par­ku sa nachá­dza napr. Gink­go bilo­ba, Abies pin­sa­po, Pse­udot­su­ga men­sies­si, Pinus jeff­re­yi, Catal­pa big­no­ni­oides, Cha­ma­e­cy­pa­ris pisi­fe­ra, Picea pun­gens vir­ga­ta, Lilium mar­ta­gon, Iris gra­mi­nea, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Pul­sa­til­la gran­dis, Cro­cus heuf­fe­lia­nus. V oko­lí je vzác­ny výskyt prí­rod­ných ruží, kto­ré v 19. sto­ro­čí tu pôso­bia­ci Andrej Kmeť popí­sal tak­mer 300 kul­ti­va­rov (Zdroj: Infor­mač­ná tabu­ľa). Súčas­ťou are­álu je his­to­ric­ký park (5 ha) a leso­park (25 ha). Hor­né a dol­né jazier­ko je spo­je­né kas­ká­da­mi a vodo­pád­mi je napá­ja­né nie­koľ­ko kilo­met­rov dlhým náho­nom z Kop­laš­ské­ho poto­ka s uni­kát­ny­mi akva­duk­ta­mi. V par­ku sa okrem toho nachá­dza grot­ta – ume­lo navŕ­še­ná jas­ky­ňa, stud­nič­ka s kamen­ný­mi lavič­ka­mi, dre­ve­né mos­tí­ky, altá­ny, kapl­n­ka Svä­té­ho Huber­ta (geopark​.sk).

Celo­slo­ven­ské poľov­níc­ke sláv­nos­ti Dni svä­té­ho Huber­ta uspo­ra­dú­va múze­um vo Svä­tom Anto­ne zvy­čaj­ne začiat­kom sep­tem­bra cez víkend (ban​skas​tiav​ni​ca​.sk).

St. Ant­ho­ny, for­mer­ly kno­wn as Antol, is loca­ted just a short dis­tan­ce from Ban­ská Štiav­ni­ca. It fea­tu­res a cast­le with a beau­ti­ful park.

The vil­la­ge inc­lu­des the sett­le­ments of Rov­ne, Baža­nia, and Mac­ko. The first writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1266. The vil­la­ge­’s name comes from the ori­gi­nal church dedi­ca­ted to Saint Ant­ho­ny the Her­mit. His­to­ri­cal names of the vil­la­ge inc­lu­de Scen­tan­tol­lo, Sanc­tus Anto­nius, Zent­han­tal, Swä­tý Antal, Antol. The Hun­ga­rian name is Sze­nan­tal. The resi­dents were main­ly enga­ged in mining, metal­lur­gy, fores­try, quar­ry­ing, and indus­trial enter­pri­ses in Ban­ská Štiav­ni­ca. In the mid-​20th cen­tu­ry, the pro­duc­ti­on of car­ved and pain­ted nati­vi­ty sce­nes beca­me kno­wn. In the 17th cen­tu­ry, the Kohá­ry fami­ly acqu­ired the esta­te. The Kohá­rys con­tri­bu­ted to the deve­lop­ment of St. Ant­ho­ny. From 1826, the vil­la­ge belo­n­ged to the Cobur­gs. Fer­di­nand Coburg, the brot­her of the last owner of the cast­le, visi­ted the vil­la­ge until 1944. A notab­le nati­ve of the vil­la­ge was the Slo­vak actor, the­a­ter direc­tor, and set desig­ner Karol Zachar, who­se real name was Karol Legé­ny (wiki​pe​dia​.sk).

In St. Ant­ho­ny, the­re is a cast­le with a park, now a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. The four wings of the buil­ding sym­bo­li­ze the four sea­sons, 12 chim­ne­ys repre­sent the months, 52 rooms sig­ni­fy the weeks, and 365 win­do­ws stand for the days in a year. Today, it hou­ses the Fores­try, Woodc­raft, and Agri­cul­tu­ral Muse­um with nume­rous wea­pons and trop­hies. Eve­ry year, at the begin­ning of Sep­tem­ber, the cast­le hosts att­rac­ti­ve hun­ting fes­ti­vi­ties – St. Huber­t’s Days (SACR). The baro­que cast­le was built on the site of a for­mer for­tress and was clas­si­ci­zed in the ear­ly 19th cen­tu­ry (wiki​pe​dia​.sk).

The Hun­ting Exhi­bi­ti­on is the only spe­cia­li­zed one with nati­on­wi­de sco­pe. Hun­ting was first taught in Ban­ská Štiav­ni­ca in 1808 (geopark​.sk). It is the lar­gest of its kind in Slo­va­kia. The cast­le cor­ri­dors sho­wca­se more than a thou­sand game trop­hies (msa​.sk). Pre­ce­ding the Baroque-​classical cast­le in St. Ant­ho­ny was a smal­ler for­ti­fied cast­le men­ti­oned in the 15th cen­tu­ry. In the 16th cen­tu­ry, it was rebu­ilt to pro­tect Ban­ská Štiav­ni­ca from Tur­kish inva­si­ons (geopark​.sk). The cast­le is also refer­red to as Antol Cast­le or Kohá­ry Cast­le. It is the seat of the Fores­try, Woodc­raft, and Hun­ting Muse­um (Wiki­pe­dia). It was built at the begin­ning of the 18th cen­tu­ry by the owners of the Sit­no esta­te, the Kohá­rys (Buj­no­vá et all, 2003). The Bul­ga­rian tsar Fer­di­nand Coburg, belo­n­ging to the Sit­no esta­te of the Kohá­rys, had his sum­mer resi­den­ce here. In 1826, the only daugh­ter of the last male des­cen­dant of the Kohá­ry fami­ly mar­ried Fer­di­nand Georg of Saxe-​Coburg. The last of the Cobur­gs who lived in the cast­le was the ver­sa­ti­le Fer­di­nand Coburg, the Bul­ga­rian tsar from 1908 to 1918. He con­ti­nu­ed the hap­py tra­di­ti­on of enligh­te­ned, kno­wled­ge­ab­le, and ambi­ti­ous owners who impro­ved the­ir pro­per­ties tas­te­ful­ly (Buj­no­vá et all, 2003).

In the park, a giant sequ­oia (Sequ­oia­den­dron gigan­te­um) was plan­ted by Filip Coburg in 1878, but it dried up by 1995. Anot­her sequ­oia was plan­ted in 1996. The sur­roun­dings are rich in pro­tec­ted spe­cies, inc­lu­ding many ende­mics. In the park and the adja­cent forest park, spe­cies such as Gink­go bilo­ba, Abies pin­sa­po, Pse­udot­su­ga men­sie­sii, Pinus jeff­re­yi, Catal­pa big­no­ni­oides, Cha­ma­e­cy­pa­ris pisi­fe­ra, Picea pun­gens vir­ga­ta, Lilium mar­ta­gon, Iris gra­mi­nea, Dro­se­ra rotun­di­fo­lia, Pul­sa­til­la gran­dis, Cro­cus heuf­fe­lia­nus can be found. The rare occur­ren­ce of natu­ral roses, desc­ri­bed by Andrej Kmeť, who wor­ked here in the 19th cen­tu­ry, is also pre­sent, with almost 300 cul­ti­vars (Sour­ce: Infor­ma­ti­on board). The area inc­lu­des a his­to­ri­cal park (5 ha) and a forest park (25 ha). The upper and lower ponds are con­nec­ted by cas­ca­des and water­falls, fed by a several-​kilometer-​long mill­ra­ce from the Kop­laš­ský stre­am with uni­que aqu­e­ducts. In the park, the­re is also a grot­to – an arti­fi­cial­ly cre­a­ted cave, a well with sto­ne ben­ches, wooden brid­ges, gaze­bos, and the Cha­pel of St. Hubert (geopark​.sk).

The Muse­um in St. Ant­ho­ny typi­cal­ly orga­ni­zes the All-​Slovak Hun­ting Fes­ti­vi­ties, St. Huber­t’s Days, at the begin­ning of Sep­tem­ber over the wee­kend (ban​skas​tiav​ni​ca​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Mestá, Typ krajiny, Zahraničie

Lednice – súčasť svetového kultúrneho dedičstva

skala
Hits: 12801

Led­ni­ce sa nachá­dza­jú na juž­nej Mora­ve, neďa­le­ko od Břec­la­vi. Pat­ria do tzv. Led­nic­ko – val­tic­ké­ho are­álu. Súčas­ťou are­álu sú Akvá­ri­um Mala­wi, Zámoc­ký skle­ník, Lovec­ký zámo­ček, Mina­ret, Apol­ló­nov chrám, Ryb­nič­ný zámo­ček, Nový dvor, Hra­nič­ný zámo­ček, Chrám troch grá­cií, Janov hrad, Obe­lisk, Ren­dez­vous (unes​co​-czech​.cz), Grot­ta – ume­lá jas­ky­ňa, Akva­dukt a roman­tic­ká jas­ky­ňa, hos­po­dár­ska stav­ba Nový dvor, súso­šie gréc­kych bohýň Tri Grá­cie, Kapl­n­ka svä­té­ho Huber­ta, Dia­nin chrám (Ren­dez­vous), Bel­ve­der, 8 km vzdia­le­ný zámok Val­ti­ce, Salón vín, Kolo­ná­da – Reist­na (zamek​-led​ni​ce​.cz).

Prvá písom­ná zmien­ka o Led­ni­ciach (Izg­ru­obi) je z roku 1222 (unes​co​-czech​.cz). Od roku 1996 sú Led­ni­ce v Zozna­me sve­to­vé­ho prí­rod­né­ho a kul­túr­ne­ho dedič­stva UNESCO (led​ni​ce​.cz). Súčas­nú podo­bu dala zám­ku novo­go­tic­ká pre­stav­ba v štý­le goti­ky v rokoch 1846 – 1858. Časť baro­ko­vých stien zosta­la zacho­va­ná. Za pozor­nosť sto­jí vre­te­no­vi­té scho­dis­ko v kniž­ni­ci, kaze­to­vý strop z lipo­vé­ho dre­va v mod­rom sále, reli­éf stro­mu živo­ta zo slo­no­vej kos­ti ale­bo mra­mo­ro­vé krby (unes​co​-czech​.cz). Akvá­ri­um Mala­wi bol súčas­ťou zám­ku od roku 1993. Cel­ko­vý objem akvá­rií a terá­rií je 40 000 lit­rov (wzd​.cz).

Led­nic­ký zámok je skvos­tom archi­tek­tú­ry, menil sa v prie­be­hu sto­ro­čí. Pôvod­ne to bol gotic­ký hrad, v 17. sto­ro­čí bol pre­sta­va­ný do baro­ko­vej podo­by. Násled­ne bol nie­koľ­ko krát upra­vo­va­ný. V 19. sto­ro­čí bol pre­sta­va­ný do roman­tic­ké­ho štý­lu. Zámok je sym­bo­lom luxu­su a ele­gan­cie. Inte­ri­é­ry ponú­ka­jú honos­né sály, nád­her­ný náby­tok, ume­lec­ké zbier­ky. Uni­kát­ny je mina­ret, na tom­to úze­mí exo­tic­ká vežo­vi­tá stav­ba pri­dá­va­jú­ca orien­tál­ny nádych. Celý are­ál tvo­rí aj roz­ľah­lý park na viac ako 200 hek­tá­roch. Pat­rí k naj­roz­siah­lej­ším kra­ji­nár­skym par­kom v Euró­pe. Inšpi­ru­je aj rôz­no­ro­dým štý­lom, od anglic­ké­ho par­ku až po roman­tic­kú záh­ra­du. Nachá­dza­jú sa tu ume­lé aj pri­ro­dze­né jaze­rá, mos­ty, pavi­ló­ny. Celý are­ál je uni­kát­na kolek­cia his­tó­rie, kul­tú­ry a prí­ro­dy. Mes­to Led­ni­ce ponú­ka rôz­ne kul­túr­ne akcie. Ponú­ka aj dob­ré jed­lo a ochot­nú obsluhu.

Led­ni­ce is loca­ted in sout­hern Mora­via, near Břec­lav. It belo­ngs to the Lednice-​Valtice Cul­tu­ral Lands­ca­pe. The com­plex inc­lu­des the Mala­wi Aqu­arium, Cast­le Gre­en­hou­se, Hun­ting Lod­ge, Mina­ret, Apol­lo­’s Tem­ple, Fis­her­ma­n’s Lod­ge, New Court, Bor­der Cast­le, Tem­ple of the Three Gra­ces, Jan’s Cast­le, Obe­lisk, Ren­dez­vous (unes​co​-czech​.cz), Grot­to – arti­fi­cial cave, Aqu­e­duct and roman­tic cave, eco­no­mic buil­ding New Court, the sculp­tu­re of the Gre­ek god­des­ses Three Gra­ces, Cha­pel of St. Hubert, Dia­na­’s Tem­ple (Ren­dez­vous), Bel­ve­de­re, and the Val­ti­ce Cast­le loca­ted 8 km away, Wine Salon, Colon­na­de – Reist­na (zamek​-led​ni​ce​.cz).

The first writ­ten men­ti­on of Led­ni­ce (Izg­ru­obi) dates back to the year 1222 (unes​co​-czech​.cz). Sin­ce 1996, Led­ni­ce has been lis­ted as a UNESCO World Natu­ral and Cul­tu­ral Heri­ta­ge Site (led​ni​ce​.cz). The cur­rent appe­a­ran­ce of the cast­le is a result of its neo-​Gothic recons­truc­ti­on in the Got­hic sty­le from 1846 to 1858. Some Baro­que walls have been pre­ser­ved. Note­wort­hy fea­tu­res inc­lu­de the spi­ral stair­ca­se in the lib­ra­ry, cof­fe­red cei­ling of lime wood in the blue hall, relief of the tree of life from ivo­ry, and marb­le firep­la­ces (unes​co​-czech​.cz). The Mala­wi Aqu­arium has been part of the cast­le sin­ce 1993. The total volu­me of aqu­ariums and ter­ra­riums is 40,000 liters (wzd​.cz).

The Led­ni­ce Cast­le is an archi­tec­tu­ral mas­ter­pie­ce that has evol­ved over cen­tu­ries. Ori­gi­nal­ly a Got­hic for­tress, it was trans­for­med into a Baro­que sty­le in the 17th cen­tu­ry. Sub­se­qu­en­tly, it under­went seve­ral modi­fi­ca­ti­ons. In the 19th cen­tu­ry, it was recons­truc­ted in the Roman­tic sty­le. The cast­le sym­bo­li­zes luxu­ry and ele­gan­ce. The inte­ri­ors offer grand halls, exqu­isi­te fur­ni­tu­re, and art col­lec­ti­ons. The mina­ret, an exo­tic tower, adds an orien­tal touch to the enti­re com­plex. The exten­si­ve park cove­ring more than 200 hec­ta­res is one of the lar­gest lands­ca­pe parks in Euro­pe, fea­tu­ring arti­fi­cial and natu­ral lakes, brid­ges, pavi­li­ons, and a uni­que col­lec­ti­on of his­to­ry, cul­tu­re, and nature. 

The town of Led­ni­ce hosts vari­ous cul­tu­ral events and offers excel­lent food and friend­ly service.

Led­ni­ce befin­det sich in Süd­mäh­ren, in der Nähe von Břec­lav. Es gehört zum Kul­tu­ra­re­al Lednice-​Valtice. Der Kom­plex umfasst das Malawi-​Aquarium, das Sch­loss­ge­wächs­haus, das Jagdsch­loss, den Mina­rett, den Tem­pel des Apol­lo, den Fis­cher­pa­last, den Neuen Hof, das Grenzsch­loss, den Tem­pel der Drei Gra­zien, das Jan-​Schloss, den Obe­lis­ken, das Ren­dez­vous (unes​co​-czech​.cz), die Grot­te – künst­li­che Höh­le, den Aqu­ä­dukt und roman­tis­che Höh­le, den Wirts­chafts­bau Neuer Hof, die Skulp­tur der grie­chis­chen Göt­tin­nen Drei Gra­zien, die Kapel­le des Hei­li­gen Huber­tus, Dia­nas Tem­pel (Ren­dez­vous), Bel­ve­de­re und das 8 km ent­fern­te Sch­loss Val­ti­ce, Wein-​Salon, Kolon­na­de – Reist­na (zamek​-led​ni​ce​.cz).

Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Led­ni­ce (Izg­ru­obi) stammt aus dem Jahr 1222 (unes​co​-czech​.cz). Seit 1996 ist Led­ni­ce im Ver­ze­ich­nis des UNESCO-​Welterbes für Natur und Kul­tur auf­ge­fü­hrt (led​ni​ce​.cz). Das heuti­ge Ers­che­i­nungs­bild des Sch­los­ses ist das Ergeb­nis sei­nes neugo­tis­chen Umbaus im gotis­chen Stil von 1846 bis 1858. Eini­ge Barock­mau­ern wur­den erhal­ten. Bemer­ken­swer­te Merk­ma­le sind die Wen­del­trep­pe in der Bib­li­ot­hek, die Kas­set­ten­dec­ke aus Lin­den­holz im Blau­en Saal, das Relief des Lebens­baums aus Elfen­be­in und Mar­mor­ka­mi­ne (unes​co​-czech​.cz). Das Malawi-​Aquarium ist seit 1993 Teil des Sch­los­ses. Das Gesamt­vo­lu­men der Aqu­arien und Ter­ra­rien bet­rägt 40.000 Liter (wzd​.cz).

Das Lednice-​Schloss ist ein archi­tek­to­nis­ches Meis­ter­werk, das sich über Jahr­hun­der­te ent­wic­kelt hat. Urs­prün­glich eine gotis­che Fes­tung, wur­de es im 17. Jahr­hun­dert in einen baroc­ken Stil umge­wan­delt. Ansch­lie­ßend wur­de es mehr­mals modi­fi­ziert. Im 19. Jahr­hun­dert wur­de es im roman­tis­chen Stil umge­baut. Das Sch­loss sym­bo­li­siert Luxus und Ele­ganz. Die Innen­rä­u­me bie­ten präch­ti­ge Säle, exqu­isi­te Möbel und Kunst­samm­lun­gen. Das Mina­rett, ein exo­tis­cher Turm, ver­le­iht dem gesam­ten Kom­plex einen orien­ta­lis­chen Touch. Der weit­lä­u­fi­ge Park von mehr als 200 Hek­tar gehört zu den größten Lands­chafts­parks Euro­pas und bie­tet künst­li­che und natür­li­che Seen, Brüc­ken, Pavil­lons und eine ein­zi­gar­ti­ge Samm­lung von Ges­chich­te, Kul­tur und Natur.

Die Stadt Led­ni­ce verans­tal­tet vers­chie­de­ne kul­tu­rel­le Verans­tal­tun­gen und bie­tet aus­ge­ze­ich­ne­tes Essen und fre­und­li­chen Service.

Led­ni­ce se nachá­ze­jí na již­ní Mora­vě, neda­le­ko od Břec­la­vi. Patří do tzv. Led­nic­ko – val­tic­ké­ho are­álu. Sou­čás­tí are­álu jsou Akvá­ri­um Mala­wi, Zámec­ká skle­ni­ce, Lovec­ký záme­ček, Mina­ret, Apol­ló­nův chrám, Ryb­nič­ní záme­ček, Nový dvůr, Hra­nič­ní záme­ček, Chrám tří grá­cií, Janův hrad, Obe­lisk, Ren­dez­vous (unes​co​-czech​.cz), Grot­ta – umělá jes­ky­ně, Akva­dukt a roman­tic­ká jes­ky­ně, hos­po­dá­řs­ká stav­ba Nový dvůr, socha­řs­ká sku­pi­na řec­kých bohyň Tří Grá­cií, Kap­le sva­té­ho Huber­ta, Dia­nin chrám (Ren­dez­vous), Bel­ve­der, 8 km vzdá­le­ný zámek Val­ti­ce, Salón vín, Kolo­ná­da – Reist­na (zamek​-led​ni​ce​.cz).

Prv­ní písem­ná zmín­ka o Led­ni­cích (Izg­ru­obi) je z roku 1222 (unes​co​-czech​.cz). Od roku 1996 jsou Led­ni­ce v Sez­na­mu světo­vé­ho pří­rod­ní­ho a kul­tur­ní­ho dědic­tví UNESCO (led​ni​ce​.cz). Sou­čas­ný vzhled zám­ku dala novo­go­tic­ká pře­stav­ba v gotic­kém sty­lu v letech 1846 – 1858. Část barok­ních stěn zůs­ta­la zacho­vá­na. Za pozor­nost sto­jí vře­te­no­vi­té scho­diš­tě v kni­hov­ně, kaze­to­vý strop z lipo­vé­ho dře­va v mod­rém sále, reli­éf Stro­mu živo­ta ze slo­no­vi­ny nebo mra­mo­ro­vé krby (unes​co​-czech​.cz). Akvá­ri­um Mala­wi bylo sou­čás­tí zám­ku od roku 1993. Cel­ko­vý objem akvá­rií a terá­rií je 40 000 lit­rů (wzd​.cz).

Led­nic­ký zámek je skvos­tem archi­tek­tu­ry, měnil se v průběhu sta­le­tí. Původ­ně to byl gotic­ký hrad, v 17. sto­le­tí byl pře­sta­věn do barok­ní podo­by. Násled­ně byl něko­li­krát upra­vo­ván. V 19. sto­le­tí byl pře­sta­věn do roman­tic­ké­ho sty­lu. Zámek je sym­bo­lem luxu­su a ele­gan­ce. Inte­ri­é­ry nabí­ze­jí honos­né sály, nád­her­ný náby­tek, umělec­ké sbír­ky. Uni­kát­ní je mina­ret, na tom­to úze­mí exo­tic­ká věžo­vi­tá stav­ba dodá­va­jí­cí orien­tál­ní nádech. Celý are­ál tvo­ří také roz­leh­lý park na více než 200 hek­ta­rech. Patří k nej­roz­sáh­lej­ším kra­ji­ná­řs­kým par­kům v Evro­pě. Ins­pi­ro­ván je růz­no­ro­dý­mi sty­ly, od anglic­ké­ho par­ku až po roman­tic­kou zahra­du. Nachá­ze­jí se zde umělá i při­ro­ze­ná jeze­ra, mos­ty, pavi­ló­ny. Celý are­ál je uni­kát­ní kolek­ce his­to­rie, kul­tu­ry a pří­ro­dy. Měs­to Led­ni­ce nabí­zí růz­né kul­tur­ní akce. Nabí­zí také dob­ré jíd­lo a ochot­nou obsluhu.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post